Kasační opravný prostředek podaný dne 21. května 2010 Centre de Coordination Carrefour SNC proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 18. března 2010 ve věci T-94/08, Centre de Coordination Carrefour v. Komise

(Věc C-254/10 P)

()

2010/C 246/28

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Centre de Coordination Carrefour SNC (zástupci: X. Clarebout, C. Docclo a M. Pittie, avocats)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku pět důvodů.

Prostřednictvím prvního důvodu navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil svou povinnost odůvodnění tím, že jednak rozhodl, že navrhovatelka neměla právní zájem na podání žaloby proti spornému rozhodnutí z důvodu neexistence platného schválení podle belgického práva a jednak, že přípustnost její žaloby nepodléhala existenci platného schválení. Takové odůvodnění si tedy vzájemně odporuje, neboť Tribunál nemohl dospět současně k závěru o neexistenci právního zájmu na podání žaloby vzhledem k nedostatku platného schválení a o irelevanci takového schválení pro posouzení přípustnosti žaloby.

Prostřednictvím svého druhého důvodu navrhovatelka tvrdí, že Tribunál zkreslil skutkové okolnosti, které mu byly vylíčeny, neboť nezohlednil systematiku belgických právních předpisů týkajících se koordinačních center tím, že se dopustil nesprávného výkladu královské vyhlášky č. 187 ze dne 30. prosince 1982 o vytvoření koordinačních center (2), neboť zkreslil její působnost a nezohlednil hierarchii zdrojů belgického práva. Dotčená královská vyhláška je totiž vyhláška přijatá na základě zvláštních pravomocí, která má v belgickém právu stejnou právní hodnotu jako zákon a je použitelná vždy ve vztahu k navrhovatelce, která je v důsledku toho držitelkou schválení na období na deseti let.

Prostřednictvím třetího důvodu se navrhovatelka dovolává porušení překážky věci pravomocně rozsouzené ze strany Tribunálu, jež vyplývá z rozsudku Soudního dvora ze dne 22. června 2006, Belgie a Forum 187 v. Komise (C-182/03 a C-217/03) v rozsahu, v němž má za to, že zrušení sporného rozhodnutí tímto rozsudkem mělo za následek zákaz obnovy schválení koordinačních center od data oznámení sporného rozhodnutí. Rozsudek Soudního dvora přitom zrušil sporné rozhodnutí právě z důvodu neexistence přiměřených přechodných období pro koordinační centra, jejichž žádosti o obnovení schválení byly v okamžiku oznámení tohoto rozhodnutí vyřizovány nebo u kterých platnost jejich schválení uplynula současně s oznámením sporného rozhodnutí nebo krátce po tomto datu.

Čtvrtým důvodem navrhovatelka Tribunálu vytýká, že popřel pojem „zájem na podání žaloby“, když rozhodl, že žaloba podaná navrhovatelkou jí nemůže ve výsledku zajistit žádný prospěch z důvodu, že není jisté, zda belgické orgány připustí zachování statusu koordinačního centra navrhovatelky po 31. prosinci 2005 v případě zrušení sporného rozhodnutí. Přitom belgické orgány jednak nemají v projednávaném případě žádnou diskreční pravomoc, neboť schválení musí být uděleno v případě splnění kritérií vyžadovaných královskou vyhláškou č. 187 na dobu deseti let. Krom toho Tribunál sám v napadeném rozsudku konstatoval, že belgické orgány nevyloučily přiznání dotčeného režimu ve prospěch navrhovatelky po 31. prosinci 2005 a rozhodly se neuložit navrhovatelce žádnou sankci do okamžiku, kdy bude o její žalobě s konečnou platností rozhodnuto.

Prostřednictvím pátého a posledního důvodu navrhovatelka nakonec tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného posouzení, když rozhodl, že přechodné opatření nemůže mít zpětné účinky. Není totiž neobvyklé, zejména v daňové oblasti, aby přechodné období začalo běžet k dřívějšímu datu.

(1)  Rozhodnutí Komise 2008/283/ES ze dne 13. listopadu 2007 o režimu podpor zavedeném Belgií ve prospěch koordinačních center usazených v Belgii, kterým se mění rozhodnutí 2003/757/ES (Úř. věst. L 90, 2.4.2008, s. 7).

(2)  Moniteur belge ze dne 13. ledna 1983, s. 502.