This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62010CN0575
Case C-575/10: Action brought on 9 December 2010 — European Commission v Republic of Hungary
Věc C-575/10: Žaloba podaná dne 9. prosince 2010 — Evropská komise v. Maďarská republika
Věc C-575/10: Žaloba podaná dne 9. prosince 2010 — Evropská komise v. Maďarská republika
Úř. věst. C 72, 5.3.2011, p. 6–7
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
5.3.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 72/6 |
Žaloba podaná dne 9. prosince 2010 — Evropská komise v. Maďarská republika
(Věc C-575/10)
2011/C 72/09
Jednací jazyk: maďarština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: D. Kukovec a A. Sipos, zmocněnci)
Žalovaná: Maďarská republika
Návrhová žádání žalobkyně
— |
prohlásit, že Maďarská republika tím, že v zadávacím řízení veřejných zakázek nezaručila hospodářským subjektům možnost využívat schopnosti jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi nimi a těmito subjekty, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 47 dost. 2 a čl. 48 odst. 3 směrnice 2004/18/ES (1) a z čl. 54 odst. 5 a 6 směrnice 2004/17/ES (2). |
— |
uložit Maďarské republice náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Směrnice 2004/17 i směrnice 2004/18 přiznává uchazečům v zadávacím řízení veřejných zakázek možnost doložit své vlastní schopnosti a splnění kritérií pro výběr tím, že využijí schopnosti jiných subjektů, a to bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty.
Podle Komise maďarská právní úprava, která v případě určitých kvalitativních kritérií umožňuje uchazečům využít prostředků jiných subjektů, které se přímo neúčastní plnění zakázky, pouze tehdy, pokud v těchto subjektech drží většinový podíl, který jim umožňuje uplatňovat v těchto subjektech svůj vliv, není v souladu s příslušnými ustanoveními uvedených směrnic. Napadená vnitrostátní právní úprava tak v případě subjektů, které se plnění zakázky neúčastní jako subdodavatelé, ukládá uchazečům dodatečnou podmínku, aby v průběhu zadávacího řízení veřejných zakázek mohli využít schopností takových subjektů.
Ustanovení směrnic jsou jasná: nevyžadují, aby subjekty poskytující prostředky byly přímo zapojeny do plnění zakázky, ale aby vnitrostátní právní úprava zaručovala možnost využít prostředků těchto subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi uchazečem a těmito subjekty. Jediným požadavkem je, aby uchazeč byl schopen veřejným zadavatelům prokázat, že skutečně bude disponovat prostředky potřebnými pro splnění zakázky.
Podle Komise však maďarská právní úprava, která je předmětem žaloby, v tomto ohledu omezuje možnosti uchazečů, kterým prakticky nezbývá nic jiného, než subjekty, které poskytují uvedené prostředky, zapojit do plnění zakázky jako subdodavatele, pokud již od počátku nedrží v uvedených subjektech většinový podíl, který jim umožňuje uplatňovat v těchto subjektech svůj vliv.
Komise tvrdí, že napadenou vnitrostátní právní úpravu nelze odůvodnit účelem potírání jednání, jehož cílem je obcházet právní předpisy týkající se veřejných zakázek, jelikož takového účelu se nelze dovolávat k odůvodnění ustanovení, které je v rozporu s právními předpisy Unie týkajícími se veřejných zakázek a které nepřiměřeně omezuje procesní práva a povinnosti vyplývající ze směrnic. Členské státy samozřejmě mohou v rámci mezí stanovených směrnicemi rozhodovat o tom, jakou formou mají uchazeči dokládat, že budou skutečně disponovat prostředky jiných subjektů, ale musí tak činit tak, aby nevznikaly rozdíly v závislosti na právní povaze vztahů s takovými subjekty.
Komise odmítá tvrzení Maďarské republiky, že subjekt, který se neúčastní plnění zakázky, nemůže doložit, že splňuje minimální kritéria pro výběr uchazečů spočívající v tom, že v okamžiku plnění zakázky budou moci skutečně poskytnout nezbytné prostředky. Komise v této souvislosti zdůrazňuje, že čl. 48 odst. 3 směrnice 2004/18/ES výslovně stanoví, že uchazeč může doložit dostupnost prostředků jiných subjektů „tím, že předloží závazek poskytnout nezbytné prostředky hospodářskému subjektu“. Z uvedeného plyne, že subjekt, který poskytuje své prostředky, může doložit, že disponuje prostředky, které bude muset poskytnout v okamžiku plnění zakázky, aniž se musí plnění zakázky přímo účastnit.
Komise nakonec uvádí, že napadená vnitrostátní právní úprava může mít diskriminační účinky vůči zahraničním uchazečům. Přestože se maďarská právní úprava vztahuje na všechny uchazeče, de facto omezuje možnosti zejména zahraničních uchazečů účastnit se veřejných zakázek, neboť ti zpravidla nedisponují v místě plnění zakázky všemi prostředky nezbytnými k jejímu splnění, takže v zadávacích řízeních veřejných zakázek musí častěji než maďarští uchazeči využívat schopností místních hospodářských subjektů, které jsou na nich nezávislé.
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, s. 1; Zvl. vyd. 06/07, s. 19).