EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.8.2021

COM(2021) 498 final

2021/0281(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat písemným postupem účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o společný postup o dočasném snížení minimální zálohy

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který mají účastníci Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) zaujmout jménem Unie písemným postupem v souvislosti s plánovaným společným postupem o dočasném snížení minimální zálohy.

2.Souvislosti návrhu

2.1Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech

Ujednání je gentlemanskou dohodou, jejímž cílem je poskytnout rámec pro řádné používání státem podporovaných vývozních úvěrů. V praxi to znamená jednak zajištění rovných podmínek pro hospodářskou soutěž založenou na ceně a kvalitě vyváženého zboží a služeb, a nikoli na stanovených finančních podmínkách, a usilování o odstranění dotací a narušení obchodu v souvislosti se státem podporovanými vývozními úvěry (dále jen „státní podpora“). Ujednání vstoupilo v platnost v dubnu 1978 na dobu neurčitou.

Ujednání je administrativně zakotveno v OECD a podporováno sekretariátem OECD pro úvěry. Nejedná se však o akt OECD 1 .

Evropská unie – a nikoli členské státy – je účastníkem ujednání, které bylo provedeno v acquis communautaire na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 2 . Ujednání je proto právně závazné z hlediska práva Unie.

2.2Účastníci ujednání

Ujednání má v současné době jedenáct účastníků (dále jen „účastníci ujednání“): Austrálie, Evropská unie, Japonsko, Kanada, Korea, Norsko, Nový Zéland, Spojené království, Spojené státy, Švýcarsko a Turecko.

Účastníci ujednání mohou přijmout rozhodnutí o změnách ujednání, a zejména mohou přijmout společné postupy v souladu s kapitolou IV oddílem 5 ujednání. Rozhodnutí jsou přijímána konsensem, takže pokud některý účastník vznese námitku, nelze změnu ujednání nebo společného postupu přijmout.

Evropská komise zastupuje Unii na zasedáních účastníků ujednání, jakož i v písemných postupech pro rozhodování účastníků ujednání.

Společný postup je nástroj v rámci ujednání, který účastníkům výjimečně umožňuje odchýlit se od ustanovení ujednání pro konkrétní transakci nebo dočasně pro nespecifický počet transakcí. Společné postupy mohou být přijaty v písemném postupu nevyjádřením se, protože pokud se účastník nevyjádří, má se za to, že návrh společného postupu přijímá. Totéž platí pro účastníka, který oznámí, že nemá žádné stanovisko. Odpovědi na návrh společného postupu se v zásadě poskytují do 20 kalendářních dnů s možností prodloužení o osm kalendářních dnů (články 56 a 57 ujednání). Sekretariát OECD pro vývozní úvěry informuje účastníky o tom, zda byl společný postup přijat, a dohodnutý společný postup vstoupí v platnost za tři kalendářní dny po tomto oznámení (článek 59 ujednání).

2.3Zamýšlený akt účastníků ujednání

Zamýšleným opatřením je návrh společného postupu, který by byl účastníkům ujednání předložen v souladu s kapitolou IV oddílem 5 ujednání. Navrhovaný společný postup by byl naléhavým a výjimečným opatřením, které by reagovalo na hospodářský útlum v důsledku zdravotní krize COVID-19 a snížilo by závažný dopad krize na realizaci důležitých projektů vývozního průmyslu EU v zemích s nízkými a středními příjmy (podrobněji viz oddíl 3 níže). Navrhovaný společný postup by v případě, že by byl dohodnut, dočasně změnil ustanovení ujednání upravující požadavek na zálohu a maximální státní podporu (čl. 11 písm. a) a c) ujednání).

Vzhledem k naléhavé povaze opatření by měl být návrh předložen co nejdříve a zamýšlený společný postup, bude-li schválen, by se také měl co nejdříve stát použitelným pro všechny účastníky. V důsledku zvláštního zjednodušeného písemného postupu v délce 28 dnů stanoveného v ujednání (viz bod 2.2 výše) mohou účastníci automaticky schválit návrh společného postupu Unie jako konečné znění společného postupu za předpokladu, že nebudou vzneseny žádné námitky, a tento návrh by měl vstoupit v platnost tři dny po ukončení postupu.

Vzhledem k výše uvedenému je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v orgánu zřízeném dohodou, protože navrhovaný společný postup se pro Unii stane závazným a ovlivní právo Unie na základě článku 1 nařízení (EU) č. 1233/2011, který stanoví, že se v Unii použijí „pravidla uvedená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“). Znění ujednání je uvedeno v příloze k tomuto nařízení.“

Stanovení společného postupu by mělo být zahájeno v červenci 2021.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Navrhovaný společný postup přímo souvisí se zdravotní krizí způsobenou onemocněním COVID-19.

Navrhovaný společný postup by veřejným zadavatelům v zemích s nízkými a středními příjmy, kteří nakupují zboží a služby, na něž se vztahuje státem poskytovaná podpora vývozních úvěrů, umožnil provádět zálohové platby ve výši nejméně 5 % hodnoty vývozního kontraktu po dobu 12 měsíců namísto 15 %, jak v současnosti vyžaduje čl. 11 písm. a) ujednání. To by pak znamenalo dočasné zvýšení limitu maximální státní podpory, kterou mohou účastníci stanovit podle čl. 11 písm. c) ujednání, ze stropu ve výši 85 % až na 95 % hodnoty vývozního kontraktu na stejné období.

V souvislosti s hospodářským útlumem způsobeným krizí COVID-19 jsou třetí země dovážející zboží, služby a projekty (např. zdravotnictví a vzdělávání, ale také další odvětví) ze společností EU pod silným finančním tlakem. Většina dotčených projektů se realizuje se suverénními/veřejnými kupujícími v rozvojových zemích. Za běžných hospodářských podmínek by banky, které tyto úvěry financují, obvykle získaly pojistné krytí části úvěru vyplacené předem na soukromém trhu. V důsledku krize COVID-19 se však soukromý trh zdráhá, nebo dokonce není ochoten poskytnout toto krytí rozvojovým zemím. Bez tohoto krytí banky odmítají financovat část předběžného financování projektu v rozvojových zemích, které takové projekty nejvíce potřebují, což znamená, že tyto projekty nelze realizovat. Toto selhání trhu je třeba naléhavě řešit.

Navrhovaný společný postup by byl přínosem jak pro dovozce, tak pro vývozce: poskytl by okamžitou finanční úlevu vládě kupující země a zvýšil by její schopnost pokračovat v investičních projektech. Zároveň by vývozcům poskytl příležitost nabídnout flexibilní řešení v obtížných časech a umožnil jim nadále podnikat.

Na základě výše uvedených skutečností se navrhuje snížit požadavek na zálohu ze strany veřejných zadavatelů z 15 % na 5 % hodnoty vývozního kontraktu. Toto opatření by však mělo dvě významná omezení, a to s důrazem na jeho rozvojové cíle a jeho výjimečnost. Za prvé, navrhované opatření by se vztahovalo pouze na zadavatele veřejných zakázek v zemích s nízkými a středními příjmy (tzv. země kategorie II podle článku 11 ujednání a v souladu s definicí Světové banky). Za druhé, opatření by bylo časově omezeno na předpokládanou dobu trvání hospodářských důsledků pandemie. Využilo by se ho tudíž pouze v případě transakcí, u nichž byla žádost o podporu vývozního úvěru obdržena do 12 měsíců od začátku doby platnosti společného postupu, za předpokladu, že jednání o podmínkách transakce byla uzavřena do 18 měsíců po skončení doby platnosti tohoto společného postupu (jak potvrzuje konečný závazek učiněný exportní úvěrovou agenturou). V souvislosti s pravidly ujednání je rovněž důležité poznamenat, že navrhované opatření by podpořilo vývoz nejen ze zemí EU, ale vztahovalo by se stejnou měrou na státní podporu ve všech zemích účastnících se ujednání.

Vzhledem k tomu, že účelem navrhovaného společného postupu je snížit závažný dopad zdravotní krize způsobené onemocněním COVID-19 na realizaci důležitých projektů v rozvojových zemích vývozním průmyslem EU a že Unie hodlá předložit návrh tohoto společného postoje, mělo by být postojem, který má být jménem Unie zaujat, předložit a podpořit návrh uvedený v příloze tohoto rozhodnutí.

3.1Procesněprávní základ

3.1.1Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody.“

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 3 .

3.1.2Uplatnění v tomto konkrétním případě

Navrhovaný společný postup, který budou účastníci ujednání vyzváni přijmout písemným postupem, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt má právní účinky na základě článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, který ustanoví, že se v Unii použijí „pravidla uvedená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“). Znění ujednání je uvedeno v příloze k tomuto nařízení.“

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

3.2Hmotněprávní základ

3.2.1Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí především na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá.

3.2.2Uplatnění v tomto konkrétním případě

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky. Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.3Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

4.Zveřejnění zamýšleného aktu

Jelikož akt účastníků ujednání změní Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech, které tvoří přílohu II nařízení (EU) č. 1233/2011, je vhodné jej po přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.

2021/0281 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat písemným postupem účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o společný postup o dočasném snížení minimální zálohy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Pravidla uvedená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) byla provedena v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011, a stala se tak pro Unii právně závaznými 4 .

(2)Účastníci ujednání (dále jen „účastníci“) rozhodnou písemným postupem o návrhu Evropské unie na společný postup v souladu s kapitolou IV oddílem 5 ujednání s cílem umožnit dočasné snížení minimální zálohy požadované podle čl. 11 písm. a) ujednání (dále jen „navrhovaný společný postup“) s ohledem na současný hospodářský útlum způsobený krizí COVID-19.

(3)Navrhovaný společný postup by veřejným zadavatelům v zemích s nízkými a středními příjmy, kteří nakupují zboží a služby, na něž se vztahuje státem poskytovaná podpora vývozních úvěrů, umožnil provádět zálohové platby ve výši nejméně 5 % hodnoty vývozního kontraktu po dobu 12 měsíců namísto 15 %, jak vyžaduje čl. 11 písm. a) ujednání. To by pak znamenalo zvýšení limitu maximální státní podpory, kterou mohou účastníci stanovit podle čl. 11 písm. c) ujednání, ze stropu ve výši 85 % až na 95 % hodnoty vývozního kontraktu na stejné období.

(4)Toto výjimečné opatření je nezbytné k reakci na hospodářský útlum v důsledku sanitární krize COVID-19 a snížilo by závažný dopad krize na realizaci důležitých projektů průmyslu EU v zemích s nízkými a středními příjmy.

(5)Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ohledně navrhovaného společného postupu písemným postupem účastníků, neboť navrhovaný společný postup, jakmile bude dohodnut, bude moci zásadním způsobem ovlivnit obsah práva Unie na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat písemným postupem účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o návrh společného postupu o dočasném snížení minimální zálohy, vychází z přílohy tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

(1)    Ve smyslu článku 5 úmluvy OECD.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 45).

(3)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 45).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.8.2021

COM(2021) 498 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat písemným postupem účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech, pokud jde o společný postup o dočasném snížení minimální zálohy

PŘÍLOHA

Předloha návrhu společného postupu Evropské unie

v souladu s kapitolou IV oddílem 5 Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech

ECH [•]/2021

Snížení požadavku na zálohu na 5 %

Krize způsobená onemocněním COVID-19 si po celém světě vybírá svou daň na životech a životních podmínkách lidí. Silným faktorem přispívajícím k negativním dopadům je útlum světového hospodářství, který sanitární krize zapříčinila. Za této mimořádné situace začaly vlády a mezinárodní instituce reagovat. Značná část jejich úsilí se týká opatření, která mají zmírnit negativní hospodářské dopady. Zatímco průmyslové země mají obvykle více zdrojů a možností, jak tyto problémy řešit, země s nízkými a středními příjmy se potýkají s mnoha omezeními, zejména často nemají dostatečné finanční zdroje.

Exportní úvěrové agentury a jejich orgány zavedly řadu opatření s cílem udržet mezinárodní obchodní toky a řešit potřeby svých průmyslových odvětví a zahraničních kupujících/zemí. Ačkoli se očekává, že mnoho zemí své investiční programy omezí, bude i nadále značná potřeba investic do projektů předcházení krizím a projektů základní infrastruktury. Existují však opatření, která lze přijmout pouze společně, neboť podléhají mezinárodně dohodnutým pravidlům, jako je Ujednání OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech.

Vzhledem k závažné hospodářské situaci vyzvaly jak odvětvová sdružení, tak jednotlivé společnosti exportní úvěrové agentury, aby zmírnily současný požadavek na zálohové platby, neboť kupující země jsou stále více pod finančním tlakem. Většina dotčených projektů se realizuje se suverénními/veřejnými kupujícími v rozvojových zemích. Za běžných hospodářských podmínek by kupující měli možnost financovat zálohu s delšími lhůtami splatnosti a financující banky by požadovaly a obvykle získaly krytí této části úvěru na soukromém trhu. V důsledku krize COVID-19 se zdá, že se soukromý sektor velmi zdráhá, nebo dokonce není ochoten poskytnout toto krytí rozvojovým zemím. Bez tohoto krytí nejsou banky připraveny financovat část projektu v zemích, které takové projekty nejvíce potřebují. Nacházíme se proto v situaci jasného selhání trhu, které je třeba naléhavě řešit.

Navrhovaný společný postup by byl přínosem pro obě strany: poskytl by okamžitou finanční úlevu vládě kupující země a zvýšil by její schopnost pokračovat v investičních projektech. Zvýšilo by to objem, který lze mobilizovat na prioritní projekty, například v odvětví zdravotní péče, a poskytlo by to vývozcům možnost nabídnout flexibilní řešení v obtížných časech a nadále podnikat.

V této souvislosti navrhujeme snížit požadavek na zálohu od suverénních a veřejných zadavatelů v zemích s nízkými a středními příjmy na 5 % s přihlédnutím k tomu, že by toto opatření:

·mělo okamžitý fiskální dopad na země, které se potýkají s krizí;

·zvýšilo flexibilitu, kterou nyní potřebují vývozci, aby mohli pokračovat ve své činnosti;

·reagovalo na obavy vyjádřené průmyslem;

·bylo velmi omezené a cílené a vztahovalo by se pouze na vybrané kategorie kupujících;

·neohrozilo udržitelnost dluhu, neboť soulad s ustanoveními doporučení OECD pro udržitelné poskytování úvěrů a závazky vyplývající z programů MMF a Světové banky by zůstal základní podmínkou pro podporu těchto projektů, a

·bylo dočasné povahy a automaticky by přestalo být v platnosti po 12 měsících.

Návrh společného postupu: ECH [•]/2021