EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.7.2021

COM(2021) 432 final

ZPRÁVA KOMISE

Kontrola uplatňování práva Evropské unie






Výroční zpráva za rok 2020

{SWD(2021) 212 final}

Úvodní slovo

I.Provádění a prosazování práva Unie během pandemie

II.Zelená dohoda pro Evropu

Čistá energie a provádění Pařížské dohody o změně klimatu

Udržitelná doprava

Zachování rybolovných zdrojů a územní plánování námořních prostor

Udržitelné zemědělství

Zdraví a bezpečnost potravin

III.Evropa připravená na digitální věk

Technologie, které slouží lidem

Digitální začlenění pro lepší společnost EU

Posílení kybernetické bezpečnosti a ochrany před kybernetickými hrozbami

Otevřená, demokratická a udržitelná digitální společnost

Digitální dopravní systémy

Transparentnost informací o podnicích

IV.Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

Pracovní podmínky

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Mobilita pracovních sil

Koordinace sociálního zabezpečení

Volný pohyb zboží

Boj proti praní peněz a proti financování terorismu

Malé platby

Řízení podniků a transparentnost

Nepřímé daně

Přímé daně

Hospodářská soutěž

Mobilita a doprava

Vnitřní trh s energií

Energetická bezpečnost

Provádění pravidel Euratomu

V.Podpora evropského způsobu života

Právní stát a základní práva

Volný pohyb osob

Rovnost a nediskriminace

Rasismus a xenofobie, včetně nezákonných nenávistných projevů

Práva spotřebitelů

Posílení ochrany osobních údajů

Justiční spolupráce a individuální záruky v trestním právu

Bezpečnost

Nový pakt o migraci a azylu

Úvodní slovo

Zpráva, kterou se chystáte přečíst, popisuje práci Komise na zajištění řádného provádění a uplatňování práva Unie v průběhu roku 2020, což je rok, kdy Evropu a celý svět těžce zasáhla pandemie COVID-19. Jak uvidíte, naše úsilí dále pokračovalo a přijali jsme opatření ve všech oblastech, od ochrany životního prostředí přes volný pohyb zboží a služeb až po zajištění ochrany práv občanů.

Pandemie měla dopad také na naši činnost v oblasti prosazování práva: Komise využila svých pravomocí strážkyně Smluv, aby omezila dopady počátečních a přirozených instinktů vlastní ochrany, které pozorujeme u našich členských států. Naše úsilí bylo zaměřeno na zajištění toho, aby vnitrostátní opatření byla přiměřená zdravotním rizikům a aby trvale nepoškozovala práva, svobody a živobytí lidí a podniků v celé Unii.

Případy popsané ve zprávě často nejsou jednoduché a mnohdy v členských státech vyvolávají politické a citlivé diskuse. My je ale sledujeme, protože se jedná o správnou věc. Práva občanů ve všech členských státech musí být vždy chráněna bez ohledu na to, kde v Unii žijí.

I to je pro naši budoucí činnost rovněž důležité: například úplné a správné uplatňování pravidel týkajících se životního prostředí, která v naší Unii již existují, je klíčem k úspěchu Zelené dohody pro Evropu, jež je ústředním bodem našeho plánu oživení po pandemii.

A v dobách krize musíme být mimořádně ostražití, aby se základní práva a hodnoty, které sdílíme, náhle nestaly obchodovatelnými nebo aby nebyly považovány za luxus, jenž bude v těžkých chvílích odložen stranou nebo omezen.

Naše Unie je založena na společných hodnotách a právním státu. Tyto hodnoty jsou ve skutečnosti základním kamenem naší Unie a jsou zakotveny v našich Smlouvách a právních předpisech. Evropané jsou různorodí a je třeba si toho vážit, ne je stigmatizovat. Spojují nás naše společná pravidla a sdílené hodnoty.

Jsem hluboce přesvědčena, že spolupráce mezi Komisí a členskými státy je nejlepším způsobem, jak zajistit, aby tato pravidla a tyto hodnoty byly vždy dodržovány. Těší mě, že to většinou funguje dobře: včasné a řádné provádění dohodnutých pravidel má na životy lidí velký a pozitivní dopad. Pokud je však provádění nedostatečné, závisí tento dopad do značné míry na využívání donucovacích pravomocí ze strany Komise. Nemusíme se shodnout na každém aspektu určitého zákona, ale musíme se shodnout na respektování práva, rozsudků nezávislých soudů, které řeší naše spory, a musíme se shodnout na zásadě přednosti evropského práva.

Řízení o nesplnění povinnosti jsou nadále až tím posledním možným řešením. V případě potřeby Komise nemůže a nebude váhat tuto možnost využít, aby zajistila, že to, co je dohodnuto v Bruselu a zakotveno v právních předpisech, se skutečně dostane do života běžných občanů bez ohledu na to, kde v naší Unii žijí.

předsedkyně Evropské komise

Ursula von der Leyen

I.Provádění a prosazování práva Unie během pandemie 

Evropská komise spolupracuje s členskými státy 1 na správném a včasném provedení, uplatňování a provádění práva EU. Pandemie COVID-19 měla na tuto činnost zvláštní dopad. Výrazně zatížila správní orgány členských států, zejména v první polovině roku, a zřetelně ovlivnila jejich schopnost provádět právo Unie v plném rozsahu a včas.

V důsledku toho Komise hledala způsoby, jak snížit zátěž členských států při řešení řízení o nesplnění povinnosti. Komise však také jasně uvedla, že by bylo nesprávné její donucovací činnost zcela pozastavit. Vždy zdůrazňovala, že správné uplatňování práva EU je prvořadé, a to i v dobách krize. Během této pandemie se například ukázalo, že řádné fungování jednotného trhu má zásadní význam pro zachování klíčových dodavatelských řetězců, zásobování obchodů potravinami a zajištění toho, aby zdravotnické služby dostávaly potřebný zdravotnický materiál.

S cílem pomoci členským státům zvládat pandemii COVID-19 vydala Komise řadu specializovaných pokynů pro různé oblasti politiky, včetně mimořádné pomoci EU při přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, práv cestujících, letecké bezpečnosti nebo při koordinované ekonomické reakci na rozšíření onemocnění.

V rámci vnitrostátních reakcí na pandemii mnohé členské státy jednostranně zavedly vývozní omezení pro léčivé přípravky, ochranné prostředky a další výrobky související s COVID-19, zejména v období od března do května. Některé státy následně zavedly i další omezení na podporu domácích výrobců, například v potravinářském odvětví.

Tato opatření značně narušují dodavatelské řetězce a zvyšují nedostatek základních produktů.

Zejména v první polovině roku 2020 existovalo reálné riziko dominového efektu u členských států, které se cítily nuceny přijmout podobná protekcionistická opatření.

V některých případech Komise řešila omezení uložená v reakci na pandemii prostřednictvím naléhavých řízení o nesplnění povinnosti. Kromě toho se často setkávala s členskými státy za účelem výměny názorů na škodlivý dopad těchto omezení na volný pohyb zboží, například v souvislosti s pracovní skupinou pro prosazování pravidel jednotného trhu . Pracovní skupina, která byla zřízena v dubnu 2020, hraje zásadní zprostředkovatelskou roli jako fórum na vysoké úrovni, v jehož rámci útvary Komise a členské státy spolupracují na posouzení stavu souladu vnitrostátních právních předpisů s pravidly jednotného trhu a jednají o nejpalčivějších překážkách jednotného trhu a průřezových otázkách prosazování práva.

Komise rovněž kontaktovala členské státy a přesvědčila je, aby nepřijímaly nebo zrušily vnitrostátní právní předpisy omezující volný pohyb léčivých přípravků a zdravotnických prostředků souvisejících s COVID-19 na jednotném trhu.

Svoboda pohybu rovněž umožňuje občanům cestovat. V průběhu let byla přijata řada legislativních aktů s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany práv cestujících v Evropě pro všechny druhy dopravy. V průběhu pandemie Komise neustále zdůrazňovala, že práva cestujících jsou nadále platná a že vnitrostátní opatření na podporu cestovního ruchu by tato práva neměla ovlivnit.

Podobně podle směrnice o souborných cestovních službách jsou organizátoři souborných cestovních služeb povinni vrátit zálohu do čtrnácti dnů, pokud jsou cesty zrušeny z důvodu nevyhnutelných a mimořádných okolností. Po rozšíření onemocnění COVID-19 však mnoho cestujících neobdrželo náhradu v souladu s touto směrnicí, neboť několik členských států přijalo vnitrostátní pravidla, která organizátorům souborných cestovních služeb umožnila náhradu odložit nebo namísto ní vydat povinné poukazy.

II.Zelená dohoda pro Evropu 

   „Inspiruje mě vášeň, přesvědčení a energie milionů mladých lidí, jejichž hlasy jsou slyšet v našich ulicích i v našich srdcích. Je povinností naší generace přinést jim výsledky.“

předsedkyně von der Leyen v politických směrech

Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zelená dohoda pro Evropu je plánem Komise, jehož cílem je učinit hospodářství EU udržitelným. Toho dosáhneme přeměnou klimatických a environmentálních výzev v příležitosti a zajištěním toho, aby tato transformace byla spravedlivá a inkluzivní pro všechny. 

Ochrana biologické rozmanitosti

Jedná se o klíčový cíl v rámci Zelené dohody pro Evropu a evropské strategie v oblasti biologické rozmanitosti. Obnova lesů, půdy a mokřadů je rovněž nezbytná pro snížení emisí a přizpůsobení se změně klimatu.

Čisté ovzduší a čistá voda

Úplné provedení norem kvality ovzduší zakotvených v právních předpisech EU je důležité pro účinnou ochranu zdraví a životního prostředí. Velké množství lidí je stále vystaveno škodlivým látkám v pitné vodě a městská odpadní voda stále není v několika stovkách aglomerací odváděna nebo čištěna.

Přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí

Přístup ke spravedlnosti hraje klíčovou úlohu při zajišťování řádného uplatňování a prosazování různých odvětvových pravidel v oblasti životního prostředí a při dosahování jejich cílů. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku a Bulharsku v návaznosti na rozhodnutí jejich nejvyšších soudů, jimiž byla nevládním organizacím působícím v oblasti životního prostředí odepřena možnost právně napadnout plány týkající se znečištění ovzduší.

Komise rovněž přijala opatření proti šestnácti členským státům kvůli omezení přístupu ke spravedlnosti podle směrnice o odpovědnosti za životní prostředí.

Čistá energie a provádění Pařížské dohody o změně klimatu

Zelená dohoda pro Evropu stanoví pro Evropu ambiciózní akční plán, kterým je učinit z ní do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. To přispívá k cíli Pařížské dohody udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C a usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C.

Systém EU pro obchodování s emisemi hraje při snižování emisí i nadále významnou roli. V průběhu roku 2020 Komise ověřila úplnost vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí pravidla pro další fázi systému, a to na období 2021–2030.

Mezitím Komise dokončila celounijní posouzení integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030. Dospěla k závěru, že EU je již na dobré cestě k překročení svého současného cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 (40 %). To poskytuje pevný základ pro zvýšení ambicí, jak je uvedeno v plánu cílů v oblasti klimatu .

V lednu 2020 začaly platit nové normy CO2 pro osobní automobily a dodávky . Toto nařízení stanovuje cestu ke snížení emisí CO2 z nových lehkých užitkových vozidel do roku 2030 a nastiňuje pobídky k zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi. Podle směrnice o jakosti paliv měli dodavatelé povinnost do konce roku 2020 snížit emise z paliv po celou dobu životnosti nejméně o 6 % ve srovnání s výchozím rokem 2010. Členské státy sledují dodržování tohoto cíle a na konci roku 2021 podají Komisi zprávu.

V roce 2020 se opatření Komise v oblasti prosazování práva zaměřila na provádění balíčku Čistá energie pro všechny Evropany , který má zásadní význam pro rozvoj a realizaci Zelené dohody pro Evropu a pomůže přechodu energetiky k bezpečnému, zabezpečenému a udržitelnému odvětví energetiky, které spotřebitele staví na první místo.

Klíčovým prvkem Zelené dohody pro Evropu, který je nezbytný pro dosažení cílů EU v oblasti energetiky a klimatu, je zásada „energetická účinnost v první řadě“. Cílem pravidel EU týkajících se energetické účinnosti je v konečném důsledku snížit spotřebu a dovoz.

Udržitelná doprava

Směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva vyžaduje, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní politické rámce pro rozvoj veřejně dostupných čerpacích a dobíjecích stanic pro vozidla a plavidla na alternativní paliva. Cílem směrnice je zlepšit koordinaci při rozvoji požadované infrastruktury a zajistit dlouhodobou bezpečnost potřebnou pro investice do technologie pro tato paliva a vozidla, která je budou využívat.

Inteligentní dopravní systémy mají zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti a řešení rostoucích problémů s emisemi a přetížením dopravy v Evropě. Díky používání různých informačních a komunikačních technologií na všechny druhy osobní a nákladní dopravy mohou dopravu učinit bezpečnější, účinnější a udržitelnější.

Integrace stávajících technologií může navíc vytvořit nové služby. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti jedenácti členským státům z důvodu jejich nesprávného uplatňování ustanovení přijatých k doplnění směrnice o inteligentních dopravních systémech . Tato ustanovení se týkají aspektů, k nimž patří přístup k dopravním údajům týkajícím se bezpečnosti silničního provozu , dopravním informacím v reálném čase , informacím o multimodálním cestování v celé EU a přístup k bezpečnému a chráněnému parkování pro nákladní vozidla .

Bezpečnost je rovněž klíčovou složkou prosazování železniční dopravy jako alternativy k více znečišťujícím druhům dopravy. Komise se proto zabývala otázkami kapacity v oblasti bezpečnosti železnic zahájením řízení o nesplnění povinnosti proti Portugalsku z důvodu zjištěných nedostatků. Patří mezi ně dohled nad systémy řízení bezpečnosti provozovanými železničními společnostmi a provozovateli infrastruktury, opatření přijatá v návaznosti na bezpečnostní doporučení vydaná inspekčními orgány a organizační kapacita portugalského vnitrostátního bezpečnostního orgánu.

Zachování rybolovných zdrojů a územní plánování námořních prostor

Jedním z cílů Zelené dohody pro Evropu je podporovat a posilovat ochranu a obnovu přírodních ekosystémů a udržitelné využívání zdrojů, aby bylo možné řešit dvojí problém, jímž je změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti. Zároveň je hlavním cílem společné rybářské politiky zajistit, aby odvětví rybolovu a akvakultury byla environmentálně, hospodářsky a sociálně udržitelná.

Tohoto cíle by mělo být dosaženo tím, že se populace ryb ve všech mořích EU navrátí na zdravou úroveň a že se zdravá úroveň udrží, je-li jí dosaženo. Je proto důležité provádět opatření za účelem zachování populací, omezení kapacity rybářského loďstva a zavedení omezení pro úlovky a rybolovné činnosti. K zajištění správného a úplného provedení těchto opatření je nezbytný přiměřený a účinný systém kontroly rybolovu.

Z tohoto důvodu se strategie Komise pro prosazování práva v roce 2020 nadále zaměřovala na zachování rybolovných zdrojů, jejich kontrolu a prosazování práva ze strany členských států. Komise zahájila řadu dialogů s členskými státy o záležitostech, jako jsou zpoždění při provádění nástroje pro předávání údajů o kontrole rybolovu v rámci EU, systémy ověřování výkonu motorů a kontroly loďstva EU lovícího mimo vody EU.

Společná rybářská politika rovněž nabízí konkrétní nástroje pro prosazování, například kontrolní akční plány a správní šetření. Na základě provedených ověřování a auditů přijala Komise řadu kontrolních akčních plánů a následně je sledovala.

Komise bude rovněž pozorně sledovat provádění směrnice o územním plánování námořních prostor, a zejména strategie členských států v jejich vnitrostátních námořních plánech. Klíčovou otázkou je zajistit, aby takové plánování pomohlo provádět strategii EU pro obnovitelnou energii z moří v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Udržitelné zemědělství

Společná zemědělská politika EU je partnerstvím mezi zemědělstvím a společností a mezi Evropou a jejími zemědělci. Cíli společné zemědělské politiky je mimo jiné podpořit zemědělce a zvýšit produktivitu zemědělství, zaručit stabilní dodávky cenově dostupných potravin a zajistit, aby zemědělci v Evropské unii měli přiměřené výdělky.

Společná zemědělská politika je rovněž navržena tak, aby řešila environmentální výzvy , k nimž patří změna klimatu. Usiluje o udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, zachování venkovských oblastí a krajiny v EU a udržení hospodářství venkova podporou tvorby pracovních míst v zemědělství a souvisejících odvětvích. Důkladné uplatňování příslušných právních předpisů (např. ekologické zemědělství , ekologizace , lesnictví , podpora výzkumu a inovací) je pro dosažení těchto cílů nanejvýš důležité. Návrhy Komise na reformu společné zemědělské politiky mají dále vyhovovat ambicím Zelené dohody prostřednictvím související strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti .

Zdraví a bezpečnost potravin

Cílem Komise je zajistit řádné provádění rozsáhlých právních předpisů v této oblasti a případně je zjednodušit. K připravenosti a prevenci používá přístup „jedno zdraví“, který zahrnuje zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, jakož i bezpečnost potravin a krmiv. Audity byly nadále klíčovým nástrojem při provádění a prosazování rozsáhlého právního rámce EU v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Audity jsou rovněž důležité pro udržení kontroly kvality farmaceutických výrobků a zdravotnických prostředků.

V roce 2020 zůstalo pro Komisi prioritou zajištění toho, aby pacienti měli přístup k přeshraniční zdravotní péči. Proběhly strukturované dialogy s členskými státy s cílem zajistit lepší provádění směrnice o přeshraniční zdravotní péči .

V roce 2020 provedla Komise kontroly souladu týkající se vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici o tabákových výrobcích a uspořádala strukturované dialogy s členskými státy s cílem zajistit její správné provádění. Pro Komisi zůstalo prioritou sledování provádění směrnice ve vnitrostátních právních předpisech členských států. Užívání tabáku je jediným největším zdravotním rizikem, kterému lze předejít, a nejvýznamnější příčinou předčasných úmrtí v EU. Cílem směrnice je usnadnit hladké fungování vnitřního trhu, chránit zdraví lidí – zejména mladých lidí – a plnit povinnosti EU podle Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku.

III.Evropa připravená na digitální věk

„Přeji si, aby si Evropa kladla vyšší cíle a v rámci bezpečných a etických mantinelů využila příležitostí, které přináší digitální doba.“ 

předsedkyně von der Leyen v politických směrech

Komise je odhodlána učinit toto desetiletí digitálním desetiletím Evropy. Evropa nyní musí posílit svou digitální suverenitu a stanovovat normy, ne se řídit normami jiných zemí, a jasně se zaměřit na data, technologie a infrastrukturu.

Technologie, které slouží lidem

Provádění digitální strategie EU se zaměřuje na to, aby rozvoj, zavádění a využívání digitálních technologií fungovaly pro lidi i podniky. Pandemie COVID-19 zintenzivnila digitální transformaci naší společnosti.

Spravedlivá a konkurenceschopná digitální ekonomika

Nezávislost národních regulačních orgánů je klíčová k zajištění účinného a nestranného uplatňování předpisů EU v oblasti telekomunikací. Podporuje autoritu regulačních orgánů a zajišťuje předvídatelnost jejich rozhodnutí, čímž vytváří dobré investiční prostředí na telekomunikačních trzích.

Právo Unie chrání ředitele národních regulačních orgánů (nebo členy kolektivního orgánu plnícího tuto funkci) před svévolným propuštěním.

Přeshraniční přístup ke zboží a službám on-line by měl být pro evropské spotřebitele bez jakýchkoli překážek, a to bez ohledu na jejich lokalitu, bydliště nebo státní příslušnost. Nařízení o zeměpisném blokování zakazuje neoprávněnou diskriminaci na základě státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení zákazníků nakupujících on-line. V roce 2020 Komise uzavřela řízení o nesplnění povinnosti proti Kypru a Rumunsku, protože neoznámily opatření použitelná v případě porušení pravidel zeměpisného blokování. Na konci roku 2020 zůstaly otevřené pouze případy proti Francii a Španělsku.

Digitální začlenění pro lepší společnost EU

Zrakové, sluchové, fyzické nebo duševní postižení může využívání digitálních služeb omezit. Rovný přístup k digitálním veřejným informacím a službám je od začátku pandemie ještě důležitější. Cílem směrnice o přístupnosti internetových stránek je zpřístupnit internetové stránky a mobilní aplikace subjektů veřejného sektoru všem, zejména osobám se zdravotním postižením.

V roce 2020 Komise uzavřela sedm zbývajících řízení o nesplnění povinnosti z důvodu zpoždění při provádění směrnice o přístupnosti internetových stránek. Nadále posuzuje soulad vnitrostátních prováděcích opatření a správné uplatňování směrnice.

Posílení kybernetické bezpečnosti a ochrany před kybernetickými hrozbami

Digitální transformace naší společnosti rozšířila oblast hrozeb a přinesla nové výzvy, které vyžadují přizpůsobené a inovativní reakce. Počet kybernetických útoků stále roste, přičemž z celé řady zdrojů v EU i mimo ni přicházejí neustále sofistikovanější útoky. Směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů je prvním rozsáhlým právním předpisem EU o kybernetické bezpečnosti, který stanoví právní opatření, jež pomohou zvýšit celkovou úroveň kybernetické bezpečnosti v EU.

Otevřená, demokratická a udržitelná digitální společnost

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách byla v roce 2018 revidována s cílem vytvořit regulační rámec připravený na digitální věk, který povede k bezpečnějšímu, spravedlivějšímu a rozmanitějšímu audiovizuálnímu prostředí. Lhůta pro provedení revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách do vnitrostátních právních předpisů uplynula dne 19. září 2020.

Směrnice poprvé rozšiřuje některá pravidla vztahující se na audiovizuální obsah na platformy pro sdílení videonahrávek a audiovizuální obsah sdílený v určitých službách sociálních médií. Rovněž posiluje podporu kulturní rozmanitosti zavedením jasných povinností, aby služby na vyžádání měly alespoň 30% podíl evropského obsahu ve svém katalogu a zajistily zdůraznění tohoto obsahu.

V červenci 2020 Komise vydala pokyny týkající se platforem pro sdílení videonahrávek, které členským státům pomohou nová pravidla uplatňovat.

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 24 členským státům, jelikož včas neprovedly revidovaná pravidla směrnice o audiovizuálních mediálních službách, jimiž se řídí koordinace všech audiovizuálních médií v celé EU, a to jak tradičního televizního vysílání, tak služeb na vyžádání.

Digitální dopravní systémy

Evropský rejstřík podniků silniční dopravy umožňuje výměnu informací o podnicích silniční dopravy usazených v EU a mezi členskými státy. Jedná se o zásadní nástroj k zajištění řádného prosazování právních předpisů EU v oblasti dopravy.

S příchodem nové a dokonalejší verze rejstříku je třeba, aby členské státy upravily své systémy na vnitrostátní úrovni. Lhůta pro zprovoznění zmodernizovaného propojení vnitrostátních elektronických rejstříků uplynula v lednu 2019.

V silniční dopravě zajišťuje interoperabilitu služeb mýtného v celé silniční síti EU evropská služba elektronického mýtného . Umožňuje účastníkům silničního provozu snadno platit mýtné v celém bloku pouze na základě jediné smlouvy o předplatném s poskytovatelem služeb a jednou palubní jednotkou.

Omezením hotovostních transakcí na mýtných stanicích a odstraněním těžkopádných postupů pro příležitostné uživatele usnadňuje služba mýtného účastníkům silničního provozu každodenní činnost, zlepšuje plynulost provozu a snižuje dopravní zatížení. Komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti Itálii a Maďarsku , jelikož neposkytly poskytovatelům evropské služby elektronického mýtného přístup ke svým vnitrostátním oblastem podléhajícím výběru mýtného.

Co se týče bezpečnosti letectví, služby datovým spojem představují komunikace mezi letadly a pozemním řízením, které doplňují hlasovou komunikaci, jež je v řízení letového provozu tradičně používána. Zlepšují efektivitu komunikace mezi pilotem a řídícím letového provozu a zvyšují kapacitu řízení letového provozu. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti jedenácti členským státům , jelikož neposkytly a neprovozovaly služby datovým spojem pro všechny provozovatele letadel létajících v jejich vzdušném prostoru.

Transparentnost informací o podnicích

Členské státy musí propojit své vnitrostátní obchodní rejstříky se systémem propojení obchodních rejstříků (BRIS). Systém BRIS usnadňuje přeshraniční obchod a snižuje náklady a časovou náročnost postupů pro společnosti. Umožňuje jednotlivcům, podnikům a podnikatelům získávat informace o společnostech. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti třem členským státům, protože nepropojily své vnitrostátní obchodní rejstříky se systémem BRIS.

IV.Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

„Naši lidé a podniky mohou prosperovat, pouze pokud hospodářství pracuje v jejich prospěch. O tom právě sociálně tržní hospodářství je.“

předsedkyně von der Leyen v politických směrech

Jedinečné sociálně tržní hospodářství EU umožňuje ekonomikám růst a snižovat chudobu a nerovnost. Vzhledem k tomu, že Evropa má stabilní základ, může hospodářství plně reagovat na potřeby občanů EU. Malé a střední podniky jsou páteří hospodářství EU.

Pracovní podmínky

Klíčovým prvkem sociálně tržního hospodářství Evropy jsou spravedlivé pracovní podmínky, které zahrnují předcházení pracovním vztahům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Silný důraz byl kladen na zajištění toho, aby pravidla EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla provedena do vnitrostátních právních předpisů v požadovaných lhůtách. Komise podnikla další kroky v řízení o nesplnění povinnosti proti Francii a Španělsku, které Komisi neoznámily svá vnitrostátní opatření, jimiž provedly směrnici o ochraně před expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci .

Komise rovněž úzce sledovala provádění aktualizovaných pravidel , což také zahrnovalo doplnění viru SARS-CoV-2 na seznam činitelů ve směrnici o biologických činitelích .

Mobilita pracovních sil

Pravidlem je, že každý členský stát musí zacházet se státními příslušníky jiných členských států stejně jako se svými vlastními státními příslušníky. Určité pozice ve veřejném sektoru mohou vyhradit pro vlastní státní příslušníky, ale tuto výjimku je třeba vykládat restriktivně.

Konkrétně je to možné pouze u pracovních míst, která zahrnují přímou nebo nepřímou účast na výkonu veřejné moci, nebo u povinností určených k ochraně obecných zájmů státu nebo jiných veřejných orgánů. Všeobecné vyloučení pracovníků EU z veřejných funkcí je v rozporu s právem Unie. 

Směrnice, kterou se mění pravidla pro vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb , výrazně zlepšuje situaci vyslaných pracovníků a rovné podmínky pro poskytovatele služeb. Podle nových pravidel se všechny povinné prvky odměňování vztahující se na místní pracovníky budou vztahovat také na vyslané pracovníky.

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti patnácti členským státům, které ve svých vnitrostátních právních předpisech včas neprovedly tuto směrnici.

Koordinace sociálního zabezpečení

EU vypracovala rozsáhlý soubor pravidel pro volný pohyb pracovníků, vysílání pracovníků a koordinaci sociálního zabezpečení. Pokud tato pravidla nejsou dodržována, dochází k podkopání důvěry a spravedlnosti na jednotném trhu.

Informovanost a pomoc občanům a podnikům

Nástroje pro správu jednotného trhu, jako jsou portál Vaše Evropa, služba Vaše Evropa – Poradenství a síť SOLVIT, nabízejí občanům a podnikům jasné informace, pomoc a řešení problémů týkající se těchto záležitostí. Umožňují jednotlivcům i podnikům plně využívat svých práv EU na jednotném trhu.

V roce 2020:

·se Komise snažila zajistit, aby se portál Vaše Evropa stal jednotnou digitální bránou EU,

·při více než 25 200 příležitostech poskytla služba Vaše Evropa – Poradenství jednotlivcům a podnikům rady týkající se jejich práv na jednotném trhu,

·síť SOLVIT pomohla více než 2 600 jednotlivců/podniků. Síť SOLVIT se má stát výchozím nástrojem pro řešení sporů pro jednotný trh, jakmile bude zaveden postup pro řešení problémů se vzájemným uznáváním zboží,

· systém pro výměnu informací o vnitřním trhu se nadále rozšiřoval a nyní zahrnuje síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele,

·Komise dále pokračovala v práci na modernizaci srovnávacího přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu .

Volný pohyb zboží

V roce 2020 byla Komise i nadále ostražitá vůči veškerým opatřením, která brání volnému pohybu zboží.

Například zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Rumunsku z důvodu jeho omezujících opatření zvýhodňujících domácí potravinářské výrobky na úkor obdobných dovážených výrobků. Případ byl uzavřen poté, co rumunské orgány pozměnily své právní předpisy týkající se potravin a omezení zrušily.

Komise rovněž požádala Francii , aby odstranila překážky paralelního dovozu veterinárních léčivých přípravků zemědělci pro potřeby vlastních chovů. Zemědělcům se povoluje dovážet veterinární léčivé přípravky z jiných členských států pro potřeby vlastních chovů. Francouzská opatření vedla k velmi vysokým správním poplatkům, které v podstatě omezily paralelní dovoz.

Boj proti praní peněz a proti financování terorismu

V roce 2020 přijala Komise akční plán pro komplexní politiku EU v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu se zvláštním zaměřením na prosazování směrnic EU v oblasti trestního práva jako způsobu ochrany investic.

Malé platby

V roce 2020 Komise přijala strategii EU pro malé platby . V rámci této strategie Komise připomněla odpovědným vnitrostátním orgánům jejich donucovací povinnosti podle nařízení o jednotné oblasti pro platby v eurech . Komise pečlivě sledovala případy nedodržování tohoto nařízení.

Řízení podniků a transparentnost

Změna směrnice o právech akcionářů usnadňuje výkon práv akcionářů a podporuje dlouhodobé zapojení akcionářů ve společnostech stanovením povinností, opatření pro transparentnost a zásady „dodržuj nebo vysvětli“. Komise dále pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti proti sedmi členským státům , jelikož neoznámily prováděcí opatření během první lhůty stanovené ve směrnici o právech akcionářů, jež uplynula dne 10. června 2019. Zahájila rovněž řízení o nesplnění povinnosti proti osmi členským státům, které neoznámily vnitrostátní opatření, na něž se vztahuje druhá lhůta pro provedení, která uplynula dne 3. září 2020.

Nepřímé daně

Komise pokračovala v řízeních o nesplnění povinnosti, jejichž cílem je odstranit narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu, bojovat proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a zamezit dvojímu zdanění.

Komise provedla posouzení souladu nových směrnic týkajících se pravidel pro daň z přidané hodnoty (DPH). Tato posouzení se týkala elektronického obchodu jako součásti strategie pro jednotný digitální trh, přeshraničního obchodu mezi podniky , zacházení s poukazy a územního uplatňování pravidel pro DPH a spotřební daně .

V oblasti zdanění automobilů se Komise rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Portugalska kvůli diskriminačním pravidlům týkajícím se daně z registrace vozidel, jež se týkají osob kupujících ojetá vozidla z jiných zemí EU.

V oblasti spotřebních daní Komise postoupila Soudnímu dvoru případ Spojeného království , jelikož nevyhovělo předchozímu rozsudku Soudního dvora o nesprávném používání značkovaných paliv k pohonu soukromých rekreačních plavidel. Komise se rovněž rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Polska , neboť nezajistilo, aby dovezený ethylalkohol používaný k výrobě léčivých přípravků byl ve všech případech osvobozen od spotřební daně.

Komise uzavřela řízení o nesplnění povinnosti proti Kypru a Maltě, jež se týkala nesprávného uplatňování pravidel o DPH na pronájem a nákup jachet. Nesprávné uplatňování odhalily tzv. Paradise Papers. Kypr a Malta mezitím přijaly opatření k zajištění souladu s právem Unie.

Přímé daně

Jednou z výhod jednotného trhu je to, že občané a podniky mají svobodu pohybovat se, působit a investovat za hranicemi vlastního státu. Jelikož přímé daně nejsou v rámci EU sladěny, může tato svoboda znamenat, že někteří daňoví poplatníci mohou provádět daňové úniky nebo se vyhnout daním v zemi, v níž jsou rezidenty. Daňové orgány v EU se proto dohodly, že budou více spolupracovat s cílem zajistit placení daní a že budou bojovat proti daňovým podvodům a únikům.

Co se týče přímých daní, opatření Komise v oblasti prosazování práva se v roce 2020 zaměřila na zajištění toho, aby členské státy provedly významné změny směrnice o správní spolupráci ve vnitrostátním právu. Tyto změny se týkají oblastí, jako jsou:

· přístup k informacím pro boj proti praní peněz ,

· povinná automatická výměna zpráv podle jednotlivých zemí mezi členskými státy ,

· automatická výměna informací o finančních účtech ,

·povinná automatická výměna informací o přeshraničních uspořádáních, která se mají oznamovat .

Kromě toho se Komise zaměřila na zajištění řádného provedení směrnice o pravidlech proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování jednotného trhu , pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi . Dále sledovala řádné provedení směrnice o mechanismech  řešení daňových sporů .

Cla

Strategie Komise pro prosazování práva se zaměřila na správné a jednotné uplatňování celního kodexu Unie a na odhalování poplatků s účinkem rovnocenným clům, a to i v rámci EU.

V roce 2020 Komise pokračovala v rozsáhlém šetření ve všech členských státech a prošetřila vnitrostátní ustanovení o lhůtách pro oznamování celního dluhu a jejich slučitelnost s celním kodexem Unie s cílem zajistit v tomto ohledu právní jistotu pro obchodníky. Komise rovněž zahájila dialog s členskými státy o sankcích za neohlášení hotovosti a celních hodnot.

Hospodářská soutěž

Politika hospodářské soutěže Komise zajišťuje lepší fungování trhů pro spotřebitele, podniky a společnost. Společnosti by měly soutěžit za rovných podmínek a spotřebitelé by měli mít prospěch z nižších cen, většího výběru a lepší kvality.

Důsledné prosazování negativních rozhodnutí o státní podpoře má zásadní význam pro důvěryhodnost kontroly státní podpory prováděné Komisí. V tomto ohledu je nezbytné, aby členské státy vyhověly rozsudkům Soudního dvora, které jim nařizují získat zpět neslučitelnou státní podporu na základě rozhodnutí Komise.

Mobilita a doprava

Dokončení jednotného trhu v odvětví železniční dopravy a plné zpřístupnění výhod liberalizace železničního trhu občanům a podnikům je i nadále jednou z hlavních oblastí, na které se politika Komise v rámci sledování a prosazování práva v dopravě zaměřuje. Za tímto účelem je nezbytné zajistit, aby směrnice o jednotném evropském železničním prostoru byla správně provedena do vnitrostátního práva. To členským státům umožní důsledně provádět novější akty přijaté v rámci čtvrtého železničního balíčku.

Současně Komise pokračovala v řešení konkrétních překážek přístupu na trh, jak dokládají její opatření vyzývající Německo , aby změnilo své požadavky na brzdná zařízení nákladních vozů. Tyto požadavky nejsou v souladu s právem Unie a brání úsilí o dosažení interoperability železnic .

V dalších oblastech dopravy se Komise zabývala celou řadou vnitrostátních opatření, která brání plnému fungování jednotného trhu:

·podnikla další kroky v řízení o nesplnění povinnosti proti Dánsku a nařídila mu zrušit 25hodinový limit, který stanovilo pro parkování nákladních vozidel na státem vlastněných odpočívkách. Tento limit vytváří překážky pro zahraniční dopravce, kteří zajišťují mezinárodní přepravu ,

·dále pokračovala rovněž v řízení o nesplnění povinnosti proti Maltě a zahájila nová řízení o nesplnění povinnosti proti Belgii a Portugalsku kvůli nesprávnému provádění bezpečnostních a environmentálních pravidel EU týkajících se lodní výstroje , jako jsou záchranné vesty, systémy čištění odpadních vod a radary na palubě lodí plujících pod vlajkou EU, 

·zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Švédsku z důvodu nepřiměřeného omezení definice „ kombinované přepravy “ způsobem, který některým provozovatelům ztěžuje převod nákladní dopravy ze silnic na železnici nebo vodní dopravu na část cesty. To jim brání ve snižování škodlivých emisí a dalších negativních dopadů silniční dopravy.

Evropští občané očekávají vysoké standardy bezpečnosti a zabezpečení u všech druhů dopravy. Cílem politik EU je tyto standardy zachovat a rozvíjet a zajistit jejich plné sladění v celé EU.

V odvětví silniční dopravy Komise pokračovala ve svých iniciativách na zajištění kvalitní infrastruktury, které mají přispět ke snížení počtu silničních nehod. Dále pokračovala v řízení proti Španělsku, Řecku, Itálii, Chorvatsku a Bulharsku , protože v některých silničních tunelech neprovedly úplný soubor požadovaných opatření k zajištění co nejbezpečnější infrastruktury a provozních norem.

V leteckém odvětví Komise rovněž z hlediska bezpečnosti zahájila řízení nebo dále pokračovala v řízení proti jedenácti členským státům za to, že neurčily subjekt, který zajistí, aby lidé, kteří ohlásí událost relevantní pro bezpečnost v civilním letectví , nebyli zaměstnavatelem nebo vnitrostátními orgány potrestáni.

Vnitřní trh s energií

Udržitelný energetický systém založený na obnovitelných zdrojích energie a zvyšování energetické účinnosti vyžaduje dobře fungující vnitřní trh s energií, který je otevřený hospodářské soutěži a posiluje postavení spotřebitelů. Základním kamenem energetické unie EU je integrovaný trh s plynem. Pozměněná směrnice o zemním plynu jasně uvádí, že hlavní zásady právních předpisů EU v oblasti energetiky, a to přístup třetích stran, regulace tarifů, oddělení vlastnictví a transparentnost, se budou vztahovat na všechny plynovody směřující do a z třetích zemí až k hranicím EU. Tím se zajistí, aby všechny hlavní plynovody vstupující na území EU splňovaly pravidla EU, byly provozovány se stejnou úrovní transparentnosti, byly přístupné ostatním provozovatelům a byly provozovány efektivně.

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti třinácti členským státům, které nepřijaly anebo neoznámily prováděcí opatření podle směrnice.

Energetická bezpečnost

Pravidla EU týkající se energetiky rovněž zajišťují bezpečnost dodávek elektřiny a plynu založenou na solidaritě mezi členskými státy. Aby bylo zajištěno správné provádění pravidel EU o bezpečných dodávkách zemního plynu, zahájila Komise 27 řízení v rámci nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu , zejména pokud jde o oznamovací povinnosti a uplatňování mechanismu solidarity mezi členskými státy.

Provádění pravidel Euratomu

V oblasti jaderné energie pokračovaly v roce 2020 činnosti na zajištění účinného provádění a uplatňování právního rámce Euratomu o ochraně pracovníků, pacientů a široké veřejnosti před zářením a o bezpečném nakládání s radioaktivním odpadem.

Komise zahájila devět řízení o nesplnění povinnosti a dále pokračovala v řízení proti Finsku a Švédsku kvůli neúplnému provedení směrnice o základních bezpečnostních standardech .

Dále pokračovala v řízeních o nesplnění povinnosti týkajících se směrnice o radioaktivním odpadu proti Rumunsku a Spojenému království z důvodu nesprávného provedení směrnice. Rovněž dále pokračovala v probíhajících řízeních o nesplnění povinnosti proti šesti členským státům a zahájila čtyři nové případy z důvodu nepřijetí vnitrostátního programu pro nakládání s radioaktivním odpadem.

V.Podpora evropského způsobu života

„Ochrana našich základních hodnot nesnese žádné kompromisy. Ohrožení právního státu má dopady na právní, politické a ekonomické základy činnosti Unie.“

předsedkyně von der Leyen v politických směrech

Evropa, která chrání, se musí rovněž postavit za spravedlnost a za základní hodnoty EU. Ohrožení právního státu podkopává právní, politický a ekonomický základ naší Unie. Tato vize Komise o Unii rovnosti, tolerance a sociální spravedlnosti je založena na právním státu. Pro nový začátek v oblasti migrace jsou důležité pevné hranice, modernizace azylového systému EU a spolupráce s partnerskými zeměmi.

Právní stát a základní práva

V září Komise zveřejnila svou první výroční zprávu o stavu právního státu . Tento mechanismus právního státu je koncipován jako roční cyklus na podporu právního státu a předcházení vzniku nebo prohlubování problémů. Pokud k nim dojde a jsou v rozporu s právem Unie, může být Komise nucena použít nástroje, které jsou k dispozici v souboru nástrojů v oblasti právního státu , včetně řízení o nesplnění povinnosti.

V prosinci Komise rovněž přijala novou strategii , která má zajistit plné uplatňování Listiny základních práv v EU. Tato strategie doplňuje evropský akční plán pro demokracii a zprávu o stavu právního státu a dokládá komplexní přístup Komise k prosazování a ochraně základních práv a hodnot EU.

Občanství Evropské unie

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Kypru a Maltě z důvodu jejich režimů občanství pro investory, označovaných také jako „zlaté pasy“. Komise měla za to, že systematické udělování státní příslušnosti – a tedy občanství EU – výměnou za předem stanovenou platbu nebo investici a bez skutečné vazby s dotčenými členskými státy je neslučitelné se zásadou loajální spolupráce. Komise se rovněž domnívala, že tyto režimy narušují status občanství EU.

Volný pohyb osob

Komise zahájila dvě řízení o nesplnění povinnosti proti Spojenému království z důvodu nedodržení pravidel EU týkajících se volného pohybu osob . Spojené království omezuje rozsah osob, na které se právo EU na volný pohyb ve Spojeném království vztahuje. Omezuje také možnosti občanů EU a jejich rodinných příslušníků odvolat se proti správním rozhodnutím, která omezují jejich právo na volný pohyb. Kromě toho Komise také pokračovala v řízení proti Spojenému království kvůli nedodržení pravidel EU týkajících se komplexního zdravotního pojištění pro občany EU.

Rovnost a nediskriminace

Strategie EU pro rovnost žen a mužů , která je klíčovou součástí širšího programu v oblasti rovnosti, obsahuje politické cíle a opatření k dosažení významného pokroku směrem k genderově spravedlivé Evropě do roku 2025 s rovnými příležitostmi pro obě pohlaví.

Rasismus a xenofobie, včetně nezákonných nenávistných projevů

V září Komise přijala ambiciózní akční plán EU proti rasismu . Jednou z jeho priorit je účinná kriminalizace nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti. Komise rovněž přijala konkrétní opatření s cílem zajistit správné a úplné provedení rámcového rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii prostřednictvím trestního práva , jehož cílem je zajistit, aby závažné projevy rasismu a xenofobie byly v celé EU trestány účinnými, přiměřenými a odrazujícími trestními sankcemi.

V říjnu 2020 Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Estonsku a Rumunsku , neboť jejich vnitrostátní právní předpisy neprovedly rámcové rozhodnutí v plném rozsahu a přesně.

Práva spotřebitelů

Nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele vstoupilo v platnost v lednu 2020 a posílilo vymáhání spotřebitelského práva v celé EU. Tento nový rámec pro vymáhání právních předpisů se během pandemie COVID-19 v roce 2020 ukázal jako vysoce účinný v boji proti on-line podvodům. Přispěl k odstranění nebo zablokování stovek milionů klamavých reklam a nabídek souvisejících s koronavirem na jedenácti světových platformách .

Posílení ochrany osobních údajů

Pandemie COVID-19 zdůraznila význam zavedení účinného režimu ochrany údajů, který posílí důvěru a poskytne inovativní digitální řešení. V dubnu 2020 vydala Komise pokyny k aplikacím pro vysledování kontaktů, v nichž stanovila hlavní zásady ochrany údajů.

V roce 2020 vydala Komise hodnotící zprávu o prvních dvou letech uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů . Dospěla k závěru, že nařízení, které je základním prvkem na člověka zaměřeného přístupu k technologiím a digitální transformaci, do značné míry splnilo své cíle, ale že je zapotřebí dalšího pokroku při jeho provádění a prosazování. In J

Justiční spolupráce a individuální záruky v trestním právu

Pokud jde o spolupráci v oblasti trestního soudnictví, Komise nadále sledovala, jak členské státy dodržují rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu . V roce 2020 Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti sedmi členským státům. Monitorování Komise rovněž pokračovalo s ohledem na směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie . Včasné provedení této směrnice je nezbytné pro řádné fungování Úřadu evropského veřejného žalobce. Do konce roku 2020 probíhala řízení o nesplnění povinnosti proti třem členským státům z důvodu opožděného provedení směrnice. Komise také nadále sledovala provádění směrnic o procesních právech .

Bezpečnost

V roce 2020 bylo v rámci nové strategie bezpečnostní unie EU na období 2020–2025 dosaženo pokroku v prosazování, které se zaměřuje na prioritní oblasti, v nichž může EU významně pomoci členským státům zvýšit bezpečnost pro všechny obyvatele Evropy.

Komise pokračovala ve svých monitorovacích činnostech týkajících se provádění směrnice o používání údajů jmenné evidence cestujících za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.

Současně Komise podnikla další kroky v řízení o nesplnění povinnosti proti Slovinsku kvůli neúplnému provedení směrnice a zároveň uzavřela řízení proti třinácti členským státům.

Komise rovněž pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti z důvodu neoznámení vnitrostátních prováděcích opatření ve dvou právních předpisech o drogách a policejní spolupráci.

Dále pokračovala v řízení proti Rakousku , Finsku , Portugalsku , Slovinsku a Irsku vzhledem k tomu, že plně neprovedly směrnici o zahrnutí nových psychoaktivních látek do definice drogy, a proti Irsku , jelikož plně neprovedlo první směrnici v přenesené pravomoci přijatou v rámci uvedené směrnice. Na druhou stranu bylo uzavřeno třináct řízení o nesplnění povinnosti týkajících se obou směrnic proti jedenácti členským státům.

Komise navíc pokračovala v řízeních o nesplnění povinnosti proti Belgii a Řecku , které plně neprovedly rámcové rozhodnutí o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb.

Nový pakt o migraci a azylu

V roce 2020 Komise předložila nový pakt o migraci a azylu , který se týká všech jednotlivých prvků nezbytných pro komplexní evropský přístup k migraci. Stanoví lepší a rychlejší postupy v celém azylovém a migračním systému a vytváří rovnováhu mezi zásadami solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti. Rovněž klade velký důraz na ochranu základních práv.

Migrační politika Komise zahrnuje všechny aspekty migrace, včetně správy hranic, vízové politiky, nelegální migrace, azylu a legální migrace. Pro úspěch politiky je zásadní důsledné a účinné provádění při plném dodržování základních práv jednotlivců. V roce 2020 Komise i nadále monitorovala provádění právních předpisů EU v oblasti migrace a azylu členskými státy.

Komise rovněž zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku , neboť měla za to, že maďarský zákon, který omezuje přístup k azylovému řízení, je v rozporu se směrnicí o azylovém řízení. Tento zákon brání osobám, které se nacházejí na území Maďarska, a to i na hranicích, aby zde žádaly o mezinárodní ochranu.

Komise rovněž zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maltě , neboť měla za to, že „povolení k zaměstnání“ vyžadované od státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, nikoli však od maltských státních příslušníků, představuje nerovné zacházení, které je v rozporu se směrnicí o dlouhodobém pobytu . 

Dále pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti proti Švédsku , protože vůči státním příslušníkům třetích zemí, na něž se vztahuje směrnice o studentech a výzkumných pracovnících , neuplatňuje v plném rozsahu rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení ve srovnání se svými vlastními státními příslušníky.

Komise dále pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti proti Estonsku kvůli dodatečným povinnostem, které ukládá cestujícím překračujícím vnější pozemní hranici EU a které Komise považovala za neslučitelné s Schengenským hraničním kodexem .

(1)      Dne 1. února 2020 vstoupila v platnost dohoda o vystoupení, kterou se stanoví opatření pro řádné vystoupení Spojeného království z Unie, a Spojené království se formálně stalo třetí zemí. Dohoda o vystoupení stanovila přechodné období, které začalo dne 1. února 2020 a skončilo dne 31. prosince 2020. Během tohoto přechodného období, a není-li stanoveno jinak, se na Spojené království a ve Spojeném království nadále uplatňovalo právo Unie, včetně řízení o nesplnění povinnosti. Jakýkoli odkaz na členské státy by proto měl být chápán tak, že zahrnuje Spojené království.