EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.6.2020

JOIN(2020) 8 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty

ÚVOD

Pandemie COVID-19 (také „koronavirová pandemie“) byla doprovázena nebývalou „infodemií“ 1 . Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může záplava nepravdivých či nepřesných informací o viru 2 , které se rychle šíří prostřednictvím sociálních médií, vyvolávat zmatek, vytvářet nedůvěru a narušovat účinnou reakci v oblasti veřejného zdraví.

Tato „infodemie“ živí v lidech pudový strach. V důsledku omezení shromažďování musely miliony lidí zůstat ve svých domovech, což vedlo ke zvýšenému využívání sociálních médií, mimo jiné jako prostředku pro přístup k informacím, přičemž on-line platformy, ověřovatelé faktů a uživatelé sociálních médií hlásí miliony nepravdivých či zavádějících příspěvků 3 . Vzhledem k tomu, že se jedná o nový vir, se nedostatečné znalosti ukázaly být ideální živnou půdou pro šíření nepravdivých nebo zavádějících argumentů.

V návaznosti na akční plán proti dezinformacím 4 je třeba přijmout koordinovanější opatření v souladu s našimi demokratickými hodnotami s cílem řešit rizika, kterým čelí otevřené společnosti. Naše společné hodnoty a demokratické instituce, včetně svobody projevu a svobodných a pluralitních sdělovacích prostředků, jsou stavebními kameny odolnosti našich společností vůči výzvám pandemie COVID-19.

V reakci na výzvu členů Evropské rady 5 a ministrů zahraničních věcí EU 6 , jakož i na obavy Evropského parlamentu se toto společné sdělení zaměřuje na okamžitou reakci na dezinformace, jež se vyskytly v souvislosti s koronavirovou pandemií, přičemž se zaměřuje na opatření, která již byla přijata, a na konkrétní návazná opatření, která mohou být rychle uvedena do praxe při využití stávajících zdrojů.

V prohlášení jsou vyzdvihnuty oblasti, v nichž krize odhalila zásadnější problémy, jež je třeba dále posoudit v závislosti na jejím vývoji a jež budou součástí širšího přístupu k posílení demokracie, který bude stanoven v evropském akčním plánu pro demokracii, jak oznámila v politických směrech předsedkyně Ursula von der Leyenová 7 . Cílem bude další posílení činnosti EU v oblasti boje proti dezinformací a flexibilní reakce na vyvíjející se hrozby a manipulace, jakož i podpora svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků. Připravovaný akt o digitálních službách 8 , který upravuje digitální služby, je součástí tohoto komplexního přístupu.

1.Hlavní výzvy, které přinesla infodemie týkající se COVID-19 a další kroky k jejich řešení

Infodemie týkající se COVID-19 vyžadovala ze strany EU a jejích členských států rychlou reakci. Dezinformace mohou mít závažné důsledky: mohou vést k tomu, že lidé budou ignorovat oficiální zdravotní pokyny a budou se dopouštět riskantního chování, nebo mohou mít negativní dopad na naše demokratické instituce, společnosti, jakož i na naši ekonomickou a finanční situaci. Krize uvolnila cestu novým rizikům. Kromě cílených dezinformačních kampaní ze strany zahraničních a domácích aktérů, kteří chtějí poškodit naše demokracie a důvěryhodnost EU a vnitrostátních a regionálních orgánů mohou být občané zneužíváni nebo se mohou stát obětmi trestné činnosti. Boj proti šíření dezinformací, zavádějících informací a forem vyvíjení zahraničního vlivu, a to i proaktivní a pozitivní komunikací, vyžaduje opatření prostřednictvím stávajících nástrojů EU, jakož i prostřednictvím příslušných orgánů členských států, občanské společnosti, platforem sociálních médií a mezinárodní spolupráce, jež posílí odolnost občanů 12 . Při této práci je třeba plně respektovat svobodu projevu a další základní práva a demokratické hodnoty.

Níže uvedený neúplný seznam příkladů vykresluje složitost situace v průběhu krize COVID-19:

·Šířené informace zahrnují nebezpečné smyšlené zprávy a zavádějící informace ohledně otázek týkajících se zdraví (např. „mytí rukou nepomáhá“ nebo „koronavirus je nebezpečný pouze pro starší osoby“). Takový obsah není nutně nezákonný, ale může přímo ohrozit životy a závažně mařit úsilí o potlačení pandemie. Jedna reakce je určena pro klíčové aktéry, jako jsou veřejné orgány, sdělovací prostředky, novináři, on-line platformy, ověřovatelé faktů a občanská společnost, s cílem zpřístupnit spolehlivý obsah v oblasti zdraví a učinit ho snadno viditelným. Cílem další reakce je zvýšit schopnost občanů rozpoznat dezinformace a reagovat na ně. Pokud je takové jednání nezákonné, měly by se jím příslušné orgány zabývat v souladu s platnými právními normami.

·Konspirační teorie, které mohou ohrozit lidské zdraví, poškodit soudržnost našich společností a vést k veřejnému násilí a sociálním nepokojům (např. konspirace a mýty, podle nichž stanice 5G šíří COVID-19 a které vedly k útokům na vysílače, nebo konspirace a mýty, podle nichž je původcem šíření COVID-19 určitá etnická či náboženská skupina, např. znepokojující nárůst antisemitistického obsahu v souvislosti s COVID-19) vyžadují posílení závazku na úrovni celé společnosti, včetně příslušných orgánů, sdělovacích prostředků, novinářů, ověřovatelů faktů, občanské společnosti a on-line platforem. Mezi řešení patří např. rychlé vyvrácení, snížení priority, možné odstranění účtů nebo opatření proti účtům.

·Nezákonné nenávistné projevy (například v důsledku dezinformací o určité etnické nebo náboženské skupině, která je obviňována z šíření COVID-19, jako například znepokojující nárůst rasistického a xenofobního obsahu v souvislosti s COVID-19) podléhají pravidlům pro odstraňování nezákonného obsahu platformami a orgány a přijímání opatření příslušnými orgány podle trestního práva členských států v souladu s doporučením o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online 13 .

·Spotřebitelské podvody (například prodej „zázračných produktů“ s nepodloženými zdravotními tvrzeními) jsou nezákonné a je třeba, aby proti nim orgány na ochranu spotřebitele a on-line platformy zakročily.

·Kyberkriminalita (např. hacking/phishing využívající odkazy související s COVID-19 k šíření škodlivého softwaru) vyžaduje přímá opatření ze strany donucovacích orgánů, jakož i kampaně pro zvyšování povědomí občanů 14 .

·Zahraniční aktéři a některé třetí země, zejména Rusko 15 a Čína 16 , se zapojili do cíleného vyvíjení vlivu a dezinformačních kampaní v souvislosti s COVID-19 v EU, v jejím sousedství i v celosvětovém měřítku a snažili se narušit demokratickou diskusi a prohloubit sociální polarizaci a zlepšit vlastní image v souvislosti s COVID-19.

V této souvislosti je jedním z poznatků z krize to, že je nutné jasně rozlišovat mezi různými formami nepravdivého nebo zavádějícího obsahu odhaleného v rámci „infodemie“ a přesně nastavit odpovídající reakce. Za tímto účelem je důležité nejprve rozlišovat mezi nezákonným obsahem, jak je definován právními předpisy, a obsahem, který je škodlivý, avšak není nezákonný. Zadruhé je důležité určit, zda existuje úmysl klamat či způsobit veřejnou újmu nebo dosáhnout ekonomického zisku. Pokud takový záměr neexistuje, například když občané v dobré víře nevědomě sdílejí s přáteli a rodinou nepravdivé informace, lze dotčený obsah považovat za zavádějící informace; naproti tomu a jak je definováno ve sdělení Komise z dubna 2018 17 , pokud by takový záměr existoval, považoval by se obsah za dezinformaci.

K vyvíjení vlivu vykonávanému subjekty třetí země se využívá řada opatření, včetně technik uvedených výše, a to v různých kombinacích. V tomto smyslu mohou být dezinformace součástí vyvíjení vlivu; často se používají jiná opatření a taktiky manipulativních zásahů 18 , jako např. šíření prostřednictvím manipulativního chování, koordinované používání falešných nebo neautentických účtů, automatizované boty a jiné způsoby pro umělé zvyšování popularity obsahu. Z takové koordinace vyplývá úmysl použít nepravdivé nebo zavádějící informace s cílem způsobit škodu.

Je potřebná pečlivě nastavená reakce od všech součástí společnosti v závislosti na míře poškození, záměru, formě šíření, zúčastněných stranách a jejich původu. Šíření dezinformací tak může být řešeno pomocí dobře cílených protiargumentů a vyvracení mýtů a iniciativ zaměřených na mediální gramotnost; na druhou stranu, s dezinformacemi je třeba bojovat jinými prostředky, včetně vládních opatření, jak je mimo jiné uvedeno v akčním plánu proti dezinformacím. Platformy musí potlačovat koordinované manipulativní chování a zvyšovat transparentnost v souvislosti se škodlivým ovlivňováním.

Všechny výše uvedené nápravné prostředky by měly být prováděny při plném dodržování základních práv, zejména svobody projevu.

Zkušenosti s krizí COVID-19 ukázaly, že veřejné politice EU by prospěla koordinovanější a rychlejší reakce. Řádný a účinný přístup k řešení těchto výzev vyžaduje důkladné pochopení tohoto problému a důkazů o jeho dopadu. Vzhledem k tomu, že se krize COVID-19 vyvíjí, musí EU dále rozvíjet svá opatření k řešení zjištěných nedostatků a lépe pochopit a předjímat nadcházející výzvy. Například dezinformace a zavádějící informace v souvislosti s možnou očkovací látkou proti COVID-19 se nadále úspěšně šíří a pravděpodobně povedou k tomu, že zavádění očkovacích látek, jakmile budou k dispozici, bude obtížnější. Pro monitorování a účinnou reakci na tyto výzvy bude mít zásadní význam koordinace a spolupráce s aktéry na úrovni EU i na celosvětové úrovni, společně s WHO a on-line platformami.

Na základě dosavadních zkušeností v boji proti dezinformacím v souvislosti s COVID-19 může EU přijmout další konkrétní a krátkodobá opatření s cílem pomoci posílit postavení občanů a zajistit lepší spolupráci v rámci EU a s partnery na celém světě. Všechny orgány EU musí být zapojeny do společného úsilí a doplňovat úsilí členských států tím, že přinesou přidanou hodnotu, jako např. svoji analytickou kapacitu a přístup k platformám.

Tato opatření by se měla rovněž promítnout do budoucí práce EU v oblasti dezinformací, zejména pak do nadcházejícího hodnocení kodexu zásad a evropského akčního plánu pro demokracii. Bezpečnostní rozměr tohoto problému by měl být rovněž zohledněn v nové strategii bezpečnostní unie.

2.Posílení strategické komunikace v rámci EU a mimo ni

Od počátku krize COVID-19 měly jasná a přístupná komunikace a přesné informace zásadní význam pro ochranu zdraví občanů. Kromě vnitrostátních informačních kanálů zde EU hrála roli prostřednictvím svých orgánů, multiplikátorů a sítí v členských státech a ve svých sousedících a dalších zemích. Práce zahrnovala účinné aktivní komunikační úsilí s cílem podpořit prokazatelně spolehlivé zdravotní informace 19 , informovat občany a partnery ze třetích zemí o činnostech EU při řešení krize 20 , jakož i zvyšovat povědomí o rizicích dezinformací. V březnu 2020 Komise spustila zvláštní webovou stránku, která se zabývá nepravdivými tvrzeními souvisejícími s COVID-19, podporuje věrohodný obsah a pomáhá rozlišovat mezi fakty a fikcí, např. s cílem vytvářet protiargumenty ohledně nedostatku solidarity v EU 21 .

Podobně jako samotná pandemie představuje „infodemie“ v souvislosti s COVID-19 globální výzvu. Od počátku krize Komise a vysoká představitelka, jakož i členské státy úzce spolupracují na mezinárodních fórech, jako je skupina G7 (a zejména mechanismus rychlé reakce) a NATO. ESVČ rovněž zintenzívnila své úsilí o řešení forem vyvíjení zahraničního vlivu, přičemž zveřejňuje pravidelné zprávy, které obsahují analýzy informačního prostředí z tohoto hlediska, a sdílí své výsledky s občanskou společností, sdělovacími prostředky a odbornými komunitami 22 . Systém včasného varování EU se používá ke sdílení informací a analýz s cílem získat komplexní přehled o informačním prostředí v souvislosti s COVID-19. Europol vydal zvláštní zprávu 23 a systematicky monitoruje dopad pandemie COVID-19 na kyberkriminalitu, poskytuje aktualizované přehledy hrozeb a posouzení možného dalšího vývoje v této oblasti trestné činnosti. V obecnější rovině EU bojuje proti zavádějícím zprávám, jako je údajný nedostatek pomoci partnerům ze strany EU, a to prostřednictvím cílených komunikačních kampaní na celém světě. Součástí byla rovněž úzká koordinace s WHO. Vzhledem k rizikům a hrozbám spojeným s formami vyvíjení zahraničního vlivu a navzdory tomu, že od začátku krize byla přijata opatření, je stále třeba dále zlepšovat schopnost EU komunikovat svá sdělení veřejnosti po celém světě včasným, jednotným, soudržným a viditelným způsobem, se zvláštním důrazem na oblasti v bezprostředním sousedství EU, Afriku, Asii a Latinskou Ameriku.

3.Lepší spolupráce v rámci EU

Boj proti dezinformacím, zavádějícím informacím a formám vyvíjení zahraničního vlivu v krizi COVID-19 ukázal, že spolupráce mezi orgány EU a členskými státy má zásadní význam pro zajištění konzistentnosti informací a soudržnosti úsilí. Měla být přijata další opatření s cílem zefektivnit a posílit kapacity 24 , 25 zlepšit analýzu rizik a dále rozvíjet pravidelné podávání zpráv. Spolupráce v rámci EU musí rovněž začleňovat platformy a další klíčové zúčastněné strany, jako jsou například vnitrostátní příslušné orgány, výzkumní pracovníci a ověřovatelé faktů.

Důležitým krokem k zajištění toho, aby se všechny iniciativy vzájemně doplňovaly, je zvýšit povědomí členských států o dostupných nástrojích; krize ukázala, že tomu tak vždy nebývá. Došlo sice k pokusům o lepší koordinaci mezi různými aktéry, například prostřednictvím křížových odkazů na různé webové stránky věnované dezinformacím o COVID-19, ale ve srovnání s potřebami je toto úsilí nedostatečné.

4.Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními partnery

Dezinformace a formy vyvíjení zahraničního vlivu v souvislosti s COVID-19 se nezaměřují pouze na EU nebo jednotlivé členské státy. Obecněji byly cílem rovněž třetí země, rámce pro mezinárodní spolupráci a multilateralismus 27 .

Vzhledem k rizikům a hrozbám, které dezinformační kampaně představují, začala EU komunikovat svá sdělení veřejnosti po celém světě – zejména pak v bezprostředním sousedství EU, na západním Balkáně a v Africe – včasným, jednotným, soudržným a viditelným způsobem. V několika zemích, včetně oblastí evropského sousedství, byly například vedeny komunikační kampaně za účelem protiargumentace ohledně nedostatku pomoci EU třetím zemím. Komise a ESVČ rovněž úzce spolupracují s WHO a ostatními mezinárodními partnery za účelem zajištění maximální viditelnosti pomoci EU poskytované v souvislosti s COVID-19 a jejího pozitivního dopadu v praxi, včetně prostřednictvím týmu Evropa.

Stávající nástroje zahraniční politiky kromě toho již přesunuly finanční prostředky na podporu regionálním vládám při řešení krize a podnikly kroky k vyvracení dezinformací, které mohou dále stupňovat napětí a konflikt v oblastech postižených konflikty a krizí, včetně oblasti Sahelu, Velkých jezer, Afrického rohu, Blízkého východu a Latinské Ameriky. Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva navíc financuje projekty na podporu novinářů, podporuje ověřování faktů a boj proti dezinformacím v souvislosti s COVID-19.

Spolupráce s mechanismem rychlé reakce G7, NATO a dalšími aktéry vedla ke zvýšenému sdílení informací, činností a osvědčených postupů. Umožnila rychlejší výměnu informací a otevřela dveře dalším společným činnostem v budoucnosti.

5.Větší transparentnost on-line platforem, pokud jde o dezinformace a vyvíjení zahraničního vlivu

Spolupráce s platformami sociálních médií je klíčovým prvkem při vypracovávání komplexního posouzení problému a účinné reakce na „infodemii“. Od začátku krize Komise zdůrazňovala, že je třeba, aby on-line platformy zajistily plné provádění svých závazků v rámci kodexu zásad. Reakce platforem na tuto výzvu byly pozorně sledovány, i když je obtížné spolehlivě posoudit včasnost, úplnost a dopad jejich opatření 33 . 

On-line platformy 34 oznámily, že provedly úpravy svých politik za účelem řešení dezinformačních hrozeb v souvislosti s COVID-19. Podporovaly přesné a spolehlivé informace o COVID-19 ze strany WHO, vnitrostátních zdravotnických orgánů a profesionálních sdělovacích prostředků 35 . Upozadily obsah, který se v rámci ověřování faktů ukázal jako nepravdivý nebo zavádějící, a omezily reklamy, které propagují falešné výrobky a služby. V souladu se svými interními standardy odstranily obsah, který by mohl poškodit zdraví občanů nebo ohrozit veřejnou bezpečnost 36 . 

Ověřovatelé faktů, výzkumní pracovníci a organizace občanské společnosti hrají klíčovou úlohu, avšak platformy je během současné krize v oblasti veřejného zdraví při poskytování svých služeb ve všech členských státech dostatečně nepodpořily, například zpřístupněním více údajů nebo přikládáním patřičné důležitosti ověřování faktů. Je proto zapotřebí další úsilí a sdílení informací ze strany platforem sociálních médií, jakož i zvýšená transparentnost a větší míra odpovědnosti 37 . Tato skutečnost zdůrazňuje potřebu prosazovat a posilovat politiky, k jejichž provádění se platformy zavázaly v rámci kodexu zásad.

5.1.Posílená úloha online-platforem v krizi

Platformy by měly prohloubit svoji činnost zaměřenou na boj proti rizikům vyvolaným krizí. Komise se inspirovala zkušenostmi získanými při monitorování kodexu zásad před evropskými volbami v roce 2019 a má v úmyslu v jeho rámci zavést flexibilní program pro sledování a podávání zpráv zaměřený na dezinformace a zavádějící informace související s COVID-19. Rozšířen by měl být i na platformy, které nejsou v současné době signatáři kodexu zásad 38 . Komise by pak s pomocí skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby 39 mohla posoudit dopad politik platforem na šíření dezinformací a zavádějících informací v souvislosti s COVID-19. Získala by tak další relevantní informace na podporu úsilí o zmírnění škod. Tento krok přispěje i k budoucí práci EU, zejména k evropskému akčnímu plánu pro demokracii a aktu o digitálních službách.

5.2.Podpora ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků

Abychom měli přístup ke spolehlivým informacím, jakož i k pluralitě názorů, je ověřování faktů zásadní. Krize COVID-19 zdůraznila potřebu, aby on-line platformy poskytovaly více údajů o povaze, rozsahu a dopadu dezinformací a porovnávaly a hodnotily účinnost přijatých opatření. V nedávné době zahájilo činnost Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO) s cílem podpořit vznik přeshraničních a víceoborových společenství nezávislých ověřovatelů faktů a akademických vědeckých pracovníků, kteří budou spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem odhalovat, analyzovat a zveřejňovat potenciální dezinformační hrozby, včetně v oblasti onemocnění COVID. V tomto ohledu má pro výzkumné účely a lepší porozumění dezinformačním hrozbám a trendům zásadní význam větší přístup k agregovaným souborům údajů týkajícím se COVID, které mají platformy k dispozici. Kromě toho je zapotřebí specializovaná výzkumná infrastruktura pro odhalování, analyzování a zveřejňování dezinformací a forem vyvíjení zahraničního vlivu na celém území EU. Všechny výše uvedené kroky by měly být prováděny v souladu s platným regulačním rámcem, včetně oblasti ochrany údajů.

6.Zajištění svobody projevu a pluralitní demokratické diskuse

Současná krize COVID-19 ukázala riziko, že některá opatření určená k řešení „infodemie“ mohou být využita jako záminka pro oslabení základních práv a svobod nebo ke zneužití k politickým účelům v Evropské unii i mimo ni. Proto musíme být obezřetní a prosazovat naše základní práva a společné hodnoty, které by měly být ústředním prvkem naší reakce na COVID-19. V této souvislosti jsou klíčem k řešení dezinformací a informování občanů bezplatné a pluralitní sdělovací prostředky.

Svoboda projevu a právo sdělovacích prostředků a občanské společnosti přezkoumat opatření státu jsou v době krize důležitější než kdy jindy: odpovědnost veřejných orgánů by neměla být omezena, neboť pracují na základě mimořádných pravomocí. Veřejné orgány musí zajistit transparentnost své práce, která přispívá k budování důvěry občanů a umožňuje kontrolu rozhodování. Volný tok informací přispívá k ochraně života a zdraví a umožňuje a podporuje sociální, ekonomické, politické a další politické diskuse a rozhodovací procesy 47 . Demokracie totiž ukazuje svoji skutečnou sílu a hodnotu právě v dobách krize.

Během krize se dostaly na povrch problémy týkající se svobody projevu 48 , včetně zpráv o tom, že novinářům, organizacím občanské společnosti a akademické obci bylo bráněno v přístupu k informacím, že tento přístup byl zbytečně oddalován, a že bezpečí novinářů – kteří byli například předmětem výhružek a zastrašování, či neprávem obviněni z šíření dezinformací – bylo ve vyšší míře ohroženo.

Od vypuknutí krize Komise pozorně sleduje nouzová opatření přijatá členskými státy a jejich soulad se Smlouvou, jakož i s právem EU obecně, a zejména s Listinou základních práv. V několika členských státech již byla přijata ustanovení, včetně ustanovení trestně právní povahy související s dezinformacemi, a jeden členský stát zavedl, že šíření dezinformací během výjimečného stavu se považuje za trestný čin 49 . Zákony, které tyto trestné činy definují příliš široce a jsou spojeny s nepřiměřenými sankcemi, mohou omezovat ochotu zdrojů mluvit s novináři a mohou vést k autocenzuře 50 , což vyvolává obavy zejména v souvislosti se svobodou projevu.

Komise s podporou Evropského parlamentu spolufinancuje řadu projektů, jejichž cílem je zmapovat hrozby a rizika svobody a plurality sdělovacích prostředků, podporovat investigativní žurnalistiku a poskytovat pomoc novinářům v nouzi 51 . 

Krize COVID-19 ukázala, že bezplatné a nezávislé sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu: jsou základní službou, jež občanům poskytuje spolehlivé a ověřené informace, které přispívají k záchraně životů. Krize však rovněž prohloubila již tak obtížnou hospodářskou situaci odvětví z důvodu dramatického poklesu v oblasti příjmů z reklamy, a to i přes početnější základnu příjemců. 52 Situace je obzvláště obtížná pro zranitelné menší subjekty a místní a regionální sdělovací prostředky. Výsledkem je oslabení celých mediálních ekosystémů v EU a jejich rozmanitosti. Balíček opatření Komise týkající se obnovy a nápravy by pomohl řešit okamžité potřeby v oblasti likvidity prostřednictvím podpory platební schopnosti a financování soudržnosti a zároveň by posílil digitální investice a odolnost tohoto odvětví prostřednictvím programu InvestEU, programu Kreativní Evropa a programu Digitální Evropa.

Krize COVID-19 rovněž značně vyostřila podobné problémy na celém světě, včetně těch, kterým čelí nezávislé sdělovací prostředky, jako pilíře demokracie a lidských práv. EU bude monitorovat vývoj v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 53 . EU bude věnovat zvláštní pozornost situaci v zemích východního a jižního sousedství a západnímu Balkánu.

To vše vyvolává otázky ohledně schopnosti sdělovacích prostředků a občanské společnosti plně hrát svoji úlohu v boji proti dezinformacím a zavádějícím informacím.

EU musí posílit politickou i praktickou podporu nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů v EU i na celém světě a pomáhat organizacím občanské společnosti v jejich úsilí o monitorování svobody projevu a občanského prostoru a podávání zpráv o jejich omezování.

7.Posílení postavení občanů a zvyšování jejich informovanosti

59 Od vyhlášení globální pandemie byla poptávka po výzkumných pracovnících, vědcích a názorech odborníků v oblasti veřejného zdraví větší než kdy dříve. Zkušenosti získané z krize COVID-19 ukazují, že je důležité prosazovat informace ze spolehlivých zdrojů a že rozhodnutí musí být přijímána na základě doporučení vědců a zdravotnických pracovníků, přičemž je rovněž nezbytné zachovat demokratickou diskusi. Poukazují na to, že je obtížné vypořádat se s měnícím se on-line prostředím. Klíčem k řešení problému dezinformací je posílení schopnosti občanů, kriticky analyzovat informace.

Pokud si je společnost vědoma nebezpečí dezinformací a zavádějících informací, je schopna těmto výzvám čelit lépe Zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným skupinám, například mladým lidem a dětem: ti čelí vyššímu riziku, že budou oklamáni, a v důsledku toho jsou vystaveni nebezpečnějším situacím. To znamená, že je třeba podporovat mediální a informační gramotnost občanů, včetně kritického myšlení, schopnosti odhalovat dezinformace a digitálních dovedností a podporovat posílení postavení občanů jako takových 60 . V tomto ohledu již byl odveden kus práce, v níž je však zapotřebí pokračovat a určit synergie, nalézt potenciál pro spolupráci i výměnu informací o opatřeních v oblasti budování odolnosti, aby se dopad dezinformací omezil. Je rovněž důležité, aby občané měli přístup ke zdrojům ve vlastním mateřském jazyce. 

8.Ochrana veřejného zdraví a práv spotřebitelů

Zvláštní charakteristikou krize COVID-19 je zaměření na zneužívání spotřebitelů. Manipulace, klamavé marketingové techniky a podvody těží z jejich obav, aby se na základě nepravdivých tvrzení o zdraví prodaly nepotřebné, neúčinné a potenciálně nebezpečných produkty, nebo aby se spotřebitelé nechali přesvědčit k nákupu produktů za přemrštěné ceny. Tento druh obsahu sice může obsahovat dezinformace, avšak pokud je v rozporu se spotřebitelským acquis, jedná se o nezákonný obsah a vyžaduje jinou reakci, a to v souladu s právními předpisy o ochraně spotřebitele a ze strany příslušných orgánů 62 . 

V návaznosti na výzvu Komise platformy 63 odstranily miliony zavádějících reklam týkajících se nezákonných nebo nebezpečných produktů. 64 Komise koordinovala hromadnou kontrolu (tzv. sweep) webových stránek s cílem zjistit, kde jsou spotřebitelé v EU vystaveni v souvislosti s pandemií koronaviru obsahu, který propaguje nepravdivá tvrzení nebo podvodné výrobky. Součástí hromadné kontroly provedené sítí pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC) byl screening on-line platforem na vysoké úrovni a hloubková analýza konkrétních reklam a webových stránek spojených s produkty, které jsou v souvislosti s koronavirem nejžádanější. Výsledkem je, že platformy odstranily nebo zablokovaly miliony klamavých reklam nebo zařazení produktů do nabídky.

Síť vnitrostátních orgánů pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele spolupracovala s Komisí v boji proti těmto praktikám koordinovaným způsobem. Komise vyzvala hlavní platformy 65 ke spolupráci se spotřebitelskými orgány a k přijetí proaktivních opatření v boji proti podvodům 66 . Tato výměna s hlavními on-line platformami přináší výsledky 67 , ale v započaté práci bude třeba pokračovat, zejména v rámci aktu o digitálních službách.

Nepoctiví obchodníci však hledají způsoby, jak bez povšimnutí platforem využít slabých míst spotřebitelů, obcházejí algoritmické kontroly a vytvářejí nové webové stránky. Tyto praktiky se vyskytují rovněž na nezávislých webových stránkách, které přitahují spotřebitele prostřednictvím reklamy, která se zobrazuje např. na sociálních médiích a webových portálech nebo jako sponzorované odkazy ve vyhledávačích. Vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitelů tak zůstanou ve stavu vysoké pohotovosti a budou nadále spolupracovat s Komisí, aby spotřebitele v online prostředí chránily 68 . 

Komise zintenzívní spolupráci a výměnu informací s platformami, jakož i se samoregulačními orgány v reklamním odvětví ohledně vývoje automatických nástrojů k odhalování klamavé reklamy. Platformy by měly do konce krize pravidelně podávat zprávy o účinnosti svých opatření a o nových trendech.

Mnoho podvodných webových stránek se nachází pod doménovými jmény, které používají klíčová slova související s COVID-19, jako je např. „corona“, „rouška“ nebo „vakcína“ 69 . Tyto webové stránky jsou obzvláště škodlivé, jsou-li nepravdivě prezentovány jako legitimní nebo vládní webové stránky. Komise spolupracuje s odvětvím doménových jmen za účelem sdílení a prosazování osvědčených postupů s cílem zamezit spekulativnímu a nekalému užíváním doménových jmen 70 a dohodla se na podobných opatřeních s rejstříkem internetových domén EURid, provozovatelem domény „.eu“ 71 .

ZÁVĚR

EU rychle zareagovala na hrozbu, kterou představují dezinformace, zavádějící informace a formy vyvíjení zahraničního vlivu v souvislosti s COVID-19. Rozsah možného dopadu na zdraví občanů a stabilitu našich společností a nedostatky, které odhalila, nicméně vyžaduje, aby se v úsilí o posílení této činnosti pokračovalo. Krize v souvislosti s COVID-19 se stala zkouškou toho, jak jsou Evropská unie a její demokratické společnosti schopny se s touto výzvou vypořádat. Na základě zjištěných problémů, dosud získaných poznatků a navrhovaných krátkodobých řešení by se společnost EU a její demokratický dohled mohly v dlouhodobějším horizontu stát silnějšími a odolnějšími a lépe se připravit na budoucí výzvy.

Komise a vysoká představitelka urychleně uvedou do praxe opatření navržená v tomto sdělení, přičemž budou vycházet z dlouhodobějšího přístupu jakožto součásti akčního plánu pro evropskou demokracii, který by měl být předložen ke konci roku, jakož i z připravovaného aktu o digitálních službách.

(1)      Tento výraz používá Světová zdravotnická organizace (WHO), která jej definuje takto: „infodemií se rozumí fenomén šíření nadměrného množství informací o problému, které ztěžuje nalezení řešení. Během mimořádné zdravotní události se tak mohou šířit zavádějící informace, dezinformace a fámy. Infodemie může bránit účinné reakci v oblasti veřejného zdraví a vyvolávat zmatek a nedůvěru mezi lidmi“: https://www.who.int/docs/default-source/coronaviruse/situation-reports/20200305-sitrep-45-covid-19.pdf?sfvrsn=ed2ba78b_4  

(2)      Výstupy z každodenního monitorování sdělovacích prostředků prováděného Evropskou Komisí poukazují na stovky tisíc článků souvisejících s COVID-19 ( https://ec.europa.eu/jrc/en/covid-19-media-surveillance?solrsort=ds_created%20desc ) a miliony příspěvků na sociálních médiích na celém světě.

(3)       https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/corona_fighting_disinformation.pdf

(4)      JOIN(2018) 36 final ze dne 5. prosince 2018.

(5)      Dne 26. března 2020 se členové Evropské rady dohodli na společném prohlášení, v němž se zavazují důrazně bojovat proti dezinformacím tím, že budou transparentně, včas a na základě faktů informovat o tom, co dělají a posilovat odolnost svých společností. Komise a vysoká představitelka byly vyzvány, aby se plně zapojily a podaly Radě zprávu o našem společném úsilí. https://www.consilium.europa.eu/media/43076/26-vc-euco-statement-en.pdf  

(6)      Dne 3. dubna 2020 ministři zahraničních věcí EU vyjádřili obavy ohledně dezinformací a zavádějících informací a potřebu pokračovat v boji proti jejich negativnímu dopadu na společnosti, životy lidí i veřejné zdraví. Zdůraznili, že je třeba zintenzívnit společné úsilí v boji proti dezinformacím prostřednictvím úzké spolupráce orgánů EU, členských států a sociálních médií. https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/fac/2020/04/03/  

(7)       https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf

(8)      V současnosti probíhá veřejná konzultace: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_962  

(9)      Akční plán proti dezinformacím z roku 2018 (JOIN(2018) 36 final ze dne 5. prosince 2018) vychází z politického přístupu vymezeného ve sdělení Komise „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“, COM(2018) 236 final ze dne 26. dubna 2018.

(10)

     Pracovní skupina rozvíjí komunikační produkty a kampaně zaměřené na lepší vysvětlení politik EU v zemích Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina). Podporuje rovněž širší úsilí EU zaměřené na posílení mediálního prostředí v regionu. Podává zprávy o dezinformačních trendech a analyzuje je, vysvětluje a odhaluje dezinformační zprávy a zvyšuje povědomí o dezinformacích pocházejících z Ruska a ruských zdrojů.

(11)       https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/code-practice-disinformation  

(12)      Další informace o reakci EU na dezinformace naleznete na adrese: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/corona_fighting_disinformation.pdf
https://eeas.europa.eu/topics/countering-disinformation_en

(13)      Doporučení Komise ze dne 1. března 2018 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online (C(2018) 1177 final).

(14)      Přestože dezinformace samy o sobě nemají trestní povahu, některé jejich aspekty by mohly souviset s trestnou činností. Europol vytvořil stránku o COVID-19 s cílem pomoci občanům a podnikům bránit se https://www.europol.europa.eu/staying-safe-during-covid-19-what-you-need-to-know  

(15)      Ve veřejně dostupné databázi na internetových stránkách www.EUvsDisinfo.eu bylo odhaleno více než 500 příkladů prokremelských dezinformací a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) popsaly ve svých veřejných analytických zprávách činnosti cizích států.

(16)      Viz například: https://euvsdisinfo.eu/eeas-special-report-update-short-assessment-of-narratives-and-disinformation-around-the-covid19-pandemic-updated-23-april-18-may/  

(17)      Viz pozn. pod čarou č. 9.

(18)      Závěry Rady o dalším úsilí za účelem posílení odolnosti a boje proti hybridním hrozbám (dokument 14972/19 ze dne 10. prosince 2019).

(19)      Například z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí: https://www.ecdc.europa.eu/en  

(20)       https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response_cs  

(21)       https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/fighting-disinformation_cs  

(22)       https://euvsdisinfo.eu/eeas-special-report-update-short-assessment-of-narratives-and-disinformation-around-the-covid19-pandemic-updated-23-april-18-may/  

(23)       https://www.europol.europa.eu/publications-documents/catching-virus-cybercrime-disinformation-and-covid-19-pandemic  

(24)      Např. pracovní skupina Rady pro informace a systém včasného varování, integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR), výbor pro zdravotní bezpečnost a síť krizových komunikátorů.

(25)      Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům, které rovněž vyzývá k opatřením EU proti dezinformacím o COVID-19 (P9_TA-PROV(2020)0054).

(26)      Například pravidelné kontaktní skupiny nebo týdenní videokonference.

(27)      Viz například zvláštní zprávy ESVČ na stránkách EUvsDisinfo ( https://euvsdisinfo.eu/ ).

(28)      Viz například akce „Disinfo Alert“ organizovaná v Tbilisi v roce 2019: https://euvsdisinfo.eu/georgia/

(29)      Které již podporují občanskou společnost prostřednictvím cílených opatření pro boj proti dezinformacím ve třetích zemích, jako je Rusko, Brazílie nebo Indonésie.

(30)      Další informace o akci „Disinfo Horizon“ naleznete na internetové stránce: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/SPEECH_20_160   https://euvsdisinfo.eu/disinformation-aims-at-undermining-democracy/

(31)      Viz rovněž společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o globální reakci EU na COVID-19 (JOIN/2020/11 final).

(32)      Například v afrických zemích postižených konflikty, jako je Středoafrická republika nebo Kongo.

(33)      Některé platformy používané k šíření zavádějících informací však nepatří mezi platformy uvedené v kodexu (například WhatsApp nebo TikTok).

(34)      Zejména Google, Facebook, Twitter a Microsoft.

(35)      V tomto ohledu platformy zahájily využívání nových nástrojů, jako jsou informační panely, karty, vyskakující okna, mapy a výzvy, které vedou uživatele přímo ke směrodatným zdrojům informací v několika jazycích.

(36)      Např. nepravdivá tvrzení o tom, že virus lze vyléčit pitím bělidla.

(37)      Jak dokládá například Brookings: https://www.brookings.edu/techstream/encrypted-messaging-apps-are-the-future-of-propaganda/

(38)      Zejména těch se silnou přítomností během krize COVID-19, např. WhatsApp nebo TikTok.

(39)      Skupina ERGA v reakci na krizi nedávno rozšířila oblast působnosti své podskupiny pro dezinformace, aby zahrnovala posouzení toho, jak platformy reagují na problémy vyvolané touto mimořádnou situací. Posouzení se zaměří zejména na opatření platforem pro identifikaci, kontrolu a předcházení šíření falešných, zavádějících nebo nesprávných informací o léčebných postupech a nemoci jako takové, způsobu jejího šíření, jakož i na opatření přijatá vládami a vnitrostátními regulačními orgány, viz: https://erga-online.eu  

(40)      Některé zúčastněné strany, např. Journalism Trust Initiative, vypracovaly ukazatele důvěryhodnosti zpravodajských zdrojů.

(41)      Viz např. zprávy GDI https://disinformationindex.org/2020/05/why-is-tech-not-defunding-covid-19-disinfo-sites/  

(42)      Za tímto účelem by platformy měly zvážit použití ukazatelů důvěryhodnosti, které vyvinuli nezávislí ověřovatelé faktů / výzkumní pracovníci nebo jiné zúčastněné strany (např. GDI, Newsguard).

(43)      Jako např. projekt „Reakce na ohrožení zdraví v propojených systémech“ („HERoS“), který vyvíjí novou metodu získávání informací ze sociálních médií, pokud jde o fámy a zavádějící informace týkající se Covid-19 (další podrobnosti viz https://cordis.europa.eu/project/id/101003606). V rámci programu Horizont 2020 se navíc mobilizuje akademická obec, výzkumné organizace, odborníci z praxe a soukromé společnosti za účelem boje proti dezinformacím, rozvoje kapacit pro ověřování faktů a odpovědnosti na internetu a výzkumu týkajícího se důležitosti silného a nezávislého mediálního prostředí.

(44)       https://edmo.eu/  

(45)      V červnu 2020 bude zahájena druhá fáze EDMO s cílem zřídit vnitrostátní/regionální centra pro výzkum v oblasti dezinformací. V roce 2021 budou v rámci programu digitální Evropa poskytnuty další finanční prostředky na zajištění přítomnosti vnitrostátních/regionálních center v celé EU. Plné zeměpisné pokrytí pro středisko EMDO bude zajištěno prostřednictvím nadcházejícího programu Digitální Evropa. Mezitím bude Komise usilovat o součinnost s financováním poskytnutým Evropským parlamentem tím, že v létě 2020 vyhlásí výzvy k předkládání návrhů s cílem podpořit výzkum zaměřený na dezinformace související s COVID-19.

(46)      Včetně přístupu k veřejným databázím, úložištím pro ověřování faktů a mechanismů pro přístup k údajům platforem, který je v souladu s ochranou soukromí, s cílem usnadnit odhalování, analýzu a zveřejnění dezinformací.

(47)      „Disease pandemics and the freedom of opinion and expression (Pandemie onemocnění a svoboda přesvědčení a projevu)“, zpráva zvláštního zpravodaje OSN týkající se podpory a ochrany práva na svobodu přesvědčení a projevu, David Kaye, duben 2020.

(48)      Případy byly zdokumentovány na platformě Rady Evropy pro ochranu žurnalistiky a bezpečnost novinářů a prostřednictvím platformy spolufinancované EU nazvané Mapování svobody sdělovacích prostředků https://mappingmediafreedom.org  

(49)      Změna §337 maďarského trestního zákoníku.

(50)      Komise jasně uvedla, že demokracie nemůže fungovat bez svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a že dodržování svobody projevu a právní jistoty mají v takových dobách zásadní význam.   https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/STATEMENT_20_567  

(51)       https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/media-freedom-projects  

(52)      Předčasné odhady naznačují, že pokles příjmů může u nových vydavatelů v závislosti na jednotlivých zemích dosáhnout až 80 %. Očekává se, že malí místní vydavatelé budou zasaženi nejvíce. http://www.newsmediaeurope.eu/news/covid-19-and-the-news-media-journalism-always-comes-at-a-cost/  

(53)      JOIN(2020)5 ze dne 23. března 2020.

(54)      Sdělovací prostředky a občanská společnost během této krize čelily novým překážkám při plnění své úlohy v demokratické diskuzi. Výroční zpráva Komise o právním státě se bude situací ve všech členských státech podrobněji zabývat.

(55)      V souladu s pokyny Evropské rady týkajícími se ochrany svobody projevu a informací v době krize – https://www.coe.int/en/web/freedom-expression/freedom-of-expression-and-information-in-times-of-crisis – Měly by rovněž být poskytnuty odpovědi na výstrahy vydané Radou Evropy v souvislosti s platformou Rady Evropy na ochranu žurnalistiky a bezpečnosti novinářů.

(56)      https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_459

(57)      Například Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví slouží k pokrytí finančních potřeb odvětví sdělovacích prostředků.

(58)      Např. podcasty, podpora ověřování faktů nebo webináře.

(59)      Například se musí vypořádat s rychle se objevujícími a mizejícími podvodnými webovými stránkami (což velmi ztěžuje odhalování pachatelů, kteří takto neustále mění svoji digitální identitu),vytvářet černé listiny a informovat spotřebitele a platformy.

(60)      Jedná se například o projekty mediální gramotnosti, podporu organizací občanské společnosti, které pomáhají občanům, a přístup k nástrojům pro ověřování obsahu.

(61)       https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/2018-2019-call-proposals-preparatory-action-media-literacy-all . Poslední výzva této přípravné akce (2018–2020) má být zveřejněna ve 2. čtvrtletí roku 2020.

(62)      Evropská komise rovněž vyzvala orgány členských států, aby posílily svoji ostražitost a přizpůsobily své kontrolní činnosti týkající se nabídek na internetu a reklamy na potraviny a potravinové doplňky týkající se COVID-19 (https://ec.europa.eu/food/safety/official_controls/eu-co-ordinated-control-plans/covid-19_en) a Úřad EU pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil rovněž šetření https://ec.europa.eu/anti-fraud/media-corner/news/13-05-2020/inquiry-fake-covid-19-products-progresses_en  

(63)      Na výzvu Komise reagovaly konkrétně tyto platformy: Allegro, Amazon, Alibaba/Aliexpress, CDiscount, Ebay, Facebook (tj.Facebook, Facebook Marketplace a Instagram), Microsoft/Bing, Google (tj. Google ads a YouTube), Rakuten, Wish a Verizon Media/Yahoo.

(64)       https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_938  

(65)      Tj. tržiště, vyhledávače a sociální média.

(66)      Např. aby odhalovaly nejžádanější produkty uváděné na trh zavádějícím způsobem s cílem získat neoprávněnou výhodu a prostřednictvím automatizovaných prostředků proaktivně odstraňovaly klamavou reklamu na „zázračné výrobky“, které doprovází nezákonná tvrzení v oblasti zdraví.

(67)      Například společnost Google zablokovala nebo odstranila (na celém světě) přes 80 milionů reklam souvisejících s koronavirem, společnost eBay na svém globálním tržišti zablokovala nebo z něj odstranila více než 17 milionů nabídek produktů, které porušují spotřebitelská pravidla EU.

(68)      Komise vydala pokyny s cílem pomoci zákazníkům rozpoznat potenciální podvody související s COVID-19 při nakupování na internetu a vyhnout se jim: https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/consumers/enforcement-consumer-protection/scams-related-covid-19_cs  

(69)      Komise rovněž úzce spolupracuje s Europolem a s elektronickými podatelnami za účelem snazší výměny informací umožňujících rychlé odhalování, podávání zpráv a odstraňování odkazů na internetové stránky, které se týkají COVID-19 a jsou používané pro účely trestné činnosti.https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/catching_the_virus_cybercrime_disinformation_and_the_covid-19_pandemic_0.pdf

(70)      Patří sem opatření ke kontrole přesnosti a platnosti údajů žadatele o registraci doménového jména obsahující klíčová slova související s COVID-19 a oznamování podezřelých registrací příslušným orgánům, např. agenturám na ochranu spotřebitelů a donucovacím orgánům. Viz rovněž: https://www.icann.org/news/blog/keeping-the-dns-secure-during-the-coronavirus-pandemic  

(71)       https://eurid.eu/en/news/doteu-covid19-measures/  

(72)      Komise bude koordinovat spolupráci mezi sítí spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele, registry domén a poskytovateli platebních služeb s cílem účinně řešit podvody na spotřebitelích.

(73)      OECD vypracovala pokyny k odhalování podvodů přičemž se inspirovala společným postojem sítě spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele, která odhalila nejběžnější podvody související s Covid-19, které byly zveřejněny v březnu. http://www.oecd.org/coronavirus/policy-responses/protecting-online-consumers-during-the-covid-19-crisis-2ce7353c/   https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/consumers/enforcement-consumer-protection/scams-related-covid-19_cs