EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.12.2022

COM(2022) 716 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Prosperující občanský prostor pro dodržování základních práv v EU
Výroční zpráva o uplatňování
Listiny základních práv EU za rok 2022

Prosperující občanský prostor pro dodržování základních práv v EU

Výroční zpráva o uplatňování 
Listiny základních práv EU za rok 2022

Obsah

1.    Úvod    

2.    Klíčová úloha organizací občanské společnosti a obránců práv    

3.    Ochrana organizací občanské společnosti a obránců práv    

4.    Poskytování podpory organizacím občanské společnosti a obráncům práv    

5.    Posilování postavení organizací občanské společnosti a obránců práv    

6.    Závěr    

1.Úvod

Listina základních práv Evropské unie („Listina“) obsahuje celou řadu základních práv a potvrzuje, že EU je založena na hodnotách základních práv, demokracie a právního státu. Díky její závazné povaze se právní řád EU rozvinul ve vzor ochrany základních práv.

S cílem zlepšit uplatňování Listiny a zvýšit povědomí veřejnosti o ní představila Evropská komise v roce 2020 strategii k posílení uplatňování Listiny základních práv („strategie uplatňování Listiny“) 4 . Jak je v této strategii stanoveno, uplatňuje nyní Komise při vypracovávání výročních zpráv o uplatňování Listiny tematický přístup, aby zdůraznila některé z nejnaléhavějších problémů týkajících se základních práv a uplatňování Listiny, které v daných oblastech existují.

Komise se ve strategii uplatňování Listiny zavázala, že bude podporovat příznivé prostředí pro aktéry občanské společnosti a podnikne kroky proti opatřením, která porušují právo EU včetně Listiny, pokud mají vliv na činnosti organizací občanské společnosti. Strategie rovněž zdůraznila, že je důležité zřizovat a udržovat silné a nezávislé národní instituce pro lidská práva.

Proto se zpráva za rok 2022 zaměřuje na občanský prostor a jeho roli v ochraně a prosazování základních práv vyplývajících z Listiny.

Organizace občanské společnosti 17 a další obránci práv 18 mají v naší demokratické společnosti založené na ústavních principech zásadní význam z hlediska zavádění a ochrany hodnot a práv zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v Listině 19 . Poskytují své odborné znalosti vnitrostátním orgánům a orgánům EU při tvorbě politik a legislativních činnostech a pomáhají zajistit, aby tyto orgány nesly odpovědnost za dodržování základních práv a zásad právního státu. Jak tato zpráva ukáže, členské státy a EU přijaly v různé míře opatření na ochranu, podporu a posílení postavení aktérů občanské společnosti a poskytly jim řadu příležitostí ke spolupráci. V posledních letech se však organizace občanské společnosti a obránci práv stále častěji potýkají s problémy, které souvisejí se zužováním občanského prostoru. Jejich základní svobodu postupně omezují různá právní, správní a politická opatření, což negativně ovlivňuje jejich schopnost vykonávat činnosti na podporu základních práv jako strategičtí partneři EU a členských států 20 .

I přes tyto problémy organizace občanské společnosti a obránci práv pokračují v činnosti se značnou odolností. V některých členských státech hráli zásadní roli během pandemie COVID-19 21 a dosud ji hrají v souvislosti s válečnou agresí Ruska proti Ukrajině 22 a mají vedoucí úlohu v zajišťování toho, aby byly pochopeny, sdělovány a naplňovány potřeby jednotlivců a aby byla bráněna jejich práva 23 .

Tato zpráva přichází v době, která je pro občanský prostor v EU svízelná. Komise chce v rámci svého úsilí ocenit přínos, jaký mají organizace občanské společnosti a obránci práv k prosazování základních hodnot EU, a uznat svůj závazek podpořit jejich práci ve své vnitřní i vnější činnosti 31 . V Unii, která je postavena na základních právech, právním státu a demokracii, hrají organizace občanské společnosti zásadní úlohu při podpoře a ochraně základních práv plynoucích z Listiny a pomáhají zajišťovat, aby byla Listina řádně uplatňována. Tímto způsobem doplňuje výroční zprávy o právním státu 32 , Akční plán pro evropskou demokracii 33 , srovnávací přehled EU o soudnictví 34 a činnost Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) zaměřenou na občanský prostor 35 . Tato zpráva znovu potvrzuje, že organizace občanské společnosti a obránci práv by měli být schopni pracovat v prostředí, kde jsou respektována jejich vlastní základní práva, a uvádí příklady, jak je toho úspěšně či neúspěšně dosahováno na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Reaguje na výzvy, aby EU přijala další opatření, včetně výzev, které zazněly v rámci Konference o budoucnosti Evropy 36 .

2.Klíčová úloha organizací občanské společnosti a obránců práv

Organizace občanské společnosti a obránci práv vykonávají mnoho činností v členských státech i na úrovni EU. Činnost organizací občanské společnosti je velmi různorodá a pohybuje se od širokého mandátu v oblasti základních práv až po poskytování specializovaných odborných znalostí či podpory v souvislosti s konkrétními právy. Některé organizace občanské společnosti vyvíjejí činnost na celostátní úrovni, zatímco jiné působí na regionální nebo místní úrovni. Mohou provádět celou řadu činností, nebo se zaměřit pouze na určitou aktivitu, jako je prosazování zájmů či poskytování služeb podle konkrétních potřeb jejich členů nebo příjemců 41 . Stejně významné jsou národní instituce pro lidská práva, orgány pro rovné zacházení a instituce veřejného ochránce práv, které se rovněž mnoha způsoby podílejí na provádění práva a politiky EU.

Zvyšování povědomí

Organizace občanské společnosti a obránci práv zvyšují povědomí veřejnosti, určitých skupin a orgánů členských států o základních právech a jejich prosazování, o demokratickém rozhodování a o právním státu a zajišťují jejich informování, vzdělávání a školení ve vztahu k těmto tématům. Tím v EU podporují kulturu práv a demokratické odpovědnosti. V Chorvatsku například veřejný ochránce práv zajišťuje vzdělávání státních úředníků a soudců zaměřené na Listinu. To se soustředí na povinnosti, které z Listiny vyplývají, i možné využití Listiny při kampaních, prosazování zájmů a podpoře obětí porušování lidských práv 42 . V Litvě organizace občanské společnosti nedávno uspořádaly interaktivní mezinárodní akci, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí mladých lidí o nenávistných verbálních projevech a jejich důsledcích pro společnost a motivovat je, aby si osvojili dovednosti, díky nimž se proti nenávistným verbálním projevům budou schopni bránit, a pomoci jim v tom 43 .

Organizace občanské společnosti a obránci práv dále poskytují informace o záležitostech, které by mohly mít dopad na veřejnost, a o způsobech, jakými se lidé mohou zapojit do procesů demokratického rozhodování. Aktéři občanské společnosti mobilizují lidi, aby veřejně vyjádřili názor pomocí demonstrací, peticí, referend a panelových diskusí občanů. Mohou vytvářet povědomí a společně prosazovat politiky a právní předpisy mimo hranice jednotlivých členských států tím, že předají cenné znalosti, jež získali na vnitrostátní úrovni, EU nebo mezinárodním činitelům s rozhodovací pravomocí, a naopak 44 .

Sledování

Organizace občanské společnosti a obránci práv sledují, jak jsou základní práva dodržována v praxi, a plní důležitou kontrolní funkci. Často se jako první dozvídají o účincích legislativních a politických opatření, takže mají dobrou pozici pro to, aby navrhovali, jak by se stávající opatření ještě dala zlepšit. Přímo u zdroje získávají informace o možném porušení práv. Například v Irsku je organizacím občanské společnosti přiznána oficiální úloha v dohledu nad prováděním vnitrostátních strategií podpory rovnosti v oblasti migrace, genderové rovnosti, práv cestujících a Romů, začleňování LGBTIQ osob a práv osob se zdravotním postižením 45 . V Rumunsku veřejná ochránkyně práv během pandemie posuzovala dopad vnitrostátních opatření na základní práva a vydala doporučení, které se týkalo dodržování lidských práv a výjimečných opatření nařízených v období nouzového stavu a stavu pohotovosti 46 . V několika členských státech mají organizace občanské společnosti a obránci práv značný podíl na pravidelném sledování těchto zemí, které provádějí mezinárodní orgány pro lidská práva 47 .

Podpora držitelů práv

Organizace občanské společnosti a obránci práv podporují všechny držitele práv a oběti porušování základních práv tím, že jejich práva objasňují, brání a prosazují 48 . Toho dosahují tím, že shromažďují a poskytují informace, prošetřují údajná porušení práv a podávají zprávy vnitrostátním, regionálním a mezinárodním subjektům provádějícím sledování. Pomáhají obětem porušování práv domoci se nápravy soudní či jinou cestou, poskytují právní pomoc nebo vedou strategické soudní spory 49 . Organizace občanské společnosti a obránci práv mohou obdobné činnosti vykonávat i na mezinárodní úrovni a pomáhat jednotlivým stěžovatelům s oznamováním skutečností, které vzbuzují obavy, orgánům sledujícím dodržování lidských práv. Belgický orgán pro rovné zacházení například vede soudní spory jménem zaměstnanců, kteří byli údajně diskriminováni kvůli pohlaví 50 , a veřejný ochránce práv ve Slovinsku může podávat ústavní stížnosti na porušení základních práv v jednotlivých případech 51 . V Nizozemsku zahájilo uskupení organizací občanské společnosti a soukromých osob soudní řízení pro údajné porušení článků 7 a 8 Listiny týkajících se respektování soukromého a rodinného života a ochrany osobních údajů, v němž namítalo protiprávnost právního nástroje sloužícího k odhalování podvodů 52 .

Organizace občanské společnosti a obránci práv dále podporují držitele práv tím, že poskytují služby jednotlivcům 53 . Mohou doplňovat služby poskytované celostátními, regionálními či místními orgány nebo mohou být pověřeni poskytováním služeb jménem státu. Ve Švédsku například neziskové azylové domy pro ženy nabízejí ubytování a rehabilitaci obětem genderově podmíněného násilí a obchodování s lidmi a jiné organizace občanské společnosti podporují žadatele o azyl a osoby stěžující si na diskriminaci 54 . V Česku organizace občanské společnosti spolupracovaly na zřízení dvou specializovaných center podpory pro oběti protiprávní sterilizace 55 .

Prosazování zájmů

Organizace občanské společnosti a obránci práv rovněž přispívají k demokratickému rozhodování, neboť se zasazují o to, aby byl brán zřetel na základní práva při tvorbě právních předpisů a politik. Konzultační činnost může probíhat v rámci strukturovaných režimů nebo z iniciativy organizací občanské společnosti a obránců práv a nabízí lidem možnost přímo se zapojit do rozhodování o otázkách, které se jich dotýkají. Některé organizace občanské společnosti a obránci práv rovněž podporují demokratickou účast zranitelných skupin. V Belgii jsou například zástupci občanské společnosti členy Poradní rady Bruselu pro osoby se zdravotním postižením a Poradní rady Bruselu pro rovnost mužů a žen (obě rady byly zřízeny městskou samosprávou), které mohou vydávat stanoviska k legislativním návrhům 56 . Ve Francii jsou organizace občanské společnosti zastoupeny v Národní poradní komisi pro lidská práva (Commission nationale consultative des droits de l’homme), která podává vládě výroční zprávy o různých otázkách, k nimž patří například boj proti rasismu, xenofobii a antisemitismu, boj proti obchodování s lidmi a boj proti diskriminaci LGBTIQ osob 57 . Řada členských států zapojuje organizace občanské společnosti a obránce práv do provádění akčních plánů otevřeného vládnutí, jejichž cílem je podporovat transparentnost, odpovědnost, účast, integritu veřejného sektoru a spolupráci ve společnosti 58 .

Podpora správného používání právních předpisů EU

Právní předpisy EU organizacím občanské společnosti často výslovně svěřují úkoly, které jsou klíčové pro účinné uplatňování právních předpisů v praxi. Nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele 59 například uděluje spotřebitelským organizacím právo oznamovat orgánům nesprávné používání právních předpisů EU na ochranu zájmů spotřebitelů 60 . Směrnice o rovnosti v zaměstnání 61 požaduje, aby členské státy stanovily, že organizace občanské společnosti mohou za určitých podmínek 62 zahájit příslušné soudní nebo správní řízení ve prospěch nebo na podporu žalobce.

Pozměněné Aarhuské nařízení 63 posiluje právo organizací působících v oblasti životního prostředí požádat orgány a subjekty EU o přezkum jejich rozhodnutí v zájmu zajištění souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí 64 . Změnou Aarhuského nařízení se podstatně zvýšil počet rozhodnutí i počet druhů rozhodnutí, která lze napadnout. Obdobně návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti přiznává organizacím právo na podání stížnosti přímo u společnosti, pokud by činnosti nebo hodnotové řetězce této společnosti mohly porušovat lidská práva nebo poškozovat životní prostředí 65 .

Směrnice o právech obětí 66 stanoví, že mají být zřízeny služby podpory, které budou veřejnou službou nebo je budou zajišťovat organizace občanské společnosti 67 . Stejně tak mnoho členských států kombinuje služby poskytované přímo státem se službami poskytovanými organizacemi občanské společnosti 68 v rámci poskytování služeb podpory obětem terorismu podle směrnice o boji proti terorismu 69 . Návrh směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí 70 rovněž stanoví, že odbornou podporu obětem tohoto násilí mohou poskytovat organizace občanské společnosti. Je v něm také navržena povinnost konzultací členských států s organizacemi občanské společnosti ohledně služeb podpory, vytváření politik, poskytování informací, zvyšování povědomí, výzkumných a vzdělávacích programů, odborné přípravy a monitorování.

Čl. 4 odst. 3 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením 71 , jíž je EU smluvní stranou, stanoví, že osoby se zdravotním postižením mají být konzultovány v souvislosti s politikami, které se jich dotýkají, prostřednictvím organizací, které je zastupují 72 . V oblasti práv cestujících právní předpisy EU požadují, aby tyto organizace konzultovali také provozovatelé letišť, lodní dopravy a přístavních terminálů při přijímání norem pro pomoc cestujícím se zdravotním postižením 73 a provozovatelé železniční, lodní, autobusové a autokarové dopravy při přijímání nediskriminačních pravidel přístupu ke službám 74 .

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů 75  a směrnice o prosazování práva 76  stanoví, že v případě protiprávního zpracování osobních údajů mohou být neziskový subjekt, organizace nebo sdružení pověřeny, aby podaly stížnost u příslušného dozorového úřadu nebo požádaly o soudní ochranu u vnitrostátního soudu. 

V aktu o digitálních službách 77 se uznává, jak je občanská společnost důležitá pro účinné potírání nezákonného online obsahu při současném zajištění dodržování základních práv a pro důkladné prozkoumání rozsáhlých opatření k zajištění transparentnosti, která budou poskytovatelé digitálních služeb muset přijmout, jakmile akt vstoupí v platnost. V aktu je rovněž uznána nutnost využívat podrobné znalosti společenských rizik, které občanská společnost přináší, a velmi velké online platformy a vyhledávače se v něm vyzývají k tomu, aby při plnění jejich povinností týkajících se řízení rizik konzultovaly občanskou společnost.

Orgány pro rovné zacházení hrají zásadní úlohu v provádění právních předpisů EU v oblasti rovného zacházení. Aby jim Komise tuto úlohu usnadnila, přijme návrhy právních předpisů, které mají posílit mandát, pravomoci, zdroje a nezávislost orgánů pro prosazování rovného zacházení 78 .

Kromě úkolů, které organizacím občanské společnosti a obráncům práv svěřují právní předpisy EU, přispívají organizace občanské společnosti k zajišťování účinnosti politik EU. V souladu s kodexem chování proti nezákonným nenávistným projevům online, který EU představila v roce 2016, sleduje síť organizací občanské společnosti, jak online platformy plní své závazky, čímž v celé EU napomáhá ochraně skupin, na něž by nenávistné projevy mohly mířit. Podobný účel má internetové fórum EU, které sdružuje představitele vlád, donucovacích orgánů, odvětví technologií a občanské společnosti, aby bránili šíření násilného extremistického a teroristického obsahu a obsahu s tematikou pohlavního zneužívání dětí 79 . Od roku 2022 fórum řeší i aktivity spojené s obchodováním s lidmi, které se odehrávají online. Komise rovněž koordinuje síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci, což je evropská síť odborníků z praxe, kteří každodenně pracují s lidmi se sklony k radikalizaci i s lidmi, kteří se již radikalizovali 80 .

V akčním plánu EU proti rasismu na období 2020–2025 Komise vyzvala členské státy, aby zapojily organizace občanské společnosti do navrhování, provádění a hodnocení národních akčních plánů proti rasismu.

3.Ochrana organizací občanské společnosti a obránců práv

Organizace občanské společnosti a obránci práv prosazují a chrání práva zaručená Listinou v praxi a pro svou práci potřebují příznivé prostředí, v němž musí být respektována především jejich vlastní základní práva 81 . Musí mít možnost vyvíjet činnost bez neodůvodněného zásahu státu 82 a státy musí aktivně činit opatření na ochranu a podporu občanského prostoru a subjektů v něm činných 83 . Přestože většina členských států již toto zajišťuje, podle organizací občanské společnosti a obránců práv v některých členských státech stále existuje celá řada problémů, překážek a omezení, které je ve výkonu činnosti omezují 84 . Rozsah jejich činnosti je často ovlivněn rozpočtovými či právními omezeními nebo omezenými lidskými zdroji.

3.1.Příklady ochrany občanského prostoru členskými státy

K tomu, aby organizace občanské společnosti a obránci práv mohli vykonávat svou práci a měli zaručeno právo na sdružování, nutně potřebují příznivé prostředí. V mnoha členských státech se jim v souvislosti s jejich prací dostává podpory a motivace a jsou ze zákona chráněni 96 . V posledních letech v EU došlo k pozitivnímu vývoji v několika oblastech, díky čemuž se prostředí příznivé pro organizace občanské společnosti rozvinulo 97 , a některé členské státy v současnosti provádějí legislativní a institucionální změny. Chorvatsko 98 a Německo 99 kupříkladu připravují národní akční plány, jejichž cílem je zlepšit situaci organizací občanské společnosti. Ve Slovinsku 100 má příznivé prostředí organizacím občanské společnosti zajistit zákon o nevládních organizacích. V jiných členských státech, například v Bulharsku 101 a Litvě 102 , mají zvláštní státní orgány za úkol vypracovat politiky na podporu občanské společnosti. Ve Finsku vládní Poradní výbor pro politiku v oblasti občanské společnosti připravil strategii pro občanskou společnost 103 .

V některých členských státech však organizace občanské společnosti a obránci práv vyjádřili obavy z toho, že jejich svobodu sdružování negativně ovlivní právní předpisy především v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti, a tyto obavy v některých případech potvrdily soudy 104 . Další překážky uváděné zúčastněnými stranami souvisí se zákony týkajícími se transparentnosti 105 , boje proti terorismu 106 a boje proti praní peněz 107 . Jako další překážky uvedla občanská společnost odrazující opatření, jako jsou audity a šetření týkající se financování 108 , a ztížený přístup k financování 109 .

Ve většině členských států nejsou zavedeny zvláštní postupy pro ohlašování a monitorování výhrůžek a útoků 110 . Klíčovou roli v monitorování občanského prostoru a podávání zpráv o něm proto hrají samy organizace občanské společnosti a obránci práv 111 . Slovenské národní středisko pro lidská práva kupříkladu dokumentuje výhrůžky, zastrašování, obtěžování a omezování práv, s nimiž se setkává občanská společnost působící v oblasti ochrany životního prostředí, práv LGBTIQ osob a práv žen včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v této oblasti 112 . Ve Finsku vyvinula organizace občanské společnosti nástroj „Společně proti nenávisti“ (Yhdessä vihaa vastaan), jehož pomocí se shromažďují údaje o výhrůžkách a útocích vůči organizacím občanské společnosti a obráncům práv 113 . Vedle toho sleduje online výzkumná platforma monitor CIVICUS 114 svobodu občanské společnosti v rámci 197 zemí a území a platforma Civic Space Watch 115 shromažďuje zjištění evropských skupin o podmínkách pro občanskou společnost a zjišťuje vnitrostátní a celoevropské trendy.

Ve Francii řeší fyzické a online útoky proti organizacím občanské společnosti a obráncům práv ministerstvo vnitra tak, že monitoruje oznámení protiprávních činů vůči těmto skupinám a může zavést vhodná opatření s využitím ochranné služby 116 . Lucembursko 117  a Nizozemsko 118 kromě toho realizují projekty umožňující zahraničním obráncům práv, kteří jsou ve své zemi ohroženi nebo na které je tam vyvíjen nátlak, aby po dobu až tří měsíců nalezli bezpečí v těchto zemích. Kromě toho Švédsko přijalo národní akční plán, jehož cílem je řešit výhrůžky a nenávist mimo jiné vůči organizacím občanské společnosti a obráncům práv 119 .

Národní instituce pro lidská práva a orgány pro rovné zacházení se rovněž snaží podporovat bezpečné a příznivé prostředí pro organizace občanské společnosti na vnitrostátní úrovni. Národní instituce pro lidská práva úzce spolupracují s organizacemi občanské společnosti například tak, že jim zajišťují odbornou přípravu 120 a pomáhají jim s budováním kapacit 121 . V Řecku Národní komise pro lidská práva doporučila přijetí legislativního návrhu na ochranu obránců práv před útoky, odvetnými opatřeními a neopodstatněným omezováním jejich práv 122 .

3.2.Iniciativy EU na ochranu občanského prostoru

EU učinila řadu pozitivních opatření na ochranu organizací občanské společnosti a obránců práv 123 . Byly vyvinuty nástroje na podporu a ochranu demokracie, právního státu a základních práv, jejichž cílem je vytvořit, udržovat a chránit příznivé prostředí pro organizace občanské společnosti a obránce práv.

Výroční zpráva o stavu právního státu vydaná Komisí jako součást jejího čtvrtého pilíře, který se týká institucionálních brzd a protivah, obsahuje posouzení stavu občanského prostoru ve všech členských státech, potvrzuje, že „občanská společnost hraje [rovněž] klíčovou úlohu v systému brzd a protivah“ 124 a zkoumá vývoj v souvislosti s rámcem podporujícím občanskou společnost. V roce 2022 byla v rámci zprávy o právním státu vydána doporučení členským státům, z nichž se některá týkala stavu občanského prostoru 125 .

K vytvoření bezpečného a příznivého prostředí pro organizace občanské společnosti a obránce práv přispěje také iniciativa proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, kterou Komise zahájila v roce 2022 a v jejímž rámci zavádí konkrétní opatření na ochranu všech osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními 126 .

Návrh nové směrnice o trestné činnosti proti životnímu prostředí 127 potvrzuje, že osobám, včetně členů organizací občanské společnosti, které oznamují trestné činy proti životnímu prostředí, se musí dostat nezbytné podpory a pomoci při jakémkoli trestním řízení. V souladu s požadavky stanovenými Aarhuskou úmluvou se na ochránce životního prostředí vztahují také navržená směrnice a doporučení, které se týkají ochrany proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti 128 .

Navrhovaný evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků zlepší fungování vnitřního trhu pro sdělovací prostředky zvýšením transparentnosti a řešením narušení trhu, čímž rovněž posílí svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků ve všech členských státech, a zaručí, aby novináři a redaktoři mohli vykonávat svou práci bez zasahování 129 . Bezpečnější pracovní podmínky pracovníků sdělovacích prostředků online i offline má taktéž zajistit doporučení Komise o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků 130 .

Na výzvu Evropského parlamentu 131 Komise také připravuje legislativní iniciativu týkající se přeshraničního uznávání sdružení v EU 132 . Tato iniciativa se bude soustředit na přeshraniční činnosti sdružení a umožní jim plně využívat výhod jednotného trhu a základních práv, která mají podle Listiny.

Kromě právních opatření chrání Komise organizace občanské společnosti a obránce práv i tím, že přijímá donucovací opatření vůči opatřením, která organizace občanské společnosti a obránce práv poškozují a jsou v rozporu s právem EU včetně Listiny 133 . Komise zahájila dvě řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku kvůli zákonu o zahraničním financování občanské společnosti 134 a návrhu zákona, který kriminalizuje pomoc poskytovanou žadatelům o azyl 135 . Rozsudky Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v těchto dvou věcech stanovily precedent odmítající takovéto právní předpisy a vyzdvihly klíčovou úlohu Soudního dvora v ochraně občanského prostoru a základních práv v EU.

Závazek EU, že bude přispívat k ochraně bezpečného a příznivého občanského prostoru, se rovněž promítá do její vnější činnosti, mimo jiné do Akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 136 . Tento aspekt vnější činnosti je také popsán v obecných zásadách EU týkajících se ochránců lidských práv 137 .

Od roku 2015 Komise podporuje mechanismy, které zajišťují ochranu nejohroženějším obráncům práv. Z fondu EU na mimořádné události pro obránce lidských práv 138 je obráncům lidských práv poskytována podpora formou malých příspěvků. ProtectDefenders.eu 139 je uskupení organizací občanské společnosti s mezinárodní působností, které přijímá, zpracovává a vyřizuje žádosti obránců práv o podporu. Zajišťuje stálou flexibilní službu, jejímž předmětem je navrhování podpory od budování kapacit přes právní a bezpečnostní poradenství až po služby v oblasti přemísťování a ubytování. Pomocí krizového nástroje pro oblast lidských práv jsou poskytovány příspěvky organizacím občanské společnosti s cílem zajistit přežití lidskoprávních hnutí v těch nejrepresivnějších prostředích pro jejich působení 140 .

Komise rovněž financovala vývoj nástroje CSO Meter 141 . Tímto nástrojem se v rámci evropského nástroje sousedství posuzuje otevřenost prostředí pro činnost občanské společnosti v zemích Východního partnerství 142 .

EU za účelem ochrany občanského prostoru navázala úzkou spolupráci a dialog s mezinárodními organizacemi. Beze zbytku především využívá normy a znalosti, jež přinesla Rada Evropy a její orgány provádějící monitorování. Výbor ministrů Rady Evropy přijal tři nezávazné nástroje pro oblast občanského prostoru 143 . Mezivládní řídící výbor pro lidská práva zkoumá dopad vnitrostátních právních předpisů, politik a postupů na činnost organizací občanské společnosti a obránců práv a určuje osvědčené postupy podpory a ochrany občanského prostoru. Rada odborníků na právo nevládních organizací sleduje provádění doporučení ohledně právního postavení nevládních organizací 144 a radí, jak uvést vnitrostátní právní předpisy a praxi do souladu s evropskými normami 145 . Platforma na podporu bezpečnosti novinářů kromě toho monitoruje útoky na novináře a zaznamenává, zda je iniciovali státní, či nestátní aktéři, a jejich závažnost 146 .

Klíčovým partnerem je také Organizace spojených národů, zejména díky svým monitorovacím mechanismům zaměřeným na řešení útoků, obtěžování, kriminalizace a pomlouvačných kampaní, jimž je v posledních letech vystavena občanská společnost nejen v EU, ale na celém světě 147 .

Zásadně důležitá je i spolupráce s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Úřad ODIHR podporuje vnitrostátní orgány při plnění jejich závazků týkajících se ochrany obránců lidských práv tím, že monitoruje schopnost obránců vykonávat činnost 148 a pomáhá jim budovat kapacity prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy v oblasti lidských práv 149 .

4.Poskytování podpory organizacím občanské společnosti a obráncům práv

Nedílnou součástí práva na svobodu sdružování je přístup k finančním prostředkům a svoboda jejich používání 150 . Aby organizace občanské společnosti a obránci práv mohli účinně plnit své poslání, potřebují dostatečné finanční prostředky 151 . Několik členských států uvedlo, že navýšily finanční podporu organizací občanské společnosti obecně 152 i jako kompenzaci dopadů pandemie COVID-19 153 , a toto úsilí v posledních letech významně doplnili mezinárodní dárci a EU 154 . Organizace občanské společnosti a obránci práv v celé EU však jen obtížně získávají finanční prostředky na specifické činnosti, zejména na prosazování zájmů a kontrolní funkci, což je trend, který ještě prohloubila pandemie a současná krize životních nákladů 155 .

4.1.Příklady podpory, kterou aktérům občanské společnosti poskytují členské státy

Hlavní finanční a další zdroje získávají organizace občanské společnosti a obránci práv od členských států. Všechny členské státy přidělují organizacím občanské společnosti veřejné prostředky na celostátní, regionální a místní úrovni, přičemž je k dispozici mnoho různých programů financování. Například v Estonsku 158 , Lotyšsku 159 , Litvě 160 a na Maltě 161 je z fondů určených pro organizace občanské společnosti poskytována institucionální podpora na budování jejich kapacit. Ve Finsku získávají organizace občanské společnosti od státu finanční prostředky pocházející z různých zdrojů, například z výnosů státního podniku působícího na regulovaném trhu s hazardními hrami 162 . V některých členských státech, jako je Dánsko, Nizozemsko a Švédsko, je veřejné financování poskytováno na prosazování základních práv 163 . Některé členské státy dále nabízejí financování, které organizacím občanské společnosti částečně pokryje administrativní náklady a náklady na infrastrukturu 164 .

Některé členské státy rovněž mají systémy zvýhodněného zdanění darů organizacím občanské společnosti 165 , které motivují k poskytování soukromých darů těmto organizacím a obráncům práv. Ve většině členských států nejsou dotace, granty a dary přijímané organizacemi občanské společnosti předmětem daně 166 . Například v Itálii jsou dary organizacím občanské společnosti odečitatelné z daní a v Česku jsou organizace občanské společnosti osvobozeny od daně z příjmu, silniční daně a daně z nemovitostí, pokud jsou náklady určeny na organizační účely 167 .

Organizace občanské společnosti a obránci práv uvádějí, že i když je financování dostupné, existují překážky přístupu k tomuto financování, jako například složité, zatěžující a ne vždy transparentní postupy podávání žádostí či zpráv a kritéria způsobilosti a velmi konkurenční povaha mnoha výzev k podávání návrhů 168 . Další obtíží je podle organizací občanské společnosti krátkodobé financování projektů, které postupně nahrazuje financování dlouhodobější nebo financování správních výdajů 169 .

Několik členských států pracuje na řešení těchto problémů s dostupností, přístupností a udržitelností financování. Snaží se zajistit spravedlivé rozdělování finančních prostředků transparentními kritérii a zveřejňováním výzev k podávání návrhů, aby byly všeobecně přístupné. Ve Španělsku je například spravedlivé rozdělování prostředků zajištěno právním předpisem 170 , podle kterého musí být zveřejňována kritéria posouzení.

Většina členských států má rovněž plány, jak zjednodušit a zrychlit přístup k financování, například pomocí digitalizace 171 . Na Slovensku a v Chorvatsku se kupříkladu budují nové online systémy, které zjednoduší administrativní procesy veřejného financování 172 . Ve Slovinsku jsou mezitím využívány ke zjednodušení systému financování paušální sazby a jednorázové platby.

V některých členských státech mají další překážky původ ve zpolitizovaném rozdělování veřejných finančních prostředků, z něhož jsou ve prospěch vládou organizovaných nevládních organizací vyloučeny organizace občanské společnosti, jež jsou k vládě kritické 173 . Takovými překážkami mohou být praktiky, které organizacím občanské společnosti uzavírají přístup k veřejným finančním prostředkům na základě toho, že je jejich činnost v oblasti prosazování zájmů považována za činnost politickou 174 , což má vliv na jejich status subjektu osvobozeného od daně 175 , a pravidla pro zahraniční dary 176 . Organizace občanské společnosti činné v některých citlivých oblastech, jako jsou práva LGBTIQ osob a genderová rovnost a v nichž se věnují prosazování zájmů a strategickým soudním sporům 177 , jsou z veřejného financování vylučovány ještě důrazněji 178 .

4.2.Podpora, kterou aktérům občanské společnosti poskytuje EU

4.2.1.Program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV)

Organizace občanské společnosti a obránci práv vždy patřili mezi příjemce financování z programů Komise, a doplňovali tedy aktivity členských států. Program CERV je s rozpočtem na období 2021–2027 ve výši 1,55 miliardy EUR historicky největším fondem na podporu základních práv uvnitř EU. Jeho cílem je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, Listině a mezinárodních úmluvách podporou organizací občanské společnosti a jiných zúčastněných stran na místní, regionální, celostátní a nadnárodní úrovni 179 .

Program CERV sestává z různých složek financování. Z nové složky Hodnoty Unie je poskytována podpora organizacím občanské společnosti, obráncům práv a dalším zúčastněným stranám, kteří v EU prosazují kulturu hodnot postavených na základních právech, demokracii a právním státu. Financování je možné získat na budování kapacit, na zvyšování povědomí o Listině, na činnosti k rozšíření znalostí odborníků z praxe, právních odborníků a pracovníků organizací občanské společnosti a nezávislých orgánů pro lidská práva, aby se mohli účinně zapojovat do soudních sporů na vnitrostátní i evropské úrovni, jakož i na zlepšování přístupu ke spravedlnosti a posílení prosazování práv pomocí dalšího vzdělávání, sdílení znalostí a výměny osvědčených postupů 181 . V rámci pracovního programu na období 2023–2024 bude podstatně navýšeno financování určené na budování kapacit a soudní spory.

Novou příležitost v rámci složky Hodnoty Unie představujízprostředkovatelé organizací občanské společnosti, které Komise vybrala prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů. Tyto subjekty budou organizacím občanské společnosti poskytovat finanční podporu pomocí programu přerozdělování grantů (postoupení grantů, které poskytne EU), aby se budovaly kapacity mnoha základních organizací občanské společnosti, jež prosazují a chrání hodnoty EU 182 . Komise také podporuje rámcové partnery, jako jsou evropské sítě, organizace občanské společnosti působící na úrovni EU a evropské think-tanky zabývající se oblastí hodnot EU 183 . Podporuje především Evropskou síť národních institucí pro lidská práva (metodiku ENNHRI) a několik sítí organizací občanské společnosti, jako například Unii pro občanské svobody (Civil Liberties Union), Evropské středisko pro neziskové právo (European Center for Not-for-profit Law) a Evropské občanské fórum (European Civic Forum), které všechny usilují o vytvoření a zachování příznivého občanského prostoru.

Organizace občanské společnosti mají rovněž přístup k významnému objemu financování v rámci ostatních složek programu CERV – Rovnost, práva a genderová rovnost, Daphne (boj proti genderově podmíněnému násilí a násilí na dětech) a Angažovanost a účast občanů, kde tyto organizace tvoří téměř polovinu všech příjemců 184 . V roce 2021 bylo z programu CERV poskytnuto financování ve výši asi 91,8 milionu EUR 185 . V roce 2022 to již bylo přibližně 200 milionů EUR 186 .

Na období financování 2021–2027 byl vytvořen systém řízení rizik pro všechny fáze projektového cyklu. V případě všech výzev k podávání návrhů a během celého projektového cyklu musí být respektovány hodnoty EU. Jejich dodržování je pravidelně kontrolováno u všech žadatelů a příjemců ve fázi podání žádosti, hodnocení a realizace.

4.2.2.Podpora poskytovaná v rámci jiných programů EU

Kromě programu CERV EU občanskou společnost významně podporuje i prostřednictvím mnoha jiných svých programů. Program Spravedlnost zajišťuje veřejnosti účinný přístup ke spravedlnosti podporou justičního vzdělávání a v jeho rámci se organizacím občanské společnosti udělují granty na realizaci projektů ve spolupráci s justičními orgány 188 , jako jsou například přeshraniční projekty dalšího vzdělávání zaměřeného na právo EU pro odborníky z praxe v oblasti justice. Organizace občanské společnosti a obránci práv jsou podporováni také v řadě tematických oblastí v rámci programů financování výzkumu a inovací Horizont 2020 a jeho nástupce Horizont Evropa 189 .

Z programu Erasmus+ jsou financovány projekty, které prosazují základní práva a hodnoty EU. Tento program nabízí strukturální finanční podporu (granty na provozní náklady) evropským organizacím občanské společnosti, jež působí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy nebo mládeže, a od roku 2021 jsou v něm navrhovány i roční granty na akce 190 . A konečně, z programu zlepšení postavení občanské společnosti je financováno vzdělávání občanské společnosti, které jí má pomoci vytvořit argumentaci proti násilnému extremismu 191 .

V rámci vnější činnosti má EU již dlouho zavedené postupy financování, řešení a určování úkolů, které před občanskou společností stojí, za pomoci tematických a zeměpisných programů. Zeměpisnými nástroji, jako je nástroj předvstupní pomoci a Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa), je organizacím občanské společnosti prostřednictvím regionálních a vnitrostátních finančních rámců (programů v rámci „nástroje sousedství pro občanskou společnost“) poskytována cílená podpora na zvýšení jejich kapacity, na prohloubení jejich dialogu se státy a na podporu otevřeného občanského prostoru. Organizace občanské společnosti jsou rovněž hlavními příjemci podpory z tematického programu pro organizace občanské společnosti a tematického programu pro lidská práva a demokracii v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa 192 .

5.Posilování postavení organizací občanské společnosti a obránců práv

Občanská společnost je aktivním a nezávislým partnerem v systému zajišťování základních práv v EU. EU a členské státy musí uznat úlohu organizací občanské společnosti a obránců práv, umožnit jim činnost a zajistit jim podmínky pro to, aby se mohli smysluplně zapojovat do rozhodování a provádění vnitrostátních politik a politik EU, jež jsou prospěšné pro naši demokracii. Takovéto posílení postavení organizací občanské společnosti a obránců práv je zásadní pro to, aby vznikl živý občanský prostor 193 a aby se mohli podílet na navrhování vnitrostátních politik a politik EU 194 . Mnoho zúčastněných stran však poukazuje na to, že v některých členských státech je pro organizace občanské společnosti a obránce práv obtížné účastnit se konzultací a dialogů zúčastněných stran. Ne vždy jsou dostupné informace o otevřených konzultacích nebo jasné pokyny, jak se jich zúčastnit.

5.1.Příklady posilování postavení aktérů občanské společnosti členskými státy

Zapojení organizací občanské společnosti a obránců práv je nezbytné pro přípravu, provádění a sledování právních předpisů a politik. Několik členských států vytvořilo mechanismy konzultací, aby zajistily, že se organizace občanské společnosti a obránci práv budou moci zapojit a budou mít možnost posoudit, jaký by navrhovaná opatření mohla mít dopad na ně samotné, jejich členy nebo obecněji na základní práva.

Mnoho členských států shromažďuje stanoviska organizací občanské společnosti a obránců práv pomocí otevřených veřejných konzultací. Ve Španělsku se kupříkladu před vypracováním návrhu právního předpisu koná otevřená veřejná konzultace a veřejné jednání, kde mohou organizace občanské společnosti přednést své poznatky a názory 197 . Mnoho členských států rovněž napomáhá zapojení zúčastněných stran online platformami pro konzultace, na nichž poskytují informace o probíhajících konzultacích 198 . V Rakousku byla příprava vnitrostátního strategického plánu společné zemědělské politiky podpořena procesem, v jehož rámci se každý mohl informovat a přispět 199 .

V několika členských státech je možné posoudit dopady legislativního návrhu na občanskou společnost na základě obecných pravidel provádění posouzení legislativního dopadu 200 . V některých členských státech má zákonodárce povinnost takové posouzení provést. V Německu musí být například u legislativních návrhů připravených spolkovou vládou posouzeny veškeré dopady regulace včetně dopadů na občanský prostor 201 . V Lotyšsku se dopady návrhů na lidská práva, demokratické hodnoty a rozvoj občanské společnosti posuzují jako horizontální dopady 202 .

Pro podporu rozvoje občanské společnosti jsou zásadní struktury stálého dialogu 203 . Některé členské státy zapojují organizace občanské společnosti a obránce práv pomocí zvláštních platforem a sítí zajišťujících oficiální mechanismus, díky němuž se mohou podílet na provádění a sledování právních předpisů a politik. V Česku například Rada vlády pro nestátní neziskové organizace projednává klíčové otázky týkající se činnosti organizací občanské společnosti a podílela se také na vypracování strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi. V současnosti se připravuje metodika, která zapojení těchto organizací ještě usnadní 204 . Ve Finsku byl zřízen Poradní výbor pro politiku v oblasti občanské společnosti, jehož úkolem je podporovat spolupráci vlády a občanské společnosti 205 . V Irsku mohou místní orgány komunikovat s komunitními skupinami včetně organizací občanské společnosti prostřednictvím sítě pro účast veřejnosti. Hlavním účelem této sítě je umožnit členům vyjádřit názor v rámci oficiálních místních struktur rozhodování 206 .

Některé členské státy zapojují organizace občanské společnosti a obránce práv prostřednictvím platforem a sítí, které se věnují ochraně základních práv konkrétních skupin. V Řecku jsou kupříkladu organizace občanské společnosti zastoupeny v Národní radě proti rasismu a netoleranci a spolupracují s Úřadem národního zpravodaje pro otázky obchodování s lidmi 207 . Ve Španělsku jsou tyto organizace zastoupeny v Radě pro účast žen, jejíž činnost se zaměřuje na podporu rovnosti a nediskriminace. Organizace občanské společnosti rovněž zasedají v Národní radě pro osoby se zdravotním postižením a v Radě pro podporu rovného zacházení a potlačení diskriminace osob na základě rasy nebo etnického původu 208 . V Portugalsku poskytuje Ekonomická a sociální rada fórum pro dialog sociálních partnerů a organizací občanské společnosti o socioekonomických otázkách 209 .

Národní instituce pro lidská práva a orgány pro rovné zacházení udržují pravidelný kontakt s organizacemi občanské společnosti a působí jako spojovací článek mezi těmito organizacemi a různými úrovněmi státní správy. Zapojují tyto organizace do konzultací, poradních výborů, společných projektů a akcí v rámci dialogu. Většina orgánů pro rovné zacházení je začlenila do svých řídících orgánů 210 . Některé národní instituce pro lidská práva a orgány pro rovné zacházení sice hovoří o dobré spolupráci s orgány, ale stále přetrvávají obtíže týkající se včasných a transparentních konzultací, poskytování informací a systematického zapojování těchto institucí a orgánů bez nutnosti jejich vlastní iniciativy 211 . Čtyři členské státy dosud nezřídily akreditovanou národní instituci pro lidská práva v souladu s pařížskými zásadami 212 .

5.2.Podpora, kterou aktérům občanské společnosti poskytuje EU

V zakládajících smlouvách EU je uznána důležitost účasti občanské společnosti a dialogu s ní. Článek 11 SEU požaduje, aby orgány EU dávaly občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti EU. Uvedený článek dále orgánům EU ukládá povinnost udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností a vést rozsáhlé konzultace o nových iniciativách. Podle čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie musí orgány, instituce a jiné subjekty EU jednat co nejotevřeněji s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti.

Listina uznává právo na svobodu projevu a informací (článek 11) a právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými (článek 12). Soudní dvůr Evropské unie v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) potvrdil, že právo na svobodu sdružování je jedním ze základních pilířů demokratické a pluralitní společnosti, jelikož občanům umožňuje jednat kolektivně v oblastech společného zájmu, a přispívá tak k řádnému fungování veřejného života 213 .

Toto uznání klíčové role občanského prostoru se odráží ve fungování EU a v jejích politikách.

Zapojení do tvorby politik

Od roku 2015 je v rámci programu zlepšování právní úpravy požadováno, aby byly při přípravě legislativních iniciativ spolu s hospodářskými, sociálními a environmentálními dopady v obecnějším smyslu zohledněny také dopady na základní práva 214 . Orgány EU tedy musí posoudit, jak v konkrétních případech základní práva nejlépe prosazovat a chránit, a organizace občanské společnosti a obránci práv díky tomu zároveň vidí, jak jsou při tvorbě právních předpisů v EU případné dopady na občanskou společnost v souvislosti se základními právy řešeny. Mechanismy konzultací a dialogu rovněž organizacím občanské společnosti a obráncům práv umožňují prezentovat svá stanoviska k právním předpisům a politikám EU během celého politického cyklu, od počáteční přípravy iniciativy až po jednání spolunormotvůrců, tedy Evropského parlamentu a Rady.

Aktéři občanské společnosti jsou hlavními partnery pro přípravu iniciativ EU. Tuto úlohu lze ilustrovat na příkladu z nedávné doby, kdy se organizace občanské společnosti podílely na utváření přístupu EU k důvěryhodné umělé inteligenci (UI) zaměřené na člověka 220 . Více než 160 organizací občanské společnosti se zúčastnilo veřejné konzultace k Bílé knize o umělé inteligenci 221 . Poskytly cenné připomínky k návrhu nařízení o umělé inteligenci 222 , jehož cílem je vybudovat jednotný trh pro důvěryhodnou a bezpečnou umělou inteligenci, která dodržuje základní práva.

K dalším příkladům patří návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti 223 , balíček proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti 224 , návrh na zřízení evropského prostoru pro zdravotní data 225 , doporučení Komise o ochraně, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků 226 a legislativní iniciativa k posílení úlohy a pravomocí orgánů pro rovné zacházení 227 . Konzultace s občanskou společností jsou rovněž nedílnou součástí přípravy a provádění obchodních dohod EU 228 . Komise zřídila odbornou skupinu pro názory migrantů v oblasti migrace, azylu a integrace, která je složena ze zástupců občanské společnosti s příslušnou odborností, přičemž náplní její činnosti je poskytovat poradenství v oblasti migrační politiky.

V rámci strategie EU pro rovnost LGBTIQ osob 229  jsou neustále vedeny konzultace s organizacemi občanské společnosti zaměřené na její provádění. Organizace občanské společnosti jsou rovněž zapojeny do provádění mnohých opatření stanovených v této strategii, například do dialogu s členskými státy. Strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů 230 klade velký důraz na účast ve všech fázích procesu tvorby politik, a zejména na účast romské občanské společnosti.

Provádění fondů EU

Podle nařízení o společných ustanoveních 231 mohou být organizacím občanské společnosti a obráncům práv svěřovány úkoly. Členské státy podle tohoto nařízení musí zavést účinné mechanismy k zajištění toho, aby byly programy financované z EU 232 navrhovány a prováděny v souladu s příslušnými ustanoveními Listiny. To je část horizontální základní podmínky účinného uplatňování a provádění Listiny („horizontální základní podmínka“) 233 . Uvedené nařízení rovněž počítá s „partnerstvím“ s řadou regionálních a místních orgánů a subjektů zastupujících občanskou společnost, jako jsou například subjekty zodpovědné za prosazování základních práv. Členské státy tyto orgány a subjekty po celou dobu zapojují do přípravy, provádění a hodnocení programů, a to i prostřednictvím účasti ve výboru odpovědném za monitorování provádění programů financování, v němž musí být zajištěno vyvážené zastoupení dotčených partnerů.

Členské státy se ve stále větší míře snaží zajistit, aby jim s plněním horizontální základní podmínky pomáhaly organizace občanské společnosti 234 . V příslušných případech musí z fondů přidělit odpovídající zdroje na budování správních kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti 235 .

Například v Dánsku se organizace občanské společnosti a národní instituce pro lidská práva zapojily do dvoustranných a veřejných konzultací, které uspořádal řídící orgán programů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních. Rovněž se podílejí na monitorování provádění všech programů 236 . V Rumunsku řídící orgány všech programů zřídily monitorovací výbory a ve všech jsou zastoupeny organizace občanské společnosti 237 . V Česku jsou organizace občanské společnosti mezi subjekty, které připravují, provádějí a monitorují fondy, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních. Díky tomu mohou ovlivňovat obsah programů a výzev k financování a účastnit se hodnocení a monitorování například souladu operací s Listinou 238 .

Zdokonalené strukturální dialogy

Vedle konzultací Komise vytvořila několik uzpůsobených mechanismů dialogu, díky nimž se zúčastněné strany včetně organizací občanské společnosti a obránců práv mohou pravidelně podílet na tvorbě a provádění politik v konkrétních oblastech. Strukturální dialog s občanskou společností se odehrává například na fórech a platformách, jež se věnují rozsáhlým oblastem politiky a k nimž patří i stálé fórum organizací občanské společnosti bojujících proti rasismu, Platforma pro zdravotní postižení 239 , Evropské fórum pro migraci 240 a platforma pro politiku EU v oblasti zdraví. Na podporu provádění, sledování a hodnocení Strategie EU pro práva dítěte byla vytvořena síť EU pro práva dětí. V roce 2020 byla založena platforma pro práva obětí, jež má usnadnit dialog a výměnu osvědčených postupů a informací mezi svými členy, z nichž dvě třetiny zastupují občanskou společnost 241 .

EU rovněž zahájila dialogy o konkrétnějších otázkách, například v rámci fóra občanské společnosti pro rovnost LGBTIQ osob (LGBTIQ Equality Civil Society Forum), Evropské platformy pro začleňování Romů, projektu Roma Civil Monitor do roku 2025 242 , Fóra občanské společnosti pro otázky drog 243 a evropské platformy občanské společnosti pro boj proti obchodování s lidmi. Fórum občanské společnosti pro boj proti antisemitismu sdružuje zástupce Komise, židovských komunit, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran a jeho cílem je vytvářet vazby a maximalizovat účinky společných opatření. Organizace občanské společnosti, které jsou signatáři kodexu zásad boje proti dezinformacím a členy stálé pracovní skupiny zřízené pro účely tohoto kodexu, poskytují odborné poradenství pro lepší porozumění novým dezinformačním zprávám nebo pro stanovování klíčových výstupů, například ukazatelů pro měření dopadu kodexu na dezinformace v EU 244 .

Občanská společnost je klíčovým partnerem EU rovněž pro prosazování silnější kultury právního státu. Komise v rámci přípravy výročních zpráv o právním státu pořádá jednání se zúčastněnými stranami, jako jsou evropské sítě, vnitrostátní a evropské organizace občanské společnosti a profesní organizace 245 . Organizace občanské společnosti a obránci práv také zasílají písemné příspěvky pro tyto zprávy. To je zásadní pro to, aby mohlo být provedeno vyvážené posouzení oblastí, jež jsou předmětem těchto zpráv, tedy systémů soudnictví, protikorupčních systémů, plurality a svobody sdělovacích prostředků a dalších institucionálních otázek týkajících se brzd a protivah.

Pravidelný dialog s občanskou společností 246 a interní poradní skupiny 247 se rovněž zaměřují na otázky obchodu EU a skupiny pro občanský dialog jsou Komisi nápomocny při vedení pravidelného dialogu o všech záležitostech týkajících se společné zemědělské politiky 248 . Komise také udržuje strukturovaný občanský dialog s organizacemi občanské společnosti činnými v oblasti zdravotního postižení, sociálního vyloučení a chudoby 249 a kulturních a kreativních odvětví 250 .

Velmi dobrou příležitost k diskuzi s občanskou společností a obránci lidských práv v rámci vnější činnosti EU nabízí každoroční fórum EU a nevládních organizací o lidských právech, které spolupořádají Evropská služba pro vnější činnost, Komise a zastřešující organizace občanské společnosti „Síť pro lidská práva a demokracii“. Na této akci se setkávají stovky organizací občanské společnosti, obránců lidských práv a představitelů orgánů OSN a EU a diskutují o nejpalčivějších otázkách týkajících se lidských práv 251 .

Hlavní platformou EU pro strukturální dialog se sítěmi organizací občanské společnosti o otázkách rozvoje, včetně otázek týkajících se příznivého prostředí pro občanskou společnost v partnerských zemích EU, je politické fórum o rozvoji.

Koncepce podpory občanské společnosti na úrovni partnerských zemí EU je formulována ve 110 plánech EU pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti pro jednotlivé země. Tyto plány představují strategie EU a členských států pro spolupráci s občanskou společností, které odrážejí hlavní priority EU, například zvýšený důraz na podporu příznivého prostředí pro občanskou společnost. Nová generace plánů EU pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti se navíc zaměřuje na zapojení občanské společnosti včetně ženských, mládežnických a místních organizací do politického dialogu na úrovni jednotlivých zemí.

6.Závěr

Občanská společnost je nepostradatelnou součástí našich demokracií a má zásluhu na tom, že jsou v praxi uplatňovány základní hodnoty, na nichž je EU založena. Organizace občanské společnosti a obránci práv jsou neocenitelnými partnery při zajišťování toho, aby základní práva byla v životě lidí skutečností. Nepřetržitě a ve velmi náročných podmínkách, zejména během posledních krizí, prokazují, že jsou velmi silní a nesmírně odolní.

Členské státy a EU proto neustále musí společně vynakládat úsilí na to, aby organizace občanské společnosti a obránci práv mohli jako klíčoví partneři pro ochranu naší demokracie například před zahraničními autokraty, kteří ohrožují naše vlastní země, pracovat v příznivém prostředí 252 .

Tato zpráva dokládá, že členské státy a EU v různé míře přijímají opatření, aby aktéry občanské společnosti chránily, podpořily a zlepšily jejich postavení. Rovněž ukazuje, že organizace občanské společnosti a obránci práv mají jakožto cenní partneři činitelů s rozhodovací pravomocí řadu možností, jak projevovat své názory v souvislosti s tvorbou právních předpisů a politik. Současně však přetrvávají mnohé problémy.

Jak zdůraznily organizace občanské společnosti 253 , Evropský parlament 254 a Konference o budoucnosti Evropy 255 , musíme zintenzivnit práci, abychom vytvořili příznivý a posilující občanský prostor, a to za pomoci konkrétních a cílených opatření přizpůsobených specifikům organizací občanské společnosti a obránců práv. Problémy, s nimiž se organizace občanské společnosti a obránci práv potýkají, a potřebné reakce se samozřejmě mohou lišit v závislosti na vnitrostátní situaci a tématu. Společný cíl EU by však měl zůstat neměnný: chránit a podporovat organizace občanské společnosti a obránce práv a posílit jejich postavení.

Komise vítá velkou angažovanost a příspěvky aktérů občanské společnosti, Evropského parlamentu, Rady, členských států, jakož i Evropského hospodářského a sociálního výboru a Agentury pro základní práva v rámci přípravy této zprávy. Jsou dobrým základem pro další společnou práci v této oblasti.

Komise vyzývá ostatní orgány EU, členské státy a zúčastněné strany, aby rozebraly zjištění obsažená v této zprávě a rozvinuly dialog o občanském prostoru v EU. Zejména vyzývá Evropský parlament a Radu, aby o těchto zjištěních vedly zvláštní diskusi. Aby Komise tuto debatu podpořila, zahájí cílený dialog se zúčastněnými stranami v podobě série tematických seminářů o ochraně občanského prostoru, v němž se bude soustředit na to, jak může EU dále rozvíjet svou úlohu v ochraně, podpoře a posilování postavení organizací občanské společnosti a obránců práv s cílem řešit problémy zmíněné v této zprávě. Tématy seminářů by mohly být ochrana digitálního občanského prostoru, způsoby, jak lépe zacílit financování z EU a vnitrostátní financování na podporu organizací občanské společnosti a obránců práv, a způsoby, jak posílit občanský prostor a tím zvýšit odolnost naší demokracie. Výstupy této debaty budou představeny a projednány na zasedání evropského kulatého stolu na vysoké úrovni v roce 2023.

(1)

Článek 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU).

(2)

Ustanovení čl. 51 odst. 1 Listiny.

(3)

Pokud členské státy přijímají právní předpisy v oblasti, kde EU nemá pravomoc a kde neexistuje žádné právo EU, neprovádějí právo EU a Listina se na ně nepoužije. Mnohá základní práva zakotvená v Listině jsou však rovněž zakotvena ve vnitrostátních ústavách a judikatuře, jakož i v Evropské úmluvě o lidských právech, jejímiž signatáři jsou všechny členské státy EU.

(4)

COM(2020) 711 final. Strategie uplatňování Listiny se zaměřuje na opatření ve čtyřech oblastech: 1) zajištění účinného uplatňování Listiny členskými státy; 2) posílení postavení organizací občanské společnosti, obránců práv a odborníků z praxe v oblasti justice; 3) podpora využívání Listiny jako vodítka pro orgány EU a 4) posílení povědomí lidí o právech, která mají podle Listiny.

(5)

Viz první tematická zpráva, nazvaná „ Ochrana základních práv digitálním věku – výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2021“, COM(2021) 819 final.

(6)

  https://ec.europa.eu/info/departments/justice-and-consumers/justice-and-consumers-funding-tenders/funding-programmes/citizens-equality-rights-and-values-programme_cs

(7)

  https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/justice-programme_cs

(8)

V rámci výzev k předkládání návrhů na granty na akce, pokud jde o podporu nadnárodních projektů justičního vzdělávání v oblasti občanského práva, trestního práva nebo základních práv , Komise uvolnila přibližně 5 milionů EUR na podporu projektů týkajících se vzdělávání v oblasti občanského práva, trestního práva a základních práv zakotvených v Listině, včetně ochrany údajů.

(9)

COM(2022) 518 final.

(10)

  https://e-justice.europa.eu/european-training-platform/home_en

(11)

  https://e-justice.europa.eu/37134/CS/member_states_best_practices_on_the_charter

(12)

  https://e-justice.europa.eu/459/CS/fundamental_rights_interactive_tool

(13)

 Databáze obsahuje široké spektrum informací o Listině včetně judikatury vnitrostátních soudů, která se Listiny týká. Agentura tento nástroj zpřístupnila také ve vylepšené mobilní aplikaci poskytující informace o Listině. Přehled nástrojů, které agentura zajišťuje, je k dispozici na této internetové stránce: https://fra.europa.eu/en/eu-charter/fra-charter-resources  

(14)

  #RightHereRightNow (europa.eu) . Kampaň probíhala od prosince roku 2021 do prosince roku 2022 v sociálních médiích a také prostřednictvím mediálních akcí. Klíčovými partnery byly organizace občanské společnosti, národní instituce pro lidská práva, orgány pro rovné zacházení, agentura FRA a další subjekty a agentury EU.

(15)

  https://e-justice.europa.eu/512/CS/your_rights

(16)

  https://ec.europa.eu/info/aid-development-cooperation-fundamental-rights/your-rights-eu/eu-charter-fundamental-rights_cs

(17)

Pro účely této zprávy jsou organizace občanské společnosti definovány jako nevládní organizace a subjekty občanské společnosti činné v oblasti základních práv, které jsou dobrovolnými samosprávnými orgány nebo organizacemi založenými proto, aby sledovaly převážně neziskové cíle svých zakladatelů a členů. Viz článek 10 nařízení Rady (ES) č.  168/2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva a  doporučení CM/Rec(2007)14 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o právním postavení nevládních organizací v Evropě . Viz také Deklarace OSN o obráncích lidských práv , podle níž se pojem „obránci lidských práv“ neomezuje jen na organizace občanské společnosti zabývající se lidskými právy, ale může zahrnovat i jednotlivce a jiná uskupení. Právo EU „obránce lidských práv“ definuje jako „jednotlivce, skupiny a společenské orgány, kteří prosazují a chrání všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody“ ( Obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv , 2008, s. 2).

(18)

Pro účely této zprávy se „obránci práv“ kromě organizací občanské společnosti rozumí národní instituce pro lidská práva, orgány pro rovné zacházení a instituce veřejného ochránce práv. Neřadí se k nim jiné nezávislé subjekty, jako například orgány pro ochranu údajů, ani politické strany nebo odborové svazy.

(19)

Což také uznala Rada v  závěrech Rady o posílení uplatňování Listiny základních práv v Evropské unii ze dne 5. března 2021, s. 3 a 11.

(20)

 Viz Evropské partnerství pro demokracii: Repression and Resilience: Diagnosing closing space mid-pandemic (Útlak a odolnost: určení příčin zužování prostoru za pandemie, 2021), s. 9. Viz také agentura FRA: Europe’s civil society: still under pressure – 2022 update (Evropská občanská společnost: stále pod tlakem – aktualizované vydání z roku 2022)  a pokyny OSN Protection and Promotion of Civic Space (Ochrana a podpora občanského prostoru, 2020). I když jsou některá opatření cíleně zaměřena na to, aby organizacím občanské společnosti ztížila činnost, není tomu tak vždy – ohrožení činnosti těchto organizací může být i nechtěným negativním důsledkem opatření, jejichž účel byl legitimní, a to zejména v případech, kdy jejich provádění nebylo přiměřené.

(21)

 Viz Evropský hospodářský a sociální výbor: The response of civil society organisations to face the Covid-19 pandemic and the consequent restrictive measures adopted in Europe  (Reakce organizací občanské společnosti na pandemii COVID-19 a z toho plynoucí omezující opatření přijatá v Evropě, 2021).

(22)

  https://www.eesc.europa.eu/en/news-media/news/civil-society-organisations-helm-volunteer-assistance-ukrainian-civilians  

(23)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 12.

(24)

Viz Evropské občanské fórum: Towards vibrant European civic and democratic space (Cesta k živému evropskému občanskému a demokratickému prostoru, 2022), s. 11. Organizace občanské společnosti provedly téměř polovinu nových opatření, která byla v době omezení volného pohybu osob přijata v členských státech na podporu a ochranu obětí partnerského násilí a jejich dětí; viz Evropský institut pro rovnost žen a mužů: The Covid-19 pandemic and intimate partner violence against women in the EU (Pandemie COVID-19 a partnerské násilí na ženách v EU, 2021), s. 18. V Polsku vykonávalo 15,8 % organizací občanské společnosti doplňkové činnosti, jejichž cílem bylo poskytnout příjemcům během pandemie kvalitnější pomoc, a v Portugalsku rozšiřovaly organizace občanské společnosti a obránci práv informace o očkování v komunitách, k nimž se informace obtížně dostávají. Díky tomu bylo očkováno 600 000 cizích státních příslušníků bez ohledu na jejich migrační status. Viz souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 4.

(25)

Viz Společné sdělení Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty , JOIN(2020) 8 final.

(26)

Přehled různých druhů podpory, které občanská společnost zajišťuje v době ruské války proti Ukrajině, je uveden ve zprávě agentury FRA Europe’s civil society: still under pressure – 2022 update (Evropská občanská společnost: stále pod tlakem – aktualizované vydání z roku 2022), s. 45–50.

(27)

  https://missingchildreneurope.eu/ukraine/

(28)

  Platforma pro politiku EU v oblasti zdraví (EU Health Policy Platform) sdružuje přes 5 000 aktivních účastníků z více než 80 sítí, jako jsou skupiny pacientů a organizace zdravotnických pracovníků, z orgánů členských států a z Komise. Komise uvedenou síť podpořila při určování a zajišťování zdrojů financování pro iniciativy organizací občanské společnosti zaměřené na podporu ukrajinských uprchlíků a pacientů v záležitostech, jako je duševní zdraví a psychologické potřeby. Ocenění EU Health Award mimoto zvyšuje povědomí o úloze, kterou mají organizace občanské společnosti, města a školy v posilování participativní demokracie a aktivního občanství v oblasti veřejného zdraví.

(29)

Viz body 13 a 14 politického prohlášení přijatého na ministerské konferenci o vyvození odpovědnosti za zločiny spáchané na Ukrajině a Eurojust: Guidelines for Civil Society Organisations on Documenting International Crimes and Human Rights Violations for Criminal Accountability Purposes (Pokyny organizacím občanské společnosti k dokumentaci mezinárodních zločinů a porušení lidských práv pro účely vyvození trestní odpovědnosti, 2022). Několik ukrajinských organizací občanské společnosti, které se zaměřují na dokumentaci válečných zločinů a podávání zpráv o nich (součást organizace 5 am Coalition ) dostává granty z EU / projektů financovaných EU.

(30)

  Agentura FRA: Europe's civil society: still under pressure – 2022 update (Evropská občanská společnost: stále pod tlakem – aktualizované vydání z roku 2022).

(31)

Ačkoli Listina není podle čl. 51 odst. 1 přímo použitelná v oblasti vnějších vztahů EU, její ustanovení jsou závazná pro orgány a instituce EU, k nimž patří i útvary, které za vnější vztahy EU odpovídají, a to při veškeré jejich činnosti. Tyto útvary mají navíc bez ohledu na odlišné právní a politické souvislosti vnitřní a vnější činnosti dlouhodobé zkušenosti se spoluprací s organizacemi občanské společnosti a obránci práv, s jejich ochranou a sledováním a s vedením dialogu s nimi.

(32)

Zpráva o právním státu 2022 – stav právního státu v Evropské unii, COM(2022) 500 final.

(33)

COM(2020) 790 final.

(34)

  https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/eu-justice-scoreboard_cs

(35)

Viz agentura FRA: Challenges facing civil society organisations working on human rights in the EU (Úkoly pro organizace občanské společnosti, které pracují v oblasti lidských práv v EU, 2018), agentura FRA: Protecting civic space in the EU ( Ochrana občanského prostoru v EU, 2021) a agentura FRA: Europe's civil society: still under pressure – 2022 update (Evropská občanská společnost: stále pod tlakem – aktualizované vydání z roku 2022). Viz také https://fra.europa.eu/fr/cooperation/civil-society/civil-society-space .

(36)

  Zpráva o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy , viz zejména tyto návrhy: „zapojit občanskou společnost… do procesu zapojení občanů“ (návrh č. 36, bod 5, s. 79); „poskytovat zvýšenou strukturální podporu, finanční i jinou, občanské společnosti, zejména mládežnické občanské společnosti... Toho by mohlo být dosaženo prostřednictvím... zvláštní strategie občanské společnosti“ (bod 8); „posílení spolupráce mezi zákonodárci EU a organizacemi občanské společnosti s cílem využít vazby mezi činiteli s rozhodovací pravomocí a občany, kterou vytvářejí organizace občanské společnosti“ (bod 10); „reformovat způsob fungování Evropské unie lepším zapojením sociálních partnerů a organizované občanské společnosti“ (návrh č. 39, bod 6, s. 83); „sociální partneři a organizovaná občanská společnost by měli být lépe zapojeni do rozhodovacího procesu vzhledem k jejich významu v evropském demokratickém dění“ (návrh č. 40, bod 5, s. 84).

(37)

Cílené konzultace se zúčastnilo 22 z 27 členských států.

(38)

  https://fra.europa.eu/cs/cooperation/civil-society

(39)

Zpráva vychází ze zpráv o občanském prostoru a občanské společností, které v poslední době vypracovaly Evropský parlament , Evropský hospodářský a sociální výbor , agentura FRA (viz poznámka pod čarou č. 35), Organizace spojených národů a   Rada Evropy .

(40)

Výsledky čtyř cílených konzultací vyhodnotila a shrnula agentura FRA. Viz souhrnné zprávy o konzultacích a jednotlivé příspěvky do konzultací poskytnuté členskými státy a zúčastněnými stranami .

(41)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 2. Priority své činnosti přizpůsobují vnitrostátní situaci a nejnaléhavějším potřebám i národní instituce pro lidská práva, zatímco orgány pro rovné zacházení se soustřeďují na provádění právních předpisů týkajících se rovnosti a zákazu diskriminace (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 6).

(42)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 8. Ve Švédsku organizace občanské společnosti realizovala státem financovaný projekt zaměřený na informování masážních salonů o nebezpečí páchání násilí na ženách, které je spojeno s prostitucí a obchodováním s lidmi. V rámci tohoto projektu bylo pro masážní salony vytvořeno označení, byli poučeni zainteresovaní aktéři a vznikl informační materiál pro velké společnosti, který jim pomůže provést analýzu rizik a přijmout opatření (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 2).

(43)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 5 a 6.

(44)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 4. Ve Švédsku bylo například založeno celosvětové organizované stávkové hnutí mládeže za ochranu klimatu Pátky pro budoucnost (Fridays for Future). Šíří informace o klimatických otázkách a nabízí zdroje a podporu lidem, kteří chtějí ovlivnit tvorbu politik podobnými demonstracemi a stávkami, viz https://fridaysforfuture.org .

(45)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 6.

(46)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 8.

(47)

Členství v Radě OSN pro lidská práva například obnáší dialog s organizacemi občanské společnosti, pomocí něhož vlády s těmito organizacemi v otázkách lidských práv aktivně spolupracují a umožňují jim se zapojovat do práce rady (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 6). Rada Evropy podporuje to, aby organizace občanské společnosti podávaly zprávy a zapojovaly se, viz například příručka Working with the Council of Europe: a practical guide for civil society (Spolupráce s Radou Evropy: praktická příručka pro občanskou společnost) a internetové stránky https://www.coe.int/en/web/anti-human-trafficking/role-of-ngos , https://www.coe.int/en/web/minorities/role-of-ngos , https://www.coe.int/en/web/istanbul-convention/ngo a  https://www.coe.int/en/web/european-commission-against-racism-and-intolerance/civil-society .

(48)

Organizace občanské společnosti například v posledních letech upozornily na tragédie pohřešovaných migrantů a poukázaly na potřebu je identifikovat a navrátit jim důstojnost. Rada Evropy vyzvala k  okamžitému podniknutí kroků v této otázce a k řešení podstatnou měrou přispěje chystaný rámec interoperability rozsáhlých informačních systémů Unie.

(49)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 6.

(50)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 10.

(51)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 8.

(52)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 4; v této věci rozhodl okresní soud v Haagu dne 5. února 2020 (ECLI:NL:RBDHA:2020:865, bod 5.1). Žalobu podala také organizace občanské společnosti, která tvrdila, že stát musí na ochranu práva na život a práva na soukromý a rodinný život přijmout další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů (nizozemský Nejvyšší soud, 20. prosince 2019, ECLI:NL:HR:2019:2007).

(53)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 7. Litevská národní instituce pro lidská práva provedla šetření týkající se pomoci obětem domácího násilí a poskytování psychologických služeb osobám v ústavech sociální péče; souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 9.

(54)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 3.

(55)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 7.

(56)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 5.

(57)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 5. V Chorvatsku jsou organizace občanské společnosti zastoupeny v Radě pro rozvoj občanské společnosti, Radě pro lidská práva a v odborných pracovních skupinách, jež jsou pověřeny přípravou návrhů vnitrostátních politických dokumentů (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 5).

(58)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 5; tyto akční plány jsou vyžadovány v rámci členství států v Partnerství pro otevřené vládnutí, přičemž členy jsou Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko. Více informací je k dispozici na internetových stránkách https://www.opengovpartnership.org/policy-area/civic-space-and-enabling-environment/ .

(59)

Nařízení (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004.

(60)

Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) vydala několik varování, která vedla k tomu, že orgány EU pro ochranu spotřebitelů podnikly kroky proti provozovatelům aplikací WhatsApp a TikTok ( https://www.beuc.eu/publications/consumer-groups-file-complaint-against-whatsapp-unfairly-pressuring-users-accept-its/html , https://www.beuc.eu/tiktok ). První varování, které Evropská organizace spotřebitelů vydala kvůli nekalým praktikám leteckých společností, vyústilo v závazek šestnácti velkých leteckých společností, že budou poskytovat kvalitnější informace a budou cestujícím proplácet náklady ihned po zrušení letu ( https://www.beuc.eu/publications/beuc-reports-major-airlines-breaching-passenger-rights-and-calls-industry-investigation/html , https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/consumer-rights-and-complaints/enforcement-consumer-protection/coordinated-actions/air-travel_cs ).

(61)

Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).

(62)

To, která sdružení, organizace a jiné právnické osoby mají oprávněný zájem na zajištění dodržování této směrnice, se určuje podle kritérií stanovených příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Tyto subjekty navíc mohou soudní a/nebo správní řízení zahájit pouze se souhlasem žalobce.

(63)

Nařízení (EU) 2021/1767 ze dne 6. října 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství.

(64)

Návrh směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnice 2008/99/ES, COM(2021) 851 final. Komise rovněž přijala sdělení, které má jednotlivcům a nevládním organizacím usnadnit přístup k právní ochraně v oblasti životního prostředí, COM(2020) 643. Nedávný rozsudek Soudního dvora potvrzuje, že Aarhuská úmluva, vykládaná ve spojení s Listinou, ukládá členským státům povinnost zajistit účinnou soudní ochranu a umožnit sdružením na ochranu životního prostředí, aby před vnitrostátními soudy ověřily, že jsou dodržovány určité normy unijního práva životního prostředí (8. listopadu 2022, Deutsche Umwelthilfe eV v. Bundesrepublik Deutschland, C-873/19, EU:C:2022:857).

(65)

Návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (COM(2022) 71), který rovněž stanoví konzultace se zúčastněnými stranami a organizacemi občanské společnosti.

(66)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV. V 62. bodě odůvodnění této směrnice jsou členské státy vyzvány, aby v rámci pomoci obětem trestného činu úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti.

(67)

Čl. 8 odst. 4 směrnice 2012/29/EU.

(68)

Jak je uvedeno na straně 10 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2021) 324 final, služby poskytované přímo státem se službami poskytovanými organizacemi občanské společnosti kombinovaly Belgie, Francie, Německo, Řecko a Španělsko.

(69)

Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.

(70)

Čl. 27 odst. 3 a články 40 a 41 návrhu směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, COM(2022) 105 final.

(71)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_11_4

(72)

Bod 2.2.4 přílohy 1 prováděcího rozhodnutí oznámeného pod číslem C(2018) 6550 například požaduje, aby členské státy vedly konzultace se zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni, zejména organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením, a náležitě zohledňovaly jejich názor při výběru sledovaných stránek.

(73)

Čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2006 a čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1177/2010.

(74)

Čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 1371/2007, čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1177/2010, čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 181/2011 a příloha III nařízení (EU) 2021/782. Od června 2023 budou provozovatelé železniční dopravy povinni tyto organizace zastupující osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí pravidelně konzultovat ohledně norem kvality pro pomoc osobám se zdravotním postižením.

(75)

Článek 80 nařízení (EU) 2016/679.

(76)

Článek 55 směrnice (EU) 2016/680.

(77)

Návrh nařízení o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, COM(2020) 825 final. Poskytovatelé velmi velkých online platforem jsou v aktu o digitálních službách vybízeni k tomu, aby při posuzování systémových rizik a zmírňujících opatření spolupracovali s: i) partnery z řad občanské společnosti, aby podpořili správné uplatňování pravidel, například vypracováním kodexů chování; ii) organizacemi občanské společnosti, jež provádějí vědecký výzkum, vzhledem k jejich úloze při odhalování, určování a chápání systémových rizik v EU.

(78)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovných příležitostí a rovného zacházení pro ženy a muže v oblasti zaměstnanosti a povolání a o zrušení článku 20 směrnice 2006/54/ES a článku 11 směrnice 2010/41/EU, COM(2022) 688; návrh směrnice Rady o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, rovného zacházení v oblasti zaměstnanosti a povolání s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, rovného zacházení pro ženy a muže v oblasti sociálního pojištění a v oblasti přístupu ke zbožím a službám a jejich poskytování a o zrušení článku 13 směrnice 2000/43/ES a článku 12 směrnice 2004/113/ES, COM(2022) 689.

(79)

  https://home-affairs.ec.europa.eu/networks/european-union-internet-forum-euif_en

(80)

  https://ec.europa.eu/home-affairs/networks/radicalisation-awareness-network-ran/about-ran_en#who-are-we . Síť sdružuje zástupce občanské společnosti, sociální pracovníky, pracovníky s mládeží, učitele, zdravotnické pracovníky, zástupce místních orgánů, policisty a příslušníky vězeňské služby, kteří se věnují prevenci násilného extremismu a boji proti němu a také rehabilitaci násilných extremistů a jejich opětovnému začleňování do společnosti.

(81)

Organizace občanské společnosti a obránci práv ve stále větší míře vyvíjejí nástroje k ochraně práv, která mají podle Listiny, zejména práva na svobodu projevu, zahrnujícího přístup k informacím, a práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování, viz příručka How to Use EU Law to Protect Civic Space  (Jak využívat právní předpisy EU k ochraně občanského prostoru, 2020), kterou vydaly organizace European Center for Not-for-Profit Law Stichting (ECNL), European Foundation Centre (EFC) a Donors and Foundations Networks in Europe (DAFNE).

(82)

Uznaly to Komise ve strategii uplatňování Listiny, Evropský parlament (usnesení 2021/2103(INI) a usnesení o legislativní iniciativě 2020/2026(INL)) i Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko, C-78/18, EU:C:2020:476, bod 113.

(83)

Viz doporučení CM/Rec(2018)11 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o potřebě posílit ochranu a podporu prostoru pro občanskou společnost v Evropě a rezoluce Valného shromáždění OSN č. 53/144 s názvem Deklarace o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody (článek 2).

(84)

Viz zprávy agentury FRA – poznámka pod čarou č. 35 . Také pokyny OSN Protection and Promotion of Civic Space (Ochrana a podpora občanského prostoru, 2020) , s. 8.

(85)

  Konzultace s agenturou FRA o Listině v roce 2022 : otázka G) Překážky narušující „bezpečný prostor a ochranu“. Viz také průzkum agentury FRA zaměřený na občanský prostor – zkušenosti organizací z let 2018 a  2019 .

(86)

Zúčastněné strany například uvedly, že ve Slovinsku byly organizace občanské společnosti terčem negativních vyjádření veřejných činitelů (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Slovinsku, s. 23–24), v Chorvatsku pomlouvačných a dezinformačních kampaní (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Chorvatsku, s. 26) a na Slovensku slovních útoků významných osob (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Slovensku, s. 23). V Maďarsku si LGBTIQ komunita a některé organizace občanské společnosti stěžují na to, že jsou terčem pomlouvačných kampaní vlády (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Maďarsku, s. 30).

(87)

Například v případě Řecka organizace občanské společnosti odkazovaly na zákon ze dne 4. září 2021, který kriminalizuje určitou činnost organizací občanské společnosti, a zejména těch organizací, které se zapojují do pátracích a záchranných akcí na moři (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Řecku, s. 22).

(88)

Strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou zjevně neopodstatněné nebo zneužívající soudní řízení, která obvykle iniciují vlivní jednotlivci, lobbistické skupiny, společnosti a státní orgány proti těm, kdo se zapojují do ochrany veřejného zájmu. Jejich účelem je cenzurovat, zastrašit nebo umlčet kritiky tím, že budou zatíženi náklady na právní obranu. Viz návrh směrnice o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními (COM(2022) 177 final) a zpráva o právním státu 2022 (s. 21 a 26), v níž je uvedeno, že se tento jev v EU objevuje stále častěji a představuje jeden z problémů, s nimiž se organizace občanské společnosti potýkají.

(89)

Ve zprávě agentury FRA Europe’s civil society: still under pressure – 2022 update (Evropská občanská společnost: stále pod tlakem – aktualizované vydání z roku 2022) jsou na straně 21 migrace, ochrana životního prostředí, práva žen, práva LGBTIQ osob, boj proti rasismu a práva dětí označeny za citlivé otázky. Viz také souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 8, a souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 15. V Polsku jsou například v současnosti proti LGBTIQ osobám a nevládním organizacím i nadále namířeny iniciativy související s návrhem právního předpisu (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Polsku, s. 29). V Itálii jsou skupiny občanské společnosti zabývající se právy migrantů zejména terčem omezování občanského prostoru (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Itálii, s. 25).

(90)

Viz sdělení o zprávě o právním státu 2022, s. 24; souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 10; dále ENNHRI: State of the rule of law in the European Union (Stav právního státu v Evropské unii, 2022).

(91)

Národní instituce pro lidská práva rovněž uvedly, že jsou terčem negativních reportáží nebo kampaní v médiích, zaměřují se na ně žaloby související s jejich činností a některé incidenty musí hlásit policii. Jedna instituce uvedla, že byly poškozeny její prostory (agentura FRA: Strong and effective national human rights institutions – challenges, promising practices and opportunities (Silné a efektivní národní instituce pro lidská práva – výzvy, slibné postupy a příležitosti, 2019), s. 45). Viz také ENNHRI:  2020 Guidelines on support for NHRIs under threat (Pokyny pro podporu ohrožených národních institucí pro lidská práva, 2020).

(92)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 6. V Maďarsku například přetrvávají obavy ohledně nezávislosti komisaře pro základní práva (sdělení o zprávě o právním státu 2022, s. 24).

(93)

V Litvě například vyvstaly obavy, že by nedostatek zdrojů a návrh nového zákona mohly narušit schopnost Úřadu parlamentních veřejných ochránců práv plnit mandát (sdělení o zprávě o právním státu 2022, s. 24). Viz také doporučení Chorvatsku a Polsku uvedená ve zprávě o právním státu 2022.

(94)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 7. Viz také Equinet: Legislating for stronger, more effective equality bodies (Příprava právních předpisů pro silnější, efektivnější orgány pro rovné zacházení, 2021) .

(95)

Doporučení Komise (EU) 2018/951 ze dne 22. června 2018 o  normách pro orgány pro rovné zacházení (21. bod odůvodnění). Viz též poznámka pod čarou č. 78.

(96)

Podle monitoru CIVICUS ( https://monitor.civicus.org/ ) je občanský prostor považován za: i) otevřený v Rakousku, na Kypru, v Dánsku, Estonsku, Finsku, Německu, Irsku, Litvě, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku a Švédsku; ii) zúžený v Belgii, Bulharsku, Chorvatsku, Česku, Francii, Řecku, Itálii, Lotyšsku, na Maltě, v Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Španělsku a iii) uzavřený v Maďarsku a Polsku.

(97)

Sdělení o zprávě o právním státu 2022, s. 25.

(98)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 12; sdělení o zprávě o právním státu 2022, s. 25.

(99)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 12; zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Německu, s. 25.

(100)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 18 a 19.

(101)

Zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Bulharsku, s. 25.

(102)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 12.

(103)

  https://oikeusministerio.fi/en/-/an-autonomous-and-dynamic-civil-society-for-all  

(104)

Občanská společnost v Rakousku například vyjádřila obavy z dopadu protiteroristických právních předpisů na prostor pro činnost organizací občanské společnosti, konkrétně muslimských organizací (viz kapitola věnovaná Rakousku ve zprávě o právním státu 2021 (s. 18) a ve zprávě o právním státu 2022 (s. 23)). Ve Francii vyslovila řada zúčastněných stran obavy z návrhu zákona o „upevnění zásad republiky“ (zákon č. 2021-1109 ze dne 24. srpna 2021; kapitola věnovaná Francii ve zprávě o právním státu 2021 (s. 17) a ve zprávě o právním státu 2022 (s. 23)). V Řecku některé organizace občanské společnosti vyjádřily obavy z postupu registrace nevládních organizací činných v oblasti azylu, migrace a sociálního začleňování (zákon č. 4662/2020 ve znění zákona č. 4686/2020; viz kapitola věnovaná Řecku ve zprávě o právním státu 2020 (s. 22), ve zprávě o právním státu 2021 (s. 12) a ve zprávě o právním státu 2022 (s. 12)). Ke Státní radě byla podána tři odvolání, která napadají soulad některých aspektů zákona o registraci nevládních organizací s právem (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Německu, s. 21).

(105)

V Polsku například u zúčastněných stran vyvolal obavy návrh zákona, který má zajistit „transparentnost nevládních organizací“ (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Polsku, s. 29).

(106)

Ve Švédsku byl předložen návrh na změnu ústavy, který má rozšířit možnosti omezení svobody sdružování povolené právními předpisy pro sdružení, která jsou zapojená do terorismu nebo terorismus podporují, a organizace občanské společnosti vyjádřily obavu, že tato změna by umožnila nepřípustný zásah do svobody sdružování (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Švédsku, s. 19). Viz Finanční akční výbor, Combating the abuse of non-profit organisations (Recommendation 8)  (Boj proti zneužívání neziskových organizací, doporučení 8) (2015).

(107)

Na Kypru vedlo zavedení právních předpisů, jejichž cílem je zajistit soulad s pravidly boje proti financování terorismu a praní peněz, k odregistrování několika organizací občanské společnosti (kapitola věnovaná Kypru ve zprávě o právním státu 2021 (s. 12) a ve zprávě o právním státu 2022 (s. 16)).

(108)

Například auditní kontroly organizací občanské společnosti v Maďarsku (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Maďarsku, s. 29).

(109)

Viz kapitola 4: Poskytování podpory organizacím občanské společnosti a obráncům práv.

(110)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 13.

(111)

 Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 9, a souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 19. Viz také ENNHRI: State of the rule of law in the EU 2022 (Stav právního státu v EU 2022 ).

(112)

Slovenské národní středisko pro lidská práva zaznamenalo jedenáct případů, které respondenti považovali za výhrůžky, obtěžování nebo zastrašování. Nejčastější byly obtěžování a ústní pomluvy jednotlivců nebo jejich rodin. Kromě nich převažovaly výhrůžky a používání správních řízení jako formy obtěžování (např. stížností či trestních oznámení) (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 9).

(113)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 13; zmíněný projekt Yhdessä vihaa vastaan (yhdessavihaavastaan.fi) je financován z programu Práva, rovnost a občanství.

(114)

  https://monitor.civicus.org/

(115)

  https://civicspacewatch.eu/

(116)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 14, v níž se uvádí, že již několik let je poskytována ochrana jednotlivcům a novinářům, kteří jsou v ohrožení.

(117)

Příspěvek sítě ENNHRI, s. 10, v němž je uvedeno, že v Německu byl vytvořen ochranný program pro obránce lidských práv, kterým je kvůli jejich práci vyhrožováno. V rámci tohoto programu je poskytována pomoc na místě a příspěvky na dočasné přemístění.

(118)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 14.

(119)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 13.

(120)

Tématu bezpečného a příznivého prostředí byla věnována vzdělávací akce „2021 NHRI Academy“, kterou spolupořádaly síť ENNHRI s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE): Protecting human rights defenders and co-creating inclusive civil society space in Europe: The role of NHRIs – 2021 NHRI Academy Follow-up Training | OBSE (Ochrana obránců lidských práv a spoluvytváření inkluzivního prostoru pro občanskou společnost v Evropě: úloha národních institucí pro lidská práva – školení navazující na akci „2021 NHRI Academy“).

(121)

ENNHRI: State of the rule of law in the European Union (Stav právního státu v Evropské unii, 2022), s. 39.

(122)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 8.

(123)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 19.

(124)

  Sdělení o zprávě o právním státu 2021, s. 20.

(125)

Viz zpráva o právním státu 2022, doporučení Komise členským státům týkající se občanského prostoru a problémů, s nimiž se potýkají organizace občanské společnosti a obránci práv (např. mechanismus konzultací a úloha národních institucí pro lidská práva), v Chorvatsku, na Kypru, v Česku, Dánsku, Estonsku, Řecku, Maďarsku, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Polsku, Rumunsku a ve Švédsku.

(126)

 Viz doporučení Komise (EU) 2022/758 ze dne 27. dubna 2022 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“); návrh směrnice o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“), COM(2022) 177; ENNHRI: The EU has a key role in safeguarding human rights defenders from strategic litigation against public participation (EU má klíčovou úlohu v ochraně obránců lidských práv před strategickými soudními spory namířenými proti účasti veřejnosti, 2022).

(127)

COM(2021) 851 final, článek 13.

(128)

COM(2022) 177 final. Evropská unie a členské státy musí jakožto smluvní strany Aarhuské úmluvy zajistit, že osoby uplatňující svá práva v souladu s pravidly stanovenými v této úmluvě budou chráněny před finančními postihy nebo pokutami, pronásledováním nebo obtěžováním.

(129)

C(2022) 6536 final. Viz ENNHRI: NHRIs evidence the need to adopt common EU standards on media transparency, pluralism and freedom (Národní instituce pro lidská práva poukazují na to, že je třeba přijmout společné normy EU pro transparentnost, pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků, 2022) a souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 8.

(130)

C(2021) 6650 final.

(131)

Usnesení Evropského parlamentu o legislativní iniciativě obsahující doporučení Komisi o  statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací , 2020/2026(INL).

(132)

  Jednotný trh – návrh legislativní iniciativy v oblasti přeshraničních činností sdružení (europa.eu)  

(133)

Strategie uplatňování Listiny, s. 6–7.

(134)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko, C-78/18, EU:C:2020:476.

(135)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. listopadu 2021, Komise v. Maďarsko, C-821/19, EU:C:2021:930.

(136)

  https://www.eeas.europa.eu/sites/default/files/eu_action_plan_on_human_rights_and_democracy_2020-2024.pdf

(137)

  https://www.eeas.europa.eu/sites/default/files/eu_guidelines_hrd_en.pdf .

(138)

COM(2018) 6798 final, příloha 1.

(139)

  ProtectDefenders.eu .

(140)

C(2018) 6798 final, příloha 2.

(141)

  https://csometer.info/

(142)

Tento projekt na základě souboru norem a ukazatelů hodnotí právní rámec, který ovlivňuje činnost organizací občanské společnosti, a jejich situaci v deseti oblastech, k nimž patří například svoboda sdružování, shromažďování a projevu, právo na soukromí a přístup k financování.

(143)

  Doporučení CM/Rec(2021)1  Výboru ministrů členským státům k rozvoji a posílení účinných, pluralitních a nezávislých národních institucí pro lidská práva; doporučení CM/Rec(2019)6 Výboru ministrů členským státům k rozvoji instituce veřejného ochránce práv;   doporučení CM/Rec(2018)11  Výboru ministrů členským státům o potřebě posílit ochranu a podporu prostoru pro občanskou společnost v Evropě.

(144)

  Doporučení CM/Rec(2007)14 Výboru ministrů členským státům o právním postavení nevládních organizací v Evropě.

(145)

  https://www.coe.int/en/web/ingo/expert-council

(146)

  https://fom.coe.int/en/pays

(147)

 Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 2 a 4. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva například pomáhá chránit aktéry občanské společnosti tím, že monitoruje, jak je prostředí celosvětově i v jednotlivých státech příznivé pro občanský prostor, a má vedoucí úlohu v úsilí OSN zaměřeném na předcházení zastrašování a odvetným opatřením namířeným proti spolupracovníkům OSN a na jejich monitorování a řešení. Tento úřad rovněž podporuje a poskytuje vedení a pomoc v oblasti: i) přijímání a provádění právních předpisů, politik a postupů, kterými jsou identifikovány hrozby a kterými je občanská společnost chráněna před útoky, a to v online i offline prostředí, a ii) vytváření integrovaných sítí ochrany na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni.

(148)

Viz OBSE/ODIHR: The situation of human rights defenders in selected OSCE participating states. The final report of the first assessment cycle (2017–2019) (Situace obránců lidských práv ve vybraných státech OBSE: závěrečná zpráva za první hodnoticí cyklus (2017–2019), 2021). V této zprávě se uvádí, že pravidelné monitorování a podávání zpráv o situaci obránců práv probíhají v celém regionu OBSE. Úřad OBSE ODIHR rovněž poskytuje odborné poradenství, zvyšuje informovanost států o povinnostech v oblasti ochrany obránců práv a ulehčuje dialog států a občanské společnosti o práci obránců práv. Dále podporuje národní instituce pro lidská práva a další obránce tak, že jim pomáhá budovat kapacity pro bezpečné provádění monitorování a podávání zpráv.

(149)

  https://www.osce.org/odihr/human-rights-defenders

(150)

Viz OBSE/ODIHR: Guidelines on freedom of association (Pokyny ke svobodě sdružování, 2015), zásada č. 7.

(151)

Tři členské státy uvedly, že poskytují jinou než finanční podporu (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 18). Podporu lze poskytovat i jinými způsoby, například formou budování kapacit, angažovanosti a dialogu, ochrany a vyslovování podpory organizacím občanské společnosti. V této zprávě jsou tyto aktivity pojednány v kapitolách 2 a 5.

(152)

 Francie například mezi lety 2021 a 2022 navýšila financování obránců práv, a to veřejného ochránce práv a Národní poradní komise pro lidská práva (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 19). V Německu se od roku 2015 podstatně navýšilo financování organizací občanské společnosti prostřednictvím spolkového programu „Demokratie leben!“ (Žijte demokracií!) (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 19).

(153)

V Rakousku byl po domluvě s dotčenými organizacemi zřízen fond, z nějž je poskytována finanční podpora neziskovým organizacím, aby se vypořádaly s dopady pandemie COVID-19 (zpráva o právním státu 2021, kapitola věnovaná Rakousku, s. 18).

(154)

Granty EHP a norské granty se rovněž zaměřují na dlouhodobou udržitelnost a kapacitu občanské společnosti prostřednictvím fondu na podporu aktivních občanů Active Citizens Fund .

(155)

Viz sdělení o zprávě o právním státu 2021, s. 24; viz také agentura FRA: Protecting civic space in the EU (Ochrana občanského prostoru v EU, 2021) , s. 39, agentura FRA: Europe’s civil society: still under pressure (Evropská občanská společnost: stále pod tlakem, 2022), s. 32, a Equinet, Legislating for stronger, more effective equality bodies (Příprava právních předpisů pro silnější, efektivnější orgány pro rovné zacházení, 2021) , s. 4.

(156)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 22. K problémům, s nimiž se některé organizace občanské společnosti potýkají, když chtějí získat přístup k prostředkům z evropských strukturálních fondů, viz také Evropské občanské fórum: Towards vibrant European civic and democratic space (Cesta k živému evropskému občanskému a demokratickému prostoru, 2022), s. 37.

(157)

  Konzultace s agenturou FRA o Listině v roce 2022 : otázka L) Překážky zapříčiněné „rámcem financování“.

(158)

Z Národní nadace pro občanskou společnost (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Estonsku, s. 15).

(159)

Z programu státního rozpočtu Fond pro nevládní organizace (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Lotyšsku, s. 18).

(160)

Z národního Fondu pro nevládní organizace (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Litvě, s. 20).

(161)

Například maltský Fond pro občanskou společnost (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 20).

(162)

Zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Finsku, s. 19.

(163)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 20.

(164)

V Chorvatsku a Dánsku je kupříkladu poskytováno veřejné financování na hlavní náklady organizací občanské společnosti. Ve Slovinsku a Švédsku je možno pokrýt správní výdaje z rozpočtu projektu (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 17 a 18).

(165)

Viz agentura FRA: Protecting civic space in the EU (Ochrana občanského prostoru v EU, 2021) , s. 8.

(166)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 21. Slovinsko a Slovensko mají systém určování daní, který fyzickým a právnickým osobám umožňuje poukázat určitou procentuální část hrazené daně z příjmu na veřejně prospěšné účely, k nimž se řadí i organizace občanské společnosti (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 17–18).

(167)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 21.

(168)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 22. Viz také agentura FRA: Europe’s civil society: still under pressure (Evropská občanská společnost: stále pod tlakem, 2022), s. 32.

(169)

Viz agentura FRA: Challenges facing civil society organisations working on human rights in the EU (Úkoly pro organizace občanské společnosti, které pracují v oblasti lidských práv v EU, 2018), s. 32.

(170)

Zákon č. 38/2003 ze dne 17. listopadu 2003, o všeobecných subvencích.

(171)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 20.

(172)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 20–21.

(173)

V Maďarsku vyvstaly otázky ohledně toho, jakou roli stát ve financování občanské společnosti hraje. Podle zúčastněných stran vláda centralizovala rozdělování prostředků prostřednictvím Národního fondu spolupráce a upřednostňuje financování jí organizovaných nevládních organizací. V roce 2021 Maďarsko ztratilo způsobilost pro granty EHP a norské granty, jelikož se nedohodlo na nezávislém subjektu pro administraci grantů, který by byl pověřen řízením financování občanské společnosti. Oba body viz zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Maďarsku, s. 30–31. V Polsku nebyly řešeny obavy organizací občanské společnosti o fungování Národního institutu svobody – střediska pro rozvoj občanské společnosti, který je odpovědný za rozdělování státních finančních prostředků a finančních prostředků EU, jejichž přidělování probíhá na vnitrostátní úrovni, nevládním organizacím (kapitola věnovaná Polsku ve zprávě o právním státu 2021 (s. 27) a ve zprávě o právním státu 2022 (s. 29)).

(174)

V Irsku vyjádřily organizace občanské společnosti obavy z dopadu volebního zákona, který zakazuje poskytování darů přesahujících určitou částku na „politické účely“ a poskytování darů zahraničními dárci (kapitola věnovaná Irsku ve zprávě o právním státu 2020 (s. 15), ve zprávě o právním státu 2021 (s. 18) a ve zprávě o právním státu 2022 (s. 20)).

(175)

V Německu i nadále představuje problém právní nejistota ohledně politické činnosti organizací občanské společnosti se statusem subjektu osvobozeného od daně, ačkoli již byla ohlášena reforma příslušných pravidel (kapitola věnovaná Německu ve zprávě o právním státu 2020 (s. 12), ve zprávě o právním státu 2021 (s. 17) a ve zprávě o právním státu 2022 (s. 24)).

(176)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se zastřešujícími organizacemi občanské společnosti působícími v EU, s. 14 a 20; rozsudek Soudního dvora ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko, C-78/18, EU:C:2020:476.

(177)

Jak je uvedeno ve studii Komise s názvem Feasibility study for financial support for litigating cases relating to violations of democracy, rule of law and fundamental rights (Studie proveditelnosti finanční podpory soudních sporů týkajících se porušování demokracie, právního státu a základních práv, 2020, s. 3), brání podle 85 % respondentů nedostatek finančních prostředků vedení soudních sporů a poskytování právního poradenství a podpory v oblasti základních práv „ve velké míře“.

(178)

Na Slovensku byly právní reformou omezeny dotace pro organizace občanské společnosti propagující manželství a rodinné hodnoty, čímž byly z veřejného financování vyloučeny organizace občanské společnosti, které se zabývají genderovou rovností a právy LGBTIQ osob (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 8; kapitola věnovaná Slovensku ve zprávě o právním státu 2021 (s. 20) a ve zprávě o právním státu 2022 (s. 23)). V Česku byly oznámeny zúčastněnými stranami překážky přístupu k veřejnému financování, především u organizací občanské společnosti, které se zabývají otázkami týkajícími se ochrany životního prostředí, právního státu, LGBTIQ osob a azylu a prosazováním souvisejících zájmů (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Česku, s. 20).

(179)

  https://ec.europa.eu/info/departments/justice-and-consumers/justice-and-consumers-funding-tenders/funding-programmes/citizens-equality-rights-and-values-programme_cs Program CERV navazuje na předcházející program Práva, rovnost a občanství: https://ec.europa.eu/justice/grants1/programmes-2014-2020/rec/index_en.htm .

(180)

  Konzultace s agenturou FRA o Listině v roce 2022 : otázka N) Programy financování v oblasti práv a hodnot zajišťované Evropskou komisí („program CERV“).

(181)

V rámci minulé výzvy k podávání návrhů byly přiděleny 2 miliony EUR sedmi projektům, které se zabývají mimo jiné rozšiřováním znalostí právníků v oblasti používání Listiny, podporou prosazování judikatury Soudního dvora EU v oblasti rovnosti LGBTIQ osob a strategickými soudními spory na podporu právního státu. Tyto projekty jsou realizovány ve čtrnácti členských státech a je do nich zapojeno třicet organizací občanské společnosti, viz https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/opportunities/topic-details/cerv-2022-char-liti .

(182)

Na první výzvu týkající se přerozdělování grantů předložili zprostředkovatelé v roce 2022 čtyřicet návrhů a celkem žádali o financování ve výši 120 milionů EUR. Bylo vybráno šestnáct návrhů v celkové hodnotě 51 milionů EUR. Návrhy, na něž bude financování poskytnuto, pokrývají šestnáct členských států a podílí se na nich 49 zprostředkovatelů. Zprostředkovatelé mají v plánu v jednotlivých projektech přidělit v průměru 100 organizacím občanské společnosti průměrnou částku 25 000 EUR na jednu organizaci. Projekty poběží příští tři roky. Na období do roku 2027 jsou naplánovány další dvě výzvy k přerozdělování grantů z programu CERV.

(183)

V návaznosti na výzvu k podávání návrhů vyhlášenou v dubnu 2021 byla 73 evropským organizacím poskytnuta finanční podpora na pokrytí provozních nákladů na dobu čtyř let (celkový rozpočet činí 25,3 milionu EUR). Tito rámcoví partneři mohou svým členům na celostátní a místní úrovni přerozdělit grantové prostředky od EU ve výši 5,8 milionu EUR, viz call-fiche_cerv-2021-og-fpa_en.pdf (europa.eu) .

(184)

Za první dva roky existence programu CERV bylo asi na 600 projektů přiděleno celkem cca 260 milionů EUR.

(185)

To zahrnovalo podporu na další vzdělávání, semináře, vzdělávací akce, výzkum, studie, zvyšování povědomí a mediální kampaně určené pro veřejnost.

(186)

  https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/1_en_annexe_acte_autonome_part1_v8.pdf

(187)

Například Ženy proti násilí v Evropě (Women against Violence Europe), Evropská síť lokálních romských organizací (European Roma Grassroots Organisations Network), Mezinárodní asociace leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů Evropa (International Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Intersex Association Europe) a Evropská síť Mezinárodní federace pro plánované rodičovství (International Planned Parenthood Federation’s European Network). Rámcový partner Polská nadace Roberta Schumana vedl od února do dubna 2022 kampaň v sociálních médiích, která seznamovala s aktivitami vyvíjenými EU v souvislosti s válkou. Tato nadace rovněž uspořádala sérii setkání, jejichž tématem byla současná situace a potřeby dobrovolníků na místě, včetně psychologické podpory a školení dobrovolných poradců.

(188)

Výzva k podávání návrhů na granty na akce, jejichž cílem je podpořit nadnárodní projekty zaměřené na justiční vzdělávání v oblasti občanského práva, trestního práva nebo základních práv (JUST-2021-JTRA), viz https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/programmes/just2027 . Například v projektu „ Pioneering anti-SLAPP training for freedom of expression “ (Průkopnické vzdělávání v oblasti obrany proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, které podporuje svobodu projevu), vedeném organizacemi občanské společnosti, se vzdělávají právníci, kteří zastupují novináře a obránce práv, v jedenácti členských státech.

(189)

  https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe_en . Například v  projektu MIICT si konsorcium organizací občanské společnosti klade za cíl řešit složitou integrací migrantů tím, že spolu s migranty, uprchlíky, službami veřejného sektoru, nevládními organizacemi a dalšími zájmovými skupinami vyvinou lepší služby IKT. Projekt Re-InVEST se zaměřuje na obnovení inkluzivní Evropy založené na hodnotách, solidaritě a důvěře pomocí sociálních investic. Ve výzkumném projektu DigiGen je zkoumán dopad digitální transformace na děti.

(190)

  https://erasmus-plus.ec.europa.eu/ Z programu Erasmus+ je kupříkladu spolufinancováno Evropské fórum mládeže – platforma, která zastupuje přes 100 mládežnických organizací a usiluje o „ posílení postavení mladých lidí, aby byli aktivními členy společnosti a žili kvalitnější život díky tomu, že budou zastupovat a prosazovat potřeby a zájmy svoje a svých organizací“. Kromě toho mohou o financování prostřednictvím každoročních výzev k podávání návrhů zažádat také zastřešující organizace z oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Jednou z nich je i Platforma pro celoživotní učení, jež sdružuje 42 evropských organizací občanské společnosti aktivních v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a zastupujících více než 50 000 vzdělávacích institucí a sdružení, které pokrývají všechny úseky formálního vzdělávání a neformálního a informálního učení.

(191)

  https://ec.europa.eu/home-affairs/networks/radicalisation-awareness-network-ran/civil-society-empowerment-programme_en

(192)

Viz příslušné víceleté prováděcí plány: https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/mip-2021-c2021-9158-civil-society-organisations-annex_en.pdf a  https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/mip-2021-c2021-9620-human-rights-democracy-annex_en.pdf . 

(193)

Viz strategie uplatňování Listiny (s. 10), v níž je uvedeno, že „Komise bude podporovat příznivé prostředí pro organizace občanské společnosti, zejména prostřednictvím nové složky Hodnoty Unie v programu Občané, rovnost, práva a hodnoty,“ a že „vyzývá členské státy, aby podporovaly příznivé a bezpečné prostředí pro organizace občanské společnosti a obránce práv ve své zemi, a to i na místní úrovni“.

(194)

Agentura FRA: Protecting civic space in the EU (Ochrana občanského prostoru v EU, 2021), s. 6 a 14.

(195)

  Konzultace s agenturou FRA o Listině v roce 2022 : otázka K) Překážky „účasti a spolupráce s orgány“.

(196)

Agentura FRA: Protecting civic space in the EU (Ochrana občanského prostoru v EU, 2021), s. 9.

(197)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 25.

(198)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 25.

(199)

  https://www.zukunftsraumland.at/seiten/185  

(200)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 24.

(201)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 14.

(202)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 15.

(203)

Agentura FRA: Protecting civic space in the EU (Ochrana občanského prostoru v EU, 2021), s. 23.

(204)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 24. Podle zprávy o právním státu 2022 účast organizací občanské společnosti na veřejném rozhodování v Česku ještě není systematická. Strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi z července 2021 obsahuje opatření na podporu partnerství a spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru. V lednu 2022 byla uspořádána veřejná konzultace k návrhu metodiky, na jejímž základě by občanská společnost byla zastoupena v poradních a pracovních orgánech a pomáhala ústředním správním orgánům vypracovávat legislativní a nelegislativní materiály. Po schválení Radou vlády pro nestátní neziskové organizace bude metodika do konce roku 2024 ověřena (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Česku, s. 19–20)).

(205)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 24.

(206)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 24.

(207)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 5.

(208)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 3.

(209)

Zpráva o právním státu 2022 potvrzuje, že i přes určité obtíže se organizace občanské společnosti v Portugalsku nadále zapojují do vládních iniciativ, zejména v oblasti občanské účasti a genderové rovnosti (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Portugalsku, s. 1, 17–18 a 23–24).

(210)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 4.

(211)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci se sítěmi ENNHRI a EQUINET, s. 6 a 13.

(212)

Podle zprávy o právním státu 2022 v Itálii stále nebylo zřízení národní instituce pro lidská práva dokončeno kvůli průtahům v legislativním procesu. Ve zprávě je Itálii doporučeno, aby s ohledem na pařížské zásady zvýšila úsilí o zavedení národní instituce pro lidská práva a aby byla demokratická účast organizací občanské společnosti podporována prostřednictvím stálého poradního výboru (zpráva o právním státu 2022, kapitola věnovaná Itálii, s. 1 a 23)). Obdobná doporučení dostalo také Česko, Malta a Rumunsko.

(213)

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-78/18, Komise v. Maďarsko, cit., bod 112, v němž se Soudní dvůr odkazuje na rozsudek ESLP ze dne 17. února 2004 ve věci 44158/98, Gorzelik a další v. Polsko, body 88, 90 a 92, a rozsudek ESLP ze dne 8. října 2009 ve věci 37083/03, Tebieti Mühafize Cemiyyetia Israfilov v. Ázerbájdžán, body 52–53.

(214)

 Nástroj č. 11 ze souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy (2021).

(215)

  https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/planning-and-proposing-law/better-regulation-why-and-how/better-regulation-guidelines-and-toolbox_cs

(216)

  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say_cs

(217)

Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, s. 113–132 a 446.

(218)

  https://ec.europa.eu/info/about-european-commission/contact/problems-and-complaints/complaints-about-breaches-eu-law/how-make-complaint-eu-level_cs

(219)

  https://www.ombudsman.europa.eu/cs/home  

(220)

Zástupci organizací občanské společnosti byli členy odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, která vypracovala etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI a vytvořila nástroj sebehodnocení pro vývojáře a provozovatele systémů UI.

(221)

  https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/commission-white-paper-artificial-intelligence-feb2020_cs.pdf

(222)

COM(2021) 206 final. Organizace občanské společnosti rovněž udržují aktivní dialog s Komisí a spolunormotvůrci EU v průběhu legislativního procesu. Počítá se s nimi jako s klíčovými partnery pro připravovanou odbornou skupinu, která bude složena z více zúčastněných stran a bude podporovat provádění uvedeného právního předpisu poté, co bude přijat.

(223)

Do otevřené veřejné konzultace zaslalo odpověď 1 620 nevládních organizací, pět spotřebitelských organizací a čtyři organizace působící v oblasti životního prostředí ( https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12548-Sustainable-corporate-governance/public-consultation_cs ). Bylo uspořádáno jednání s organizacemi občanské společnosti u kulatého stolu a uskutečnilo se také několik jednání Komise, obránců práv a organizací působících v oblasti životního prostředí.

(224)

Výsledky jsou k dispozici na této internetové stránce: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13192-EU-action-against-abusive-litigation-SLAPP-targeting-journalists-and-rights-defenders/public-consultation_cs .

(225)

COM(2022) 197 final. V rámci otevřené veřejné konzultace bylo obdrženo 382 platných odpovědí, přičemž mezi respondenty bylo 84 nevládních organizací a čtyři spotřebitelské organizace. Otázky se týkaly celé řady záležitostí, mimo jiné přístupu ke zdravotním datům, interoperability zdravotních dat, digitální infrastruktury, požadavků na poskytovatele digitálních zdravotnických řešení, sekundárního využití dat a požadavků na kvalitu dat ( https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_21_2083 ).

(226)

Doporučení Komise (EU) 2021/1534 ze dne 16. září 2021 o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii, které bylo vypracováno za konzultací s organizacemi a asociacemi, které zastupují novináře nebo jim poskytují podporu.

(227)

Byla uspořádána řada konzultačních činností, včetně tří workshopů, závěrečné konference a dialogu o politice zaměřené na mládež, do nichž se zapojily organizace občanské společnosti. Celkem se veřejné konzultace k iniciativě zúčastnilo 38 organizací občanské společnosti (což představovalo 21 % respondentů). Kromě těchto konzultačních činností s účastí organizací občanské společnosti byly vedeny rozhovory se všemi orgány pro rovné zacházení a se zástupci sítě EQUINET a všechny orgány pro rovné zacházení a zástupci sítě EQUINET rovněž poskytli odpovědi na cílené průzkumy.

(228)

Komise zveřejňuje svá doporučení týkající se směrnic pro jednání, aby se k nim občanská společnost mohla vyjádřit. Při každém jednání o obchodu se provádí do značné míry participativní posouzení dopadů na udržitelnost, jež přináší hlubší analýzu možných hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů a dopadů na lidská práva, které by daný obchod mohl mít. Po skončení jednání Komise zveřejní konečné znění dohody a zprávy a programy výborů a dialogů zřízených v rámci obchodní dohody. Jakmile dohoda vstoupí v platnost, zveřejní Komise hodnocení ex post dopadů dohody, které je do velké míry založeno na zpětné vazbě od zúčastněných stran včetně občanské společnosti.

(229)

 COM(2020) 698 final.

(230)

COM(2020) 620 final.

(231)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). Aby Komise podpořila členské státy, vyvíjí digitální školicí příručku, která má pomoci zajistit, aby při provádění dotčených fondů byla dodržována Listina.

(232)

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský sociální fond plus (ESF+), Evropský námořní a rybářský fond, Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza.

(233)

Článek 15 a příloha III nařízení o společných ustanoveních. Podle článku 8 téhož nařízení musí členské státy zapojovat organizace občanské společnosti do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy, provádění a hodnocení programů, a to i prostřednictvím účasti v monitorovacích výborech. Čl. 9 odst. 1 téhož nařízení požaduje, aby členské státy a Komise při provádění fondů, na něž se nařízení vztahuje, zajistily dodržování základních práv a soulad s Listinou. Viz https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/funding-management-mode/common-provisions-regulation_cs .

(234)

Například organizace odpovědné za prosazování sociálního začleňování, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, genderové rovnosti a nediskriminace a partneři v oblasti životního prostředí. Viz také kapitola 2.

(235)

Článek 8 nařízení o společných ustanoveních.

(236)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 26.

(237)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 26. Stejně tak na Slovensku se organizace občanské společnosti podílejí na monitorování programů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, jako členové monitorovacích výborů a pracovních skupin. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny v současnosti zavádí systém monitorování horizontální základní podmínky účinného uplatňování a provádění Listiny (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 26). Ve Španělsku jsou organizace občanské společnosti zastoupeny v monitorovacím výboru každého operačního programu spolufinancovaného z fondu EFRR, fondu ESF+, Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). V rámci této činnosti se mimo jiné zabývají schvalováním kritérií pro výběr, zpráv o provádění a veřejných shrnutí (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 26). Ve Finsku jsou členy monitorovacího výboru, jenž byl pověřen dohledem nad programem regionální a strukturální politiky EU na období 2021–2027, který řídí ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti, dva zástupci organizací odpovědných za prosazování sociálního začleňování, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, genderové rovnosti a nediskriminace (souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 26).

(238)

Souhrnná zpráva agentury FRA o cílené konzultaci s členskými státy, s. 26.

(239)

  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=89&newsId=10124&furtherNews=yes  

(240)

  https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/migration-and-asylum/legal-migration-and-integration/european-migration-forum-emf_en

(241)

Platforma má 34 členů a 23 z nich pochází z řad občanské společnosti ( https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/criminal-justice/protecting-victims-rights/victims-rights-platform_cs ).

(242)

  https://romacivilmonitoring.eu/  

(243)

Fórum občanské společnosti pro otázky drog v EU je expertní skupina Komise, která poskytuje podporu při vypracovávání a provádění protidrogové politiky. Fórum bylo založeno v roce 2007 a v současnosti má 43 členů zastupujících různé oblasti protidrogové politiky, jako je minimalizace škod, léčba, prevence, sociální reintegrace apod.

(244)

  https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/code-practice-disinformation

(245)

 Občanská společnost aktivně poskytla zpětnou vazbu a doporučení, v nichž se vyslovila pro to, aby zprávy o právním státu fungovaly jako mechanismus: joint-statement-on-rule-of-law-reports-22-09-21-epd.pdf . Komise se zabývá tím, jak na tuto zpětnou vazbu zareagovat a zlepšit zapojení občanské společnosti. V roce 2022 například do zprávy o právním státu na žádost organizací občanské společnosti zařadila doporučení jednotlivým zemím.

(246)

V databázi dialogu s občanskou společností je nyní zapsáno asi 360 organizací, mezi nimiž jsou tradiční nevládní organizace, organizace zaměstnavatelů, odborové organizace, sdružení zabývající se životním prostředím, sdružení spotřebitelů, podnikatelská sdružení, náboženské skupiny, jakož i představitelé Evropského hospodářského a sociálního výboru. Dialog s občanskou společností podporuje kontaktní skupina čítající třináct členů.

(247)

  https://policy.trade.ec.europa.eu/eu-trade-relationships-country-and-region/transparency-eu-trade-negotiations/domestic-advisory-groups_en  

(248)

  https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/committees-and-advisory-councils/civil-dialogue-groups_cs Členským státům a Komisi přináší podporu zejména častý kontakt s organizacemi občanské společnosti v rámci ochrany zeměpisných označení zajišťované EU, neboť tyto organizace poskytují zpětnou vazbu týkající se fungování mechanismu a určují oblasti, které vyžadují další opatření.

(249)

Hlavní akcí v rámci tohoto občanského dialogu je jednodenní výroční konference o inkluzivním růstu, na níž se schází kolem 450 zúčastněných stran, aby debatovaly o tomto tématu, které je obzvláště důležité pro rozvoj sociální agendy EU. Součástí občanského dialogu v této oblasti je také evropské setkání lidí žijících v chudobě.

(250)

  https://voicesofculture.eu/  

(251)

Na 23. ročníku fóra v roce 2021 se jednalo o zotavování po pandemii, které respektuje lidská práva, a byla vydána konkrétní doporučení tvůrcům politik ( https://www.eeas.europa.eu/eeas/eu-ngo-human-rights-forum_en ). Na dalších ročnících fóra v posledních letech se probírala témata jako obránci lidských práv v oblasti životního prostředí a zmenšující se prostor.

(252)

V roce 2023 Komise předloží balíček opatření na obranu demokracie, který má prohloubit činnost v rámci Akčního plánu pro evropskou demokracii, COM(2022) 548 final, s. 11.

(253)

Viz Evropské občanské fórum a Civic Space Watch, Towards vibrant European civic and democratic space (Cesta k živému evropskému občanskému a demokratickému prostoru, 2022), Civil Society Europe, European Commission work programme 2023: the need to include the development of a European Civil Society Strategy  (Pracovní program Evropské komise na rok 2023: potřeba zahrnout vývoj strategie evropské občanské společnosti, 2022), Recharging Advocacy for Rights in Europe, Advocacy brief on an European strategy for civil society: recognition, inclusion, protection (Stručné argumenty pro evropskou strategii občanské společnosti: uznávání, inkluze, ochrana, 2022).

(254)

Viz dvě usnesení Evropského parlamentu v poznámce pod čarou č. 83.

(255)

Viz návrhy, které byly představeny v rámci konference, v poznámce pod čarou č. 36.