EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.5.2026

COM(2026) 180 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2025

{SWD(2026) 125 final}

Obsah

1.    Úvod    

2. Moderní a zjednodušená politika hospodářské soutěže umožňuje konkurenceschopnost a udržitelný růst podporující začlenění.    

Modernizace a zjednodušení pravidel a pokynů pro státní podporu    

Modernizace a zjednodušení pokynů pro spojování    

Modernizace a zjednodušení antimonopolních pravidel a pokynů.    

Pokyny k nařízení o zahraničních subvencích a zpráva o přezkumu    

Zpráva o přezkumu nařízení o digitálních trzích    

3. Prosazování hospodářské soutěže chrání a usnadňuje konkurenceschopné, spravedlivé a dobře fungující trhy.    

Kontrola státní podpory    

Prosazování antimonopolních pravidel    

Kontrola spojování podniků    

Prosazování nařízení o zahraničních subvencích    

Prosazování nařízení o digitálních trzích    

4. Přínosy prosazování hospodářské soutěže pro spotřebitele a občany    

5. Politika hospodářské soutěže v evropském a celosvětovém kontextu    

Spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž    

Mezinárodní vztahy – navazování kontaktů s partnery po celém světě    

6. Podpora politiky hospodářské soutěže prostřednictvím komunikace a propagace    

7. Vztahy s ostatními orgány EU    

1. Úvod

Evropa v současné době zažívá období hluboké nejistoty, která je způsobena změnou klimatu, náhlými geopolitickými změnami a rychlým vývojem digitálních trhů. EU – a zejména její hospodářství – čelí velkým výzvám, které vyžadují rychlou reakci tvůrců politik a zákonodárců. Politika hospodářské soutěže EU má zajistit náš blahobyt v EU tím, že nás chrání před narušením hospodářské soutěže poškozujícím veřejný zájem. To nám připomíná, jak široký je mandát v oblasti hospodářské soutěže.

Politické směry předsedkyně von der Leyenové 1 představují vizi Komise, jak reagovat na četné výzvy, kterým EU čelí. Ústředním bodem mandátu Komise na období 2025–2029 je Kompas konkurenceschopnosti 2 , rámec, který má EU umožnit obnovit konkurenceschopnost a zajistit udržitelnou prosperitu. Kompas konkurenceschopnosti je prováděn Dohodou o čistém průmyslu 3 . Dohoda o čistém průmyslu se mimo jiné zaměřuje na překlenutí inovační mezery 4 při zajištění životně důležitých dodavatelských řetězců, využití dekarbonizace a zvýšení ekonomické odolnosti.

Od začátku působení nové Komise převzala výkonná místopředsedkyně Komise Teresa Riberaová portfolio hospodářské soutěže s mandátem zaměřeným na modernizaci, zjednodušení, důsledné prosazování a zajištění čisté, spravedlivé a konkurenceschopné transformace. Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (GŘ pro hospodářskou soutěž) vykonává tento mandát v oblasti hospodářské soutěže. Při prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže Komise nadále dynamicky posuzuje blahobyt spotřebitelů s cílem chránit hospodářskou soutěž a inovační kapacitu společností v EU a zároveň přispívat k odolnosti EU a plnění cílů zelené a digitální transformace.

V průběhu roku 2025 vykonala Komise v souladu se svým mandátem značný objem práce. Důležitým krokem bylo přijetí rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu (rámec CISAF) 5 , který zajišťuje rychlou a cílenou podporu čisté a zelené transformace a zároveň zabraňuje tříštění jednotného trhu. Kromě toho Komise zahájila přezkum pokynů pro horizontální a nehorizontální spojování s cílem poskytnout komplexní, předvídatelný a trvalý rámec pro všechny typy fúzí a všechna hospodářská odvětví, který by odrážel četné transformační změny v ekonomice, a to od digitalizace až po globalizaci. Současně Komise pokračovala v důsledném prosazování antimonopolních pravidel proti zneužívání dominantního postavení na trhu a dalším praktikám narušujícím hospodářskou soutěž, které potlačují účinnou hospodářskou soutěž v oblasti cen, výběru, kvality a inovací. V této souvislosti Komise dokončuje své pokyny týkající se zneužívání dominantního postavení podle článku 102 SFEU. Nařízení o zahraničních subvencích 6  přispělo k potírání činností narušujících hospodářskou soutěž a trh ze strany podniků působících v EU, které dostávají dotace ze zemí mimo EU. Kromě toho bylo prosazeno nařízení o digitálních trzích 7 , které má rozvinout digitální konkurenceschopnost tím, že řeší nekalé chování strážců přístupu a zajišťuje konkurenceschopnost trhu.

Prosazování hospodářské soutěže ze strany Komise v roce 2025 proměnilo klíčové hodnoty EU v hmatatelnou tržní realitu. Toto úsilí zajistilo, aby hospodářská soutěž probíhala za spravedlivých a rovných podmínek, posílila právní jistotu pro podniky a podpořila soudržnost na jednotném trhu. Podpořilo také konkurenceschopnost EU ve strategických odvětvích, směrovalo udržitelný růst podporující začlenění a umožnilo spotřebitelům a podnikům více využívat hospodářských výhod jednotného trhu.

Zpráva o hospodářské soutěži za rok 2025 poskytuje stručný přehled o tom, jak Komise převedla politické priority do konkrétních opatření 8 . Ke zprávě o hospodářské soutěži je přiložen pracovní dokument útvarů Komise, který poskytuje ucelený přehled o rozvoji politiky, prosazování a klíčové judikatuře EU v oblasti hospodářské soutěže. Tyto dokumenty předkládá Komise Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie (dále jen „Rada“), Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (EHSV) a Výboru regionů.

2. Moderní a zjednodušená politika hospodářské soutěže umožňuje konkurenceschopnost a udržitelný růst podporující začlenění.

Mandát Komise na období 2024–2029 požaduje, aby se politiky EU posunuly od reaktivní regulace k proaktivním strategickým opatřením. Aby bylo možné tento cíl splnit a zajistit udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost, usiluje Komise o to, aby pravidla hospodářské soutěže EU byla moderní, zjednodušená a sladěná s ostatními politikami EU tak, aby více přispívala k čisté a digitální transformaci.

V roce 2025 Komise pokračovala v modernizaci klíčových pravidel hospodářské soutěže s cílem podpořit širší politické cíle EU. Pravidla byla a jsou revidována a zjednodušována s cílem snížit regulační zátěž a náklady na dodržování předpisů, zlepšit pokyny, zajistit předvídatelnost a zvýšit právní jistotu. Cílem těchto snah je stimulovat a urychlit kritické investice v celé EU.

Komise jako přední světový orgán prosazující hospodářskou soutěž musí zajistit, aby její pravidla hospodářské soutěže byla moderní a odrážela změny na trhu. To je klíčové pro program přezkumu Komise na období 2024–2029. Aby bylo zajištěno, že rámec hospodářské soutěže zůstane účinný, Komise přezkoumává a případně reviduje svá nařízení, oznámení, pokyny a sdělení. Komise tak zachovává základní pravidla, která prošla zkouškou času, ale zároveň reaguje na současné složité technologické, ekonomické a geopolitické výzvy. S cílem zajistit, aby politika hospodářské soutěže přispívala k podpoře prosperity, inovací a možnosti volby pro spotřebitele, se Komise v roce 2025 v rámci veřejných konzultací snažila získat zpětnou vazbu od veřejnosti k mnoha dokumentům.

Modernizace a zjednodušení pravidel a pokynů pro státní podporu

Přijetí rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu (rámec CISAF) bylo strategickou prioritou roku 2025. Rámec CISAF je navržen tak, aby usnadnil přechod EU k čistým technologiím potřebnou rychlostí a v potřebném rozsahu s cílem učinit z EU klíčového světového hráče v oblasti špičkových čistých technologií. Nový rámec jde dál než jen ke zjednodušení a urychlení podpory dekarbonizace – uznává stát jako strategického investora do naší budoucnosti s nulovými čistými emisemi. Rámec CISAF je nástrojem k prosazování ambicí v oblasti klimatu, posilování odolnosti jednotného trhu a zajišťování konkurenceschopnosti průmyslu EU v celosvětovém měřítku. Toho EU dosahuje, přičemž zároveň chrání integritu jednotného trhu, zabraňuje nepatřičnému narušování hospodářské soutěže, zvyšuje stabilitu, cenovou dostupnost a spravedlnost energetických systémů a podporuje spravedlivé výsledky na trhu práce, jako jsou spravedlivé mzdy, důstojné pracovní podmínky, odborná příprava a přechod na spravedlivá pracovní místa.

Na podporu a urychlení rozšiřování klíčových průmyslových odvětví a budování strategické autonomie – jak požaduje sdělení o Dohodě o čistém průmyslu – zahájila Komise v dubnu 2025 činnost Centra na podporu přípravy v rámci Společného evropského fóra pro významné projekty společného evropského zájmu 12 . Centrum na podporu přípravy úzce spolupracuje s členskými státy s cílem zefektivnit a urychlit vývoj kandidátských projektů na významný projekt společného evropského zájmu od začátku až do konce. Na konci roku 2025 byly v Centru na podporu přípravy ve fázi vývoje čtyři kandidátské projekty na významný projekt společného evropského zájmu 13 . Od svého založení zveřejnilo Fórum dvanáct doporučení, která členským státům pomáhají zefektivnit, zjednodušit a urychlit zřizování a provádění významných projektů společného evropského zájmu.

V rámci řešení krize bydlení byla v roce 2025 přijata nová pravidla státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu týkající se dostupného bydlení 14 , která přímo podporují sociální cíle inkluzivní a spravedlivé transformace. Nová pravidla usnadňují členským státům podporu dostupného a energeticky účinného bydlení. Revidovaná a jasnější pravidla zjednodušují postupy a poskytují členským státům větší flexibilitu při financování podpory iniciativ v oblasti sociálního a dostupného bydlení. Revize je klíčovou součástí Evropského plánu dostupného bydlení, který Komise přijala v prosinci 2025 15 .

Ve spravedlivém a inkluzivním sociálně tržním hospodářství by měli mít všichni občané EU přístup k důležitým lékům. V roce 2025 poskytla Komise členským státům pokyny k tomu, jak se pravidla EU pro státní podporu uplatňují na veřejnou podporu pro kriticky důležité léčivé přípravky 16  v souvislosti s navrhovaným aktem o kriticky důležitých léčivých přípravcích 17 . Navrhovaný akt by motivoval farmaceutické společnosti v EU, aby diverzifikovaly své dodavatelské řetězce a podpořily farmaceutickou výrobu v EU. Pokyny informují členské státy o tom, jak uplatňovat pravidla státní podpory EU na podporu dodávek důležitých léčivých přípravků.

V roce 2025 zahájila Komise rozsáhlou revizi obecného nařízení o blokových výjimkách 18 v souladu s Kompasem pro konkurenceschopnost a Dohodou o čistém průmyslu. Obecné nařízení o blokových výjimkách je důležitým zjednodušujícím nástrojem, jelikož snižuje regulační zátěž členských států a podniků a umožňuje rychlé poskytnutí podpory bez předchozího schválení Komisí, pokud jsou splněny konkrétní podmínky a narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu je minimální.

Efektivní a udržitelný dopravní systém EU je klíčový pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci a zvyšuje soudržnost mezi základní infrastrukturou a cíli dekarbonizace. Závazek Komise k zelené logistice a efektivním sítím je přímým prováděním Dohody o čistém průmyslu a Strategie Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 19 . Za tímto účelem Komise pokračovala v práci na nařízení o blokových výjimkách v odvětví dopravy a na pokynech ke státní podpoře pro pozemní a multimodální dopravu. Cílem nařízení o blokových výjimkách v odvětví dopravy a pokynů je podpořit přechod ze silniční dopravy na železniční a motivovat k využití multimodální dopravy, například kombinace železniční a vnitrozemské vodní dopravy.

Současné pokyny ke státní podpoře pro systém obchodování s emisemi (ETS) 20 umožňují členským státům poskytovat státní podporu některým energeticky náročným uživatelům, aby jim kompenzovaly část vysokých nákladů na elektřinu. Pokyny, které platí do roku 2030, zajišťují, aby cíle Komise v oblasti klimatu a zásady konkurenčního trhu fungovaly ve vzájemné shodě a vedly k dekarbonizaci. V roce 2025 Komise zahájila přezkum 21 pokynů ke státní podpoře pro systém ETS a na základě nejnovějších dostupných údajů přijala technické aktualizace 22 týkající se mimo jiné emisních faktorů CO2 či zeměpisných oblastí a zahrnula další průmyslová odvětví způsobilá pro kompenzaci. Pravidla státní podpory přispívají k restrukturalizaci a modernizaci průmyslových odvětví EU a jejich výrobních kapacit.

Modernizace a zjednodušení pokynů pro spojování

Kontrola spojování podniků v EU má od svého vzniku zásadní význam pro formování jednotného trhu a funguje jako zjednodušené „jednotné kontaktní místo“, které úspěšně usnadňuje expanzi společností, investice a předvídatelnost trhu v celé EU. Tento rámec zajistil účinnou kontrolu spojování podniků, kdy je každoročně přibližně 90 % navrhovaných spojování podniků řešeno zjednodušeným způsobem, což podporuje hospodářský růst. V roce 2025 obdržela Komise 384 oznámení o spojování podniků. Bylo přijato 325 rozhodnutí, z nichž 97 % bylo schváleno bez podmínek. Ze všech rozhodnutí bylo 88 % přijato zjednodušeným postupem. Komise povolila devět oznámených spojení podniků s výhradou závazků. V roce 2025 nebylo zakázáno žádné navrhované spojení a oznamující strany během druhé fáze šetření žádnou transakci nestáhly. Aby zajistila, že tento pevný rámec zůstane účinným nástrojem v rychle se transformujícím hospodářství, zahájila Komise v roce 2025 rozsáhlou revizi svých pokynů pro spojování. Tato zásadní aktualizace zahrnuje pokyny pro horizontální spojování 23  (týkající se spojování mezi konkurenty) a pokyny pro nehorizontální spojování 24  (týkající se spojování v dodavatelském řetězci a na úzce souvisejících trzích). Tato revize je v souladu s mandátem Komise posílit globální konkurenceschopnost a účinně řešit současné i budoucí geopolitické výzvy.

Revize odráží transformační vývoj na trhu, který ovlivňuje dynamiku hospodářské soutěže na mnoha trzích. Tyto nové tržní skutečnosti zahrnují rychlou digitalizaci, konkurenční výhody plynoucí z kontroly obrovského množství digitálních dat o zákaznících a konkurentech a umělou inteligenci (AI). Mezi další faktory patří globalizace a dekarbonizace hospodářství EU. Komplexní přezkum zahájila veřejná konzultace 25 . Komise v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž EU identifikovala řadu relevantních faktorů, jako jsou inovace, investice, odolnost a globální konkurenční schopnost. Revidované pokyny se očekávají v roce 2026 a budou odrážet vývoj praxe Komise a judikatury soudů EU.

Modernizace a zjednodušení antimonopolních pravidel a pokynů.

Při řešení případů chování narušujícího trh v rychle se měnící ekonomice jsou stejně důležitá i antimonopolní pravidla. Aby se zajistilo, že antimonopolní pravidla zůstanou účinná i do budoucna, Komise v současné době přezkoumává svůj základní antimonopolní procesní rámec (nařízení (ES) č. 1/2003 a (ES) č. 773/2004). Cílem je zlepšit účinnost antimonopolního procesního rámce, zejména zjednodušit postupy, urychlit vyšetřování a obecněji zajistit, aby nástroje Komise pro vymáhání odpovídaly rychlému tempu změn na nových a vyvíjejících se trzích. V roce 2025 Komise zveřejnila výzvu k předložení faktických podkladů a veřejný konzultační dotazník, aby získala zpětnou vazbu ohledně možností revize pravidel od zúčastněných stran. V prosinci 2025 je doplnilo pracovní setkání zaměřené na „kontrolu skutečného stavu“ 26 , jehož cílem bylo dále zapojit zúčastněné strany do diskuse o jejich pohledu na různé možnosti politiky uvedené ve výzvě k předložení faktických podkladů.

V roce 2025 pokračovaly práce na nových pokynech týkajících se zneužívání dominantního postavení podle článku 102 SFEU. Komise v současné době návrh pokynů reviduje a zapracovává do něj zpětnou vazbu získanou v rámci veřejné konzultace a pracovního setkání a také závěry, které je třeba vyvodit z rozsudků Soudního dvora EU, jež byly vydány po zveřejnění návrhu pokynů v roce 2024. Cílem Komise je přijmout pokyny v roce 2026 a zajistit, aby konečné znění odráželo nejnovější rozsudky soudů EU vydané během procesu přípravy.

Komise v roce 2025 pokračovala v přezkumu nařízení o blokových výjimkách pro převod technologií a doprovodných pokynů k tomuto nařízení. Komise tento rámec reviduje, aby zajistila, že společnosti budou mít k dispozici jasná, jednoduchá a aktuální pravidla pro licenční dohody na technologie podporující hospodářskou soutěž. Revidovaný rámec nařízení o blokových výjimkách pro převod technologií, který se očekává v roce 2026, usnadní šíření technologií, podpoří počáteční fázi VaVaI a zároveň sníží náklady na dodržování předpisů a související administrativní zátěž pro podniky.

Pokyny k nařízení o zahraničních subvencích a zpráva o přezkumu

Nařízení o zahraničních subvencích 27 se snaží zajistit spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž tím, že řeší subvence narušující hospodářskou soutěž poskytované třetími zeměmi společnostem působícím na jednotném trhu. 28  

V roce 2025 Komise konzultovala návrh pokynů k nařízení o zahraničních subvencích se zúčastněnými stranami. Nové pokyny by mimo jiné poskytly vodítko pro určení narušení způsobeného zahraniční subvencí a pro použitá kritéria a pro použití „ověření vyváženosti“ (tj. zvážení pozitivních účinků zahraničních subvencí proti jejich narušujícím účinkům). Kromě toho by se pokyny týkaly pravomoci Komise vyzývat ke spojování „pod prahovou hodnotou pro oznámení“, veřejných nabídkových řízení a posuzovaných kritérií. Pokyny by objasnily uplatňování nařízení o zahraničních subvencích pro společnosti, které se účastní spojování podniků a zadávání veřejných zakázek v EU.

Nařízení o zahraničních subvencích stanoví, že Komise musí předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě do července 2026. Za tímto účelem provedla Komise v roce 2025 veřejnou konzultaci a výzvu k předložení faktických podkladů 29 s cílem posoudit provádění a prosazování nařízení o zahraničních subvencích. Zpětná vazba se týkala zásadních provozních otázek, včetně nákladů, které nařízení o zahraničních subvencích podnikům přináší, prahových hodnot pro oznamování, ověření vyváženosti 30 , a také na míru složitosti pravidel a jejich účinnost při předcházení narušení jednotného trhu.

Zpráva o přezkumu nařízení o digitálních trzích

Nařízení o digitálních trzích je nástrojem jednotného trhu, jehož cílem je učinit digitální odvětví spravedlivějším a konkurenceschopnějším 31 . Nařízení o digitálních trzích se vztahuje na velké digitální platformy označené jako „strážci přístupu“ 32 a jeho cílem je zabránit nekalým praktikám na trhu a zvýšit jeho konkurenceschopnost. Na označené strážce přístupu se vztahuje celá řada povinností, zejména vertikální a horizontální interoperabilita, zakázané zvýhodňování vlastních služeb a umožnění přístupu podnikovým uživatelům ke kritickým údajům shromážděným digitálními platformami. Nařízení o digitálních trzích poskytuje společnostem z EU i mimo EU lepší možnosti, jak se postavit strážcům přístupu. Takové výzvy podporují inovace a v konečném důsledku zvyšují výběr pro spotřebitele v EU (a pravděpodobně i mimo ni díky regulačním a ekonomickým vedlejším účinkům).

Za účelem formálního posouzení počátečního dopadu nařízení o digitálních trzích a jeho schopnosti čelit novým výzvám, jako je transformační zavádění služeb využívajících umělou inteligenci, provedla Komise v roce 2025 veřejnou konzultaci a výzvu k předložení faktických podkladů. Tento proces se snažil získat zpětnou vazbu od zúčastněných stran ohledně celkové účinnosti a provádění nařízení o digitálních trzích a jeho schopnosti čelit novým výzvám, jako je rychlé a transformační zavádění služeb využívajících umělou inteligenci. Na základě obdržených podnětů Komise připravuje první zprávu o přezkumu, která bude předložena Evropskému parlamentu, Radě a EHSV do května 2026.

3. Prosazování hospodářské soutěže chrání a usnadňuje konkurenceschopné, spravedlivé a dobře fungující trhy.

Účinné prosazování je i nadále nezbytné pro zajištění důvěryhodnosti a integrity pravidel hospodářské soutěže. V roce 2025 se díky důslednému prosazování všech nástrojů – státní podpory, antimonopolních opatření, kontroly spojování podniků, nařízení o zahraničních subvencích a nařízení o digitálních trzích – podařilo udržet integritu a odolnost jednotného trhu a v mnoha případech proměnit strategickou vizi podpory čisté, spravedlivé a konkurenceschopné transformace v konkrétní tržní realitu. Prosazování práva vytváří předvídatelné, transparentní a spravedlivé tržní podmínky, které jsou nezbytné pro usnadnění růstu a investic podniků na jednotném trhu i mimo něj. Tento závazek ke spravedlnosti zajišťuje, aby na jednotném trhu stále panovaly rovné podmínky, vytvářely se nové podnikatelské příležitosti a byl umožněn přístup ke klíčovým vstupům všem účastníkům trhu, z nichž mnozí se při úspěšné hospodářské soutěži spoléhají na prosazování pravidel ze strany Komise. Tím, že zasahuje proti společnostem, které se dopouštějí chování narušujícího hospodářskou soutěž, jež hrozí roztříštěním jednotného trhu, přispívá prosazování pravidel hospodářské soutěže v EU ke zmírnění ekonomických škod v případě, že je EU zasažena vnějšími ekonomickými otřesy a geopolitickými zásahy.

Prosazování hospodářské soutěže ze strany Komise vytváří přidanou hodnotu EU. Při určování priorit jejích donucovacích opatření a rozhodování, zda zahájit vyšetřování z vlastního podnětu, je jedním z hlavních kritérií dopad na jednotný trh. Při řešení případů s velkým dopadem využívá GŘ pro hospodářskou soutěž své omezené zdroje, aby maximalizovalo dopad svých zásahů ve prospěch hospodářské soutěže. Komise může některé případy řešit také z důvodu jejich precedenčního významu.

Kontrola státní podpory

Prosazování státní podpory Komisí v roce 2025 ukázalo, jak politika hospodářské soutěže podporuje čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci hospodářství EU. Níže uvedené případy ilustrují, jak členské státy proměnily své strategické vize v konkrétní investiční projekty.

Posílení obnovitelných zdrojů energie: Komise povolila Francii v rámci rámce CISAF investovat 11 miliard EUR na urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie 33 . Tento dvacetiletý projekt podporuje výstavbu a provoz tří plovoucích větrných farem na moři. Financování je poskytováno na základě výběrového řízení a bude mít podobu měsíční variabilní prémie, což ukazuje, jak mohou nová pravidla usnadnit cílené veřejné investice v rychlosti a rozsahu nezbytném pro udržitelnou transformaci.

Dekarbonizační režimy: V roce 2025 bylo schváleno několik rozsáhlých vnitrostátních režimů, které mají urychlit přechod na hospodářství pro nulové čisté emise. Například byl schválen německý režim v hodnotě 5 miliard EUR, který má pomoci společnostem podléhajícím systému EU pro obchodování s emisemi dekarbonizovat jejich výrobní procesy a který vyžaduje 90% snížení emisí na projekt 34 . Kromě toho byl v rámci dočasného krizového a transformačního rámce státní podpory schválen finský plán ve výši 2,3 miliardy EUR na podporu investic do strategických odvětví a dekarbonizaci výrobních procesů 35 . Dále byl schválen nizozemský režim ve výši 1,2 miliardy EUR na snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu, přičemž finanční prostředky byly poskytnuty na základě výběrového řízení, v němž byly upřednostněny největší přínosy pro životní prostředí za nejnižší náklady 36 . Komise rovněž schválila v rámci rámce CISAF španělský režim podpory na dekarbonizaci zpracovatelského průmyslu. Program podporuje elektrifikaci, přechod na obnovitelné nebo nízkouhlíkové vodíkové zdroje, využití odpadního tepla, zachycování, ukládání a využívání uhlíku v celé řadě odvětví. Podporu tvoří přímé granty stanovené na základě předem definované intenzity podpory. Režim je otevřen pro podniky všech velikostí a pro zařízení a odvětví v rámci systému obchodování s emisemi i mimo něj 37 .

Zajištění dostatečné výrobní kapacity v oblasti čistých technologií: V roce 2025 bylo v rámci rámce CISAF schváleno šest vnitrostátních programů s celkovým rozpočtem 6,7 miliardy EUR, které přispěly k dosažení 40% referenční hodnoty odolnosti podle aktu o průmyslu pro nulové čisté emise 38 . Například byl schválen maďarský režim podpory ve výši 4,1 miliardy EUR 39 a italský režim podpory ve výši 1,5 miliardy EUR 40 na podporu výroby založené na technologii pro nulové čisté emise.

Zvýšení využívání zelené energie: V roce 2025 Komise schválila cílenou podporu na rozvoj zelených zdrojů energie. Rakouské opatření ve výši 400 milionů EUR bylo schváleno na podporu výroby vodíku z obnovitelných zdrojů prostřednictvím nástroje Evropské vodíkové banky „aukce jako služba“ 41 . Kromě toho byl schválen dánský režim podpory ve výši 36 milionů EUR na podporu používání udržitelného leteckého paliva, který urychluje dekarbonizaci leteckého odvětví 42 .

Bezpečné dodávky energie: V roce 2025 schválila Komise několik opatření státní podpory, jejichž cílem je zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu, skladování nebo flexibilní spotřebu elektřiny a zajistit, aby výroba elektřiny odpovídala očekávané poptávce. Například byla schválena švédská strategická rezerva elektřiny ve výši 300 milionů EUR na zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v nouzových situacích 43 a estonská strategická rezerva ve výši 750 milionů EUR na podporu bezpečnosti dodávek elektřiny 44 . Projekty, na které bude poskytnuta podpora v rámci obou opatření, budou vybrány na základě transparentního a nediskriminačního výběrového řízení. Kromě toho Komise v rámci Pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 2022 schválila reformu mechanismu pro kapacitu celého trhu s elektřinou ve Francii 45 . Přepracovaný francouzský mechanismus bude fungovat po dobu deseti let s odhadovaným rozpočtem 2 miliardy EUR ročně, celkem tedy 20 miliard EUR za dobu jeho trvání.

Konsolidace elektřiny z jaderných zdrojů: V roce 2025 schválila Komise podporu výstavby a provozu jaderných elektráren, což přispěje k dekarbonizaci energetiky a bezpečnosti dodávek elektřiny. Belgické podpůrné opatření na prodloužení životnosti dvou jaderných reaktorů, Doel 4 a Tihange 3 46 , bylo po důkladném šetření schváleno. Kromě toho Komise schválila opatření podpory pro první jadernou elektrárnu v Polsku 47 , která bude sestávat ze tří nových jaderných reaktorů.

Významný projekt společného evropského zájmu Tech4Cure 48 : V roce 2025 Komise schválila další významný projekt společného evropského zájmu v odvětví zdravotnictví, Tech4Cure, na podporu průlomových inovací ve zdravotnictví. Tento významný projekt společného evropského zájmu umožňuje pěti členským státům (Francii, Maďarsku, Itálii, Slovensku a Slovinsku) poskytnout deseti společnostem finanční prostředky ve výši až 403 milionů EUR, čímž se uvolní dalších 826 milionů EUR soukromých investic. Ambice Komise zapojit do významných projektů společného evropského zájmu více malých a středních podniků byla úspěšná. V projektu Tech4Cure tvoří 60 % zúčastněných společností malé a střední podniky. Kromě toho vytváří širší ekosystém významného projektu společného evropského zájmu zahrnující přidružené a nepřímé partnery. Tech4Cure umožňuje přeshraniční výzkum a inovace a první průmyslové nasazení nové generace lékařských přístrojů s pokročilými a novými digitálními a AI řešeními a na podporu konceptu prediktivní, preventivní a personalizované medicíny (3P Medicine). Cílem tohoto projektu je zlepšit, zrychlit a zlevnit zdravotní péči. Tech4Cure navíc sloužil jako pilotní projekt pro Centrum na podporu přípravy významných projektů společného evropského zájmu, které bylo spuštěno na jaře roku 2025.

Prosazování antimonopolních pravidel

V roce 2025 Komise pokračovala v několika antimonopolních šetřeních proti společnostem působícím na mnoha trzích, aby zajistila, že tyto společnosti nezneužívají svou tržní sílu. Zvláštní pozornost byla věnována digitálním trhům, které mají jedinečné charakteristiky a představují odlišné výzvy vzhledem k převládajícím obchodním modelům a složité dynamice trhu. Společnosti mohou například získávat údaje nebo technologie, aby zvýšily překážky vstupu na trh nebo využívaly údaje konkurentů ve svůj prospěch, například v případě digitálních platforem s dvojí funkcí nebo společností, které působí jako zprostředkovatel i jako konkurent.

Technologické služby online zobrazování reklamy: Komise přijala rozhodnutí o reklamních technologiích společnosti Google 49 v roce 2025. Věc se týká technologických služeb online zobrazování reklamy a dalších praktik souvisejících s údaji. Komise uložila společnosti Google pokutu ve výši 2,95 miliardy EUR za zneužití dominantního postavení na trhu tím, že upřednostňovala své vlastní technologické služby online zobrazování reklamy na úkor konkurenčních poskytovatelů služeb reklamních technologií, inzerentů a online vydavatelů („zvýhodňování vlastních služeb“). Komise nařídila společnosti Google, aby ukončila praktiky zvýhodňování vlastních služeb a zavedla opatření, která by ukončila střety zájmů v dodavatelském řetězci reklamních technologií Google. Po zavedení reklamních technologií Google budou moci společnosti využívající tyto technologie soutěžit a inovovat za spravedlivých a rovných podmínek a spotřebitelé budou mít lepší možnosti informovaného výběru.

Digitální nástroje pro komunikaci a spolupráci: Ve věci Microsoft Teams 50 Komise přijala závazky společnosti Microsoft, že vyřeší obavy z narušení hospodářské soutěže v souvislosti s propojením narušujícím hospodářskou soutěž Microsoft Teams se softwarovými sadami Microsoft Office 365 a Microsoft 365 pro podnikové zákazníky. V rámci těchto závazků musí Microsoft uvolnit Microsoft Teams, tj. nabízet verze těchto softwarových sad bez Microsoft Teams za sníženou cenu. Kromě toho musí Microsoft umožnit zákazníkům s dlouhodobými licencemi přechod na softwarové sady bez Microsoft Teams. A konečně musí společnost Microsoft zajistit interoperabilitu s konkurenčními komunikačními nástroji a usnadnit používání konkurenčních softwarových řešení. Tyto závazky byly nezbytné pro obnovení spravedlivé hospodářské soutěže a opětovné otevření trhu pro další poskytovatele komunikačních nástrojů a nástrojů pro spolupráci v EU.

Odolné sklo pro přenosná elektronická zařízení: Komise učinila právně závaznými podle antimonopolních pravidel EU závazky, které nabídla společnost Corning, sídlící v USA 51 . Závazky řeší obavy, že společnost Corning mohla zneužít svého dominantního postavení uzavřením dohod o výhradních dodávkách skla z alkalického křemičitanu hlinitého (dále jen „sklo Alkali-AS“). Toto odolné sklo se používá u chytrých telefonů a dalších přenosných elektronických zařízení. Společnost Corning se zavázala, že se vzdá všech doložek o výhradním jednání a nebude nadále ukládat požadavky na zdroje výrobců původního zařízení přenosných elektronických zařízení nebo společností, které vyrábějí surové sklo (výrobci konečných výrobků). Kromě toho společnost Corning již nebude požadovat, aby výrobci původního zařízení nebo výrobci konečných výrobků nakupovali od společnosti více než 50 % své poptávky. Tyto závazky usnadní konkurentům společnosti Corning přístup na trh, a tím zajistí inovace a odolnost dodavatelského řetězce přenosných elektronických zařízení.

Luxusní spotřební zboží: V roce 2025 uložila Komise společnostem Gucci, Chloé a Loewe – třem společnostem působícím v odvětví luxusního spotřebního zboží – pokutu v celkové výši 157 milionů EUR za to, že se v několika členských státech podílely na udržování cen pro další prodej. 52  Tyto tři společnosti omezily obchodní svobodu svých nezávislých online a fyzických maloobchodníků, aby si sami stanovili ceny. Tato omezení se týkala téměř celého sortimentu výrobků prodávaných těmito třemi společnostmi pod jejich značkami. Dané výrobky zahrnovaly oděvy, kožené zboží, obuv a módní doplňky. Toto rozhodnutí potvrzuje závazek Komise bojovat proti praktikám udržování cen pro další prodej narušujícím hospodářskou soutěž, a zajistit, aby spotřebitelé měli prospěch ze skutečné cenové konkurence.

Neúplné odpovědi na žádosti o informace: Komise uložila společnosti Eurofield SAS a její bývalé mateřské společnosti Unanime Sport SAS pokutu ve výši 172 000 EUR za neúplné odpovědi na žádosti o informace v rámci antimonopolního šetření v odvětví syntetických trávníků (umělé trávy) 53 . Pokud podniky, které Komise vyšetřuje, nedodržují své právní a procesní povinnosti, může to ohrozit účinnost vyšetřování Komise. Bylo to poprvé, kdy Komise uložila v rámci antimonopolního šetření pokutu společnosti za poskytnutí neúplných informací. Tento zásah je důkazem zvýšené ostražitosti Komise a jejího odhodlání sankcionovat vyšetřované společnosti, které nedodržují procesní povinnosti.

Informační dopisy a první stanovisko: Uplatňování pravidel hospodářské soutěže nespočívá pouze v „tvrdém“ vymáhání, tj. stíhání společností, které již pravidla hospodářské soutěže porušily. „Měkké“ zásahy, jako je vydávání pokynů, umožňují Komisi poskytnout společnostem právní jistotu ex ante ohledně dodržování antimonopolních pravidel. V roce 2025 Komise zveřejnila dva informační dopisy 54 . První informační dopis se týká podniků působících v automobilovém průmyslu 55 . Dopis objasňuje společnostem vytvoření skupiny pro vyjednávání o udělení licence, která bude vyjednávat o licencích na používání technologií, na něž se vztahují standardní základní patenty, s cílem zvýšit efektivitu při udělování licencí na digitální technologie. Očekává se, že tyto technologie přispějí k dekarbonizaci Evropy a přechodu k cílům nulových čistých emisí. Tento informační dopis podporuje konkurenceschopnost automobilového průmyslu v EU a rozšiřuje výběr pro spotřebitele. Druhý informační dopis se týká spolupráce ve formě společného nákupu a stanovení minimálních technických specifikací pro elektrická zařízení pro manipulaci s kontejnery v přístavních terminálech 56 , čímž se poskytuje další objasnění iniciativy v oblasti udržitelnosti, která má usnadnit přechod od zařízení poháněných naftou k zařízením poháněným bateriemi. Komise nakonec vydala své první stanovisko podle nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty 57 . Toto stanovisko se týká výrobců vína z francouzského regionu Okcitánie, kteří spolupracují na udržitelné výrobě vína. Dohoda stanoví orientační ceny pro šest odrůd révy vinné prodávaných v rámci obchodů s volně loženým vínem 58 . Komise objasnila, že koordinace cen mezi zemědělskými výrobci může být slučitelná s antimonopolními pravidly EU za předpokladu, že je nezbytně nutná k dosažení konkrétních cílů udržitelnosti. Stanovisko dává výrobcům vína právní jistotu, že mohou i nadále investovat do udržitelných postupů výroby vína.

Komise se v roce 2025 zabývala také prosazováním kartelů, které jsou považovány za nejzávažnější porušení práva hospodářské soutěže. Níže je shrnuto několik rozhodnutí, která sankcionují jednání narušující hospodářskou soutěž s hlubokým dopadem na hospodářství EU a s přímými a hmatatelnými negativními dopady na spotřebitele.

Recyklace vozidel s ukončenou životností: Komise uložila patnácti velkým výrobcům automobilů a Evropskému sdružení výrobců automobilů pokutu v celkové výši 458 milionů EUR za účast na kartelu 59  recyklace vozidel s ukončenou životností 60 . Výrobci automobilů a Evropské sdružení výrobců automobilů měli více než 15 let dohodu, že nebudou platit demontážním firmám za zpracování vozidel s ukončenou životností, neboť se shodli na tom, že recyklaci vozidel s ukončenou životností považují za dostatečně ziskovou činnost. Členové kartelu si rovněž vyměňovali citlivé obchodní informace, koordinovali své chování vůči demontážním firmám a dohodli se, že nebudou zveřejňovat, jakou část vozidel s ukončenou životností lze recyklovat, obnovit a znovu použít a kolik recyklovaného materiálu se používá v nových automobilech. Tento zásah Komise přímo podpořil cíle ekologické transformace tím, že chránil hodnotový řetězec recyklace a stimuloval oběhové hospodářství.

Online dodávky potravin a zboží: Komise uložila společnostem Delivery Hero a Glovo 61 pokutu v celkové výši 329 milionů EUR za kartelovou dohodu v období od července 2018 do července 2022. Kartel zahrnoval dohodu o vzájemném nepřetahování zaměstnanců, výměnu citlivých obchodních informací a rozdělení zeměpisných trhů v Evropském hospodářském prostoru. Komise poprvé sankcionovala kartel, který ovlivňoval trh práce tím, že omezoval soutěž o talenty a snižoval příležitosti pro pracovníky, a prokázala, že prosazování hospodářské soutěže aktivně podporuje růst podporující začlenění tím, že chrání volný pohyb a spravedlivé mzdy pracovníků na celém jednotném trhu. Bylo to také poprvé, kdy se Komise zabývala využitím menšinového podílu ke koordinaci chování konkurentů.

Startovací baterie pro motorová vozidla: Komise uložila tři pokuty výrobcům startovacích baterií pro motorová vozidla a obchodnímu sdružení Eurobat v celkové výši 72 milionů EUR za účast na dlouhodobém kartelu týkajícím se startovacích baterií pro motorová vozidla 62 . Výrobci se dohodli, že vytvoří a zveřejní prémie vypočítané na základě nákupní ceny olova. Dohodli se, že tyto prémie použijí při vyjednávání o cenách se svými zákazníky z řad výrobců původního zařízení, s cílem zajistit, že výsledný příplatek zůstane na vyšší úrovni. Komise dospěla k závěru, že je nezákonné, aby dodavatelé tajně koordinovali příplatky a používali je jako standard pro celé odvětví.

Komise dále provedla tři neohlášené kontroly v prostorách společností podezřelých z porušování antimonopolních pravidel v několika odvětvích: odvětví vakcín, nealkoholických nápojů a lyžařského vybavení. Provádění neohlášených inspekcí je jedním z nejdůležitějších nástrojů prosazování práva, které má Komise v oblasti hospodářské soutěže k dispozici. Kontroly jsou nezbytné pro zajištění důkazů a zachování momentu překvapení je nezbytné pro účinné vymáhání. Umožňují Komisi objektivně posoudit podezření, zajistit dodržování pravidel hospodářské soutěže a zabránit jednání narušujícímu hospodářskou soutěž.

Kontrola spojování podniků

V roce 2025 Komise nadále prosazovala pravidla pro spojování podniků, aby chránila podniky a spotřebitele před zvyšováním cen, ale také před zhoršováním dalších důležitých parametrů hospodářské soutěže, jako je kvalita, výběr a inovace, v mnoha zásadních oblastech hospodářství EU. Kontrola spojování podniků zabraňuje spojením podniků, která významně narušují účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, vedoucím například k nadměrné tržní síle, uzavření trhu a vyloučení subjektů vstupujících na trh, čímž podporuje priority Komise.

Níže je shrnut výběr klíčových věcí přijatých v roce 2025, které vedly k rozhodnutím o schválení s výhradou závazků. Dále jsou uvedeny dvě důležité věci týkající se možného porušení nařízení o spojování.

Software pro čipy: Komise podmíněně schválila akvizici společnosti Ansys společností Synopsys 63 . Společnosti se sídlem v USA mají převážně doplňkové činnosti, avšak Komise zjistila, že transakce by zvýšila koncentraci trhu a snížila celosvětovou hospodářskou soutěž na trzích dodávek: i) optického softwaru simulujícího chování světla ve velkých makrosystémech (například obrazovky nebo světlomety automobilů), ii) fotonického softwaru simulujícího chování světla v menších optických systémech v nanorozměrech (například digitální kamery nebo solární panely) a iii) softwaru pro analýzu spotřeby energie na úrovni registrů, což je softwarový nástroj používaný v rané fázi procesu návrhu čipu k měření spotřeby energie čipů. V reakci na tyto obavy nabídly spojující se strany, že se zbaví svých aktivit na výše uvedených problematických trzích. Strukturální nápravná opatření byla nezbytná k tomu, aby se zabránilo podstatnému omezení účinné hospodářské soutěže a zachovala se integrita dodavatelského řetězce na těchto kritických trzích s vyspělou technologií.

Pohonné systémy ořezatelných horizontálních stabilizátorů pro letecký průmysl: Komise podmíněně schválila akvizici části podniku Collins Aerospace zabývající se akčními prvky společností Safran USA Inc. 64  (kontrolovanou francouzskou společností Safran S.A.). Komise zjistila, že spojení významně omezilo hospodářskou soutěž na trhu pohonných systémů ořezávatelných horizontálních stabilizátorů, jelikož došlo ke spojení dvou hlavních dodavatelů. Aby vyřešila obavy z narušení hospodářské soutěže, nabídla společnost Safran odprodej celé své severoamerické divize pohonných systémů ořezávatelných horizontálních stabilizátorů.

Letecké konstrukce a velká dopravní letadla: Komise schválila akvizici společnosti Spirit společností Boeing za určitých podmínek 65 . Komise zjistila, že navrhovaná transakce by mohla výrazně omezit hospodářskou soutěž na světových trzích s leteckými konstrukcemi a velkými dopravními letadly. Společnost Boeing mohla zejména omezit nebo zhoršit dodávky leteckých konstrukcí společnosti Spirit pro společnost Airbus a získat přístup k citlivým obchodním informacím společnosti Airbus. V reakci na tyto obavy se společnost Boeing zavázala, že se zbaví všech podniků Spirit, které dodávají výrobky společnosti Airbus, a převede je na samotnou společnost Airbus. Kromě toho se společnost Boeing zavázala prodat společnost Spirit AeroSystems Malaysia společnosti Composites Technology Research Malaysia.

Hliníkové obalové nádoby a víka na vlhké krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a potraviny pro lidi: Komise za určitých podmínek schválila akvizici společnosti Aluflexpack společností Constantia 66 . Komise zjistila, že navrhovaná transakce by omezila hospodářskou soutěž na trhu dodávek sterilizovatelných hliníkových nádob a víček pro vlhké krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a potraviny pro lidi v EU, což by vedlo k vyšším cenám a menšímu výběru pro zákazníky. Společnost Constantia nabídla Komisi, že se zbaví celého podniku Aluflexpack v oblasti vlhkých krmiv pro zvířata v zájmovém chovu a potravin pro lidi v EHP, aby vyřešila její obavy.

Postoupení spojování podle článku 22 nařízení o spojování: Komise podmíněně schválila návrh společnosti Brasserie Nationale na akvizici společnosti Boissons Heintz 67 . Lucembursko postoupilo případ Komisi podle článku 22 nařízení o spojování, jelikož nemá vnitrostátní režim kontroly spojování. Původní transakce by spojila dva hlavní lucemburské velkoobchodní distributory nápojů pro hotely, restaurace a kavárny v Lucembursku, což by znevýhodnilo menší konkurenty. V reakci na tyto obavy se spojující se strany zavázaly odprodat většinu aktivit společnosti Boissons Heintz v oblasti distribuce nápojů vhodnému kupci. Balíček nápravných opatření zahrnuje opci pro kupujícího na získání jména společnosti Boissons Heintz, internetového obchodu a exkluzivních dovozních smluv. Kromě toho byla akvizice společnosti Downtown společností UMG 68 , postoupena Komisi Rakouskem a Nizozemskem podle článku 22 nařízení o spojování. Navrhovaná transakce byla na konci roku 2025 ve druhé fázi šetření.

Možné porušení povinnosti odkladu spojování: Pro zachování účinné hospodářské soutěže na jednotném trhu je zásadní zajistit, aby společnosti respektovaly předběžnou povahu režimu EU pro kontrolu spojování podniků. Za tímto účelem vydala Komise společnosti Vivendi prohlášení o námitkách, 71 , v němž ji informovala o svém předběžném názoru, že porušila povinnost odkladu spojování podle čl. 7 odst. 1 nařízení o spojování, která vyžaduje, aby společnosti neuskutečňovaly spojování před jeho schválením, a podmínky připojené k rozhodnutí o povolení spojení podniků Vivendi/Lagardère 72 . Podle předběžného posouzení Komise měla společnost Vivendi před dokončením akvizice rozhodující vliv na mediální aktivity společnosti Lagardère.

Prosazování nařízení o zahraničních subvencích

I v roce 2025 Komise důsledně prosazovala nařízení o zahraničních subvencích s cílem chránit EU před subvencemi narušujícími hospodářskou soutěž, které poskytovaly země mimo EU společnostem působícím na jednotném trhu. K těmto narušením může dojít v souvislosti s jakoukoli hospodářskou činností, zejména pak v případě spojování podniků a při zadávacích řízeních. Nařízení o zahraničních subvencích je společně prosazováno GŘ pro hospodářskou soutěž a Generálním ředitelstvím pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (DG GROW) 73 . Aktivní prosazování nařízení o zahraničních subvencích – včetně šetření z vlastního podnětu – je nezbytné pro udržení globální konkurenceschopnosti EU.

V průběhu roku Komise prošetřovala například akvizici společnosti Covestro AG (německého dodavatele vysoce výkonných polymerů a komponentů) společností Abu Dhabi National Oil Company PJSC (ADNOC), národní ropnou společností z Abú Dhabí. Po důkladném šetření nabídla společnost ADNOC závazky, které Komise následně učinila právně závaznými v rozhodnutí o závazku 74 . Tyto závazky měly zásadní význam pro nápravu rušivých účinků zahraničních subvencí na jednotný trh (neomezená státní záruka a daňové výhody pro společnost ADNOC, jakož i závazné navýšení kapitálu společnosti ADNOC do společnosti Covestro). Tyto dotace by narušily hospodářskou soutěž jak během procesu akvizice, tak během budoucích tržních aktivit spojeného subjektu. Společnost ADNOC se nejprve zavázala odstranit neomezenou státní záruku tím, že upraví své stanovy tak, aby se již neodchylovaly od běžného insolvenčního práva SAE. Za druhé se společnost ADNOC zavázala sdílet patenty společnosti Covestro v oblasti udržitelnosti s těmi společnostmi, které jsou na technologii udržitelnosti společnosti Covestro obzvláště závislé. Komise zjistila, že nabízené závazky by plně a účinně napravily rušivé účinky na jednotný trh způsobené zahraničními subvencemi. Rozhodnutí ve věci ADNOC/Covestro je druhým konečným rozhodnutím Komise podle nařízení o zahraničních subvencích od jeho vstupu v platnost.

V roce 2025 navíc Komise zahájila z vlastního podnětu hloubkové šetření společnosti Nuctech 75 , která je ve vlastnictví Číny a zabývá se výrobou a prodejem systémů pro detekci hrozeb (skenerů používaných například na letištích, v přístavech a na hranicích). Komise měla informace o tom, že společnosti Nuctech byly poskytnuty zahraniční subvence, které jí umožnily nabízet ceny a podmínky, jimž ostatní účastníci trhu nemohli konkurovat. Pokud se tyto obavy z narušení hospodářské soutěže při šetření potvrdí, může Komise uložit nápravná opatření nebo přijmout závazky, které společnost nabídne a které by tyto obavy odstranily.

Komise rovněž provedla jednu neohlášenou inspekci podle nařízení o zahraničních subvencích v prostorách společnosti působící v odvětví elektronického obchodu 76 a pokračovala v práci na předběžném přezkumu v odvětví větrné energie.

Prosazování nařízení o digitálních trzích

Nařízení o digitálních trzích zajišťuje, aby si mohly konkurovat společnosti všech velikostí, což zvyšuje atraktivitu jednotného trhu a poskytuje nové příležitosti jak pro EU, tak pro zahraniční podniky. 77 . Od vstupu nařízení o digitálních trzích v platnost a v průběhu roku 2025 přineslo jeho prosazování hmatatelné a praktické výhody jak pro podniky, tak pro spotřebitele. Prosazování nařízení o digitálních trzích například otevřelo mobilní ekosystémy a umožnilo vývojářům nabízet konkurenční obchody s aplikacemi v systémech iOS a iPadOS společnosti Apple. Kromě toho lze nyní přenášet eSIM 78 do telefonů se systémem Android a iPhonů a z nich, což zajišťuje plnou interoperabilitu. Uživatelům se také nabízí obrazovka s výběrem, aby si mohli snadno vybrat preferovaný výchozí prohlížeč v zařízeních se systémem iOS.

Zásadním prvkem nařízení o digitálních trzích je dialog o regulaci. V roce 2025 vedla Komise dialogy o regulaci s každou společností, která byla označena jako strážce přístupu. Tento typ výměny je účinným způsobem, jak předcházet problémům dříve, než nastanou, budovat důvěru mezi zúčastněnými stranami a podporovat včasné dodržování nařízení o digitálních trzích. Dialogy o regulaci umožňují Komisi usměrňovat chování strážců přístupu téměř v „reálném čase“ a nespoléhat se pouze na následné prosazování hospodářské soutěže. V roce 2025 Komise rovněž uspořádala šest pracovních setkání o technickém souladu 79 , která umožnila zúčastněným stranám diskutovat s Komisí a samotnými strážci přístupu o navrhovaných řešeních pro zajištění souladu.

Komise přijala svá první rozhodnutí na základě řízení o specifikaci 80 . Taková rozhodnutí o specifikaci poskytují označeným strážcům přístupu konkrétní pokyny k dodržování předpisů. Komise ve svých rozhodnutích o specifikaci na adrese uvedla, co musí společnost Apple udělat, aby zajistila účinnou a bezproblémovou interoperabilitu mezi systémy iOS, iPadOS a konkurenčními operačními systémy. Společnost Apple se proti oběma rozhodnutím o specifikaci odvolala 81 .

Kromě toho Komise v roce 2025 uzavřela tři vyšetřování nedodržování předpisů 82 . Po konstruktivním dialogu o regulaci Komise uzavřela své vyšetřování architektury uživatelské volby společnosti Apple 83 , když společnost souhlasila se změnou obrazovky pro výběr prohlížeče, která uživatelům usnadní nastavení nového výchozího prohlížeče na jejich iPhonech.

V jiné věci Komise zjistila, že společnost Apple porušila svými omezujícími praktikami nařízení o digitálních trzích a uložila jí pokutu ve výši 500 milionů EUR 84 . Komise rovněž společnosti Apple uložila příkaz ke zdržení se konání, který společnost zavazuje odstranit do 60 dnů všechna technická a obchodní omezení řízení. Společnost Apple se proti tomuto rozhodnutí odvolala 85 . Společnost následně upravila smluvní podmínky pro distribuci aplikací v systému iOS.

Komise dále zjistila, že reklamní model společnosti Meta „souhlas nebo platba“ porušuje nařízení o digitálních trzích, a uložila jí pokutu ve výši 200 milionů EUR 86 a vydala příkaz ke zdržení se konání, který společnosti Meta ukládá, aby do 60 dnů uvedla tento model do souladu s předpisy. Proti tomuto rozhodnutí se společnost Meta odvolala 87 . V návaznosti na dialog se společností Meta vzala Komise na vědomí její závazek nabídnout uživatelům v EU alternativní bezplatnou verzi svých sociálních sítí, která bude využívat méně osobních údajů a méně cílené reklamy.

Komise navíc zahájila řízení ve věci možného porušení nařízení o digitálních trzích ze strany společnosti Google, která ve výsledcích vyhledávání degradovala obsah vydavatelů médií 88 . Šetření Komise se zaměřuje konkrétně na „politiku zneužívání pověsti stránek“ společnosti Google a zjišťuje, zda je její uplatňování v souladu s povinnostmi nařízení o digitálních trzích.

V průběhu roku 2025 Komise rovněž zahájila tři šetření trhu týkající se služeb cloud computingu. Dvě šetření trhu posuzují, zda by společnosti Amazon a Microsoft měly být označeny jako strážci přístupu pro své služby cloud computingu, Amazon Web Services a Microsoft Azure 89 . Třetí šetření trhu zkoumá, zda povinnosti nařízení o digitálních trzích účinně řeší praktiky, které mohou omezovat konkurenceschopnost a spravedlnost v odvětví cloud computingu v EU 90 .

V roce 2025 nebyl určen žádný nový strážce přístupu. Komise však dospěla k závěru, že online zprostředkovatelská služba společnosti Meta Facebook Marketplace by již neměla být označena za strážce přístupu podle nařízení o digitálních trzích 91 . Změny, které společnost Meta provedla u služby Facebook Marketplace, snížily počet podnikových uživatelů, takže služba již nedosáhla prahových hodnot pro označení podle nařízení o digitálních trzích.

4. Přínosy prosazování hospodářské soutěže pro spotřebitele a občany     

Prosazování práva Komisí v oblasti antimonopolních pravidel a spojování podniků přináší přímé výhody občanům. GŘ pro hospodářskou soutěž měří dopad svého prosazování práva v oblasti antimonopolních opatření (týkajících se kartelů a antimonopolních pravidel netýkajících se kartelů) a kontroly spojování podniků několika způsoby.

Důležitým měřítkem jsou „přímé úspory zákazníků“, tj. pravděpodobné přímé cenové dopady na zákazníky na trzích, na nichž Komise zasáhla. Na základě zjednodušené metody OECD GŘ pro hospodářskou soutěž odhaduje, že přímé úspory pro zákazníky, které Komise dosáhla díky antimonopolním opatřením (týkajícím se kartelů a antimonopolních pravidel netýkajících se kartelů).) a prosazování práva v oblasti spojování podniků v roce 2025 dosáhly částky v rozmezí 12,4–21,9 miliardy EUR. V relativním vyjádření ušetřilo prosazování hospodářské soutěže v období 2012–2025 každé domácnosti v EU přibližně 60 až 100 EUR ročně.

Komise není jediným orgánem vymáhajícím pravidla hospodářské soutěže EU. Aktivní roli hrají také její partneři v Evropské síti pro hospodářskou soutěž. V roce 2025 pokračovalo GŘ pro hospodářskou soutěž a zúčastněné vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž v práci na měření dodatečných úspor zákazníků, které vznikly v důsledku donucovacích opatření přijatých těmito vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž. Pro období 2020–2024 analýza ukazuje, že kombinované úspory zákazníků dosahují 18–30 miliard EUR ročně. To znamená, že vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž přispívají nejméně dalšími 50 % přímých úspor nad rámec úspor, které vytváří Komise. Celková částka přímých úspor zákazníků za toto období odpovídá přibližně 100–160 EUR na domácnost za rok.

Prosazování politiky hospodářské soutěže nemá pozitivní hospodářský dopad pouze na mikroekonomické úrovni. Slouží také jako důležitá hnací síla blahobytu a růstu na makroekonomické úrovni. Odhadované snížení cen v důsledku zásahů politiky hospodářské soutěže (přímo i nepřímo, prostřednictvím odrazujících účinků) lze využít ke zlepšení ukazatelů výkonnosti celého hospodářství v oblasti investic, zaměstnanosti, cen, produktivity a v konečném důsledku i hrubého domácího produktu (HDP) 92 .

5. Politika hospodářské soutěže v evropském a celosvětovém kontextu

Spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž

Spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž přispívá k důslednému a účinnému prosazování antimonopolních pravidel EU, zajišťuje soudržnost při prosazování a podporuje společnou kulturu hospodářské soutěže v EU.

Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž EU uplatňují antimonopolní pravidla EU (články 101 a 102 SFEU) souběžně. V rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž koordinují činnosti v oblasti prosazování pravidel a spolupracují s cílem zajistit, aby tato pravidla byla účinně a jednotně uplatňována ve všech členských státech, a podporují společnou kulturu hospodářské soutěže v EU. Za tímto účelem mají vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž povinnost: i) informovat Komisi o každém novém šetření ve fázi prvního formálního vyšetřovacího opatření a ii) oznámit Komisi svá plánovaná vnitrostátní rozhodnutí o uplatňování antimonopolních pravidel EU.

V roce 2025 Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž zahájily 154 nových šetření a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž oznámily Komisi 71 plánovaných rozhodnutí. Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž se pravidelně scházejí v několika pracovních skupinách, aby diskutovaly a vyměňovaly si názory na nová a probíhající šetření, vývoj judikatury a různé další otázky související s politikou hospodářské soutěže. V roce 2025 se uskutečnilo 37 zasedání Evropské sítě pro hospodářskou soutěž.

Mezinárodní vztahy – navazování kontaktů s partnery po celém světě

Mezinárodní činnost Komise v oblasti hospodářské soutěže je důležitá pro vytvoření konkurenceschopnější a asertivnější EU, neboť EU čelí mnoha geopolitickým výzvám, které hrozí politickým a hospodářským roztříštěním světa. Mezinárodní spolupráce v oblasti hospodářské soutěže je mimo jiné založena na důvěře, sdílení znalostí a výměně osvědčených postupů. Koordinované prosazování hospodářské soutěže v různých jurisdikcích je dnes důležitější než kdykoli předtím. Skutečnost, že EU je všeobecně uznávána jako přední světový tvůrce a prosazovatel politiky hospodářské soutěže, jí umožňuje využívat svá partnerství k obraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech. 

V roce 2025 Komise prohloubila své zapojení do mnohostranných organizací, pokračovala v investicích do dvoustranných vztahů prostřednictvím dohod o spolupráci a obchodních dohod (zejména se Spojeným královstvím, Kanadou, Japonskem a Čínou), jakož i prostřednictvím spolupráce s africkými zeměmi s cílem podpořit koordinaci práva v oblasti hospodářské soutěže a jeho prosazování. Komise rovněž pokračovala ve spolupráci s kandidátskými zeměmi (a potenciálními kandidátskými zeměmi) usilujícími o členství v EU.

Mnohostranné organizace: Komise se zapojila do mezinárodních fór, jako je Výbor pro hospodářskou soutěž Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Globální fórum OECD pro hospodářskou soutěž, Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (ICN) a Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Tato práce se zaměřila na posílení globální shody ohledně klíčových výzev v oblasti prosazování práva, například těch, které vyplývají z rychlé digitalizace, dopadu umělé inteligence a zelené transformace. Vrcholem její činnosti v OECD byl hlavní projev výkonné místopředsedkyně Riberaové 93 na Globálním fóru OECD pro hospodářskou soutěž, kde byla Komise také jedním z hlavních zkoušejících v rámci vzájemného hodnocení OECD keňského rámce hospodářské soutěže 94 . V rámci ICN bylo jedním z hlavních úspěchů Komise v roce 2025 dokončení spolupředsednictví pracovní skupiny ICN pro spojování podniků dodáním aktualizovaných kapitol o jednostranných a koordinovaných účincích pro doporučené postupy ICN pro analýzu spojování podniků 95 .

Dohody o volném obchodu Komise usiluje o to, aby při jednání o dohodách o volném obchodu byla do těchto dohod zahrnuta silná ustanovení o politice hospodářské soutěže a kontrole subvencí. V roce 2025 byla uzavřena jednání o dohodě o volném obchodu s Indonésií a pokračovala jednání s Indií, Malajsií, Filipínami, Thajskem a sdružením pěti zemí východní a jižní Afriky, tzv. ESA-5 96 . Kromě toho Komise zahájila jednání o dohodě o volném obchodu se Spojenými arabskými emiráty, jejíž součástí je kapitola o politice hospodářské soutěže.

Dohody o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže a další ujednání: V roce 2025 Komise pokračovala ve dvoustranné spolupráci se Spojeným královstvím v oblasti hospodářské soutěže, jak je stanoveno v dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím 97  a v dohodě o vystoupení 98 . Příspěvek GŘ pro hospodářskou soutěž k jednáním mezi EU a Spojeným královstvím se zaměřil na kontrolu, monitorování a podávání zpráv o subvenčních programech ve Spojeném království, které mohou narušovat hospodářskou soutěž, a na právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a jejich prosazování. Důležité je, že Komise přijala návrhy rozhodnutí Rady o uzavření dohody o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže mezi EU a Spojeným královstvím 99 . Komise dále pokračovala v jednáních o dohodě o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže mezi EU a Kanadou, která má nahradit stávající dohodu z roku 1999 100 . Komise rovněž pokračovala ve spolupráci s Korejskou komisí pro spravedlivý obchod, Japonskou komisí pro spravedlivý obchod a čínskou Státní správou pro regulaci trhu na základě jejich příslušných dohod o spolupráci a dalších ujednání 101 . 

Regionální spolupráce v subsaharské Africe: V roce 2025 Komise spolupracovala s několika africkými národními a regionálními orgány, jako je Západoafrická hospodářská a měnová unie (WAEMU), Východoafrické společenství (EAC) a Společný trh pro východní a jižní Afriku (COMESA). Hlavním cílem je posílit jejich politické rámce – včetně pravidel hospodářské soutěže – a podpořit kontinentální a regionální hospodářskou integraci v Africe a realizaci Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA), která zajistí stabilitu a přístup na trh pro EU a africké země.

Rozšíření: U kandidátských zemí 102 a potenciálních kandidátských zemí 103 je hlavním cílem Komise v oblasti politiky hospodářské soutěže podpora vytváření legislativních rámců a vytváření dobře fungujících a funkčně nezávislých orgánů pro hospodářskou soutěž a státní podporu. Tím se zajistí, že tyto země budou moci vybudovat solidní výsledky v oblasti vymáhání práva a přizpůsobit je rámci jednotného trhu EU. V roce 2025 Komise pokračovala v monitorování reforem, prosazování a celkového dodržování předpisů v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích v souladu se sdělením Komise o politice rozšíření EU pro rok 2025 104 .

6. Podpora politiky hospodářské soutěže prostřednictvím komunikace a propagace

Komunikační a propagační činnost Komise v oblasti hospodářské soutěže plní důležité cíle – podporovat kulturu hospodářské soutěže v EU i mimo ni a zvýšit viditelnost a transparentnost činností EU v oblasti hospodářské soutěže, aby se posílil jejich odrazující účinek a zvýšilo se povědomí spotřebitelů a občanů o tom, jaký přínos pro ně má prosazování hospodářské soutěže. Účel a přínosy práva hospodářské soutěže a jeho prosazování je třeba účinně sdělovat a představovat různým cílovým skupinám. Komise k tomu využívá více komunikačních kanálů s odlišnými sděleními.

Pokud jde o sociální média, GŘ pro hospodářskou soutěž v roce 2025 výrazně zvýšilo svůj dosah a počet sledujících. GŘ pro hospodářskou soutěž je aktivní především na YouTube, síti X a LinkedIn. GŘ pro hospodářskou soutěž se mimo jiné zaměřilo na rozvoj svého kanálu na YouTube. Na kanálu jsou k dispozici videa s projevy vedoucích pracovníků na konferencích a také série „COMP Flash“, kde úředníci GŘ pro hospodářskou soutěž v krátkých videích vysvětlují významné případy. V roce 2025 vydalo GŘ pro hospodářskou soutěž více než 130 tiskových zpráv. Webové stránky soutěže GŘ zaznamenaly více než 12 milionů zobrazení.

Největší dopad měly akce, kterých se účastnila výkonná místopředsedkyně Riberaová. Klíčové politické dialogy, jako například dialogy o provádění významných projektů společného evropského zájmu a o dostupném bydlení, umožnily výkonné místopředsedkyni Riberaové a Komisi shromáždit podněty a získat zpětnou vazbu, což je důležité pro účinné provádění politiky hospodářské soutěže v oblastech, které jsou pro Komisi zásadní.

Generální ředitel GŘ pro hospodářskou soutěž se v roce 2025 zúčastnil mnoha mezinárodních akcí. Kromě toho GŘ pro hospodářskou soutěž zorganizovalo nebo spolupořádalo pět kontrol skutečného stavu, aby získalo technické podněty od zúčastněných stran 105 . 

7. Vztahy s ostatními orgány EU

Účinná politika hospodářské soutěže závisí na neustálé a konstruktivní spolupráci s Radou, Evropským parlamentem, EHSV a VR. Toto zapojení zajišťuje, že činnosti Komise v oblasti hospodářské soutěže odrážejí i širší cíle EU. Tyto dialogy navíc umožňují výkonné místopředsedkyni Riberaové řídit portfolio v oblasti hospodářské soutěže směrem, který přispívá k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a celkové konkurenceschopnosti.

V souladu s politickými směry předsedkyně von der Leyenové a sdělením „Evropa jednodušší a rychlejší“ 106 předkládá každý člen kolegia Radě, Evropskému parlamentu, EHSV a VR výroční zprávu o pokroku v oblasti provádění, zjednodušování a prosazování 107 . Cílem této činnosti je zajistit odpovědnost a transparentnost při provádění a zjednodušování práva EU, což je proces, který je ústředním bodem závazku Komise předsedkyně von der Leyenové k „jednodušší a rychlejší Evropě“. Cílem je vytvořit společnou odpovědnost institucí EU za zlepšení účinnosti pravidel EU, snížení regulační zátěže a zvýšení konkurenceschopnosti EU.

Zpráva výkonné místopředsedkyně Riberaové o provádění, zjednodušování a prosazování zahrnuje prvních sedm měsíců roku 2025. Zpráva dokládá prioritu, kterou výkonná místopředsedkyně přikládá programu Komise v oblasti provádění a zjednodušování. Popisuje úsilí vynaložené na revizi a zjednodušení stávajících právních předpisů a na zjednodušení a usnadnění provádění nových právních předpisů. Zpráva uvádí příklady dokončených nebo probíhajících snah o zjednodušení a provádění, včetně rámce CISAF, obecného nařízení o blokových výjimkách pro státní podporu, aktualizovaného rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu v oblasti dostupného bydlení 108 , pokynů pro horizontální spojování, pokynů pro nehorizontální spojování, nařízení (ES) č. 1/2003, nařízení o zahraničních subvencích a nařízení o digitálních trzích.

V roce 2025 se výkonná místopředsedkyně Riberaová pravidelně účastnila výměn názorů a strukturovaných dialogů v Evropském parlamentu i v Radě. V Evropském parlamentu vystoupila v Hospodářském a měnovém výboru (výbor ECON), Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin a zvláštním výboru pro krizi v oblasti bydlení. Kromě toho ve strukturovaném dialogu s výborem ECON projednala svou výroční zprávu o pokroku v oblasti provádění, zjednodušování a prosazování za rok 2025. V Radě se výkonná místopředsedkyně Riberaová zúčastnila politické rozpravy o konkurenceschopnosti průmyslu.

V roce 2025 se zaměstnanci GŘ pro hospodářskou soutěž účastnili schůzek svolaných zpravodajem pověřeným vypracováním stanoviska EHSV ke zprávě Komise o politice hospodářské soutěže v roce 2024. Tato interakce na „technické“ úrovni poskytla zpravodaji a jeho redakčnímu týmu kontextové informace a věcná vysvětlení. Tato výměna názorů rovněž prohloubila pochopení Komise pro názory zaměstnavatelů, zaměstnanců, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran na politiku hospodářské soutěže.

(1)

Volba Evropy – Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029 – Ursula von der Leyenová – kandidátka na předsedkyni Evropské komise, 18.7.2024.

(2)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“, COM(2025) 30 final ze dne 29. ledna 2025.

(3)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Sdělení o Dohodě o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace, COM(2025) 85 final ze dne 26. února 2025.

(4)

Ve srovnání s ostatními významnými světovými ekonomikami.

(5)

Sdělení Komise – Rámec pro opatření státní podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu (rámec státní podpory Dohody o čistém průmyslu, C/20025/3602) ze dne 25. června 2025.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1).

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(8)

 Viz také infografika Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž „Rok 2025 v kostce“ ze dne 6. ledna 2026. Tato jednostránková infografika shrnuje hlavní události Komise v „roce politiky hospodářské soutěže 2025“, https://competition-policy.ec.europa.eu/document/download/43bc2a9e-7172-4163-bc7c-d4b1afadd150_en?filename=2025_at_a_glance.pdf .

(9)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(10)

Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022, C/2022/481 (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

(11)

Sdělení Komise – Pokyny k regionální státní podpoře 2021/C 153/01 (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1).

(12)

  https://competition-policy.ec.europa.eu/state-aid/ipcei/design-support-hub_en . 

(13)

  https://competition-policy.ec.europa.eu/state-aid/ipcei/joint-european-forum-ipcei_en . 

(14)

  https://competition-policy.ec.europa.eu/state-aid/legislation/sgei_en .

(15)

https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/proximity-and-social-economy/social-economy-eu/affordable-housing-initiative_en .

(16)

Pokyny k uplatňování pravidel státní podpory v souvislosti s aktem o kriticky důležitých léčivých přípravcích, 11. 3. 2025.

(17)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro posílení dostupnosti a bezpečnosti dodávek kriticky důležitých léčivých přípravků, jakož i dostupnosti a přístupnosti léčivých přípravků společného zájmu, a mění nařízení (EU) 2024/795, COM(2025) 102 final ze dne 11. března 2025.

(18)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(19)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“, COM(2020) 789 final ze dne 9. prosince 2020. Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu je plánem Komise na přeměnu dopravního systému EU na ekologičtější, inteligentnější a odolnější odvětví s cílem snížit emise z dopravy do roku 2050 o 90 %.

(20)

Sdělení Komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, C/2020/6400 (Úř. věst. C 317, 25.9.2020, s. 5).

(21)

  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14801-Technical-updates-of-the-Emissions-Trading-Scheme-ETS-State-aid-guidelines_cs .

(22)

Sdělení Komise, kterým se mění pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 (Úř. věst. C, C/2026/196, 5.1.2026).

(23)

Pokyny pro posuzování horizontálních spojování podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků (Úř. věst. C 31, 5.2.2004, s. 5).

(24)

Pokyny pro posuzování nehorizontálních spojování podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků (Úř. věst. C 265, 18.10.2008, s. 6).

(25)

https://competition-policy.ec.europa.eu/mergers/review-merger-guidelines_en .

(26)

Kontroly skutečného stavu jsou součástí souboru nástrojů Komise pro zjednodušení. Pomáhají Komisi na technické úrovni porozumět praktickým zkušenostem podniků a odborníků, kteří uplatňují právo EU, například tím, že identifikují administrativní zátěž a překážky v regulaci. Poznatky získané při „kontrolách skutečného stavu“ se využívají k určení možností zjednodušení a snížení administrativní zátěže.

(27)

GŘ pro hospodářskou soutěž odpovídá za prosazování pravidel nařízení o zahraničních subvencích pro spojování podniků a za zahájení řízení z vlastního podnětu mimo zadávací řízení, zatímco GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (DG GROW) odpovídá za prosazování nařízení o zahraničních subvencích při zadávání veřejných zakázek.

(28)

Nařízení o zahraničních subvencích vyplňuje mezeru v právní úpravě jednotného trhu, kde subvence poskytované členskými státy podléhají kontrole podle pravidel EU o státní podpoře, zatímco subvence poskytované vládami zemí mimo EU zůstávají v podstatě bez kontroly. Podle nařízení o zahraničních subvencích musí společnosti před uskutečněním spojení (tj. fúze, nabytí nebo společný podnik) nebo před zadáním zakázky v rámci zadávacího řízení v EU, které přesahuje stanovené prahové hodnoty, oznámit finanční příspěvky, které obdržely od veřejných orgánů mimo EU v posledních třech letech. Nařízení o zahraničních subvencích umožňuje Komisi provádět přezkumy z vlastního podnětu, pokud informace naznačují existenci zahraniční subvence narušující jednotný trh.

(29)

  https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/FSR_ReviewReport2026 .

(30)

Při provádění ověření vyváženosti musí Komise vzít v úvahu, zda a do jaké míry mají zahraniční subvence narušující posuzovaný vnitřní trh pozitivní účinky na „rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu“. Dále Komise musí rovněž „prozkoumat širší pozitivní účinky ve vztahu k relevantním politickým cílům, zejména cílům Unie“.

(31)

Více informací o nařízení o digitálních trzích a jeho prosazování naleznete ve výroční zprávě nařízení o digitálních trzích z roku 2025.

(32)

Podle nařízení o digitálních trzích jsou určenými „strážci přístupu“ velké digitální platformy, které poskytují „hlavní služby platforem“ uvedené v nařízení o digitálních trzích, například online vyhledávače, obchody s aplikacemi nebo služby zasílání zpráv.

(33)

Věc SA.115764 – EPIP – Régime de soutien à trois parcs éoliens en mer, l'un au large du Sud de la Bretagne et deux autres en Méditerranée, 5.8.2025.

(34)

Věc SA.116065 – Förderprogramm Klimaschutzverträge – Second auction of the Climate Protection Contracts scheme (Druhá aukce režimu podpory pro smluvy na ochranu klimatu), 24.3.2025.

(35)

Věc SA.114934 – TCTF – Act on Tax Credit for Certain Large Investments Aiming at a Climate Neutral Economy (Zákon o daňových úlevách pro některé velké investice zaměřené na klimaticky neutrální hospodářství), 18.2.2025.

(36)

Věc SA.103901 – NL_KGG_RGG_VI_Nationale Investeringsmodule Klimaatprojecten Industrie (NIKI), 20.5.2025.

(37)

Věc SA.119880 – Španělsko – CISAF/RRF – Aid scheme for the decarbonisation of manufacturing industr (Režim podpory na dekarbonizaci zpracovatelského průmyslu).

(38)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724, 13.6.2024. Akt o průmyslu pro nulové čisté emise vytváří regulační rámec, jehož cílem je zvýšit konkurenceschopnost průmyslu EU a technologií, které jsou pro dekarbonizaci klíčové. Hlavním cílem aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je dosažení 40% referenční hodnoty odolnosti. Stanovuje, že do roku 2030 by měla výrobní kapacita EU strategických technologií pro nulové čisté emise spotřebou pokrýt alespoň 40 % roční potřeby EU.

(39)

Věc SA.120705 – CISAF – Aid to ensure sufficient manufacturing capacity in clean technologies (Podpora na zajištění dostatečné výrobní kapacity v oblasti čistých technologií), 17.12.2025.

(40)

Věc SA.120488 – Itálie – RRF–CISAF – Framework scheme for manufacturing capacity related to clean technologies (Rámcový režim podpory pro výrobní kapacity související s čistými technologiemi), 9.12.2025.

(41)

Věc SA.116277 – Účast Rakouska na aukci vodíkové banky EU, Förderung der Erzeugung von erneuerbarem Wasserstoff nicht biogenen Ursprungs, 10. 3. 2025.

(42)

Věc SA.102731 – Aid Scheme for Sustainable Aviation Fuels (SAF) in Domestic Aviation (Režim podpory pro udržitelná letecká paliva v domácím letectví), 29.7.2025.

(43)

Věc SA.112968 – Švédsko – Sweden – Electricity Strategic Reserve (Strategická rezerva elektřiny), 29.7.2025.

(44)

Věc SA.112459 – Estonsko – Electricity Strategic Reserve (Strategická rezerva elektřiny), 28.10.2025.

(45)

Věc SA.117564 – Francie – Réforme du mécanisme de capacité, 22.12.2025.

(46)

Věc SA.106107 – Belgie – Lifetime extension of two nuclear reactors (Doel 4 and Tihange 3) (Prodloužení životnosti dvou jaderných reaktorů (Doel 4 a Tihange 3)).

(47)

Věc SA.109707 – Polsko – Aid measures for the first nuclear power plant in Poland (Opatření podpory pro první jadernou elektrárnu v Polsku).

(48)

Věci SA.113212 – Francie, SA.117899 – Maďarsko, SA.117859 – Itálie, SA.117793 – Slovensko, SA.117849 – Slovinsko – Important Project of Common European Interest – Innovative medical devices and support software (IPCEI Tech4Cure) (Významný projekt společného evropského zájmu – Inovativní zdravotnické prostředky a podpůrný software (Tech4Cure)).

(49)

Věc AT.40670, společnost Google – reklamní technologie a postupy vztahující se k údajům, 5.9.2025.

(50)

Věc AT.40721 – Microsoft Teams – rozhodnutí o závazcích, 12.9.2025; věc AT.40873 – Microsoft Teams II – rozhodnutí o závazcích, 12.9.2025.

(51)

Věc AT.40728 – Corning, 18.7.2025.

(52)

Věci AT.40840 – Gucci; AT.40880 – Chloé a AT.40881 – Loewe, všechny 14.10.2025.

(53)

Věc AT.40966 – Synthetic Turf (Procedure), 8.9.2025.

(54)

Zveřejněno v rámci sdělení Komise o neformálním poradenství ohledně nových nebo dosud nevyřešených otázek, které vyvstanou v souvislosti s uplatňováním článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie v jednotlivých případech (informační dopisy) (Úř. věst. C 381, 4.10.2022, s. 9).

(55)

https://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases1/202536/AT_40979_104.pdf .

(56)

  https://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases1/202536/AT_40976_98.pdf .

(57)

První stanovisko týkající se slučitelnosti dohody o udržitelnosti s pravidly hospodářské soutěže v odvětví zemědělství na základě článku 210a nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci zemědělských trhů (dále jen „nařízení o společné organizaci trhů“).

(58)

Stanovisko Komise k žádosti o stanovisko podle čl. 210a odst. 6 nařízení (EU) č. 1308/2013, kterou podala společnost Vignerons Coopérateurs de France – Dohoda o udržitelnosti v odvětví vína v Okcitánii, 15.7.2025.

(59)

Věc AT.40669 – Recyklace vozidel s ukončenou životností, 1.4.2025.

(60)

Vozidlo s ukončenou životností je vozidlo, které již není vhodné k provozu, ať už z důvodu stáří, opotřebení nebo poškození. Tato vozidla jsou demontována a zpracována pro recyklaci, využití a likvidaci.

(61)

Věc AT.40795 – Služby rozvozu jídla a potravin, 2.6.2025.

(62)

 Věc AT.40545 – Startovací baterie pro motorová vozidla, 15.12.2025.

(63)

Věc M.11481– Synopsys / Ansys, 23.5.2025.

(64)

Věc M.11253 – Safran / Part of Collins Aerospace’s actuation and flight control activities (Safran / Část činností společnosti Collins Aerospace v oblasti ovládání a řízení letu), 17.6.2025.

(65)

 Věc M.11578 – Boeing / Spirit, 14.10.2025.

(66)

Věc M.11536 – Constantia / Aluflexpack, 6.5.2025.

(67)

Věc M.11485 – Brasserie Nationale / Boissons Heintz, 17.7.2025.

(68)

Věc M.11956 – UMG / Downtown, probíhá (druhá fáze šetření).

(69)

Věc M.11830 – Unicredit / Banco BPM, 19.6.2025.

(70)

Věc M.12052 – UniCredit / Banco BPM – čl. 21 odst. 4 – předběžné posouzení, 14.7.2025.

(71)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/pl/ip_25_1867 .

(72)

Věc M.10433 – Vivendi / Lagardère, 8.11.2023.

(73)

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž je odpovědné za prosazování nařízení o zahraničních subvencích v oblasti spojování podniků. Kromě toho má GŘ pro hospodářskou soutěž pravomoc zahájit šetření z vlastního podnětu s cílem řešit narušení jednotného trhu způsobené zahraničními subvencemi mimo zadávací řízení. DG GROW (Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky) je odpovědné za prosazování nařízení o zahraničních subvencích pro zadávací řízení se zahraničními subvencemi a za zahájení šetření z vlastní iniciativy s cílem řešit rušivé účinky zahraničních subvencí v zadávacích řízeních.

(74)

Věc FS.100156 – ADNOC/COVESTRO, 14.11.2025.

(75)

Věc FS.100068 – Nuctech, 11.12.2025.

(76)

Dne 10.12.2025 mluvčí Komise uvedl, že „[můžeme] potvrdit, že Komise provedla neohlášenou inspekci podle nařízení o zahraničních subvencíchv prostorách společnosti působící v odvětví elektronického obchodu v EU.“.

(77)

Další informace o tom, jak Komise prosazuje nařízení o digitálních trzích, jsou k dispozici ve výroční zprávě o tomto nařízení za rok 2025. Bude k dispozici zde: https://digital-markets-act.ec.europa.eu/about-dma/dma-annual-reports_en .

(78)

eSIM je digitální vestavěná karta SIM, která funguje jako fyzická karta, ale je zabudovaná přímo v zařízení. Tím odpadá nutnost vkládat fyzickou kartu, což umožňuje rychlejší aktivaci a snadnější přepínání mezi platebními tarify mobilních telefonů.

(79)

  https://digital-markets-act.ec.europa.eu/events/workshops_en .

(80)

Rozhodnutí o specifikaci se přijímají v návaznosti na řízení o specifikaci. V rámci tohoto postupu Komise a označený strážce přístupu naváží formalizovaný dialog o regulaci, který Komisi umožní určit konkrétní opatření, jež by měl strážce přístupu přijmout, aby splnil povinnost stanovenou v článku 6 nebo 7 nařízení o digitálních trzích. Věc DMA.100203 – Ustanovení čl. 6 odst. 7 – Apple – iOS – SP – Funkce pro připojená fyzická zařízení, 19.3.2025; Věc DMA.100204 – Ustanovení čl. 6 odst. 7 – Apple iOS a iPadOS – SP – Proces, 19.3.2025.

(81)

Věc T-354/25 – Apple a Apple Distribution International v. Komise, 6.10.2025 a věc T-359/25 – Apple a Apple Distribution International v. Komise, 6.10.2025.

(82)

V rozhodnutí o nedodržování předpisů se na základě vyšetřování konstatuje, že strážce přístupu nedodržel povinnost nařízení o digitálních trzích. Rozhodnutí o nedodržování předpisů nařizuje strážcům přístupu, aby od protiprávního jednání upustili. V rozhodnutí o nedodržování předpisů může Komise uložit pokuty. Věc DMA.100055 – Meta – Ustanovení čl. 5 odst. 2, 23.4.2025; Věc DMA.100109 – Apple – Online zprostředkovatelské služby – Obchody s aplikacemi – AppStore – Čl. 5 odst. 4, 23.4.2025; věc DMA. 100185 – Apple – Operační systémy – iOS – čl. 6 odst. 3, 23.4.2025.

(83)

Věc DMA.100185 – Apple – Operační systémy – iOS – Čl. 6 odst. 3, 23.4.2025.

(84)

Věc DMA.100109 – Apple – Online zprostředkovatelské služby – Obchody s aplikacemi – AppStore – Čl. 5 odst. 4, 23.4.2025.

(85)

Věc T-438/25, Apple v. Komise, 7.7.2025.

(86)

Věc DMA.100055 – Meta – Čl. 5 odst. 2, 23.4.2025.

(87)

Věc T-435/25 – Meta Platforms v. Komise, 4.7.2025.

(88)

Věc DMA.100231 – Alphabet – Vyhledávání Google – Zásady zneužívání pověsti stránek, 12.11.2025.

(89)

Věci DMA.100032 – Microsoft – Služby cloud computingu a DMA.100033 – Amazon – Služby cloud computingu, 18. 11. 2025.

(90)

Věc DMA.100236 – Cloud – Článek 19, 18.11.2025.

(91)

Věc DMA.100044 – Meta – Online zprostředkovatelské služby – Marketplace, 23.4.2025.

(92)

Ekonomická literatura ukazuje, že prosazování hospodářské soutěže – spolu s dalšími politikami podporujícími hospodářskou soutěž (politika jednotného trhu, obchodní politika) – přispívá k vyšší produktivitě a hospodářskému růstu. Odkazy viz například OECD (2014), Factsheet on competition and macro-economic outcomes (Informační přehled o hospodářské soutěži a makroekonomických výsledcích),  https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2014/10/factsheet-on-competition-and-macro-economic-outcomes_24994985/660b93ab-en.pdf .

(93)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_25_2869 .

(94)

  https://www.oecd.org/en/events/2025/12/global-forum-on-competition-2025.html .

(95)

  https://www.internationalcompetitionnetwork.org/portfolio/recommended-practices-for-merger-analysis/ .

(96)

Pět zemí východní a jižní Afriky (ESA-5) představují Komory, Madagaskar, Mauricius, Seychely a Zimbabwe. Od roku 2012 mají tyto země s EU uzavřenou prozatímní dohodu o hospodářském partnerství. Prozatímní rámcová dohoda o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (Úř. věst. L 111, 24.4.2012, s. 1).

(97)

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s.10).

(98)

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. C 384I, 12.11.2019, s. 1).

(99)

Návrh rozhodnutí Rady o podpisu jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o spolupráci při uplatňování jejich právních předpisů o hospodářské soutěži, COM/2025/232 final, a návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o spolupráci při uplatňování jejich právních předpisů o hospodářské soutěži jménem Evropské unie, COM/2025/233 final.

(100)

Dohoda mezi Evropskými společenstvími a vládou Kanady o používání jejich právních předpisů o hospodářské soutěži (Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 50).

(101)

Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání (Úř. věst. L 202, 4.8.2009, s. 36); Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání – dohodnutý zápis ((Úř. věst. L 183, 22.7.2003, s. 12); mandát pro dialog o politice hospodářské soutěže mezi EU a Čínou mezi Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž Evropské komise na jedné straně a Státní správou pro regulaci trhu Čínské lidové republiky na straně druhé, 44fa06fb-3f63-46cb-90c0-b7ff542b3043_en ; memorandum o porozumění o dialogu v oblasti režimu kontroly státní podpory a systému přezkumu spravedlivé hospodářské soutěže mezi Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž Evropské komise a Národní komisí pro rozvoj a reformy Čínské lidové republiky, 73c7a2da-5a4f-4476-a455-7d63a73ee802_en .

(102)

Země, kterým Evropská rada udělila status kandidátské země na základě doporučení Evropské komise: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina.

(103)

Potenciální kandidátské země pro členství v EU: Kosovo.

(104)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?&uri=CELEX%3A52025DC0690&qid=1777971079527 . Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2025, COM/2025/690 final ze dne 4. listopadu 2025.

(105)

Témata kontrol skutečného stavu v roce 2025 byla sociální/dostupné bydlení, nástroje na ochranu obchodu a zahraniční subvence (spolupořádané GŘ pro obchod, GŘ pro hospodářskou soutěž a GŘ pro růst), nařízení o blokových výjimkách pro převod technologií a pokyny, soukromoprávní prosazování pravidel státní podpory a revize nařízení (ES) č. 1/2003.

(106)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“, COM(2025) 47 final ze dne 11. února 2025.

(107)

https://commission.europa.eu/document/download/ba6e04fd-27f5-4723-93d4-747fa4f0a425_en?filename=RIBERA_APR_SPI_2025_45_EN.pdf . 

(108)

Rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2025 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu a o zrušení rozhodnutí 2021/21/EU.