EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 18.1.2022

COM(2022) 16 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o Evropské strategii pro univerzity

{SWD(2022) 6 final}

1Univerzity – charakteristický prvek evropského způsobu života

Naše společnost dnes potřebuje přínos svých univerzit více než kdy předtím 1 . V rychle se měnícím světě čelí Evropa velkým výzvám – změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti, digitální transformaci a stárnutí obyvatelstva, a to vše v době, kdy je zasažena největší celosvětovou zdravotní krizí za celé století a jejím hospodářským dopadem. Postavení Evropy ve světě a blahobyt a prosperita budoucích generací budou záviset na naší reakci. Odvětví vysokoškolského vzdělávání hraje zásadní úlohu při obnově Evropy po pandemii a při formování udržitelných a odolných společností a ekonomik. Excelentní a inkluzivní univerzity jsou podmínkou a základem otevřených, demokratických, spravedlivých a udržitelných společností, jakož i udržitelného růstu, podnikání a zaměstnanosti.

Evropa může stavět na rozmanitém a prosperujícím odvětví vysokoškolského vzdělávání, které má v evropské kultuře hluboké kořeny. V Evropě se nachází téměř 5 000 vysokoškolských institucí 2 , 17,5 milionu studentů v terciárním vzdělávání, 1,35 milionu vyučujících v terciárním vzdělávání 3 a 1,17 milionu výzkumných pracovníků 4 . Ať už se jedná o výzkumné univerzity, technologické instituty, umělecké školy, nebo instituce vyššího odborného vzdělávání a přípravy – všechny jednotlivé druhy vysokoškolských institucí představují typické znaky evropského způsobu života. Tato rozmanitost je silnou stránkou, neboť prostřednictvím mobility a spolupráce umožňuje volbu, kreativitu a synergii. Evropa nyní oslavuje 35 let zásadních životních zkušeností více než 10 milionů mladých účastníků vzdělávání, které umožnil její emblematický program Erasmus+.

Univerzity mají jedinečné postavení na křižovatce vzdělávání, výzkumu a inovací a slouží společnosti a hospodářství: plní zásadní úlohu při vytváření Evropského prostoru vzdělávání a Evropského výzkumného prostoru, a to v součinnosti s Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání. Prostřednictvím silných partnerství v EU a na celém světě a na základě souhrnného přínosu vzdělávacích systémů a výzkumných sítí jsou klíčovými aktéry při prosazování evropského modelu v souladu se zájmy a hodnotami EU: právním státem, lidskými právy a mezinárodními normami a standardy.

Evropa potřebuje prosperující univerzity, které přispějí k provádění politické agendy Evropské unie, neboť tyto univerzity mají společný průsečík s mnoha nejrůznějšími klíčovými iniciativami, které byly v nedávné době přijaty v zájmu oživení a odolnosti. Evropská unie a členské státy mají společný zájem na podpoře odvětví vysokoškolského vzdělávání, při níž spojí své síly na základě společné vize pro odvětví vysokoškolského vzdělávání a využijí bohatství jeho rozmanitosti.

Přitom musí zohlednit měnící se podmínky, jimž EU čelí a které přímo ovlivňují odvětví vysokoškolského vzdělávání. Pokud nebudou přijata náležitá opatření, mohlo by to ovlivnit výsledky univerzit. Univerzity zahájily proces přehodnocování a obnovy vlastní činnosti. EU a členské státy by je měly v tomto úsilí podpořit.

Pokud se účinněji zapojí do nadnárodní spolupráce, mohou univerzity lépe řešit velké společenské výzvy. Za klíčovou otázku označilo 92 % univerzit odstranění právních a správních překážek pro mezinárodní strategická institucionální partnerství 5 . V průzkumu Eurobarometr 93 % respondentů odpovědělo, že by bylo užitečné vytvořit unijní diplomy udělované sítěmi evropských univerzit, které studentům nabídnou možnost studovat v různých zemích EU s flexibilním výběrem kurzů nebo modulů 6 . 

Financování univerzit často nepostačuje k naplňování jejich narůstajícího společenského poslání. Zpráva střediska pro sledování veřejného financování 7 odhalila, že ve více než polovině zkoumaných systémů vysokoškolského vzdělávání investice do vysokoškolského vzdělávání buď klesají navzdory rostoucímu počtu studentů, nebo se nezvyšují stejným tempem. Pandemie COVID-19 vedla k dodatečným investičním potřebám (např. v oblasti digitálních nástrojů a infrastruktury) a ke ztrátě příjmů.

Potřeby v oblasti dovedností se rychle vyvíjejí, odvětví vysokoškolského vzdělávání se proto musí přizpůsobit. Ekologická a digitální transformace vyžaduje vzdělávání, výzkum a inovace, které obstojí i v budoucnu, zajišťované v úzké spolupráci se souvisejícími odvětvími a zúčastněnými stranami, přičemž je třeba překonat významné rozdíly v digitálních dovednostech napříč EU. Studenti a zaměstnanci v celé EU si musí osvojit ekologické a digitální dovednosti pro budoucnost a inovační a technologický potenciál univerzit musí být využit k řešení souvisejících společenských výzev. Evropské cíle stanoví, že do roku 2030 má alespoň 45 % osob ve věku 25–34 let dosáhnout terciárního vzdělání 8 a do roku 2030 se má alespoň 60 % dospělých účastnit vzdělávání (v předchozích 12 měsících) 9 . Digitální dekáda 10 stanoví ambiciózní cíle, podle nichž má do roku 2030 80 % občanů získat alespoň základní digitální dovednosti a v oboru IKT má být zaměstnáno 20 milionů specialistů.

Různorodost, inkluzivnost a genderová rovnost v odvětví vysokoškolského vzdělávání jsou důležitější než kdy dříve. Ve vysokoškolském vzdělávání jsou stále nedostatečně zastoupeni studenti, akademičtí pracovníci, administrativní a výzkumní pracovníci pocházející ze znevýhodněného prostředí 11 . V některých oborech studia a výzkumu a na pozicích s rozhodovací pravomocí na univerzitách nadále přetrvávají rozdíly mezi ženami a muži. Vyvážené zastoupení žen a mužů prokazatelně klesá se zvyšující se úrovní pozic ve vedení vysokoškolských institucí, kdy ženy zastávají necelých 24 % těchto pozic rámci v EU-27 12 .

Základní akademické a demokratické hodnoty se ocitají pod tlakem. Univerzity vyjádřily hluboké znepokojení nad hrozbami pro akademické svobody a autonomii univerzit 13 . Počet ohrožených vědeckých a výzkumných pracovníků v zemích evropského sousedství narůstá. Hrozbu představuje i zahraniční vměšování do vysokoškolských institucí. 

Univerzity musí zůstat celosvětově konkurenceschopné. Z hlediska univerzit s významným výzkumem se relativní váha Evropy v celosvětovém srovnání snižuje. Existuje nevyužitý potenciál spočívající ve spojení úsilí členských států na celosvětové scéně. Evropa by mohla dosáhnout ještě lepších výsledků, pokud jde o podporu mobility a přilákání a udržení nadaných studentů, akademických a výzkumných pracovníků, a maximalizovat tak celosvětový vliv Evropy z hlediska hodnot, vzdělávání, výzkumu, průmyslu a společenského dopadu.

Tato Evropská strategie pro univerzity je spolu s návrhem doporučení Rady o budování mostů pro účinnou evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání součástí balíčku opatření v této oblasti. Cílem obou iniciativ je společně uvolnit plný potenciál odvětví vysokoškolského vzdělávání jakožto podporovatele dovedností a znalostí a hnací síly inovací a řešení společenských výzev. Strategie se opírá o výsledky více než dvaceti let trvání boloňského procesu a navrhuje vizi evropské spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání, která bude mít transformační povahu a přinese prospěch EU i třetím zemím. Komisí předložený návrh doporučení Rady je prvním krokem k usnadnění hluboké nadnárodní spolupráce univerzit, aby mohly vzkvétat a posilovat pocit evropské sounáležitosti.

2Cíle Evropské strategie pro univerzity

Cílem Evropské strategie pro univerzity je podporovat univerzity, aby byly schopny se přizpůsobit měnícím se podmínkám, prosperovat a přispívat k odolnosti a oživení Evropy. Strategie je výzvou ke spojení sil pro členské státy a vysokoškolské instituce v celé Evropě. Usiluje o to, aby nadnárodní spolupráce dosáhla nové úrovně intenzity a rozsahu a aby se v odvětví vysokoškolského vzdělávání rozvinul skutečně evropský rozměr založený na sdílených hodnotách. Strategie uznává excelenci a začlenění jako charakteristický rys evropského vysokoškolského vzdělávání, který je příkladem našeho evropského způsobu života. Právě díky tomuto prvku se odvětví vysokoškolského vzdělávání v Evropě liší od ostatních částí světa.

Strategie rovněž vychází z prvních poznatků získaných při provádění iniciativy „Evropské univerzity“ 14 . Tato iniciativa představuje živý příklad hluboké institucionální nadnárodní spolupráce založené na společných a sdílených dlouhodobých vizích univerzit. Čtyřicet jedna aliancí Evropských univerzit 15 působí jako katalyzátory zavádění nových nástrojů a právních rámců a může inspirovat širší komunitu v oblasti vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě.

Komise navrhuje zaměřit se do poloviny roku 2024 na dosažení čtyř společných klíčových cílů:

-Posílit evropský rozměr ve vysokoškolském vzdělávání a výzkumu:

Provádět soubor stěžejních iniciativ, které budou mít pro nadnárodní spolupráci stejný význam, jaký dosud měl program Erasmus+ pro mobilitu studentů a program Horizont Evropa pro špičkový výzkum: viditelný projev zřetelně evropského přístupu. Vzhledem ke své narůstající odpovědnosti za odolnou Evropu potřebují univerzity odpovídající finanční podporu.

-Podporovat univerzity jako majáky evropského způsobu života:

Vysokoškolské vzdělávání a výzkum v Evropě podporují náš evropský způsob života prostřednictvím svého trojího zaměření na 1) kvalitu a relevanci dovedností, které obstojí i v budoucnosti; 2) rozmanitost a začlenění a 3) demokratické postupy, základní práva a akademické hodnoty a na svobodu vědeckého výzkumu. Je nutné podporovat flexibilní a atraktivní akademickou kariéru a oceňovat výuku, výzkum, podnikavost a činnosti v oblasti řízení a vedení.

- Posílit postavení univerzit jako aktérů změn v rámci souběžné ekologické a digitální transformace:

Podporovat plné zapojení univerzit do rozvíjející se ekologické a digitální transformace. Své ambice týkající se vybavení více mladých lidí a účastníků celoživotního učení digitálními dovednostmi a dovednostmi potřebnými pro ekologickou transformaci nebo rozvoje ekologických řešení prostřednictvím technologických a sociálních inovací naplní EU pouze tehdy, pokud odvětví vysokoškolského vzdělávání plně využije svou váhu.

-Posílit univerzity jako hybné síly úlohy a vedoucího postavení EU ve světě:

Prostřednictvím hlubší mezinárodní spolupráce v rámci Evropy i mimo ni podporovat univerzity, aby se na globální scéně více zaměřovaly na vnější vztahy a byly konkurenceschopnější a aby přispívaly k posilování systémů vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích v souladu s evropskými hodnotami. To pomůže zvýšit přitažlivost Evropy nejen jako studijní destinace, ale i jako atraktivního globálního partnera pro spolupráci v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací.

Aby byla Evropská strategie pro univerzity úspěšná, je nutné sladit priority politiky a investice na unijní, národní, regionální a institucionální úrovni. Provádění této strategie si vyžádá užší spolupráci s členskými státy, univerzitami a dalšími zúčastněnými stranami i vzájemnou spolupráci těchto aktérů. Společně můžeme využít silnou a jedinečnou základnu evropského odvětví vysokoškolského vzdělávání a více propojit jeho jednotlivá poslání – vzdělávání, výzkum a inovace ve službách společnosti.

3Nový rámec pro posílení evropské spolupráce

3.1Čtyři stěžejní iniciativy pro posílení evropského rozměru ve vysokoškolském vzdělávání a výzkumu

Sdělení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 16  i sdělení o novém Evropském výzkumném prostoru pro výzkum a inovace 17 zdůrazňují, že musíme podpořit a upevnit nadnárodní spolupráci mezi univerzitami, abychom posílili jejich schopnost vybavit mladé lidi, účastníky celoživotního učení a výzkumné pracovníky správnými kompetencemi a dovednostmi. To bude zahrnovat i začleňování kultury excelence do vzdělávání a vědy a vytváření hodnot mezi vysokoškolskými institucemi, které zvýší přitažlivost a globální konkurenceschopnost. Evropa může toto úsilí podpořit postupným přístupem na základě souboru čtyř stěžejních iniciativ, které společně využijí sílu univerzit v celé Evropě a dále posílí začleňování i excelenci ve všech jejich činnostech.

Iniciativa „Evropské univerzity“ v rámci programu Erasmus+ ve spojení s programy Horizont Evropa a Digitální Evropa a dalšími unijními a vnitrostátními nástroji podpoří ambiciózní nadnárodní aliance vysokoškolských institucí s cílem rozvíjet a sdílet společnou dlouhodobou strukturální, udržitelnou a systémovou spolupráci v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací a vytvářet evropské meziuniverzitní kampusy, v nichž budou moci studenti, zaměstnanci a výzkumní pracovníci ze všech částí Evropy využívat bezproblémové mobility a společně vytvářet nové znalosti napříč zeměmi a obory.

Právní statut aliancí vysokoškolských institucí (Evropských univerzit a ostatních typů aliancí) by těmto subjektům umožnil sdílet a společně využívat jejich silné stránky, činit společná strategická rozhodnutí, společně jednat na základě právní subjektivity a usnadnil by sdružování zdrojů, činností a údajů. Tento statut by vytvořil podmínky pro hlubší, dlouhodobou a flexibilní nadnárodní spolupráci, která umožní sdílení kapacit, výměny zaměstnanců a provádění společných programů s cílem udělovat na úrovni aliance společné diplomy, včetně společného evropského diplomu.

Společný evropský diplom udělovaný na úrovni členského státu by osvědčoval výsledky učení dosažené v rámci nadnárodní spolupráce několika institucí, nabízené například v rámci aliancí Evropských univerzit, a to na základě společného souboru kritérií. Evropský diplom by měl umožňovat snadné vydání, uložení, sdílení, potvrzení a ověření a měl by být uznáván v celé EU. Komise se bude nejprve věnovat vypracování evropských kritérií umožňujících udělit označení „evropský diplom“. Toto označení by bylo vydáno jako doplňkové osvědčení kvalifikace studentů, kteří absolvují společné programy v rámci nadnárodní spolupráce mezi několika vysokoškolskými institucemi.

Obecné využívání iniciativy „Evropská studentská karta“ pro všechny mobilní studenty napříč univerzitami v Evropě usnadní jejich přístup k nadnárodní mobilitě na všech úrovních. Přinese snadnější, efektivnější a ekologičtější řízení mobility. Zajištění možnosti jednoznačně identifikovat každého evropského studenta v různých zemích a různých digitálních nástrojích usnadní zavádění evropských studentských karet v celé Evropě a umožní plnou digitalizaci řízení mobilit studentů v rámci programu Erasmus+ od okamžiku podání žádosti až do vydání osvědčení o studiu 18 .

Tyto čtyři stěžejní iniciativy budou fungovat ve vzájemné synergii a přispějí k vytvoření rámce evropské spolupráce v odvětví vysokoškolského vzdělávání. Napomohou utváření skutečné evropské identity, pozvednou nadnárodní spolupráci na vyšší úroveň a podpoří silný pocit evropské sounáležitosti.

Univerzity mají autonomní postavení a vnitrostátní právní předpisy jsou v rukou členských států, a trvalou výzvu tudíž představuje i nutnost zajistit, aby obsah vzdělávání a kvalifikace byly plně transparentní a aby rozdíly nebránily volnému pohybu studentů a akademických a výzkumných pracovníků. Zajištění kvality je základem vzájemné důvěry, která umožňuje intenzivní spolupráci a bezproblémovou mobilitu. Proto se navrhuje dále rozvíjet evropský systém zajišťování a uznávání kvality, v němž je zajištěna kvalita kvalifikací, kvalifikace jsou digitalizovány a v celé Evropě automaticky uznávány, a odstranit byrokracii, která brání mobilitě, přístupu k dalšímu vzdělávání a odborné přípravě nebo vstupu na trh práce. V součinnosti s politickým programem EVP podpoří iniciativa „Evropská excelence“ vynikající výsledky evropských univerzit ve vědě a zhodnocování znalostí a zlepší celosvětovou konkurenceschopnost Evropských univerzit v klíčových oblastech, například v oblasti ekologické a digitální transformace.

3.2Přiměřená finanční podpora vysokoškolského vzdělávání a výzkumu

Dosáhnout začlenění a excelence vyžaduje odpovídající financování univerzit na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni. V současné době vynakládají členské státy na terciární vzdělávání v průměru 0,8 % svého HDP, a to v rozmezí od 0,3 % do 1,7 % 21 . Průměrné výdaje sektoru vládních institucí na výzkum a vývoj ve vysokoškolských institucích činí v Evropě 0,48 % HDP 22 . Odvětví vysokoškolského vzdělávání v EU vykazuje známky značného podfinancování, zejména s ohledem na rostoucí počet studentů a zvyšující se odpovědnost univerzit.

Evropské financování je pro univerzity důležitým doplňkem vnitrostátního financování jakožto zdroje příjmů, nabízí však také platformu pro evropskou a mezinárodní akademickou spolupráci. S novým víceletým finančním rámcem hodlá EU investovat do podpory univerzit významnou částku, která se v programovém období 2021–2027 odhaduje na 80 miliard EUR 23 . Odvětví vysokoškolského vzdělávání tak bude mít k dispozici nebývalý objem financování z EU pocházejícího z různých zdrojů, včetně programů Erasmus+, Horizont Evropa, Digitální Evropa, Nástroje pro oživení a odolnost, fondů v rámci sdíleného řízení 24 nebo programu InvestEU. Každý z těchto zdrojů financování představuje samostatný finanční nástroj s konkrétním účelem a posláním.

Fondy a programy EU jsou sice významné, nesmí však nahrazovat dostatečné vnitrostátní veřejné financování a další veřejné a soukromé investice a měly by působit jako jejich doplněk. Je zásadní, aby členské státy a subjekty v odvětví vysokoškolského vzdělávání účinně využívaly nástrojů EU a zkoumaly synergie s vnitrostátním, regionálním a místním financováním s cílem mobilizovat úsilí EU a členských států při dosahování společné vize, stanovené v této Evropské strategii pro univerzity.

4Majáky našeho evropského způsobu života

4.1Zvýšení kvality a relevantnosti v zájmu dovedností, které obstojí i v budoucnosti

V návaznosti na výzvu Rady, která požaduje podporu pružných a atraktivních kariérních struktur a zlepšení pracovních podmínek, je třeba systémově a komplexně řešit otázku akademické kariéry. Kariérní hodnocení by mělo zohledňovat různorodost činností akademických pracovníků, jako je výuka, výzkum, podnikání, řízení nebo vedení. Cílem doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě je zvýšit přitažlivost kariéry v oblasti výzkumu a zajistit lepší přístup k excelentní vědě.

Univerzity plní klíčovou úlohu při předcházení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a překážkám, které mohou bránit oživení v Evropě, a při zajišťování rozvoje studentů jako osob s tvůrčím a kritickým myšlením, schopných řešit problémy a jednat jako aktivní a odpovědní občané připravení na celoživotní učení. Komise v roce 2021 předložila návrh doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost. Rychlé návazné kroky Rady pomohou mobilizovat vysokoškolské vzdělávání na podporu celoživotního učení a přispějí ke změnám kvalifikace a prohlubování dovedností s cílem vyhovět novým a vznikajícím potřebám ve společnosti a na trhu práce.

Excelentní vzdělávací, výzkumné a inovační prostředí umožňuje rozvoj dovedností na vysoké úrovni, vytváření průlomových znalostí a jejich uplatnění v praxi. Spolupráce mezi univerzitami a průmyslovými ekosystémy je v tomto ohledu oboustranně prospěšná, přičemž odvětví vysokoškolského vzdělávání podporuje kromě osobního rozvoje i rozvoj dovedností pro průmysl a podnikatelský sektor. Účastníci vzdělávání by měli mít více příležitostí k využití stáží a získání zkušeností ze začínajících podniků a měli by se ve své komunitě zapojovat jako aktéři změn s cílem pozitivně ovlivnit okolní společnost. Nezbytné jsou podnikatelské vzdělávání a odborná příprava, které zvyšují podnikatelské znalosti a dovednosti, zejména pro malé a střední podniky. V tomto ohledu by mělo být podporováno více synergií mezi aliancemi Evropských univerzit a centry excelence odborného vzdělávání.

Pro dosažení excelentního a relevantního vysokoškolského vzdělání je zapotřebí i podpora pedagogických inovací zaměřených na účastníky vzdělávání, s využitím nejrůznějších výukových prostorů a pružných mezioborových přístupů. Mělo by být podporováno zřizování „živých laboratoří“ 26 jako dobrý příklad toho, jak lze studenty vzdělávat, aby k výzvám přistupovali celostně a napříč obory, a jak u studentů podpořit kritické myšlení, řešení problémů, tvůrčí a podnikatelské dovednosti.

4.2Podpora rozmanitosti, začleňování a genderové rovnosti

Jak uvádí první zásada evropského pilíře sociálních práv, „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“. Evropa má ve srovnání se zbytkem světa vysoce dostupné vysokoškolské vzdělávání. Mezi studenty a akademickými a výzkumnými pracovníky jsou však stále nedostatečně zastoupeny znevýhodněné nebo diskriminované skupiny (etnické menšiny, osoby z prostředí migrantů nebo osoby se zdravotním postižením, lidé z nemajetných rodin, děti rodičů s nízkou kvalifikací). Navzdory rozšiřujícímu se přístupu k terciárnímu vzdělávání zůstávají systémy vysokoškolského vzdělávání vysoce stratifikované. Studenti první generace a studenti s přistěhovaleckým nebo menšinovým původem mají v EU menší šanci dosáhnout terciárního vzdělání.

Ve vysokoškolském vzdělávání přetrvávají genderové rozdíly. Zatímco na úrovni bakalářského a magisterského studia ženy mezi studenty a absolventy převažují nad muži a na doktorském stupni studia téměř panuje genderová vyváženost, existují velké genderové rozdíly mezi jednotlivými studijními obory – v oborech STEM ženy stále tvoří o něco méně než třetinu studentů bakalářského a magisterského studia a 37 % doktorandů. Navzdory určitému pokroku v posledních letech zůstává v EU podíl žen, které zastávají řádnou profesuru nebo rovnocenné pozice, na nízké úrovni a přestavuje 26 %.

Je zapotřebí více institucionálních změn, aby se univerzity staly místem skutečně rovných příležitostí.

4.3Prosazování a ochrana evropských demokratických hodnot

Univerzity musí být místy svobody: projevu, myšlení, učení, výzkumu a akademické svobody obecně. Akademickou svobodu nelze oddělit od institucionální autonomie ani od účasti studentů a zaměstnanců na správě vysokoškolského vzdělávání.

Zajištění akademické svobody ve vysokoškolských institucích je ústředním prvkem všech politik v oblasti vysokoškolského vzdělávání vypracovaných na úrovni EU, jakož i v rámci boloňského procesu. Je základním předpokladem pro vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a Evropského výzkumného prostoru. Základní akademické hodnoty nelze považovat za samozřejmost. V posledních letech zaznamenáváme jejich ohrožení v různých podobách a na různých místech, dokonce i v EU. Autonomie vysokoškolských institucí je v Evropě nerovnoměrná 35 . Unie a její členské státy se vyzývají, aby prostřednictvím svých politik a možností financování tyto hodnoty aktivně chránily, pěstovaly a bránily a aby rovněž chránily výzkumné organizace před zahraničním vměšováním.

Univerzity mají klíčový význam pro podporu aktivního občanství, tolerance, rovnosti a rozmanitosti, otevřenosti a kritického myšlení ve prospěch větší sociální soudržnosti a sociální důvěry, a tím i pro ochranu evropských demokracií. Univerzity hrají aktivní úlohu při přípravě absolventů k tomu, aby se stali dobře informovanými evropskými občany. Výukou a zvyšováním povědomí podporují zakotvení evropských hodnot ve společnosti a prosazováním vědecké důslednosti pomáhají posilovat důvěru ve vědu.

5Aktéři změny v souběžné ekologické a digitální transformaci

5.1Rozvoj dovedností, kompetencí a technologických inovací pro ekologickou transformaci

Univerzity jsou klíčovými aktéry při dosahování ekologické transformace a udržitelnějšího světa. Mají důležitou úlohu při provádění výzkumu, který má ve spolupráci s průmyslem a společností nalézat řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu s cílem dosáhnout klimatické neutrality, zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zastavit znečišťování, jakož i při rozvíjení klimatické a environmentální gramotnosti všech studentů na všech stupních a ve všech oborech studia, jakož i široké veřejnosti prostřednictvím zapojení komunit. Univerzity mohou být také vzorem v oblasti environmentální udržitelnosti prostřednictvím své infrastruktury a činností. A konečně mohou také výsledky výzkumných a inovačních činností představovat pevný základ pro politiky, inovace a opatření v oblasti životního prostředí.

Komise nedávno předložila návrhy doporučení Rady týkajících se učení pro environmentální udržitelnost a mikrocertifikátů pro celoživotní učení a zaměstnatelnost. Rychlá návazná opatření Rady pomohou mobilizovat členské státy při podpoře jejich univerzit a studentů, aby se stali aktéry změny směřující k ekologické transformaci, a to i z hlediska celoživotního učení. Partnerství a mise programu Horizont Evropa 38 nabízejí velký potenciál pro synergie, například v odvětvích, jako je doprava s nulovými emisemi a baterie z udržitelných zdrojů, které vyžadují nové dovednosti.

5.2Rozvoj dovedností a kompetencí a podpora inovací pro digitální transformaci

Digitální transformace ukládá univerzitám zásadní úkol vybavit studenty a výzkumné pracovníky digitálními dovednostmi a kompetencemi potřebnými v nové realitě a prosazovat inovace a nové technologie.

Během pandemie COVID-19 prokázalo odvětví vysokoškolského vzdělávání svou schopnost přizpůsobit se nové situaci. Jasně se ukázalo, že digitální řešení nemohou a neměla by plně nahradit fyzické aktivity. Budoucnost by měla být založena na hybridních řešeních, která představují správnou rovnováhu mezi fyzickou přítomností a digitálními nástroji. Univerzity mohou rovněž podporovat vývoj inovativních vzdělávacích technologií prostřednictvím podniků vzniklých odštěpením nebo rychle se rozvíjejících podniků a využít potenciálu rostoucího evropského průmyslu vzdělávacích technologií (EdTech).

Komise zahájila strukturovaný dialog s členskými státy o digitálním vzdělávání a dovednostech s cílem společně se dohodnout na klíčových podpůrných faktorech pro účinnost a inkluzivnost digitálního vzdělávání a odborné přípravy. Univerzity hrají klíčovou úlohu při podpoře pracovních sil schopných zvládnout výzvy spojené s digitální transformací v budoucnosti. V tomto ohledu má zásadní význam nabídka specializovaného vzdělávání v digitálních oblastech, jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost nebo cloud computing, jakož i mikroelektronika 41 . Jednou z hlavních překážek je nedostatek dovedností v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM). Vzhledem k tomu, že digitální technologie pronikají do všech odvětví ekonomiky, je také nezbytné, aby se je všichni studenti, například studenti lékařství, podnikové ekonomiky a zemědělství, naučili používat na pokročilé úrovni ve svých profesích.

V příštím desetiletí se musí „propojené univerzity“ stát skutečností. K tomu je nezbytně nutná dostatečná digitální kapacita a infrastruktura univerzit. Širší využívání digitálních prostředků se bude muset opírat o nové a důvěryhodné technologie a platformy, které budou vyžadovat interoperabilitu, budou mít pevný evropský základ a měly by integrovaně sloužit potřebám vzdělávání a výzkumu. Zároveň jsou zapotřebí společné, otevřené standardy, které umožní univerzitám převzít lepší kontrolu nad údaji v zájmu účinné spolupráce.

6Hnací síly celosvětové úlohy a vedoucího postavení Evropy

Evropa musí více než kdy dříve oslovit i ostatní části světa. Univerzity pomáhají při budování vazeb Evropy se světem a při prosazování evropských hodnot ve světě 42 . Hrají zásadní roli při přípravě důkazů, o něž se opírá evropská zahraniční a bezpečnostní politika, mezinárodní dohody a mnohostranná opatření. Jako klíčoví aktéři vědecké diplomacie pomáhají budovat mosty.

Evropa udává tempo a směr spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání. V mnoha regionech, zemích a na univerzitách celého světa byly evropské zkušenosti inspirací pro nové strategie směřující k internacionalizaci nebo regionální spolupráci. Prohlubování spolupráce mezi evropskými institucemi proto jde ruku v ruce s upevňováním jejich globálního rozměru. Zásadní význam má zároveň podpora upevňování vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích.

V souladu se strategií „Global Gateway“ mají univerzity v Evropě zásadní význam pro pomoc partnerským zemím při transformaci jejich vzdělávacích systémů a usnadnění mobility studentů, zaměstnanců, učitelů a stážistů v duchu vzájemného prospěchu a reciprocity. Jsou také hnací silou posilování spolupráce v oblasti výzkumu a inovací.

Rozmanitost a mezinárodní prestiž vzdělávacích systémů EU a postavení Evropy jako největšího poskytovatele spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání představují významnou kumulativní výhodu, kterou by bylo možné využít. Zkušenosti EU s otázkami přeshraničního uznávání, zajišťování kvality a akreditace jsou podkladem pro regionální spolupráci a integraci v širších zeměpisných oblastech.

Výměnou talentů z celého světa a budováním silných mostů s partnerskými zeměmi na celém světě, jakož i prosazováním akademických a evropských hodnot jsou univerzity součástí „měkké síly“ Evropy. Evropa musí tuto pověst posílit a navázat na ni a rozvinout tyto silné stránky ve všech členských státech. To pomůže zvýšit její přitažlivost nejen jako studijní destinace, ale i jako homogenního partnera pro spolupráci v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací.

7Realizace: sledování a řízení

Zpráva o pokroku při provádění této strategie bude podána prostřednictvím strategického rámce Evropského prostoru vzdělávání a správy Evropského výzkumného prostoru. Komise zhodnotí současný stav ve své zprávě o pokroku týkající se Evropského prostoru vzdělávání a prostřednictvím systému monitorování Evropského výzkumného prostoru. Komise, členské státy a zúčastněné strany pak budou moci zahájit strategický dialog o dosaženém pokroku a o tom, kam směřovat naše politiky a podporu.

V roce 2023 zřídí Komise v rámci tohoto procesu evropské středisko pro sledování odvětví vysokoškolského vzdělávání s cílem poskytnout důkazy o dosaženém pokroku. Toto středisko propojí nejlepší ze současných datových nástrojů a kapacit EU 45 na jednom místě a zároveň bude dále posilovat jejich využívání a význam pro tvůrce politik, univerzity, studenty a výzkumné pracovníky. Zefektivnění a modernizace stávajících evropských zdrojů údajů umožní institucím a vládám posílit informační základnu o klíčových tématech, jako jsou začleňování, výsledky učení, pokrok v oblasti digitálních, zelených a podnikatelských dovedností, přenos technologií, zaměstnatelnost, studenti a potřeby trhu práce, posílení kariéry ve výzkumu, otevřená věda, úloha institucí v inovačních ekosystémech a nadnárodní spolupráce v odvětví vysokoškolského vzdělávání. Středisko umožní srovnávat, analyzovat a předvádět výsledky odvětví vysokoškolského vzdělávání v nejrůznějších oblastech. Bude se opírat o synergie mezi stávajícími datovými nástroji, a zajistí tak cílené a za konkrétním účelem prováděné sledování, odstraní možné překrývání a sníží zátěž vysokoškolských institucí spojenou se shromažďováním údajů.

Jedním z výstupů střediska bude srovnávací přehled evropského odvětví vysokoškolského vzdělávání, který bude každoročně hodnotit pokrok dosažený v celé EU s ohledem na klíčové priority této strategie: začleňování, hodnoty, kvalitu a relevanci, mobilitu, zelené a digitální dovednosti, zaměstnatelnost, nadnárodní spolupráci, přenos technologií a zhodnocování znalostí.

Toto sledování se bude rovněž týkat přiměřenosti investic do vysokoškolského vzdělávání a výzkumu na unijní, vnitrostátní i institucionální úrovni. K tomuto účelu Komise využije výsledků práce skupiny odborníků pro kvalitní investice do vzdělávání a odborné přípravy.

Toto sdělení je pozvánkou k užší spolupráci mezi zeměmi a aktéry odvětví vysokoškolského vzdělávání v rámci Evropského prostoru vzdělávání (EPV), Evropského výzkumného prostoru (EVP) a Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EPVV, boloňský proces). Je zapotřebí součinnosti v oblastech, jako jsou nadnárodní spolupráce a institucionální transformace univerzit, podpora základních akademických hodnot a vědecké svobody, rozvoj akademické kariéry, inovativní a mezioborové učení, výuka a výzkum, jakož i vzájemná provázanost mezi těmito oblastmi, oběh znalostí, mezinárodní spolupráce s partnery mimo EU a přispění k cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

8Závěr: další postup

Tato strategie stanoví evropskou vizi pro budoucnost univerzit a způsob, jakým je může Unie v celé Evropě podporovat. Toto sdělení se předkládá na začátku Evropského roku mládeže 2022. Chce-li Evropa podpořit oživení a odolnost a položit základy pro svůj udržitelný růst, musí investovat do mladé generace. Významným prvkem této životní fáze je vzdělávání a odborná příprava. Dlužíme mladým lidem možnost získat vynikající a relevantní dovednosti a kompetence. Pokud každému mladému Evropanovi nabídneme skutečnou příležitost k prohlubování dovedností a změně kvalifikace, pomůžeme položit základy silnější, úspěšnější a odolnější Evropy.

Komise tímto sdělením o Evropské strategii pro univerzity vyzývá členské státy a jejich univerzity, aby spojily své síly ve prospěch vysokoškolského vzdělávání a Evropské unie jako celku. Sdělení je pozvánkou ke společným úvahám a diskusím a ke spolupráci na možnostech dalšího rozvoje evropského rozměru vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací způsobem, který plně využije potenciál univerzit.

Tuto strategii lze provádět pouze společně. Komise vyzývá univerzity, aby pokračovaly v práci v rámci svých institucí, a členské státy, aby podporovaly své univerzity prostřednictvím vhodné politiky a finanční podpory; a vyzývá členské státy, univerzity, studenty, akademické pracovníky, výzkumné pracovníky a jejich partnery v rámci širších inovačních ekosystémů, aby za strategii převzali odpovědnost a sdíleli závazky s cílem inspirovat ostatní.

Komise je za účelem provádění této strategie odhodlána mobilizovat všechny nástroje, které má k dispozici – správu, financování, spolupráci či právní předpisy.

Klíčem k uskutečnění této strategie je koordinace úsilí mezi EU, členskými státy, regiony, občanskou společností a odvětvím vysokoškolského vzdělávání. Komise vyzývá Radu [Evropskou radu], členské státy a univerzity, aby se zapojily do společné diskuse o této politické agendě a společně usilovaly o vybudování univerzit schopných obstát v budoucnosti ve prospěch mladé generace v Evropě a aby podpořily celoživotní učení ve prospěch lidí všech věkových skupin.

(1)

   Výraz „univerzita“ se používá jako odkaz na širší sektor, který představuje celou oblast terciárního vzdělávání, zahrnuje tedy všechny druhy vysokoškolských institucí, včetně výzkumných univerzit, vysokých škol, univerzit aplikovaných věd, institucí vyššího odborného vzdělávání a přípravy a uměleckých vysokoškolských institucí.

(2)

     Považují se za vysokoškolské instituce, pokud jim byla udělena Listina programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání (ECHE), jež je předpokladem účasti vysokoškolských institucí na programu Erasmus+.

(3)

   Údaje pro EU viz Eurostat, https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Tertiary_education_statistics

(4)

   Údaje pro EU viz Eurostat, https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tsc00003/default/table?lang=en

(5)

   Průzkum EUA, International strategic institutional partnerships and the European Universities Initiative (Mezinárodní strategická institucionální partnerství a iniciativa „Evropské univerzity“), duben 2020, s. 26.

(6)

   Eurobarometr (2018): https://europa.eu/eurobarometr/surveys/detail/2186

(7)

      Zpráva střediska EU pro sledování veřejného financování 2019/2020 .

(8)

   Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030), Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1.

(9)

     Jak stanoví akční plán pro evropský pilíř sociálních práv.

(10)

     COM(2021) 118 final.

(11)

   Hauschildt, Gwosć, Schirmer a Wartenbergh-Cras (2021).  Social and economic conditions of student life in Europe: Synopsis of Indicators. EUROSTUDENT VII 2018–2021  (Sociální a ekonomické podmínky života studentů v Evropě. Souhrn ukazatelů. EUROSTUDENT VII 2018–2021).  

(12)

     She Figures 2021, databáze Women in Science (Ženy ve vědě), GŘ pro výzkum a inovace. https://op.europa.eu/s/tflN  

(13)

      Academic freedom and institutional autonomy: commitments must be followed by action (Akademická svoboda a institucionální autonomie: po závazcích musí následovat opatření), společné prohlášení ALLEA, EUA a Science Europe, duben 2019.

(14)

      Iniciativa „Evropské univerzity“ | Vzdělávání a odborná příprava (europa.eu) .

(15)

      Informační přehledy o Evropských univerzitách | Vzdělávání a odborná příprava (europa.eu) .

(16)

     COM(2020) 625.

(17)

     COM(2020) 628.

(18)

     Tato akce bude čerpat z poznatků rámce Evropské komise pro digitální identitu a bude interoperabilní s ostatními evropskými nástroji IT, včetně nařízení eIDAS (electronic IDentification, Authentication and trust Services), což je nařízení EU o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, a z práce týkající se digitálních peněženek, jež využívají evropskou infrastrukturu blockchainových služeb (EBSI) na základě ověřitelných pověření W3C pro výměnu certifikátů o dosaženém vzdělání.

(19)

   Jedním ze stávajících nástrojů je evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) . 

(20)

     Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání, Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60. 

(21)

     Výdaje sektoru vládních institucí podle klasifikace funkcí vládních institucí COFOG .

(22)

   https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=R_%26_D_expenditure#Gross_domestic_expenditure_on_R.26D

(23)

     Konečné číslo bude záviset na výsledku probíhajícího programování fondů.

(24)

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF).

(25)

     Značka kvality udělovaná návrhům projektů, které splnily prahovou hodnotu kvality, jež má těmto návrhům pomoci nalézt alternativní financování prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu+.

(26)

     Živé laboratoře na univerzitách umožňují studentům, zaměstnancům a výzkumným pracovníkům spolupracovat s dalšími klíčovými zúčastněnými stranami při řešení společenských výzev a podporují uplatňování znalostí v reálném prostředí, zlepšují dovednosti účastníků, zvyšují vazby mezi lidmi a nabízejí více příležitostí k propojení se společností.   

(27)

   COM(2021) 350 final, Aktualizace nové průmyslové strategie 2020.

(28)

   Způsoby transformace budou vytvořeny ve spolupráci se zúčastněnými stranami a mohly by již od základní úrovně pomoci lepšímu pochopení nezbytných opatření při souběžné transformaci nejvýznamnějších ekosystémů, přičemž výsledkem by byl akční plán.

(29)

     Značka EIT je udělována vzdělávacím programům zaměřeným na inovace, podnikavost, tvořivost a vedení.

(30)

     Mezinárodní síť OECD pro finanční vzdělávání.

(31)

     Nástroj sebehodnocení inovační a podnikatelské kapacity univerzit.

(32)

     STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství (umění a humanitní vědy) a matematika) představuje víceoborový soubor přístupů ke vzdělávání, který odstraňuje tradiční bariéry mezi předměty a obory a propojuje vzdělávání v oborech STEM a IKT s uměleckými, humanitními a společenskými vědami.

(33)

     Ministerské komuniké z Říma, http://ehea.info/Upload/Rome_Ministerial_Communique.pdf

(34)

     Doporučení Komise (EU) 2020/1364 ze dne 23. září 2020 o legálních možnostech poskytování ochrany v EU: podpora přesídlování, humanitárního přijímání a dalších doplňkových možností, Úř. věst. L 317, 1.10.2020, s. 13.

(35)

     Přehled Asociace evropských univerzit (2017).

(36)

     Listina je základním předpokladem získání finančních prostředků z programu Erasmus+. Charta uvádí práva a povinnosti studentů programu Erasmus+ během mobility.

(37)

     http://www.ehea.info/page-ministerial-conference-rome-2020

(38)

     Představují nový způsob, jak přinést konkrétní řešení některých našich největších výzev. Mise EU jsou koordinovaným úsilím Komise o spojení nezbytných zdrojů, pokud jde o financování, politiky a předpisy atd.

(39)

     Na základě rámce kompetencí pro vzdělávání v oblasti environmentální udržitelnosti a taxonomie dovedností pro ekologickou transformaci, kterou předloží Komise, s cílem posílit prohlubování dovedností a změny kvalifikace evropských pracovních sil.

(40)

     Environmentální a klimatické cíle jsou zastřešující prioritou programu Erasmus. Cílem programu „Zelený Erasmus“ je prosazovat začleňování ekologických postupů do všech projektů a zvyšovat povědomí. Modrý aspekt je důležitou součástí programu Zelený Erasmus. Všechna plánovaná opatření v oblasti udržitelnosti budou relevantní i pro modrý aspekt programu Erasmus+ s cílem zachovat zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody.

(41)

     Například přínosů z investic do společných projektů EU, jako je evropská iniciativa v oblasti cloud computingu nebo nadcházející akt o čipech, lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou existovat vysoce kvalifikovaní lidé schopní tyto technologie navrhnout a vyvinout.

(42)

  Jak se uvádí ve sdělení o globálním přístupu k výzkumu a inovacím (COM(2021) 252 final).

(43)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair, Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21. 

(44)

     Společná síť Evropské sítě informačních středisek v evropském regionu a národních informačních středisek pro akademické uznávání v Evropské unii (ENIC-NARIC).

(45)

   Například projekt ETER , přehled U-Multirank , registr DEQAR , projekt Eurostudent , projekt Eurograduate , údaje ze zpráv o provádění boloňského procesu a srovnávací přehled výsledků v oblasti mobility , Eurostat, statistika v oblasti vzdělávání a odborné přípravy ,   statistika v oblasti výzkumu a vývoje a platforma JRC KT Metrics .