12.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 46/7

1)

Ukládá zásada přednosti práva Unie (principe de primauté) vnitrostátnímu soudu, aby v plném rozsahu a bezprostředně uplatnil právní předpisy Unie, jež mají přímý účinek, a neuplatňoval vnitrostátní právní předpisy, které jsou v rozporu s právem Unie, přestože byly přijaty za účelem provádění základních ústavních zásad členského státu?

2)

Ukládá v případě rozporu mezi vnitrostátním právním předpisem a EÚLP odkaz na EÚLP uvedený v článku 6 Smlouvy o Evropské unii vnitrostátnímu soudu, aby přímo použil článek 14 EÚLP a článek 1 dodatkového protokolu č. 12 k EÚLP a neuplatňoval neslučitelný vnitrostátní pramen práva, aniž předem u vnitrostátního ústavního soudu vznese otázku ústavnosti?

3)

Brání právo Unie, zejména články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii, články 21 a 34 Listiny a směrnice 2000/43/ES a 2003/109/ES, vnitrostátní (provinční) právní úpravě, jako je úprava obsažená v ustanovení čl. 15 odst. 3 nařízení prezidenta republiky č. 670/1972, ve spojení s články 1 a 5 provinčního zákona č. 13 z roku 1998 a rozhodnutí provinční vlády č. 1865 ze dne 20. července 2009 v části, v níž pro uvažované výhody a zejména pro tzv. „sussidio casa“ (příspěvek na nájemné) zohledňuje státní příslušnost, když vůči pracovníkům s dlouhodobým pobytem, kteří pocházejí ze zemí mimo Unii, nebo vůči osobám bez státní příslušnosti uplatňuje horší zacházení oproti občanům-rezidentům Společenství (italským nebo jiným)?

4)

Má být v případě porušení obecných zásad Unie, jako je zákaz diskriminace a požadavek právní jistoty, v případě existence vnitrostátního prováděcího předpisu, který umožňuje soudu „nařídit upuštění od poškozujícího jednání a přijmout jakékoli jiné vhodné opatření podle okolností a následků diskriminace“ a ukládá mu „nařídit upuštění od diskriminačního chování, postoje nebo jednání, jestliže nadále přetrvává, a odstranění jejich následků“ a umožňuje nařídit „pro účely zabránění jeho opakování, ve lhůtě stanovené v opatření, plán odstranění zjištěné diskriminace“, článek 15 směrnice 2000/43/ES v části, v níž se stanoví, že sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující, vykládán v tom smyslu, že mezi zjištěné formy diskriminace a následky, které je třeba odstranit, je s cílem zabránit neodůvodněné obrácené diskriminaci třeba zahrnout i veškerá porušení předpisů, která mají dopad na diskriminované osoby, přestože nejsou účastníky sporu?

5)

Brání právo Unie, zejména články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii, články 21 a 34 Listiny a směrnice 2000/43/ES a 2003/109/ES, vnitrostátní (provinční) právní úpravě, která pro vznik nároku na výhodu, jakou je příspěvek na nájemné, vyžaduje pouze od občanů zemí mimo Společenství, tedy nikoli od občanů Společenství (italských a jiných), se kterými je rovně zacházeno pouze pokud jde o povinnost pobytu na území provincie po dobu delší než 5 let, aby splňovali další požadavek tří let pracovní činnosti?

6)

Brání právo Unie, zejména články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii a články 18, 45 a 49 SFEU, ve spojení s články 1, 21 a 34 Listiny, vnitrostátní (provinční) právní úpravě, která stanoví, že pro vznik nároku na výhodu, jakou je příspěvek na nájemné, mají občané Společenství (italští a jiní) povinnost učinit prohlášení o etnické příslušnosti nebo přidružení k jedné ze tří jazykových skupin zastoupených v oblasti Horní Adiže/Jižní Tyrolsko?

7)

Brání právo Unie, zejména články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii a články 18, 45 a 49 SFEU, ve spojení s články 21 a 34 Listiny, vnitrostátní (provinční) právní úpravě, která pro vznik nároku na výhodu, jakou je příspěvek na nájemné, ukládá občanům Společenství (italským a jiným) povinnost pobývat nebo pracovat na území provincie po dobu nejméně 5 let?