Zpravodaj:	Cristian PÎRVULESCU
Spoluzpravodajka:	Ozlem YILDIRIM

Rozhodnutí plenárního shromáždění	23. 1. 2023
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	5. 9. 2023
Přijato na plenárním zasedání	21. 9. 2023
Plenární zasedání č.	581
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	152/3/9

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Jakožto unie demokracií EU uznává zásadní úlohu občanské společnosti při udržování stabilní zastupitelské a pluralitní vlády. Organizace občanské společnosti rovněž zastávají důležitou úlohu v rozhodovacím procesu a při tvorbě nových právních předpisů, a to na základě svých znalostí a zkušeností v konkrétních otázkách a tím, že pomáhají nejzranitelnějším členům naší společnosti, aby se k tomuto procesu mohli vyjádřit.

1.2.

Podpora organizací občanské společnosti ze strany EU vůbec neodpovídá ústřednímu významu jejich úlohy a povinností, který je jim přisuzován v různých reformních balíčcích. Navzdory nadějím, které se do nich vkládají v souvislosti s řešením slabých míst demokracie a předcházením autoritářským tendencím, se jim nedostává náležité podpory potřebné k plnění jejich zásadního poslání. Je více než znepokojivé, že rozpočet EU vyčleňuje na podporu organizací občanské společnosti tak málo finančních prostředků. Pro Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je tato situace nepřijatelná a je třeba ji okamžitě řešit.

1.3.

EHSV podporuje vytvoření finančního nástroje, který by se specificky zaměřoval na organizace občanské společnosti sídlící v EU a zabývající se lidskými právy a demokracií. Tento nástroj by byl obdobou evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), který je k dispozici pro aktivity vykonávané mimo EU. EU rovněž pomáhá obráncům lidských práv ve světě prostřednictvím své platformy pro ochranu těchto obránců nazvané „Protect Defenders“ a měla by vytvořit podobnou platformu pro ty, kteří pracují v členských státech EU.

1.4.

Klíčovým problémem v přístupu k financování je vytvoření víceúrovňového systému organizací občanské společnosti, v němž se s nejvážnějšími potížemi s financováním potýkají organizace, které se zabývají nejobtížnějšími sociálními a politickými otázkami, např. organizace dohlížející na dodržování demokratických principů nebo organizace prosazující rovnost a nediskriminaci.

1.5.

Vzhledem k omezením v přístupu k financování a podpoře se v odvětví organizací občanské společnosti projevuje celá řada škodlivých dopadů. Jedním z nich je, že osoby zapojené do činnosti organizací občanské společnosti často pracují pod velkým stresem, což představuje obrovská rizika pro jejich duševní zdraví (tuto situaci navíc mohou zhoršovat útoky ze strany osob, které jsou u moci, mimo jiné prostřednictvím strategických žalob proti účasti veřejnosti). Omezení přístupu k financování může znamenat nižší nebo nejisté příjmy pro ty, kdo pracují v organizacích občanské společnosti, což vede ke ztrátě cenných odborných znalostí a odhodlání. Dochází ke ztrátě organizační paměti a zdrojů. Může se rovněž snížit vliv na společnost a rozhodování.

1.6.

EHSV upozorňuje na to, že je třeba zvážit vhodné způsoby, jak řešit nejistotou zaměstnání v odvětví organizací občanské společnosti působících v oblasti demokracie, právního státu a základních práv. Ačkoliv osoby pracující v organizacích občanské společnosti jako zaměstnanci podléhají vnitrostátním pravidlům upravujícím pracovní smlouvy, nedostatek finančních prostředků a související nejistota často omezují schopnost těchto organizací nabízet dlouhodobé vyhlídky na to, že zaměstnání bude adekvátní a kvalitní a že systém odměňování bude zahrnovat veškeré nezbytné sociální dávky a výdaje. Jistota zaměstnání, obecné životní podmínky pracovníků organizací občanské společnosti a související finanční stabilita jejich organizací proto mohou být i nadále nedostatečné a měly by být považovány za prioritu.

1.7.

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby vytvořila stálý mechanismus varování a monitorování, který se zaměří na řešení problémů a hrozeb, jimž organizace občanské společnosti čelí. Kromě toho by Komise měla vytvořit jediné kontaktní místo pro organizace občanské společnosti, aby bylo možné zahájit fungování tohoto mechanismu a umožnit strukturovanou činnost, na níž by se podílely EHSV, další orgány a instituce EU a specializované agentury, např. Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA).

1.8.

EHSV navrhuje aktualizovat metodiku zprávy Evropské komise o právním státu s cílem zdůraznit úlohu organizací občanské společnosti při ochraně právního státu a ještě důrazněji upozornit na překážky, jimž čelí, i na odpovědnost členských států za jejich řešení.

1.9.

Od roku 2018 pořádá skupina EHSV Základní práva a právní stát návštěvy všech členských států EU, během nichž jsou se subjekty občanské společnosti projednávány všechny aspekty organizace a fungování občanské společnosti. Zprávy, které jsou výsledkem těchto návštěv, jsou vypracovávány participativní metodou a metodou vzájemné spolupráce. Mohly by sloužit jako další zdroj informací pro obecné posuzování fungování organizací občanské společnosti na vnitrostátní a místní úrovni, jež sestavuje Evropská komise.

1.10.

Přestože EHSV vítá strukturování programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) a flexibilitu financování pro uspokojení stávajících potřeb, přidělování finančních prostředků je stále nedostatečné a nenabízí organizacím občanské společnosti podporu, jakou si v této obtížné době zaslouží. Požadavky na spolufinancování v rámci programu CERV mohou výrazně omezit přístup k financování, a musí být přehodnoceny a zmírněny.

1.11.

Zvláštní pozornost by měla být věnována organizacím působícím v oblastech se zásadním významem pro demokracii, které vykonávají funkce dohledu, neboť není příliš vhodné, aby jejich fungování probíhalo na základě projektů. V tomto ohledu by financování provozních nákladů a rozvoje (granty na provozní náklady) mělo být prioritou, mělo by být k dispozici rychleji a mělo by být spojeno s menším množstvím byrokracie. Na základě přesně nastaveného posuzování, kdy je k dispozici snadněji dostupné financování založené na potřebách, může Komise lépe informovat organizace občanské společnosti o dostupných příležitostech.

1.12.

Financování provozních nákladů a rozvoje organizací občanské společnosti by mělo být upraveno tak, aby odpovídalo jejich skutečným a naléhavým potřebám. Toto financování by mělo zbavit klíčové pracovníky organizací občanské společnosti nejistoty a umožnit jim získávat důstojnou a předvídatelnou mzdu. V případě právních útoků by organizace občanské společnosti měly mít přístup k finančním prostředkům na pokrytí různých soudních řízení. Je třeba vzít v úvahu další specifické potřeby, a to na základě flexibilnějšího přístupu.

1.13.

EHSV upozorňuje na skutečnost, že přístup k finančním prostředkům EU je obzvláště obtížný pro menší organizace působící na místní úrovni a v odlehlejších oblastech. Kromě nepřiměřené složitosti administrativních požadavků a omezených jazykových znalostí jim v podávání žádostí brání příliš nízká úroveň nepřímých nákladů, která neodráží skutečné výdaje. Navíc se od nich stále často vyžaduje, aby vyplácely vlastní finanční příspěvky. Tyto překážky a problémy by měla řešit přímo Komise.

2.   Obecné připomínky

2.1.   Demokratické hodnoty a instituce – současné problémy

2.1.1.

Jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), orgány EU udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností.

2.1.2.

Stále narůstá přesvědčení, že EU by měla být aktivnější a účinnější ve všech vzájemně propojených oblastech demokratických hodnot a institucí. Obnovený závazek Evropské komise (dále jen „Komise“) prosazovat ochranu demokracie (Akční plán pro evropskou demokracii) (1), základní práva (strategie týkající se uplatňování Listiny základních práv v EU) (2), rovnost (Unie rovnosti (3) a nediskriminace (4)) a právní stát (zprávy o právním státu) je vítaným a nezbytným krokem. Rada EU nedávno ve svých závěrech (5) uznala úlohu občanského prostoru při ochraně základních práv v EU.

2.1.3.

V rámci Akčního plánu pro evropskou demokracii Komise zahájí uplatňování „balíčku opatření na obranu demokracie“ (6). V poslední zprávě o právním státu z roku 2022 Komise uvedla, že „organizace občanské společnosti a obránci lidských práv hrají zásadní úlohu jakožto hlídací psi pro případ porušování právního státu a aktivně přispívají k podpoře právního státu, demokracie a základních práv v praxi“ (7). Ve svém sdělení Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU Komise předkládá čtyři hlavní oblasti, přičemž jednou z nich je „posílení postavení organizací občanské společnosti, obránců práv a odborníků z praxe v oblasti justice“ (8).

2.1.4.

Ve všech těchto oblastech Evropská komise uznává klíčovou úlohu organizací občanské společnosti při zajišťování spolehlivého systému brzd a protivah, monitorování rozhodovacího procesu, účasti občanů na politice a vládě a při ochraně a začleňování různých sociálních skupin.

2.1.5.

Organizace občanské společnosti, zejména ty, které působí v oblasti demokracie, základních práv, rovnosti a právního státu, však čelí dvěma hlavním vzájemně se posilujícím výzvám. Zaprvé, stále vyšší počet sociálních, politických a vládních aktérů přímo působí proti demokratickým hodnotám a normám EU. Zadruhé, neustále ubývá prostoru a příležitostí, jak těmto trendům vzdorovat. Vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti čelí rostoucímu nepřátelství ze strany vlády a dalších aktérů, potížím s financováním dalších činností a omezené pozornosti ze strany hromadných sdělovacích prostředků a společnosti, jsou stále více přetížené a vyčerpané.

2.1.6.

Tlak na organizace občanské společnosti rovněž vyplývá z jejich úlohy při reakcích na krize, například během pandemie COVID-19, během několika humanitárních krizí na hranicích EU nebo během zvýšené migrace v důsledku války na Ukrajině. Právě organizace občanské společnosti jako první reagovaly, pomáhaly nejzranitelnějším členům naší společnosti a na oplátku musí přinejmenším některé z nich čelit překážkám bránícím jejich běžným činnostem a také obtěžování a odebírání veřejných finančních prostředků.

2.1.7.

Vzhledem k závažným a narůstajícím výzvám v oblasti základních práv, právního státu a demokracie se musíme poučit z úspěšného úsilí EU. Nejpřímější, nejdostupnější a nejúčinnější podpora určená pro organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv a demokracie je v současné době poskytována mimo EU.

2.2.   Neustálé zmenšování občanského prostoru

2.2.1.

V předchozím stanovisku přijatém v roce 2017 vyjádřil EHSV vážné znepokojení nad zmenšujícím se občanským prostorem, což bylo zaznamenáno v některých členských státech EU, a uvedl, že je nutné přímo řešit rostoucí obtíže s přístupem k veřejným prostředkům a také se zabývat úlohou organizací občanské společnosti v rámci fungování evropské demokracie. Stále platí, že „je třeba na evropské a vnitrostátní úrovni zavést politický a legislativní rámec na podporu rozvoje rozmanité evropské občanské společnosti, která svou činnost rozvíjí v hodnotovém rámci, v němž se odrážejí základní práva“ (9).

2.2.2.

Podle Organizace spojených národů (OSN) „představuje občanský prostor prostředí, které lidem a skupinám – neboli aktérům občanského prostoru – umožňuje smysluplně se účastnit politického, hospodářského, sociálního a kulturního života ve společnosti“ (10).

2.2.3.

Nedávná studie ukazuje, že zmenšující se občanský prostor je výsledkem různých tlaků, které působí odshora dolů – strany a vlády zpochybňují demokratickou občanskou společnost prostřednictvím právních předpisů, politik a postupů, jejichž cílem je rozvrátit systém brzd a protivah v jejich zemích, a zdola nahoru – velmi aktivní jsou konzervativní občanské organizace, částečně vládou organizované nevládní organizace a extrémní pravicová hnutí. Tlak může vycházet rovněž ze strany podnikového sektoru, například prostřednictvím strategických žalob proti účasti veřejnosti (11).

2.2.4.

Zranitelnost občanské společnosti se prohloubila rovněž v důsledku pandemie COVID-19 (12). Ve studii EHSV se konstatuje, že „mnohé subjekty, zejména ty menší a ty, které působí mimo velká města nebo které spojují určité sociální skupiny s vyšším podílem digitálně vyloučených osob – například starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením – přerušily své činnosti“ a že „významná část těchto organizací se dosud ke své činnosti nevrátila“ (13). Sociální partneři a odbory byli ovlivněni zejména rostoucím tlakem na omezování práv zaměstnanců, např. práva na stávku, nebo v důsledku větších možností kontrolovat zaměstnance při práci na dálku, což se dotklo jejich práva na soukromí.

2.2.5.

V oblasti základních práv existují další důvody k obavám. Evropská komise konstatuje, že „v posledních letech se organizace občanské společnosti a obránci práv stále častěji potýkají s problémy, které souvisejí se zužováním občanského prostoru“ a že „jejich základní svobodu postupně omezují různá právní, správní a politická opatření, což negativně ovlivňuje jejich schopnost vykonávat činnosti na podporu základních práv jako strategičtí partneři EU a členských států“ (14).

2.3.   Financování organizací občanské společnosti – současné výzvy a překážky

2.3.1.

Financování organizací občanské společnosti je zároveň příčinou, příznakem i důsledkem zmenšování občanského prostoru. Omezený přístup k financování není problémem jen v nejnovějších členských státech, ale v celé EU. Omezený přístup lze definovat kvantitativně, jako absolutní nebo relativní snížení financování, ale také kvalitativně, jako přesměrování finančních prostředků na jiné oblasti nebo jinou sociální a komunitní práci, než je ochrana práv, právního státu a demokracie.

2.3.2.

Omezený přístup k financování může být výsledkem legislativních a procedurálních změn, které ztěžují a ohrožují fungování organizací občanské společnosti. Komplikují ho rovněž právní rozdíly mezi členskými státy, např. pokud jde o přesídlení/zřizování nových organizací občanské společnosti nebo jejich přístup k osvobození od daně. Kromě toho, snížení příjmů podnikatelských subjektů a jednotlivců může mít rovněž negativní dopad na filantropii (podnikovou i soukromou) a může být spojeno s omezeními, která mají vliv na přijímající organizace občanské společnosti.

2.3.3.

Podle agentury FRA organizace občanské společnosti uvedly, že nejčastějšími překážkami, kterým čelí, jsou: soutěž s ostatními organizacemi občanské společnosti o omezené finanční prostředky (52 %), nedostatečná transparentnost a spravedlnost při přidělování finančních prostředků (25 %), omezená správní kapacita a odborné znalosti pro podávání žádostí o financování (24 %) a restriktivní kritéria způsobilosti (23 %). EHSV ve svém posouzení připouští, že s největšími problémy v oblasti financování se potýkají menší organizace působící na místní úrovni.

2.3.4.

Podle zprávy skupiny ad hoc Základní práva a právní stát EHSV (15) týkající se jejích návštěv v Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Francii, Rakousku, Bulharsku a Itálii představují omezení práva organizací občanské společnosti na přístup k financování v rámci Evropy znepokojivý trend, který má navíc mnoho podob. V dalším kole diskusí pořádaných skupinou ad hoc Základní práva a právní stát s organizacemi občanské společnosti z Dánska, Německa, Irska, Česka, Španělska, Kypru a Litvy byl přístup k financování obecnou obavou, která byla vyjádřena při návštěvách všech zemí (16).

2.3.5.

Jak je uvedeno ve zprávě EHSV o prvním kole návštěv skupiny ad hoc Základní práva a právní stát v jednotlivých zemích, „některé organizace občanské společnosti tvrdily, že omezení přístupu k financování není ani tak následkem snížení dostupnosti veřejného financování, jako spíše důsledkem přesměrování finančních prostředků, které se stále více orientují na organizace občanské společnosti poskytující sociální služby a již méně na organizace občanské společnosti zaměřené na prosazování nebo monitorování lidských práv. Bylo rovněž konstatováno, že soukromí dárci jsou stále aktivnější při financování organizací občanské společnosti, které nehájí zájmy společného blaha.“ (17)

2.4.   Nová struktura podpory a financování organizací občanské společnosti – skutečná ochrana a lepší přístup k financování

2.4.1.

EHSV uznává výzvy, jimž čelí organizace občanské společnosti v oblasti základních práv, právního státu a demokracie při financování svých činností, a zvýšené riziko ohrožení jejich demokratického poslání, a navrhuje proto novou strukturu financování založenou na reorganizaci stávajících postupů a programů.

2.4.2.

Je postavena na uvědomění si toho, že budoucnost EU závisí také na existenci dynamické občanské společnosti, která je schopna sledovat a ovlivňovat rozhodování, zejména pokud se odchyluje od norem demokratické správy věcí veřejných. EHSV dále navrhuje, aby EU převzala plnou odpovědnost za ochranu organizací občanské společnosti a za vytvoření systému, který jim umožní fungovat a zároveň čelit finanční nejistotě, marginalizaci a tzv. měkkým nebo tvrdým represím ze strany vlád. Organizace občanské společnosti na vnitrostátní úrovni by pak měly být podporovány v účasti na programování a monitorování financování EU tím, že jim bude poskytnuta technická podpora (přístup k informacím, znalostem, dovednostem atd.), finanční prostředky a ochrana.

2.4.3.

Stejně jako v několika dalších stanoviscích EHSV doporučuje Evropské komisi, aby vypracovala strategii EU pro občanskou společnost, v níž by nastínila komplexní vizi rozvoje občanské společnosti, její roli při prosazování našich demokratických systémů a způsob práce na všech úrovních ve prospěch občanů a komunit.

2.5.   Skutečná ochrana

2.5.1.

Ochrana organizací občanské společnosti musí být aktualizována a musí jí být přiznána mnohem vyšší priorita. EU by měla pečlivě monitorovat všechna legislativní a správní opatření, která vedou k oslabení organizací občanské společnosti a vytváří překážky v plnění jejich demokratického poslání. Jedná se o obtíže při registraci nebo fungování, nepřiměřenou administrativní zátěž spojenou s jejich činností, omezení jejich finančních operací nebo přístupu k financování, obtěžování ze strany státních orgánů, bránění v podnikání právních kroků nebo nedostatečnou ochranu před očerňováním, útoky a pomluvami. Pozitivním příkladem je v tomto ohledu návrh směrnice o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními (strategickými žalobami proti účasti veřejnosti).

2.5.2.

Cíle ochrany občanské společnosti by měly být považovány za zásadní podmínku demokracie a měly by být začleněny do plánů Komise, zejména pokud jde o vyplácení finančních prostředků. EHSV považuje za odůvodněné, aby Komise propojila Nástroj pro oživení a odolnost s reformami, které mají být v členských státech zaměřeny na soudnictví, protikorupční rámce, veřejnou správou a digitalizací systémů soudnictví (18). Je rovněž třeba zohledňovat vazbu na kvalitu občanského prostoru a způsob zacházení s občanskou společností.

2.5.3.

Oddíl „Organizace občanské společnosti jako klíčoví aktéři právního státu“ ve zprávě Evropské komise o právním státu by měl být rozšířen a propracován do větších podrobností (19). Komise by měla formulovat podrobná doporučení určená konkrétním členským státům a sledovat jejich provádění. Harmonogram shromažďování vstupů pro zprávu a zveřejnění její konečné verze by měly být lépe sladěny s realitou každodenní činnosti organizací občanské společnosti (je třeba se vyhnout stanovení příslušných termínů na konec prázdnin a léto).

2.5.4.

Již jsou vypracovány dokumenty, které by mohly být vodítkem pro sestavení ochranného balíčku, který navrhuje EHSV. Rada Evropy vydala dvě doporučení týkající se regulace občanské společnosti, která se vztahují na hlavní aspekty jejich organizace a fungování (20).

2.5.5.

K dispozici jsou rovněž komplexní a srovnávací posouzení. Index sestavený aliancí CIVICUS je dobrým příkladem monitorovací praxe. Rozlišuje pět typů občanského prostoru: otevřený, zúžený, omezený, potlačovaný a uzavřený (21). K dalšímu pokroku v podrobném posuzování fungování organizací občanské společnosti na všech úrovních lze rovněž využít excelentní evropské akademické a politické odborné znalosti. V tomto ohledu EHSV doporučuje, aby se fungování a činnost organizací občanské společnosti staly klíčovou oblastí výzkumu v rámci společenských věd, což by mělo být financováno prostřednictvím různých programů a opatření (22).

2.6.   Lepší přístup k financování

2.6.1.

Pokud jde o financování EU, současný program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) je krokem správným směrem, neboť byl pro tuto oblast vyčleněn výrazně vyšší rozpočet, než jaký byl k dispozici dříve. Zajištění grantů na podporu budování kapacit organizací občanské společnosti a financování jejich provozních nákladů a rozvoje je rovněž nezbytnou úpravou, aby bylo možné naplňovat skutečné potřeby těchto organizací.

2.6.2.

Přidělování finančních prostředků organizacím občanské společnosti v rámci programu CERV je však stále nedostatečné a nenabízí organizacím občanské společnosti podporu, jakou si v této obtížné době zaslouží. Komise se musí snažit zaujmout aktivnější a specifičtější přístup. V první řadě je třeba důkladněji posoudit závažnost překážek a výzev na vnitrostátní úrovni. Pro organizace občanské společnosti ze zemí, kde působí větší a naléhavější tlaky, by měly být vyčleněny vyšší částky, zejména pokud se je vláda aktivně a koordinovaně snaží oslabit a marginalizovat.

2.6.3.

Ačkoli EHSV vítá strukturování programu CERV a flexibilitu financování s cílem uspokojit stávající potřeby, je stále znepokojen tím, že velmi aktivní organizace občanské společnosti, zejména ty, které vykonávají funkce dohledu, nemusí být v souladu s těmito prioritami a získat přístup k finančním prostředkům nezbytným k tomu, aby mohly plnit svou nepostradatelnou úlohu.

2.6.4.

EHSV vítá skutečnost, že pracovní program Evropské komise na období 2023–2024 uvádí, že Komise bude svá opatření i nadále přizpůsobovat a inovovat tak, aby odpovídala skutečným potřebám, například poskytovat finanční podporu třetím stranám, obecně známou také jako kaskádové granty pro zprostředkovatele, a to za účelem budování kapacit a přerozdělování finančních prostředků ve prospěch místní občanské společnosti nebo financování budování kapacit a zvyšování povědomí o Listině základních práv Evropské unie (23).

2.6.5.

EHSV opakuje zásadní doporučení z předchozího stanoviska: aby bylo možné zajistit lepší přístup k finančním prostředkům pro ty nejmenší organizace a také pro nejvíce znevýhodněné obyvatele, by Evropská komise měla stanovit různé způsoby financování a dále zjednodušit administrativní formality (včetně postupů souvisejících s podáváním žádostí a předkládáním zpráv), přičemž by měla revidovat nereálné jednotkové náklady a jednorázové částky (aby byly uznány také účinky inflace), a poskytovat školení a pokyny pro provádění smluv a finančních závazků a zároveň zajistit konzistentní výklad finančního nařízení v rámci svých různých útvarů (24). EHSV rovněž vybízí Evropskou komisi, aby zvýšila úrovně režijních nákladů, které mohou organizace občanské společnosti využít na své provozní náklady (až do výše 20 % grantů), a aby omezila míru spolufinancování pro zprostředkovatele. Ve vztahu k základnímu financování je třeba se vyhnout pravidlům pro řízení a čerpání projektových grantů.

2.6.6.

Ve svém stanovisku z roku 2017 ohledně financování organizací občanské společnosti EHSV vyzval Evropskou komisi, aby navrhla „vytvoření evropského fondu pro demokracii, lidská práva a hodnoty v EU, který by disponoval vysokými rozpočtovými prostředky, byl přímo přístupný organizacím občanské společnosti v celé Evropě a byl by spravován nezávisle, podobně jako Evropská nadace pro demokracii, se zapojením zástupců EHSV.“ Znovu vyjadřujeme podporu tomuto nástroji a zdůrazňujeme, že je naléhavé a nezbytné usnadnit organizacím občanské společnosti v EU přístup k tomuto nástroji.

---

(1)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020) 790 final) (Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 56).

(2)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU (COM(2020)711 final) (Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 50).

(3)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020) 565 final) (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 121).

(4)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Posílení rovnosti v EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 56).

(5)  Základní práva: Rada schválila závěry o úloze občanského prostoru.

(6)  Pracovní program Komise na rok 2023 – Pevná a jednotná Unie, Štrasburk, 18.10.2022 (COM(2022) 548 final), s. 12.

(7)  Evropská komise, Zpráva o právním státu 2022 – Stav právního státu v Evropské unii, Lucemburk, 13.7.2022 (COM(2022) 500 final), s. 25.

(8)  Evropská komise, Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU, Brusel, 2.12.2020 (COM(2020) 711 final).

(9)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Financování organizací občanské společnosti ze strany EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 9), odstavce 1.2 a 1.3.

(10)  OSN, Guidance Note on Protection and Promotion of Civic Space (Pokyny OSN k ochraně a podpoře občanského prostoru), září 2020.

(11)  Negri, G. a Pazderski, F. 2021, Mapping shrinking civic space in Europe (Mapování zmenšujícího se občanského prostoru v Evropě), Civitates.

(12)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dopad pandemie COVID-19 na základní práva a právní stát napříč EU a budoucnost demokracie (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 275, 18.7. 2022, s. 11).

(13)  Evropský hospodářský a sociální výbor, The implications of the COVID-19 pandemic on fundamental rights and civic space (Dopady pandemie COVID-19 na základní práva a občanský prostor), 2022, s. 3.

(14)  Prosperující občanský prostor pro dodržování základních práv v EU, Výroční zpráva o uplatňování, Listiny základních práv EU za rok 2022, Brusel, 6.12.2022, COM(2022) 716 final.

(15)  https://www.eesc.europa.eu/cs/sections-other-bodies/other/group-fundamental-rights-and-rule-law/frrl-trends-eu-member-states.

(16)  Evropský hospodářský a sociální výbor, Fundamental Rights and the Rule of Law. National developments from a civil society perspective, 2020–2021 (Základní práva a právní stát – Vývoj na vnitrostátní úrovni z pohledu občanské společnosti, 2020–2021), září 2022, s. 11.

(17)  Evropský hospodářský a sociální výbor, Fundamental Rights and the Rule of Law. National developments from a civil society perspective, 2018-2019 (Základní práva a právní stát – Vývoj na vnitrostátní úrovni z pohledu občanské společnosti, 2018–2019), červen 2020, s. 11.

(18)  Zpráva o právním státu 2022 – Stav právního státu v Evropské unii, Lucemburk, 13.7.2022 (COM(2022) 500 final, s. 1).

(19)  Zpráva o právním státu 2022 – Stav právního státu v Evropské unii, Lucemburk, 13.7.2022 (COM(2022) 500 final, s. 25).

(20)  Doporučení CM/Rec(2007)14 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o právním statutu nevládních organizací v Evropě; Doporučení CM/Rec(2022)6 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o ochraně mládežnických organizací občanské společnosti a mladých lidí a podpoře jejich účasti na demokratických procesech.

(21)  CIVICUS Monitor, Tracking civic space (Sledování občanského prostoru).

(22)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Financování organizací občanské společnosti ze strany EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 9), odstavec 1.12.

(23)  Příloha prováděcího rozhodnutí Komise o financování programu Občané, rovnost, práva a hodnoty a přijetí pracovního programu na období 2023–2024, s. 4.

(24)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Financování organizací občanské společnosti ze strany EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 9), odstavec 1.16.