EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62010TN0189
Case T-189/10: Action brought on 20 April 2010 — GEA Group v Commission
Věc T-189/10: Žaloba podaná dne 20. dubna 2010 — GEA Group v. Komise
Věc T-189/10: Žaloba podaná dne 20. dubna 2010 — GEA Group v. Komise
Úř. věst. C 179, 3.7.2010, p. 44–44
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
3.7.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 179/44 |
Žaloba podaná dne 20. dubna 2010 — GEA Group v. Komise
(Věc T-189/10)
(2010/C 179/77)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: GEA Group AG (Bochum, Německo) (zástupci: A. Kallmayer, I. du Mont a G. Shiffers, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání žalobkyně
— |
zrušit článek 1 nového rozhodnutí v rozsahu, v němž se jím ukládá pokuta žalobkyni; |
— |
podpůrně, snížit pokutu uloženou žalobkyni v článku 1 nového rozhodnutí; |
— |
uložit žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2010) 727 konečné ze dne 8. února 2010, kterým se mimo jiné ve vztahu k žalobkyni mění rozhodnutí Komise K(2009) 8682 konečné ze dne 11. listopadu 2009 ve věci COMP/38589 — stabilizátory tepla (dále jen „nové rozhodnutí“). Změna se týká čl. 2 bodů 31 a 32 rozhodnutí Komise K(2009) 8682 konečné ohledně společné a nerozdílné odpovědnosti žalobkyně.
Žalobkyně v odůvodnění své žaloby uplatňuje pět žalobních důvodů.
Zaprvé žalobkyně tvrdí, že bylo porušeno její právo na obhajobu, jelikož nebyla před přijetím rozhodnutí ani vyslechnuta, ani jinak zapojena do řízení. V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že nové rozhodnutí není dostatečně odůvodněno, jelikož se opírá pouze o nezohlednění horní hranice podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1), k níž je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a chybí individuální odůvodnění ve vztahu k žalobkyni. V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně namítá neexistenci právního základu k přijetí nového rozhodnutí, které se ve vztahu k některým svým adresátům již stalo pravomocným, popřípadě se stalo předmětem řízení u soudu. V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že změna pokuty v její neprospěch je nepřípustná. Konečně žalobkyně uplatňuje promlčení, jelikož nové rozhodnutí bylo vydáno po uplynutí promlčecí doby podle čl. 25 odst. 6 nařízení č. 1/2003.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003 L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).