EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.3.2026

COM(2026) 100 final

2026/0068(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje rámec opatření pro akceleraci průmyslové kapacity a
dekarbonizace ve strategických odvětvích a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1724,
(EU) 2024/1735 a (EU) 2024/3110

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2026) 70 final} - {SWD(2026) 70 final} - {SWD(2026) 71 final} - {SWD(2026) 72 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Tato důvodová zpráva je přiložena k návrhu nařízení, kterým se zřizuje rámec opatření pro akceleraci průmyslové kapacity a dekarbonizace ve strategických odvětvích: „aktu o akcelerátoru průmyslu“.

V dnešní geopolitické situaci představuje časté a cílené využívání ekonomických nástrojů k prosazování strategických cílů vážnou hrozbu pro odolnost, konkurenceschopnost, hospodářskou bezpečnost a strategickou autonomii Unie. Jak bylo zdůrazněno v Draghiho zprávě o evropské konkurenceschopnosti, zneužívání hospodářských závislostí EU na obchodních partnerech ve strategických odvětvích jako zbraně ohrožuje bezpečnost, konkurenceschopnost a hospodářství EU 1 . Schopnost Unie reagovat a snižovat závislost na třetích zemích spočívá v síle její průmyslové základny, inovační kapacitě a integritě jednotného trhu.

Přechod na čistou a digitální ekonomiku představuje velkou příležitost k posílení průmyslové základny EU, jak je mimo jiné uvedeno ve sdělení Komise o Dohodě o čistém průmyslu 2 . Globální konkurence, rychlé technologické změny, strukturální nákladové znevýhodnění, nespravedlivá narušení globálního trhu, jako je například rostoucí využívání zahraničních subvencí k vytvoření konkurenční výhody, a zneužívání hospodářských závislostí jako zbraně mění globální hodnotové řetězce. Rostoucí geopolitické napětí zároveň prohlubuje stávající a vytváří nová zranitelná místa. V takovém kontextu musí EU jednat strategicky, aby zajistila a dále posílila svou odolnost a průmyslovou základnu, dlouhodobou konkurenceschopnost a zajistila, aby se klimatická transformace stala motorem průmyslového růstu.

Zpracovatelský průmysl má zásadní význam pro zajištění a posílení dlouhodobé hospodářské odolnosti EU a pro splnění jejího cíle klimatické neutrality. V roce 2024 se podílel 18,3 % na zaměstnanosti v podnikové ekonomice EU 3 a 14,3 % na celkovém HDP EU 4 , přičemž vyprodukoval 26,2 % emisí skleníkových plynů v EU 5 . Přestože je toto odvětví stále hospodářsky významné, jeho podíl na HDP se v posledních desetiletích snížil ze 17,4 % v roce 2000 na současných 14,3 % 6 . Tato regrese není jen ekonomickou realitou, ale i strategickým varovným signálem s možnými strukturálními dopady na prosperitu a sociální soudržnost EU. Současně se zpracovatelský průmysl stále častěji potýká s problémy, jako jsou vysoké ceny energie, globální nadměrné kapacity, vysoké kapitálové a provozní náklady na dekarbonizaci a zavádění nových technologií, nízké investice ve srovnání s jinými oblastmi, jakož i regulační překážky 7 .

Proto je cílem aktu o akcelerátoru průmyslu zajistit, aby se do roku 2035 tento trend obrátil a aby výrobna tvořila 20 % HDP EU. Toho se dosáhne urychlením povolování všech projektů výroby a poskytnutím souboru nástrojů pro zajištění přístupu na jednotný evropský trh způsobem, který zabrání strategickým závislostem, vytvoří pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu, podpoří dekarbonizaci a pozitivní vliv na klima a zajistí evropským občanům a podnikům stálý přístup k životně důležitým komoditám a výrobkům.

Dosažení strategické autonomie EU při současném zachování konkurenceschopnosti průmyslu a dekarbonizace vyžaduje silné ekonomické opodstatnění. V této souvislosti je pro odolnost a strategickou autonomii EU a její cíle v oblasti klimatu zásadní posílit konkurenceschopnost některých strategických odvětví a technologií, zejména technologií pro nulové čisté emise a energeticky náročných průmyslových odvětví a dodavatelského řetězce automobilového průmyslu. Pokud by se nepodařilo zajistit a diverzifikovat klíčové dodavatelské řetězce, vznikla by významná hospodářská a společenská rizika, která by mohla vést k narušení veřejného pořádku v Unii. Snížení vnější zranitelnosti by mohlo přispět k posílení naší ekonomiky, zvýšení investic a podpoře ekonomického opodstatnění v rámci probíhající hluboké průmyslové transformace.

Odvětví, na něž se vztahuje akt o akcelerátoru průmyslu, zejména energeticky náročná průmyslová odvětví, výroba technologií pro nulové čisté emise a automobilový průmysl, se na výrobě v EU podílejí pouze omezeně, ale jejich strategická úloha je nepoměrně důležitější. Strategická odvětví, na která se zaměřuje akt o akcelerátoru průmyslu, představují dohromady přibližně 15 % výrobní produkce v EU. Jejich význam tedy nespočívá ani tak v jejich celkové velikosti, jako spíše v jejich ústřední úloze jako dodavatelů a hybatelů navazujících průmyslových ekosystémů, včetně stavebnictví, mobility, energetiky, ale i vesmíru a obrany.

Opožděný nebo nedostatečný pokrok opatření v oblasti klimatu by mohl zintenzivnit hospodářské a sociální dopady změny klimatu, což by ovlivnilo sociální stabilitu. Opatření jsou potřebná zejména v následujících odvětvích:

Energeticky náročná průmyslová odvětví jsou klíčovým pilířem evropské prosperity a základním kamenem průmyslové základny kontinentu, na níž stojí většina průmyslových ekosystémů. Přesto se objem výroby v energeticky náročných odvětvích od roku 2021 ve srovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu výrazně snížil 8 . Rozdíly v nákladech v porovnání s ostatními světovými regiony se prohloubily a podíl dovozu se zvýšil, zejména u základních kovů a chemických látek 9 . Míra využití kapacity zůstává na neudržitelně nízké úrovni 10 . Dekarbonizace těchto průmyslových odvětví vyžaduje značné investice 11 , avšak tempo dekarbonizace není dostatečně rychlé, aby bylo dosaženo cílů EU v oblasti klimatu. Přestože bylo v oblasti dekarbonizace oznámeno mnoho projektů a některé se již připravují, od roku 2023 zůstává více než polovina projektů nerealizována 12 . Modernizace těchto odvětví je zásadní nejen pro dosažení našich cílů v oblasti klimatu, ale také pro schopnost Evropy ukotvit průmyslové hodnotové řetězce a zajistit vysoce kvalitní pracovní místa. Mezi energeticky náročnými průmyslovými odvětvími jsou největšími producenty emisí ocelářský a cementářský průmysl, chemický průmysl je pak třetím největším producentem emisí skleníkových plynů v EU. Výroba hliníku je také vysoce energeticky náročná, navíc je hliník považován za strategickou surovinu a očekává se, že poptávka po něm do roku 2050 vzroste o 33 %. Tato průmyslová odvětví zároveň v posledním desetiletí ztratila významný podíl na trhu EU. Vzhledem k jejich vysoké intenzitě emisí a strategické úloze pro čistou a digitální transformaci jsou tato odvětví považována za prioritní pro zavedení opatření na straně poptávky. Vyznačují se také omezeným dopadem na náklady navazujících průmyslových odvětví.

Technologie pro nulové čisté emise čelí výzvám v oblasti konkurenceschopnosti a významným zranitelným místům dodavatelského řetězce 13 . Zavádění těchto technologií v EU – a ve světě – sice postupuje, ale podíl EU na celosvětovém trhu s těmito technologiemi klesá. Výroba je silně koncentrována v Číně, kde se nachází více než 80 % výrobní kapacity v oblasti baterií a solární fotovoltaiky, včetně solárních střídačů, které mají zásadní význam pro kritickou infrastrukturu Unie. U jiných technologií pro nulové čisté emise, jako jsou tepelná čerpadla a geotermální energie, závisí výroba v EU do značné míry na součástech od dodavatelů ze zemí mimo EU. Technologie větrné energie se potýkají s tlakem na náklady v důsledku levného čínského dovozu, zatímco technologie zachycování uhlíku zaostávají v oblasti přepravy a ukládání CO2. Bez rozhodných kroků hrozí, že se EU stane ještě závislejší na dovozu technologií pro nulové čisté emise, a to právě ve chvíli, kdy globální partneři urychlují své průmyslové strategie 14 a zneužívají svých průmyslových kapacit jako zbraně. Technologie pro nulové čisté emise jsou zároveň zdrojem průmyslové síly EU a měly by mít na celosvětové úrovni zajištěny rovné podmínky hospodářské soutěže s ohledem na nespravedlivě subvencované nadměrné kapacity ve třetích zemích.

Pod tlakem jsou i navazující průmyslová odvětví. Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu – symbolu vedoucího postavení Unie v průmyslu – se výrazně snížila, přičemž průměrná ziskovost evropských dodavatelů automobilového průmyslu klesla ze 7,4 % v roce 2017 na 5 % v roce 2023 a v období 2024/25 bylo ohlášeno zrušení více než 100 000 pracovních míst 15 . Z nedávných průzkumů vyplývá, že polovina evropských dodavatelů automobilových součástí plánuje v příštích letech snížit výrobní kapacitu v EU. Tento pokles ohrožuje statisíce pracovních míst a integritu evropské průmyslové budoucnosti.

(1)Zranitelnost dodavatelského řetězce ve strategických odvětvích a technologiích. Globální, ne vždy spravedlivá konkurence a závislost na mezinárodním hodnotovém řetězci podkopávají schopnost Evropy zvýšit nebo udržet výrobu ve strategických odvětvích a technologiích. Obavy vzbuzuje nedostatek technologického know-how a výrobních zkušeností v EU pro některé klíčové technologie pro nulové čisté emise a digitální technologie. Tuto obavu zhoršuje roztříštěný přístup EU k zahraničním investicím, které často nejsou spojeny s přenosem technologií, vytvářením pracovních míst a integrací hodnotového řetězce v EU.

(2)Omezená poptávka / žádné rozhodující trhy pro evropské nízkouhlíkové průmyslové výrobky. Vysoké výrobní náklady, různá úroveň technologické připravenosti a nedostatečné účinky rozšiřování průmyslu omezují vývoj a zavádění nízkouhlíkových výrobků v energeticky náročných průmyslových odvětvích na trh, a proto podkopávají nebo oddalují investice do dekarbonizace. To je dále zvýrazněno problémy při rozlišování nízkouhlíkových průmyslových výrobků od jejich ekvivalentů s vysokým obsahem uhlíku a omezenou ochotou navazujících odvětví platit nízkouhlíkovou přirážku.

(3)Průmyslové technologie nejsou zaváděny ve velkém měřítku. Zdlouhavé, roztříštěné a nejisté povolovací postupy pro projekty v oblasti dekarbonizace průmyslových odvětví, včetně připojení k infrastruktuře, zpožďují zavádění a rozšiřování nových technologií. Dekarbonizace průmyslových procesů vyžaduje hlubokou a nákladnou transformaci výrobních zařízení a provozních postupů, což s sebou nese značné investice, které mohou být zmrazeny během zdlouhavých povolovacích postupů. Obtíže při snižování rizika investic a přístupu k financování představují hlavní úzké místo.

Vzhledem k tomuto scénáři byla v rámci Dohody o čistém průmyslu oznámena nová regulační iniciativa, jejímž cílem je řešit překážky při vydávání povolení, zavést kritéria odolnosti a udržitelnosti a vytvořit rozhodující trhy pro evropské čisté a odolné průmyslové výrobky a technologie.

Tímto návrhem se plní politický závazek předsedkyně von der Leyenové, která v projevu o stavu Unie v roce 2025 oznámila přijetí aktu o akcelerátoru průmyslu, jehož cílem je zvýšit poptávku po čistých výrobcích vyrobených v EU ve strategických odvětvích a technologiích. To je také oznámeno ve sdělení o evropské hospodářské strategii ze dne 3. prosince 2025.

Účelem legislativního návrhu je posílit dlouhodobou hospodářskou odolnost, prosperitu a strategickou autonomii EU podporou průmyslové výroby a urychlením dekarbonizace. Za cíl si klade:

·Využít přístup na jednotný trh a jeho rozsah ke zvýšení poptávky po evropských nízkouhlíkových průmyslových výrobcích a technologiích pro nulové čisté emise, mimo jiné usnadněním diferenciace pro nízkouhlíkovou ocel s cílem zvýšit její hodnotu a prodejnost.

·Maximalizovat kvalitu a přínosy zahraničních investic v EU pro jednotný trh v nejstrategičtějších odvětvích.

·Realizovat projekty výroby ve velkém měřítku urychlením a zjednodušením povolování těchto projektů, jakož i usnadněním rozvoje průmyslových klastrů v akceleračních oblastech průmyslové výroby („akcelerační oblasti“).

K dosažení těchto cílů návrh zavádí vyvážený regulační přístup, který má posílit konkurenceschopnost odvětví a zmírnit strategické závislosti v klíčových odvětvích a předcházet jim. Omezuje se na soubor minimálních požadavků nezbytných k řešení problémů, s nimiž se v současnosti potýká vybraný počet strategických odvětví, aniž by nepřiměřeně omezoval trh a technologický rozvoj nebo neúměrně zvyšoval náklady na konkrétní materiály a výrobky. Kromě toho návrh stanoví rámec pro zjednodušení povolovacích postupů a podporu koordinovaného přístupu k investičním projektům v celé Unii.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Návrh reaguje na Dohodu o čistém průmyslu, Kompas konkurenceschopnosti pro EU a společné sdělení o posílení hospodářské bezpečnosti EU, které potvrzují potřebu naléhavých opatření k zajištění budoucnosti EU jako hospodářské velmoci, cíle investic a centra výroby. Naplňuje Průmyslový akční plán pro automobilový průmysl, který stanoví, že veřejná podpora automobilového průmyslu bude podmíněna kritérii odolnosti a udržitelnosti, a vyzývá k tomu, aby akt o akcelerátoru průmyslu prosazoval požadavky na „vyrobeno v EU“ pro bateriové články a součásti elektrických vozidel prodávaných v EU, a to v souladu s mezinárodními závazky Unie.

Plní také balíček pro automobilový průmysl přijatý dne 16. prosince 2025, který mimo jiné stanoví poskytování superkreditů pro malá cenově dostupná elektrická vozidla vyrobená v Unii před rokem 2035 a mění cíl snížení emisí do roku 2035, přičemž zbývající emise mají být kompenzovány používáním nízkouhlíkové oceli vyrobené v Unii nebo obnovitelných a nízkouhlíkových paliv. Tento návrh 16 , kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví kritéria, podle nichž mohou být výrobky spadající do jeho oblasti působnosti kvalifikovány jako „malá vozidla s nulovými emisemi vyrobená v Unii“ nebo „nízkouhlíková ocel vyrobená v Unii“. Součástí balíčku pro automobilový průmysl je také návrh nařízení o čistých firemních vozidlech 17 . Tento návrh omezuje finanční podporu firemních vozidel na firemní vozidla s nulovými a nízkými emisemi a zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci stanovujících metodiku pro určení kritérií pro „vyrobeno v Evropské unii“. Aby byla zajištěna soudržnost všech tří nástrojů a právní jistota, stanoví toto nařízení harmonizované definice „malých cenově dostupných elektrických vozidel vyrobených v Unii“, „nízkouhlíkové oceli vyrobené v Unii“ a „firemních osobních automobilů a dodávek vyrobených v Evropské unii“. Návrhy ze dne 16. prosince 2025 by proto měly být upraveny tak, aby odkazovaly na horizontální přístup přijatý v tomto nařízení, a nikoli na akty v přenesené pravomoci, aby byla zajištěna konzistentnost právního rámce.

Toto nařízení je v souladu s celním kodexem Unie, který stanoví unijní pravidla nepreferenčního původu. Pro účely určení původu výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, se použijí unijní pravidla nepreferenčního původu stanovená podle uvedeného kodexu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Akt o akcelerátoru průmyslu přispívá k legislativě relevantní pro hospodářskou bezpečnost EU, konkurenceschopnost průmyslu a dekarbonizaci. Vzhledem k úloze energeticky náročných průmyslových odvětví a technologií pro nulové čisté emise v mnoha odvětvích hospodářství a průmyslových hodnotových řetězcích má relevanci několik souborů evropských politik a právních předpisů.

Zaprvé, akt o akcelerátoru průmyslu je v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a doplňuje jej tím, že rozšiřuje zjednodušená ustanovení o povolování, jako jsou jednotná kontaktní místa a lhůty, na všechny projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví a zavádí požadavky na „vyrobeno v EU“ pro některé konkrétní součásti technologií pro nulové čisté emise, aby se zabránilo obcházení a dále se budovala výrobní kapacita EU, jakož i odolné a konkurenceschopné domácí hodnotové řetězce.

Zadruhé, návrh je v souladu s evropským právním rámcem pro klima, neboť má přispět k dosažení cíle klimatické neutrality podporou investic do dekarbonizace průmyslu a do technologií pro nulové čisté emise.

Zatřetí, návrh je v souladu s nejnovějšími iniciativami na zjednodušení povolovacích postupů a zvýšení konkurenceschopnosti automobilového průmyslu. Cílem aktu o akcelerátoru průmyslu je zejména zefektivnit klíčové povolovací postupy, zejména prostřednictvím digitalizace a opakovaného použití údajů. Vychází z nabídky opatření, která je k dispozici v rámci návrhu týkajícího se vydávání environmentálních povolení, a vztahuje je na specifické potřeby odvětví.

Návrh je rovněž v souladu s dalšími právními předpisy EU, jejichž cílem je podpořit transformaci evropského průmyslu na čisté, oběhové a klimaticky neutrální hospodářství. Akt o akcelerátoru průmyslu je například v souladu s připravovanými právními předpisy o životním prostředí pro jednotlivé výrobky a doplňuje je. V odvětví stavebnictví doplňuje nařízení o stavebních výrobcích, včetně harmonizované normy pro emise skleníkových plynů a plánovaného označení nízkouhlíkového betonu. V odvětví oceli poskytne připravovaný akt v přenesené pravomoci o výrobcích z oceli podle nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků nezbytné prvky pro provádění ustanovení o rozhodujícím trhu s ocelí, přičemž se zohlední rozdílné charakteristiky dekarbonizace u výrobců primární a sekundární oceli a odmění se oběhovost. Při navrhování požadavků na označování a informování založených na prahových hodnotách pro různé výrobky by tyto prahové hodnoty měly zohledňovat obsah recyklovaného materiálu v průmyslovém výrobku, přičemž s rostoucím obsahem recyklovaného materiálu ve výrobcích by se měla prahová hodnota případně snižovat. Podobně akt o akcelerátoru průmyslu doplňuje nařízení o bateriích, které stanoví rámec environmentálních ambicí pro výrobu baterií v EU, což umožňuje, aby se ustanovení o rozhodujícím trhu v rámci aktu o akcelerátoru průmyslu zaměřila na požadavky na „vyrobeno v EU“. Doplňuje připravovaná pravidla pro environmentální výkonnost fotovoltaických modulů v rámci ekodesignu a označování energetickými štítky tím, že podporuje výrobu vyhovujících výrobků v EU. Pokud jde o podporu nízkouhlíkových a biologických řešení, je návrh v souladu s novou unijní strategií bioekonomiky.

Návrh je rovněž v souladu s ostatními právními předpisy EU v oblasti klimatu. Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je hlavním nástrojem politiky v oblasti klimatu, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, a hraje ústřední úlohu při motivování ke snižování emisí v energeticky náročných průmyslových odvětvích a také při výrobě energie. Tento návrh doplňuje cenový signál poskytovaný systémem EU ETS a podporuje vytváření rozhodujících trhů pro nízkouhlíkové průmyslové výrobky. Je rovněž v souladu s nařízením o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Pokud jde o nadcházející iniciativy, návrh aktu o oběhovém hospodářství doplní akt o akcelerátoru průmyslu tím, že podpoří recyklaci a přístup k druhotným surovinám a sníží závislost a zranitelnost i u energeticky náročných průmyslových výrobků. Bude rovněž zajištěn soulad mezi odvětvovými opatřeními v aktu a akcelerátoru průmyslu a zastřešujícím rámcem připravované revize zadávání veřejných zakázek.

Návrh zohledňuje mezinárodní závazky Unie v oblasti veřejných zakázek podle Dohody WTO o vládních zakázkách (GPA) a příslušných dvoustranných obchodních dohod EU. Hospodářské subjekty usazené v zemích, na které se tyto závazky vztahují, mohou využívat vymahatelný přístup ke specifickým zadávacím řízením definovaným v příslušných seznamech závazků. Tyto závazky jsou strukturovány napříč kategoriemi veřejných zadavatelů, včetně ústředních orgánů státní správy, orgánů na nižší než ústřední úrovni, veřejnoprávních subjektů a veřejných služeb, a napříč druhy veřejných zakázek, jako je zboží, služby a stavební práce. Jejich uplatnění proto závisí na zadavateli, který veřejnou zakázku zadává, a na předmětu zakázky. Kromě toho si Unie vyhrazuje právo uplatnit obecné nebo bezpečnostní výjimky.

V důsledku toho závazky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek neposkytují jednotný nebo komplexní přístup všem partnerům a není možné vytvořit jednotný seznam třetích zemí s plně zajištěným přístupem na celý trh EU se zakázkami. Veřejným zadavatelům jsou k dispozici podrobné informace o závazcích v oblasti zadávání veřejných zakázek a o způsobilosti dodavatelů 18 , což podporuje důsledné uplatňování mezinárodních závazků v oblasti zadávání veřejných zakázek a zároveň zachovává schopnost Unie sledovat své politické cíle stanovené v tomto návrhu.

Zatímco akt o akcelerátoru průmyslu stanoví rámec pro to, co zahrnuje zadávání veřejných zakázek podle zásady „vyrobeno v EU“, s tím, že se vztahuje na energeticky náročné průmyslové výrobky, technologie pro nulové čisté emise a automobilové součásti, nadcházející revize právního rámce pro zadávání veřejných zakázek upřesní, jak mají být toto zadávání realizováno. Zejména začlení a provede odvětvové požadavky stanovené v příslušných legislativních aktech v rámci společného rámce pro zadávání veřejných zakázek a v klíčových odvětvích poskytne zadavatelům jasné nástroje pro upřednostňování nabídek složených převážně z evropských výrobků. Tento přístup zajišťuje soudržnost a právní jistotu jak pro veřejné zadavatele, tak pro hospodářské subjekty.

Navrhované nařízení rovněž zohledňuje nástroje Unie na ochranu trhu, včetně nedávno navrženého opatření, které řeší negativní dopady globální nadměrné kapacity na trh s ocelí v EU. Kromě toho doplňuje stávající rámec pro přímé zahraniční investice, který se týká bezpečnosti a veřejného pořádku. A konečně, tímto návrhem není dotčeno uplatňování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Příslušným právním základem je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), který Unii umožňuje přijímat harmonizační opatření. Vzhledem ke složitosti a nadnárodnímu charakteru odolnosti a průmyslové dekarbonizace jsou tato opatření nutná k zajištění řádného fungování jednotného trhu, zejména pro strategická odvětví.

Kromě toho je také nutné použít článek 207 Smlouvy o společné obchodní politice EU jako další právní základ pro některá opatření zavedená tímto nařízením. Ustanovení o zahraničních investicích se týkají konkrétního souboru odvětví, aby se zajistily minimální investiční podmínky a výroba s přidanou hodnotou v Unii. Proto jsou tato ustanovení zaměřena především na řádné fungování jednotného trhu. Přímé zahraniční investice jsou však výslovně zahrnuty do oblasti působnosti společné obchodní politiky EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Konkurenceschopnost, udržitelná prosperita, hospodářská bezpečnost a dekarbonizace jsou pro EU velmi důležité. Žádný členský stát není schopen sám účinně řešit dekarbonizaci průmyslu vzhledem k provázané povaze této výzvy: trhy s energií, úsilí o zmírnění změny klimatu a potřeba řádného fungování jednotného trhu s energeticky náročnými průmyslovými výrobky a technologiemi pro nulové čisté emise. Výzvy v oblasti konkurenceschopnosti, kterým průmysl v současnosti čelí, pravděpodobně přimějí členské státy k zavedení jednostranných opatření. Ačkoli může být toto úsilí oprávněné, hrozí, že jeho nekoordinovanost negativně ovlivní fungování jednotného trhu a způsobí jeho roztříštěnost, čímž se EU stane zranitelnější vůči vnějším otřesům a nebude schopna využít předností jednotného trhu k zajištění přínosů pro místní a evropské ekosystémy.

Harmonizovaný přístup na úrovni EU je proto podle článku 114 Smlouvy o fungování EU nezbytný k zajištění řádného fungování jednotného trhu a k řešení výzev v oblasti odolnosti a dekarbonizace průmyslu při současném zachování konkurenceschopnosti EU. Opatření obsažená v této iniciativě by nebyla tak účinná (pokud by vůbec byla účinná), kdyby je prováděly členské státy samostatně, protože výzvy, které řeší, se týkají jednotného trhu. Neomezují se na jednotlivé členské státy nebo jejich podskupinu, ale týkají se průmyslové základny EU a hodnotových řetězců v celé EU. Kromě toho by opatření prováděná pouze na úrovni členských států pravděpodobně dostatečně neodpovídala potřebám úzce propojených dodavatelských řetězců v rámci jednotného trhu a mohla by vést k další fragmentaci trhu a riziku narušení dodavatelských řetězců.

Mimo to změna klimatu je přeshraniční výzvou, která vyžaduje opatření na mezinárodní úrovni i na úrovni EU, jež budou účinně doplňovat a posilovat opatření přijatá na regionální, vnitrostátní a místní úrovni. Náklady v případě nečinnosti jsou celoevropské. Nezbytná průmyslová transformace bude mít dopad na mnoho odvětví napříč hospodářstvím EU, a proto má pro průlomovou, spravedlivou a nákladově efektivní transformaci a vzestupnou konvergenci zásadní význam koordinovaný postup na úrovni EU. U nekoordinovaných vnitrostátních opatření hrozí, že budou zavedena rozdílná pravidla pro hospodářské subjekty na trhu, neharmonizované postupy při zadávání veřejných zakázek, například v rámci zelených veřejných zakázek, jakož i povolovací postupy, a že bude v konečném důsledku narušeno fungování jednotného trhu.

Bez dalších opatření ze strany EU je pravděpodobné, že současný stav přetrvá, což zvyšuje riziko, že EU ztratí strategické průmyslové kapacity a schopnosti, že dojde k další fragmentaci jednotného trhu a že se EU stane kriticky závislou na třetích zemích, pokud jde o cíle v oblasti ekologické, digitální, obranné a hospodářské bezpečnosti. To by zase mohlo mít negativní dopady na hospodářskou bezpečnost, sociální a územní soudržnost Unie, především prostřednictvím dopadů na zaměstnanost, regionální rozvoj a rovný přístup k průmyslovým příležitostem.

V souladu s touto logikou se navrhovaná opatření zaměřují na oblasti, v nichž má konání na úrovni Unie prokazatelnou přidanou hodnotu z důvodu množství, naléhavosti a rozsahu potřebného úsilí. Cílem těchto opatření je zvýšit ekonomické opodstatnění investic do dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví a posílení konkurenceschopnosti strategických odvětví a technologií EU.

Podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU se zásada subsidiarity použije v oblastech, které nespadají do výlučné pravomoci Unie. Podle čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování EU má Unie výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky. Ustanovení čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování EU patří do kategorie výlučných pravomocí. Proto otázka subsidiarity nevzniká, pokud je článek 207 Smlouvy o fungování EU použit jako další právní základ pro opatření provádějící společnou obchodní politiku Unie.

•Proporcionalita

Navrhovaná opatření splňují zásadu proporcionality, neboť mají prokazatelnou přidanou hodnotu jednání na úrovni EU z důvodu množství, naléhavosti a rozsahu potřebného úsilí.

Opatření týkající se povolování uloží členským státům povinnost zefektivnit postupy. Digitalizace povolovacích postupů povede v dlouhodobém horizontu k časovým a finančním úsporám pro úřady i podniky a umožní urychlit zavádění čisté výroby a průmyslu v celé EU.

Požadavky na nízký obsah uhlíku a „vyrobeno v EU“ jsou přiměřené kapacitám evropské průmyslové výroby a jsou navrženy tak, aby významně finančně nezatěžovaly správní rozpočty členských států. Vytvoření rozhodujících trhů má zásadní význam pro zvýšení konkurenceschopnosti klíčových odvětví a technologií, čímž se posílí průmyslová základna EU a zajistí autonomie v těchto strategických odvětvích.

Povinné podmínky pro přímé zahraniční investice jsou nezbytné k dosažení cíle maximalizovat přínosy těchto investic ve všech členských státech, posílit výhody jednotného trhu a využít přístupu na jednotný trh. Zajistí, aby investice byly spojeny s rozvojem know-how, vytvářením pracovních míst a integrací hodnotového řetězce.

Opatření týkající se akceleračních oblastí průmyslové výroby ponechávají členským státům odpovědnost za určení a vymezení těchto oblastí a zároveň poskytují výhody, jejichž cílem je umožnit lepší a konkurenceschopnější podmínky pro zpracovatelský průmysl.

•Volba nástroje

Nařízení je považováno za nejvhodnější nástroj, protože umožňuje stanovit požadavky, které se vztahují přímo na vnitrostátní orgány a příslušné hospodářské subjekty. To pomůže zajistit včasné a harmonizované provádění požadavků, což povede k větší právní jistotě.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy provedla Komise komplexní proces konzultací se zúčastněnými stranami s cílem shromáždit spolehlivé informace pomocí určitého okruhu metod, konzultovaných stran a nástrojů. Komise provedla více činností: otevřenou online konzultaci v období od 15. dubna do 8. července 2025 (314 odpovědí a 133 přiložených písemných stanovisek), výzvu k předložení faktických podkladů pro posouzení dopadů (295 odpovědí), cílenou konzultaci otevřenou sdružením a společnostem z energeticky náročných průmyslových odvětví (62 odpovědí), seminář o kontrole skutečného stavu, který byl otevřen společnostem z energeticky náročných průmyslových odvětví (40 účastníků), seminář o kontrole skutečného stavu týkající se označení EU pro nízkouhlíkovou ocel, který byl otevřen pouze ocelářským společnostem (34 účastníků), seminář o kontrole skutečného stavu otevřený členským státům (46 účastníků), přičemž všechny tři kontroly skutečného stavu zahrnovaly možnost předložit stanoviska, a cílenou konzultaci otevřenou pro ekosystém baterií a jeho navazující odvětví (63 respondentů). Výsledky veřejné konzultace jsou shrnuty ve věcném shrnutí zveřejněném spolu s odpověďmi na výzvu k předložení faktických podkladů na portálu „Podělte se o svůj názor“.

Celkově zúčastněné strany uvedly, že problémy, kterým čelí energeticky náročná průmyslová odvětví v EU, jsou nedostatek dostatečně cenově dostupné energie z obnovitelných zdrojů, nekalá mezinárodní konkurence, vysoké kapitálové a provozní náklady spojené s dekarbonizací, nízká ochota navazujících odvětví platit zelenou přirážku, složité a dlouhé povolovací postupy a obtížný přístup k financování projektů dekarbonizace.

Komise získala širokou podporu pro myšlenku vytvoření a ochrany rozhodujících trhů pro nízkouhlíkové průmyslové výrobky vyráběné v EU jako klíčového mechanismu pro stimulaci poptávky a podporu investic do dekarbonizace. Stejně tak se zúčastněné strany shodly na tom, že vytvoření rozhodujících trhů poslouží k ochraně konkurenceschopnosti odvětví čistých technologií a automobilového průmyslu v EU. Dále potvrdily, že požadavky na „vyrobeno v EU“ jsou důležité pro zajištění toho, aby trh s nízkouhlíkovými průmyslovými výrobky a výrobky čistých technologií nebyl narušen konkurencí ze zemí mimo EU. Většina zúčastněných stran z odvětví baterií rovněž podpořila požadavky na „vyrobeno v EU“ v různých politických opatřeních, a to jak pro veřejné zakázky, tak pro výrobky uváděné na trh. Zefektivnění a zrychlení povolovacích postupů se setkalo s velkou podporou, zejména ze strany malých a středních podniků, které mají méně zdrojů na zvládnutí administrativní zátěže. Zúčastněné strany pozitivně vnímaly ustanovení o zahraničních investicích a poznamenaly, že tato opatření by mohla spolu s dalšími výhodami přilákat tolik potřebný kapitál.

•Posouzení dopadů

·Vypracovat dynamický výchozí scénář, včetně lepšího vysvětlení rozsahu zpomalení investic do dekarbonizace a mezery v rychlosti dekarbonizace.

·Zlepšit analýzu problematických faktorů, včetně faktorů souvisejících s povolováním a přímými zahraničními investicemi, a na jejím základě revidovat obecné a specifické cíle více konkrétním, měřitelným, dosažitelným, relevantním a časově vymezeným způsobem, jakož i optimalizovat opatření.

·Provést důkladnější analýzu dostupnosti a ekonomické životaschopnosti průmyslových technologií v oblasti dekarbonizace a poptávky po nízkouhlíkových alternativách, včetně cenové elasticity a nahraditelnosti.

·Zlepšit analýzu nákladů a přínosů jejich podrobnějším vyčíslením, včetně zlepšení přílohy 3.

·Potvrdit spolehlivost modelování pro analýzu nákladů a přínosů a transparentně uvést předpoklady použité pro výpočet.

Rozdíly v posouzení dopadů ve srovnání s upřednostňovanou možností

Návrh nařízení obsahuje opatření, která se odchylují od upřednostňované možnosti politiky uvedené v posouzení dopadů, a to:

·Pokud jde o povolovací postupy, byla zavedena zvláštní opatření pro průmyslové výrobní klastry (konkrétně tichý souhlas v mezistupních a přednostní posuzování žádostí o připojení), která nebyla v upřednostňované variantě politiky, a to s ohledem na očekávané synergické přínosy s ostatními ustanoveními týkajícími se akceleračních oblastí průmyslové výroby.

·Pokud jde o oblast působnosti, ustanovení o zadávacích řízeních, dražbách a režimech podpory se vztahují na další technologie pro nulové čisté emise, než které byly analyzovány v posouzení dopadů. Návrh zavádí požadavky na „vyrobeno v EU“ také pro solární termální technologie, tepelná čerpadla, větrnou energii, jaderné štěpení a vodík v souladu s cílem zvýšit hospodářskou bezpečnost, odolnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek v EU. Do posouzení dopadů byla přidána zvláštní příloha, která představuje klíčové dopady těchto opatření. Zatímco baterie a fotovoltaika se již dnes potýkají s jedinečnou kombinací vysoké globální nadměrné kapacity a vysoké závislosti EU na jediném zdroji dodávek, ostatní technologie pro nulové čisté emise, které jsou v oblasti působnosti, čelí intenzivní (ne vždy spravedlivé) globální konkurenci a mohly by zažít podobný vývoj na trhu. Komise se proto rozhodla zavést tato ustanovení, aby předvídala a zmírnila možná budoucí rizika pro dodávky a trh.

Pokud jde o ocel, návrh omezuje požadavky týkající se oceli používané v automobilovém průmyslu a ve stavebnictví na nízkouhlíková kritéria (namísto kombinace požadavků na nízký obsah uhlíku a původ v EU) v rámci veřejných zakázek a režimů podpory. Vzhledem k nedávno navrženému obchodnímu opatření, které se zabývá negativními účinky globální nadměrné kapacity na trh s ocelí v Unii, se zavedení evropské preference pro ocel nepovažuje za nutné.

·Pro účely splnění požadavků na nízký obsah uhlíku se bude beton považovat za nízkouhlíkový, pokud splní kritéria pro „nízkouhlíkový beton“ stanovená v prováděcích opatřeních přijatých podle nařízení o stavebních výrobcích. Stejně tak výrobky z nízkouhlíkové oceli používané ve stavebnictví, na které se vztahuje harmonizovaná technická specifikace, musí splňovat definici nízkouhlíkové oceli stanovenou v rámci nařízení o stavebních výrobcích. Výrobky z oceli, které nespadají do oblasti působnosti nařízení o stavebních výrobcích, budou považovány za nízkouhlíkové, pokud splní podmínky pro „nízkouhlíkovou ocel“, které mají být stanoveny v aktech v přenesené pravomoci podle nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků. Tento přístup zajistí soulad právních předpisů se stávajícími právními předpisy pro jednotlivé výrobky.

·Kromě toho návrh obsahuje změny článku 25 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise o zadávání veřejných zakázek s cílem upřesnit rozsah technologií, a to tak, aby zahrnoval pouze technologie, které jsou běžně veřejně zadávány. Zahrnuje také změny článku 26 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise týkající se dražeb. Tyto změny mají zohlednit rostoucí význam dražeb pro zajištění dodávek energie do Unie a ochranu její technologické suverenity. Návrh obsahuje také změny článků 1 a 22 nařízení o stavebních výrobcích.

·Návrh se neřídí upřednostňovanou možností politiky zavést dobrovolné označení oceli, které by podpořilo investiční rozhodování v oblasti nízkouhlíkové oceli. Místo toho se důraz klade na rychlé provádění stávajících závazků, například v kontextu nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, a na návrh zmocnění, které by umožnilo doplnit ustanovení o rozhodujícím trhu o vývoj dobrovolných označení pro nízkouhlíkové výkonnostní třídy energeticky náročných průmyslových výrobků.

Všechna tato opatření zůstávají v celkovém rámci hodnoceném v posouzení dopadů a nemají významný vliv na srovnání možností. V případě čistých technologií rozšíření oblasti působnosti znamená, že výsledné dopady na trhy s elektřinou by mohly být větší, a to i pro následné uživatele. Stejná ochranná opatření, která byla podrobně analyzována pro baterie a solární energii, se však vztahují i na ostatní technologie pro nulové čisté emise.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Cílem tohoto návrhu je zmírnit dopady požadavků na unijní původ a nízký obsah uhlíku a podmínek pro přímé zahraniční investice na regulační zátěž. Jiné části, např. o povolování, ji hospodářským subjektům přímo snižují.

Očekává se, že administrativní náklady pro podniky, které se budou vztahovat přímo na toto nařízení, budou kompenzovány zvýšením efektivity díky zjednodušení povolování a dlouhodobým přínosem v podobě větší odolnosti dodavatelských řetězců. Týkají se povinnosti prokázat soulad s ustanoveními o rozhodujícím trhu pro společnosti působící v příslušných navazujících odvětvích. Pokud jde o podmínky pro investice, jejich jednotné uplatňování v celé Unii by do značné míry zabránilo spekulativnímu výběru jurisdikce („forum shopping“) a tzv. závodu ke dnu („race to the bottom“) při přitahování zahraničních investic a zároveň by harmonizovalo a zjednodušilo podmínky pro podnikání.

Pro členské státy se očekávají dodatečné administrativní náklady spojené s monitorováním a prováděním ustanovení o rozhodujících trzích ve veřejných zakázkách a režimech podpory. Stejně tak provádění podmínek pro zahraniční investice, včetně jejich předepisování, monitorování a sankcionování, zvýší administrativní náklady. Očekává se, že ustanovení o povolování v krátkodobém horizontu rovněž zvýší náklady orgánů veřejné správy, zatímco digitalizace a zjednodušení přinesou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu značné úspory nákladů a času, a to jak pro průmysl, tak pro orgány veřejné správy. A konečně, vymezení akceleračních oblastí, jakož i zavedení výhod pro průmyslové oblasti bude pro členské státy znamenat další administrativní náklady oproti přínosům pro jednotlivé společnosti působící v těchto oblastech.

•Základní práva

Článek 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) zakotvuje svobodu podnikání. Opatření podle tohoto návrhu vytvářejí inovační kapacitu a podporují poptávku po energeticky náročných průmyslových výrobcích v Unii, což může podpořit svobodu podnikání v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh má pro Komisi rozpočtové důsledky. Konkrétně si jeho realizace vyžádá přibližně 6 ekvivalentů plného pracovního úvazku ročně, další opakující se náklady ve výši 20 000 EUR na oddíl za účelem rozšíření přílohy 1 nařízení o jednotné digitální bráně o předpokládaná ustanovení o povolování a jednorázové náklady ve výši 20 000 EUR na investice do back-endu systému jednotné digitální brány. Oproti zprávě o posouzení dopadů byly údaje upraveny tak, aby odrážely širší rozsah opatření navrhovaných v aktu.

Důsledky pro rozpočet spočívají zejména v provádění plánovaných prací, které se týkají i) přezkumu oznámení o přímých zahraničních investicích předložených investičními orgány v členských státech; ii) sledování vymáhání povinností členských států týkajících se ustanovení o rozhodujících trzích a iii) provedení rozšíření přílohy II nařízení o jednotné digitální bráně a back-endu systému jednotné digitální brány za účelem splnění ustanovení o povolování.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise vyhodnotí soudržnost, výsledky, dopady, proporcionalitu a subsidiaritu tohoto návrhu po třech letech od data jeho použitelnosti. Po pěti letech se navrhuje ustanovení o přezkumu, aby se posoudilo, zda jsou ustanovení o rozhodujícím trhu ve světle vývoje trhu nadále nezbytná, nebo zda by se taková opatření měla zvážit pro jiná odvětví, která mají zásadní význam pro hospodářskou bezpečnost EU. Navrhovaná opatření jsou koncipována jako cílené a časově omezené zásahy, které mají urychlit rozvoj průmyslové kapacity Unie a posílit hospodářskou bezpečnost pouze strategických odvětví. To zaručuje, že přístup šitý na míru zůstane flexibilní, založený na faktických podkladech a bude jej možné přizpůsobit vyvíjejícím se potřebám evropské průmyslové základny.

Za účelem provedení hodnocení poskytnou členské státy a příslušné vnitrostátní orgány Komisi na její žádost potřebné a relevantní informace.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

V kapitole I nařízení jsou uvedena obecná ustanovení nařízení, včetně jeho předmětu, tj. zlepšení fungování vnitřního trhu vytvořením rámce pro zajištění přístupu Unie k bezpečným, udržitelným a odolným dodávkám příslušných výrobních produktů a zajištění bezpečných a stabilních dodavatelských řetězců, oblasti působnosti nařízení, cíle industrializace a definic potřebných pro účely tohoto nařízení.

Kapitola II popisuje podmínky pro průmyslovou výrobu a dekarbonizaci. Obsahuje ustanovení, která zajišťují zjednodušené, účinné a digitální postupy udělování povolení pro projekty průmyslové výroby. Zavádí také ustanovení o postupech udělování povolení pro projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví a projekty v oblasti průmyslu pro nulové čisté emise.

Kapitola III stanoví rámec pro uplatňování požadavků na původ v Unii a nízký obsah uhlíku vztahující se na některé výrobky a služby ze strategických odvětví v souvislosti s veřejnými zakázkami a režimy veřejné podpory.

Stanoví požadavky na nízký obsah uhlíku pro ocel a požadavky na původ v Unii a nízký obsah uhlíku pro beton, maltu a hliník používané v konkrétních navazujících odvětvích, konkrétně v budovách, infrastruktuře a dopravě, a také požadavky na původ v Unii pro vozidla. Kromě toho poskytuje zmocnění ke stanovení opatření na straně poptávky týkajících se výrobků chemického průmyslu.

Kapitola IV stanoví rámec pro uložení podmínek pro přímé zahraniční investice do nově vznikajících strategických odvětví, pokud hodnota investice přesahuje 100 milionů EUR. Taková investice se stane účinnou až po úplném splnění příslušných podmínek. Za kontrolu a monitorování dodržování těchto podmínek budou odpovědné investiční orgány určené členskými státy, přičemž Komise bude hrát koordinační úlohu.

Kapitola V stanoví rámec pro určení akceleračních oblastí průmyslové výroby členskými státy na základě určeného souboru kritérií. Tyto oblasti mají usnadnit geografické sdružování průmyslových činností a podporovat příznivé podmínky pro průmyslová odvětví, která jsou v nich usazena. Akcelerační oblasti průmyslové výroby budou rozvíjeny v součinnosti s dalšími iniciativami Unie.

Kapitola VI obsahuje společná závěrečná ustanovení nařízení, která stanoví prováděcí pravidla, včetně hodnocení, monitorování, přezkumu, výkonu přenesené pravomoci a sankcí. Zahrnuje také změny nařízení (EU) 2018/1724 [nařízení o jednotné digitální bráně]; nařízení (EU) 2024/1735 [akt o průmyslu pro nulové čisté emise], včetně ustanovení o požadavcích na původ u zadávacích řízení; požadavcích na kybernetickou bezpečnost u veřejných zakázek a posílených ustanovení o kybernetické bezpečnosti u dražeb; požadavcích na původ u dražeb a jiných typů veřejné intervence. V neposlední řadě obsahuje změny nařízení (EU) 2024/3110 [nařízení o stavebních výrobcích] s cílem zajistit soudržnost a synergie s tímto návrhem a podpořit jeho cíle.

V příloze I je uveden seznam odvětví pro akcelerační oblasti průmyslové výroby.

Příloha II definuje požadavky na nízký obsah uhlíku, požadavky na původ v Unii nebo obojí pro některé výrobky energeticky náročných průmyslových odvětví v souvislosti se zadávacími řízeními a režimy veřejné podpory.

Příloha III stanoví požadavky na původ vozidel v Unii pro účely zadávacích řízení a režimů veřejné podpory. Stanoví také kritéria, podle nichž se malé vozidlo s nulovými emisemi považuje za „vyrobené v EU“ pro účely článku 5 nařízení 2019/631.

V příloze IV je uvedena změna přílohy II nařízení (EU) 2018/1724.

2026/0068 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje rámec opatření pro akceleraci průmyslové kapacity a
dekarbonizace ve strategických odvětvích a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1724,
(EU) 2024/1735 a (EU) 2024/3110

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 20 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 21 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Celosvětová pandemie COVID-19, nezákonná a nevyprovokovaná útočná válka Ruska proti Ukrajině, nepřátelská hospodářská opatření, kybernetické útoky, zahraniční vměšování, zneužívání hospodářských závislostí Unie jako zbraně, svévolné zavádění obchodních opatření, zvyšující se dopady změny klimatu a rostoucí geopolitické napětí odhalily zranitelnost Unie a představují vážnou hrozbu pro její společnosti, ekonomiky a podniky. Hospodářská bezpečnost Unie je proto neoddělitelně spjata s její schopností posílit odolnost a zmírnit rizika vyplývající z nepřátelských hospodářských propojení. Unie je odhodlána chránit svou hospodářskou bezpečnost a řešit hrozby pro své dodavatelské řetězce, infrastrukturu, klíčové technologie, jakož i hrozby vyplývající ze situací, kdy jsou její hospodářské závislosti zneužívány jako zbraň 22 . Hospodářská bezpečnost a sociální soudržnost Unie jsou neoddělitelně spjaty s její schopností posílit svou odolnost a zmírnit rizika vyplývající z hospodářských propojení. To vyžaduje posílení odolnosti jejích dodavatelských řetězců a ochranu jejího vnitřního trhu a průmyslové kapacity při současném zachování územní, sociální a hospodářské soudržnosti, mimo jiné podporou silné a konkurenceschopné průmyslové základny ve vybraných strategických odvětvích, jako jsou čisté a digitální technologie, energeticky náročná průmyslová odvětví a automobilový průmysl, s cílem zajistit přístup ke strategickým materiálům a technologiím a udržet v Unii vysoce kvalitní pracovní místa.

(2)Strategie evropské hospodářské bezpečnosti 23 a sdělení o hospodářské bezpečnosti ze dne 3. prosince 2025 24 jasně stanovily cestu Unie k řešení geoekonomických napětí a technologických změn, aby se předešlo ekonomickým závislostem v kritických průmyslových dodavatelských řetězcích, technologiích a infrastrukturách, které mohou vést k místnímu nedostatku a ohrozit konkurenceschopnost Unie, její hospodářství a v konečném důsledku i její sociální soudržnost.

(3)Navzdory cílům Unie, kterými jsou hospodářská bezpečnost, odolnost, kvalitní pracovní místa a klimatická neutralita, se výrobní kapacita za posledních 20 let snížila. Podíl výroby na celkovém HDP se v letech 2000–2024 snížil ze 17,4 % na 14,3 %. Je proto nezbytné posílit odolnost hospodářství, konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst a zároveň zajistit, aby byly splněny cíle Unie v oblasti klimatu a energetiky. Výrobní kapacita Unie by měla do roku 2035 představovat alespoň 20 % hrubého domácího produktu Unie. K dosažení tohoto cíle by měl být usnadněn rozvoj projektů průmyslové výroby v Unii.

(4)Výzvy spojené s potřebou dekarbonizace průmyslu a odolné průmyslové výroby jsou komplexní a přesahují hranice jednotlivých států. Roztříštěná vnitrostátní opatření zaměřená na řešení těchto problémů mohou ohrozit fungování vnitřního trhu. Opatření přijatá jednotlivými členskými státy by mohla vést k rozdílným požadavkům kladeným na hospodářské subjekty na trhu, nejednotným postupům při zadávání veřejných zakázek a rozdílným postupům při udělování povolení v jednotlivých členských státech. Taková opatření by mohla vytvořit překážky přeshraničního obchodu v Unii a narušit vnitřní trh, podkopat důvěru investorů, zvýšit náklady a přesměrovat investiční toky v rámci Unie. Je proto nezbytné zavést harmonizovaná opatření k zajištění řádného fungování vnitřního trhu. 

(5)Pro zajištění právní jistoty je třeba odkázat na nejnovější revizi evropské klasifikace ekonomických činností (NACE Rev. 2). Aby byl zajištěn soulad se stávajícími právními předpisy Unie a umožněno jednotné uplatňování tohoto nařízení v celé Unii, měla by být průmyslová výroba i energeticky náročná průmyslová odvětví definována odkazem na kódy klasifikace NACE 25 .

(6)Energeticky náročná průmyslová odvětví jsou klíčovým pilířem prosperity Unie. Umožňují fungování široké škály navazujících průmyslových odvětví a přispívají k hospodářství Unie vytvářením pracovních míst a podporou růstu a inovací. Zároveň však představují přibližně 22,3 % emisí skleníkových plynů v Unii a vyžadují značné investice do dekarbonizace, vedoucí rovněž ke snížení znečištění. Kombinace vysokých cen energie, potřeby rozsáhlých investic do dekarbonizace a nekalé globální konkurence znevýhodňuje energeticky náročná průmyslová odvětví v hospodářské soutěži a objevují se rostoucí známky úpadku průmyslu.

(7)Technologie pro nulové čisté emise jsou klíčové pro dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu. Hrají klíčovou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů a umožňují dekarbonizaci celé řady hospodářských odvětví, včetně budov, dopravy a průmyslu. Jsou také klíčem k rozvoji udržitelných energetických řešení, protože umožňují dekarbonizaci dodávek energie a poskytují inovativní řešení pro nezbytné rozšíření a digitalizaci elektrizačních soustav a energetického systému jako celku. Unijní zpracovatelský průmysl technologií pro nulové čisté emise však čelí významným výzvám, včetně rostoucích globálních konkurenčních tlaků a zranitelnosti dodavatelského řetězce, což ohrožuje konkurenceschopnost a hospodářskou odolnost Unie.

(8)Bioekonomika je schopna poskytnout udržitelnou biomasu a biologická řešení pro průmyslovou výrobu. Sdělení Komise „Strategický rámec pro konkurenceschopnou a udržitelnou bioekonomiku EU“ 26 identifikuje rozhodující trhy, jako jsou bioplasty a polymery, biochemikálie a stavební výrobky z biologického materiálu, jakož i hlavní technologie, které mohou podpořit strategickou autonomii Unie a dekarbonizaci průmyslových odvětví uvedených v této iniciativě.

(9)Automobilový průmysl je základem hospodářství Unie. S ohledem na plnění cílů politiky Unie v oblasti klimatu investoval evropský automobilový průmysl v posledních letech velké prostředky do vývoje čistších vozidel a inovativních součástí. Elektrická vozidla a součásti pro elektrická vozidla, včetně trakčních baterií, součástí elektrického hnacího ústrojí a elektronických systémů, jsou zásadními technologiemi pro pokrok v dekarbonizaci silniční dopravy. V důsledku nákladových nevýhod a transformace hodnotového řetězce s rostoucím hodnotovým podílem baterií, elektrického hnacího ústrojí a elektroniky se však míra součástí pocházejících z Unie ve vozidlech vyráběných v Unii snižuje. Není již možné odkládat účinná opatření, aby se předešlo riziku vytlačení místní produkce. Pokud by tato opatření nebyla přijata, vedly by současné okolnosti k plné závislosti na třetích zemích, pokud jde o klíčové součásti vozidel. To by vážně ohrozilo hospodářskou bezpečnost a budoucí odolnost Unie i její klimatické cíle.

(10)Nepředvídatelnost, složitost a někdy i nadměrná délka vnitrostátních postupů udělování povolení snižují nákladovou efektivnost investic nezbytných pro rozvoj průmyslových činností. Za účelem zajištění a urychlení účinného provádění průmyslových výrobních činností by proto členské státy měly uplatňovat zjednodušené a digitalizované povolovací postupy. Příslušný orgán by měl všechny povolovací postupy koordinovat a vydat komplexní rozhodnutí v příslušné lhůtě.

(11)Zavedení jednotných přístupových míst by mělo být založeno na evropských podnikatelských peněženkách zřízených podle [návrhu nařízení o zřízení evropských podnikatelských peněženek 27 ], neboť poskytují bezpečnou, standardizovanou a interoperabilní platformu pro interakci podniků se subjekty veřejného sektoru. To by mělo umožnit účinné a efektivní podávání žádostí a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany údajů, kybernetické bezpečnosti a integrity informací. Evropské podnikatelské peněženky rovněž umožní zefektivnit realizované investice a zamezit zbytečným duplicitám, což umožní optimalizovat zdroje a snížit administrativní zátěž podniků. Při zavádění jednotných přístupových míst by se měly v co největší míře využívat také stávající digitální infrastruktury, katalogy a stavební prvky Unie, včetně těch, které byly vytvořeny v rámci technického systému založeného na zásadě „pouze jednou“ a jeho prováděcích aktů. Tím by se podpořila doplňkovost, interoperabilita a účinné využívání veřejných zdrojů a zároveň by se zabránilo zdvojování stávajících digitálních řešení.

(12)Za účelem zajištění racionalizovaných a zjednodušených povolovacích postupů by měla být pro všechny projekty průmyslové výroby, s výjimkou zpracovatelského průmyslu pod kódem C12, stanovena jediná žádost zahrnující všechna potřebná povolení. To by se nemělo použít v případech, kdy jsou v harmonizačních právních předpisech Unie stanoveny zvláštní postupy nebo požadavky pro udělení povolení nebo licencí pro projekty průmyslové výroby, například podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 28 a (EU) 2024/1252 29 . Odvětvové právní předpisy Unie vztahující se na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky nedávno prošly nebo procházejí dalším zefektivněním harmonizovaných pravidel a lhůt pro povolování a certifikaci, přičemž v případě potřeby je možné postup urychlit. Tato pravidla by proto neměla být v rámci této iniciativy považována za povolovací postupy.

(13)Nařízení (EU) [202X/XX] ze dne [...] 30 zavádí společný rámec pro urychlení posuzování vlivů na životní prostředí s cílem podpořit zavádění klíčových technologií v Unii, snížit závislost a posílit konkurenceschopnost. Postupy spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí by měly být urychleny a zefektivněny pro plány, programy a projekty ve všech odvětvích hospodářství při zachování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Některá odvětví však mohou vyžadovat ještě rychlejší posuzování vlivů na životní prostředí. Z tohoto důvodu a s cílem zajistit soudržnost právního rámce posuzování vlivů na životní prostředí a zároveň umožnit dodatečné potřeby urychlení v některých strategických odvětvích zřizuje nařízení (EU) [202X/XX] zvláštní sadu nástrojů, která by se proto měla používat v souvislosti s tímto nařízením. Projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví, projekty průmyslové výroby realizované v akceleračních oblastech průmyslové výroby a projekty v oblasti technologií pro nulové čisté emise by vzhledem k jejich zásadní úloze při zajišťování dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a jejich příspěvku k odolnosti a hospodářské bezpečnosti Unie měly být považovány za strategické projekty ve smyslu nařízení (EU) [202X/XX], a měly by proto využívat zvláštní sadu nástrojů zřízenou podle uvedeného nařízení.

(14)Nařízení (EU) 2024/1735 obsahuje ustanovení, která zjednodušují administrativní a povolovací postupy pro projekty výroby technologií pro nulové čisté emise. Některé konkrétní součásti v dodavatelském řetězci technologií pro nulové čisté emise se vyrábějí pomocí energeticky náročných výrobních procesů. Projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1735, pokud příslušná zařízení vyrábějí součásti, které jsou součástí dodavatelského řetězce technologie pro nulové čisté emise. Energeticky náročná zařízení, která nevyrábějí součásti používané v technologiích pro nulové čisté emise, jsou však v současné době z oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1735 vyloučena. To vytváří riziko nerovných podmínek mezi energeticky náročnými průmyslovými odvětvími a zpomaluje úsilí o dekarbonizaci. Všechny projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví by proto měly podléhat stejným povolovacím postupům.

(15)Unie by měla zaujmout strategičtější přístup k využití své hospodářské váhy a hodnoty přístupu na svůj vnitřní trh. V této souvislosti je strategické použití veřejné intervence zásadní pro předcházení kritickým závislostem v Unii. Veřejné zakázky představují 15 % HDP Unie. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by proto měli případně zajistit, aby požadavky na zadávání veřejných zakázek podporovaly hospodářskou bezpečnost a odolnost dodavatelských řetězců. Režimy veřejné podpory hrají důležitou úlohu také při stimulaci poptávky v navazujících odvětvích, která představují významný podíl poptávky po některých strategických výrobcích a technologiích. Tyto režimy by proto měly zvýhodňovat příjemce, kteří více přispívají k posílení odolnosti Unie a k dosažení jejích cílů v oblasti dekarbonizace. Dražby mají zásadní význam pro zavádění technologií pro nulové čisté emise a měly by být koncipovány tak, aby podporovaly poptávku po těchto technologiích, včetně součástí pocházejících z Unie.

(16)Unie a členské státy udržují otevřené investiční prostředí, jak je zakotveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a zahrnuto do jejich mezinárodních závazků. Patří sem závazky v rámci Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (GPA) 31 , jakož i dvoustranných obchodních dohod k otevření zadávacích řízení a jiných forem veřejné intervence. Unie si zároveň vyhrazuje právo uplatnit obecné nebo bezpečnostní výjimky. Komise bude pravidelně posuzovat, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení třetí země z oblasti působnosti ustanovení, která považují obsah pocházející ze třetích zemí za rovnocenný s obsahem pocházejícím z Unie, a přijme příslušná opatření. Cílem hospodářské bezpečnosti je ochrana a posílení vnitřního trhu. Členské státy se nemohou spoléhat na hospodářskou bezpečnost, aby zabránily investicím přicházejícím z jiných členských států, podmínily je nebo jim jinak bránily.

(17)Postupná integrace kandidátských zemí a potenciálních kandidátů do vnitřního trhu Unie, mimo jiné prostřednictvím jejich postupné účasti na politikách a programech Unie, má zásadní význam pro podporu sladění těchto zemí s acquis, posílení jejich konkurenceschopnosti, podporu jejich hlubšího začlenění do hodnotových řetězců Unie a posílení hospodářské bezpečnosti Unie. Toto nařízení by proto mělo přispět k podpoře této postupné integrace, mimo jiné tím, že usnadní účast hospodářských subjektů z těchto zemí v hodnotových řetězcích v celé Unii, v zadávání veřejných zakázek v Unii, v režimech veřejné podpory a v dražbách, je-li to vhodné a v souladu se zájmy a cíli Unie.

(18)Unie uznává význam postupu Unie směrem k větší strategické autonomii a odolnosti a z důvodu soudržnosti by měla rovněž uznat proaktivní úsilí partnerských zemí o upřednostnění domácí účasti na hospodářských činnostech, podobně jako je tomu u opatření stanovených v tomto nařízení. V souvislosti s prováděním požadavků na původ v Unii v rámci některých kategorií zadávacích řízení a postupů režimů veřejné podpory by Unie měla promyšleně zvážit podmínky obsahu pocházejícího z partnerských zemí, pokud jde o strategické investice financované nebo podporované Unií v těchto partnerských zemích, které akceptují její přítomnost. Očekává se, že tento strategický přístup zvýší vzájemné hospodářské přínosy, posílí strategická partnerství a bude v souladu s hlavními cíli Unie v oblasti mezinárodních partnerství.

(19)Opatření na straně poptávky by se měla zaměřit na zavedení požadavků na nízký obsah uhlíku pro ocel, cement a hliník používané v budovách, infrastruktuře a motorových vozidlech, protože tato průmyslová odvětví jsou energeticky nejnáročnější. Cílená opatření na straně poptávky v celé Unii mohou pomoci vytvořit rozhodující trhy pro nízkouhlíkové a energeticky náročné průmyslové výrobky vyráběné v Unii, podpořit dekarbonizaci a zároveň posílit průmyslovou základnu Unie.

(20)Při stanovování požadavků na nízký obsahu uhlíku, původ v Unii nebo obojí by měla být podle tohoto nařízení upřednostněna navazující odvětví, na která připadá velký podíl na poptávce po určitých energeticky náročných materiálech, jako je stavebnictví a automobilový průmysl. To je obzvláště vhodné vzhledem k tomu, že těchto odvětví se významným způsobem týkají veřejné zakázky a režimy podpory, zatímco podíl energeticky náročných vstupů na celkové hodnotě výroby je relativně malý, a proto minimalizuje dopad případné cenové přirážky.

(21)V zájmu zajištění souladu právních předpisů se stávajícími právními předpisy Unie o výrobcích by ocel, beton a hliník ve stavebnictví měly být považovány za nízkouhlíkové v souladu s požadavky stanovenými v prováděcích opatřeních přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 32 a (EU) 2024/1781 33 .

(22)Sdělení o Dohodě o čistém průmyslu 34 zdůraznilo potřebu vytvořit rozhodující trhy pro průmyslové výrobky s nízkou intenzitou emisí skleníkových plynů, mimo jiné podporou takových výrobků na vnitřním trhu prostřednictvím zavedení unijního systému označování, počínaje odvětvím oceli. To je třeba vnímat v kontextu právních předpisů Unie o výrobcích, které již mají zavést požadavky na označování a informace, včetně komplexních požadavků na označování výrobků, které mají být stanoveny na základě aktů v přenesené pravomoci podle nařízení (EU) 2024/3110 a (EU) 2024/1781. Vzhledem k významu výroby primární i sekundární oceli pro dlouhodobou odolnost průmyslové základny Unie by tyto požadavky měly být založeny na výkonnostních třídách, které uznávají rozdílné úsilí o dekarbonizaci technologických cest, a měly by rovněž oceňovat oběhovost, případně upravovat prahové hodnoty intenzity emisí na základě procenta kovového šrotu použitého při výrobě u těch kategorií výrobků, které obvykle vyžadují výrobu primární oceli. Mělo by být rovněž možné doplnit akty v přenesené pravomoci přijaté podle nařízení (EU) 2024/3110 a (EU) 2024/1781 s cílem podpořit vytváření rozhodujících trhů tím, že budou investiční rozhodnutí směřována k výrobkům, kterým byla přiznána nižší výkonnostní třída intenzity emisí skleníkových plynů, pokud jde o průmyslové výrobky, které dosud nejsou upraveny aktem v přenesené pravomoci podle nařízení (EU) 2024/1781 ani nejsou zahrnuty do rozsahu výrobků uvedených v pracovním plánu přijatém v souladu s uvedeným nařízením. Za tímto účelem by mělo být možné zavést dobrovolné klasifikační systémy založené na intenzitě emisí skleníkových plynů průmyslových výrobků. Pro zajištění environmentální integrity a administrativní proveditelnosti je důležité spoléhat se na dobře zavedené a monitorované metodiky započítávání emisí. Pro domácí zařízení a dílčí zařízení jsou v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanoveny příslušné referenční úrovně produktů a systémové hranice v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 35 a spolehlivá pravidla pro započítávání emisí v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066 36 . Pokud jde o dovážené výrobky, je v zájmu omezení administrativní zátěže vhodné umožnit použití údajů, které již byly ověřeny v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), v souladu s prováděcími pravidly přijatými podle čl. 7 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 37 . S ohledem na přesné vyjádření intenzity emisí skleníkových plynů průmyslového výrobku je kromě pokrytí přímých emisí obvykle souvisejících s činnostmi zařízení, na které se vztahuje příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 38 , vhodné zohlednit také nejdůležitější zdroje nepřímých emisí, včetně emisí z výroby elektřiny, vodíku a tepla používaných ve výrobním procesu. Aby se zajistila konzistentnost a omezila administrativní zátěž, měly by metodiky používané k definování požadavků na nízký obsah uhlíku podle tohoto nařízení využívat údaje o emisích vykázané v rámci EU ETS a CBAM, pokud jsou k dispozici a relevantní.

(23)Aby bylo zajištěno dosažení cílů tohoto nařízení, zejména vytvoření rozhodujících trhů pro evropské nízkouhlíkové průmyslové výrobky, měly by být v rámci zadávacích řízení stanoveny minimální povinné technické specifikace týkající se požadavků na nízký obsah uhlíku a původ v Unii. Tyto požadavky by se měly vztahovat na zadávání zakázek na tyto výrobky v rámci veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, veřejných zakázek na služby a koncesí, pokud budou tyto výrobky použity pro činnosti prováděné v rámci těchto zakázek. V souladu s rámcem pro zadávání veřejných zakázek by tyto minimální povinné technické specifikace měly zabránit tomu, aby se uměle omezila konkurence a aby se upřednostnil konkrétní hospodářský subjekt. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli provádět zadávací řízení v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU 39 , 2014/24/EU 40 a 2014/25/EU 41 a platnými odvětvovými právními předpisy. Původ výrobků a součástí v Unii by měl být stanoven v souladu s celními předpisy Unie.

(24)Aby se zajistila proveditelnost požadavků při přiměřených nákladech a zabránilo se omezování hospodářské soutěže, je nezbytné stanovit podmínky, za kterých se veřejní zadavatelé mohou výjimečně rozhodnout neuplatnit požadavky na nízký obsah uhlíku a původ v Unii. Tyto podmínky by se měly vztahovat na případy, kdy by uplatnění těchto požadavků vedlo k technické neslučitelnosti při provozu nebo údržbě projektu, jako jsou situace, kdy by použití těchto výrobků mohlo ohrozit splnění základních požadavků na stavbu budov nebo infrastruktury, které jsou stanoveny v nařízení (EU) 2024/3110. Požadavky stanovené v tomto nařízení by se měly vztahovat výhradně na zadávací řízení spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/23/EU, směrnice 2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU, tj. na řízení, jejichž předpokládaná hodnota dosahuje finančních limitů stanovených v těchto směrnicích nebo je překračuje. Proto by se na zadávací řízení, na něž se tyto směrnice nevztahují, včetně těch, jež nedosahují použitelných finančních limitů, neměly vztahovat požadavky stanovené tímto nařízením, čímž by se předešlo nepřiměřeným povinnostem pro zakázky malé hodnoty prováděné veřejnými zadavateli, a to i na místní úrovni.

(25)Balíček pro automobilový průmysl přijatý dne 16. prosince 2025 zahrnuje návrh na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 42 s cílem mimo jiné stanovit poskytování superkreditů pro malá cenově dostupná elektrická vozidla vyrobená v Unii před rokem 2035 a mění cíl snížení emisí do roku 2035, přičemž zbývající emise mají být kompenzovány používáním nízkouhlíkové oceli vyrobené v Unii nebo obnovitelných a nízkouhlíkových paliv. Součástí balíčku pro automobilový průmysl je také [návrh nařízení o čistých firemních vozidlech], který omezuje finanční podporu pro firemní vozidla na firemní vozidla s nulovými a nízkými emisemi „vyrobená v Evropské unii“. V zájmu zajištění právní jistoty a souladu s nařízením (EU) 2019/631 v platném znění a [návrhem nařízení o čistých firemních vozidlech] by toto nařízení mělo stanovit definice „malých cenově dostupných elektrických vozidel vyrobených v Unii“, „nízkouhlíkové oceli vyrobené v Unii“ a „firemních osobních automobilů a dodávek vyrobených v Evropské unii“.

(26)V zájmu zjednodušení řízení a snížení administrativní zátěže by ověřování souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení nemělo představovat pro hospodářské subjekty nebo veřejné zadavatele nepřiměřenou zátěž. Systém ověřování by proto měl být založen na vlastním prohlášení hospodářských subjektů. Tento přístup je v souladu s obecným rámcem pro zadávání veřejných zakázek stanoveným směrnicí 2014/24/EU, zejména s jejím článkem 59, který stanoví vlastní prohlášení o splnění požadavků s výhradou následného ověření úspěšného uchazeče. U vozidel by výrobci měli při vydání prohlášení o shodě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 43 poskytnout průvodní dokument potvrzující, že vozidla splňují příslušné požadavky na původ v Unii. Tento dokument by měl být rovnocenný s vlastním prohlášením a měl by být součástí dokumentace prokazující splnění požadavků stanovených v tomto nařízení.

(27)Aby se zajistilo, že požadavky stanovené tímto nařízením zůstanou přiměřené i v návaznosti na další vývoj podmínek na trhu, technologický vývoj a vývoj cílů politiky Unie v oblasti klimatu a vnitřního trhu, měla by být Komise zmocněna k revizi požadavků na základě objektivních kritérií a výsledků monitorování. Při posuzování, zda revidovat požadavky na původ v Unii, nízký obsah uhlíku nebo obojí, by Komise měla vzít v úvahu vývoj příslušných legislativních rámců, včetně celních předpisů o pravidlech původu, systému obchodování s emisemi stanoveného ve směrnici 2003/87/ES, mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích stanoveného v nařízení (EU) 2023/956 a nástrojů na ochranu obchodu.

(28)Investice, včetně investic zahraničních subjektů, hrají zásadní úlohu při podpoře silného vnitřního trhu a územní soudržnosti, zejména tím, že podporují inovace a hospodářský růst v Unii, který je nezbytný pro její konkurenceschopnost. Za výjimečných okolností však hrozí, že zvláště velké investice pocházející ze třetích zemí, které mají velmi významné postavení na světovém trhu, naruší důležité dodavatelské řetězce a bezpečnost vznikajících strategických odvětví, která mají zvláštní význam pro rozvoj vnitřního trhu. Rozdílné podmínky uplatňované členskými státy u těchto investic fragmentují vnitřní trh vytvářením nerovných podmínek pro investory, které umožňují investice, jež nepřinášejí skutečnou přidanou hodnotu hospodářství Unie, a zároveň vytvářejí značné riziko pro rozvoj a bezpečnost dodávek v těchto odvětvích a podněcují investory k „regulatorní arbitráži“. Povolení takových investic bez jakýchkoli podmínek by mohlo znamenat, že tvorba přidané hodnoty spojená s vybranými strategickými technologiemi a inovativními výrobními činnostmi zůstane mimo Unii, což by mělo nepříznivý dopad na bezpečnost dodávek a technologický rozvoj Unie v nově vznikajících strategických odvětvích. Bezpodmínečné vystavení vnitřního trhu takovým velkým investicím navíc hrozí zpochybněním technologického pokroku Unie, který je nezbytný pro její souběžnou transformaci a obranné schopnosti. Ustanovení tohoto nařízení by proto měla zajistit, aby tyto velké investice pocházející ze třetích zemí, které mají obzvláště významné postavení na trhu, nenarušily bezpečnost dodávek a hospodářskou bezpečnost Unie a zajišťovaly její technologický pokrok v nově vznikajících strategických odvětvích. Pokud tyto investice nezajišťují dostatečnou účast Unie a přenos technologií, je dlouhodobá bezpečnost dodávek v nově vznikajících strategických odvětvích omezena v důsledku nedostatku kapacit Unie nezávislých na zemi, která má významný podíl na příslušných světových dodávkách. Kromě toho bylo zjištěno, že některé z těchto investic nepočítají se smysluplným zaměstnáváním pracovníků Unie, což ohrožuje rozvoj dovedností, které mají zásadní význam pro rozvoj nově vznikajících strategických odvětví na vnitřním trhu.

(29)Aby bylo zajištěno, že vnitřní trh zůstane pro investice atraktivní a že investice přinesou hospodářství a společnosti Unie přidanou hodnotu, je nezbytné stanovit společné podmínky pro přímé zahraniční investice do nově vznikajících strategických odvětví zpracovatelského průmyslu. Mělo by se jednat o odvětví zpracovatelského průmyslu s inovačním potenciálem, v nichž subjekty Unie nejsou v globálním měřítku na hranici inovací ani se k ní neblíží a v nichž by měly být zajištěny odpovídající kapacity a účast Unie. Harmonizovaná kritéria by se měla vztahovat na zahraniční investory ze třetích zemí, na které připadá více než 40 % celosvětové výrobní kapacity v nově vznikajících strategických odvětvích. Aby byla zajištěna účinnost ustanovení tohoto nařízení, měla by Komise sledovat globální výrobní kapacitu těchto odvětví a zveřejňovat výsledky.

(30)K zahraničním investicím na zelené louce dochází v případě, že zahraniční investor nebo jeho dceřiná společnost v Unii zřídí nové zařízení nebo nový podnik v Unii. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly spadat jak zahraniční investice na zelené louce i zahraniční investice v brownfieldech v rozsahu, v jakém zahrnují získání kontroly nad cílovým subjektem v Unii nebo aktivem v Unii, neboť oba druhy investic mohou mít dopad na dobře fungující vnitřní trh.

(31)Přezkum investic a uplatňování harmonizovaných podmínek by měly být prováděny v souladu s tímto nařízením. Měly by zohlednit všechny dostupné informace a dodržovat zásadu proporcionality. Všechna opatření přijatá vnitrostátními orgány nebo Komisí v souvislosti s přezkumem zahraničních investic by navíc měla být v souladu s právem Unie, zejména s články 49 a 63 Smlouvy o fungování EU.

(32)Ustanovení tohoto nařízení by se proto měla vztahovat na přímé zahraniční investice do nově vznikajících strategických odvětví v souladu s prahovými hodnotami stanovenými tímto nařízením, bez ohledu na prověřovací mechanismus stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 44 . Kromě toho by se ustanovení tohoto nařízení měla použít, aniž jsou dotčeny nástroje práva Unie v oblasti hospodářské soutěže, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 45 a nařízení Rady (ES) č. 139/2004 46 .

(33)Kritéria pro přímé zahraniční investice by měla zahrnovat investice do nově vznikajících strategických odvětví v Unii ze strany investorů ze třetích zemí (dále jen „zahraniční investoři“) v Unii. Mohlo by však být nezbytné zahrnout také investice subjektů, které jsou v Unii přímo či nepřímo ovládány osobou nebo subjektem ze třetí země bez ohledu na umístění konečného vlastníka (dále jen „dceřiná společnost zahraničního investora“), neboť mohou stejně tak narušit fungování vnitřního trhu, včetně bezpečnosti dodávek a hospodářské bezpečnosti, z důvodu kontroly vykonávané ze třetí země, která má významný podíl na trhu. Investiční orgány by proto měly uplatňovat investiční kritéria, pokud jsou jednoznačně potřebná k účinnému zajištění ochrany veřejné bezpečnosti, bezpečnosti dodávek, hospodářské bezpečnosti a environmentální udržitelnosti v Unii a pokud jsou nezbytná pro technologický pokrok na vnitřním trhu pro účely zelené a digitální transformace a obrany. Kromě toho, aby se zabránilo obcházení ustanovení nařízení, pokud nejsou přiměřeně dostupná alternativní opatření. Aby bylo zajištěno přiměřené uplatňování podmínek předepsaných pro investice dceřiné společnosti zahraničního investora, měla by mít Komise možnost posoudit oznámení a požádat investiční orgán o předepsání určitých podmínek. Kromě přezkumu přímých zahraničních investic dceřiné společnosti zahraničního investora, jak je stanoveno v tomto nařízení, by neměly být investice pocházející z jiných členských států Unie nijak podmiňovány ani by neměly být podnikány kroky, které by od nich odrazovaly.

(34)Je nutné zajistit dlouhodobý vztah mezi zahraničním investorem a cílovým subjektem v Unii, ať už je prováděn přímo zahraničním investorem, nebo prostřednictvím subjektu usazeného v Unii a ovládaného zahraničním investorem. To by se však nemělo vztahovat na nabývání cenných papírů společnosti určených výhradně k finanční investici bez záměru ovlivňovat řízení nebo kontrolu společnosti (dále jen „portfoliové investice“).

(35)Do oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly spadat restrukturalizační operace v rámci skupiny podniků a investice do finančních institucí při použití nástroje k řešení krize, jakož i pravomoci k odpisu a konverzi. Vnitřní restrukturalizace by měly být z oblasti působnosti vyloučeny pouze v rozsahu, v jakém jsou prováděny výhradně za účelem vnitřní reorganizace cílového subjektu v Unii nebo skupiny podniků, do níž cílový subjekt v Unii patří, aniž by vedly ke změnám skutečného vlastnictví nebo kontroly cílového subjektu v Unii. Vnitřní restrukturalizace by měly být vyloučeny zejména tehdy, pokud jejich výsledkem není situace, kdy nový zahraniční investor získá vlastnictví cílového subjektu v Unii nebo kontrolu nad ním nebo nad společností, která přímo nebo nepřímo vlastní nebo kontroluje tento cílový subjekt v Unii, kdy dojde ke zvýšení podílu drženého zahraničními investory nebo kdy jsou výsledkem transakce dodatečná práva pro zahraniční investory, která mohou vést ke změně skutečné účasti jednoho nebo více zahraničních investorů na řízení nebo kontrole cílového subjektu v Unii.

(36)Kritéria pro přímé zahraniční investice by se měla vztahovat pouze na přímé zahraniční investice do nově vznikajících strategických odvětví, které dosáhnou prahové hodnoty investice, jež může narušit fungování vnitřního trhu. Za prahovou hodnotu, která má potenciál ovlivnit dobré fungování vnitřního trhu v nově vznikajících strategických odvětvích by měla být považována hodnota 100 milionů EUR. Takové přímé zahraniční investice spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by bez dodržení harmonizovaných podmínek představovaly vysoké riziko pro bezpečnost a environmentální udržitelnost Unie, aniž by zároveň přinášely dostatečnou přidanou hodnotu, včetně zajištění příspěvku Unie v rámci investice, podpory technologického rozvoje Unie, zaměstnávání pracovníků z Unie nebo přispění k hodnotovým řetězcům Unie na vnitřním trhu.

(37)Za účelem zajištění účinného uplatňování tohoto nařízení by měl každý členský stát určit investiční orgán odpovědný za posuzování podmínek investic zahraničních subjektů do nově vznikajících strategických odvětví. Tento orgán by měl být mimo to vybaven právními, správními a finančními zdroji, aby mohl účinně a nezávisle plnit své úkoly, a to s náležitým ohledem na orgány, které již odpovídají za provádění nařízení (EU) 2019/452.

(38)Aby členské státy mohly účinně identifikovat investice definované v tomto nařízení, měli by zahraniční investoři před nabytím nebo zřízením významných podílů v podnicích nebo aktivech v Unii informovat příslušné orgány. Stanovení prahové hodnoty ve výši 30 % vlastnického podílu nebo jiných práv zakládajících kontrolu, a to jak u podniků, tak u aktiv, by mělo zajistit, že mechanismus zachytí investice schopné ovlivnit řádné fungování vnitřního trhu.

(39)Aby se minimalizovalo riziko obcházení prostřednictvím roztříštěných nebo nepřímých akvizic, kdy několik zahraničních investorů jedná ve shodě nebo kdy jsou investice prováděny prostřednictvím přidružených subjektů nebo složitých vlastnických struktur, měl by investiční orgán jejich příslušné podíly pro účely stanovení hodnoty investice a prahové hodnoty pro oznámení sčítat. Sčítání by se mělo vztahovat i na stávající podíly ve stejném podniku nebo aktivu v Unii, ať už přímé či nepřímé, individuální či společné, aby se zajistilo, že následné transakce vedoucí k podstatnému vlivu nebo kontrole budou řádně oznámeny.

(40)Aby byla zajištěna účast Unie na velkých přímých zahraničních investicích pocházejících ze třetích zemí s významným celosvětovým postavením, mělo by toto nařízení stanovit omezení rozsahu vlastnictví a kontroly, které mohou zahraniční investoři získat v podnicích a aktivech v Unii. Zahraniční investoři by proto neměli přímo ani nepřímo zřizovat, nabývat, držet nebo vykonávat vlastnické podíly přesahující 49 % základního kapitálu, hlasovacích práv nebo rovnocenných vlastnických podílů jakéhokoliv cílového subjektu v Unii, ani zřizovat nebo získávat rovnocenná vlastnická, nájemní nebo jiná práva, která by umožňovala kontrolu nad aktivem v Unii.

(41)Aby se zajistila spolupráce zahraničních investorů a subjektů Unie v nově vznikajících strategických odvětvích a zároveň dostatečná účast partnerů z Unie, měly by být stanoveny požadavky na společné podniky, které by měly zahrnovat smluvní ujednání. Ve společném podniku by zahraniční investor neměl držet více než 49 % základního kapitálu, hlasovacích práv nebo rovnocenných vlastnických podílů či jiných práv, která zakládají kontrolu v kterémkoli ze subjektů Unie účastnících se společného podniku. Tato podmínka by měla rovněž přispět ke strategické autonomii Unie a zajistit přidanou hodnotu pro vnitřní trh.

(42)V rámci podmínek pro schválení přímé zahraniční investice je nutné posoudit, zda přenos technologií může přispět k dosažení cílů tohoto nařízení. Za tímto účelem by měli být zahraniční investoři vybízeni k tomu, aby cílovému subjektu v Unii, společnému podniku nebo právnímu subjektu, který nabývá nebo vlastní aktivum v Unii, udělili licenci na příslušná práva duševního vlastnictví a know-how, které jsou nezbytné pro provádění dotčené hospodářské činnosti v rámci přímé zahraniční investice. Zahraniční investor by proto měl cílovému subjektu v Unii, společnému podniku nebo právnímu subjektu, který nabývá nebo vlastní aktivum v Unii, poskytnout příslušnou licenční smlouvu (smlouvy) na duševní vlastnictví. Rozsah a podmínky těchto smluv, jako jsou přesná dotčená práva duševního vlastnictví, výhradní povaha licence, doba trvání licence nebo opatření na zachování důvěrnosti, by měly odpovídat okolnostem a cíli sledovanému tímto nařízením a příslušné investici. Zahraniční investor by se měl zavázat, že poskytne příslušné licence k právům duševního vlastnictví a příslušnému know-how, které vlastní, jak to vyžaduje daná hospodářská činnost. Toho by bylo možné dosáhnout tím, že by byl investičnímu orgánu na důvěrném základě poskytnut popis hlavních aspektů možných licenčních smluv.

(43)Pokud cílový subjekt v Unii nebo právní subjekt nabývající nebo vlastnící aktivum v Unii vlastní práva duševního vlastnictví k vynálezu, dílu nebo jakémukoli jinému aktivu, které podléhá ochraně duševního vlastnictví, před zahraniční investicí, měla by tato práva duševního vlastnictví zůstat plně a výlučně pod kontrolou cílového subjektu v Unii nebo právního subjektu nabývajícího nebo vlastnícího aktivum v Unii. Zahraniční investor by si neměl nárokovat žádná práva duševního vlastnictví ani by neměl provádět žádnou činnost, která by ovlivnila schopnost cílového subjektu v Unii nebo právního subjektu nabývajícího nebo vlastnícího aktivum v Unii vlastnit a vykonávat práva duševního vlastnictví k vynálezům, dílům, ochranným známkám, průmyslovým vzorům nebo jakýmkoli jiným relevantním aktivům získaným před zahraniční investicí. Pokud je vynález, dílo nebo jakékoliv jiné aktivum podléhající ochraně duševního vlastnictví výsledkem spolupráce mezi cílovým subjektem v Unii nebo právním subjektem nabývajícím nebo vlastnícím aktivum v Unii a zahraničním investorem nebo výsledkem společného podniku, práva duševního vlastnictví by měla být podle okolností ve společném vlastnictví zahraničního investora, cílového subjektu v Unii nebo právního subjektu nabývajícího nebo vlastnícího aktivum v Unii. Podmínky související se spoluvlastnictvím práv duševního vlastnictví by měly být v co největší míře definovány a sděleny investičnímu orgánu před schválením přímé zahraniční investice. Tyto podmínky by měly rovněž obsahovat vyjasnění, zda může jeden ze spoluvlastníků udělit licenci a zahájit řízení v případě porušení práv, jakož i finanční ujednání týkající se podávání přihlášek a registrace práv duševního vlastnictví a uzavírání licenčních smluv. V případě společného podniku bez právní subjektivity je třeba investičnímu orgánu poskytnout vysvětlení ohledně vlastnictví duševního vlastnictví.

(44)Je nezbytné zajistit, aby odborné znalosti zahraničních investorů související s velkými přímými zahraničními investicemi spadajícími do oblasti působnosti tohoto nařízení přispívaly k posílení technologického rozvoje Unie jak v rámci cílového subjektu v Unii, společného podniku nebo právního subjektu nabývajícího nebo vlastnícího aktivum v Unii, tak i mimo ně. Za tímto účelem by zahraniční investoři měli investovat do výzkumných a vývojových projektů, které budou realizovány v rámci Unie, a zároveň zajistit, že Unie bude mít prospěch z dosažených výsledků. Proto je nutné v rámci podmínek, které je třeba zvážit pro schválení přímé zahraniční investice, posoudit, zda jsou investice zahraničních investorů do výzkumu a vývoje přiměřené k dosažení tohoto cíle. Tyto investice by mohly být směrovány ve prospěch výzkumných institucí usazených v Unii, a to i v rámci společných projektů s cílovým subjektem v Unii, společným podnikem nebo právním subjektem nabývajícím nebo vlastnícím aktivum v Unii. Tyto investice by mohly být rovněž uskutečněny v rámci cílového subjektu v Unii, společného podniku nebo právního subjektu nabývajícího nebo vlastnícího aktivum v Unii za účelem rozvoje nebo provádění specifických výzkumných a vývojových činností. Tyto investice mohou rovněž spočívat v odborné přípravě pracovníků Unie nebo v přímé či nepřímé finanční podpoře výzkumných a vývojových projektů v rámci cílového subjektu v Unii, společného podniku nebo právního subjektu nabývajícího nebo vlastnícího aktivum v Unii. Veškerá posouzení prováděná v souvislosti s investicemi do výzkumných a vývojových projektů, které mají být realizovány v rámci Unie, by se neměla dotýkat nástrojů práva Unie v oblasti hospodářské soutěže, včetně nařízení (EU) 2022/2560 a (ES) č. 139/2004.

(45)Aby se podpořila udržitelná integrace investic zahraničních subjektů do vnitřního trhu a rozvoj dovedností v nově vznikajících strategických odvětvích a aby se zajistil smysluplný sociální přínos v místě investice, měly by tyto investice zaměstnávat určitý podíl pracovníků Unie a měly by poskytovat odpovídající opatření v oblasti odborné přípravy a budování kapacit, do nichž by se zapojili poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, jakož i sociální partneři. Zahraniční investor by měl zajistit, aby byly splněny prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení ve všech kategoriích pracovníků, včetně provozních, technických, vedoucích a řídících pozic.

(46)V zájmu posílení průmyslové kapacity nově vznikajících strategických odvětví a integrace přímých zahraničních investic do průmyslového ekosystému Unie by měl být do výrobků uváděných na trh Unie v souvislosti s těmito investicemi zahrnut určitý podíl vstupů vyráběných v Unii.

(47)Aby bylo zajištěno, že přímé zahraniční investice splňují alespoň čtyři ze šesti podmínek stanovených tímto nařízením, měl by příslušný investiční orgán každé oznámení přezkoumat a vydat odůvodněné rozhodnutí o jeho schválení nebo zamítnutí. Investiční orgány by měly zjistit splnění podmínek, případně záměr zahraničního investora podmínky splnit. Takové investice by neměly být realizovány bez výslovného souhlasu investičního orgánu. Zahraniční investoři by proto měli před zahájením své hospodářské činnosti splnit řadu podmínek týkajících se příslušné přímé zahraniční investice. Investiční orgány by měly rozhodovat v časovém rámci, který zajistí jak účinný průběh řízení, tak právní jistotu. Pokud je to odůvodněno složitostí případu nebo potřebou dalších informací, může být tato lhůta z oprávněných a řádně doložených důvodů prodloužena.

(48)Členské státy by měly Komisi informovat o obdržených oznámeních, aby jí umožnily účinně monitorovat investiční prostředí a zajistit harmonizovaný investiční rámec na celém vnitřním trhu.

(49)Aby bylo zajištěno horizontální uplatňování tohoto nařízení na vnitřním trhu, měla by mít Komise možnost vydat stanovisko k tomu, zda investice splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Uvedené stanovisko by se mělo zpřístupnit veřejnosti. Pokud se investiční orgán hodlá ve svém rozhodnutí odchýlit od stanoviska Komise, měl by prodloužit schvalovací proces o další dva měsíce, aby mohl řádně posoudit argumenty Komise. Při přijímání rozhodnutí by členské státy měly zdůvodnit, jakým způsobem zohlednily stanovisko Komise.

(50)Aby bylo zajištěno horizontální uplatňování tohoto nařízení na jednotném trhu, měla by mít Komise možnost přezkoumat přímé zahraniční investice z vlastního podnětu nebo z podnětu členského státu, kterého se přímá zahraniční investice týká. To by mělo platit zejména pro investice, které mají dopad na několik členských států, jakož i pro investice s vysokou hodnotou a investice, které mají pro Unii zvláštní strategický význam vzhledem k jejich vlivu na jednotný trh.

(51)Investiční orgány by měly zajistit nejen dodržování podmínek v době oznámení přímé zahraniční investice, ale v příslušných případech i v průběhu jejího provozu, aby se zajistilo, že přínosy přímé zahraniční investice budou na vnitřním trhu maximalizovány.

(52)Aby se zajistilo, že kritéria pro přímé zahraniční investice do nově vznikajících strategických odvětví zůstanou přiměřená i v návaznosti na další vývoj podmínek na trhu, technologický vývoj a vývoj cílů politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti, měla by Komise monitorovat celosvětové výrobní trendy ve strategických odvětvích a měla by být zmocněna k přijímání prováděcích aktů s cílem stanovit kritéria pro zahraniční investice do dalších strategických odvětví. Komise by měla posoudit zejména prahovou hodnotu, jakož i to, zda jsou všechna investiční kritéria uvedená v tomto nařízení vhodná a nezbytná k dosažení jeho cílů.

(53)Sdružování průmyslových činností může významně přispět k dosažení cílů tohoto nařízení a k posílení některých strategických odvětví na vnitřním trhu. Je proto vhodné podporovat rozvoj akceleračních oblastí průmyslové výroby. Tyto oblasti by měly být omezeny co do zeměpisného rozsahu, aby se podpořila průmyslová symbióza. Při určování oblastí by členské státy měly, v příslušných případech ve spolupráci s regionálními orgány, zohlednit průmyslovou výrobu (zejména v některých strategických odvětvích) a celkovou úroveň rozvoje regionů, přičemž by se měly zaměřit na méně rozvinuté regiony a regiony procházející transformací. V zájmu posílení odolnosti, strategické autonomie a konkurenceschopnosti průmyslové základny Unie by navíc mělo být určení akceleračních oblastí průmyslové výroby v souladu se strategickými projekty a dalšími iniciativami Unie, jako jsou například údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise.

(54)Opatření pro akceleraci průmyslu v rámci akceleračních oblastí by měla usilovat o vhodné synergie s dalšími iniciativami Unie, včetně strategických projektů uznaných v právních předpisech Unie, údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise a možností financování Unií, s cílem sladit strategické priority na vnitřním trhu a podpořit průmyslová zařízení, jež jsou zásadní pro strategickou autonomii a konkurenceschopnost Unie. Tyto přínosy by se měly vztahovat i na podniky, kterým byla udělena pečeť konkurenceschopnosti podle nařízení (EU) XXXX/[XX]  47 (Evropský fond pro konkurenceschopnost), pokud to členský stát výslovně nevyloučí.

(55)Aby bylo možné zajistit dostatečné dodávky kritických surovin pro projekty v akceleračních oblastech, měla by Evropská rada pro kritické suroviny zřízená článkem 35 nařízení (EU) 2024/1252 poskytovat platformu pro výměnu informací o úzkých místech v dodavatelském řetězci kritických surovin v akceleračních oblastech. Projekty v příslušných oblastech by měly mít možnost využívat mechanismus společného nákupu stanovený v článku 25 nařízení (EU) 2024/1252, aby mohly agregovat svou poptávku po strategických surovinách a zvýšit svou vyjednávací sílu s potenciálními prodejci, zejména pokud zahrnují malé nebo střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací.

(56)Dostatečné a včasné zásobování akceleračních oblastí energií je základní podmínkou pro jejich efektivní umístění a pro rozvoj výrobních činností. Spolehlivé a přesné informace o budoucí poptávce po energii přispívají k nákladově efektivnímu rozvoji elektrizační soustavy. Členské státy by proto měly vypracovat analýzu pro každou akcelerační oblast a určit její budoucí energetické potřeby. Taková analýza by měla sloužit k poskytování informací pro plánování vnitrostátní elektrizační soustavy, a tím přispět k účelným předběžným investicím do elektrizační soustavy a rychlejšímu energetickému propojení akcelerační oblasti. Při vymezování rozsahu by členské státy měly zohlednit dostupnost příslušné dopravní a síťové infrastruktury. Výsledky těchto posouzení by se měly promítnout do vnitrostátních plánů rozvoje sítí, aby se při plánování budoucích elektrizačních soustav dostatečně zohlednily budoucí body poptávky po energii.

(57)Při zřizování akceleračních oblastí průmyslové výroby by jejich určení mělo odpovídat potenciálu pro přístup k možnostem vzdělávání a odborné přípravy nebo jejich organizaci s cílem zajistit dostupnost kvalifikované pracovní síly.

(58)Na podporu rozvoje akceleračních oblastí průmyslové výroby a urychlení povolovacích postupů nezbytných pro průmyslové činnosti v těchto oblastech by členské státy měly zavést souhrnné základní povolení odrážející specifické charakteristiky každé určené akcelerační oblasti průmyslové výroby a přizpůsobené zpracovatelskému průmyslu nebo odvětvím, která v nich mají být zavedena. Toto souhrnné základní povolení vydané orgány veřejné správy by mělo zahrnovat povolení, která jsou pro tyto činnosti v dané oblasti běžně vyžadována, s výjimkou povolení, která jsou specifická pro konkrétní zařízení, jako jsou povolení vyžadovaná podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 48 a povolení pro připojení k soustavě. Předkladatelé projektů by proto měli být povinni získat dodatečná povolení pouze pro činnosti, na které se nevztahuje souhrnné základní povolení, a v případě potřeby také posouzení vlivů na životní prostředí. V případě činností, které by mohly mít vliv na chráněné lokality Unie a členských států, by měla být příslušná povolení udělena až poté, co bude zajištěno, že jsou tyto činnosti slučitelné s cíli ochrany těchto lokalit. Tento přístup by měl výrazně urychlit povolovací postupy a snížit administrativní zátěž s nimi spojenou při zachování vysoké úrovně environmentálních standardů.

(59)Za účelem vytvoření rámce pro zajištění strategické autonomie a hospodářské bezpečnosti Unie prostřednictvím přístupu k bezpečným, udržitelným a odolným dodávkám příslušných výrobních produktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu třetích zemí, jejichž obsah není považován za rovnocenný původu v Unii, zavedení nebo změnu požadavků na původ v Unii a nízký obsah uhlíku, včetně dalších technologií pro nulové čisté emise a výrobků a služeb uvedených v přílohách II a III, stanovení opatření na straně poptávky na úrovni Unie pro výrobky chemického průmyslu, mimo jiné s přihlédnutím k doporučením Aliance pro kritické chemické látky, rozšíření kritérií pro přímé zahraniční investice na další nově vznikající strategická odvětví, upřesnění společných procesních pravidel pro kritéria týkající se přímých zahraničních investic a zavedení klasifikačních systémů založených na intenzitě emisí skleníkových plynů pro výrobky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 49 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(60)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení metody pro výpočet podílu objemu výrobků a součástí pocházejících z Unie a pro ověřování splnění podmínek stanovených v článku 15. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 50 .

(61)Komise by měla toto nařízení vyhodnotit na základě informací poskytnutých členskými státy. V souladu s odstavcem 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by takové hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU. Mělo by rovněž sloužit jako základ pro posouzení dopadů případných dalších opatření.

(62)S cílem zajistit dodržování povinností stanovených v tomto nařízení by měly členské státy stanovit sankce, které mají být uloženy podnikům, které neplní své povinnosti. Těmito sankcemi by neměly být dotčeny zvláštní požadavky na sankce stanovené tímto nařízením, například pro přímé zahraniční investice, a měly by je doplňovat. Je proto nutné, aby členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušování tohoto nařízení. Je rovněž nezbytné, aby členské státy zajistily, aby předkladatelé projektů měli v příslušných případech přístup ke správnímu nebo soudnímu přezkumu v souladu s vnitrostátním právem.

(63)Při přezkumu tohoto nařízení by Komise měla posoudit potřebu změnit ustanovení obsažená v kapitolách III a IV. Zejména by měla zvážit zavedení cíleného původu v Unii u odvětví dopravy, která mají zásadní význam pro hospodářskou bezpečnost Unie, zejména stavbu lodí a výrobu železničních kolejových vozidel. Komise by rovněž měla zvážit zavedení rozšířeného přezkumu přímých zahraničních investic do leteckých výrobků a letadlových částí.

(64)Nařízení Evropského parlamentu a Rady 51 (EU) 2018/1724, kterým se zřizuje jednotná digitální brána, stanoví obecná pravidla pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb významných pro fungování vnitřního trhu. Aby podniky a předkladatelé projektů z oblasti zpracovatelského průmyslu, včetně přeshraničních projektů, mohli přímo využívat přínosů vnitřního trhu bez zbytečné dodatečné administrativní zátěže, jsou informace, které je třeba předložit všem příslušným orgánům v rámci povolovacího postupu podle tohoto nařízení, uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2018/1724. Související postupy jsou uvedeny v příloze II uvedeného nařízení s cílem zajistit, že předkladatelé projektů mohou využívat plně online postupy a technický systém založený na zásadě „pouze jednou“. Zejména předkladatelé projektů zpracovatelského průmyslu by měli mít možnost plného přístupu a dokončení všech postupů souvisejících s udělením povolení online, a to v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1724 a přílohou II uvedeného nařízení. Nařízení (EU) 2018/1724 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(65)Nařízení (EU) 2024/1735 zavádí požadavky na odolnost pro řadu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Tyto požadavky mají za cíl snížit závislost na dodávkách z jednotlivých třetích zemí, ale nepostačují k tomu, aby umožnily průmyslovým odvětvím Unie zvýšit potenciál vnitřního trhu, a hrozí u nich riziko obcházení. V zájmu řešení těchto výzev by proto měl legislativní rámec zajistit potřebu přilákat a udržet technologické know-how v Unii prostřednictvím cílených dodatečných intervencí.

(66)Ustanovení o zadávání veřejných zakázek obsažená v tomto nařízení by měla vycházet z ustanovení nařízení (EU) 2024/1735 o odolnosti; a doplnit je zavedením dalších požadavků na bateriové systémy pro uchovávání energie, solární fotovoltaické technologie, tepelná čerpadla, technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a na moři, elektrolyzéry a technologie v oblasti energie z jaderného štěpení. Tyto dodatečné požadavky by měly zajistit, aby určitý podíl výrobků a jejich hlavních konkrétních součástí pocházel z Unie. Tento přístup by měl zajistit dostatečnou diverzifikaci a zároveň posílit strategickou výrobní kapacitu a technologickou suverenitu v rámci Unie. Systém ověřování souladu s požadavky by měl omezit administrativní zátěž a být v souladu s běžnou praxí při zadávání veřejných zakázek i se stávajícím systémem ověřování souladu podle nařízení (EU) 2024/1735. Měl by proto vycházet z vlastního prohlášení hospodářských subjektů.

(67)Kromě doplnění ustanovení o zadávání veřejných zakázek obsažených v nařízení (EU) 2024/1735 by je toto nařízení mělo také změnit, aby poskytlo větší právní jistotu. Oblast působnosti článku 25 nařízení (EU) 2024/1735 by měla být omezena na ty technologie pro nulové čisté emise, u nichž se očekává zadávání veřejných zakázek v odpovídajícím rozsahu, čímž by se zvýšila jasnost ustanovení.

(68)V souladu se stejným politickým cílem, který je sledován u dražeb energie z obnovitelných zdrojů podle nařízení (EU) 2024/1735, by toto nařízení mělo rozšířit dodatečné požadavky na původ v Unii na dražby energie z obnovitelných zdrojů pro určité technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem přispět k posílení průmyslové základny Unie a zajistit odolnost dodavatelských řetězců technologií pro nulové čisté emise. S cílem zohlednit specifické charakteristicky dražeb energie z obnovitelných zdrojů by se dodatečné požadavky měly vztahovat na ty technologie pro nulové čisté emise, které jsou v kontextu dražeb nejdůležitější, což jsou bateriové systémy pro uchovávání energie, solární fotovoltaické technologie, elektrolyzéry, jakož i technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a na moři. Pokud se na dražby vztahují požadavky na původ v Unii, neměla by se na tyto dražby vztahovat jiná ustanovení stanovující podobné požadavky na režimy veřejné podpory.

(69)V zájmu posílení účinnosti rámce a s ohledem na nedávné zvýšení geopolitických rizik a narušení globálního trhu by se měl zvýšit podíl dražeb, na něž se vztahují tyto požadavky, a měla by být stanovena vyšší prahová hodnota pro náklady, pokud jde o výjimku z těchto požadavků. To by také mělo zabránit nadměrnému využívání výjimek a poskytnout účinnou pobídku ke zvýšení výroby technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v Unii.

(70)Podniky a domácnosti jsou podstatnou součástí poptávky po technologiích pro nulové čisté emise v Unii. Režimy veřejné podpory určené na podporu spotřebitelské poptávky po těchto výrobcích jsou důležitým nástrojem pro posílení hospodářské bezpečnosti Unie a urychlení zelené transformace. Aby bylo možné navázat na ustanovení nařízení (EU) 2024/1735 o odolnosti, je nutné tato ustanovení doplnit zavedením dodatečných požadavků na bateriové systémy pro uchovávání energie, solární fotovoltaické technologie a tepelná čerpadla. Tyto dodatečné požadavky by měly zajistit, aby některé hlavní konkrétní součásti a v některých případech celý konečný výrobek pocházely z Unie. Tento přístup je v souladu s obecným cílem režimů podpory prosazovat sociálně žádoucí výsledky s ohledem na dosažení pokroku v ambicích evropského pilíře sociálních práv, jakož i s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu. Dále by měl zajistit dostatečnou diverzifikaci a zároveň posílit strategickou výrobní kapacitu a technologickou suverenitu v rámci Unie. Orgány veřejné správy odpovědné za režimy podpory by měly mít možnost buď podmínit způsobilost režimu splněním požadavků, nebo poskytnout dodatečnou finanční kompenzaci, pokud jsou požadavky splněny. V druhém případě by dodatečná finanční kompenzace měla mít motivační účinek. Pokud se však jedná o státní podporu, neměla by dodatečná finanční kompenzace překročit platnou maximální intenzitu podpory.

(71)Digitální technologie nadále mění způsob výroby, distribuce a spotřeby energie. Takový digitální vývoj sice přináší nebývalé příležitosti, ale také složitost a vzájemnou závislost moderních energetických systémů, které jsou nyní náchylné k rostoucímu počtu kybernetických hrozeb. Začlenění digitálních technologií do energetických systémů zvětšuje prostor pro útoky nepřátelských subjektů, které mohou zneužít zranitelnosti k narušení provozu, krádeži citlivých údajů nebo manipulaci s energetickými trhy. Taková narušení nejenže ohrožují bezpečnost a stabilitu naší energetické infrastruktury a nepřetržité dodávky energie, ale mají také kaskádové účinky na všechna odvětví hospodářství, která jsou závislá na stabilních energetických vstupech. Narušení energetického systému by navíc mohlo podkopat důvěru investorů a odradit je od investic do zásadní modernizace a dekarbonizace. Zajištění kybernetické bezpečnosti těchto systémů má proto klíčový význam pro zachování ekonomické bezpečnosti, udržení důvěry a posílení odolnosti vůči budoucím výzvám.

(72)V zájmu zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti je nutné zabránit tomu, aby vysoce rizikoví dodavatelé, kteří byli identifikováni v souladu s [návrhem revidovaného aktu o kybernetické bezpečnosti], dodávali kritické součásti uchazečům o dražby energie z obnovitelných zdrojů, účastníkům veřejných zadávacích řízení a výrobcům konečných výrobků podporovaných vládními intervencemi v oblasti působnosti tohoto nařízení.

(73)Kromě toho by se ustanovení o kybernetické bezpečnosti podle článku 26 nařízení (EU) 2024/1735 neměla vztahovat pouze na 30 %, ale na všechny dražby energie z obnovitelných zdrojů s ohledem na to, že kybernetická bezpečnost má zásadní význam pro stabilitu a integritu energetického systému Unie jako celku. Nedostatek byť jen v jednom prvku kybernetické bezpečnosti energetického systému může ohrozit stabilitu celého systému. Kromě vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti, která je v kritických odvětvích zajištěna směrnicí (EU) 2022/2555 a u produktů s digitálními prvky podle nařízení (EU) 2024/2847, by rozšíření působnosti požadavků na kybernetickou bezpečnost podle nařízení (EU) 2024/1735 na všechny dražby energie z obnovitelných zdrojů mělo dále snížit zranitelnost energetického systému Unie a přispět k zajištění energetické a hospodářské stability.

(74)Uplatňování požadavků na původ v Unii a kybernetickou bezpečnost u technologií pro nulové čisté emise by mělo doplňovat požadavky na udržitelnost a odolnost stanovené v nařízení (EU) 2024/1735. Proto by měly být do uvedeného nařízení vloženy s cílem zajistit konzistentnost a zjednodušit provádění příslušnými orgány.

(75)V souladu s opatřeními pro zadávání veřejných zakázek, dražby a režimy veřejné podpory by toto nařízení mělo rovněž doplnit nařízení (EU) 2024/1735 o požadavky na původ v Unii pro podporu výstavby jaderných elektráren a výroby vodíkových elektrolyzérů ze strany členských států. Pro zajištění dlouhodobé suverenity Unie, energetické bezpečnosti a odolnosti odvětví je nezbytné, aby nové jaderné elektrárny, a to jak velké reaktory, tak malé modulární reaktory, v co největší míře upřednostňovaly technologie a součásti pocházející z Unie a zároveň zachovávaly nejvyšší normy kvality. Taková strategie nejenže posílí domácí kapacity, ale také zajistí Unii pozici spolehlivého a konkurenceschopného hráče na světovém jaderném trhu. Aby se však předešlo rizikům spojeným s technologickou závislostí, měly by se požadavky na původ v Unii u jaderných elektráren vztahovat pouze na novostavby s vyloučením renovací a prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren.

(76)Nařízení (EU) 2024/1735 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(77)Vodík je klíčovým nosičem energie pro transformaci energetiky v mnoha průmyslových aplikacích a má zásadní význam pro přechod k čistším energetickým systémům. Aby bylo možné v Unii zajistit zavedení elektrolyzérů v gigawattovém měřítku, je nezbytné mít sladěný a posílený systém podpory.

(78)Pokud požadavky na původ v Unii vyžadují, aby určitý počet součástí pocházel z Unie, aniž by bylo stanoveno, které to jsou, měla by být volba ponechána na hospodářských subjektech. Tím je zajištěna dostatečná hospodářská soutěž mezi dodavateli požadovaných součástí a hospodářské subjekty mohou při uplatňování požadavků volit nákladově nejefektivnější řešení.

(79)Nařízení (EU) 2024/3110 zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými stanoví požadavky na označování environmentální udržitelnosti pro konkrétní kategorie výrobků a skupiny stavebních výrobků, pokud si výrobek obvykle zvolí spotřebitelé a pokud se jeho celková environmentální výkonnost během životního cyklu nemění v závislosti na jeho instalování. Tyto přísné podmínky by měly být odstraněny, aby Komise mohla stanovit požadavky na označování stavebních výrobků na základě jejich uhlíkové náročnosti, a to i pro výrobky, které se obvykle neprodávají konečným spotřebitelům. Nařízení (EU) 2024/3110 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(80)Pokud některá z opatření předpokládaných tímto nařízením představují státní podporu, není ustanoveními o těchto opatřeních dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(81)Jelikož cíle tohoto nařízení, tedy podpory odolné a dekarbonizované průmyslové výroby, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I 
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět a oblast působnosti 

1.Cílem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu zřízením rámce na podporu rozvoje, konkurenceschopnosti a odolnosti zpracovatelského průmyslu Unie se zaměřením na vybraná strategická odvětví a zároveň přispět k cíli Unie v oblasti klimatu, hospodářské bezpečnosti a vytváření vysoce kvalitních pracovních míst, jejich udržení a přechodu na ně.

2.Za účelem dosažení obecného cíle uvedeného v odstavci 1 stanoví toto nařízení opatření, která mají za cíl:

a)urychlit povolovací postupy pro projekty průmyslové výroby, včetně projektů dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví;

b)vytvořit rozhodující trh pro konkrétní výrobky ve strategických odvětvích stanovením požadavků na původ v Unii, nízký obsah uhlíku nebo obojí v rámci veřejných zakázek a režimů veřejné podpory;

c)stanovit podmínky pro přímé zahraniční investice do nově vznikajících strategických odvětví;

d)určení akceleračních oblastí průmyslové výroby členskými státy za účelem podpory průmyslových činností.

Článek 2
Cíl industrializace 

Unie a členské státy usilují o to, aby do roku 2035 zpracovatelský průmysl Unie představoval alespoň 20 % hrubého domácího produktu Unie.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„projektem průmyslové výroby“ výstavba, přeměna nebo rozšíření průmyslového areálu určeného k provádění ekonomické činnosti zařazené do kódu činnosti NACE C (zpracovatelský průmysl), s výjimkou kódu činnosti NACE C12;

2)„energeticky náročnými průmyslovými odvětvími“ odvětví uvedená v bodě 1 přílohy I;

3)„projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví“ výstavba nebo přeměna komerčního zařízení energeticky náročného podniku ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/96/ES 52 v energeticky náročných průmyslových odvětvích uvedených v bodě 1 přílohy I tohoto nařízení, které významně a trvale snižují míru emisí ekvivalentu CO2 průmyslových procesů v rozsahu, který je technicky proveditelný;

4)„povolovacím postupem“ postup zahrnující všechna relevantní povolení k výstavbě, rozšíření, změně a provozování projektů průmyslové výroby, včetně stavebních povolení, povolení pro chemické látky a povolení pro připojení k soustavě, jak jsou definována v článku 1 [návrhu směrnice, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, (EU) 2019/944, (EU) 2024/1788, pokud jde o urychlení povolovacích postupů 53 ], posouzení vlivů na životní prostředí a environmentálních povolení, jsou-li vyžadována, a obsahující všechny žádosti a postupy od potvrzení úplnosti žádosti až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku řízení;

5)„komplexním rozhodnutím“ rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí přijatých orgánem nebo orgány členského státu, které určí, zda je předkladatel projektu oprávněn k výstavbě, rozšíření, změně a provozu projektu průmyslové výroby či nikoliv;

6)„zakázkou“ veřejná zakázka ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/24/EU 54 , zakázky na dodávky, stavební práce a služby ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2014/25/EU 55 a koncese ve smyslu čl. 5 bodu 1 směrnice 2014/23/EU;

7)„veřejným zadavatelem“ veřejný zadavatel ve smyslu článku 6 směrnice 2014/23/EU, čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU a článku 3 směrnice 2014/25/EU;

8)„zadavatelem“ zadavatel ve smyslu článku 7 směrnice 2014/23/EU a článku 4 směrnice 2014/25/EU;

9)„hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor, obchodník a poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek a pro účely zadávacích řízení se jím rozumí hospodářský subjekt podle čl. 5 bodu 2 směrnice 2014/23/EU, čl. 2 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/24/EU a čl. 2 bodu 6 směrnice 2014/25/EU;

10)„zadávacím řízením“ jeden z následujících dvou postupů:

a)postup udělení koncese na stavební práce nebo služby, na který se vztahuje směrnice 2014/23/EU;

b)jakýkoli typ zadávacího řízení, na který se vztahuje směrnice 2014/24/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nebo směrnice 2014/25/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na zakázku na dodávky, stavební práce a služby;

11)„intenzitou emisí skleníkových plynů“ emise (měřené v t ekv. CO2) uvolněné při výrobě průmyslových výrobků uvedených v čl. 10 odst. 2;

12)„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí výrobek nebo která si výrobek dává navrhnout nebo vyrobit a tento výrobek uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;

13)„hranicí systému“ skupina chemických nebo fyzikálních procesů zahrnutých do výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů u výrobků;

14)„prekurzorem“ jakýkoli vstupní materiál výrobního procesu, který je součástí hranic systému;

15)„chemickým průmyslem“ činnosti zařazené pod kód C20 (Výroba chemických látek a chemických výrobků) klasifikace NACE Rev. 2, které vykonávají výrobci usazení v Unii;

16)„udržitelnými zdroji uhlíku“ biomasa, která splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001, odpad a uhlík ze zachycování emisí oxidu uhličitého;

17)„látkou“ látka ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (ES) č. 1272/2008;

18)„směsí“ směs ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (ES) č. 1272/2008;

19)„dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

20)„vozidlem s palivovými články“ nebo „FCV“ vozidlo vybavené hnacím ústrojím, které obsahuje výhradně měniče energie přeměňující chemickou energii (vstup) na elektrickou energii (výstup) nebo naopak, a elektrické stroje jako měniče hnací energie;

21)„motorovým vozidlem“ vozidlo kategorií M a N ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 56 ;

22)„hybridním elektrickým vozidlem s externím nabíjením“ nebo „OVC-HEV“ vozidlo vybavené hnacím ústrojím, které obsahuje alespoň dvě různé kategorie měničů hnací energie, přičemž jeden z měničů hnací energie je elektrický stroj, který lze nabíjet z externího zdroje;

23)„výhradně elektrickým vozidlem“ nebo „PEV“ vozidlo vybavené hnacím ústrojím, které jako měniče hnací energie využívá výhradně elektrické stroje a jako systémy pro uchovávání hnací energie využívá výhradně dobíjecí systémy pro uchovávání elektrické energie; 

24)„hlavními konkrétními součástmi“ hlavní konkrétní součásti uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise 2025/1178 57 ;

25)„trakční baterií vozidla“ baterie elektrického vozidla specificky určená k poskytování elektrické energie pro pohon ve smyslu čl. 3 bodě 14 nařízení (EU) 2023/1542 58 ;

26)„součástmi elektrického hnacího ústrojí“ výkonová elektronika, pohonné elektromotory pro dopravu a elektrické nápravy a jejich součásti, rotory a statory;

27)„hlavními elektronickými systémy“ pokročilé asistenční systémy pro řidiče (včetně lidarů, radarů, snímačů, kamer, řídicích jednotek motorů a integračních platforem), centrální výpočetní jednotky, bezdrátové přístupové systémy, hlavní jednotky informačně-zábavního systému ve vozidle a elektronika podvozku;

28)„součástí vozidla“ jakákoli část vozidla, včetně zpracovaného materiálu;

29)„smontováním“ proces konečné montáže vozidla;

30)„výrobcem vozidla“ fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za všechna hlediska schvalování typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku či za schválení jednotlivého vozidla nebo za postup schvalování pro díly a zařízení, za zajištění shodnosti výroby a za záležitosti dozoru nad trhem ohledně dotyčného vyrobeného vozidla, systému, konstrukční části, samostatného technického celku, dílu a zařízení nezávisle na tom, zda je tato osoba přímo zapojena do všech stupňů návrhu a výroby dotyčného vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, či nikoli;

31)„přímou zahraniční investicí“ investice, včetně investic „na zelené louce“, do cílového subjektu v Unii nebo aktiva v Unii, kterou provádí zahraniční investor nebo dceřiná společnost zahraničního investora a která slouží k tomu, aby vytvořila nebo udržela dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a podnikatelem nebo podnikem, kterému je kapitál poskytnut, nebo vyžívala aktivum v Unii za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě, včetně investic, které umožňují skutečnou účast na řízení nebo kontrole společnosti vykonávající hospodářskou činnost;

32)„zahraničním investorem“ fyzická osoba ze třetí země, která nemá státní příslušnost členského státu, nebo podnik ze třetí země, které mají v úmyslu uskutečnit či uskutečnily přímou zahraniční investici;

33)„dceřinou společností zahraničního investora“ podnik přímo nebo nepřímo ovládaný zahraničním investorem bez ohledu na místo jeho usazení;

34)„cílovým subjektem v Unii“ podnik zřízený podle právních předpisů členského státu;

35)„aktivem v Unii“ nemovitost, která se používá nebo má být používána k výrobě výrobků na území Unie;

36)„pracovníkem Unie“ každá fyzická osoba, která má pracovní smlouvu nebo je v pracovním poměru ve smyslu právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo praxe platné v členském státě, a je buď občanem Unie, nebo státním příslušníkem třetí země, který v okamžiku přijetí do zaměstnání oprávněně pobývá v členském státě a má platné pracovní povolení;

37)„portfoliovou investicí“ nabytí cenných papírů společnosti, které jsou určeny výhradně pro finanční investici bez záměru ovlivnit řízení nebo kontrolu společnosti;

38)„obratem“ částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 59 ;

39)„aktivním materiálem“ materiál, který při vybíjení bateriového článku chemicky reaguje, čímž vzniká elektrická energie, nebo který při nabíjení baterie elektrickou energii ukládá;

40)„baterií elektrického vozidla“ baterie elektrického vozidla ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 60 ;

41)„dodavatelem“ výrobce usazený v Unii, zplnomocněný zástupce výrobce neusazeného v Unii nebo dovozce, který uvádí výrobek na trh Unie.

KAPITOLA II 
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO PRŮMYSLOVOU VÝROBU A DEKARBONIZACI

Článek 4
Jednotná přístupová místa

1.Členské státy zřídí na vnitrostátní úrovni jednotné přístupové místo pro podávání jediné žádosti předkladatelů projektů průmyslové výroby uvedených v čl. 5 odst. 1.

2.Jednotná přístupová místa automaticky přiřazují žádosti o povolení příslušnému orgánu, informují žadatele o všech krocích povolovacího postupu, o stavu postupu a o rozhodnutích příslušných orgánů a umožňují žadateli kontrolovat dodržování platných lhůt. Za tímto účelem jednotná přístupová místa používají evropské podnikatelské peněženky zřízené podle [návrhu nařízení o zřízení evropských podnikatelských peněženek].

Prostřednictvím evropských podnikatelských peněženek jednotná přístupová místa umožňují:

a)interoperabilitu a automatizovanou výměnu údajů mezi příslušnými orgány;

a)opakované použití údajů a dokumentů, které již orgány veřejné správy mají;

b)vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti a integritu informací;

c)transparentnost a odpovědnost v rámci povolovacího postupu.

3.Při zřizování jednotných přístupových míst členské státy v příslušných případech využijí stávající digitální infrastrukturu Unie, katalogy a stavební prvky zřízené právem Unie.

Článek 5
Povolovací postup

1.Členské státy zavedou jednotný povolovací postup na základě jediné žádosti, která se vztahuje na všechna povolení požadovaná pro projekty průmyslové výroby.

2.Členské státy určí příslušný orgán, který koordinuje povolovací postup uvedený v odstavci 1, s cílem zajistit přijetí a vydání komplexního rozhodnutí v příslušné lhůtě.

3.Nejpozději do 45 dnů od obdržení žádosti o povolení pro projekty průmyslové výroby příslušný orgán buď potvrdí, že je žádost úplná, nebo si vyžádá chybějící informace potřebné ke zpracování žádosti.

Pokud je po předložení chybějících informací žádost stále považována za neúplnou, může příslušný orgán do 30 dnů od předložení požadovaných chybějících informací vydat druhou žádost o poskytnutí chybějících informací. Příslušný orgán nevyžaduje informace v oblastech, které nejsou zahrnuty v první žádosti o doplňující informace, a další informace si vyžádá pouze za účelem doplnění chybějících informací.

4.Ustanovení tohoto článku se nepoužijí, pokud jsou pravidla pro zjednodušení správních a povolovacích postupů stanovena v jiných legislativních aktech Unie pro konkrétní odvětví zpracovatelského průmyslu.

Článek 6
Projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví

1.Kapitola II oddíl II nařízení (EU) 2024/1735 se vztahuje na všechny projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví.

2.Všechny projekty dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví se pro účely [článku 14 návrhu nařízení o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí] považují za strategické projekty přispívající k odolnosti a dekarbonizaci nebo účinnému využívání zdrojů. Použijí se body 1, 2 a 3 přílohy uvedeného nařízení.

KAPITOLA III
POSÍLENÍ STRATEGICKÝCH PRŮMYSLOVÝCH HODNOTOVÝCH ŘETĚZCŮ V UNII

Článek 7
Původ v Unii

1.Pro účely této kapitoly se obsahem s původem v Unii rozumí obsah pocházející z Unie.

2.Původ výrobků a součástí se určuje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013.

Článek 8

Obsah rovnocenný obsahu s původem v Unii při zadávání veřejných zakázek

1.Pokud jde o požadavky na původ v Unii uvedené v článku 11, obsah pocházející ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o zóně volného obchodu nebo celní unii nebo které jsou stranami Dohody o vládních zakázkách, pokud z této dohody vyplývají příslušné závazky Unie, se považuje za obsah pocházející z Unie.

2.Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem zcela nebo částečně vyloučit třetí zemi z oblasti působnosti odstavce 1 na základě některého z těchto kritérií:

a)tato třetí země neposkytla národní zacházení týkající se produktů nebo subjektů Unie podle dohod uvedených v odstavci 1 ve vztahu k některému z odvětví uvedených v příloze I;

b)toto vyloučení je odůvodněné, aby se předešlo závislostem nebo jinému vývoji, který by mohl ohrozit bezpečnost dodávek dotyčných produktů v Unii;

c)toto vyloučení je odůvodněno jakoukoli jinou výjimkou podle příslušné dohody.

Článek 9

Obsah rovnocenný obsahu s původem v Unii v jiných formách veřejné intervence

1.Pokud jde o požadavky na původ v Unii stanovené v článku 12, obsah pocházející ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o zóně volného obchodu nebo celní unii, se považuje za obsah pocházející z Unie.

2.Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem zcela nebo částečně vyloučit třetí zemi z oblasti působnosti odstavce 1 na základě některého z těchto kritérií:

a)tato třetí země neposkytla národní zacházení týkající se produktů nebo subjektů Unie podle dohod uvedených v odstavci 1 ve vztahu k některému z odvětví uvedených v příloze I;

b)toto vyloučení je odůvodněné, aby se předešlo závislostem nebo jinému vývoji, který by mohl ohrozit bezpečnost dodávek dotyčných produktů v Unii;

c)toto vyloučení je odůvodněno jakoukoli jinou výjimkou podle příslušné dohody.

Článek 10
Nízkouhlíkové výrobky

1.Pro účely této kapitoly se výrobek, na který se vztahuje příloha II, považuje za nízkouhlíkový, pokud splňuje požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci:

a)u stavebních výrobků uvedených v nařízení (EU) 2024/3110, na něž se vztahuje harmonizovaná technická specifikace nebo evropské technické posouzení, akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 5 odst. 5 nebo čl. 22 odst. 9 nařízení (EU) 2024/3110;

b)u všech ostatních výrobků případné akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 4 nařízení (EU) 2024/1781.

2.Za účelem podpory vytváření rozhodujících trhů směrováním investičních rozhodnutí k výrobkům, kterým byla udělena nižší výkonnostní třída intenzity emisí skleníkových plynů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem doplnit toto nařízení o dobrovolné systémy klasifikace založené na intenzitě emisí skleníkových plynů pro výrobky vyráběné prostřednictvím činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES („průmyslové výrobky“) při jejich uvádění na trh Unie, pokud tyto výrobky již nejsou upraveny aktem v přenesené pravomoci podle nařízení (EU) 2024/1781 nebo zahrnuty do pracovních plánů přijatých v souladu s uvedeným nařízením.

Emise a všechny další příslušné údaje použité pro výpočet intenzity emisí skleníkových plynů ověřují ověřovatelé akreditovaní podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2067 61 nebo v příslušných případech ověřovatelé akreditovaní podle aktů v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18 nařízení (EU) 2023/956. Emise se monitorují v souladu s pravidly stanovenými v kapitole III prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2066 a metodami monitorování údajů a požadavky na kvalitu stanovenými v příloze VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331. U dovážených výrobků lze emise monitorovat v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2023/956 a metodami monitorování údajů a požadavky na kvalitu stanovenými prováděcími akty přijatými podle čl. 7 odst. 7 písm. a) nařízení (EU) 2023/956, pokud stanoví rovnocenný soubor údajů.

Uvedené akty v přenesené pravomoci stanoví v příslušných případech tyto prvky:

a)identifikaci výrobku, pro který může výrobce požádat o označení intenzity emisí skleníkových plynů;

b)příslušné hranice systému zahrnující emise z průmyslového výrobního procesu, emise z příslušných prekurzorů a emise ze spotřeby elektřiny. Tyto emise se posuzují nezávisle na tom, zda k nim dochází v zařízení výrobce nebo v jiných zařízeních, přičemž některé prekurzory mohou být získávány z jiných zařízení;

c)metodiku výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů u výrobku;

d)klasifikaci s výkonnostními třídami;

e)doplňující pravidla týkající se správy označení, včetně příslušných subjektů, a

f)doplňující pravidla pro akreditaci, monitorování a ověřování.

Při vypracovávání těchto pravidel Komise vezme v úvahu alespoň:

a)nejnovější platné hodnoty referenčních úrovní (benchmarks) výrobku ve smyslu směrnice 2003/87/ES;

b)údaje, které jsou již k dispozici v rámci EU ETS a CBAM;

c)nová pravidla Unie týkající se započítávání emisí, včetně emisí ze spotřeby elektřiny, nízkouhlíkových paliv a paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu;

d)nové nízkouhlíkové výrobní technologie, jakož i odhadovaný potenciál nových technologií ke snížení emisí;

e)nutnost motivovat k využívání recyklovaných materiálů ve všech výrobních procesech a

f)sladění s cíli klimatické neutrality stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 62 .

Článek 11
Zadávání veřejných zakázek 

1.Veřejní zadavatelé a zadavatelé vyloučí z přístupu k zadávacím řízením uvedeným v části I přílohy II a části I přílohy III nabídky podané hospodářskými subjekty vlastněnými nebo ovládanými subjektem usazeným ve třetích zemích, které neuzavřely s Unií mezinárodní dohodu zaručující takový přístup.

2.U zadávacích řízení uvedených v části I přílohy II a části I přílohy III použijí veřejní zadavatelé a zadavatelé požadavky na původ v Unii a nízký obsah uhlíku v nich stanovené v souladu s články 8 a 10.

3.Veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou rozhodnout neuplatnit požadavky stanovené v přílohách II a III, pokud je splněna některá z následujících podmínek:

a)požadované výrobky nebo služby může dodat pouze jeden konkrétní hospodářský subjekt a neexistuje žádná přiměřená alternativa nebo náhrada a neexistence hospodářské soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů zadávacího řízení;

b)v reakci na podobné dřívější zadávací řízení zahájené stejným veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve dvou letech před zahájením plánovaného nového zadávacího řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky ani vhodné žádosti o účast;

c)jejich uplatnění by vyžadovalo, aby veřejný zadavatel nebo zadavatel pořídil zboží, služby nebo stavební práce s nepřiměřenými náklady, nebo by vedlo k technické nekompatibilitě při provozu a údržbě. Za nepřiměřené mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé považovat odhadované rozdíly v nákladech, které na základě objektivních a transparentních údajů přesahují 25 %.

4.Veřejní zadavatelé a zadavatelé vyžadují, aby hospodářské subjekty dodávající výrobky nebo služby předložily vlastní prohlášení nebo rovnocenný dokument prokazující splnění požadavků stanovených v tomto článku.

Článek 12
Jiné formy veřejné intervence

1.Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, členské státy navrhnou režimy veřejné podpory tak, aby přispívaly k cíli posílení strategických průmyslových hodnotových řetězců Unie prostřednictvím požadavků na původ v Unii, nízký obsah uhlíku nebo obojí, stanovených v části II přílohy II a části II přílohy III, v souladu s články 9 a 10, aniž je dotčen článek 13.

Členské státy uplatní požadavky uvedené v prvním pododstavci na režimy veřejné podpory, které představují alespoň 45 % celkového vnitrostátního rozpočtu přiděleného na režimy veřejné podpory, na něž se vztahuje část II přílohy II, a které představují 100 % celkového vnitrostátního rozpočtu přiděleného na režimy veřejné podpory, na něž se vztahuje část II přílohy III.

2.Při navrhování a provádění režimu veřejné podpory, na který se vztahuje část II přílohy II a část II přílohy III, posoudí příslušný orgán příspěvek výrobků a technologií k celkovému cíli v nich stanovenému na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního procesu.

3.Příslušný orgán může i nadále provádět režimy podpory, které nesplňují požadavky stanovené v části II přílohy II a části II přílohy III, a to zcela nebo zčásti, pokud by uplatnění těchto požadavků:

a)vedlo k významným zpožděním z důvodu nedostupnosti požadovaných součástí nebo konečných produktů. Za významná lze považovat odhadovaná zpoždění, která na základě objektivních, transparentních a ověřitelných údajů přesahují sedm měsíců;

b)vedlo k nepřiměřeným nákladům. Předpokládá se, že nepřiměřené náklady existují, pokud by na základě objektivních, transparentních a ověřitelných údajů došlo v důsledku dodržení požadavků ke zvýšení nákladů na základní konečný produkt nebo technologii o více než 30 %.

Článek 13

Finanční podpora pro firemní vozidla

Pro účely článku 4 [návrhu nařízení ze dne 16. prosince 2025 o čistých firemních vozidlech] musí kritérium „vyrobeno v Evropské unii“ pro poskytnutí finanční podpory na pořízení firemních osobních automobilů a dodávek splňovat kritéria stanovená v části II přílohy III tohoto nařízení.

Toto kritérium „vyrobeno v Evropské unii“ se považuje za rovnocenné kritériu „původ v Unii“ uvedenému v článku 7 tohoto nařízení.

Článek 14
Kredity v souvislosti s výkonnostními normami pro emise CO2

1.Pro účely čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2019/631 [ve znění návrhu nařízení ze dne 16. prosince 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová lehká užitková vozidla a označování vozidel] splňuje kritérium „vyrobeno v EU“ pro malá vozidla s nulovými emisemi kritéria stanovená v části III přílohy III tohoto nařízení.

Toto kritérium „vyrobeno v EU“ se považuje za rovnocenné „původu v Unii“ podle článku 7 tohoto nařízení.

2.Pro účely článku 5b nařízení (EU) 2019/631 [ve znění návrhu nařízení ze dne 16. prosince 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová lehká užitková vozidla a označování vozidel] se „nízkouhlíkovou ocelí vyrobenou v EU“ rozumí toto:

a)„nízkouhlíková“ splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení;

b)„vyrobená v EU“ je rovnocenné „původu v Unii“ podle článku 7 tohoto nařízení.

Článek 15
Prohlášení o souladu vozidla s požadavky na původ v Unii

Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum: šest měsíců po vstupu v platnost] výrobci při vydávání prohlášení o shodě vozidla podle článků 36 a 37 nařízení (EU) 2018/858 pro vozidla, která splňují příslušné požadavky na původ v Unii stanovené v příloze III tohoto nařízení, poskytnou průvodní dokument dokládající soulad vozidla.

Článek 16
Přenesení pravomocí

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými doplní toto nařízení stanovením opatření na straně poptávky na úrovni Unie pro výrobky chemického průmyslu s cílem podpořit tyto činnosti:

a)výrobu a prodej látek a směsí s původem v Unii, které pocházejí z udržitelných zdrojů uhlíku;

b)používání látek a směsí s původem v Unii, které pocházejí z udržitelných zdrojů uhlíku, ve výrobcích dodávaných na trh.

Při přípravě aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zohlednit:

a)příspěvek požadavků k cíli Unie v oblasti hospodářské bezpečnosti, odolnosti a klimatické neutrality stanovenému v nařízení (EU) 2021/1119;

b)situaci na trhu na úrovni Unie, jak byla zjištěna prostřednictvím monitorovacích činností, včetně klesajících podílů na trhu Unie a průmyslu v Unii vyrábějícího pod úrovní své kapacity;

c)dopad stanovení těchto opatření na celkovou konkurenceschopnost a emise skleníkových plynů v příslušných odvětvích, jakož i na náklady pro navazující spotřebitele a malé a střední podniky a veřejné rozpočty.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 za účelem změny přílohy II nebo přílohy III, pokud jde o požadavky na původ v Unii, nízký obsah uhlíku nebo obojí stanovené pro výrobky v nich uvedené, a to s přihlédnutím k těmto kritériím:

a)situace na trhu na úrovni Unie, jak byla zjištěna prostřednictvím monitorovacích činností, včetně klesajících podílů na trhu Unie a průmyslu v Unii vyrábějícího pod úrovní své kapacity;

b)technologický pokrok;

c)příspěvek požadavků k cíli Unie v oblasti veřejného pořádku, hospodářské bezpečnosti, odolnosti a klimatické neutrality stanovenému v nařízení (EU) 2021/1119;

d)poptávka po příslušných výrobcích nebo technologiích vyvolaná růstem navazujících odvětví;

e)podíl výrobku nebo technologie na celkové hodnotě výroby v navazujícím odvětví;

f)dopad stanovení požadavků na původ v Unii, nízký obsah uhlíku nebo obojí na celkovou konkurenceschopnost a emise skleníkových plynů v příslušných odvětvích, včetně nákladů pro navazující spotřebitele a malé a střední podniky a veřejné rozpočty.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s čl. 31 odst. 2 s cílem upřesnit metodu výpočtu podílu objemu výrobků a součástí pocházejících z Unie v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013 a v příslušných případech stanovit používání standardizovaných vzorů pro certifikáty o souladu.

Prováděcí akty uvedené v pododstavci 1 mohou rovněž stanovit metody a postupy, které mají příslušné vnitrostátní orgány, včetně veřejných zadavatelů a zadavatelů, používat k ověřování souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v příslušných případech využívat digitální nástroje pro účely výpočtu, ověřování a prokazování souladu.

KAPTIOLA IV
PŘÍSPĚVEK ZAHRANIČNÍCH INVESTIC

Článek 17
Oblast působnosti

1.Tato kapitola se vztahuje na přímé zahraniční investice přesahující hodnotu 100 milionů EUR ve vznikajících strategických odvětvích zpracovatelského průmyslu uvedených v odstavci 2, pokud více než 40 % celkové výrobní kapacity drží třetí země, jejímž je zahraniční investor státním příslušníkem nebo v níž je podnikem.

Takové investice se nesmí realizovat, pokud je výslovně neschválí investiční orgán nebo Evropská komise, jak je uvedeno v článku 19, v souladu s ustanoveními této kapitoly.

2.Tato kapitola se vztahuje na přímé zahraniční investice do zpracovatelského průmyslu v některém z následujících nově vznikajících strategických odvětví:

a)bateriové technologie a jejich hodnotový řetězec pro bateriové systémy pro uchovávání energie;

b)výhradně elektrická vozidla, hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením a elektrická vozidla s palivovými články, včetně součástí souvisejících s elektrifikací a digitalizací;

c)solární fotovoltaické technologie;

d)těžba, zpracování a recyklace kritických surovin.

3.Tato kapitola se nepoužije na:

a)investory a investice, na něž se vztahují platné nebo Unií prozatímně uplatňované dohody o hospodářském partnerství a dohody o volném obchodu, pokud byly v rámci těchto dohod přijaty příslušné závazky, včetně investic dceřiných společností těchto zahraničních investorů v Unii;

b)investice zaměřené na poskytování služeb, včetně investic dceřiných společností investorů v Unii;

c)portfoliové investice.

Článek 18
Kritéria pro přímé zahraniční investice s přidanou hodnotou

1.Členské státy do dne [Úřad pro publikace: vložte datum: 1 měsíc po vstupu tohoto nařízení v platnost] určí investiční orgán, který bude realizovat přezkum přímých zahraničních investic a provádět ustanovení této kapitoly.

Členské státy poskytnou tomuto investičnímu orgánu nezbytné zdroje a právní a administrativní prostředky pro plnění úkolů stanovených v tomto nařízení.

2.Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum: 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] investiční orgány schválí pouze přímé zahraniční investice uskutečněné přímo zahraničními investory, kteří splňují čtyři nebo více z následujících šesti podmínek:

a)zahraniční investoři nenabývají, nedrží ani nevykonávají vlastnické podíly představující více než 49 % základního kapitálu, hlasovacích práv nebo rovnocenných vlastnických podílů v jakémkoli cílovém subjektu v Unii ani rovnocenná vlastnická, nájemní nebo jiná práva, která by jim umožňovala kontrolu nad aktivem v Unii;

b)zahraniční investor realizuje přímou investici prostřednictvím společného podniku s jedním nebo více subjekty v Unii, přičemž zahraniční investor nedrží více než 49 % základního kapitálu, hlasovacích práv nebo rovnocenných vlastnických podílů či jiných práv, která zakládají kontrolu v kterémkoli ze subjektů Unie účastnících se společného podniku. Tyto společné podniky jsou strukturovány tak, aby byla zajištěna účinná účast partnerů Unie na řízení, přenosu technologií a budování kapacit;

c)zahraniční investoři uzavřeli dohody o poskytnutí licence na svá práva duševního vlastnictví a know-how ve prospěch cílového subjektu v Unii nebo aktiva v Unii, aby jim umožnili vykonávat hospodářské činnosti v rámci přímých zahraničních investic. Veškerá práva duševního vlastnictví nebo aktiva vyvinutá cílovým subjektem v Unii nebo právním subjektem vlastnícím aktivum v Unii před zahraniční investicí nebo bez spolupráce se zahraničním investorem jsou plně a výlučně ve vlastnictví cílového subjektu v Unii nebo právního subjektu vlastnícího aktivum v Unii. Veškerá práva duševního vlastnictví nebo aktiva, která byla buď vyvinuta v uvedené souvislosti v důsledku spolupráce s jinými obchodními aktivy zahraničního investora, nebo byla v případě písmene b) vyvinuta společným podnikem, jsou ve společném vlastnictví zahraničního investora a cílového subjektu v Unii, společného podniku definovaného v písmenu b) nebo právního subjektu vlastnícího aktivum v Unii;

d)zahraniční investor každoročně směřuje do výdajů na výzkum a vývoj v Unii částku odpovídající alespoň 1 % hrubého ročního příjmu cílového subjektu v Unii nebo hrubého ročního příjmu vytvořeného aktivem v Unii, a to v poměru k podílu zahraničního investora na kontrole;

e)nejméně 50 % pracovní síly zaměstnané v souvislosti s přímou zahraniční investicí v době jejího provádění a nepřetržitě po celou dobu jejího provozu tvoří pracovníci Unie ve všech kategoriích pracovní síly, včetně provozních, technických, vedoucích a řídících pozic. Toto zaměstnávání musí být doprovázeno odpovídající odbornou přípravou a opatřeními na budování kapacit. V případě, že cílový subjekt v Unii nebo aktivum v Unii již před pořízením investice vykonávalo výrobní činnosti, a to i po úpadku, upřednostní se zachování stávající pracovní síly nebo opětovné zaměstnání dřívější pracovní síly v souladu s vnitrostátními právními předpisy a uplatňováním kolektivních smluv. V případě, že zahraniční investor, cílový subjekt v Unii nebo aktivum v Unii obdrží veřejné financování, zaváže se bez ohledu na článek 107 Smlouvy o fungování EU, že po dobu pěti let nesníží počet pracovníků Unie, jinak budou příslušné vnitrostátní orgány vymáhat vrácení poskytnutého financování.

f)v souvislosti s přímou zahraniční investicí zahraniční investor připraví a na svých internetových stránkách zveřejní strategii pro posílení hodnotových řetězců Unie a přednostní získávání vstupů pro výrobní činnost z Unie a usiluje o to, aby z Unie pocházelo minimálně 30 % vstupů používaných pro výrobky uváděné na trh Unie.

3.Přímá zahraniční investice musí splňovat podmínku uvedenou v odst. 2 písm. e), kterou schvaluje investiční orgán podle odstavce 2.

4.Investiční orgány mohou uplatnit některé nebo všechny podmínky stanovené v odstavci 2 na přímé investice uskutečněné v Unii dceřinou společností zahraničního investora, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení, a to za následujících podmínek:

a)zabránění obcházení tohoto nařízení zahraničním investorem nebo

b)pokud nejsou za účelem splnění cílů nařízení přiměřeně dostupná žádná alternativní opatření, která by méně omezovala přímé investice v Unii, včetně závazků navržených zahraničním investorem nebo jeho dceřinou společností.

5.Komise přijme do dne [Úřad pro publikace: vložte datum 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] prováděcí akt, kterým stanoví podrobná pravidla pro ověřování dodržování podmínek stanovených v odstavci 2. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.

Článek 19
Předběžné oznámení plánovaných přímých zahraničních investic

1.Zahraniční investor oznámí každou plánovanou přímou investici v oblasti působnosti článku 17 investičnímu orgánu členského státu, v němž se nachází cílový subjekt v Unii nebo aktivum v Unii a která by vedla ke kontrole nad cílovým subjektem v Unii nebo aktivem v Unii, jak je stanoveno v odstavci 3.

Oznámení musí obsahovat všechny nezbytné informace, aby investiční orgán mohl provést přezkum investice podle článku 20.

2.Pro účely určení, zda hodnota investice dosahuje prahové hodnoty stanovené v čl. 17 odst. 1, se sčítají pouze předchozí investice zahraničního investora do téhož cílového subjektu v Unii nebo aktiva v Unii, které zahraniční investor uskutečnil ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Má se za to, že zahraniční investor vykonává kontrolu, pokud daná investice dosáhne jedné z těchto prahových hodnot:

a)30 % nebo více základního kapitálu nebo hlasovacích práv v cílovém subjektu v Unii;

b)30 % nebo více vlastnictví aktiva v Unii a nájemní nebo jiná práva zakládající kontrolu nad aktivem v Unii.

4.Pokud by nabytí nebo zřízení investice zahraničním investorem vedlo k tomu, že by zahraniční investoři společně vlastnili více než prahové hodnoty pro vlastnictví nebo kontrolu stanovené v odstavci 3, musí být toto nabytí nebo zřízení oznámeno.

5.Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo některé z prahových hodnot stanovených v odstavci 3, se berou v úvahu souhrnné podíly držené přímo nebo nepřímo, včetně podílů držených prostřednictvím přidružených společností, vlastnických řetězců nebo zahraničních investorů jednajících ve shodě.

6.Pokud se příslušné cílové subjekty nebo aktiva v Unii nacházejí ve více než jednom členském státě, zahraniční investor oznámí tuto skutečnost příslušným investičním orgánům všech dotčených členských států a Komisi ve stejný den s odkazem na ostatní oznámení. Dotčené členské státy koordinují přezkum těchto oznámení a dohodnou se na uložených podmínkách s ostatními dotčenými členskými státy, jakož i s Komisí.

Komise rozhodne, jaké podmínky se uplatní na přímé zahraniční investice v případě, že nedojde k dohodě mezi dotčenými členskými státy.

Přímé zahraniční investice oznámené podle prvního pododstavce musí ve všech dotčených členských státech splňovat podmínky stanovené v článku 18.

Článek 20
Přezkum a schválení

1.Investiční orgán rozhodne o přípustnosti oznámení podle článků 17 a 19 do 30 dnů od obdržení oznámení. Tuto lhůtu lze prodloužit o dalších 15 dnů, pokud investiční orgán uspokojivě prokáže, že prodloužení je odůvodněno okolnostmi.

Pokud investiční orgán rozhodne, že je oznámení přípustné, neprodleně předá Komisi úplné oznámení včetně všech obdržených dokumentů.

2.Do 30 dnů od obdržení oznámení může Komise vydat písemné stanovisko, zda přímá zahraniční investice spadá do působnosti článků 17 a 19, zda splňuje podmínky stanovené v čl. 18 odst. 2 a zda má investiční orgán investici schválit či nikoli.

Pokud Komise vydá písemné stanovisko, předá je neprodleně investičnímu orgánu. Komise může písemné stanovisko sdílet s investičními orgány ostatních členských států nebo je zveřejnit na svých oficiálních internetových stránkách, přičemž musí být zachována důvěrnost.

3.Nejdříve po obdržení stanoviska Komise nebo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 a nejpozději do 60 dnů nebo 75 dnů, pokud byla lhůta prodloužena podle odstavce 1, od obdržení oznámení vydá investiční orgán odůvodněné rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí přímé zahraniční investice. Investiční orgán schválí přímou zahraniční investici, pokud splňuje 4 ze 6 podmínek stanovených v článku 18. Lhůtu pro vydání odůvodněného rozhodnutí lze prodloužit o dalších 30 dnů, pokud investiční orgán uspokojivě prokáže, že prodloužení je odůvodněno okolnostmi.

Investiční orgán sdělí tato odůvodněná rozhodnutí Komisi do tří dnů od jejich přijetí.

4.Pokud investiční orgán vydá rozhodnutí, které se odchyluje od stanoviska Komise, pokud jde o soulad přímé zahraniční investice s podmínkami stanovenými v článku 18, posoudí investiční orgán oznámení podrobněji v dodatečné lhůtě dvou měsíců a rozhodnutí vstoupí v platnost až po uplynutí této lhůty.

Investiční orgány ve svém odůvodněném rozhodnutí vydaném podle odstavce 3 odůvodní, jakým způsobem zohlednily stanovisko Komise.

5.Investiční orgán ve svém rozhodnutí o schválení stanoví dotčenému investorovi povinnost podávat zprávy za účelem posouzení průběžného plnění podmínek stanovených v článku 18.

6.Každá strana, na kterou se vztahuje rozhodnutí vydané podle odstavců 1 nebo 3, má právo podat proti takovému rozhodnutí opravný prostředek.

Článek 21
Přezkum přímých zahraničních investic Komisí

1.Po oznámení podle čl. 19 odst. 1 může Komise rozhodnout o provedení posouzení přímé zahraniční investice za těchto okolností:

a)z vlastní iniciativy, pokud má přímá zahraniční investice potenciál významně ovlivnit tvorbu přidané hodnoty na trhu Unie;

b)na žádost investičního orgánu, který vyřizuje oznámení, nebo investičního orgánu jiného členského státu, v němž by daná přímá zahraniční investice měla významný dopad na jeho území, nebo

c)z vlastního podnětu, pokud hodnota přímé zahraniční investice přesahuje 1 miliardu EUR.

2.Pro účely odstavce 1 se má za to, že přímá zahraniční investice má potenciál významně ovlivnit tvorbu přidané hodnoty na vnitřním trhu v některém z těchto případů:

a)má zvláštní strategický význam pro vnitřní trh;

b)má značný hospodářský dopad na území více než jednoho členského státu;

c)má vysoký potenciál narušit bezpečnost dodávek v příslušném nově vznikajícím strategickém odvětví nebo souvisejících hodnotových řetězcích v Unii nebo bezpečnost ve více než jednom členském státě;

d)má vysoký potenciál škodlivého vlivu na životní prostředí ve více než jednom členském státě;

e)má v porovnání s ostatními investicemi v daném nově vznikajícím strategickém odvětví mimořádně vysokou hodnotu.

3.Po oznámení podle čl. 19 odst. 1 může Komise rozhodnout o provedení posouzení investice podle čl. 18 odst. 4. Komise může provést posouzení z vlastního podnětu nebo na žádost investičního orgánu, který vyřizuje oznámení, nebo investičního orgánu jiného členského státu, na který by měla daná přímá zahraniční investice významný dopad.

Na základě svého posouzení může Komise požadovat, aby investiční orgán přiměřeným způsobem uplatňoval nebo neuplatňoval některé nebo všechny podmínky stanovené v čl.18 odst.2.

4.Pokud se Komise rozhodne posoudit přímou zahraniční investici podle tohoto článku, použijí se obdobně ustanovení článku 18, počínaje jejím rozhodnutím o provedení posouzení.

Článek 22
Monitorování a prosazování ze strany investičního orgánu

1.Investiční orgán pravidelně monitoruje přímou zahraniční investici, aby zajistil, že nadále splňuje podmínky stanovené v článku 18. Za tímto účelem podává zahraniční investor investičnímu orgánu pravidelné zprávy o plnění podmínek.

2.Na žádost Komise předá investiční orgán Komisi zprávy investora předložené podle odstavce 1 spolu s vlastním posouzením každé zprávy.

3.Investiční orgán stanoví sankce v případě nedodržení ustanovení této kapitoly, zejména pokud zahraniční investoři nebo investice nesplňují tyto požadavky:

a)požadavky na oznámení v souladu s článkem 19;

b)podmínky stanovené v článku 18;

c)monitorovací povinnosti stanovené tímto článkem.

4.Sankce stanovené investičním orgánem nesmí činit méně než 5 % průměrného denního úhrnného obratu podniku zahraničního investora v případě porušení podle odst. 3 písm. a).

Je-li zahraniční investor soukromou osobou, stanoví investiční orgán v případě porušení podle odst. 3 písm. a) sankci ve výši nejméně 5 % hodnoty investice.

Sankce stanovené investičním orgánem musí být účinné a přiměřené porušením stanoveným v odstavci 3.

Investiční orgán bez zbytečného odkladu informuje Komisi o každém nedodržení podmínek uvedených v odstavci 3 a o následných uložených sankcích.

Článek 23
Monitorování ze strany Komise

1.Pro účely článku 17 monitoruje Komise globální výrobní kapacitu pro každé z nově vznikajících strategických odvětví, přičemž vychází ze stávajících monitorovacích činností prováděných zejména podle nařízení (EU) 2024/1735.

2.Komise poskytne a zveřejní aktualizované informace za poslední rok, za který jsou k dispozici údaje pro každé z nově vznikajících strategických odvětví uvedených v čl. 17 odst. 2.

Pokud se Komise rozhodne posoudit přímou zahraniční investici podle článku 21, může svým rozhodnutím uložit sankce, jestliže zahraniční investor ve svém oznámení uvede nepravdivé nebo zavádějící informace nebo pokud neposkytne informace, které Komise potřebuje k plnění své povinnosti týkající se přezkumu.

Sankce uložené Komisí nesmí přesáhnout 5 % průměrného denního obratu zahraničního investora nebo 5 % hodnoty investice v případě zahraničního investora, který je soukromou osobou.

Článek 24
Přenesení pravomocí

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 tohoto nařízení za účelem doplnění seznamu nově vznikajících strategických odvětví, na něž se vztahuje tato kapitola, o odvětví, která jsou kritická pro hospodářskou bezpečnost Unie, včetně technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b), d), e), g), h), j), k), n), p) a s) nařízení (EU) 2024/1735, technologií jaderného palivového cyklu uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2024/1735, technologií na elektrický pohon v oblasti dopravy uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. r) nařízení (EU) 2024/1735 a s výjimkou digitálních technologií, umělé inteligence, kvantových technologií a polovodičů.

Těmito akty v přenesené pravomoci nejsou dotčeny jiné akty Unie, které stanoví investiční kritéria pro tato odvětví.

2.Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 se řídí těmito faktory:

a)posouzení, zda by změna seznamu nově vznikajících strategických odvětví nepřiměřeně neodrazovala od přímých zahraničních investic v Unii;

b)počet přímých zahraničních investic v tomto odvětví s přihlédnutím k jejich přínosu pro bezpečnost dodávek v Unii a k jejich přidané hodnotě pro hospodářství Unie;

c)situace a podmínky na trhu, včetně narušení dodavatelského řetězce, na úrovni Unie;

d)technologický vývoj a konkurenceschopnost Unie v tomto odvětví ve srovnání se třetími zeměmi;

e)závislost dodavatelského řetězce v příslušném odvětví na jedné nebo více zemích.

3.Akty v přenesené pravomoci přijaté podle odstavce 1 obsahují:

a)prahovou hodnotu uvedenou v čl. 17 odst. 1 pro každé z těchto dalších odvětví;

b)zda jsou investiční podmínky uvedené v článku 18 vhodné a nezbytné pro splnění cílů tohoto nařízení s ohledem na dané odvětví, a pokud ne, které z těchto kritérií se použije.

KAPITOLA V 
AKCELERAČNÍ OBLASTI PRŮMYSLOVÉ VÝROBY

Článek 25
Určení vnitrostátních akceleračních oblastí průmyslové výroby

1.Členské státy do dne [Úřad pro publikace: vložte datum 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] určí na svém území alespoň jednu akcelerační oblast průmyslové výroby, která bude sloužit ke sdružování projektů průmyslové výroby v jednom nebo několika strategických odvětvích uvedených v příloze I.

2.Členské státy určí akcelerační oblasti průmyslové výroby prostřednictvím rozhodnutí na základě těchto prvků:

a)dopad výroby v akcelerační oblasti průmyslové výroby na bezpečnost dodávek pro strategická odvětví Unie uvedená v příloze I;

b)potenciál akcelerační oblasti průmyslové výroby přispívat k rozvoji výrobních kapacit ve strategických odvětvích uvedených v příloze I, posilovat hodnotové řetězce Unie a inovační potenciál Unie s cílem urychlit udržitelné průmyslové výrobní činnosti, včetně dekarbonizace a oběhových obchodních postupů, a podporovat fungování vnitřního trhu, a to v souladu se strategickými projekty a dalšími iniciativami, jako jsou mimo jiné údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise, prováděnými podle jiných právních předpisů Unie;

c)počet malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací, které by v rámci akcelerační oblasti průmyslové výroby mohly mít prospěch z ustanovení této kapitoly;

d)úroveň rozvoje regionů členského státu, včetně nejméně rozvinutých oblastí, regionů v procesu transformace a regionů procházejících průmyslovou transformací.

3.Při určování akceleračních oblastí průmyslové výroby členské státy:

a)vymezí jasný zeměpisný rozsah akcelerační oblasti;

b)upřednostní místa, kde se neočekává, že by zavedení konkrétního odvětví nebo odvětví projektů průmyslové výroby mělo významný dopad na životní prostředí;

c)upřednostní místa mimo lokality sítě Natura 2000 a mimo oblasti vymezené v rámci vnitrostátních systémů ochrany přírody a biologické rozmanitosti, jakož i další oblasti určené na základě map citlivosti a mimo chráněné oblasti podle článku 6 směrnice 2000/60/ES;

d)zohlední klimatická rizika v určených oblastech;

e)upřednostní umělé a zastavěné plochy, průmyslové areály a brownfieldy, jakož i již určené strategické projekty podle jiných právních předpisů Unie.

4.Při určování akceleračních oblastí průmyslové výroby členské státy zohlední v příslušných případech tyto skutečnosti:

a)infrastrukturní potřeby akcelerační oblasti;

b)finanční potřeby zpracovatelského průmyslu nacházejícího se v akcelerační oblasti a v případnou možnost podpory tohoto průmyslu v souladu s platnými pravidly státní podpory;

c)potřeby dodavatelského řetězce v akcelerační oblasti a základní materiály, zejména druhotné materiály, nezbytné pro výrobní činnosti;

d)proveditelnost připojení akcelerační oblasti k dostatečnému zásobování nízkouhlíkovou energií pro urychlení průmyslové výrobní činnosti;

e)potřeby týkající se dovedností, jejich nedostatek a trendy v oblasti zaměstnanosti a podpůrná opatření k dosažení odpovídající rekvalifikace a prohlubování dovedností místní pracovní síly;

f)případnou potřebu odstranění znečištění akcelerační oblasti s cílem usnadnit zahájení nových průmyslových činností;

g)výzkumné a inovační potřeby pro urychlení průmyslové výrobní činnosti v oblasti;

h)relevantní informace specifické pro dané místo zveřejněné příslušným odvětvím, včetně podnikových plánů v oblasti klimatické transformace, souvisejících cílů a opatření, investičních potřeb a požadovaných podpůrných politických rámců.

5.Plány nebo programy týkající se určení akceleračních oblastí průmyslové výroby podléhají před svým přijetím posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES 63 , a pokud mohou mít významný vliv na lokality sítě Natura 2000, příslušnému posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS 64 a v relevantních případech příslušnému posouzení za účelem dodržení čl. 4 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 65 .

6.Členské státy informují Komisi o určení akcelerační oblasti průmyslové výroby do 30 dnů od přijetí příslušného rozhodnutí.

Článek 26
Základní podmínky

S cílem usnadnit rozvoj akceleračních oblastí průmyslové výroby přijmou členské státy v příslušných případech tato opatření:

a)usnadnění financování projektů v akceleračních oblastech zajištěním koordinace mezi orgány a zefektivněním vnitřních postupů v součinnosti s programy Unie a v souladu s případnými stávajícími pravidly státní podpory, s přihlédnutím k účasti malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací;

b)podpora investic do výzkumu a inovací s cílem urychlit inovační potenciál a konkurenceschopnost Unie a její vedoucí postavení v oblasti technologií v akceleračních oblastech;

c)provedení komplexní analýzy energetických potřeb každé akcelerační oblasti a její přezkum alespoň každé tři roky a určení kapacity energetické infrastruktury potřebné pro řádné fungování a rozvoj projektů průmyslové výroby v akcelerační oblasti.

Analýza se provede alespoň při určování akcelerační oblasti průmyslové výroby a pro milníky v roce 2030, 2040 a 2050, čímž se zajistí soulad s dekarbonizačním plánem Unie;

d)zajištění, aby plány rozvoje sítě vypracované provozovateli přenosových soustav podle článku 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 66 a provozovateli distribučních soustav podle článku 32 směrnice (EU) 2019/944 náležitě zohledňovaly analýzu vypracovanou podle písmene c) tohoto odstavce a potenciál preventivních investic pro uspokojení budoucích potřeb soustavy;

e)výměna informací o příslušných dodavatelských řetězcích, určení potenciálních úzkých míst a posílení koordinace mezi akceleračními oblastmi v otázkách kritických surovin v rámci Evropské rady pro kritické suroviny zřízené článkem 35 nařízení (EU) 2024/1252;

f)podpora subjektů v akceleračních oblastech a usnadnění jejich případné účasti v mechanismu společného nákupu zřízeném podle článku 25 nařízení (EU) 2024/1252, a to i poskytováním pokynů, podpory a informací k zajištění účinného zapojení;

g)podpora rozvoje a dostupnosti vysoce kvalifikované pracovní síly a poskytování vhodných příležitostí pro odbornou a učňovskou přípravu s cílem přispět k vysoké kvalitě zaměstnanosti v těchto akceleračních oblastech;

h)výměna informací o potřebných dovednostech, jejich případném nedostatku a osvědčených postupech uplatňovaných v akceleračních oblastech v rámci skupiny odborníků průmyslového fóra zřízené na základě COM/2020/102 67 ;

i)zajištění synergií a podpora přínosů poskytovaných v rámci Paktu pro dovednosti 68 nebo subjektů zřízených v akceleračních oblastech, se zvláštním důrazem na rozsáhlá partnerství v oblasti dovedností a regionální partnerství v oblasti dovedností, která jsou v nich zahrnuta.

Článek 27
Povolovací postupy v akceleračních oblastech

1.Pro každou určenou akcelerační oblast průmyslové výroby členské státy připraví a vydají souhrnné základní povolení opravňující k průmyslovým činnostem v této oblasti. Toto souhrnné základní povolení se vztahuje na povolení a správní oprávnění vyžadovaná pro projekty průmyslové výroby nacházející se v akcelerační oblasti, s výjimkou povolení, která se týkají konkrétního zařízení.

2.Před vydáním souhrnného základního povolení uvedeného v odstavci 1 provedou členské státy všechna nezbytná posouzení, včetně příslušných posouzení vlivů na životní prostředí, plánovacích postupů a hodnocení použitelných na úrovni akcelerační oblasti. Členské státy zohlední posouzení provedené podle čl. 25 odst. 5.

3.Projekty průmyslové výroby nacházející se v akcelerační oblasti průmyslové výroby musí získat pouze dodatečná povolení nebo oprávnění, která nespadají do rozsahu souhrnného základního povolení uvedeného v odstavci 1.

4.Všechny projekty průmyslové výroby nacházející se v akcelerační oblasti se pro účely [článku 14 návrhu nařízení o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí] považují za strategické projekty přispívající k odolnosti a dekarbonizaci nebo účinnému využívání zdrojů. Použijí se body 1, 2 a 3 přílohy uvedeného nařízení.

KAPITOLA VI 
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28
Hodnocení

Do dne [Úřad pro publikace: vložte datum = dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé tři roky provede Komise hodnocení tohoto nařízení a jeho příspěvku k fungování vnitřního trhu. Při hodnocení se zohlední:

a)pokrok dosažený při plnění cílů uvedených v článku 1, zejména pokud jde o odolnost, hospodářskou bezpečnost a dekarbonizaci průmyslové výroby;

b)pokrok dosažený při plnění cíle industrializace podle článku 2 s přihlédnutím k výzvám a příležitostem na vnitřním trhu a na světových trzích;

c)související administrativní náklady, hospodářské dopady na navazující odvětví, malé a střední podniky a dopady na veřejné rozpočty.

Článek 29
Přezkum

Do dne [Úřad pro publikace: vložte datum = tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise posoudí nutnost změny kapitol III a IV. Komise může předložit legislativní návrh na zrušení nebo změnu tohoto nařízení. Tento přezkum se provádí pravidelně každé tři roky po prvním přezkumu.

Při provádění přezkumu Komise věnuje zvláštní pozornost účinnosti tohoto nařízení a přetrvávání okolností, které odůvodnily přijetí tohoto nařízení, a nutnosti zavést požadavky na původ v Unii pro výrobky z některých odvětví, která mají zásadní význam pro hospodářskou bezpečnost Unie, zejména pro stavbu lodí a výrobu železničních kolejových vozidel.

Článek 30
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená článcích 8, 9, 10, 16 a 24 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 8, 9, 10, 16 a 24 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 9, 10, 16 a 24 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 32
Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.

Článek 33
Změny nařízení (EU) 2018/1724

Přílohy I a II nařízení (EU) 2018/1724 se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení.

Článek 34
Změny nařízení (EU) 2024/1735

Nařízení (EU) 2024/1735 se mění takto:

(1)V článku 3 se doplňují body 34, 35 a 36, které zní:

a) „34) „průmyslovou baterií“ průmyslová baterie ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542*;“

b) „(35) „stacionárním bateriovým systémem pro ukládání energie“ stacionární bateriový systém pro ukládání energie ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) 2023/1542;“

c) „(36) ‚hydronickým tepelným čerpadlem‘ zařízení pro vytápění vnitřních prostorů využívající k výrobě tepla a vytápění prostoru prostřednictvím vodního okruhu teplo okolního prostředí ze vzdušného, vodního nebo podzemního zdroje a/nebo odpadní teplo;

___

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1542/oj).

(2)V článku 9 se doplňuje nový odstavec 14, který zní:

14. „Všechny projekty výroby technologií pro nulové čisté emise se pro účely čl. 14 odst. 1 [návrhu nařízení o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí] považují za strategické projekty přispívající k odolnosti a dekarbonizaci nebo účinnému využívání zdrojů.“

(3)Článek 25 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. U zadávacích řízení spadajících do oblasti působnosti směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU, pokud mají zakázky jako součást svého předmětu technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až d), h) a i) tohoto nařízení, nebo v případě zakázek na stavební práce a koncesí na stavební práce zahrnujících uvedenou technologii, uplatňují veřejní zadavatelé a zadavatelé minimální povinné požadavky týkající se environmentální udržitelnosti stanovené v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 5 tohoto článku.“;

b)v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě zadávacích řízení, zakázek na stavební práce a koncesí na stavební práce uvedených v odstavci 1 se v souladu s tímto odstavcem zohlední příspěvek dané nabídky k odolnosti.“;

c)v odstavci 7 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) povinnost platnou po dobu trvání zakázky, aby se z žádné jednotlivé třetí země nedodávalo více než 50 % hodnoty konkrétního konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise uvedeném v tomto odstavci, jak určila Komise;“

d)v odstavci 7 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) povinnost platnou po dobu trvání zakázky, aby úspěšný uchazeč nebo subdodavatel z každé jednotlivé třetí země přímo dodal nebo poskytl nejvýše 50 % hodnoty v souhrnu všech hlavních konkrétních součástí konkrétní technologie pro nulové čisté emise uvedené v tomto odstavci, jak určila Komise;“.

(4)Vkládá se nový článek 25a, který zní:

„Článek 25a 
Požadavky na původ u zadávacích řízení

1.U zadávacích řízení uvedených v příloze II vyloučí veřejní zadavatelé a zadavatelé z přístupu k těmto zadávacím řízením nabídky podané hospodářskými subjekty vlastněnými nebo ovládanými subjektem usazeným ve třetích zemích, které neuzavřely s Unií mezinárodní dohodu zaručující takový přístup.

2.U zadávacích řízení uvedených v příloze II uplatňují veřejní zadavatelé a zadavatelé požadavky na původ v Unii stanovené v této příloze. Požadavky týkající se hlavních konkrétních součástí se použijí pouze v rozsahu, v jakém jsou tyto součásti obsaženy v konečném produktu.

3.Veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou rozhodnout neuplatnit jeden nebo více požadavků stanovených v příloze II, pokud je splněna některá z následujících podmínek:

a)požadované produkty může dodat pouze jeden konkrétní hospodářský subjekt a neexistuje žádná přiměřená alternativa nebo náhrada a neexistence hospodářské soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů zadávacího řízení;

b)v reakci na podobné dřívější zadávací řízení zahájené stejným veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve dvou letech přímo před zahájením plánovaného nového zadávacího řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky ani vhodné žádosti o účast;

c)jejich uplatnění by vyžadovalo, aby veřejný zadavatel nebo zadavatel pořídil zboží, služby nebo stavební práce s nepřiměřenými náklady, nebo by vedlo k technické nekompatibilitě při provozu a údržbě. Za nepřiměřené mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé považovat odhadované rozdíly v nákladech, které na základě objektivních a transparentních údajů přesahují 25 %;

d)jejich uplatnění by vedlo k významným zpožděním při realizaci projektu z důvodu nedostupnosti požadovaných součástí nebo konečných produktů. Za významná lze považovat odhadovaná zpoždění, která na základě objektivních, transparentních a ověřitelných údajů přesahují sedm měsíců.

4.Veřejní zadavatelé vyžadují, aby hospodářské subjekty dodávající produkty, které spadají do oblasti působnosti tohoto článku, předložily vlastní prohlášení nebo rovnocenný dokument prokazující splnění požadavků stanovených v tomto článku.“

(5)Článek 26 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto: „Dražby pro technologie pro nulové čisté emise“;

b)odstavec 1 se mění takto:

návětí se nahrazuje tímto:

„Při navrhování dražeb pro technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až g), i) a j) členské státy zahrnou:“;

v písmeni a) se doplňuje nový bod iv), který zní:

„iv) vysoce rizikových dodavatelů ve smyslu čl. 2 bodu 39 nařízení xxxx/xxxx [akt o kybernetické bezpečnosti 2]: v případě dražeb, které zahrnují kontrolní systémy, řídicí kontrolní systémy, systémy řízení a sběru dat, systémy vzdáleného přístupu nebo firewally, dodavatelé, kteří byli v souladu s nařízením xxxx/xxxx [akt o kybernetické bezpečnosti 2] určeni jako vysoce rizikoví dodavatelé, nesmí být zapojeni do následujících procesů:

1)dodávky těchto produktů nebo systémů;

2)návrh, vývoj nebo výroba těchto produktů nebo systémů;

3)řízení, kontrola nebo provoz těchto produktů nebo systémů;

4)vývoj, údržba, provoz nebo aktualizace jejich softwaru;“;

písmeno b) se nahrazuje tímto: „předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky uvedená v odstavcích 2 a 2a.“;

c)vkládá se nový odstavec 2a, který zní: „2a. Pokud jsou součástí předmětu dražby technologie pro nulové čisté emise uvedené v příloze II, členské státy zahrnou předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky stanovená v příloze II. Kritéria týkající se hlavních konkrétních součástí se použijí pouze v rozsahu, v jakém jsou tyto součásti obsaženy v konečném produktu.“;

d)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt, v němž blíže upřesní předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky uvedená v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii) a v odstavci 2.“;

e)odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Pokud členské státy použijí jako kritéria pro udělení zakázky kritéria uvedená v odstavcích 2 a 2a, přidělí každému z nich minimální váhu 5 % a kombinovanou váhu mezi 15 % a 30 % kritérií pro udělení zakázky. Tím není dotčena možnost přidělit vyšší váhu kritériím uvedeným v odst. 2 čtvrtém pododstavci v souladu s jakýmkoli limitem pro necenová kritéria stanovená v pravidlech státní podpory.“;

f)odstavec 5 se nahrazuje tímto: „5. Členské státy nejsou povinny uplatnit jedno nebo více předvýběrových kritérií a kritérií pro udělení zakázky stanovených v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii) a v odst. 1 písm. b), pokud by uplatnění těchto kritérií vedlo k nepřiměřeným nákladům nebo k významným zpožděním při realizaci projektu z důvodu nedostupnosti požadovaných součástí nebo konečných produktů. Za nepřiměřené mohou členské státy považovat odhadované rozdíly v nákladech, které na základě objektivních a ověřitelných údajů přesahují 20 % na dražbu. Za významná lze považovat zpoždění, která na základě objektivních, transparentních a ověřitelných údajů přesahují sedm měsíců.“;

g)odstavec 7 se nahrazuje tímto: „7. Odstavce 1 až 5 se použijí na alespoň 40 % objemu draženého ročně na členský stát nebo případně na nejméně 8 gigawattů ročně na členský stát. Ustanovení odst. 1 písm. a) bodů ii) a iv) se vztahují na 100 % objemu draženého na členský stát.“;

h)v odstavci 8 se úvodní text nahrazuje tímto: „Do 31. prosince 2027 provede Komise komplexní posouzení uplatňování kritérií uvedených v odstavci 2 a jejich dopadu na urychlené zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Do 31. prosince 2029 a poté každé dva roky provede Komise komplexní posouzení uplatňování kritérií uvedených odstavci 2 a 2a a jejich dopadu na urychlené zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Komise posoudí zejména dopad kritérií na:“.

(6)Vkládají se nové články 28a až 28e, které znějí:

„Článek 28a
Požadavky na původ u jiných forem veřejné intervence

1.Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, zahrnují režimy podpory uvedené v příloze II požadavky v ní stanovené. Požadavky týkající se hlavních konkrétních součástí se použijí pouze v rozsahu, v jakém jsou tyto součásti obsaženy v konečném produktu.

2.Při navrhování a provádění režimu podle odstavce 1 daný orgán na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního postupu posoudí splnění požadavků.

3.Pokud je poskytnuta dodatečná finanční náhrada, nesmí překročit 15 % nákladů spotřebitele na konečný produkt, včetně případných nákladů na dopravu a instalaci, s výjimkou systémů zaměřených na občany žijící v energetické chudobě ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955  (57) , u nichž je limit 20 %.

Článek 28b
Omezení pro vysoce rizikové dodavatele u jiných forem veřejné intervence

V případě režimů podpory v oblasti působnosti článků 28 a 28a, které zahrnují kontrolní systémy, řídicí kontrolní systémy, systémy řízení a sběru dat, systémy vzdáleného přístupu nebo firewally, členské státy navrhují tyto režimy tak, aby příjemci byli pro režim způsobilí pouze v případě, že dodavatelé, kteří byli v souladu s nařízením xxxx/xxxx [akt o kybernetické bezpečnosti 2] určeni jako vysoce rizikoví dodavatelé, nejsou zapojeni do následujících procesů:

a)dodávky těchto produktů nebo systémů;

b)návrh, vývoj nebo výroba těchto produktů nebo systémů;

c)řízení, kontrola nebo provoz těchto produktů nebo systémů;

d)vývoj, údržba, provoz nebo aktualizace jejich softwaru.

Článek 28c
Požadavky na původ v Unii pro podporu výstavby a výroby technologií pro nulové čisté emise poskytovanou členskými státy

1.Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, a v souladu s mezinárodními závazky Unie členské státy při podpoře výstavby nebo výroby konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise uvedených v příloze II tohoto nařízení zajistí, aby byly splněny požadavky na původ v Unii stanovené v uvedené příloze. Požadavky týkající se hlavních konkrétních součástí se použijí pouze v rozsahu, v jakém jsou tyto součásti obsaženy v konečném produktu.

2.Členské státy se mohou rozhodnout neuplatnit jeden nebo více požadavků uvedených v odstavci 1, pokud je splněna některá z následujících podmínek:

a)požadované součásti může dodat pouze jeden konkrétní hospodářský subjekt a neexistuje žádná přiměřená alternativa nebo náhrada a neexistence hospodářské soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů zadávacího řízení;

b)jejich uplatnění by vedlo k nepřiměřeným nákladům nebo k technické nekompatibilitě při provozu a údržbě. Za nepřiměřené lze považovat odhadované rozdíly v nákladech, které na základě objektivních a transparentních údajů přesahují 25 %;

c)jejich uplatnění by ohrozilo projekt nebo by vedlo k významným zpožděním při realizaci projektu z důvodu nedostupnosti požadovaných součástí nebo konečných produktů. Za významná lze považovat zpoždění, která na základě objektivních, transparentních a ověřitelných údajů přesahují sedm měsíců.

3.Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, a v souladu s mezinárodními závazky Unie členské státy při podpoře výroby konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise uvedených v příloze II tohoto nařízení, které zahrnují kontrolní systémy, řídicí kontrolní systémy, systémy řízení a sběru dat, systémy vzdáleného přístupu nebo firewally, zajistí, aby dodavatelé, kteří byli v souladu s nařízením xxxx/xxxx [akt o kybernetické bezpečnosti 2] určeni jako vysoce rizikoví dodavatelé, nebyli zapojeni do následujících procesů:

a)dodávky těchto produktů nebo systémů;

b)návrh, vývoj nebo výroba těchto produktů nebo systémů;

c)řízení, kontrola nebo provoz těchto produktů nebo systémů;

d)vývoj, údržba, provoz nebo aktualizace jejich softwaru.

Článek 28d
Původ v Unii

1.Pro účely článků 25a, 26 a 28a a 28c se obsahem s původem v Unii rozumí obsah pocházející z Unie.

2.Původ výrobků a součástí se určuje v souladu s nařízením Evropského parlamentu (EU) č. 952/2013.

Článek 28e

Obsah rovnocenný obsahu s původem v Unii při zadávání veřejných zakázek

1.Pokud jde o požadavky na původ v Unii uvedené v článku 25a, obsah pocházející ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o zóně volného obchodu nebo celní unii nebo které jsou stranami Dohody o vládních zakázkách, pokud z této dohody vyplývají příslušné závazky Unie, se považuje za obsah pocházející z Unie.

2.Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 s cílem zcela nebo částečně vyloučit třetí zemi z oblasti působnosti odstavce 1 na základě některého z těchto kritérií:

e)tato třetí země neposkytla národní zacházení týkající se produktů nebo subjektů Unie podle dohod uvedených v odstavci 1 ve vztahu k některé z technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 4 odst. l;

f)toto vyloučení je odůvodněné, aby se předešlo závislostem nebo jinému vývoji, který by mohl ohrozit bezpečnost dodávek dotyčných produktů v Unii;

g)toto vyloučení je odůvodněno jakoukoli jinou výjimkou podle příslušné dohody.

Článek 28f

Obsah rovnocenný obsahu pocházejícímu z Unie při dražbách

3.Pokud jde o požadavky na původ v Unii uvedené v článku 26, obsah pocházející ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o zóně volného obchodu nebo celní unii, se považuje za obsah pocházející z Unie.

4.Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 s cílem zcela nebo částečně vyloučit třetí zemi z oblasti působnosti odstavce 1 na základě některého z těchto kritérií:

h)tato třetí země neposkytla národní zacházení týkající se produktů nebo subjektů Unie podle dohod uvedených v odstavci 1 ve vztahu k některé z technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 4 odst. l;

i)toto vyloučení je odůvodněné, aby se předešlo závislostem nebo jinému vývoji, který by mohl ohrozit bezpečnost dodávek dotyčných produktů v Unii;

j)toto vyloučení je odůvodněno jakoukoli jinou výjimkou podle příslušné dohody.

Článek 28g

Obsah rovnocenný obsahu pocházejícímu z Unie v jiných formách veřejné intervence

1.    Pokud jde o požadavky na původ v Unii stanovené v článku 28a, obsah pocházející ze třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o zóně volného obchodu nebo celní unii, se považuje za obsah pocházející z Unie.

2. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 s cílem zcela nebo částečně vyloučit třetí zemi z oblasti působnosti odstavce 1 na základě některého z těchto kritérií:

k)tato třetí země neposkytla národní zacházení týkající se produktů nebo subjektů Unie podle dohod uvedených v odstavci 1 ve vztahu k některé z technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 4 odst. l;

l)toto vyloučení je odůvodněné, aby se předešlo závislostem nebo jinému vývoji, který by mohl ohrozit bezpečnost dodávek dotyčných produktů v Unii;

m)toto vyloučení je odůvodněno jakoukoli jinou výjimkou podle příslušné dohody.

Článek 28h
Přenesení pravomoci

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 za účelem změny požadavků na původ v Unii stanovených v příloze II s ohledem na tato kritéria:

a)situace na trhu na úrovni Unie, včetně klesajících podílů na trhu Unie a průmyslu v Unii vyrábějícího pod úrovní své kapacity;

b)příspěvek požadavků k cíli Unie v oblasti veřejného pořádku, hospodářské bezpečnosti, odolnosti a klimatické neutrality stanovenému v nařízení (EU) 2021/1119;

c)technologický pokrok;

d)poptávka po příslušných technologiích pro nulové čisté emise;

e)dopad stanovení požadavků na původ v Unii na celkovou konkurenceschopnost a emise skleníkových plynů v příslušných odvětvích.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění přílohy II o požadavky na původ v Unii pro další konkrétní konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. g), h), j), k), n), p) a s), jakož i solárních termálních technologií uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a), technologií jaderného palivového cyklu uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. i) a technologií na elektrický pohon v oblasti dopravy uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. r), které jsou vyžadovány v souladu s články 25a, 26, 28a a 28c. Komise při tom zohlední tyto okolnosti:

a)situaci na trhu na úrovni Unie, jak byla zjištěna prostřednictvím monitorovacích činností, včetně klesajících podílů na trhu Unie a průmyslu v Unii vyrábějícího pod úrovní své kapacity;

b)příspěvek požadavků k cíli Unie v oblasti veřejného pořádku, hospodářské bezpečnosti, odolnosti a klimatické neutrality;

c)dopad stanovení požadavků na původ v Unii, nízký obsah uhlíku nebo obojí na celkovou konkurenceschopnost a emise skleníkových plynů v příslušných odvětvích, jakož i na navazující náklady pro spotřebitele a malé a střední podniky a na veřejné rozpočty;

d)poptávku po příslušných produktech nebo technologiích.

1.Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 2 stanoví:

a)produkty a součásti, na něž se vztahují minimální požadavky na původ v Unii;

b)oblast působnosti minimálních požadavků na původ v Unii.“

(7)Článek 42 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Členské státy, veřejné orgány, veřejní zadavatelé a zadavatelé, kteří uplatňují kapitolu IV tohoto nařízení, podávají zprávy o uplatňování výjimek v souladu s ustanoveními uvedené kapitoly.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud již nejsou zahrnuty do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo v souladu s nimi, předloží každý členský stát Komisi do 15. března 2027 a poté každé tři roky zprávu obsahující údaje uvedené v odstavci 2 a 2a.“

(8)Doplňuje se nová příloha II, která zní:

„PŘÍLOHA II
Požadavky na původ v Unii pro technologie pro nulové čisté emise

Část I – Zadávání veřejných zakázek

1.V souladu s článkem 25a musí zadávací dokumentace v případě zadávacích řízení zveřejněných po vstupu tohoto nařízení v platnost, která spadají do oblasti působnosti směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU a která v rámci zakázek, zakázek na stavební práce nebo koncesí na stavební práce zahrnují veřejné zakázky na následující technologie pro nulové čisté emise, obsahovat níže uvedené požadavky:

a)Bateriové systémy pro uchovávání energie:

Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] do dne [3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí bateriové systémy pro uchovávání energie pocházet z Unie a v případě projektů zahrnujících uchování energie pomocí baterií přesahující 1 megawatthodinu musí obsahovat systém řízení baterie pocházející z Unie.

Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí bateriové systémy pro uchovávání energie pocházet z Unie a musí obsahovat bateriové články, systém řízení baterie a jednu další hlavní konkrétní součást pocházející z Unie.

b)Solární fotovoltaické technologie: Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí fotovoltaický invertor a fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent pocházet z Unie.

c)Hydronická tepelná čerpadla: Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí hydronické tepelné čerpadlo pocházet z Unie.

d)Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a na moři:

Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] do dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí jedna hlavní konkrétní součást pocházet z Unie.

Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí dvě hlavní konkrétní součásti pocházet z Unie.

e)Technologie jaderného štěpení:

V případě zadávacích řízení zveřejněných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 4 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost], v jejichž rámci zakázky na stavební práce nebo koncese na stavební práce zahrnují výstavbu nové jaderné elektrárny, včetně malých modulárních jaderných reaktorů (SMR), musí alespoň dvě hlavní konkrétní součásti pocházet z Unie.

V případě zadávacích řízení zveřejněných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 6 let po vstupu tohoto nařízení v platnost], v jejichž rámci zakázky na stavební práce nebo koncese na stavební práce zahrnují výstavbu nové jaderné elektrárny, včetně malých modulárních jaderných reaktorů (SMR), musí alespoň tři hlavní konkrétní součásti pocházet z Unie.

Tyto požadavky se nevztahují na projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, včetně prvního průmyslového využití jaderných elektráren.

Část II – Dražby

V souladu s článkem 26, pokud jsou součástí předmětu dražby následující technologie pro nulové čisté emise, členské státy zahrnou níže uvedená předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky:

a)Bateriové systémy pro uchovávání energie:

V případě dražeb zveřejněných ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] do dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí bateriový systém pro uchovávání energie pocházet z Unie a u projektů zahrnujících uchovávání energie pomocí baterií přesahující 1 megawatthodinu musí projekt obsahovat systém řízení baterie pocházející z Unie.

V případě dražeb zveřejněných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí bateriový systém pro uchovávání energie pocházet z Unie a obsahovat bateriové články, systém řízení baterie, jakož i jednu další hlavní konkrétní součást pocházející z Unie.

b)Solární fotovoltaické technologie: V případě dražeb zveřejněných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí fotovoltaický invertor a fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent pocházet z Unie.

c)Vodík:

V případě dražeb zveřejněných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí elektrolyzéry používané k výrobě vodíku pocházet z Unie a svazky, jakož i jedna další hlavní konkrétní součást musí pocházet z Unie.

V případě dražeb zveřejněných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí elektrolyzéry používané k výrobě vodíku pocházet z Unie a svazky, jakož i dvě další hlavní konkrétní součásti musí pocházet z Unie.

d)Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a na moři:

V případě dražeb zveřejněných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] do dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí jedna hlavní konkrétní součást větrné turbíny pocházet z Unie.

V případě dražeb zveřejněných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí dvě hlavní konkrétní součásti větrné turbíny pocházet z Unie.

Část III – Jiné formy veřejné intervence

V souladu s článkem 28b členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů při rozhodování o zavedení nových režimů nebo aktualizaci stávajících režimů ve prospěch domácností nebo společností, které podporují poptávku po konečných produktech v oblasti technologií pro nulové čisté emise uvedených v tomto odstavci, navrhují tyto režimy tak, aby příjemci byli způsobilí pro režim nebo dodatečnou finanční náhradu pouze v případě, že jsou splněny níže uvedené požadavky:

a)Bateriové systémy pro uchovávání energie:

V případě režimů zavedených nebo aktualizovaných ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] do dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí bateriové systémy pro uchovávání energie pocházet z Unie a u projektů zahrnujících uchovávání energie pomocí baterií přesahující 1 megawatthodinu musí projekt obsahovat systém řízení baterie pocházející z Unie.

V případě režimů zavedených nebo aktualizovaných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí bateriové systémy pro uchovávání energie pocházet z Unie a obsahovat bateriové články, systém řízení baterie, jakož i jednu další hlavní konkrétní součást pocházející z Unie.

b)Solární fotovoltaické technologie: V případě režimů zavedených nebo aktualizovaných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí fotovoltaický invertor a fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent pocházet z Unie.

c)Hydronická tepelná čerpadla: V případě režimů zavedených nebo aktualizovaných po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] musí mít hydronické tepelné čerpadlo původ v Unii.

IV – Podpora výstavby nebo výroby technologií pro nulové čisté emise poskytovaná členskými státy

V souladu s článkem 28c členské státy při podpoře výstavby nebo výroby následujících konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise zajistí, aby byly splněny níže uvedené požadavky na původ v Unii:

a)Vodík:

Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] při zavádění nových režimů podpory pro investice do posílení výrobní kapacity elektrolyzérů členské státy zajistí, aby elektrolyzér pocházel z Unie a aby svazek a alespoň jedna další hlavní konkrétní součást elektrolyzéru pocházely z Unie.

Ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] při zavádění nových režimů podpory pro investice do posílení výrobní kapacity elektrolyzérů členské státy zajistí, aby elektrolyzér pocházel z Unie a aby svazek a alespoň dvě další hlavní konkrétní součásti elektrolyzéru pocházely z Unie.

b)Jaderná energie:

U projektů, u nichž je žádost o podporu v souvislosti s podporou výstavby nových jaderných elektráren, včetně malých modulárních jaderných reaktorů (SMR), podána po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 4 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost], členské státy zajistí, aby alespoň dvě hlavní konkrétní součásti konečných produktů v oblasti technologií jaderného štěpení pocházely z Unie.

U projektů, u nichž je žádost o podporu v souvislosti s podporou výstavby nových jaderných elektráren, včetně malých modulárních jaderných reaktorů (SMR), podána po dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 6 let po vstupu tohoto nařízení v platnost], členské státy zajistí, aby alespoň tři hlavní konkrétní součásti konečných produktů v oblasti technologií jaderného štěpení pocházely z Unie.

Tyto požadavky se nevztahují na projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, včetně prvního průmyslového využití jaderných elektráren.

Článek 35 
Změny nařízení (EU) 2024/3110

V čl. 22 odst. 9 nařízení (EU) 2024/3110 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Za účelem zajištění transparentnosti pro uživatele a podpory udržitelných výrobků je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních požadavků na označování environmentální udržitelnosti pro konkrétní skupiny výrobků a kategorie výrobků.“

Článek 36
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 4 a 5 se použijí od [Úřad pro publikace: vložte datum = [jeden] rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1Název návrhu/podnětu3

1.2Příslušné oblasti politik3

1.3Cíle3

1.3.1Obecné cíle3

1.3.2Specifické cíle3

1.3.3Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4Ukazatele výkonnosti3

1.4Návrh/podnět se týká:4

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2Systémy řízení a kontroly8

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3Prostředky celkem24

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7Příspěvky třetích stran28

3.3Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1Požadavky digitálního významu30

4.2Data30

4.3Digitální řešení31

4.4Posouzení interoperability31

4.5Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

1.3.2Specifické cíle

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4Návrh/podnět se týká:

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 69  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

Nařízení vstoupí v platnost v roce 2027 a zůstane použitelné i po roce 2030, přičemž každých pět let bude proveden přezkum s cílem posoudit pokrok a soulad s cíli Unie v oblasti klimatu a hospodářské bezpečnosti.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

–  prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Všechny údaje ve výše uvedených tabulkách jsou pouze orientační, dokud nebude znám výsledek jednání o VFR na období 2028–2034, který nelze předjímat.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)