Žaloba podaná dne 5. dubna 2011 — Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-164/11)

2011/C 186/22

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupce: W. Mölls, zmocněnec)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svojí žalobou Komise tvrdí, že navzdory uplynutí přechodného období, které bylo žalované poskytnuto, k němuž došlo dne 1. ledna 2009, žalovaná stále nepřizpůsobila veškeré prvky svého systému zdanění elektřiny ustanovením směrnice. Podle francouzských orgánů zákon č. 2010-1488 ze dne 7. prosince 2010, který byl přijat a vstoupil v platnost po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku, provádí ustanovení uvedené směrnice do vnitrostátního práva. Podle Komise musí být této žalobě vyhověno vzhledem ke stavu vnitrostátního práva použitelného v okamžiku uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku.

Komise uvádí, že Francie každopádně stále nepřizpůsobila veškeré prvky svého systému zdanění elektřiny tak, aby byly v souladu s ustanoveními směrnice. Žalobkyně tak odmítá argument vnitrostátních orgánů, podle něhož směrnice nezakazuje zvyšování spotřebních daní v závislosti na dotčených zeměpisných oblastech. Zakotvuje naopak zásadu jednotné sazby pro veškerou spotřebu elektřiny v témže členském státě a v článcích 5, 14, 15 a 17 provádí taxativní výčet odchylek z této zásady.

Komise mimoto odmítá tezi zastávanou francouzskými orgány, podle níž „přijaté rozlišování sazeb“ nemá za následek jakékoli riziko podvodů, nevyvolává žádné dodatečné náklady operátorů a nepředstavuje překážku vstupu zahraničních dodavatelů na trh.

(1)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01 s. 405).