52022AE3497

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022AE3497 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022AE3497

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Plán REPowerEU [COM(2022) 230 final] a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a mění nařízení (EU) 2021/1060, nařízení (EU) 2021/2115, směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814 [COM(2022) 231 final – 2022/0164(COD)]

EESC 2022/03497

Úř. věst. C 486, 21.12.2022, p. 185–193 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

21.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 486/185

[COM(2022) 230 final]

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a mění nařízení (EU) 2021/1060, nařízení (EU) 2021/2115, směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814

[COM(2022) 231 final – 2022/0164(COD)]

(2022/C 486/25)

Zpravodajové:

Stefan BACK

Thomas KATTNIG

Lutz RIBBE

Žádosti o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 6. 6. 2022 Evropská rada, 3. 6. 2022 Evropská komise, 28. 6. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí plenárního shromáždění	21. 9. 2022
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	7. 9. 2022
Přijato na plenárním zasedání	21. 9. 2022
Plenární zasedání č.	572
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	220/01/07

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV jako zástupce občanské společnosti, jež je nadměrně postižena současným dramatickým nárůstem cen, chce dříve, než se začne zabývat obsahem plánu REPowerEU, poukázat na to, že mnoha problémů, které je nyní nutné řešit, bylo možné se vyvarovat, nebo je přinejmenším omezit, pokud by byla snížena závislost na dovozu energie, jak Komise v uplynulých letech navrhovala. EHSV připomíná vyjádření obsažená v evropské strategii energetické bezpečnosti z roku 2014 a strategii energetické unie z roku 2015 o přetrvávající zranitelnosti EU vůči rizikům výkyvů externích dodávek a výzvu tvůrcům politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aby občanům dali jasně najevo, jaké možnosti se nabízí při snižování závislosti na určitých palivech, dodavatelích energie a trasách dodávek. Většina politiků a značná část naší společnosti však byla zaslepena levnými fosilními zdroji a neprováděla žádnou politiku preventivních opatření. Současná situace je odrazem této nedbalosti. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že byla nutná válka na Ukrajině a následné narušení dodávek energie z Ruska, aby se na tuto základní otázku energetické bezpečnosti obrátila pozornost a byla aktivována opatření navržená v plánu REPowerEU s cílem zajistit nezávislost na dovozu ruské energie.

1.2

EHSV vítá cíl plánu REPowerEU, který spočívá v odstranění závislosti EU na dodávkách ruského plynu a ropy, a souhlasí s přístupem založeným na čtyřech pilířích, jenž se zaměřuje na úspory energie, diverzifikaci dovozu plynu a nahrazení fosilních paliv díky urychlení řešení v oblasti obnovitelných zdrojů a financování. Bere na vědomí odlišnosti mezi krátkodobými a střednědobými opatřeními.

1.3

EHSV zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezpečnost dodávek za „co nejdostupnější“ cenu jak pro spotřebitele, tak pro průmysl, a poukazuje na to, že zásobování energií, které bude v zásadě založeno na evropských obnovitelných zdrojích energie a nízkouhlíkových zdrojích energie, by významně přispělo k vyšší energetické bezpečnosti.

1.4

V této souvislosti upozorňuje na možnosti podpory, které nabízí plánovaný Sociální fond pro klimatická opatření a pokyny pro dočasnou státní podporu v krizi v případě podniků. Cílem musí být usnadnění transformace.

1.5

EHSV se domnívá, že míra úsilí v rámci plánu musí být považována za přiměřenou s ohledem na naléhavost situace v oblasti dodávek, a proto souhlasí s tím, že je zapotřebí flexibility, pokud jde o přechodné využívání fosilních a nízkouhlíkových paliv, uhlí a jaderné energie. Toto období musí být co nejkratší, nesmí vytvořit nové závislosti a nemělo by narušovat úsilí o co nejrychlejší dosažení klimatické neutrality, nejpozději však do roku 2050, přičemž je třeba mít na paměti, že otázka významu jaderné energie zůstává otevřená a momentálně je ponechána na každém členském státu.

1.6

Vzhledem k naléhavosti situace a riziku nepředvídaných narušení dodávek energie z Ruska přikládá EHSV důležitost opatřením, která lze provést okamžitě, zejména výrazným úsporám energie, podpořeným dohodami o partnerství a včasnou realizací nových iniciativ. EHSV upozorňuje na riziko spojených hospodářských a sociálních dopadů současné krize, které by vystavily demokratický systém tlaku, nebudou-li nalezena vhodná řešení.

1.7

EHSV podporuje návrh zvýšit do roku 2030 cíl energetické účinnosti z 9 % navržených v balíčku „Fit for 55“ na 14 % a obecné úsilí o odhadovanou úsporu plynu ve výši 30 % k témuž roku. Vítá rovněž nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu v zimním období 2022–2023 o 15 % a zdůrazňuje, že schopnost těchto úspor dosáhnout je v každém členském státě jiná. Vyšší úroveň nových návrhů rovněž ukazuje, že teprve naléhavost situace vyvolané válkou na Ukrajině vedla k nové míře ambicí. EHSV podporuje zejména včasná opatření na úsporu energie, například úspory energie ze strany jednotlivých uživatelů, které zahájila Komise ve spolupráci s IEA, nebo tržní opatření, jako jsou reverzní aukce a opatření v oblasti odezvy na straně poptávky.

1.8

EHSV rovněž vyzývá spolunormotvůrce, aby se řídili žádostí Komise zahrnout zvýšený cíl v oblasti úspor energie, který navrhla jako součást plánu, do balíčku „Fit for 55“, aby se tak získal čas, který je za současné situace podstatný.

1.9

Pokud jde o diverzifikaci dovozu, upozorňuje EHSV na možnosti, které nabízí dobrovolné společné nákupy prostřednictvím energetické platformy EU a nová energetická partnerství, jež jsou okamžitě proveditelnými alternativami. Vyzývá nicméně Komisi, aby vypracovala geopolitickou strategii dovozu energie předtím, než uzavře partnerství s nedemokratickými nebo politicky nestabilními zeměmi, a vzala při tom rovněž v úvahu naléhavé potřeby v oblasti energetiky a klimatu.

1.10

EHSV podporuje zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie EU a důrazně podporuje žádost Komise zahrnout do balíčku „Fit for 55“ 45 % podíl navržený v plánu.

1.11

K dosažení těchto ambicióznějších cílů je nutné dovézt řadu technických zařízení, neboť EU již nemá výrobní kapacity. Například solární panely se dovážejí především z Číny. Energie z fosilních zdrojů tak závisí nejen na dovozu, ale také na potřebném zařízení. EHSV vyzývá všechny politické činitele s rozhodovací pravomocí, aby výrazně podporovali rozšiřování výrobních míst v Evropě pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně zařízení pro ukládání využívajících baterie. Za první krok by mohla být považována Aliance solárního průmyslu EU.

1.12

Ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie EU jsou však zapotřebí obrovské investice. Podíl veřejných investic do výzkumu a vývoje dekarbonizačních technologií je však v EU nižší než v jiných velkých ekonomikách, což ohrožuje konkurenceschopnost EU v oblasti klíčových budoucích technologií. EHSV konstatuje, že ekologická transformace a bezpečnost dodávek vyžadují dostatečnou vhodnou kombinaci obnovitelných zdrojů energie, aby uspěla elektrifikace a výroba zeleného vodíku, vyvíjely se technologie skladování a byly plně využívány příležitosti, které nabízí digitalizace. Je proto stále zapotřebí značných investic do výzkumu a vývoje.

1.13

EHSV zdůrazňuje přidanou hodnotu návrhů týkajících se rychlých povolovacích postupů pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů a definice tzv. preferenčních oblastí pro tyto projekty. Opětovně klade důraz na přidanou hodnotu dodržování doporučení ohledně včasného uplatňování těchto zásad.

1.14

EHSV v této souvislosti upozorňuje na význam domácí výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně vodíku, ale rovněž zdůrazňuje, že některé z upřednostňovaných obnovitelných zdrojů, jako je vodík, nemusí být okamžitě dostupné v dostatečném množství a/nebo za dostupné ceny. Aby bylo možné ve střednědobém horizontu upustit od přechodných řešení uvedených v odstavci 1.3, je důležité navrhnout evropskou politiku dekarbonizace se zvláštním zaměřením na oblasti, v nichž je snížení obtížné (průmysl závislý na vysokém teplu, ale také nájemci v budovách s více bytovými jednotkami a doprava). Vhodné nástroje jsou již k dispozici (např. rozdílové smlouvy o uhlíku a kolektivní vlastní spotřeba). Tyto nástroje je třeba zavést co nejrychleji s ohledem na sociální dopady a potřebu zajistit mezinárodní konkurenceschopnost podniků.

1.15

Pokud jde o potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů energie, EHSV upozorňuje na potenciál vlastní spotřeby, společenství pro obnovitelné energie a sdílení energie, který je v plánu zohledněn, avšak bohužel bez vysvětlení, jak mají být odstraněny příslušné překážky pro tyto podniky.

1.16

EHSV rovněž zdůrazňuje význam vnitrostátních vzorců chování a tradic, které ovlivňují rozhodování o udržitelné skladbě energie. Podporuje větší využívání dostupných prostředků k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k rozdílným vnitrostátním rozhodnutím by měla být podporována univerzálnost, a proto by měla být využívána široká škála obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie, které z ekonomického a ekologického hlediska zapadají do nového energetického systému založeného především na evropských zdrojích energie. EHSV bere na vědomí, že otázka významu jaderné energie zůstává prozatím otevřená a momentálně je ponechána na posouzení každého členského státu.

1.17

EHSV souhlasí s tím, že energie z obnovitelných zdrojů, skladování a distribuční soustavy by měly být považovány za převažující veřejný zájem, ale uvítal by, kdyby byly konkrétní důsledky lépe vysvětleny. EHSV již ve svých předchozích stanoviscích poukázal na vysoký potenciál elektromobilů jako zařízení pro „strategické skladování elektřiny“. Ani toto téma se v plánu bohužel nerozebírá.

1.18

Pokud jde o investice, poukazuje EHSV na to, že je třeba se více zaměřit na možné pozitivní dopady na zaměstnanost a regionální hospodářství a na význam propojení energetických a klimatických aspektů se sociální a regionální soudržností.

1.19

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že plán dostatečně neřeší refinancování veřejného financování, které by mohlo sloužit jako počáteční kapitál k přilákání soukromých investic do energetické nezávislosti. Jednou z možností by mohlo být zavedení zvláštní daně z tzv. „neočekávaného zisku“ z vysokých cen ropy a zemního plynu. EHSV bere na vědomí citlivou povahu takového opatření, neboť je třeba zabránit odrazování od investic do obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.

1.20

Ačkoliv nejnovější nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu a sdělení Bezpečná zima díky úsporám plynu, které ho doprovází, jsou krokem správným směrem, pokud jde o zlepšení připravenosti na krize, EHSV by uvítal obecnější krizový rámec vhodný pro vypořádání se s krizí takového rozsahu, jíž EU nyní čelí kvůli válce na Ukrajině.

1.21

EHSV bere na vědomí nedávné poznámky předsedkyně Komise o nedostatečnosti stávající struktury energetického trhu EU a potřebě reformovat trh s elektřinou. EHSV vítá záměr prozkoumat možnosti optimalizace trhu s elektřinou, zdůrazňuje však, že každému návrhu musí předcházet podrobné posouzení dopadů.

1.22

Tento plán, jenž bude rozhodně vyžadovat značné finanční prostředky, bude velmi obtížné financovat ve stávajícím finančním rámci. EHSV v této souvislosti zdůrazňuje význam zavedení zlatého pravidla pro investice do sociálně-ekologického chování naší společnosti (1).

2. Úvod

2.1

Evropská komise ve svém plánu REPowerEU (2) navrhuje komplexní soubor opatření ke snížení závislosti EU na ruských fosilních palivech urychlením přechodu na čistou energii a společné úsilí s cílem dosáhnout odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie. Tento plán je rozdělen na čtyři pilíře.

2.2

První pilíř se zabývá úsporami energie: další 5 % snížení spotřeby energie do roku 2030 nad rámec 9 % snížení navrženého v balíčku „Fit for 55“, a to prostřednictvím lepší energetické účinnosti (3). Pokud jde o spotřebu plynu, balíček „Fit for 55“ dosáhne celkového snížení ve výši 30 % do roku 2030. Komise požádala spolunormotvůrce, aby tento návrh začlenili do balíčku „Fit for 55“ před tím, než bude přijat. Komise zahájí kampaň na úsporu energie společně s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) jakožto okamžité krátkodobé opatření. Tato kampaň bude zaměřena na individuální rozhodování jednotlivců a podniků a její součástí bude doporučení členským státům, aby plně využívaly dostupné nástroje, včetně lepšího provádění a aktualizace vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (4). EHSV bere na vědomí nedávno přijaté nařízení Rady, které stanoví společné 15 % snížení spotřeby plynu během zimy 2022–2023 na základě průměru za posledních pět let (5). Toto nařízení doprovází sdělení s návrhy na provádění (6).

2.3

Druhý pilíř usiluje o snížení závislosti na ruském plynu o dvě třetiny do konce tohoto roku a její úplné odstranění do roku 2027, a to prostřednictvím diverzifikace dovozu zemního plynu, vyššího dovozu LNG (+ 50 miliard m3) z USA, Egypta, Izraele a států subsaharské Afriky a dovozu potrubím od jiných než ruských dodavatelů (+ 10 miliard m3). Platforma EU pro nákup energie zřízená v dubnu bude kromě toho sdružovat poptávku, usnadňovat dobrovolný společný nákup, optimalizovat využití infrastruktury a navazovat dlouhodobá mezinárodní partnerství. Zvýší se produkce zemního plynu v EU. Ve střednědobém horizontu budou zaváděny alternativy, jako je biomethan a vodík z obnovitelných zdrojů. Diverzifikace zahrnuje rovněž jaderné palivo, u něhož jsou některé členské státy v současné době závislé na ruských zdrojích.

2.4

Třetí pilíř obsahuje návrh nahradit fosilní paliva a urychlit přechod Evropy na čistou energii. V prvé řadě se zvyšuje cíl směrnice o obnovitelných zdrojích energie ze 40 % na 45 % do roku 2030. Pozornost je zaměřena na klíčové technologie, jako jsou solární energie, kde je do roku 2025 cílem instalovaný výkon solárních fotovoltaických panelů více než 320 GW (což je dvojnásobek kapacit oproti roku 2022), do roku 2030 pak výkon 600 GW; strategie EU pro solární energetiku, nová evropská iniciativa pro fotovoltaické využívání střech „Solar Rooftop“; větrná energie (zrychlené povolování, například prostřednictvím preferenčních oblastí), zdvojnásobené zavádění tepelných čerpadel na 10 milionů jednotek v následujících 5 letech a elektrolyzéry. Spolunormotvůrcům je určena výzva, aby sladili dílčí cíle pro obnovitelná paliva nebiologického původu podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie (75 % průmysl, 5 % doprava), urychlili rozvoj vodíkové infrastruktury zdvojnásobením počtu „vodíkových údolí“, do léta dokončili posouzení významných projektů společného evropského zájmu v oblasti vodíku s cílem vybudovat příslušnou infrastrukturu pro výrobu, dovoz a přepravu 20 milionů tun H2 do roku 2030 (7). Budou navázána nová partnerství pro vodík (se Středomořím, Ukrajinou). Do roku 2030 se navýší výroba biomethanu na 35 mld. m3. Na přeměnu stávajících zařízení na bioplyn budou v daném období zapotřebí investice ve výši 37 miliard EUR. V zájmu podpory elektrifikace a zavádění vodíku v průmyslu zavede Komise v rámci Inovačního fondu rozdílové smlouvy o uhlíku a zvláštní financování pro plán REPowerEU a zřídí Alianci solárního průmyslu EU. Pozornost je věnována i biomase a zbytkům ze zemědělství a lesního hospodářství. Komise žádá spolunormotvůrce, aby urychleně přijali projednávané návrhy týkající se alternativních paliv a další dokumenty související s dopravou, jež podporují zelenou mobilitu, Na rok 2023 se plánuje iniciativa v oblasti ekologizace nákladní dopravy. Komise poukazuje na potřebu urychlit povolovací řízení, mimo jiné díky včasnému uplatnění projednávaných návrhů.

2.5

Poslední pilíř se zabývá inteligentními investicemi: v období do roku 2027 je zapotřebí investovat dalších 210 miliard EUR nad rámec potřeb balíčku „Fit for 55“. K financování LNG a plynu vedeného potrubím od jiných dodavatelů bude do roku 2030 zapotřebí 10 miliard EUR. Do roku 2030 je zapotřebí dalších 29 miliard EUR v investicích do elektrické sítě. Aby Komise pomohla tyto investice financovat, soustředí se na plány pro oživení a odolnost, dražby certifikátů v rámci systému obchodování s emisemi, prostředky z politiky soudržnosti, společné zemědělské politiky, Nástroje pro propojení Evropy, Programu InvestEU, Inovačního fondu a daňových opatření.

2.6

Komise předložila nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241 a zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, a mění rozhodnutí (EU) 2015/1814, směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1060, s cílem umožnit využití nástroje, aby přispíval k cílům plánu REPowerEU.

2.7

Obecně může být nezbytné po přechodné období nadále používat ropu, jiná fosilní paliva a uhlí. Svoji roli má v tomto směru i jaderná energie.

3. Obecné připomínky

3.1

3.2

Jedním z důsledků zvěrstev páchaných Ruskem proti ukrajinskému lidu jsou sankce na dovoz ruské ropy a zemního plynu a přerušení vývozu energie z Ruska do některých členských států EU. Je proto nezbytné rychle snižovat dovoz energie z Ruska. EHSV plně podporuje všechny iniciativy k dosažení tohoto cíle. Konečným cílem musí být co nejrychlejší ukončení veškerého dovozu energie z Ruska, ideálně během následujících tří let.

3.3

EHSV proto v zásadě plně podporuje plán REPowerEU. Ten stanoví správný cíl – co nejdříve ukončit závislost Evropy na dovozu ruské energie, včetně vhodného souboru krátkodobých a střednědobých opatření podporujících tento cíl.

3.4

Situace je velmi dramatická zejména z mezinárodního pohledu. Dokud Evropa dováží plyn a ropu z Ruska, podílí se na Putinově válečné agresi. Jelikož Evropa potřebuje ruský plyn, aby fungoval její průmysl a domácnosti Evropanů měly teplo, je diplomatické postavení EU oslabené. Zatímco Rusko může využívat dodávky, které poskytuje Evropě, k manipulaci s velkoobchodními cenami plynu, budou evropští občané a průmysl trpět vysokými cenami. Je třeba se obávat zásadních hospodářských důsledků v případě úplného přerušení dodávek ruského plynu. Stávající situace tak má negativní vliv jak na ceny, tak na bezpečnost dodávek, a podniky i spotřebitelé se stávají rukojmími. Některé podniky již byly kvůli vysokým cenám energie skutečně nuceny omezit nebo zastavit výrobu, což má negativní dopad i na zaměstnanost. Domácnosti zároveň často nevědí, jak zaplatit své účty za energii. Kombinace výše uvedeného rovněž vytváří na demokratický systém EU tlak, který je nutné co nejdříve odstranit.

3.5

Je třeba si klást otázku, zda je plán REPowerEU dostatečně ambiciózní. S ohledem na to, že hlavním cílem je postupně ukončit závislost na dovozu ruského plynu a ropy a dosáhnout energetické nezávislosti EU na Rusku, a to v zásadě zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie, zlepšením energetické účinnosti a alternativními dovozy, ale v případě potřeby také využíváním energie z fosilních zdrojů, nízkouhlíkové energie a uhlí jako přechodných řešení po velmi krátkou dobu, je nutné vnímat vynaložené úsilí jako přiměřené. Je však třeba se ptát: dělá Evropa – a zejména její členské státy – vše pro to, aby co nejdříve ukončily dodávky ruského plynu? Jen s ohledem na plán REPowerEU a vzhledem k tomu, co zatím víme o výsledcích legislativního procesu týkajícího se balíčku „Fit for 55“, se to zdá být diskutabilní.

3.6

K dlouhodobému nahrazení zemního plynu rovnocenným způsobem okamžitě přispějí pouze dvě zcela přesvědčivé možnosti, které jsou plně v souladu se strategickými cíli balíčku „Fit for 55“: nárůst obnovitelných zdrojů energie v obřím měřítku a masivní snížení poptávky.

3.7

EHSV vzhledem k nákladům a času, které jsou zapotřebí k vypracování hlavních střednědobých až dlouhodobých řešení, zdůrazňuje význam opatření, která lze přijmout okamžitě, jako jsou rozhodnutí jednotlivců a podniků, dobrovolné společné nákupy prostřednictvím energetické platformy EU, vytváření nových energetických partnerství se spolehlivými podporovateli, skladování plynu, snaha řídit se doporučeními pro včasné uplatnění rychlých schvalovacích postupů, zavedení „preferenčních“ oblastí a zvýšení produkce biomethanolu. Spolunormotvůrci by mohli okamžitě jednat podle žádost Komise a zahrnout do balíčku „Fit for 55“ cíle týkající se zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie ze 40 % na 45 %, zvýšení energetické účinnosti o dalších 5 % a zlepšení energetické účinnosti budov, jež jsou stanoveny v oddělených návrzích, a získat tak čas. Mohli by se rovněž řídit požadavkem rychlého přijetí příslušných návrhů.

3.8

EHSV také vítá nejnovější nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu v zimním období 2022–2023.

3.9

Vzhledem k mimořádné naléhavosti situace EHSV rovněž podporuje způsob, jakým plán REPowerEU zohledňuje případnou potřebu využívat fosilní a nízkouhlíková paliva a uhlí po přechodné období, které musí být co nejkratší, aby se zabránilo vyčerpání těchto zdrojů. EHSV zároveň s potěšením vnímá, že otázka jaderné energie je dosud ponechána na každém členském státu.

3.10

EHSV vítá zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření, jehož cílem je zmírnit negativní sociální a hospodářské dopady a poskytnout financování členským státům za účelem podpory jejich opatření, jež řeší sociální dopady na finančně zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele silniční dopravy. Zároveň zdůrazňuje, že navrhované finanční krytí pro Sociální fond pro klimatická opatření neposkytne dostatečnou finanční podporu, aby bylo možné odpovědně řešit socioekonomické dopady způsobené dosahováním cílů v oblasti klimatu a mobility. Je proto zapotřebí rozpočet v odpovídající výši. EHSV dále poukazuje na to, že členské státy mají odlišné schopnosti přilákat a spravovat soukromé finanční prostředky.

3.11

Členské státy by rovněž měly podporovat občany, zejména finančně slabé domácnosti, a to jak v krátkodobém (po dobu následujících dvou zimních období), tak v dlouhodobém horizontu.

3.12

Pokud jde o úspory energie, Komise si klade za cíl okamžité snížení spotřeby plynu (přibližně 13 miliard m3) a ropy (přibližně 16 milionů tun) ve výši 5 %. Tento cíl zdaleka není ambiciózní a neodpovídá rozsahu krize, kterou vyvolala válka proti Ukrajině. Politickou realitou však zůstává, že zasedání Rady pro energetiku dne 27. června 2022 přijalo úroveň snížení o 9 % navrženou Komisí v roce 2021, aniž by věnovalo pozornost doporučení obsaženému v plánu REPowerEU zahrnout tento návrh do balíčku „Fit for 55“.

3.13

V Německu se již v období od ledna do května 2022 podařilo snížit spotřebu plynu o téměř 15 % (8), i když podle průzkumů trhu by spotřebitelé v domácnostech mohli ušetřit ještě více. To jasně ukazuje, že situace a ochota či schopnost jednat může být v různých členských státech velmi odlišná. Největší šanci na úspěch patrně mají opatření, která k tomu dávají prostor, jak ukazuje nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu, jež bylo přijato 26. července 2022 a rovněž náležitě zohledňuje potřeby průmyslu.

3.14

Kampaně v oblasti energie by neměly být pouhými výzvami k úsporám energie, ale měly by se zabývat opatřeními, která mají přímý dopad, například reverzními aukcemi, což znamená, že ústřední orgány, tedy regulační orgán nebo provozovatel přepravní soustavy, uspořádají nabídkové řízení pro průmyslové odběratele, kteří mohou podat nabídku na dobrovolné omezení dodávek plynu na základě svých specifických nákladů. To by mohlo pomoci dosáhnout příslušných úrovní naplnění zásobníků plynu a zvýšit pravděpodobnost, že v případě scénáře bez dodávek ruského plynu by EU zvládla zimu bez větších sociálních a ekonomických škod. EHSV upozorňuje na potenciál odezvy na straně poptávky jako prostředku ke snížení poptávky.

3.15

Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, zdá se, že zastřešující cíl stanovený Komisí, tedy zvýšení úrovně obnovitelných zdrojů energie na 45 % namísto 40 % navržených v roce 2021, zatím zůstal bez povšimnutí, přinejmenším na zasedání Rady pro energetiku dne 27. června 2022, a to navzdory žádosti Komise o jeho zahrnutí do balíčku „Fit for 55“. EHSV nad tím vyjadřuje politování, protože se tak oddálí dopad žádaného rozvoje. Vítá nicméně samostatný návrh předložený v květnu 2022 na urychlení povolovacích postupů pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů a zavedení vyhrazených preferenčních zón pro tyto projekty s cílem odstranit hlavní překážku rychlého zavádění obnovitelných zdrojů, konkrétně projektů v oblasti solární a větrné energie. Vítá proto jako takové i doporučení obsažené ve sdělení Plán REPowerEU, aby byly rychlé povolovací postupy a preferenční oblasti zavedeny okamžitě, než bude návrh Komise přijat.

3.16

K dosažení těchto ambicióznějších cílů je nutné dovézt řadu technologických zařízení, neboť EU již nemá výrobní kapacity. Například solární panely se dovážejí především z Číny. Energie z fosilních zdrojů tak závisí nejen na dovozu, ale také na potřebném zařízení. EHSV vyzývá všechny politické činitele s rozhodovací pravomocí, aby výrazně podporovali rozšiřování výrobních míst v Evropě pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Za první krok by mohla být považována Aliance solárního průmyslu EU.

3.17

Ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie EU jsou však zapotřebí obrovské investice. Podíl veřejných investic do výzkumu a vývoje dekarbonizačních technologií je však v EU nižší než v jiných velkých ekonomikách, což ohrožuje konkurenceschopnost EU v oblasti klíčových budoucích technologií. EHSV konstatuje, že ekologická transformace a bezpečnost dodávek vyžadují dostatečnou vhodnou kombinaci obnovitelných zdrojů energie, aby uspěla elektrifikace a výroba zeleného vodíku, vyvíjely se technologie skladování a byly plně využívány příležitosti, které nabízí digitalizace, a tak byly konečně dostupné koncepce, jako jsou virtuální elektrárny. Je proto stále zapotřebí značných investic do výzkumu a vývoje.

3.18

Koncepce jako vlastní spotřeba, společenství pro obnovitelné energie a sdílení energie, které byly obecně uznány v balíčku opatření týkajících se čisté energie a které EHSV vždy podporoval, jsou důležité pro rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Je třeba pokrýt obrovské investiční potřeby. Občané budou ochotni investovat do vlastní nebo komunitní spotřeby, pokud pochopí, že je to výhodné i pro ně. Mělo by se jim tedy dostat spíše povzbuzení než odrazování. V mnoha členských státech stále dochází k tomu druhému. Strategie EU pro solární energetiku související s plánem REPowerEU to uznává a v tomto ohledu kopíruje směrnici o obnovitelných zdrojích energie 2, aniž by podrobně popisovala, jak členské státy konečně přimět ke zrušení příslušných překážek.

3.19

Vymezit obnovitelné zdroje energie a skladování jako převažující veřejný zájem má smysl, ale přímý důsledek zůstává nejasný. Jako převažující veřejný zájem musí být uznána i distribuční soustava propojující příslušná zařízení se spotřebiteli.

3.20

I přes masivní zlepšení v oblasti snižování poptávky po energii (viz odstavce 3.7 až 3.9) a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (viz odstavce 3.10 až 3.12) je zřejmé, že EU nebude schopna v krátkodobém ani střednědobém horizontu dosáhnout energetické soběstačnosti. Soběstačnost se jeví jako možná v dlouhodobém horizontu, ale zda je to žádoucí či nikoliv, se stále zdá být otevřenou otázkou. Špatné zkušenosti se závislostí na Rusku si žádají dobře promyšlený přístup při výběru zemí/regionů, se kterými do budoucna navázat partnerství. Zatímco tato naléhavá situace vyžaduje rychlá rozhodnutí, pokud jde o dovoz LNG a (zeleného) vodíku, je třeba se vyhnout dlouhodobě závazným rozhodnutím bez komplexní analýzy rizik. EHSV vyzývá Komisi, aby vypracovala geopolitickou strategii dovozu energie předtím, než navrhne partnerství v oblasti energetiky s nedemokratickými nebo politicky nestabilními zeměmi, a vzala při tom v úvahu naléhavou situaci v oblastech zmírňování změny klimatu a energetiky.

3.21

LNG se zdá být řešením pro mnoho členských států, ale kvůli jeho uhlíkové stopě jde o překlenovací technologii na co nejkratší období. Během příštích 20 let musí být veškerá nově vybudovaná infrastruktura pro LNG buď odstraněna, nebo musí být schopna přepravovat a distribuovat zelený vodík. Musí to být základním principem pro všechna investiční rozhodnutí, která je třeba učinit v následujících měsících. Připravenost na vodík se často používá jako klasifikace, ale ve skutečnosti je význam velmi nejasný. Komise musí stejně jako v případě definice zeleného vodíku v příslušném aktu v přenesené pravomoci definovat i připravenost na vodík, aby spojila bezpečnost investic s jasným zaměřením na klimatické cíle. Měla by být odpovídajícím způsobem změněna taxonomie.

3.22

Ukazuje se tak význam zohlednění vnitrostátních vzorců chování a vnitrostátních přístupů při zvažování udržitelných energetických mixů. EHSV bere na vědomí, že se Komise v plánu REPowerEU krátce zmiňuje o úloze jaderné energie, přičemž má na paměti, že tato možnost je plně v odpovědnosti členských států. EHSV podporuje širší využívání zdrojů, které jsou v EU k dispozici, včetně prioritního rychlého a masivního rozšíření obnovitelných zdrojů energie, jak navrhuje Komise. K bezpečnosti dodávek energie přispívají proměnlivé možnosti výroby energie. Kromě větrné a solární energie by se proto měly využívat rozmanité nízkouhlíkové zdroje energie, které zapadají do nového energetického systému založeného především na evropských kolísavých zdrojích energie.

3.23

Pilíř týkající se inteligentních investic stanoví správné priority. EHSV však opakuje, že se správným přístupem může mít bezuhlíkové, decentralizované a digitalizované uspořádání dodávek energie obrovské pozitivní účinky na zaměstnanost a regionální hospodářství (viz TEN/660). Za současné krize Evropská unie potřebuje obecný přístup k energetice, který spojuje specifická témata týkající se energetiky a klimatu s cíli politiky pro sociální a regionální soudržnost. Tento aspekt je ve strategii pro solární energetiku, kterou Komise představila spolu s plánem REPowerEU, značně opomíjen.

3.24

Komise správně poukazuje na to, že veřejné investice mohou a musí být impulsem pro soukromé finanční prostředky. Plán REPowerEU se však nezabývá refinancováním příslušných veřejných prostředků. Zrušení dotací na fosilní zdroje by bylo jedním z přístupů, jak to provést. Dalším by bylo zdanění neočekávaných zisků, které mají původ ve velké ropné a plynárenské krizi a projevují se v obrovských dodatečných ziscích zejména velkých ropných společností. EHSV navrhuje, aby se tyto zisky snížily pomocí zdanění a převedly jako finanční kompenzace spotřebitelům energie, např. finančně slabším domácnostem nebo energeticky náročným podnikům, a použily se na rozšíření výroby energie z obnovitelných zdrojů a na nezbytnou síťovou infrastrukturu, zejména tak, jak se o tom již v některých členských státech diskutuje nebo jak se to již provádí. EHSV má za to, že aby energetické společnosti nebyly odrazeny od investování do nízkouhlíkových řešení, musí být toto zdanění definováno velmi citlivě. EHSV vyzývá Komisi, aby neprodleně navrhla příslušná opatření.

3.25

V souladu s pravděpodobnou užitečností podpory řešení přizpůsobených místním podmínkám EHSV plně podporuje návrh Komise na využití plánů pro oživení a odolnost a Nástroje pro oživení a odolnost s cílem pomoci při provádění plánu REPowerEU.

3.26

4. Konkrétní připomínky

4.1

Při snižování/ukončování evropské závislosti na ruském plynu může sehrát svoji roli biomethan. Pro jeho výrobu, a to i kvůli snaze vyhnout se střetům s biologickou rozmanitostí, by však měla být modernizována zejména stávající zařízení na výrobu bioplynu. Zařízení na výrobu bioplynu se v současné době často používají pouze k výrobě elektřiny v rozsahu základního zatížení, tj. nepřetržitě. Vzniklé teplo se využívá jen zřídka. Takový postup není efektivní. Získaný bioplyn by měl být buď zpracován a dodáván přímo do plynárenské soustavy, nebo využíván i k dodávkám tepla v podobě místních zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny. Menší zařízení pro skladování plynu by mohla pomoci s výrobou elektřiny při nedostatečném větru nebo slunečním svitu. Je nezbytné investovat do modernizace stávajících systémů. Sdělení zmiňuje příslušné pobídky, avšak scházejí podrobnosti, které musí být ihned doplněny.

4.2

Jak bylo uvedeno v odstavci 3.14, v krátkodobém a střednědobém horizontu bude muset svou roli sehrát LNG. Plán REPowerEU slibuje posouzení a plánování, dobrovolné společné nákupy a větší koordinaci. V mezičase jsou však jednotlivé členské státy již aktivní. Je zapotřebí evropská solidarita a Komise musí zajistit, aby žádný členský stát nejednal proti zájmům jiného členského státu, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek zemního plynu.

4.3

Nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu rovněž stanoví komplexní mechanismus evropské solidarity v případě stavu nouze v oblasti plynu. Ačkoliv nejnovější nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu a sdělení Bezpečná zima díky úsporám plynu, které ho doprovází, jsou krokem správným směrem, pokud jde o zlepšení připravenosti na krize, EHSV by uvítal obecnější krizový rámec zaměřený na vypořádání se s krizí takového rozsahu, jíž EU nyní čelí kvůli válce na Ukrajině.

4.4

Zdá se, že nejslibnějším přístupem k nahrazení zemního plynu v odvětví vytápění se stávají výroba tepla z elektřiny a tepelná čerpadla, a to i v kontextu dálkového vytápění. Existuje však řada překážek (od potřebných kvalifikovaných pracovníků až po sociální otázky, zejména ve čtvrtích s vysokým podílem nájemníků). Sdělení tyto body nebere v potaz. Potřebujeme podrobnější a také kritičtější pohled, na němž se bude podílet občanská společnost.

4.5

Prudký nárůst cen energií ukázal slabiny, které na trhu s energií existují. Sama předsedkyně Komise Ursula von der Leyen uvedla, že současný systém trhu s elektřinou již nefunguje a je třeba jej reformovat. Musíme si položit zásadní otázky týkající se budoucnosti energetiky, zajištění cenově dostupných a spolehlivých dodávek energie šetrných k životnímu prostředí a práva na energii. Nové uspořádání a jeho regulace musí být přizpůsobeny nové realitě převládajících obnovitelných zdrojů energie a musí být vytvořeny potřebné podmínky pro jednotlivé subjekty a posílena odpovídající ochrana spotřebitelů. EHSV vítá záměr Komise prozkoumat možnosti optimalizace uspořádání trhu s elektřinou a důrazně podporuje posouzení trhu, která analyzují chování všech potenciálních účastníků na trhu s energií a jeho uspořádání. EHSV každopádně zdůrazňuje, že před tím, než budou předloženy jakékoli návrhy, je důležité provést podrobné posouzení dopadů. Poukazuje na to, že je naléhavě nutné řešit vysoké ceny elektřiny, včetně vzájemné závislosti cen elektřiny a plynu, které mají negativní dopady na hospodářství členských států.

4.6

EHSV dále poukazuje na to, že v zájmu zajištění správného směřování investic a bezpečnosti dodávek jsou stále více zapotřebí systematické prognózy rostoucí poptávky po energii podle oblastí a druhů energie s přihlédnutím k transformaci druhů energie, jakož i koncepční plánování struktury budoucího energetického systému. Komise by měla vypracovat odpovídající přehled a široce o něm informovat, neboť ve společnosti často panuje nejasnost ohledně toho, do jaké míry se Evropa může sama zásobovat energií.

V Bruselu dne 21. září 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Stanovisko EHSV, Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 11.

(2) COM(2022) 230 final.

(3) COM(2022) 222 final.

(4) COM(2022) 240 final.

(5) Dokument Rady 11625/22.

(6) COM(2022) 360 final.

(7) COM(2022) 230 final, s. 7 a SWD(2022), s. 26.

(8) Industrie spart Gas, Sparpotenzial bei Verbrauchern nicht gehoben (handelsblatt.com).

(9) Stanovisko EHSV, Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 11.

Top

Choose the experimental features you want to try