EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.12.2023

COM(2023) 786 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Účinná právní ochrana a přístup ke spravedlnosti

Výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2023

Účinná právní ochrana a přístup ke spravedlnosti

Výroční zpráva o uplatňování 
Listiny základních práv EU za rok 2023

Obsah

1.Úvod

2.Právní předpisy EU týkající se účinné právní ochrany a přístupu ke spravedlnosti

3.Opatření členských států k zajištění účinné právní ochrany

4.Poskytování účinné právní ochrany prostřednictvím soudů

5.Financování účinné právní ochrany z prostředků EU

6.Závěr

1.Úvod

Listina základních práv Evropské unie („Listina“) shrnuje základní práva, která jsou v Evropské unii (dále jen „EU“) přiznána každému. Zdůrazňuje propojení základních práv se základními hodnotami, kterými jsou lidská důstojnost, svoboda, rovnost a solidarita, a se zásadami demokracie a právního státu. Listina jakožto předpis závazného primárního práva zajišťuje ochranu základních práv v celé EU.

Jak se uvádí ve Strategii na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU z roku 2020 (dále jen „strategie uplatňování Listiny“) 4 , Komise předkládá tematické výroční zprávy o uplatňování Listiny se zaměřením na oblasti strategického významu 5 . Letošní zpráva o uplatňování Listiny je věnována účinné právní ochraně a přístupu ke spravedlnosti jako podmínce pro požívání základních práv způsobem, v rámci něhož nikdo není opomenut 6 .

Zpráva o uplatňování Listiny za rok 2023 se zaměřuje na účinnou právní ochranu a přístup ke spravedlnosti, neboť tato práva jsou zásadní pro zajištění plného uplatňování Listiny a právních předpisů EU, které podporují a chrání práva, jež Listina zakotvuje. Bez účinné právní ochrany se jednotlivci nemohou účinně domáhat svých práv, včetně základních práv.

Účinná právní ochrana a přístup ke spravedlnosti navíc podporují kulturu základních práv a právního státu, jak je zdůrazněno ve výročních zprávách Komise o právním státu 18 . Je na vnitrostátních soudech a tribunálech a Soudním dvoře Evropské unie, aby zajistily plné uplatňování práva EU ve všech členských státech a na základě tohoto práva i právní ochranu práv jednotlivců 19 . V souladu s čl. 19 odst. 1 Smlouvy o EU musí členské státy poskytnout nezbytné prostředky nápravy k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých unijním právem 20 .

Zpráva o uplatňování Listiny proto doplňuje výroční zprávy Komise o právním státu 21 , kde se pilíř justice zabývá nezávislostí, kvalitou a účinností vnitrostátních justičních systémů, přičemž se zaměřuje na přístup ke spravedlnosti pro všechny prostřednictvím soudní a mimosoudní ochrany 22 . Poskytuje pohled na přístup ke spravedlnosti z hlediska základních práv 23 , který je definován jako možnost každého vyhledat a získat spravedlivé řešení právních problémů prostřednictvím řady právních a justičních služeb způsobem, který je v souladu se základními právy 24 . Zpráva rovněž doplňuje další relevantní politické iniciativy, jako je srovnávací přehled EU o soudnictví 25 , strategie Unie rovnosti 26 a Akční plán pro evropskou demokracii 27 .

Cílem této zprávy je poskytnout přehled o platném právním rámci EU a popsat nedávný vývoj (2020–2023). Jsou v ní uvedeny jak úspěchy, tak problémy v členských státech a poskytuje přehled prvků identifikovaných zúčastněnými stranami. Příklady vnitrostátních opatření byly zařazeny pouze pro ilustraci a nejsou vyčerpávající.

2.Právní předpisy EU týkající se účinné právní ochrany a přístupu ke spravedlnosti

Poté, co v prosinci 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva 33 , vytvořila EU komplexní právní rámec se soudními a mimosoudními prostředky ochrany, které mohou jednotlivci využít, pokud se domnívají, že byla porušena jejich práva zakotvená v právních předpisech EU. Několik nástrojů EU jde zároveň ještě dále a stanoví minimální standardy účinné právní ochrany a přístupu ke spravedlnosti. Účinná právní ochrana poskytovaná právem EU je příkladem toho, jak EU prospívá každodennímu životu lidí v celé řadě situací tím, že jim umožňuje využívat jejich základní práva uvedená v Listině. Tato kapitola prezentuje širokou oblast působnosti práva EU týkajícího se účinné právní ochrany a přístupu ke spravedlnosti. V praxi se tato pravidla práva EU často uplatňují společně s vnitrostátními pravidly 34 , což zdůrazňuje komplementaritu opatření EU a členských států, jak je dále popsáno v kapitole 3.

2.Usnadnění přístupu ke spravedlnosti prostřednictvím snahy o digitalizaci

Přístup ke spravedlnosti lze usnadnit posílením digitalizace soudních řízení, čímž se spravedlnost stane dostupnější. Možnost činit podání a komunikovat se soudy elektronicky a účastnit se ústních jednání prostřednictvím videokonferencí může představovat zlepšení, pokud jde o přístup k účinným prostředkům nápravy v přiměřené lhůtě ve smyslu článku 47 Listiny. Návrh nařízení o digitalizaci justiční spolupráce 35 poskytuje právní základ pro používání komunikačních technologií na dálku pro jednání v občanských a obchodních věcech s přeshraničním dopadem a pro postupy justiční spolupráce v trestních věcech.

Digitalizace soudnictví musí být zaváděna opatrně a musí zajistit dodržování základních práv, včetně práva na spravedlivý proces, na účinnou právní ochranu a na ochranu osobních údajů a práva na obhajobu v trestním řízení 36 . Aby byla zajištěna dostupnost justičních služeb a řízení pro osoby bez dostatečných digitálních dovedností nebo přístupu k digitálním nástrojům, jakož i pro osoby, které mohou mít potíže s přístupem do digitálního justičního prostředí, měly by být zachovány i tradiční komunikační kanály a osobní účast 37 . Stejně tak mohou aplikace umělé inteligence podporovat rozhodování soudů, je však důležité zajistit jejich správné fungování a omezit možné předsudky, které jejich používání může obsahovat, a to i na základě genderu, „rasového“ 38 nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace 39 .

3.Práva v trestním řízení

V trestním procesním právu EU stanoví minimální normy 40 týkající se záruk pro podezřelé a obviněné osoby šest směrnic 41 . Vztahují se na osoby podezřelé nebo obviněné ze spáchání trestného činu a napomáhají k jejich právní ochraně. Tyto normy zahrnují například právo na tlumočení a překlad základních dokumentů pro osoby, jež nemluví jazykem trestního řízení nebo tomuto jazyku nerozumějí 42 ; právo být neprodleně informován o svých právech a o obviněních a obžalobách podle vnitrostátního práva a právo na přístup k materiálům k případu 43 ; právo na přístup k obhájci, jakož i právo na informování třetí strany a právo na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody; právo nevypovídat a neobviňovat sám sebe; a právo na právní pomoc 44 . Tyto směrnice doplňují tři doporučení o zárukách pro zranitelné osoby 45 ; právo na právní pomoc pro podezřelé nebo obviněné osoby 46 ; a procesní práva podezřelých a obviněných osob, na které se vztahuje vyšetřovací vazba 47 .

Směrnice, zejména směrnice 2016/343, zakotvují základní zásady trestního práva procesního, jako je presumpce neviny. Pravidla EU 48 zakazují orgánům předčasné veřejné označování podezřelé nebo obviněné osoby za osobu vinnou, stanoví, že důkazní břemeno při prokazování viny by mělo být na straně obžaloby, a zakotvují právo nevypovídat a neobviňovat sám sebe, jakož i právo být přítomen při řízení před soudem 49 . Podezřelé a obviněné osoby, které nemají dostatek prostředků, mají kromě toho nárok na právní pomoc za účelem pokrytí nákladů na právní pomoc 50 .

EU rovněž zavedla zvláštní záruky pro případy, kdy je podezřelou nebo obviněnou osobou dítě 51 . Členské státy jsou povinny zajistit, aby byl v průběhu celého řízení při každém rozhodnutí, které se dítěte dotýká, zohledněn jeho nejlepší zájem v souladu s čl. 24 odst. 2 Listiny. Členské státy musí zavést a uplatňovat přísnější normy, než jaké platí pro dospělé osoby, pokud jde o klíčová procesní práva, jako například právo na přístup k obhájci. Členské státy jsou rovněž povinny zavést zvláštní záruky a práva cílené přímo na děti s ohledem na potřeby a zranitelnost dětí a jejich schopnost porozumět řízení a účinně se ho účastnit 52 . Situace každého dítěte by měla být posuzována individuálně, má právo na doprovod osoby vykonávající rodičovskou zodpovědnost 53 , jeho výslech by měl být případně zaznamenán; a při zbavení osobní svobody by se jim mělo dostat zvláštního zacházení 54 . Posouzení vnitrostátních prováděcích opatření, které provedla Komise, odhalilo velké rozdíly, zejména v důsledku přirozených rozdílů mezi vnitrostátními justičními systémy a různých norem týkajících se soudnictví vstřícného k dětem 55 .

4.Nástroje justiční spolupráce v trestních věcech

Justiční spolupráce v trestních věcech je upravena několika nástroji, jejichž cílem je posílit účinný výkon spravedlnosti v přeshraničních případech a zajistit účinnou soudní ochranu dotčených osob. Cílem evropského zatýkacího rozkazu  56 (EZR) je zabránit dlouhodobému držení dotyčné osoby ve vazbě tím, že se od členských států požaduje, aby rozhodnutí o EZR rychle zpracovávaly 57 . Komise nedávno navrhla společná pravidla, podle nichž lze trestní řízení předat z jednoho členského státu do jiného 58 , a která zahrnují ustanovení o právu na účinný opravný prostředek proti rozhodnutí o přijetí předání. Nařízení o elektronických důkazech 59 urychlí získávání elektronických důkazů donucovacími a justičními orgány. V souladu s článkem 47 Listiny přiznává každé osobě, o jejíž údaje bylo požádáno, právo na účinnou právní ochranu.

5.Práva obětí

EU zavedla komplexní normy základních práv na podporu a ochranu obětí trestných činů ve směrnici o právech obětí 60 , která vyžaduje, aby členské státy zajistily, že oběti všech trestných činů budou uznány a bude s nimi zacházeno s respektem, profesionálně a bez diskriminace. Usnadňuje jim přístup ke spravedlnosti tím, že členským státům ukládá povinnost poskytovat informace o řízení a podporovat a chránit oběti v souladu s jejich individuálními potřebami. Oběti mají například právo být během trestního řízení vyslechnuty a předkládat důkazy, právo na přístup k právní pomoci, pokud se účastní trestního řízení, a právo na rozhodnutí o odškodnění od pachatele. Za účelem dalšího posílení práv obětí 61 přijala Komise návrh na změnu směrnice o právech obětí 62 , jehož cílem je poskytnout obětem lepší informace, podporu a ochranu, například prostřednictvím přístupu k elektronické justici, a umožnit jim účinnější účast v trestním řízení.

Zvláštní právní předpisy EU obsahují cílená pravidla na ochranu práv obětí určitých druhů trestné činnosti 63 . Směrnice o boji proti obchodování s lidmi 64  vyžaduje, aby členské státy zajistily obětem obchodování s lidmi náležitou ochranu, včetně programů na ochranu svědků, a přístup k právnímu poradenství a zastupování. Dětské oběti mají navíc nárok na ustanovení zástupce a na opatření vstřícná k dětem během výslechů a trestního řízení. V návaznosti na hodnocení směrnice o boji proti obchodování s lidmi Komise navrhla modernizovat rámec pro boj proti obchodování s lidmi a řešit nedostatky v identifikaci a předávání obětí za účelem pomoci a podpory 65 . Komise se nadále zaměřuje na provádění směrnice EU o boji proti obchodování s lidmi a strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi (2021–2025) 66 , zejména pokud jde o ochranu obětí v trestním řízení a přístup k odškodnění.

Dětské oběti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování jsou chráněny směrnicí o pohlavním zneužívání dětí 67 , která vybízí všechny osoby, které vědí o tom nebo mají podezření na to, že došlo k pohlavnímu vykořisťování nebo pohlavnímu zneužívání dítěte, aby tyto skutečnosti oznámily. V květnu 2022 navrhla Komise 68 zvláštní pravidla týkající se pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí online, včetně opatření pro nahlašování a odstraňování obsahu spojeného se zneužíváním dětí a pro podporu obětí při odstraňování materiálů zobrazujících jejich zneužívání.

Cílem návrhu směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí 69  je navíc zlepšit přístup obětí genderově podmíněného násilí a domácího násilí ke spravedlnosti tím, že bude kladen důraz na specifické potřeby těchto obětí 70 . Navrhuje také kriminalizaci některých forem násilí, které se neúměrně dotýkají žen, jako je znásilnění bez souhlasu, mrzačení ženských pohlavních orgánů a některé formy genderově podmíněného kybernetického násilí 71 .

6.Další situace zranitelných osob 

Lidé, kteří oznamují protiprávní nebo nemorální činnosti, o nichž se dozvěděli na svém pracovišti (dále jen „oznamovatelé“), jsou ve zranitelném postavení vůči svým zaměstnavatelům. Směrnice o ochraně oznamovatelů 72  zakazuje všechny formy odvetných opatření a stanoví za takové jednání sankce, přičemž poskytuje oznamovatelům silný soubor právních opatření, včetně návratu na pracovní místo nebo náhrady způsobené škody a předběžných opatření k ukončení hrozeb a odvetných opatření.

Novináři, obránci lidských práv a další osoby, které se účastní veřejné debaty o věcech veřejného zájmu, jsou v podobně zranitelném postavení, pokud čelí strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, známým jako „SLAPP“. Návrh z roku 2022 73 by soudcům umožnil rychle zamítnout takové zjevně neopodstatněné žaloby a zavádí několik procesních záruk a opravných prostředků, jako je přiznání úplné náhrady nákladů, náhrady škody a udělení pokuty 74 . Komise rovněž zveřejnila doporučení členským státům o opatřeních na ochranu novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků 75 .

Nedávný návrh 76 má za cíl zvýšit ochranu dospělých osob v přeshraničních situacích a přispět k ochraně jejich základních práv v případech, kdy tyto osoby nedokáží z důvodu postižení nebo nedostatečně vyvinutých schopností chránit své vlastní zájmy. Cílem návrhu je zajistit, aby byla rychle uznána opatření týkající se jejich ochrany nebo právní způsobilosti a aby byla respektována přání vyjádřená předem prostřednictvím „plné moci k zastupování“.

Cílem návrhu z roku 2022 o uznávání rodičovství 77 mezi členskými státy je posílit ochranu základních práv dětí v přeshraničních situacích, například jejich práva vyplývající z rodičovství v jiném členském státě, včetně práva na to, aby některý z jejich rodičů jednal v jiném členském státě jako jejich zákonný zástupce v záležitostech, jako je lékařská péče a školní docházka Rodiče dítěte v jednom členském státě by tak byli nadále rodiči dítěte i v ostatních členských státech, což dnes není vždy pravidlem.

7.Oběti diskriminace 

Účinná právní ochrana obětí diskriminace je již po desetiletí středem pozornosti práva EU, kde několik směrnic o rovnosti 78 stanoví právo na přístup k právním postupům za účelem podání stížnosti ve věci týkající se diskriminace a právo různých sdružení zasahovat u soudu jménem obětí nebo na jejich podporu. Směrnice o transparentnosti odměňování 79 dává pracovníkům možnost domáhat se práva na stejnou odměnu mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Oběti mohou být ve správním nebo soudním řízení zastupovány sdruženími, zástupci zaměstnanců a subjekty, jako jsou orgány pro rovné zacházení nebo odborové organizace. Ty mohou obětem pomoci domáhat se nápravy 80 , podporovat strategické soudní spory 81 nebo pomoci při podání hromadné žaloby 82 , zejména proto, že právo EU zakazuje diskriminaci i v případě, že neexistuje identifikovatelná individuální oběť 83 .

V návaznosti na směrnice o rovnosti musí členské státy v případech diskriminace stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, například pokutu, náhradu škody, soudní příkaz pro toho, kdo jednal protiprávně, aby jednal určitým způsobem nebo aby se určitého jednání zdržel, zveřejnění informací o protiprávním jednání, požadavek omluvy nebo uložení trestních sankcí 84 .. 

Cílem nových legislativních návrhů je posílit úlohu orgánů pro rovné zacházení 85 , zejména jejich nezávislost, zdroje a pravomoci, aby mohly účinněji bojovat s diskriminací. Orgány pro rovné zacházení mají zásadní význam pro pomoc obětem diskriminace a pro provádění právních předpisů EU týkajících se nediskriminace. Orgány pro rovné zacházení by byly jménem nebo na podporu jedné nebo více obětí, nebo vlastním jménem pověřeny přijímat stížnosti na případy diskriminace, vyšetřovat, poskytovat poradenství obětem, nabízet alternativní řešení sporů, vydávat stanoviska nebo rozhodnutí a jednat v soudních řízeních v postavení odborníků 86 .

EU je rovněž smluvní stranou Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, která stanoví povinnost zajistit osobám se zdravotním postižením účinný přístup ke spravedlnosti na rovnoprávném základě s ostatními 87 , a přijala Evropský akt o přístupnosti 88 .

Evropský akt o přístupnosti doplňuje směrnice o přístupnosti webových stránek 89 , která vyžaduje, aby webové stránky a mobilní aplikace subjektů veřejného sektoru, včetně justičních orgánů, byly přístupné osobám se zdravotním postižením a starším osobám.

Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti porušují základní práva obětí na důstojnost a rovnost. S cílem přispět k účinné právní ochraně obětí nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti ukládá rámcové rozhodnutí Rady o boji proti rasismu a xenofobii 90 členským státům povinnost kriminalizovat veřejné podněcování k násilí a nenávisti na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu, národnosti nebo etnického původu a náležitě zohlednit rasistické motivy při odsouzení pachatelů trestných činů 91 . Vnitrostátní orgány musí vyšetřovat, stíhat a soudit případy údajných trestných činů nebo verbálních projevů motivovaných nenávistí. Kromě toho Komise v roce 2021 navrhla 92  doplnit verbální projevy a trestné činy z nenávisti do oblastí „unijních trestných činů“ stanovených v čl. 83 odst. 1 SFEU. Po přijetí rozhodnutí Radou by Komise měla možnost navrhnout právní předpisy, které by zajistily důraznou reakci v oblasti trestního práva na úrovni EU na nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti z jiných důvodů, než je rasismus a xenofobie.

8.Ochrana životního prostředí

V oblasti ochrany životního prostředí byl přístup ke spravedlnosti výrazně posílen 93 novelizovaným Aarhuským nařízením 94 , které umožňuje organizacím působícím v oblasti životního prostředí a dalším členům veřejnosti žádat orgány EU, aby zajistily, že jejich rozhodnutí budou v souladu s právem EU v oblasti životního prostředí 95 . Organizace působící v oblasti životního prostředí již tuto možnost využily, když požádaly o přezkum týkající se pesticidů, rybolovu, taxonomie, vnitrostátních plánů v oblasti klimatu a energetiky, obnovitelných zdrojů energie a zemědělských plánů v rámci společné zemědělské politiky 96 .

Komise rovněž zveřejnila pokyny k přístupu ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí 97 a informační přehledy e-justice 98 o pravidlech platných v jednotlivých členských státech 99 , a zmapovala, jak je právní ochrana zajištěna v právních předpisech jednotlivých členských států provádějících Aarhuskou úmluvu 100 .

Kromě toho návrh směrnice o trestných činech proti životnímu prostředí 101  stanoví pomoc a podporu osobám, které trestné činy proti životnímu prostředí oznámí. Návrhy směrnice o průmyslových emisích 102 , směrnice o kvalitě ovzduší 103  a směrnice o odpadech 104  by umožnily přístup k odškodnění za zdravotní problémy způsobené porušením příslušných ustanovení. Návrhy týkající se kvality ovzduší, odpadů, monitorování půdy 105 , obnovy přírody 106 a směrnice o environmentálních tvrzeních 107 by rovněž posílily právo na účinnou právní ochranu zavedením práva na využití soudní ochrany, kdykoli dojde k porušení příslušných ustanovení práva EU 108 .

9.Práva spotřebitelů a mechanismy alternativního řešení sporů

Mechanismy hromadných žalob 109 umožňují určeným spotřebitelským organizacím a veřejným subjektům podávat jménem skupin spotřebitelů zástupné žaloby u vnitrostátních soudů, včetně přeshraničních žalob týkajících se několika členských států. Tyto kolektivní žaloby mohou směřovat k zastavení nezákonných praktik a k uplatnění nároku na nápravu, jako je náhrada škody, výměna nebo oprava. Online nástroj navíc usnadňuje spolupráci mezi členskými státy, soudci a osob zastupujících zájmy spotřebitelů při prosazování práv spotřebitelů v EU 110 . Směrnice o zneužívajících smluvních ujednáních 111 rovněž vyžaduje, aby spotřebitelé měli k dispozici účinné prostředky nápravy proti používání nepřiměřených smluvních podmínek ze strany obchodníků.

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se rovněž urychlí a usnadní díky nedávnému návrhu na změnu směrnice o alternativním řešení sporů 112 , který by zlepšil dostupnost individualizované podpory pro spotřebitele, zejména pro ty zranitelné. Kontaktní místa v členských státech mohou usnadňovat komunikaci mezi spotřebiteli a obchodníky, pomáhat v rámci postupu alternativního řešení sporů a poskytovat informace o právech spotřebitelů a možnostech nápravy.

Kromě toho SOLVIT, síť EU pro řešení problémů podniků a spotřebitelů, poskytuje alternativní přístup k řešení sporů bez nutnosti konzultovat věc s právníkem nebo řešit věc soudně 113 . V oblasti dopravy existuje iniciativa „Lepší ochrana cestujících a jejich práv“, která se snaží zajistit lepší informovanost cestujících o jejich právech, účinnější systém vyřizování stížností, lepší prosazování práv cestujících a také rozšíření práv cestujících na multimodální cesty (když cestující během jedné cesty použije různé druhy dopravy) 114 .

10.Regulace obsahu online a ochrana údajů

Neustálý vývoj v oblasti digitalizace zdůrazňuje význam zajištění účinné právní ochrany v souvislosti s činnostmi prováděnými online. Akt o digitálních službách 115 poskytuje příjemcům online zprostředkovatelských služeb možnosti nápravy. Akt o digitálních službách zavádí mechanismus oznamování a přijímání opatření, který umožňuje uživatelům upozornit na nezákonný obsah a požádat o jeho odstranění. Vyžaduje, aby online platformy zavedly interní systém pro vyřizování stížností, který uživatelům umožní podávat stížnosti elektronicky a bezplatně, a mechanismus mimosoudního řešení sporů 116 . Stanoví rovněž právo podat stížnost na poskytovatele služeb v členském státě, v němž se nachází nebo je usazen příjemce služby. Uživatelé mohou pověřit jakýkoli subjekt, organizaci nebo sdružení, aby toto právo vykonávalo jejich jménem. Uživatelé mohou po poskytovatelích zprostředkovatelských služeb požadovat náhradu škody nebo ztráty, které utrpěli v důsledku porušení povinností podle aktu o digitálních službách ze strany těchto poskytovatelů. Směrnice o elektronickém obchodu 117 obsahuje procesní záruky pro mimosoudní řešení sporů a soudní ochranu, pokud jde o služby informační společnosti.

Nařízení o teroristickém obsahu online 118 vyžaduje, aby poskytovatelé hostingových služeb informovali poskytovatele obsahu, pokud je jejich obsah odstraněn nebo přístup k němu zablokován na základě příkazu k odstranění zaslaného příslušným vnitrostátním orgánem. Poskytovatelé hostingových služeb jsou povinni zavést účinné mechanismy pro podávání stížností pro uživatele, jejichž obsah byl v EU odstraněn nebo k němu byl zablokován přístup.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) 119  opravňuje subjekty údajů k podání stížnosti na správce nebo zpracovatele údajů u vnitrostátního dozorového úřadu nebo příslušného soudu, pokud se domnívají, že jejich osobní údaje byly zpracovány v rozporu s pravidly nařízení GDPR. Subjekty údajů mohou také pověřit neziskový subjekt, organizaci nebo sdružení, aby jejich jménem podali stížnost, a mají právo na náhradu hmotné nebo nehmotné škody způsobené porušením práv. Nařízení GDPR uděluje vnitrostátním dozorovým úřadům rozsáhlé pravomoci k vyšetřování porušení a přijímání nápravných opatření, včetně ukládání správních pokut.

Aniž jsou dotčeny pravomoci těchto dozorových úřadů a v návaznosti na práva zaručená nařízením GDPR, návrh evropského prostoru pro zdravotní data 120 zavádí právo podávat stížnosti orgánům pro digitální zdravotnictví, veřejným subjektům, které zřídí členské státy.

11.Azyl a migrace

Právo EU v oblasti azylu a migrace poskytuje řadu záruk, které zajišťují právní ochranu osob přicházejících do EU a žádajících o azyl nebo pobytové oprávnění. V rámci společného evropského azylového systému stanoví směrnice a nařízení možnost žadatelů o azyl napadnout rozhodnutí správních orgánů.

Podle směrnice o azylovém řízení 121 mají žadatelé o azyl, kteří podají opravný prostředek proti zamítnutí své žádosti, obecně právo zůstat na území členského státu až do výsledku řízení o opravném prostředku nebo do rozhodnutí soudu. Členské státy musí žadatelům zajistit právo na podání účinného opravného prostředku proti jakémukoli rozhodnutí přijatému v souvislosti s jejich žádostí o mezinárodní ochranu, jakož i proti zamítnutí obnovení posuzování zastavené žádosti a proti rozhodnutí o odnětí mezinárodní ochrany. Žadatelé, kterým byl přiznán nárok na doplňkovou ochranu, navíc mohou podat opravný prostředek proti rozhodnutí o tom, že je žádost nedůvodná, pokud jde o postavení uprchlíka. V neposlední řadě musí být žadatelům zaručeny procesní záruky, které jsou rovnocenné těm, které se uplatňují v průběhu posouzení v prvním stupni, jako je bezplatná právní pomoc a zastoupení poskytované osobami, které jsou k tomu podle vnitrostátního práva příslušné. Nařízení Dublin III 122 rovněž poskytuje žadatelům, kterým bylo vydáno rozhodnutí o přemístění, možnost podat odvolání nebo požádat o přezkum a zajišťuje několik procesních záruk, včetně práva zůstat na území členského státu, v němž se žadatel nachází, pozastavení přemístění do doby, než bude odvolání nebo přezkum ukončen, a přístupu k bezplatné právní a jazykové pomoci v průběhu celého odvolacího nebo přezkumného řízení.

Všechny směrnice o legální migraci vyžadují, aby členské státy při zachování značného prostoru pro uvážení zajistily, že proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti, odnětí povolení nebo zamítnutí prodloužení povolení bude možné podat opravný prostředek nebo odvolání 123 . Kromě toho směrnice o navracení umožňuje státním příslušníkům třetích zemí, kteří nejsou oprávněni k pobytu v členském státě, požádat o přezkum rozhodnutí týkajících se jejich navrácení u příslušného soudního nebo správního orgánu nebo u orgánu složeného z nestranných a nezávislých členů 124 . V souvislosti s evropskou integrovanou správou hranic Komise rovněž stanovila, že „členské státy by měly v souvislosti se správou hranic a navracením vytvořit a operativně udržovat vnitrostátní mechanismus monitorování základních práv“, který by mohl „dohlížet na stávající mechanismy nápravy nebo k nim přispívat“ – jde např. o hlášení incidentů nebo mechanismy pro podávání stížností 125 .

V oblasti zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí přiznává směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům 126 státním příslušníkům třetích zemí, kteří nejsou oprávněni k pobytu v členském státě, právo požadovat nevyplacenou mzdu a podávat stížnosti na zaměstnavatele v případech vykořisťování 127 . Směrnice o sezónních pracovnících 128 obsahuje ustanovení, která umožňují sezónním pracovníkům ze třetích zemí podávat stížnosti na své zaměstnavatele. Návrh revize směrnice o jednotném povolení k pobytu 129 plánuje rozšířit toto právo na všechny pracovníky ze třetích zemí. Komise rovněž revidovala směrnici o modré kartě a požaduje, aby členské státy zajistily účinný opravný prostředek proti všem negativním rozhodnutím o povolení k pobytu a povolením k zaměstnání vydaným vysoce kvalifikovaným pracovníkům 130 .

3.Opatření členských států k zajištění účinné právní ochrany

Členské státy mají povinnost zajistit, aby různé subjekty v řetězci zabývajícím se prosazováním práv vyplývajícím z Listiny uplatňovali základní práva v praxi ve prospěch všech 131 . V souladu s článkem 19 Smlouvy o EU jsou odpovědné za poskytování účinné právní ochrany na svém území, ať už prostřednictvím soudních systémů nebo mimosoudních subjektů. Všechny členské státy, které se účastnily konzultací při přípravě této zprávy, uváděly, že jsou k dispozici různé soudní a mimosoudní prostředky ochrany. V této kapitole je uveden přehled nedávného vývoje, na který odkazuje několik členských států.

3.1.Usnadnění přístupu ke spravedlnosti prostřednictvím snahy o digitalizaci

Některé členské státy považují řešení v oblasti e-justice za klíčové pro zlepšení přístupu ke spravedlnosti. Umožňují uživatelům rychleji a snadněji uplatňovat svá práva 132 . Digitální justiční služby jsou moderní a umožňují větší dostupnost a dokonce přizpůsobení justičních služeb, jakož i jejich nepřetržité poskytování v krizových situacích 133 .

Mnoho členských států se snaží zlepšit digitální dostupnost justice 134 . Například v Rumunsku byla digitalizace justičního systému urychlena během pandemie COVID-19 135 . Slovensko financuje opatření na podporu digitalizace soudnictví v rámci nástroje pro oživení a odolnost, který zemi připravuje na připojení k systému eCodex 136 .

Jako hlavní problémy jsou v tomto ohledu uváděny nedostatek digitálních dovedností, problémy související s interoperabilitou IT systémů a digitální bezpečnost 137 . Švédsko se také domnívá, že některé aspekty digitalizace, jako například výslech prostřednictvím videokonference, nemusí být vhodné ve všech případech 138 .

Konzultace také ukazují různé funkce, které se zřizují v rámci iniciativ v oblasti e-justice 139 . V Německu je zasílání dokumentů prostřednictvím online nástroje pro právníky, úřady a veřejné subjekty povinné. Všichni ostatní mohou elektronická právní podání využívat dobrovolně 140 . Ve Francii pomáhá veřejnosti vyhledávat soudy, právníky a notáře mobilní aplikace 141 . Někteří respondenti se však v průzkumu Platformy pro základní práva vyjádřili ohledně složitosti a částečné nedostupnosti digitálních nástrojů, například z důvodu zvýšených nákladů pro právníky a klienty, selhání systému nebo proto, že dostupnost byla omezena na certifikované advokáty 142 .

3.2.Procesní práva

Jak bylo uvedeno v kapitole 2, dostupnost dostatečných informací o soudních a mimosoudních prostředcích ochrany a o tom, jak je lze využít, má zásadní význam pro usnadnění přístupu každého ke spravedlnosti. Pokud jde o informování veřejnosti o justičním systému a dostupných prostředcích ochrany, všechny členské státy odkazují na informace na specializovaných oficiálních internetových stránkách justiční správy nebo příslušného ministerstva 143 . Například v Lucembursku jsou informace o právní pomoci, soudních poplatcích, procesních právech a zveřejněných rozsudcích k dispozici online spolu s kontaktními formuláři nebo e-mailovými adresami pro dotazy veřejnosti 144 .

Z odpovědí na dotazník Platformy pro základní práva vyplývá, že informace jsou poskytovány především účastníkům trestního řízení (59 ze 115 respondentů) a správního řízení (45), ale výrazně méně účastníkům občanskoprávního řízení (36) nebo osobám, které se snaží využít mimosoudních prostředků ochrany (31) 145 .

Rovněž je nezbytný přístup k tlumočení a překladu, aby se zabránilo vytváření překážek v přístupu ke spravedlnosti pro osoby s nedostatečnou znalostí úředního jazyka dané země. Několik členských států, které se zúčastnily konzultací, poskytuje bezplatné tlumočení a překlad pro podezřelé a obviněné osoby v trestním řízení 146 .

Rozsah tohoto práva se však v jednotlivých členských státech liší. Kromě trestního řízení je v některých členských státech tlumočení a překlad příslušných soudních písemností k dispozici také v občanskoprávních věcech nebo pro civilní strany trestního řízení 147 . Některé členské státy rozšiřují dostupnost tlumočení a překladu pro oběti trestných činů 148 a na správní řízení 149 . V této souvislosti se někteří odkazují konkrétně na případy týkající se přistěhovalectví 150 , nebo na nezletilé osoby bez doprovodu a jejich opatrovníky 151 . V Chorvatsku veřejná ochránkyně práv doporučila, aby v případech týkajících se práv pracovníků nebo mezinárodní ochrany bylo k dispozici tlumočení a překlad v několika jazycích 152 .

V občanskoprávních věcech členské státy obvykle vyžadují, aby si osoby, pro které není úřední jazyk členského státu rodným jazykem, hradily náklady na tlumočení a překlad samy. V závislosti na finanční situaci může být možné tyto náklady pokrýt právní pomocí, a to dle podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy. Právní pomoc je obecně k dispozici na pokrytí nákladů na tlumočení a překlad pro osoby bez prostředků 153 . Ve Finsku lze předběžný výpočet nároku a žádost o právní pomoc provést prostřednictvím systému pro správu případů vyžadujících právní pomoc 154 .

V průzkumu Platformy pro základní práva 82 respondentů ze 115 potvrdilo, že tlumočnické a překladatelské služby jsou nejrozšířenějším opatřením k odstranění překážek v přístupu osob k soudním a mimosoudním prostředkům ochrany v jejich členských státech; dalším opatřením v pořadí byla právní pomoc (79 ze 115) 155 .

3.3.Práva obětí

V rámci konzultací, které proběhly za účelem vypracování této zprávy, uvedla většina členských států, že byla přijata nová opatření na ochranu obětí trestných činů. Například v Rumunsku poskytují cílené služby na podporu obětí trestných činů služby podpory pro oběti prostřednictvím celostátní sítě 47 kanceláří 156 . Dva z největších slovinských soudů prvního stupně mají specializovaná oddělení na podporu obětí, která sdružují soudce a oběti (většinou genderově podmíněného násilí nebo domácího násilí), aby se předešlo zbytečnému kontaktu s údajným pachatelem a rozhodlo se o ochranných opatřeních 157 .

Rakousko poskytuje bezplatnou psychosociální podporu obětem během trestního a občanskoprávního řízení 158 . V Německu trestní řád ukládá soudům povinnost poskytovat psychosociální pomoc. Oběti závažných násilných nebo sexuálních trestných činů mohou rovněž požádat o bezplatné přidělení psychosociálního asistenta k jejich případu 159 . Ve Švédsku může být také bezplatně ustanoven obhájce, který chrání zájmy obětí a předkládá návrh na náhradu škody v trestních věcech 160 . V Řecku je psychosociální podpora dostupná pouze obětem obchodování s lidmi 161 . V Chorvatsku doporučila veřejná ochránkyně práv cílená školení o právech obětí a zřízení specializovaných oddělení na podporu obětí a svědků u všech soudů 162 .

Kromě toho téměř třetina respondentů průzkumu Platformy pro základní práva (31 ze 115) souhlasila s tím, že zranitelní účastníci řízení mohou využít zrychlené řízení 163 . Například na Kypru a v Německu mohou být případy týkající se sexuálního násilí nebo dětí vyřizovány přednostně 164 . V Belgii stanoví soudní řád zrychlené opatření v případech týkajících se přeshraniční rodičovské zodpovědnosti a ochrany dětí (např. v případech mezinárodních únosů dětí) 165 .

Pokud jde o genderově podmíněné násilí a domácí násilí, některé členské státy nedávno umožnily donucovacím orgánům sdílet kontaktní údaje obětí s centrem pro podporu obětí, které oběť z vlastní iniciativy kontaktuje a nabídne jí po oznámení trestného činu podporu 166 . Bylo také vyvinuto určité úsilí o zajištění dostupnosti cílené podpory. Například Finsko zřídilo síť 24 center podpory pro oběti sexuálního násilí po celé zemi 167 . Ve Švédsku jsou pro oběti sexuálního násilí a zneužívání k dispozici oddělení speciální péče 168 . V Chorvatsku vypracoval Úřad pro genderovou rovnost pokyny pro pracovníky donucovacích a justičních odborníků týkající se řízení o sexuálních trestných činech 169 .

Jak je uvedeno ve strategii uplatňování Listiny a ve zprávě o uplatňování Listiny za rok 2022, ústředními partnery v mechanismu prosazování práv zaručených Listinou jsou také organizace občanské společnosti. V rámci konzultací vedených pro strategii uplatňování Listiny 80 % organizací občanské společnosti, které poskytlo odpovědi, potvrdilo, že se na ně lidé obracejí s žádostí o informace týkající se jejich práv. Převážná většina (85 %) organizací občanské společnosti rovněž prováděla činnosti v oblasti zvyšování informovanosti, pokud jde o základní práva 170 . Při konzultacích vedených za účelem vypracování této zprávy několik členských států poukázalo na zásadní přínos organizací občanské společnosti při poskytování právní a jiné pomoci těm, kteří ji potřebují 171 . Například v Německu mají úřady uzavřeny dohody o spolupráci s poradenskými centry provozovanými organizacemi občanské společnosti, které poskytují podporu v případech obchodování s lidmi téměř ve všech spolkových zemích 172 .

3.4.Soudnictví vstřícné k dětem

Z konzultací vyplývá, že členské státy stále častěji přijímají specializovaná opatření k zajištění právní ochrany způsobem, který je zvláště přizpůsoben dětem 177 . Nedávné iniciativy v oblasti soudnictví vstřícného k dětem se zaměřily na zřízení zvláštních výslechových místností pro děti, dostupnost právní pomoci a prezentace pro děti, jakož i na poskytování specializovaného odborného vzdělávání pro odborníky v oblasti justice s cílem zajistit, aby se děti v postavení podezřelého, obviněné osoby, oběti a svědka mohli účinně účastnit řízení způsobem odpovídajícím jejich vyspělosti. Ve většině členských států 178 jsou soudy povinny informovat dítě o řízení a vysvětlit jeho důsledky způsobem dítěti srozumitelným 179 .

Některé členské státy rovněž zřídily specializované soudy nebo funkce státních zástupců ve věcech týkajících se dětí. V roce 2021 změnil Kypr právní předpisy, jimiž se v případě mladistvých pachatelů upřednostňuje mimosoudní řízení, přičemž také zřídil specializované dětské soudy 180 . V Německu soudy a státní zastupitelství pro mládež zajišťují, aby se případy mladistvých zabývali právní odborníci s odpovídajícím vzděláním a odbornou přípravou 181 .

V posledních letech byly rovněž podniknuty iniciativy ke zlepšení možností dětí oznámit trestný čin. Ve Španělsku byla zavedena opatření pro včasné odhalení násilí na dětech, včetně většího důrazu na povinnost osob, které jsou v kontaktu s dětmi, hlásit podezření na zneužívání. Ve školách byl navíc povinně jmenován koordinátor pro sociální pomoc a ochranu 182 .

Podobně mnoho členských států rozšířilo možnost dětí oznamovat trestné činy a účastnit se soudních řízení za pomoci právního zástupce ustanoveného soudem 183 . Pomoc neutrální třetí strany je obzvláště důležitá, pokud je podezřelým nebo obviněným rodič. V Rakousku je ustanoven obhájce dítěte, který má dětem umožnit účast na řízení, aniž by je zatěžovalo, a omezit konflikty loajality 184 . Podobně v Nizozemsku může být na žádost dítěte nebo podle občanského zákoníku jmenován opatrovník dítěte, aby byl zajištěn nejlepší zájem dítěte 185 .

Několik členských států se zmiňuje o poskytování vyhrazených místností pro děti na soudech 186 . Na Slovensku se zřizují místnosti pro rodiny, určené k rozhovorům s dětmi nebo jinými zranitelnými osobami 187 . Ve Francii mohou výslechy dětských obětí provádět vyšetřovatelé v civilních stejnokrojích v místnosti vybavené hračkami, mikrofony a kamerami. Dětský psychiatr sleduje a interpretuje chování dítěte z kontrolní místnosti 188 .

I při organizování služeb podpory pro oběti zohledňují členské státy stále více potřeby dětí. Ve Španělsku musí být v trestním řízení, které se týká násilí na dítěti nebo mladistvém předána dětská oběť úřadu pro pomoc obětem 189 . Rumunsko ve spolupráci s agenturou FRA zahájilo projekt, jehož cílem je zajistit dostupnost trestního soudnictví pro dětské oběti 190 . Podobně Polsko ve spolupráci s fondem UNICEF 191 vyvinulo pohotovostní právní služby pro děti, včetně dětských uprchlíků z Ukrajiny 192 .

Vedle těchto pozitivních příkladů však někteří respondenti v rámci konzultace poukazovali také na nedostatek informací srozumitelných dětem a věkově přiměřených úprav, které by dětem usnadnily účast na řízení, specializovaných soudů nebo právních odborníků a na nedostatečnou ochranu nezletilých cizinců bez doprovodu 193 . Součástí navrhovaných zlepšení je důkladnější monitorování provádění zákonů zohledňujících potřeby dětí, posílení práva dětí podávat stížnosti a vypracování protokolů pro justiční odborníky, kteří se zabývají záležitostmi týkajícími se dětí 194 .

Problémům při přístupu k mechanismům podávání stížností čelí obzvláště migrující děti 195 . Výbor OSN pro práva dítěte zdůraznil, že děti žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů, včetně dětí bez dokladů a odloučených dětí, potřebují bezplatnou právní pomoc, tlumočení a další asistenci, aby se zajistilo, že jejich názory budou řádně zohledněny v rozhodnutích, která se jich týkají 196 . Rovněž je třeba zajistit školení a dostupnost právníků, zejména pro děti žijící v táborech a přijímacích střediscích, aby byl zajištěn přístup k věkově přiměřeným a dětem vstřícným mechanismům spravedlnosti a opravným prostředkům, které by umožnily přezkoumat jakékoli rozhodnutí týkající se jejich migračního statusu 197 .

3.5.Práva obětí diskriminace

Národní instituce pro lidská práva, orgány pro rovné zacházení a veřejní ochránci práv podporují základní práva 198 a často jsou prvními kontaktními místy pro oběti diskriminace  199 . Poskytují poradenství a bezplatnou právní pomoc osobám, které se údajně setkaly s diskriminací, sledují uplatňování Listiny a právních předpisů o rovnosti a zákazu diskriminace a zvyšují informovanost 200 . Mohou také šetřit případy diskriminace a vykonávat vzdělávací činnosti 201 . Ve třetině členských států jsou orgány pro rovné zacházení pověřeny přijímáním závazných rozhodnutí v případech diskriminace 202 . Většina národních institucí pro lidská práva a orgánů pro rovné zacházení má navíc procesní způsobilost podporovat nebo zastupovat oběti u soudu 203 . Některé národní instituce pro lidská práva jsou rovněž pověřeny vést strategické soudní spory a účastnit se řízení o protiústavnosti právních aktů před ústavními soudy 204 .

V letech 2022 a 2023 identifikovala Evropská síť národních institucí pro lidská práva (ENNHRI) překážky v přístupu ke spravedlnosti pro zranitelné skupiny v EU, včetně osob s nízkými příjmy, dětí, žen, obětí domácího násilí, obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování, migrantů a žadatelů o mezinárodní ochranu, jakož i etnických menšin 205 . Hlavním problémem je nedostatečné oznamování; oběti se často zdráhají obrátit na soud kvůli nákladům na soudní řízení, složitosti postupů a časovým omezením 206 .

Některé členské státy uvedly, že v nedávné době byla přijata opatření ke zlepšení dostupnosti prostředků ochrany 207 . Například v Bulharsku byly zřízeny regionální kanceláře pro ochranu před diskriminací, které pomáhají veřejnosti lépe se informovat o ochraně a právní pomoci 208 .

Některé členské státy zavedly v oblasti boje proti diskriminaci hromadné žaloby. Například ve Francii mohou podávat skupinové žaloby proti diskriminačním jednáním zastupující odbory a antidiskriminační sdružení 209 . V Maďarsku mohou organizace občanské společnosti a zájmové organizace požádat o prošetření možného porušení rovného zacházení 210 .

3.6.Práva spotřebitelů a alternativní řešení sporů

V právních předpisech týkajících se spotřebitelů členské státy odkazují na dostupnost kombinace občanskoprávních, trestněprávních a správních prostředků ochrany ze strany soudů a služeb ochrany spotřebitele 222 , jakož i na důležitou úlohu spotřebitelských sdružení a organizací občanské společnosti 223 . Například v Německu mohou spotřebitelské organizace podat v modelových případech žalobu na obchodníka za účelem vyjasnění základních skutkových nebo právních otázek, je-li zde souvislost s nároky více spotřebitelů 224 . Ve Francii jsou skupinové žaloby přístupné obětem, jež utrpěly tutéž újmu 225 . V Lotyšsku byl zřízen hospodářský soud, který řeší složité obchodní spory, hospodářské a finanční trestné činy a případy korupce 226 .

V některých členských státech byly prostřednictvím nedávných legislativních reforem zavedeny nebo zdokonaleny mechanismy alternativního řešení sporů 227 . Metody alternativního řešení sporů jsou podporovány prostřednictvím speciálních pobídek, například poskytováním informací o alternativním řešení sporů na vládních internetových stránkách nebo v mediálních kampaních, poskytováním částečné nebo úplné právní pomoci na úhradu nákladů alternativního řešení sporů či využíváním technologií pro snazší předkládání a řešení sporů 228 . V Lucembursku se v trestních věcech Služba restorativní justice pokouší o zahájení dialogu mezi obětí a pachatelem o všech materiálních a emocionálních důsledcích trestného činu 229 . Ve Švédsku sice mají soudci v otázce alternativního řešení sporů diskreční procesní pravomoc, ale snaha o smírné řešení sporu je povinná, ledaže je považována za nevhodnou pro daný případ 230 . V Nizozemsku jsou od března 2023 pro účastníky řízení, kteří nemají nárok na právní pomoc, bezplatné první dvě a půl hodiny mediace, přičemž pro účastníky, kteří mají nárok na právní pomoc, je mediace bezplatná zcela 231 .

4.Poskytování účinné právní ochrany prostřednictvím soudů 

Soudní dvůr EU a vnitrostátní soudy uplatňují a vykládají právo EU, a hrají tak ústřední roli při zajišťování účinné právní ochrany. Prostřednictvím mechanismu řízení o předběžné otázce 236 a řízení o nesplnění povinnosti 237 Soudní dvůr EU rovněž vyjasnil příslušné právo EU, přičemž se často zabýval výkladem práv stanovených v sekundárním právu EU ve světle článků 47 a 48 Listiny.

Jak však vyplývá z článku 47 Listiny, účinná soudní ochrana je více než jen právo na soudní přezkum v jednotlivých případech. V souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o EU musí členské státy zajistit při poskytování účinné soudní ochrany dostatečné záruky pro vnitrostátní soudy a tribunály, aniž by vyžadovaly nové právní prostředky ochrany. Prostřednictvím přehledu případů týkajících se účinné právní ochrany tato kapitola zdůrazňuje zásadní úlohu Soudního dvora EU a vnitrostátních soudů při zajišťování účinné právní ochrany a přístupu ke spravedlnosti podle práva EU.

4.1.Judikatura Soudního dvora EU k účinným právním prostředkům ochrany

Právo na účinnou právní ochranu bylo často předmětem žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce týkajících se různých oblastí práva EU, včetně požadavku, aby členské státy plně dodržovaly právo EU a judikaturu Soudního dvora EU týkající se zajištění práva na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem zřízeným na základě zákona 238 . Dobře fungující a plně nezávislé soudní systémy jsou zásadní pro zajištění toho, aby justice fungovala ve prospěch jednotlivců i podniků 239 , neboť by měli mít možnost vymáhat všechna práva, která jim přiznává právo EU, prostřednictvím účinné právní ochrany.

Podle ustálené judikatury Soudního dvora EU totiž platí, že při neexistenci unijní právní úpravy je na každém členském státě, aby na základě zásady procesní autonomie upravil procesní podmínky soudních řízení určených k zajištění ochrany práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva. Přitom však musí zajistit, aby tato pravidla nebyla méně příznivá než ta, kterými se řídí obdobné situace ve vnitrostátním právu (zásada rovnocennosti), a že v praxi neznemožňují nebo nadměrně neztěžují výkon práv přiznaných unijním právem (zásada efektivity) 240 . Při posuzování toho, zda členské státy poskytly účinnou právní ochranu přiznanou právem EU, Soudní dvůr EU běžně odkazuje na podstatu a účel těchto práv ve vztahu k článku 47 Listiny.

V rámci řízení o předběžné otázce se v různých oblastech práva EU objevily otázky týkající se výkladu práva na účinnou právní ochranu 241 .

Podstatná část judikatury Soudního dvora EU týkající se práva na účinnou právní ochranu se týká výkladu směrnic o procesních právech v trestních věcech a objasnění záruk stanovených v těchto směrnicích. Předběžné otázky se týkaly například výkladu:

-práva na spravedlivý proces v trestním řízení, včetně zákazu označování na veřejnosti za vinného 242 , práva účastnit se soudního jednání v souvislosti s výslechy prostřednictvím videokonferenční technologie 243 a výjimky z práva být přítomen soudnímu jednání 244 ,

-procesních práv osob dotčených řízením o konfiskaci in rem 245 ,

-práva dětí na účinnou pomoc obhájce v trestním řízení 246 ,

-práva na překlad písemností, které jsou zásadní pro podezřelého nebo obviněného v trestním řízení, který nerozumí jazyku řízení 247 , včetně lhůt, ve kterých se toto právo uplatňuje 248 , otázky, které písemnosti se považují za zásadní pro zajištění účinné obhajoby, na které se vztahuje právo na překlad 249 , a kdy lze porušení tohoto práva namítat 250 ,

-práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát za stejný trestný čin (zásada ne bis in idem) 251 ,

-účinnosti prostředků ochrany v případě porušení práv podezřelého nebo obviněného, včetně možnosti soudu upozornit na porušení práva na obhajobu z vlastního podnětu 252 ,

-práva na přístup k obhájci a výjimky z tohoto práva 253 a

-práva na informace v trestním řízení 254 , včetně doby, kdy by měly být informace o obvinění poskytnuty, aby se podezřelá nebo obviněná osoba mohla účinně připravit na svou obhajobu 255 .

Soudní dvůr EU se rovněž zabýval účinnou právní ochranou v rámci evropské justiční spolupráce, kde jsou nejvýznamnějšími příklady evropský vyšetřovací příkaz (EVP) 256 a evropský zatýkací rozkaz (EZR) 257 . Pro zajištění dostupnosti účinných prostředků ochrany je nezbytné zajistit, aby členské státy měly k dispozici právní prostředky ochrany, které jsou rovnocenné těm, které jsou k dispozici v obdobných vnitrostátních případech.

Soudní dvůr EU rovněž potvrdil, že rámcové rozhodnutí o EZR poskytuje komplexní záruky účinné soudní ochrany. Například o dostupných prostředcích ochrany ve vydávajícím členském státě a přístupu k materiálům k případu po předání 258 . Dále Soudní dvůr EU v řadě případů týkajících se právního státu objasnil kritéria pro odmítnutí nebo pozastavení výkonu EZR v situacích, kdy je údajně ohroženo právo vyžádané osoby na spravedlivý proces v situaci systémových nebo obecných nedostatků týkajících se nezávislosti soudů ve vydávajícím členském státě 259 .

Oblastí, kde se objevily otázky týkající se výkladu práva na účinnou soudní ochranu, je také boj proti diskriminaci. Aby se zabránilo další diskriminaci, musí sankce zaručit skutečnou a účinnou soudní ochranu 260 a zajistit skutečně odrazující účinek. To zahrnuje ukládání sankcí i v případě, že neexistuje identifikovatelná oběť 261 . Čistě symbolickou sankci nelze považovat za dostatečnou 262 .

V oblasti veřejných zakázek Soudní dvůr EU rozhodl, že v případech, kdy bylo zahájeno zadávací řízení bez zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, nemohou členské státy požadovat, aby účastník řízení ve svém návrhu na přezkum nebo předběžné opatření podle směrnice 89/665/ES 263 identifikoval toto řízení nebo rozhodnutí. Členské státy však mohou požadovat, aby uchazeči, kteří se účastnili zadávacího řízení, nemohli napadnout rozsudek nejvyššího správního soudu opravným prostředkem u nejvyššího soudního orgánu, pokud jde o soulad s právem EU 264 . Ve vnitrostátním řízení týkajícím se případných nepravdivých prohlášení vybraného uchazeče je navíc zadavatel povinen zvážit právo uchazeče na účinnou právní ochranu proti právu konkurenčního uchazeče na ochranu jeho důvěrných obchodních informací a obchodního tajemství 265 . Proti rozhodnutí zadavatele nezahájit řízení za účelem kontroly, zda nabídky nebyly mimořádně nízké, musí být k dispozici soudní přezkum 266 .

Směrnice o zneužívajících smluvních ujednáních 267 vedla k vytvoření bohaté judikatury na ochranu proti nepřiměřeným smluvním podmínkám, z níž vyplývá i požadavek na účinnou soudní ochranu 268 . Například povinnost vnitrostátních soudů posoudit z úřední povinnosti spravedlnost smluvních podmínek, které jsou základem spotřebitelských sporů 269 , existence a počátek běhu promlčecích lhůt pro nároky spotřebitelů vyplývajících z nepřiměřených podmínek 270 , povinnost soudů posoudit spravedlnost konkrétní smluvní podmínky odůvodněným způsobem, aby se vyloučilo následné přezkoumání téže podmínky na základě zásady res iudicata 271 , a rozdělení nákladů 272 .

Podobně v oblasti migrace a azylu hraje důležitou roli účinná soudní ochrana, přičemž SDEU rozhodl, že členské státy musí při rozhodování o navrácení, zákazu vstupu, vyhoštění a příkazu k zadržení dodržovat určité záruky, jako je právo být vyslechnut a právo na přístup ke spisu 273 .

4.2.Vnitrostátní judikatura k účinným právním prostředkům ochrany 

Kromě Soudního dvora EU jsou za zajištění soudní ochrany v EU podle článku 19 Smlouvy o EU odpovědné vnitrostátní soudy a tribunály 274 .

Členské státy tak uplatňují Listinu v případech, které se týkají provádění práva EU 275 . Listina byla nejčastěji citována ve věcech rozhodovaných nejvyššími správními soudy, které se týkaly zejména daní, konfiskace majetku, diskriminace v zaměstnání, energetiky a hospodářské soutěže, přístupu k informacím, uchovávání údajů, azylu, jakož i EZR a vzájemného uznávání trestů odnětí svobody 276 . V následujícím textu jsou uvedeny některé relevantní případy z poslední doby, kdy vnitrostátní soudy odkazovaly na Listinu, často v kombinaci s ustanoveními ústavního nebo mezinárodního práva.

Vzhledem k tomu, že neexistují vnitrostátní předpisy, které by výslovně prováděly procesní záruky Listiny, jsou žaloby na ochranu základních práv v případech týkajících se práva EU podané přímo na základě Listiny. V tomto ohledu Soudní dvůr EU přiznal článku 47 Listiny přímý účinek, což jednotlivcům umožňuje dovolávat se tohoto práva přímo u vnitrostátního soudu 277 .

Například ve dvou případech rakouský Ústavní soud 278 shledal, že bylo porušeno právo žadatelů o azyl na účinnou právní ochranu, zejména právo, aby jeho věc byla projednána podle čl. 47 odst. 2 Listiny. V jiném příkladu týkajícím se řízení o DPH Nejvyšší správní soud Rakouska 279 rozhodl, že v případě neexistence vnitrostátních předpisů provádějících právo na účinnou právní ochranu, včetně práva na právní pomoc, může stěžovatel namítat porušení svých základních práv na základě článku 47 Listiny.

Listina byla rovněž použita v případech, kdy vnitrostátní soudy přezkoumávaly zákonnost vnitrostátních právních předpisů. S odkazem na články 7 a 47 Listiny shledal Ústavní soud Belgie, že je několik ustanovení vnitrostátního zákona o předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu v rozporu s povinností advokátů zachovávat profesní tajemství, které je podle něj chráněno zásadními částmi práva na soukromí a práva na spravedlivý proces. Tento zákon, kterým se provádí směrnice (EU) 2015/849 280 , byl částečně zrušen 281 .

Podobně Nejvyšší soud Estonska 282 přezkoumal zákonnost vnitrostátního zákona o pobytu cizinců, podle něhož rozhodnutí o předčasném ukončení bezvízového pobytu nelze napadnout u soudu. Právo státních příslušníků třetích zemí vstoupit a pobývat v Estonsku bez víza vyplývá z nařízení 2018/1806, a zaručení práva podat opravný prostředek k soudu bylo proto otázkou ochrany subjektivního práva EU. Podle čl. 32 odst. 3 vízového kodexu EU ve spojení s článkem 47 Listiny je Estonsko povinno stanovit postup pro napadení rozhodnutí o neudělení víza. S odkazem na zásady rovnocennosti a zásady efektivity soud rozhodl, že stejný výklad by se měl vztahovat i na bezvízový pobyt.

5.Financování účinné právní ochrany z prostředků EU

Financování budování kapacit zúčastněných stran je nezbytnou součástí úsilí EU a jejích mezinárodních partnerů o podporu účinné právní ochrany. Evropská komise přispívá k posílení soudní ochrany prostřednictvím programu Spravedlnost a programu Občané, rovnost, práva a hodnoty.

5.1.Program Spravedlnost 

Evropská komise prostřednictvím programu Spravedlnost 283 podporuje evropský prostor spravedlnosti založený na účinných a nezávislých systémech soudnictví 284 . Financování 285 je poskytováno s cílem řešit přeshraniční problémy, jako je nedostatečná důvěra mezi systémy soudnictví v oblasti vzájemného uznávání a justiční spolupráce, nedostatky v digitální komunikaci, postupech a předávání právních informací a nedostatek zdrojů na vzdělávání v oblasti práva EU. Jedna ze tří částí programu 286 je zaměřena na usnadnění účinného a nediskriminačního přístupu ke spravedlnosti a poskytování nápravy pro všechny 287 , a to i elektronickými prostředky, přičemž prioritními oblastmi jsou práva všech obětí trestných činů a procesní práva podezřelých a obviněných osob v trestním řízení 288 .

Granty na provozní náklady jsou poskytovány evropským sítím, které se zabývají přístupem ke spravedlnosti a justiční spoluprací v občanských a trestních věcech, a také Evropské síti pro justiční vzdělávání. Z programu je rovněž financován Portál evropské e-justice 292 , který poskytuje informace o vnitrostátních systémech soudnictví ve 23 jazycích, aby se usnadnil přístup ke spravedlnosti v celé EU. Z programu Spravedlnost se rovněž financují činnosti EU v oblasti spolupráce s Radou Evropy, včetně činností v oblasti soudnictví vstřícného k dětem 293 .

5.2.Program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV)

Prostřednictvím svého programu CERV 295 Komise podporuje uplatňování práv a hodnot zakotvených ve Smlouvách, Listině a mezinárodních úmluvách tím, že financuje činnosti na podporu demokratických, rovných a inkluzivních evropských společností založených na principech právního státu.

V rámci složky Daphne je finanční podpora poskytována projektům zaměřeným na předcházení genderově podmíněnému násilí a boj proti němu, a to i v souvislosti s migrací a násilím páchaném na dětech 300 .

V rámci spolupráce s mezinárodními organizacemi Komise rovněž poskytuje finanční podporu z programu CERV organizaci OBSE / Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva na jejich práci v oblasti sdílení znalostí a stanovování norem pro trestné činy z nenávisti 301 .

5.3.Podpora v rámci jiných programů financování EU

Finanční prostředky na podporu účinné právní ochrany jsou k dispozici také v rámci jiných programů financování. Projekty financované z programu Digitální Evropa 302 zahrnují projekty v oblasti e-justice 303 , které se zaměřily na údržbu a rozvoj IT systémů, digitalizaci doručování písemností a dokazování v občanských a obchodních věcech a digitalizaci justiční spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech 304 . Podobně v rámci finančních prostředků poskytnutých na vybavení veřejnosti znalostmi potřebnými v digitální společnosti získaly finanční prostředky z programu Erasmus+ 305 projekty zaměřené na účinnou soudní ochranu 306 , alternativní řešení sporů 307 a soudnictví vstřícné k dětem 308 . Kromě toho jsou z Fondu pro vnitřní bezpečnost 309 financována opatření proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti, kyberkriminalitě a ochraně obětí.

Kromě Nástroje pro oživení a odolnost byly reformy členských států ke zvýšení efektivity systémů soudnictví podpořeny Nástrojem pro technickou podporu 312 . Cílem financovaných projektů bylo zlepšit přístup k soudům, podpořit nezávislost systémů soudnictví a zvýšit efektivitu systémů soudnictví zkrácením délky řízení a úpravou rozdělování případů u soudů. Několik projektů se zaměřilo na posílení soudnictví vstřícného k dětem prostřednictvím modelu Barnahus 313 , zlepšení začleňování dětí se zdravotním postižením na Slovensku 314 , kvalitu vzdělávacího systému v Rumunsku 315  a posílení soudnictví pro mladistvé ve Slovinsku 316 . Další projekty se zaměřují na modernizaci justičního sektoru 317 .

V rámci nástrojů financování vnější činnosti financuje EU projekty, jejichž cílem je uvést justiční postupy ve třetích zemích do souladu s osvědčenými postupy EU a mezinárodními normami v oblasti lidských práv a zlepšit technické kapacity soudnictví 318 . Podpora spravedlnosti založené na právech a zohledňující rovnost žen a mužů, jakož i přístup ke spravedlnosti a právní pomoci patří navíc mezi priority Akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 319 . Akční plán je prováděn prostřednictvím mnohostranné, globální, regionální i dvoustranné spolupráce a globální spolupráce 320 s partnerskými zeměmi a mezinárodními a regionálními organizacemi. V této souvislosti EU také podporuje dialog o přechodném soudnictví s Africkou unií 321 a realizuje program dvouregionální spolupráce v oblasti bezpečnosti občanů a spravedlnosti v Latinské Americe 322 .

Zajištění účinné právní ochrany a přijetí opatření na podporu přístupu ke spravedlnosti je rovněž důležitým aspektem pro monitorování kandidátských zemí EU a potenciálních kandidátů 323 . Komise je vybízí, aby zavedly účinné mechanismy pro zajištění soudní ochrany prostřednictvím programů financovaných EU 324 .

Podpora systémů soudnictví partnerských zemí a prosazování právního státu je rovněž pokryta z prostředků společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) vyčleněných na civilní mise společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) 325 , jakož i z mandátu některých zvláštních zástupců EU 326 , kteří jsou financováni z rozpočtu SZBP. Některé civilní mise SBOP rovněž mimo jiné podporují orgány při posilování systémů soudnictví a zlepšování přístupu ke spravedlnosti 327 .

Pokud jde o poskytování finančních prostředků na podporu účinné právní ochrany jinými mezinárodními organizacemi, granty EHP a Norska podporují partnerství pro řešení problémů, kterým čelí evropské systémy soudnictví 328 .

6.Závěr 

Účinná právní ochrana a přístup ke spravedlnosti jsou nezbytnou součástí demokratického systému brzd a protivah a mají zásadní význam při dodržování základních hodnot EU. Účinné soudní a mimosoudní prostředky ochrany umožňují jednotlivcům vymáhat svá práva podle práva EU, včetně základních práv, a zabraňují tomu, aby se tato práva stala iluzorními. Přístup ke spravedlnosti je důležitý pro jednotlivce, ale jejich případy také významně přispívají k výkladu práva EU a vnitrostátního práva. Dobré výsledky soudních sporů mohou ovlivnit právní prostředí a zajistit, aby soudy a zákonodárci vykládali zákony způsobem, který je v souladu se základními právy.

Tato zpráva upozorňuje na četné soudní a mimosoudní prostředky ochrany, které jsou v právu EU k dispozici, a na nedávné úsilí o posílení účinné právní ochrany přijetím několika projednávaných legislativních návrhů. Toto právo EU přispívá k zajištění účinné právní ochrany a přístupu ke spravedlnosti pro všechny a zdůrazňuje potřebu pokračovat ve společném úsilí EU a členských států v této oblasti. Komise v tomto ohledu vyzývá Evropský parlament a Radu, aby zajistily, že v těchto návrzích budou zachovány vysoké standardy účinné právní ochrany.

Komise rovněž pokračuje prostřednictvím financování v budování kapacit justičních odborníků, organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných stran, kteří budou Listinu uplatňovat při své každodenní práci, vede pravidelné dialogy s odborníky a zúčastněnými stranami a pokračuje v monitorování dostupnosti účinné právní ochrany v rámci cyklu podávání zpráv o právním státu.

Jak rovněž uvedla Rada 329 , úloha členských států při zajišťování základních práv v oblasti účinné právní ochrany a přístupu ke spravedlnosti je zásadní. Jsou povinné poskytnout prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie 330 . Vnitrostátní opatření a judikatura, na které tato zpráva upozorňuje, ukazují, že vnitrostátní soudci a příslušné orgány mají v tomto ohledu zásadní význam. Vnitrostátní orgány zajišťují, aby byla na vnitrostátní úrovni zavedena opatření na právní ochranu, ale zároveň v této oblasti přetrvávají problémy. Ačkoli vzorek použitý při konzultacích není dostatečně velký, aby bylo možné vyvodit definitivní závěry, zúčastněné strany uvádějí, vedle problémů týkajících se účinné soudní ochrany popsaných ve zprávě o právním státu z roku 2023, různé přetrvávající překážky. Tyto překážky, jako je nedostatečné poskytování informací zejména o mimosoudních opravných prostředcích, praktické potíže při používání řešení elektronické justice, nedostatečná opatření pro sledování práv dítěte v soudních řízeních a různá míra nedostupnosti spravedlnosti pro zranitelné skupiny, a to i z ekonomických důvodů 331 , mohou zúčastněným stranám bránit ve využití právních prostředků ochrany.

Ačkoli rostoucí počet odkazů na Listinu v judikatuře Soudního dvora EU i vnitrostátních soudů ukazuje značný zájem o vytvoření účinné právní ochrany z hlediska základních práv, soudy by se mohly častěji setkávat s případy, kdy je Listina uplatňována k posílení právní ochrany dotčeného jednotlivce. To zdůrazňuje potřebu zajistit, aby právníci pravidelně absolvovali odborné vzdělávání týkající se základních práv a účinné právní ochrany 332 , a umožnit organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv vést na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU strategické soudní spory.

Komise vítá aktivní zapojení a příspěvky zúčastněných stran a Agentury pro základní práva při přípravě této zprávy. Vyzývá právní odborníky z praxe, vnitrostátní orgány (včetně kontaktních míst pro záležitosti Listiny), organizace občanské společnosti, obránce lidských práv a další zúčastněné strany, aby tuto zprávu využili ve svém úsilí o zlepšení účinnosti právní ochrany z hlediska základních práv ve svých členských státech. Komise rovněž vyzývá Evropský parlament a Radu, aby o zprávě uspořádaly specializované diskuze, a je připravena tyto výměny názorů podpořit.

(1)

Článek 6 Smlouvy o EU.

(2)

Ustanovení čl. 51 odst. 1 Listiny.

(3)

Pokud členské státy přijímají právní předpisy v oblasti, kde EU nemá pravomoc a kde neexistuje žádné právo EU, neprovádějí právo EU a Listina se na ně nepoužije. Mnohá základní práva zakotvená v Listině jsou však rovněž zakotvena ve vnitrostátních ústavách a judikatuře, jakož i v Evropské úmluvě o lidských právech, jejímiž signatáři jsou všechny členské státy EU.

(4)

COM(2020) 711 final.

(5)

 Viz předchozí zprávy: Prosperující občanský prostor pro dodržování základních práv v EU – Výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2022, COM(2022) 716; Ochrana základních práv v digitálním věku – Výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2021,COM(2021) 819.

(6)

Strategie uplatňování Listiny, s. 1.

(7)

COM(2022) 716 final; COM(2021) 819 final.

(8)

Zajištění spravedlnosti v EU – Strategie evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024; COM(2020).

(9)

  https://e-justice.europa.eu/european-training-platform/home_en

(10)

Ustanovení čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 (nařízení o společných ustanoveních).

(11)

Polsko samo prohlásilo, že horizontální základní podmínku Listiny nesplňuje; v případě Maďarska Komise zjistila, že dosud nesplnilo horizontální základní podmínku Listiny pro všechny fondy, na které se vztahuje nařízení o společných ustanoveních. Poté, co Kypr původně prohlásil, že nesplňuje horizontální základní podmínku Listiny pro Azylový, migrační a integrační fond a Nástroj pro správu hranic a víza, Komise nyní posuzuje nové prohlášení, že Kypr horizontální základní podmínku Listiny splňuje.

(12)

Viz např. řízení o nesplnění povinnosti zahájené v červenci 2022 kvůli maďarskému zákonu, který diskriminuje osoby na základě jejich sexuální orientace a genderové identity. Komise se domnívá, že maďarský zákon systematicky porušuje několik základních práv. Patří sem nedotknutelnost lidské důstojnosti, právo na svobodu projevu a informací, právo na soukromý a rodinný život, jakož i právo na nediskriminaci. Vzhledem k závažnosti jsou napadenými ustanoveními rovněž porušovány společné hodnoty stanovené v článku 2 Smlouvy o EU; https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_2689  

(13)

Kampaň #RightHereRightNow (europa.eu) probíhala od prosince 2021 do prosince 2022 v sociálních médiích a prostřednictvím mediálních akcí. Mezi partnery patřily organizace občanské společnosti, národní instituce pro lidská práva a orgány pro rovné zacházení, agentura FRA a další subjekty a agentury EU.

(14)

  https://e-justice.europa.eu/512/CS/your_rights

(15)

  https://ec.europa.eu/info/aid-development-cooperation-fundamental-rights/your-rights-eu/eu-charter-fundamental-rights_cs

(16)

Zahrnuje značné množství informací o Listině , včetně judikatury vnitrostátních soudů, která se Listiny týká. Agentura FRA zpřístupnila tento nástroj také v aplikaci Listiny.

(17)

  https://fra.europa.eu/cs/publication/2022/charter-case-studies-trainers-manual

(18)

Viz výroční zprávy o právním státu .

(19)

Viz posudek 1/09 (Dohoda o vytvoření jednotného systému pro řešení sporů týkajících se patentů) ze dne 8. března 2011, EU:C:2011:123, bod 68; posudek 2/13 (Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod) ze dne 18. prosince 2014, EU:C:2014:2454, bod 175; rozsudek ze dne 27. února 2018, Associação Sindical dos Juízes Portugueses, C-64/16, EU:C:2018:117, bod 33; a rozsudek ze dne 6. března 2018, Achmea, C-284/16, EU:C:2018:158, bod 36.

(20)

Rozsudek ze dne 27. února 2018, Associação Sindical dos Juízes Portugueses, C-64/16, EU:C:2018:117, bod 34.

(21)

Výroční zprávy o právním státu zkoumají vývoj v členských státech ve čtyřech klíčových oblastech. V rámci pilíře týkajícího se soudnictví jsou účinnost a nezávislost soudních systémů hodnoceny jako základní prvky právní ochrany a prosazování právního státu. Komise hodnotí vývoj v oblasti vnímané nezávislosti soudnictví, jmenování a odvolávání soudců, autonomie a nezávislosti státních zastupitelství a kárných řízeních týkajících se soudců a státních zástupců. Hodnocení kvality a účinnosti soudnictví se týkalo délky řízení, úlohy právníků v soudním systému a investic do fyzické a technické infrastruktury justičních orgánů. Těmito prvky, jež jsou nezbytné pro zajištění účinné právní ochrany, se obsáhle zabývá zpráva o právním státu.

(22)

Viz OECD, Doporučení Rady o přístupu ke spravedlnosti a soudních systémech zaměřených na lidi (2023) a Rámec a zásady dobré praxe OECD pro justici zaměřenou na lidi (2021). Příspěvek OECD, s. 1–2.

(23)

Přístup ke spravedlnosti umožňuje jednotlivcům bránit se proti porušování jejich práv a vyžaduje, aby státní orgány v rámci své příslušnosti respektovaly a chránily práva těchto jednotlivců. Zahrnuje několik základních práv, jako je právo na spravedlivý proces a právo na účinnou právní ochranu. Agentura FRA a Rada Evropy, Příručka o evropských právních předpisech v oblasti přístupu ke spravedlnosti (2016), s. 15–16. Také příspěvek Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, s. 1.

(24)

Access to justice (Přístup ke spravedlnosti) |Government at a Glance 2021 | OECD iLibrary (oecd-ilibrary.org).

(25)

  Srovnávací přehled EU o soudnictví .

(26)

  Strategie Unie rovnosti .

(27)

COM(2020)790.

(28)

Příspěvky členských států jsou k dispozici na stránce Výroční zprávy o uplatňování Listiny (europa.eu) .

(29)

Cílené konzultace se zúčastnilo 23 z 27 členských států.

(30)

Rada Evropy, Organizace spojených národů a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

(31)

  https://fra.europa.eu/cs/cooperation/civil-society (místo pro online shrnutí agentury FRA).

(32)

Online konzultace byla určena nevládním organizacím a institucím občanské společnosti působícím v oblasti základních práv prostřednictvím Platformy pro základní práva (která má 743 příjemců) v EU-27 a Albánii, Severní Makedonii a Srbsku, jakož i dalším organizacím občanské společnosti a soudním sítím. V rámci této konzultace bylo shromážděno celkem 115 odpovědí od organizací občanské společnosti působících především na místní, vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni, dále od národních institucí pro lidská práva, veřejných ochránců práv, právních sdružení, advokátních kanceláří, výzkumných pracovníků a institucí poskytujících justiční vzdělávání.

(33)

Pravomoci EU se rozšířily v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (hlava V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“)).

(34)

Strategie uplatňování Listiny, s. 4.

(35)

Návrh nařízení o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (COM(2021) 759). Nařízení by zřídilo evropské elektronické přístupové místo, které by fyzické a právnické osoby mohly využívat ke komunikaci se soudy a jinými justičními orgány v určitých občanských a obchodních věcech. Rovněž návrh směrnice, kterou se mění směrnice Rady 2003/8/ES, rámcová rozhodnutí Rady 2002/465/SVV, 2002/584/SVV, 2003/577/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV, 2008/947/SVV, 2009/829/SVV a 2009/948/SVV a směrnice 2014/41/EU, pokud jde o digitalizaci justiční spolupráce, COM(2021)760.

(36)

Digitalizace soudnictví v EU. Soubor příležitostí, COM(2020)710; Strategie uplatňování Listiny, s. 13.

(37)

Sdělení Komise o digitalizaci soudnictví, s. 2–3, 5, s odkazem na potřebu zohlednit starší osoby, děti a znevýhodněné osoby a zajistit přístupnost digitálních technologií pro osoby se zdravotním postižením.

(38)

Použití výrazu „rasa“ ve Smlouvě o fungování EU a ve směrnici Rady 2000/43/ES neznamená, že by Evropská unie jakkoli akceptovala teorie, které se pokoušejí vymezit existenci oddělených lidských ras.

(39)

Sdělení Komise o digitalizaci soudnictví, s. 10–11. Také agentura FRA 2020, Getting the future right - artificial intelligence and fundamental rights (Jak správně nastavit budoucnost – Umělá inteligence a základní práva); s odkazem na přístup ke spravedlnosti v souladu s článkem 47 Listiny jakožto problém v souvislosti s umělou inteligencí; Agentura FRA 2022, „Bias in algorithms – artificial intelligence and discrimination“ (Předsudky v algoritmech – umělá inteligence a diskriminace).

(40)

Tato práva vycházejí z norem stanovených Listinou, Evropskou úmluvou o lidských právech (EÚLP) a související judikaturou.

(41)

Směrnice 2010/64/EU, Úř. věst. L 280, 26.10.2010; směrnice 2012/13/EU, Úř. věst. L 142, 1.6.2012; směrnice 2013/48/EU, Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 1; směrnice (EU) 2016/343, Úř. věst. L 65, 11.3.2016; směrnice (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016, Úř. věst. L 297, 4.11.201, směrnice (EU) 2016/800, Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1 (dále jen „trestněprocesní směrnice“).

(42)

Směrnice 2016/343/EU.

(43)

Směrnice 2012/13/EU.

(44)

Směrnice 2013/48/EU a směrnice (EU) 2016/1919.

(45)

Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 8.

(46)

Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 11.

(47)

Úř. věst. L 86, 24.3.2023, s. 44.

(48)

Směrnice (EU) 2016/343.

(49)

Při uplatňování presumpce neviny v trestním řízení byly zjištěny problémy v Rakousku, Belgii, Bulharsku, na Kypru, v Německu, Itálii, Litvě, Polsku a Portugalsku, pokud jde o účinnost opravných prostředků v případě, kdy jsou obžalovaní veřejně označováni za vinné. Výzvy se týkaly také možného předpojatého chování orgánů vůči některým obžalovaným a jejich nadměrné prezentace ve sdělovacích prostředcích. Agentura FRA (2021), Presumption of innocence and related rights – Professional perspectives (Presumpce neviny a související práva – odborné pohledy) , s. 51–52, 92.

(50)

Směrnice (EU) 2016/1919, Úř. věst. L 297, 4.11.2016. Rovněž doporučení Komise o právu osob podezřelých nebo obviněných v trestním řízení na právní pomoc, Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 11. Dále směrnice 2003/8/ES. Směrnice 2013/48/EU a směrnice (EU) 2016/1919.

(51)

Směrnice (EU) 2016/800 se vztahuje na osoby mladší 18 let a stanoví rozšíření záruk v ní zakotvených i po dosažení věku 18 let, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 3.

(52)

Směrnice (EU) 2016/800.

(53)

Nebo za určitých okolností jiné vhodné dospělé osoby, kterou si dítě zvolí a jako takovou schválí příslušný orgán.

(54)

Před Soudním dvorem EU probíhá řízení o první předběžné otázce (C-603/22) týkající se oblasti působnosti směrnice (kdo by měl být pro účely směrnice považován za dítě).

(55)

Probíhá hodnocení výsledků posouzení souladu, a to i pokud jde o dostupnost účinné právní ochrany v případě porušení procesních práv dětí. Zpráva o provádění bude zveřejněna v roce 2024.

(56)

Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV), Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1. Procesní směrnice se vztahují na osoby hledané na základě EZR; https://commission.europa.eu/law/cross-border-cases/judicial-cooperation/types-judicial-cooperation/european-arrest-warrant_en .

(57)

Členské státy jsou rovněž povinny zavést opravné prostředky proti uznání a výkonu příkazu k zajištění nebo konfiskaci v přeshraničních případech. Viz nařízení (EU) 2018/1805, Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1.

(58)

Návrh nařízení o předávání řízení v trestních věcech, COM(2023) 185.

(59)

Nařízení (EU) 2023/1543, Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 118.

(60)

Směrnice 2012/29/EU, Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(61)

V roce 2022 přijala Komise hodnocení směrnice o právech obětí . Ukazuje, že za posledních deset let směrnice přispěla ke zlepšení životů obětí. Existují však situace, kdy se ne všechny oběti mohou na svá práva plně spolehnout, a to z důvodu nepřesného znění některých práv ve směrnici. Nedostatky byly zjištěny v souvislosti s pěti hlavními právy. V některých členských státech je navíc jen pomalý pokrok v oblasti poskytování podpůrných služeb, oznamování trestných činů a zajištění toho, aby všechny oběti mohly využívat ochranná opatření a měly k dispozici účinné prostředky ochrany, aby mohly napadnout opatření a bránit se tak před sekundární a opakovanou viktimizací. Agentura FRA (2023), Underpinning victims' rights: support services, reporting and protection (Podpora práv obětí: podpůrné služby, oznamování a ochrana).

(62)

Návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU a nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV, COM(2023) 424. Revize navazuje na strategii EU v oblasti práv obětí (2020–2025), COM(2020) 258, kde Komise upozornila na potřebu dále posílit práva obětí trestných činů, aby mohly ohlašovat trestné činy, účastnit se trestního řízení, domáhat se odškodnění a zotavit se z následků trestného činu.

(63)

Viz například směrnice 2011/99/EU, Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2. Nařízení (EU) 606/2013, Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4. Směrnice Rady 2004/80/, Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 15.

(64)

Směrnice 2011/36/EU, Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(65)

  https://home-affairs.ec.europa.eu/news/eu-proposes-new-rules-fight-trafficking-human-beings-2022-12-18_en  

(66)

COM(2021) 171.

(67)

Směrnice 2011/93/EU, Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1. Také Strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí, COM(2020) 607.

(68)

Návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu, COM(2022) 209.

(69)

Návrh směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, COM (2022) 105.

(70)

Zatímco většina násilných činů páchaných na ženách a aktů domácího násilí je na vnitrostátní úrovni kriminalizována, v trestním právu členských států a na úrovni EU přetrvávají mezery a rozdíly, například pokud jde o kybernetické násilí páchané na ženách a kybernetické násilí páchané mezi partnery, jako je pronásledování za pomoci informačních a komunikačních technologií a nedobrovolné šíření soukromých snímků. Pokud jde o sexuální násilí, v 16 členských státech se za základní součást znásilnění považuje použití síly nebo výhrůžek, tedy nikoli na prvním místě neudělení souhlasu, což vede k nerovné ochraně obětí sexuálního násilí v EU. Mezery existují i v oblasti dalších forem násilí páchaného na ženách a domácího násilí (např. mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, nucené potraty a nucená sterilizace). Další informace: Zpráva o posouzení dopadů připojená k návrhu směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, SWD(2022) 62 final. Cílem návrhu je zajistit účinný přístup ke spravedlnosti prostřednictvím sbližování trestněprávních definic a sankcí na úrovni EU v souvislosti se zvlášť závažnými formami násilí páchaného na ženách, jakož i prostřednictvím zajištění zohledňování aspektů genderové rovnosti a respektování práv dětských obětí a svědků.

(71)

EU je rovněž smluvní stranou Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, a je proto vázána jejími komplexními normami v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a nenavracení, jakož i v oblasti veřejné správy EU.

(72)

Směrnice (EU) 2019/1937, Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.

(73)

Návrh směrnice o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“), COM(2022) 177.

(74)

Doplňující doporučení vyzývá členské státy, aby stanovily nezbytné záruky pro řešení strategických žalob proti účasti veřejnosti také ve vnitrostátních případech a ve všech řízeních. Zahrnutí ochránců životního prostředí, kteří mohou mít cenné informace o porušování práva životního prostředí, do oblasti působnosti směrnice o strategických žalobách proti účasti veřejnosti přispívá k plnění mezinárodních závazků EU podle Aarhuské úmluvy.

(75)

Doporučení Komise ze dne 16. září 2021 o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii, C(2021) 6650.

(76)

Návrh nařízení o příslušnosti, použitelném právu, uznávání a výkonu opatření a spolupráci ve věcech ochrany dospělých osob, COM(2023) 280.

(77)

Návrh nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání rozhodnutí a přijímání veřejných listin ve věcech rodičovství a o vytvoření evropského osvědčení o rodičovství, COM(2022) 695.

(78)

Směrnice Rady 79/7/EHS; Směrnice Rady 2000/43/ES, Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22; Směrnice Rady 2000/78/ES, Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16; Směrnice Rady 2004/113/ES, Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37; Směrnice 2006/54/ES, Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23; Směrnice 2010/41/EU, Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.

(79)

Směrnice (EU) 2023/970, Úř. věst. L 132, 17.5.2023, s. 21. Hodnocení předpisů EU o rovném odměňování provedené v roce 2020 dospělo k závěru, že právo na stejnou odměnu mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty není v praxi dostatečně uplatňováno ani vymáháno a že v mnoha členských státech transparentnost odměňování chybí, SWD(2020) 50.

(80)

Zejména pokud mají procesní způsobilost, což znamená, že mají právo nebo možnost   podat   žalobu   k   soudu nebo předstoupit před soud .

(81)

Strategickými soudními spory se rozumí využívání strategií vedení soudních sporů za účelem vyvolání společenských, právních nebo politických změn a často je provádí organizace občanské společnosti a/nebo právníci.

(82)

Doporučení Komise 2013/396/EU o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie (Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 60).

(83)

Organizace, které jednají vlastním jménem ve veřejném zájmu, mohou podávat žaloby ve veřejném zájmu (actio popularis), aniž by podporovaly nebo zastupovaly konkrétní oběť. Rozsudek ze dne 10. července 2008, Feryn, C-54/07, EU:C:2008:397, bod 15. 

(84)

  Ve zprávě o uplatňování směrnice o rasové rovnosti a směrnice o rovnosti v zaměstnání, COM (2021) 139 Komise konstatovala obtíže při provádění ustanovení o sankcích v případech diskriminace. Dále také „ Studie na podporu přípravy iniciativy EU k řešení možných nedostatků v právní ochraně proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu “ identifikovala možné „nedostatky“ související s prováděním požadavků na zavedení sankcí. Komise zahájí studii na podporu členských států při důslednějším sledování uplatňování účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.

(85)

  COM(2022) 688 final a COM(2022) 689 final .

(86)

  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2023/06/12/standards-for-equality-bodies-council-agrees-its-positions/  

(87)

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, článek 13.

(88)

Směrnice (EU) 2019/882, Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, která stanoví požadavky na přístupnost u některých výrobků a služeb v celé EU. Na tyto požadavky se odkazuje v návrhu na změnu směrnice o právech obětí s cílem zajistit, aby elektronické komunikační prostředky používané v soudním řízení, jakož i postupy, podpůrné služby a ochranná opatření byly přístupné osobám se zdravotním postižením. Návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, článek 26c.

(89)

Směrnice (EU) 2016/2102.

(90)

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV.

(91)

Komise sleduje, jak členské státy tento nástroj provádějí ve vnitrostátním právu a jak jej uplatňují. Spolupracuje také s vnitrostátními donucovacími a justičními orgány s cílem posílit jejich schopnost rozpoznávat, vyšetřovat a stíhat trestné činy z nenávisti nebo nenávistné verbální projevy a podporovat oběti. Skupina EU na vysoké úrovni pro boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti vypracovala příslušné pokyny a normy ve spolupráci s Agenturou EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) a Agenturou EU pro základní práva (FRA).

(92)

COM(2021) 777.

(93)

Na základě zjištění Výborem pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy ve věci ACCC/C/2008/32 proti EU byla oblast působnosti Aarhuského nařízení rozšířena a sladěna s úmluvou a jejím článkem 9. Výbor pro dohled nad dodržováním konstatoval, že EU nedodržela čl. 9 odst. 3 a 4, pokud jde o přístup veřejnosti ke spravedlnosti, protože ani Aarhuské nařízení, ani judikatura SDEU neprovedly nebo nedodržely povinnosti vyplývající z těchto odstavců.

(94)

Nařízení (EU) 2021/1767. V roce 2022 byl zvolen první zvláštní zpravodaj pro ochránce životního prostředí, jehož úkolem je chránit všechny osoby, které zažívají nebo jim bezprostředně hrozí postih, pronásledování nebo obtěžování za to, že se snaží uplatňovat svá práva podle Úmluvy.

(95)

To lze provést pomocí žádosti o interní přezkum směřované orgánu nebo jinému subjektu EU, jenž správní akt přijal nebo, v případě údajného správního opomenutí měl přijmout, a to z důvodu, že takový akt nebo opomenutí je v rozporu s právem životního prostředí. Stejní žadatelé, kteří podali žádost o vnitřní přezkum podle článku 10 Aarhuského nařízení, mohou podat žalobu k Soudnímu dvoru, jakmile se dozvědí o rozhodnutí orgánu Unie o vnitřním přezkumu.

(96)

Nařízení (EU) 2021/2116, Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187, čl. 59 odst. 7 vyžaduje, aby členské státy zřídily mechanismus pro podávání stížností na programové období 2023–2027 a zajistily účinné šetření stížností, jež spadají do oblasti strategických plánů společné zemědělské politiky.

(97)

Sdělení Komise o zlepšení přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí v EU a jejích členských státech, COM(2020) 643.

(98)

https://e-justice.europa.eu/300/EN/access_to_justice_in_environmental_matters.

(99)

Ve sdělení Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí 2022 – Dodržování environmentálních předpisů – potřeba pozitivní změny v dosavadním trendu (COM(2022) 438) Komise konstatovala, že „(...) ve většině členských států však stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o zlepšování přístupu veřejnosti k soudům za účelem napadení rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti, zejména v oblasti plánování týkajícího se vody, přírody a/nebo kvality ovzduší“.

(100)

  https://environment.ec.europa.eu/law-and-governance/environmental-implementation-review_en Další ustanovení o přístupu ke spravedlnosti jsou obsažena v nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování (nařízení (EU) 2023/1115, Úř. věst. L 150, 9.6.2023).

(101)

Návrh směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnice 2008/99/ES, 15. 12. 2021, COM(2021) 851.

(102)

Směrnice 2010/75/EU, Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17. Revidovaný rámec viz COM(2022) 156 final/3.

(103)

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (přepracované znění), COM(2022) 542.

(104)

Návrh směrnice o čištění městských odpadních vod (přepracované znění), 26.10.2022, COM(2022) 541.

(105)

Návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy (právní rámec pro monitorování půdy), 5.7.2023, COM(2023) 416.

(106)

Návrh nařízení o obnově přírody, 22.6.2022, COM(2022) 304.

(107)

Návrh směrnice o dokládání a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (směrnice o environmentálních tvrzeních), COM(2023) 166.

(108)

Na základě společného výkladu Aarhuské úmluvy a článku 47 Listiny Soudní dvůr v nedávném rozhodnutí potvrdil, že sdružení na ochranu životního prostředí, které má podle vnitrostátního práva procesní způsobilost, by mělo mít možnost před vnitrostátním soudem napadnout správní rozhodnutí, kterým se uděluje nebo mění ES schválení typu, jež by mohlo být v rozporu s čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla. Rozsudek ze dne 8. listopadu 2022, Deutsche Umwelthilfe (Réception des véhicules à moteur), C-873/19, EU:C:2022:857.

(109)

Směrnice (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020, Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1, https://commission.europa.eu/law/law-topic/consumer-protection-law/representative-actions-directive_cs Také směrnice (EU) 2019/2161, Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 7. Směrnice 2013/11/EU, Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63.

(110)

  https://representative-actions-collaboration.ec.europa.eu/  

(111)

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29). Návrh směrnice o spotřebitelských úvěrech, COM(2021) 347, rovněž zajišťuje, aby spotřebitelé nebyli diskriminováni, když žádají o úvěr, uzavírají úvěrovou smlouvu nebo jsou její stranou.

(112)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/11/EU a směrnice (EU) 2015/2302, (EU) 2019/2161 a (EU) 2020/1828, COM(2023) 649. Podle srovnávacího spotřebitelského přehledu z roku 2023 se čtvrtina spotřebitelů setkala s problémem, který by mohl být řešen reklamací, ale třetina z nich se pro reklamaci nerozhodla kvůli dlouhým lhůtám řízení, nízkým částkám nebo nízké důvěře v uspokojivé řešení problému.

(113)

Pracovní dokument útvarů Komise „Jak síť SOLVIT pomáhá na jednotném trhu: 20 let od založení“, SWD(2022) 325. Vnitrostátní centra SOLVIT jsou vhodná pro řešení otázek týkajících se dodržování Listiny. Aby jim Komise v této úloze pomohla, hodlá v roce 2024 poskytnout centrům SOLVIT školení na míru týkající se Listiny.

(114)

https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13290-Travel-better-protection-for-passengers-and-their-rights

(115)

Nařízení (EU) 2022/2065, kterým se mění směrnice 2000/31/ES (akt o digitálních službách), Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1. V posouzení dopadů bylo za jeden z největších dopadů aktu o digitálních službách považováno zajištění spravedlivé správy a řízení a posílení postavení uživatelů při uplatňování jejich práv. Všechny tři možnosti regulace zahrnovaly mechanismus pro zjednávání nápravy ve dvou krocích: povinnost poskytnout možnost podávat a vyřizovat stížnosti ze strany poskytovatelů služeb a dostupnost mimosoudního řešení sporů, díky němuž by mělo být možné zaobírat se vyhrocenými problémy a vyřešit je rychleji a s menšími nároky na zdroje než soudní řízení. Uživatelé by se vždy mohli v souladu s vnitrostátními právními předpisy obrátit na soud. Za zásadní prvky účinné právní ochrany byla považována také ustanovení o zvýšené transparentnosti, jejichž cílem je informovat uživatele o zásadách uplatňovaných na hostovaný obsah, zboží nebo služby, a o poskytování informací uživatelům o nápravných opatřeních, která byla proti nim přijata. V rámci všech možností politiky bylo možné uložit sankce za systematické selhávání poskytovatelů služeb při poskytování nápravy. Posílení pravomocí orgánů v oblasti dohledu nad velmi velkými online platformami, kde může být dopad na práva uživatelů nejzávažnější, bylo považováno za dodatečné posílení práva uživatelů na účinnou nápravu.

(116)

Viz dokument o mechanismu mimosoudního řešení sporů v rámci aktu o digitálních službách . Již tzv. „Platform-to-Business (P2B)“ počítal s možností nápravy pro podnikatelské uživatele poskytovatelů online služeb: Nařízení (EU) 2019/1150, Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57.

(117)

Směrnice 2000/31/ES, články 17 a 18.

(118)

Nařízení (EU) 2021/784, Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79.

(119)

Nařízení (EU) 2016/679, kterým se zrušuje směrnice 95/46/ES, Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. Stížnosti lze podávat nezávislému vnitrostátnímu dozorovému úřadu nebo soudu. Stížnosti může jménem subjektu údajů podávat také neziskový subjekt, organizace nebo sdružení, a to buď na žádost subjektu údajů, nebo na základě vnitrostátního práva. Pokud subjektu údajů vznikne majetková nebo nemajetková újma, má právo na náhradu škody od správce nebo zpracovatele.

(120)

Návrh nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data, COM(2022) 197, 3.5.2022.

(121)

Směrnice 2013/32/EU, Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60.

(122)

Nařízení (EU) 604/2013, Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31.

(123)

Viz: Směrnice Rady 2003/86/ES, Úř. věst. L 251, 3.10.2003; a směrnice (EU) 2016/801, Úř. věst. L 132, 21.5.2016.

(124)

Směrnice 2008/115/ES, Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98, článek 13.

(125)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, kterým se zavádí víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic, COM(2023) 146 , „složka 13(3)“.

Kromě toho byli v souladu s nařízením o Evropské pohraniční a pobřežní stráži (2019/1896) přijaty všechny osoby agentury Frontex pověřené sledováním základních práv, čímž se jejich počet zvýšil na 46 (nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži požaduje 40 osob pověřených sledováním základních práv). Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži umožňuje těmto osobám stejný přístup ke všem operacím agentury Frontex, jaký mají všichni ostatní vyslaní pracovníci agentury Frontex.

(126)

Směrnice 2009/52/ES, Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24.

(127)

Sdělení Komise o uplatňování směrnice 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, COM(2021) 592. Také agentura FRA, 2021, Protecting migrants in an irregular situation from labour exploitation – Role of the Employers Sanctions Directive (Ochrana migrantů v protiprávním postavení před pracovním vykořisťováním – úloha směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům). Komise společně s agenturou FRA vypracovává příručku pro školení inspektorů práce o ochranných prvcích směrnice.

(128)

Směrnice 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci, Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 375. Komise rovněž zahájila studii, jejímž cílem je zjistit mezery a nedostatky v ochraně sezónních pracovníků ze třetích zemí v EU.

(129)

Návrh směrnice o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě (přepracované znění), COM(2022) 655.

(130)

Směrnice (EU) 2021/1883, Úř. věst. L 382, 28.10.2021, s. 1, čl. 11 odst. 3.

(131)

Strategie uplatňování Listiny, s. 19.

(132)

Viz srovnávací přehled EU o soudnictví 2023, s. 31–37.

(133)

Příspěvek Slovinska, s. 6–7 a příspěvek Litvy, s. 7–8. Příspěvek Rady Evropy.

(134)

Zpráva o právním státu z roku 2023, s. 9–10, s tím, že iniciativy na zlepšení digitalizace pokračují a členské státy v tomto ohledu podnikají další kroky. Digitalizace soudnictví celkově výrazně pokročila v Estonsku, Německu, Lotyšsku, Polsku, Španělsku, na Slovensku, v Litvě, Maďarsku a Rakousku. Francii, Itálii a Nizozemsku byla vydána doporučení, aby nepolevovaly ve svém úsilí a pokračovaly tak ve zlepšování digitalizace soudnictví. Pokud jde o probíhající úsilí, příspěvek Lucemburska ke konzultaci na str. 5, zmiňuje, že některé informace jsou poskytovány digitálně a že po pilotním projektu zaměřeném na naléhavá řízení vstoupí v platnost systém soudnictví „bez papíru“ ve správních věcech. Příspěvek Francie, s. 6–7, se týká posilování sítí, zlepšování obchodního softwaru a náboru IT techniků. Příspěvek Řecka, s. 10–12, se týká podpory digitálního záznamu soudních případů u soudů prvního stupně a odvolacích soudů v Aténách, Pireu a Soluni. Také příspěvek Chorvatska, s. 7–8. Příspěvek Finska, s. 5–6. Příspěvek Polska, s. 17–18. Příspěvek Maďarska, s. 10–12. Příspěvek Lotyšska, s. 6–7.

(135)

Příspěvek Rumunska, s. 10. Rovněž příspěvek Rady Evropy, týkající se situace obecně.

(136)

Příspěvek Slovenska, s. 4, s odkazem na systém eCodex, jehož prostřednictvím lze zasílat evropské vyšetřovací příkazy, podávat žádosti o právní pomoc a sdílet elektronické důkazy.

(137)

Co se týče výzev, příspěvek Rumunska na s. 10 zmiňuje současnou dostupnost čtyř verzí elektronického spisu soudů a potřebu zajistit kompatibilitu, kybernetickou bezpečnost a modernizaci IT infrastruktury na místní úrovni; příspěvek Španělska, s. 1, 5, odkazuje na potřebu zajistit dostatečné digitální dovednosti. Zpráva o právním státu z roku 2023, s. 9, zmiňuje, že je důležité zajistit, aby digitální nástroje mohly být v praxi účinně využívány, a to i prostřednictvím dostatečného školení.

(138)

Příspěvek Švédska, s. 6–7.

(139)

Kromě poskytování informací sem patří online podávání policejních hlášení a žádostí k soudu, správa elektronických spisů pro prohlížení a stahování soudních písemností a podávání písemností a soudní jednání ve formátu videokonference a audio-video záznamů z jednání. Například příspěvek Belgie, s. 6 a 20, odkazuje na digitální podávání dokumentů, online soudní spisy, online řešení v případech zranitelných osob a při vyhledávání certifikovaného překladatele, tlumočníka nebo znalce. V budoucnu by také mělo být možné elektronicky zahajovat soudní řízení, podávat žaloby, komunikovat se soudy online a nahlížet do rozsudků elektronickými prostředky.

(140)

Příspěvek Německa, s. 8.

(141)

Příspěvek Francie, s. 7.

(142)

Online konzultace prostřednictvím Platformy pro základní práva, otázka č. 3: Jsou ve vašem členském státě využívány elektronické nástroje k usnadnění přístupu ke spravedlnosti prostřednictvím soudních a mimosoudních prostředků ochrany? Rovněž zpráva o právním státu z roku 2023, s. 9–10, která se zmiňuje o dalším nárůstu využívání systému elektronické komunikace a integraci většiny zbývajících soudů do jednotného systému v Chorvatsku. Přesto však v souvislosti s digitalizací soudnictví přetrvávají významné problémy, pokud jde o její účinnost a kvalitu. V Itálii digitalizace systému civilního soudnictví výrazně pokročila, ačkoli novelizovaná procesní pravidla umožňující digitalizaci v systému trestního soudnictví ještě nebyla plně zavedena.

(143)

Příspěvek Slovenska, s. 4, s odkazem na specializované internetové stránky Nejvyššího soudu; příspěvek Bulharska, s. 19, s odkazem na portál e-justice s bezplatným, přímým a trvalým elektronickým přístupem; příspěvek Španělska, s. 1, 5, s odkazem na informace poskytnuté online o správě justice a soudních a mimosoudních prostředcích ochrany; příspěvek Rakouska, s. 14–15.

(144)

Příspěvek Lucemburska. s. 5. Komise nicméně vydala Lucembursku doporučení týkající se probíhající reformy, která má zpřístupnit právní pomoc, ve zprávě o právním státu z roku 2023 (s. 10).

(145)

Online konzultace prostřednictvím Platformy pro základní práva, otázka č. 2: „Jsou na základě vašich zkušeností ve vašem členském státě v praxi poskytovány informace o dostupných prostředcích ochrany a o krocích, které je třeba učinit během soudního řízení / při přístupu k mimosoudním prostředkům ochrany?“.

(146)

Příspěvek Rakouska, s. 16; příspěvek Belgie, s. 28; příspěvek Chorvatska, s. 7; příspěvek Finska, s. 6–7; příspěvek Francie, s. 8; příspěvek Německa, s. 9; příspěvek Řecka, s. 12–14; příspěvek Maďarska, s. 12; příspěvek Irska, s. 2; příspěvek Lotyšska, s. 7; příspěvek Litvy, s. 8–9; příspěvek Lucemburska, s. 5; příspěvek Nizozemska, s. 3; příspěvek Polska, s. 18; příspěvek kontaktního místa Portugalska, s. 6; příspěvek Rumunska, s. 11; příspěvek Švédska, s. 7; příspěvek Slovenska, s. 4–5; příspěvek Slovinska, s. 7. V současné době nicméně probíhá řízení o nesplnění povinnosti proti čtyřem členským státům kvůli nesprávnému provedení směrnice 2010/64/EU.

(147)

Příspěvek Řecka, s. 12–14. Příspěvek Francie, s. 3–4. Příspěvek Belgie, s. 28. Příspěvek Finska ke konzultaci, s. 6–7.

(148)

Příspěvek Francie, s. 3–4, s odkazem na právo oběti, která nerozumí francouzsky, na tlumočníka a překlad informací nezbytných pro výkon jejích práv. Oběti mají právo požádat o překlad nebo ústní shrnutí soudního jednání; příspěvek Rakouska, s. 16.

(149)

Příspěvek Maďarska, s. 12–13.

(150)

Příspěvek Nizozemska, s. 3.

(151)

Příspěvek Chorvatska, s. 7.

(152)

Příspěvek chorvatské veřejné ochránkyně práv, s. 7.

(153)

Příspěvek Finska, s. 6–7; příspěvek Lotyšska, s. 7; příspěvek Belgie, s. 21.

(154)

Příspěvek Finska, s. 5–6, kde se rovněž uvádí, že advokáti, obhájci, tlumočníci a překladatelé mohou systém využívat k podávání žádostí o státní prostředky, předkládání faktur a pro přístup ke službám na dálku souvisejícím s právní pomocí.

(155)

Online konzultace prostřednictvím Platformy pro základní práva, viz otázka č. 1.

(156)

Příspěvek Rumunska, s. 11. V Litvě byl v roce 2021 zaveden postup spolupráce mezi poskytovateli první pomoci a poskytovateli podpory pro oběti. Příspěvek Litvy, s. 9.

(157)

Příspěvek Slovinska, s. 10.

(158)

Příspěvek Rakouska, s. 1–2.

(159)

Příspěvek Německa, s. 12–13.

(160)

Příspěvek Švédska, s.8–15.

(161)

Příspěvek Řecka, s. 15–16.

(162)

Příspěvek Chorvatska, s. 12–15. Také ENNHRI, s. 3, odkazuje na nedostatky zjištěné národními institucemi pro lidská práva při zajišťování práv obětí trestných činů (pokud jde o oběti trestných činů z nenávisti a domácího násilí v Německu, právo na odškodnění pro oběti obchodování s lidmi v Lucembursku a oběti, které nejsou státními příslušníky Slovinska).

(163)

Online konzultace prostřednictvím Platformy pro základní práva, otázka č. 1: Jaká opatření se ve vašem členském státě používají k odstranění jazykových/kulturních/fyzických/finančních/jiných překážek pro osoby, které mají přístup k soudním a mimosoudním prostředkům ochrany? a. Tlumočnické a překladatelské služby (82 kladných odpovědí); b. Opatření k usnadnění přístupu osob se zdravotním postižením, jako jsou opatření týkající se fyzické přístupnosti soudních budov (60); c. Právní pomoc (79); d. Opatření pro předávání zranitelných obětí, jako jsou oběti domácího násilí nebo genderově podmíněného násilí, službám podpory (65); e. Zrychlené řízení pro zranitelné účastníky řízení, například v případech sexuálního násilí nebo dětí (31); f. Ostatní opatření (8).

(164)

Příspěvek kontaktního místa Kypru, s. 3. Příspěvek Německa, s. 4, 14, 18, který se týká rovněž zjednodušeného řízení pro obviněné osoby, které jsou mladistvé. Podle příspěvku Litvy, s. 10, lze před zahájením vyšetřování upřednostnit případy, kdy je podezřelým nebo obětí mladistvý nebo kdy je podezřelý ve vazbě. V Lotyšsku se trestní řízení týkající se násilí nebo sexuálního násilí, včetně násilí na dětech, projednávají přednostně. Příspěvek Lotyšska, s. 7.

(165)

Příspěvek Belgie, s. 26. Konzultační příspěvek Nizozemska, s. 5, se týká projektu zavedení zkráceného soudního řízení, které má přispět ke snížení počtu konfliktů mezi rodiči při rozvodech a zabránit újmě dětí.

(166)

Příspěvek Litvy, s. 9. Příspěvek Rakouska, s. 20; příspěvek Maďarska, s. 24–25. příspěvek Slovenska, s. 4–5;

(167)

Příspěvek Finska, s. 7.

(168)

Příspěvek Švédska, s. 9–10. Rovněž příspěvek Portugalska, s. 6–7, zmiňující, že v osmi městech jsou zřízeny úřady pro podporu obětí genderově podmíněného násilí.

(169)

Příspěvek Chorvatska, s. 5–6, s odkazem na Řízení ve věcech sexuálního násilí.

(170)

Strategie uplatňování Listiny, s. 10, 18, s odkazem na podpůrnou analýzu konzultací se zúčastněnými stranami, s. 31.

(171)

 16 členských států zakotvuje právo organizací občanské společnosti a/nebo orgánů pro rovné zacházení zahájit soudní řízení nebo se ho účastnit jménem nebo na podporu jedné nebo více obětí, a to jakožto zvláštní úpravu přístupu ke spravedlnosti pro osoby ohrožené diskriminací a starší osoby. Srovnávací přehled o soudnictví 2023, s. 25. Různé organizace občanské společnosti ve Slovinsku bojují proti diskriminaci a podporují její oběti, včetně obětí ze zranitelných skupin. Poskytují právní poradenství, obhajobu a pomoc při uplatňování prostředků ochrany v případech diskriminace. Příspěvek Slovinska, s. 3–4. Příspěvek kontaktního místa Slovinska, s. 3.

(172)

Příspěvek Německa, s. 12–13.

(173)

Srovnávací přehled o soudnictví 2023, s. 24–25, 31.

(174)

Příspěvek Maďarska, s. 16–17, který odkazuje na účast 932 soudců, 601 asistentů soudců a 102 justičních čekatelů. Mezi zranitelné skupiny patří děti, starší lidé, osoby se zdravotním postižením a oběti domácího násilí a obchodování s lidmi. Rovněž příspěvek Litvy, s. 8, 13, který se týká odborného vzdělávání a cílených doporučení pro advokáty, kteří poskytují právní pomoc, jejíž náklady jsou hrazené; příspěvek Bulharska, s. 19, který odkazuje na Národní institut spravedlnosti Bulharska, který pořádá odborné vzdělávání pro soudce se zaměřením na účinnou ochranu před diskriminací.

(175)

Příspěvek Španělska, s. 2, 4, který rovněž odkazuje na odborné vzdělávání pro odborníky v úřadech pro pomoc obětem trestných činů týkajících se potřeb osob se zdravotním postižením, jehož součástí je část o přístupnosti; příspěvek Francie, s. 9, který odkazuje na poskytování meziregionálního odborného vzdělávání v oblasti přijímání osob se zdravotním postižením; příspěvek Litvy, s. 8, 13, který odkazuje na odborné vzdělávání pro soudce týkající se komunikace s osobami se zdravotním postižením.

(176)

Příspěvek Švédska, s. 11–12.

(177)

S odkazem na spravedlnost, která je dostupná, přiměřená věku, rychlá, pečlivá, přizpůsobená potřebám a právům dítěte a zaměřená na ně. Viz: Pokyny Výboru ministrů Rady Evropy o soudnictví vstřícném k dětem (přijaté Výborem ministrů dne 17. listopadu 2010 na 1098. zasedání náměstků ministrů); 17. listopadu 2010.

(178)

Srovnávací přehled o soudnictví 2023, obrázek 32, s. 28.

(179)

Příspěvek Slovenska, s. 7; příspěvek Lucemburska, s. 8.

(180)

Příspěvek kontaktního místa Kypru, s. 4, v němž se uvádí, že omezení svobody dětí je trestem ukládaným v krajním případě. Soudy rozhodující o případech dětí mohou ukládat i alternativní tresty, jako jsou napomenutí, pokuty, veřejně prospěšné práce pro děti starší 16 let, předání do centra pro léčbu závislostí atd.

(181)

Příspěvek Německa, s. 6, 14, 16, který odkazuje na zákon o soudech pro mládež. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ve svém příspěvku, s. 5–6, nicméně odkazuje na Závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte, kde Výbor doporučil Německu, aby zajistilo, že všechny děti, včetně dětí mladších 14 let, budou moci vyjádřit svůj názor a být vyslechnuty v rozhodnutích, která se jich týkají, a aby zavedlo právní normy pro zajištění toho, aby řízení zohledňovala potřeby dětí. Výbor rovněž s uznáním vzal na vědomí opatření přijatá k uvedení německého systému soudnictví ve věcech dětí do souladu s Úmluvou, mimo jiné prostřednictvím provedení směrnice (EU) 2016/800 do vnitrostátního práva (CRC/C/DEU/CO/5-6, odst. 17 (a)).

(182)

Příspěvek Španělska, s. 3.

(183)

Srovnávací přehled o soudnictví 2023, obrázek 31, s. 28.

(184)

Příspěvek Rakouska, s. 21–25; příspěvek Francie, s. 12, kde se uvádí, že děti může k soudu doprovázet jejich zákonný zástupce, dospělá osoba podle jejich výběru nebo certifikované sdružení na podporu obětí.

(185)

Příspěvek Nizozemska, s. 7; příspěvek Švédska, s. 12, který odkazuje na zákon o zvláštních zástupcích dětí. Rovněž příspěvek Finska, s. 9, který odkazuje na probíhající legislativní přezkum, který obsahuje návrhy změn týkajících se ustanovení opatrovníků dětí.

(186)

Srovnávací přehled o soudnictví 2023, obrázek 31, s. 28. Například v Lucembursku musí být děti vyslechnuty v prostředí zohledňujícím potřeby dětí, příspěvek ke konzultaci Lucemburska, s. 8.

(187)

Příspěvek Slovenska, s. 7.

(188)

Příspěvek Francie, s. 12, kde se uvádí, že výslechy dětí musí probíhat za přítomnosti psychologa, pediatra, rodinného příslušníka, ad hoc správce nebo osoby pověřené soudcem pro děti.

(189)

Příspěvek Španělska, s. 4.

(190)

Příspěvek Rumunska, s. 13; příspěvek kontaktního místa Portugalska, s. 10–12, který odkazuje na plány vybavit 117 budov místnostmi pro přijímání a výslechy dětí.

(191)

Dětský fond Organizace spojených národů, https://www.unicef.org/.

(192)

Příspěvek Polska, s. 27.

(193)

Online konzultace prostřednictvím Platformy agentury FRA pro základní práva, otázka č. 4: „Byla na základě vašich zkušeností ve vašem členském státě přijata opatření, která usnadňují přístup dětí ke spravedlnosti prostřednictvím soudních a mimosoudních prostředků ochrany?“. Příspěvek ENNHRI, s. 3, podobně odkazuje na nedostatky zjištěné národními institucemi pro lidská práva v právní ochraně všech žadatelů o azyl a migrantů v Belgii, Česku, Řecku a Lotyšsku.

(194)

Příspěvek kontaktního místa Slovinska, s. 5–6.

(195)

Příspěvek ENNHRI, s. 3, který odkazuje na nedostatky zjištěné národními institucemi pro lidská práva v rodinněprávních řízeních a řízeních týkajících se dětí v Bulharsku, Německu, Irsku, Lucembursku a Slovinsku.

(196)

Příspěvek Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, s. 4, odkazující na CRC/C/HRV/CO/5-6, str. 17, 25, 41.

(197)

Příspěvek Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, s. 6, odkazující na CRC/C/GRC/CO/4-6, bod. 40 f)–g). Příspěvek Řecka, s. 19–20, který odkazuje na právo dětských obětí pohlavního zneužívání, vykořisťování a dětské pornografie na právní pomoc, jakož i na procesní záruky pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení. Také (CRC/C/CYP/CO/5-6, body 19–20 a 37–38), kde Výbor doporučil Kypru, aby zajistil, že právo dítěte být vyslechnuto v soudním řízení se zakotví v právních předpisech a bude uplatňováno. Doporučil rovněž, aby odloučené děti a děti bez doprovodu byly v azylovém řízení zastoupeny příslušnými právníky a aby byl zaveden formální postup pro určení nejlepšího zájmu dítěte.

(198)

Strategie uplatňování Listiny, s. 11–12.

(199)

Ty jsou definovány jako veřejné instituce zřízené podle příslušných směrnic pro boj proti diskriminaci na základě rasového a etnického původu a genderu. V mnoha členských státech se mandáty orgánů pro rovné zacházení vztahují i na další nepřípustné příčiny diskriminace, jako je věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání a přesvědčení, sexuální orientace nebo jiné důvody. Příspěvek sítě Equinet, s. 1.

(200)

Příspěvek ENNHRI, s. 4, který odkazuje na kampaně týkající se zvyšování informovanosti o přístupu ke spravedlnosti, které pořádají národní instituce pro lidská práva z Rakouska, Belgie, Bulharska, Chorvatska, Kypru, Česka, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Německa, Řecka, Maďarska, Irska, Lotyšska, Lucemburska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Španělska.

(201)

Příspěvek sítě Equinet, s. 1–3, 5, Příspěvek ENNHRI, s. 1–2, 5. O pravomocích orgánů pro rovné zacházení v oblasti pomoci obětem diskriminace. Rovněž srovnávací přehled o soudnictví 2023, obrázek 19, který se týká různých pravomocí orgánů pro rovné zacházení, případně jiných zvláštních orgánů, při řešení případů diskriminace v jednotlivých členských státech. Jedná se mimo jiné o poskytnutí možnosti, aby se strany pokoušely o alternativní řešení svých sporů (například mediačním nebo smírčím řízením), vydávání závazných rozhodnutí v případech diskriminace, jednání u soudu v případech diskriminace buď jménem obětí, nebo vlastním jménem, nebo předkládání vyjádření soudu jako amicus curiae nebo znalec v případech diskriminace.

(202)

Příspěvek sítě Equinet, s. 4.

(203)

Příspěvek sítě Equinet, s. 2, který odkazuje na její průzkum „Litigation powers of Equality Bodies (soudní pravomoci orgánů pro rovné zacházení)“, 2023, podle něhož 34 ze 47 dotázaných orgánů pro rovné zacházení mělo do určité míry procesní způsobilost před soudy; z toho 23 mohlo vystupovat jako amicus curiae (odborná třetí strana, která může soudu pomáhat poskytováním informací nebo poznatků), 18 mohlo se souhlasem oběti podávat soudu anonymní stížnosti, 13 mohlo vlastním jménem iniciovat actio popularis a 8 mohlo podávat hromadné stížnosti.

(204)

Příspěvek ENNHRI, s. 2.

(205)

Příspěvek ENNHRI, s. 2–3, který odkazuje na zprávy ENNHRI o právním státu v Evropské unii v letech 2022 a 2023. V souladu s pařížskými zásadami OSN jsou národní instituce pro lidská práva rovněž pověřeny podáváním zpráv a poskytováním poradenství vládám a příslušným orgánům v oblasti lidských práv.

(206)

Příspěvek sítě Equinet, s. 3, který odkazuje na publikaci Vincenzi Tudisca, Emmy Lantschner: Preventing and reacting to discrimination through sanctions and remedies (Předcházení diskriminaci a reakce na ni prostřednictvím sankcí a prostředků ochrany); a Marie Mercat-Bruns: A comparative study of collective redress in France, Norway and Romania: the challenges of strategic litigation (Srovnávací studie hromadných žalob ve Francii, Norsku a Rumunsku: výzvy strategických soudních sporů). European Equality Law Review – vydání 1/2020, s. 21. Síť Equinet 2013, s. 13. Mezi další důvody neoznámení diskriminace mohou patřit pochybnosti o tom, že je velká šance na úspěch, neznalost svých práv a/nebo neznalost existence orgánů pro rovné zacházení, obtíže při poskytování důkazů a nejistota ohledně výsledku případu, vyhlídka na nízkou úroveň odškodnění a/nebo strach z odvety; COM(2021) 139 .

(207)

Další příklady osvědčených postupů na vnitrostátní úrovni viz tamtéž, strana 6.

(208)

Příspěvek Bulharska, s. 3, 17. Rovněž příspěvek Španělska, s. 5, který odkazuje na obecní soudní úřady, které obecně pomáhají občanům při kontaktu s justicí; příspěvek Lucemburska, s. 2, který odkazuje na „Centre d'égalité de traitement“, které poskytuje poradenství o právech obětí, právních předpisech, judikatuře a prostředcích ochrany.

(209)

Příspěvek Francie, s. 3–4.

(210)

Příspěvek Maďarska, s. 4–6.

(211)

Online konzultace prostřednictvím Platformy pro základní práva, otázka č. 1 (60 kladných odpovědí ze 115).

(212)

Příspěvek Slovinska, s. 8–9.

(213)

Příspěvek Německa, s. 9–10.

(214)

Příspěvek Belgie, s. 21; příspěvek kontaktního místa Portugalska, s. 6.

(215)

Příspěvek Polska, s. 20–21.

(216)

Příspěvek Maďarska, s. 12–13. Také příspěvek Polska, s. 20–21.

(217)

Příspěvek Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, s. 6, odkazující na CRPD/C/HUN/CO/2-3, s. 26–27.

(218)

Příspěvek Německa, s. 9; příspěvek Litvy, s. 8–9; příspěvek Nizozemska, s. 3; příspěvek Chorvatska, s. 11–12; příspěvek Maďarska, s. 12–13.

(219)

Příspěvek Irska, s. 2.

(220)

Příspěvek Bulharska, s. 11, kde se uvádí, že většině soudních úředníků je poskytováno školení o softwaru.

(221)

Soud odkázal na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a na vnitrostátní právní předpisy o rovném zacházení a zákazu diskriminace, které vyžadují přiměřené úpravy řízení s cílem optimalizovat práva osob se zdravotním postižením na účast a informace. Přizpůsobení soudního jazyka tak, aby byl srozumitelný, bylo požadavkem na justiční systém. Potřeba informovat žadatele o rozsudku vyplývala ze směrnice o právech obětí. C.G.P.J - Judicial News (poderjudicial.es) , příspěvek Španělska ke konzultaci, s. 5.

(222)

Příspěvek Kypru, s. 1, příspěvek Německa, s. 4, příspěvek Řecka, s. 5–6, příspěvek Nizozemska, s. 1. Srovnávací přehled o soudnictví 2023, s. 17–18. Rovněž příspěvek Rady Evropy s odkazem na Evropskou komisi pro efektivitu justice (CEPEJ): Podpora mediace při řešení správních sporů v členských státech Rady Evropy – prosinec 2022.

(223)

Příspěvek Slovinska, s. 5.

(224)

Příspěvek Německa, s. 18–19.

(225)

Příspěvek Francie, s. 3–4; příspěvek Lucemburska, s. 3, v němž se uvádí, že očekávaný nový předpis zavede mechanismus kolektivního opravného prostředku, který umožní velkému počtu spotřebitelů, kteří byli poškozeni stejným nebo obdobným způsobem, podat společnou žalobu; příspěvek Švédska, s. 2, který odkazuje na právo skupiny spotřebitelů podávat skupinové žaloby proti obchodníkovi.

(226)

Příspěvek Lotyšska, s. 1–2.

(227)

Příspěvek Lucemburska, s. 2, příspěvek Německa, s. 4, příspěvek Belgie, s. 6–7, příspěvek Litvy, s. 3–5, příspěvek kontaktního místa Portugalska, s. 1–4, příspěvek Finska, s. 1–3, příspěvek Rakouska, s. 8, 12–13.

(228)

Srovnávací přehled o soudnictví 2023, s. 24.

(229)

Příspěvek Lucemburska, s. 2. V občanskoprávních věcech je k dispozici mediace v „Centre de Médiation“, které jmenuje mediátora v závislosti na typu sporu a přání účastníků řízení.

(230)

Srovnávací přehled o soudnictví 2023, s. 24. Podobně i ve Slovinsku není alternativní řešení sporů u jiných než soudních orgánů příliš rozšířeno, ale jeho význam roste. Soudy předkládají alternativní řešení sporů jakožto možnost, s výjimkou případů, kdy je soudce považuje za nevhodné. Příspěvek Slovinska ke konzultaci, s. 3. Zákon o rozhodčím řízení umožňuje účastníkům občanskoprávního řízení pověřit rozhodčí komisi, aby vydala závazné rozhodnutí rovnocenné rozhodnutí soudu. Mediace se řídí zákonem o mediaci v občanských a obchodních věcech. Zákon o alternativním řešení sporů v soudních věcech podporuje větší využívání alternativního řešení sporů v obchodních, pracovněprávních, rodinných a jiných občanskoprávních vztazích, jde-li o nároky, jež mohou vyrovnat a vyřešit sami účastníci řízení. Finanční prostředky na financování programů alternativního řešení sporů jsou poskytovány z rozpočtů soudů.

(231)

Příspěvek Nizozemska ke konzultaci, s. 1; srovnávací přehled o soudnictví 2023, s. 24, kde se uvádí, že na Slovensku není využívání alternativního řešení sporů pro správní účely podporováno a že ve Španělsku je alternativní řešení sporů v pracovněprávních případech povinné.

(232)

Viz srovnávací přehled EU o soudnictví 2023, s. 31–37.

(233)

Strategie uplatňování Listiny, s. 5, kde se hovoří také o nízkém využívání Listiny a povědomí o ní v parlamentech.

(234)

Příspěvek agentury FRA k prohlášení ústavněprávního výboru finského parlamentu (PeVL 44/2022) k vládnímu návrhu zákona 103/2022 o změně cizineckého zákona. Výbor požadoval přesnější ustanovení ohledně možného vnitrostátního prostoru pro uvážení při provádění směrnice 2013/32/EU, omezení svobody pohybu a práva napadnout rozhodnutí o žádosti o povolení opustit přijímací středisko. Rovněž Příspěvek agentury FRA, který odkazuje na návrh estonské vlády na změny zákona o cizincích (právo na podání opravného prostředku proti rozhodnutí o námitkách ve věci víza), 328 SE (Välismaalaste seaduse muutmise seaduse (viisavaide otsuse kohtukaebeõigus) eelnõu 328 SE), 8. února 2021.

(235)

Příspěvek agentury FRA, který odkazuje na důvodovou zprávu Parlamentu Litevské republiky (Seimas) týkající se změny článku 5 a čl. 22 odst. 2 zákona o zpravodajské službě Litevské republiky týkající se trestné činnosti č. XI-2234 a o změně článku 10 zákona o státním a služebním tajemství Litevské republiky.

(236)

Článek 267 Smlouvy o fungování EU.

(237)

Článek 258 Smlouvy o fungování EU.

(238)

Viz: Rozsudek ze dne 18. května 2021, Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-291/19, C-355/19, EU:C:2021:393; rozsudek ze dne 20. dubna 2021, Repubblika, C-896/19, EU:C:2021:311; rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (jmenování soudců Nejvyššího soudu – odvolání), C-824/18, EU:C:2021:153; rozsudek ze dne 19. listopadu 2019, AK (nezávislost kárného senátu Nejvyššího soudu), C-585/18, C-624/18 a C-625/18, EU:C:2019:982; a rozsudek ze dne 27. února 2018, Associação Sindical dos Juízes Portugueses, C-64/16, EU:C:2018:117.

(239)

Zpráva o právním státu z roku 2023, s. 3.

(240)

Rozsudek ze dne 2. března 2021, Prokuratuur (Conditions d'accès aux données relatives aux communications électroniques), C-746/18, EU:C:2021:152, bod 42. Rovněž rozsudek ze dne 6. října 2020, La Quadrature du Net a další, C-511/18, C-512/18 a C-520/18, EU:C:2020:791, bod 223 a citovaná judikatura.

(241)

Rovněž strategie uplatňování Listiny, s. 5 a zdroje v ní citované, s tím, že rostoucí počet právních předpisů EU ukazuje, jak se Listina uplatňuje ve stále větším počtu případů a oblastí. To dokládá zejména judikatura Soudního dvora EU týkající se prosazování práva na účinnou právní ochranu v oblastech, jako jsou daně, azyl a migrace nebo rovné zacházení v zaměstnání.

(242)

Rozsudek ze dne 19. září 2018, Milev, C-310/18, EU:C:2018:732.

(243)

Projednávaná věc C-760/22, FP a další.

(244)

Rozsudek ze dne 13. února 2020, Spetsializirana prokuratura (Soudní jednání v nepřítomnosti obviněného), C-688/18, EU:C:2020:94; rozsudek ze dne 23. listopadu 2021, IS (Illégalité de l'ordonnance de renvoi), C-564/19, EU:C:2021:949; rozsudek ze dne 19. května 2022, Spetsializirana prokuratura, C-569/20, EU:C:2022:401; rozsudek ze dne 15. září 2022, HN (Procès d'un accusé éloigné du territoire), C-420/20, EU:C:2022:679. Rovněž rozsudek ze dne 19. května 2022, Spetsializirana prokuratura, C-569/20, EU:C:2022:401.

(245)

Projednávané věci C-767/22 a C-49/23, 1Dream a další, a projednávaná věc C-265/23, Volieva.

(246)

Projednávaná věc C-603/22, M.S. a další (Droits procéduraux d'une personne mineure).

(247)

Rozsudek ze dne 1. srpna 2022, TL () a de traduction), C-242/22 PPU, EU:C:2022:611.

(248)

Rozsudek ze dne 9. června 2016, Balogh, C-25/15, EU:C:2016:423.

(249)

Rozsudek ze dne 15. října 2015, Covaci, C-216/14, EU:C:2015:686; rozsudek ze dne 12. října 2017, Sleutjes, C-278/16, EU:C:2017:757; rozsudek ze dne 1. srpna 2022, TL () a de traduction), C-242/22, EU:C:2022:611.

(250)

Rozsudek ze dne 1. srpna 2022, TL, C-242/22, EU:C:2022:611.

(251)

Viz: Rozsudek ze dne 14. září 2023, Bezirkshauptmannschaft Feldkirch, C-55/22, EU:C:2023:670, a rozsudek ze dne 19. října 2023, C-147/22, EU:C:2023:790.

(252)

Rozsudek ze dne 22. června 2023, K.B. a F.S. (Relevé d'office dans le domaine pénal), C-660/21, EU:C:2023:498.

(253)

Rozsudek ze dne 12. března 2020, VW (právo na přístup k obhájci v případě nedostavení se k soudu), C-659/18, EU:C:2020:201. Soudní dvůr EU rovněž upřesnil, že směrnice se vztahuje na soudní řízení, kterým se povoluje umístění do psychiatrické léčebny, a povoluje povinnosti odvolat advokáta proti vůli žalovaného v případě střetu zájmů, jak je definován ve vnitrostátním právu (rozsudek ze dne 5. června 2018, Kolev a další, C-612/15, EU:C:2018:392).

(254)

Rozsudek ze dne 15. října 2015, Covaci, C-216/14, EU:C:2015:686; rozsudek ze dne 13. června 2019, Moro, C-646/17, EU:C:2019:489.

(255)

Rozsudek ze dne 5. června 2018, Kolev a další, C-612/15, EU:C:2018:392; rozsudek ze dne 19. září 2019, Rayonna prokuratura Lom, C‑467/18, EU:C:2019:765.

(256)

Směrnice 2014/41/EU.

(257)

Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.

(258)

Rozsudek ze dne 28. ledna 2021, Spetsializirana prokuratura (Déclaration des droits) C-649/19, EU:C:2021:75.

(259)

Rozsudek ze dne 25. července 2018, Minister for Justice and Equality (Nedostatky v systému soudnictví), C-216/18 PPU, EU:C:2018:586, a rozsudek ze dne 17. prosince 2020, Openbaar Ministerie (Indépendance de l'autorité judiciaire d'émission), C-354/20 PPU, EU:C:2020:1033 a C-412/20 PPU, L a P. Rovněž rozsudek ze dne 13. ledna 2021, MM, C-414/20 PPU, EU:C:2021:4, kde Soudní dvůr EU uvedl, že rámcové rozhodnutí 2002/584 ve světle článku 47 Listiny vyžaduje, aby dožadující soud měl možnost provést přezkum podmínek, za nichž byl EZR vydán.

(260)

     Viz rozsudek ze dne 31. května 2013, Asociaţia Accept, C-81/12, EU:C:2013:275, bod 63.

(261)

Viz rozsudek Feryn, bod 38; rozsudek Asociaţia Accept, bod 62. V několika členských státech (např. v Rakousku, Belgii, Česku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Rumunsku a Slovinsku) umožňují vnitrostátní právní předpisy za určitých podmínek uložit sankce i v případě, že neexistuje konkrétní oběť.

(262)

     Viz rozsudek Asociaţia Accept, bod 64.

(263)

Rozsudek ze dne 14. července 2022, EPIC Financial Consulting, C-274/21 a C-275/21, EU:C:2022:565. Směrnice Rady 89/665/EHS, Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33.

(264)

Rozsudek ze dne 21. prosince 2021, Randstad Italia, C-497/20, EU:C:2021:1037.

(265)

Rozsudek ze dne 7. září 2021, Klaipėdos regiono atliekų tvarkymo centras, C-927/19, ECLI:EU:C:2021:700.

(266)

Rozsudek ze dne 15. září 2022, Veridos C-669/20, EU:C:2022:684, týkající se řízení podle směrnice 2009/81/ES, Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

(267)

Směrnice Rady 93/13/EHS, Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29.

(268)

Rozsudek ze dne 22. dubna 2021, Profi Credit Slovakia, C-485/19, EU:C:2021:313, bod 54; rozsudek ze dne 4. června 2020, Kancelaria Medius SA, C-495/19, EU:C:2020:431, bod 32; rozsudek ze dne 17. května 2022, Ibercaja Banco, C-600/19, EU:C:2022:394, bod. 45; rozsudek ze dne 17. května 2022, SPV Project 1503 Srl a Banco di Desio e della Brianza SpA, C-693/19 a C-831/19, EU:C:2022:395, bod 61; ze dne 17. května 2022, Unicaja Banco, C-869/19, EU:C:2022:397, bod 29; rozsudek ze dne 17. května 2022, Impuls Leasing România IFN SA, C-725/19, EU:C:2022:396, bod 46; rozsudek ze dne 10. června 2021, BNP Paribas Personal Finance SA, C-776/19 až C-782/19, EU:C:2021:470, bod 29; rozsudek ze dne 29. dubna 2021, Bank BPH S.A., C-19/20, EU:C:2021:341, bod 92; rozsudek ze dne 8. září 2022, D.B.P. (Crédit hypothécaire libellé en devises étrangères ) C-80/21 až C-82/21, bod 88; rozsudek ze dne 22. září 2022, Servicios Prescriptor y Medios de Pagos EFC SAU, C-215/21, EU:C:2022:723, bod 36.

(269)

Rozsudek Impuls Leasing România IFN SA; rozsudek ze dne 22. září 2022, Vicente (Action en paiement d'honoraires d'avocat), C-335/21, EU:C:2022:720; rozsudek ze dne 4. června 2020, Kancelaria Medius SA, C-495/19, EU:C:2020:431.

(270)

Rozsudek BNP Paribas Personal Finance SA; rozsudek Profi Credit Slovakia; rozsudek D.B.P. (Crédit hypothécaire libellé en devises étrangères).

(271)

Rozsudek Ibercaja Banco; rozsudek SPV Project 1503 Srl a Banco di Desio e della Brianza SpA.

(272)

Rozsudek Servicios Prescriptor y Medios de Pagos EFC SAU.

(273)

Rozsudek ze dne 10. září 2013, G. a R., C-383/13 PPU, EU:C:2013:533, a rozsudek ze dne 11. prosince 2014, Boudjlida, C-249/13, EU:C:2014:2431.

(274)

Viz: Rozsudek Randstad Italia, bod 46; rozsudek Repubblika, bod 49; a rozsudek A.B. a další (jmenování soudců Nejvyššího soudu – odvolání), bod 108.

(275)

V souladu s čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv.

(276)

FRA, Zpráva o základních právech z roku 2023, s. 48–50. Také Zpráva o základních právech z roku 2022, s. 33–34 a 37, Zpráva o základních právech z roku 2021, s. 46.

(277)

V rozsudku ze dne 17. dubna 2018, Egenberger, C-414/16, EU:C:2018:257, bod 78, Soudní dvůr EU stanovil přímý účinek čl. 47 Listiny, který byl potvrzen např.: v rozsudku ze dne 6. října 2020, État luxembourgeois (soudní ochrana u žádostí o informace v daňovém právu), C-245/19 a C-246/19, EU:C:2020:795, bod 55; rozsudku AK (nezávislost kárného senátu Nejvyššího soudu), bod 162; rozsudku ze dne 29. července 2019, Torubarov, C-556/17, EU:C:2019:626, bod 56.

(278)

Příspěvek agentury FRA, který odkazuje na rozhodnutí rakouského Ústavního soudu, ze dne 17. 3. 2022, sp. zn. E4359/2021, a rozhodnutí tohoto soudu ze dne 8. 6. 2021, sp. zn. E4123/2020. V prvním případě Spolkový správní soud žadatele nevyslechl a nesprávně se domníval, že žadatel vyznává šíitskou víru. Rozhodnutí Spolkového správního soudu bylo zrušeno. Ve druhém případě bylo upuštění od ústního jednání svévolné, protože nebylo možné dostatečně přesně zjistit skutkový stav věci. Ústavní soud rozhodnutí zrušil.

(279)

Příspěvek agentury FRA s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rakouska ze dne 23.6.2021., Mag. B; Spolkový finanční soud, Ra 2019/13/0111.

(280)

Směrnice (EU) 2015/849.

(281)

Příspěvek agentury FRA, který odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu Belgie, ze dne 24.9.2020, sp. zn. 114/2020, Komora frankofonních a germanofonních advokátů, Komora vlámských advokátů a Institut účetních a daňových poradců a další.

(282)

Příspěvek agentury FRA, který odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu Estonska ze dne 20. dubna 2021, ochránce veřejných práv, ministr spravedlnosti, ministr vnitra, ministr zahraničních věcí, rada policie a pohraniční stráže, Rostyslav Polishchuk, Mykola Ishchenko, Tulundusühistu Loreta, Hobulane OÜ.

(283)

Nařízení (EU) 2021/693, kterým se zrušuje nařízení (EU) 1382/2013.

(284)

  https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/programmes/just2027  

(285)

Dostupný rozpočet na období 2021–2027 činí přibližně 305 milionů EUR. Rozpočet na rok 2023 činí 41 125 000 EUR a na rok 2024 40 691 000 EUR a je rozdělen mezi jednotlivé části programu takto: justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (27 %), justiční vzdělávání (36 %) a přístup ke spravedlnosti (27 %) (procentuální rozdělení na základě právního základu programu).

(286)

Další dvě oblasti jsou zaměřeny na 1) usnadnění justiční spolupráce v občanských a trestních věcech a podporu právního státu, nezávislosti a nestrannosti soudnictví (výzva k předkládání návrhů na akční granty na podporu justiční spolupráce v občanských a trestních věcech) , včetně podpory úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a účinného výkonu rozhodnutí), a na 2) podporu justičního vzdělávání s cílem posílit společnou právní a soudní kulturu a kulturu právního státu a podpořit důsledné a účinné provádění práva EU (výzva k předkládání návrhů na akční granty na podporu nadnárodních projektů vzdělávání pracovníků v oblasti justice, které se týkají občanského práva, trestního práva nebo základních práv) .

(287)

  Výzva k předkládání návrhů na akční granty na podporu nadnárodních projektů v oblasti e-justice, práv obětí a procesních práv .

(288)

  https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/criminal-justice/rights-suspects-and-accused_en  

(289)

  https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/how-to-participate/org-details/999999999/project/101051559/program/43252386/details  

(290)

  https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/how-to-participate/org-details/999999999/project/101087157/program/43252386/details  

(291)

  https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/how-to-participate/org-details/999999999/project/101056671/program/43252386/details  

(292)

  https://e-justice.europa.eu/home.do?plang=en&action=home  

(293)

Rada Evropy rovněž vypracuje pokyny a školení pro odborníky v oblasti justice týkající se doporučení Komise o procesních právech podezřelých a obviněných osob ve vazbě a o materiálních podmínkách ve věznicích https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_7570  

(294)

  European Programme for Human Rights Education for Legal Professionals in the European Union (HELP v EU III) (Evropský program vzdělávání právníků v Evropské unii) Kurz se zabývá Evropskou úmluvou o lidských právech, (revidovanou) Evropskou sociální chartou, Listinou EU a dalšími příslušnými právními předpisy EU a Rady Evropy, jakož i příslušnou judikaturou.

(295)

Nařízení (EU) 2021/692. Odhadovaný rozpočet programu na období 2021–2027 činí 1,5 miliardy EUR.

(296)

Financované akce usnadňují provádění priorit EU v oblasti základních práv, právního státu a demokracie, jak je zdůrazněno ve zprávách o právním státu, ve sdělení „Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“, zprávách o občanství EU, v Akčním plánu pro evropskou demokracii, doporučení Komise o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními a ve strategii uplatňování Listiny.

(297)

Strategie uplatňování Listiny, s. 11.

(298)

  Příloha prováděcího rozhodnutí Komise o financování programu Občané, rovnost, práva a hodnoty a o přijetí pracovního programu na období 2023–2024. Výzva k předkládání návrhů na podporu informovanosti organizací občanské společnosti, budování kapacit a provádění Listiny základních práv EU .

(299)

  Výzva k předkládání návrhů na podporu budování kapacit a zvyšování informovanosti o Listině základních práv EU a na činnosti týkající se strategických soudních sporů v oblasti demokracie, právního státu a porušování základních práv . Viz projekty „ Učinit z Listiny EU hlavní nástroj pro vedení soudních sporů v oblasti lidských práv v Maďarsku “, „ Strategické soudní spory jako brána k řešení práv osob se zdravotním postižením v Evropské unii “, „ Rozvoj informací, pokynů a propojení pro integraci práv (Listiny) do strategií prosazování “.

(300)

  Výzva k předkládání návrhů na předcházení a boj proti genderově podmíněnému násilí a násilí páchanému na dětech: Výzva zprostředkovatelům .

(301)

  Příloha prováděcího rozhodnutí Komise o financování programu Občané, rovnost, práva a hodnoty a o přijetí pracovního programu na období 2023–2024. Mezi tyto činnosti patří financování s clem zlepšit dostupnou podporu obětem trestných činů z nenávisti a reakce justičních struktur na trestné činy z nenávisti.

(302)

  Pracovní program Digitální Evropa 2023–2024 (.pdf) .

(303)

  Výzva k předkládání návrhů na digitální transformaci . Příkladem financovaného projektu je „ Pokračování ve správě, vývoji a údržbě systému e-CODEX “ , který používá několik členských států pro elektronickou výměnu údajů o případech v občanských, obchodních a trestních věcech.

(304)

  Pracovní program Digitální Evropa 2023–2024 (.pdf) .

(305)

https://erasmus-plus.ec.europa.eu

(306)

Projekt „ Přístup ke spravedlnosti ve víceúrovňovém evropském ústavním systému “.

(307)

Projekt „ Studie EU na ochranu lidských práv a alternativní řešení sporů “.

(308)

Projekt „Soudnictví vstřícné k dětem v praxi“ financovaný v rámci klíčového opatření Erasmus+ Spolupráce v oblasti inovací a výměny osvědčených postupů.

(309)

  https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/internal-security-fund_en  

(310)

  https://commission.europa.eu/business-economy-euro/economic-recovery/recovery-and-resilience-facility_cs  

(311)

  https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/milestones_and_targets.html?lang=cs  

(312)

S celkovým rozpočtem 864 milionů EUR na období 2021–2027 podpořila Komise v rámci nástroje pro technickou podporu 20 projektů v oblasti reforem soudnictví ve 14 členských státech v celkové výši 10 580 000 EUR.

(313)

Barnahus (domovy dětí) fungují jako místo, kde pod jednou střechou spolupracují donucovací orgány, orgány činné v trestním řízení, orgány ochrany dětí a sociální a zdravotní pracovníci. Projekt „ Zajištění soudnictví vstřícného k dětem prostřednictvím účinného fungování jednotek Barnahus ve Finsku “ přispívá ke zlepšení přístupu dětských obětí násilí ke spravedlnosti a její kvality. Zlepšuje se fungování pěti domovů Barnahus, které reagují na případy pohlavního zneužívání dětí. Podobně je cílem projektu „ Posílení soudnictví vstřícného k dětem prostřednictvím účinné spolupráce a koordinace mezi různými službami typu Barnahus v regionech Španělska “ vypracovat doporučení a vyvinout strategii a akční plán pro rozšíření činností domovů Barnahus v zúčastněných regionech. Ve Slovinsku vedl projekt „Barnahus Slovinsko: Podpora dětských obětí násilí“ po úvodním školení k otevření domova Barnahus. Projekt pomohl navrhnout činnosti a připravit návrh předpisu o soudnictví vstřícném k dětem, který byl přijat v červnu 2021. Součástí byla celonárodní informační kampaň a zapojení dětí do návrhu domova Barnahus. Cílem projektu „Provedení modelu Barnahus v Chorvatsku“ je posílit právní rámec, mimo jiné posílením kapacit odborníků.

(314)

Cílem projektu je lepší integrace dětí se zdravotním postižením do společnosti a zvýšení kvality služeb, které jim poskytuje systém sociálně-právní ochrany dětí a sociálního opatrovnictví a související služby.

(315)

Tento projekt podporuje jednotné, inkluzivní a kvalitní předškolní vzdělávání.

(316)

Cílem tohoto projektu je snížit počet nevyřízených případů u trestních soudů a zkrátit délku trestního řízení v případech týkajících se mladých lidí. Podporuje také zlepšení zacházení s mladými vězni a jejich reintegraci prostřednictvím školení vězeňského personálu.

(317)

Ve Francii je cílem projektu „FranceJustice“ zlepšit přístup ke spravedlnosti vytvořením IT nástroje pro konzultace mezi občany a právníky, včetně zástupců služeb poskytujících informace o základních právech a spravedlnosti a sdružení na podporu obětí. Projekt „Modernizace občanského soudního řádu na Kypru“ podpořil Nejvyšší soud při modernizaci občanského soudního řádu v roce 2021. Podobně projekt „ Podpora zavádění elektronické komunikace v chorvatském soudnictví “, spolufinancovaný Radou Evropy, podporuje ministerstvo spravedlnosti při hodnocení stávajícího systému s ohledem na zpětnou vazbu od zúčastněných stran a osvědčené postupy a poskytuje doporučení pro další zlepšení.

(318)

Například v rámci výběrového řízení NEAR/SJJ/2023/EA-OP/0056 na Poskytování vybavení a technických kapacit pro justiční orgány bylo v roce 2023 podepsáno pět smluv v celkové hodnotě 3,94 milionu EUR na specializovaná policejní vozidla pro přepravu osob zbavených svobody; specializovaný policejní autobus pro přepravu zadržených osob; vybavení proti odklonu; systémy technické ochrany pro justiční budovy; a servery pro justiční orgány v Bosně a Hercegovině.

(319)

  https://www.eeas.europa.eu/eeas/eu-action-plan-human-rights-and-democracy-0_en?s=264

(320)

Dvoustranná spolupráce s několika partnerskými zeměmi, mezi něž patří například Mongolsko, Nigérie, Filipíny, Kolumbie, Gambie, Guinea-Bissau a Angola. Demokracie týmu Evropa je globální tematická iniciativa týmu Evropa, do níž je zapojeno 15 členských států a která byla zahájena v roce 2021 s cílem podporovat demokracii a lidská práva po celém světě. Klíčovými prioritami jsou odpovědnost a právní stát, přičemž pracovní skupina se věnuje přístupu ke spravedlnosti a spravedlnosti zaměřené na lidi.

(321)

K tomu slouží podpora provádění Fondu pro transformaci Africké unie, kterou poskytuje Delegace EU při Africké unii spolu s konsorciem specializovaných agentur.

(322)

  https://www.elpaccto.eu/en/ Druhá fáze, která začne v roce 2023, bude nejrozsáhlejším programem na podporu provádění iniciativy týmu Evropa pro spravedlnost a bezpečnost , která se zaměřuje například na podporu opatření týkajících se přístupu ke spravedlnosti a spravedlnosti zaměřené na lidi.

(323)

Výkon soudních rozhodnutí a provádění rozsudků ESLP jsou například uváděny ve zprávách o jednotlivých zemích v rámci každoročního balíčku týkajícího se rozšíření.

(324)

Příklady opatření v rámci společných programů EU a Rady Evropy: i) Partnerství pro řádnou správu věcí veřejných pro země Východního partnerství, jehož cílem je boj proti diskriminaci a ochrana práv zranitelných skupin a žen prostřednictvím budování kapacit a šíření nástrojů/pokynů pro přístup ke spravedlnosti v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině; ii) horizontální nástroj na západním Balkáně a v Turecku, který se zabývá nerovnostmi mezi muži a ženami v systémech soudnictví v Albánii, Černé Hoře a Severní Makedonii, iii) program Jih, který přizpůsobil 31 vydání výše uvedeného programu HELP vnitrostátním právním souvislostem a v červenci 2023 shromáždil školitele programu HELP a národní kontaktní místa z regionu jižního Středomoří, aby diskutovali o společných prioritách pro region a způsobech posílení spolupráce.

(325)

https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/eu-budget/performance-and-reporting/programme-performance-statements/common-foreign-and-security-policy-performance_en

(326)

Například zvláštní zástupce Evropské unie pro lidská práva.

(327)

EULEX Kosovo, Poradní mise EU pro reformu civilního bezpečnostního sektoru na Ukrajině (EUAM Ukraine), Policejní mise Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS) a Mise Evropské unie pro budování kapacit v Mali (EUCAP Sahel Mali).

(328)

  https://eeagrants.org/topics-programmes/justice-and-home-affairs/judicial-cooperation   Seznam grantů udělených Radou Evropy v rámci společných programů EU/Rady Evropy a dobrovolných příspěvků .

(329)

Závěry Rady o posílení uplatňování Listiny základních práv v Evropské unii ze dne 8. března 2021, 6795/21.

(330)

Ustanovení čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o EU. Smlouvy o EU.

(331)

Viz agentura FRA, 2023: Konzultace s občanskou společností o přístupu ke spravedlnosti. Shrnutí odpovědí na online průzkum provedený od 30. června do 21. srpna 2023.

(332)

Viz strategie uplatňování Listiny, s. 12–13, kde se hovoří o tom, že úroveň znalosti Listiny je mezi vnitrostátními odborníky z praxe v oblasti justice stále nízká, přestože ji vnitrostátní soudy využívají stále častěji.