EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62009CN0480

Věc C-480/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. listopadu 2009 AceaElectrabel Produzione SpA proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 8. září 2009 ve věci T-303/05, AceaElectrabel Produzione SpA v. Komise Evropských společenství

Úř. věst. C 24, 30.1.2010, p. 40–41 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

30.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/40


Kasační opravný prostředek podaný dne 26. listopadu 2009 AceaElectrabel Produzione SpA proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 8. září 2009 ve věci T-303/05, AceaElectrabel Produzione SpA v. Komise Evropských společenství

(Věc C-480/09 P)

2010/C 24/70

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: AceaElectrabel Produzione SpA (zástupci: L. Radicati di Brozolo, M. Merola, T. Ubaldi a E. Marasà, advokáti)

Další účastnice řízení: Electrabel, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

zrušit napadený rozsudek;

vyhovět návrhovým žádáním uplatněným v žalobě v prvním stupni, nebo podpůrně vrátit věc Tribunálu ve smyslu článku 61 Statutu Soudního dvora;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených v obou stupních řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Zkreslení opravných prostředků, nesprávné právní posouzení, jakož i nelogické a rozporné odůvodnění s ohledem na označení příjemce podpory a na posouzení diskreční pravomoci Komise při vymezení tohoto příjemce podpory.

Prvním důvodem kasačního opravného prostředku se navrhovatelka AceaElectrabel Produzione SpA (dále jen „AEP“ nebo „navrhovatelka“) dovolává závažných vad rozsudku v rozsahu, v němž Tribunál zamítl žalobní důvod týkající se nesprávného označení příjemce podpory, které představovalo subjektivní předpoklad vyžadovaný pro uplatnění na projednávaný případ zásady vyplývající z „judikatury Deggendorf“ (podle které vyplacení nové podpory prohlášené jako takové za slučitelnou může být za určitých okolností přerušeno až do navrácení předcházející protiprávní podpory přiznané témuž podniku). Zaprvé navrhovatelka napadá prohlášení nepřípustnosti tohoto důvodu v části, v níž se týká porušení článku 88 ES a nařízení č. 659/99 (1). AEP tvrdí, že Tribunál zkreslil tuto část žalobního důvodu, kterým navrhovatelka zamýšlela pouze uvést, že nesprávné označení příjemce podpory je jednou ze specifických vad správního aktu. Tribunál tím, že učinil závěr, že otázka porušení pravidel týkajících se navrácení podpory zcela nesouvisí s projednávanou věcí, ukázal, že zkreslil argumenty, na kterých byla založena tato část důvodu. Mimoto navrhovatelka napadá rozsudek v části, v níž neprohlásil rozhodnutí protiprávním navzdory závažnému pochybení spočívajícímu ve ztotožnění AEP (příjemce nové podpory) se skupinou ACEA (příjemce nenavrácené podpory) založeném na nesprávném, nelogickém a rozporném použití pojmu hospodářské jednotky skupiny podniků vypracovaného judikaturou Společenství. Navrhovatelka zpochybňuje, že se tento pojem může použít na případ joint venture ovládaného společně dvěma rozdílnými skupinami (jak je tomu v případě AEP), jelikož ustálená judikatura v oblasti hospodářské jednotky podniků odkazuje pouze na případy, ve kterých je více podniků ovládaných výlučně jedinou jednotkou. Pochybení je o to vážnější, že Soud považoval za nerelevantní okolnost, že 70 % základního kapitálu AEP je v různých hospodářských skupinách, což nemá nic společného s příjemcem podpory, jež nebyla navrácena. Soud rovněž pochybil při použití pojmu funkčně autonomního podniku, když se domníval, že navrhovatelka nemůže být považována za funkčně autonomní, neboť je společně ovládána dvěma podniky.

2.

Zkreslení opravných prostředků, nesprávné právní posouzení, jakož i nelogické a rozporné odůvodnění s ohledem na argumenty uplatněné navrhovatelkou, pokud jde o dosah judikatury Deggendorf pro účely posouzení projednávaného případu.

Druhým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka zdůrazňuje, že v rozsudku byla nesprávně posouzena judikatura Deggendorf v části, v níž potvrzuje posouzení Komise, i pokud jde o existenci objektivní podmínky vyžadované pro uplatnění judikatury Deggendorf. Navrhovatelka napadá zejména vývody Tribunálu v části, v níž potvrzuje, že Komise neměla povinnost předložit přesné a podrobné důkazy pro prokázání, že kumulace první a druhé podpory by nepříznivě ovlivnila obchod ve Společenství s následkem, že by nová podpora byla neslučitelná se společným trhem. Důkazní břemeno nemůže být pro účely posouzení neslučitelnosti oznámené podpory svévolně odmítnuto, a to zejména tehdy, když Komise nepoužila nástroje, které jí jednací řád dává k dispozici. Tribunál se těmito argumenty navrhovatelky nezabýval a nekriticky potvrdil rozhodnutí Komise. Konečně Tribunál ani nepochopil a ani se nezabýval žalobním důvodem uplatněným navrhovatelkou v rozsahu, v němž poukazovala na to, že cílem doktríny Deggendorf není vytvořit sankční nástroj pro podniky, které nevrátily předcházející podporu, nýbrž pouze se vyhnout tomu, aby kumulace více podpor jediným podnikem mohla ovlivnit obchod ve Společenství s následkem, že nová podpora by byla neslučitelná, dokud by nebyla vrácena předcházející podpora.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).


Top