Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zadávání veřejných zakázek jakožto nástroj k vytváření hodnoty a důstojných pracovních podmínek v oblasti úklidových služeb a správy budov

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 429/05)

Zpravodaj:	Diego DUTTO
Spoluzpravodaj:	Nicola KONSTANTINOU

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	2. 9. 2020
Přijato na plenárním zasedání	18. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	192/7/18

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropská komise, Evropský parlament a členské státy musí vyvinout nezbytné podpůrné nástroje, které podpoří využívání strategických veřejných zakázek a soustavné využívání udržitelných, transparentních, ambiciózních a vymahatelných strategických kritérií s cílem zaručit při zadávání veřejných zakázek přísnější sociální normy a normy kvality.

1.2

Má-li se zajistit, že se úklidové služby budou zaměřovat na dobrou kvalitu, ne na cenu, musí zákazník i dodavatel dodržovat zásadu transparentnosti. Smluvní podmínky musí být jasně vymezeny a podrobně rozepsány, včetně četnosti a doby trvání úklidu, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a finančních nákladů úklidu (1). Posuzovat uplatňování těchto kritérií po celou dobu trvání smlouvy je klíčové pro hodnocení kvality poskytovaných úklidových služeb.

1.3

Sociální partneři by se měli podílet na školení a profesionalizaci veřejných zadavatelů, jak je stanoveno v doporučení Komise ze dne 3. října 2017 (2).

1.4

Evropská komise a členské státy by měly převzít iniciativu v oblasti boje proti nehlášené práci a dále zlepšit pracovní podmínky v odvětví úklidových služeb. Přísnější regulace a účinnější mechanismy vymáhání právních předpisů, jako jsou mzdová kritéria a odvětvová kolektivní vyjednávání, mohou přispět ke spravedlivé hospodářské soutěži, k přijetí přísnějších sociálních norem a ke kvalitním pracovním místům.

1.5

EHSV vyzývá Evropskou komisi, Evropský parlament, členské státy a regionální a místní orgány, aby ve všech veřejných zakázkách pokud možno vyžadovaly denní úklid.

1.6

Zajištění spravedlivé hospodářské soutěže lze dosáhnout zaměřením se na aspekty kvality a respektováním judikatury ESD a vnitrostátních pravidel týkajících se možnosti podmínit zadávání veřejných zakázek dodržováním kolektivních smluv. Členské státy by společně se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy měly podporovat rozšíření působnosti kolektivních smluv v oblasti vnitrostátního odvětví úklidových služeb na odvětvovou úroveň a měly by zajistit, aby byly tyto smlouvy dodržovány v praxi.

1.7

Pracovní sílu v tomto odvětví tvoří převážně ženy a státní příslušníci zemí mimo EU. Mohou být tedy bezprostředněji ovlivněni politikou orgánů veřejné správy v oblasti zadávání zakázek. EHSV se proto domnívá, že kromě kolektivních smluv by se za účelem dodržování zásad nediskriminace a rovného zacházení s pracovníky měly vytvořit další záruky. EHSV navrhuje zavést do kritérií pro zadávání zakázek dodatečné prvky, které budou odměňovat formy integrace, jako jsou specializovaná školení, služby na pomoc rodinám jako například péče o nezletilé po vyučování a další formy podnikových služeb se sociálním obsahem.

1.8

V souvislosti s revizí směrnic EU o zadávání veřejných zakázek z roku 2014 EHSV doporučuje, aby náklady na povinné zabezpečení a školení byly uváděny mimo oblast konkurenčních cen jako nesnižitelná a ověřitelná položka rozpisu nákladů, které jsou součástí nabídky.

1.9

EHSV doporučuje, aby v celém subdodavatelském řetězci a po celou dobu plnění smluv byly (na základě toho, že veřejný zadavatel, hlavní dodavatel i subdodavatelé ponesou odpovědnost za své přímé smluvní partnery) dodržovány podmínky udržitelnosti, jakož i pracovní práva a obecně platné kolektivní smlouvy.

1.10

EHSV vyzývá členské státy, aby, pokud tak již nečiní, ve fázi provádění veřejných zadávacích řízení v odvětví úklidových služeb věnovaly zvláštní pozornost všem zákonným a smluvním povinnostem a otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci týkajícím se sociálních a environmentálních aspektů a aspektů udržitelnosti a účinně kontrolovaly jejich dodržování.

1.11

Pokud jde o povinnosti členských států, veřejných zadavatelů a Komise stanovené v článcích 83 až 85 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (3), žádá EHSV všechny tyto veřejné orgány, aby neprodleně zpřístupnily příslušné údaje, přičemž musí zejména zajistit, že budou poskytnuta kritéria pro zadávání zakázek a jejich relativní váha pro účely zakázek na úklidové služby. Od Evropské komise se žádá, aby finančně podporovala navazující projekty a výzkum odvětvových sociálních partnerů zabývající se otázkou zadávání veřejných zakázek v oblasti úklidových služeb a správy budov.

1.12

Evropská komise by měla posílit legislativní strukturu a vyjednávací schopnosti sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni a mj. za tímto účelem přidělovat finanční prostředky na opatření zaměřená na budování kapacit v zemích jihovýchodní, střední a východní Evropy (4).

1.13

EHSV doporučuje, aby v případě služeb náročných na pracovní sílu, jako jsou úklidové služby, směrnice EU o zadávání veřejných zakázek z roku 2014 po své revizi vyžadovaly nebo ukládaly povinnost, aby členské státy vyloučily použití kritéria nejnižší ceny pro udělení zakázek, stanovily maximum 30 % pro bodové hodnocení ceny ve srovnání s bodovým hodnocením kvality a prostřednictvím vhodných sociálních ustanovení zajistily stabilitu pracovních míst osob zaměstnávaných v rámci dané zakázky (ovšem v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 2001/23/ES (5) o zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků (TUPE) a interpretovanými v judikatuře EU a v souladu s organizací práce v daném podniku a s kolektivními smlouvami).

1.14

EHSV vyzývá veřejné zadavatele, aby používali své vlastní odhady nákladů na úklidové služby, přičemž by měli využívat speciální nástroje pro toto odvětví (například příručku k dosažení nejlepší hodnoty) a vnitrostátní příklady s cílem náležitě posoudit trh v tomto odvětví, a dále aby část těchto služeb ponechali pro vyhrazené zakázky, jak je stanoveno v článku 20 směrnice 2014/24/EU, kterou členské státy provedly do svých vlastních právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek.

1.15

Evropská komise by měla vybízet členské státy, aby zahájily proces akreditace nebo zavedly systém kvalifikace pro dodavatele, kteří se chtějí ucházet o veřejné zakázky na úklidové služby. Na tento proces by měl dohlížet hodnoticí výbor tvořený různými zúčastněnými stranami, včetně odborových svazů a zástupců odvětvových dodavatelů.

1.16

Jelikož stále existuje riziko onemocnění COVID-19, je nutné ochránit před tímto nebo jakýmkoli podobným onemocněním pracovníky a veřejnost. EHSV doporučuje, aby Komise a členské státy s pomocí sociálních partnerů vypracovaly závazné protokoly o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

1.17

EHSV dále vyzývá členské státy, aby přijaly potřebná opatření a zahájily se sociálními partnery diskuse o praktických dočasných možnostech zajištění rychlého návratu ke spravedlivým postupům zadávání veřejných zakázek zaměřeným na kvalitu.

1.18

S ohledem na krizi COVID-19 EHSV doporučuje, aby členské státy pokročily se školením a profesionalizací úklidového personálu. Je třeba poskytnout finanční prostředky na to, aby veřejné orgány a dodavatelské podniky mohly investovat do školení a dovedností. Pracovníci zaměstnaní v úklidových a hygienických službách by měli být motivováni k získávání odborné kvalifikace, na jejímž základě pak budou mít zranitelné osoby lepší pracovní příležitosti.

1.19

EHSV se zasazuje o to, aby orgány a instituce EU, členské státy a místní a regionální orgány zaujaly komplexní přístup k nákupu úklidových služeb. Takový přístup neusiluje o kompromis mezi podmínkami týkajícími se životního prostředí a práce, nýbrž podporuje sociální soudržnost, pracovní normy, rovnost žen a mužů a environmentální cíle, které Evropská komise navrhla v rámci Zelené dohody pro Evropu.

2.   Obecné připomínky

2.1

Hlavním účelem tohoto stanoviska je navrhnout doporučení pro využití veřejných zakázek ke zvýšení kvality pracovních míst a důstojnosti při práci v oblasti úklidových služeb a správy budov.

2.2

Mnohá z těchto doporučení mají obecnou působnost a lze je použít ve všech odvětvích hospodářství. To platí zejména pro odvětví služeb náročných na pracovní sílu, jako jsou soukromé bezpečnostní služby a stravování.

3.   Východiska a souvislosti

3.1

„Více než 250 000 veřejných orgánů v EU vynaloží každoročně přibližně 14 % HDP (zhruba 2 biliony EUR ročně) na nákup služeb, práce a zboží.“ (6) Služby, například úklidové, tvoří hlavní část veřejných zakázek. V roce 2017 dosáhla celková hodnota přidělených zakázek na služby 250 miliard EUR (7).

3.2

Veřejné zakázky mohou podpořit investice do reálné ekonomiky, zajišťovat a vytvářet kvalitní pracovní místa a podporovat začleňování a lepší podmínky pro osoby se zdravotním postižením, znevýhodněné osoby i migrující pracovníky (8). Mohou také povzbudit poptávku po inovativních výrobcích, realizovat cíle průmyslové politiky a podpořit přechod k oběhovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje a energii (9).

3.3

V souladu se směrnicí 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek by používání kritérií „ekonomicky nejvýhodnější nabídky“ mělo zahrnovat všechna strategická kritéria uvedená výše v odstavci 3.2. Vzhledem k tomu, že pravidla zůstávají nejasná, je většina veřejných zakázek i nadále zadávána uchazeči nabízejícímu nejnižší cenu, přičemž někdy se jedná až o mimořádně nízkou nabídku (10).

3.4

Směrnice o zadávání veřejných zakázek se nevyužívají v plném rozsahu a jejich uplatňování se mezi jednotlivými členskými státy liší. Veřejný orgán se proto musí rozhodnout, jaké jsou jeho priority (11).

3.5

Jedná se v prvé řadě o politickou otázku, teprve pak o otázku technickou. Rozhodnutí o tom, které služby mají být poptávány a jaká kritéria pro zadávání zakázek se mají uplatnit a s jakou relativní váhou, je součástí politického rozhodovacího procesu. Na základě těchto rozhodnutí se stanoví rámec a základní kritéria pro postup udělení zakázky. Nezohledňování práv pracovníků a environmentálních a sociálních práv by způsobilo nerovné podmínky.

4.   Krize COVID-19, odvětví úklidových služeb a zadávání veřejných zakázek

4.1

Pandemie onemocnění COVID-19 jasně ukázala zásadní hodnotu práce úklidových pracovníků jako společného veřejného statku. Dodavatelské podniky musí splňovat požadavky vztahující se na kvalifikaci, účinnost a specializaci. Evropská federace úklidového průmyslu (EFCI) a odborová organizace UNI Europa, sociální partneři EU, vyzdvihly ve společném prohlášení ze dne 22. dubna 2020 klíčovou úlohu odvětví úklidových služeb a pracovníků působících v tomto odvětví, pokud jde o prevenci šíření viru (12).

4.2

V roce 2018 pracovalo v EU 4,11 milionu úklidových pracovníků ve 283 506 podnicích. Od poloviny druhého desetiletí 21. století dochází k neustálému zvyšování obratu. Zároveň v roce 2017 dosáhl obrat na podnik výše 393 000 EUR. Podle EFCI „dosáhl průměrný obrat na zaměstnance téměř 30 000 EUR“. Obrat na zaměstnance činí 27 400 EUR, přičemž pracovníci si v průměru ročně vydělají 12 200 EUR. Velká část osob zaměstnávaných v evropském odvětví úklidových služeb pracuje na částečný úvazek. Kromě toho nepřesahují marže podniků, které působí v odvětvích náročných na pracovní sílu (k nimž toto odvětví patří), 3 %. Dodavatelské podniky navíc musely v souvislosti s pandemií COVID-19 vynaložit dodatečné prostředky, aby ochránily jak zájmy svých zákazníků, tak své pracovníky. Mezi těmito pracovníky je velmi vysoký podíl pracovníků na částečný úvazek, žen a přistěhovalců. Podíl žen je vždy vyšší než 50 % (s výjimkou Dánska), nejvyšších hodnot nad 80 % dosahuje v Litvě, Lucembursku, Portugalsku a Spojeném království (13). V celé EU tvoří přistěhovalci 30 % úklidových pracovníků (v Belgii 60 %).

4.3

Překážky omezující vstup na trh služeb v oblasti úklidu a správy budov jsou nízké nebo vůbec žádné. Úklidové služby jsou náročné na pracovní sílu – náklady na ni tvoří téměř 80 % příjmů těchto podniků a dodavatelé těchto služeb mají velmi nízké marže. Rozhodnutí veřejných nebo soukromých zákazníků o nákupu těchto služeb tak vedou k tlaku na snižování cen, což následně oslabuje sociální normy a snižuje důstojnost úklidové práce.

4.4

Během krize COVID-19 a následně po ní lze u služeb v oblasti úklidu a správy budov zajistit hodnotu a dosáhnout vysokých standardů kvalitní zaměstnanosti pouze tehdy, budou-li úklidoví pracovníci dostatečně kvalifikovaní, budou-li mít náležité technické vybavení a budou-li jasně vymezena práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. To může znamenat, že veřejné orgány budou nuceny platit za úklidové služby větší částky. Mnozí poskytovatelé služeb měli totiž v důsledku přerušení činnosti během krize spojené s COVID-19 vážné problémy s peněžními toky a museli vynaložit dodatečné prostředky na realizaci nezbytných zdravotních a bezpečnostních opatření na ochranu svých pracovníků i zákazníků. Tyto finanční problémy se ještě více prohlubují používáním nepříznivých zadávacích postupů ze strany veřejných a soukromých zadavatelů. EHSV veřejné a soukromé zadavatele vyzývá, aby co nejdříve znovu začali zadávat veřejné zakázky efektivním způsobem, uplatňovat spravedlivé zadávací postupy a ve větší míře zohledňovat kritérium kvality (14). Díky tomu bude možné podpořit tyto podniky při dalším zajišťování ochrany zdraví a bezpečnosti úklidových pracovníků a zachovávání a zvyšování kvality jejich pracovních podmínek. Úklidoví pracovníci vykonávají svou činnost mnohdy v nebezpečných a rizikových podmínkách, které mohou ohrožovat jejich zdraví (15). Někteří pracovníci sice upřednostňují práci na částečný úvazek, jiní si ale přejí pracovat více hodin nebo na plný úvazek. Pro zaměstnavatele však může být někdy obtížné nabídnout smlouvy na plný úvazek. Úklidové služby navíc často poskytují pracovníci, kteří pracují sami v noci, přestože se sociální partneři EU zavázali provádět pouze denní úklid. Často je tomu tak v důsledku přání zákazníků. Takové způsoby zaměstnávání přispívají k tomu, že práce úklidových pracovníků zůstává neviditelná (16), podhodnocená a společensky nedoceněná (17). V některých členských státech bohužel stále existují smlouvy na nulový počet hodin. Veřejné orgány, které danou zakázku spravují, sledují a posuzují její kvalitu, za to nesou odpovědnost. Cílem by mělo být zvýšit možnosti pracovníků pracovat během dne a na jednu směnu a mít pracovní smlouvu na plný úvazek, aby se zlepšila kvalita jejich života.

4.5

Používání nejnižší ceny jako jediného kritéria k přidělení veřejné zakázky snižuje kvalitu poskytovaných služeb a přispívá ke zhoršování pracovních podmínek a k zastiňování kvality (nižší kvalita) a jejímu zanedbávání (nižší úsilí) (18). Vzhledem k různorodosti úklidových prací a jejich nesnadné kvantifikovatelnosti je obtížné posuzovat kvalitu jak během procesu, tak i následně. Proto je důležité zakládat kvalitu spíše na výsledku a po celý životní cyklus než na procesu.

4.6

V textu směrnice 2014/24/EU se již nevyskytuje výraz „nejnižší cena“, je však možné udělit zakázku pouze na základě ceny (čl. 67 odst. 2 poslední pododstavec). Znamená to, že někteří veřejní zadavatelé i nadále dávají při zadávání veřejných zakázek přednost nejnižším nabídkám, přičemž někdy se jedná až o „mimořádně nízké nabídky“. Země, které chtějí u služeb náročných na pracovní sílu uplatnit kritérium ekonomicky nejvýhodnější nabídky, budou muset učinit další krok, který bude spočívat v tom, že své správní orgány povedou k účinnému využívání tohoto kritéria, určí strop pro váhu ceny a budou využívat vzorce, které nepovedou k rozdílům v cenách mezi jednotlivými nabídkami. K tomuto účelu se vyžaduje konkrétní odborná příprava, která zajistí profesionalitu úředníků zadávajících zakázky. V rámci příští revize směrnic by navíc měla být zavedena povinná pravidla pro a) určení případných mimořádně nízkých nabídek tím, že bude v případě 20 % rozdílu oproti následující nejnižší nabídce povinné nabídku prověřit, b) důkladnou kontrolu toho, zda má uchazeč objektivní a věrohodné důvody pro svou nízkou nabídku a c) vyloučení takových nabídek, pokud uchazeč tyto důvody neposkytl.

4.7

Pro úklidové firmy a jejich pracovníky je tedy tato krize příležitostí k tomu, aby dosáhli posílení hodnoty a zásadního významu úklidové práce v očích veřejnosti a svých přímých zákazníků. Příručka k dosažení nejlepší hodnoty (Best Value Guide) (19), vypracovaná v roce 2017 sociálními partnery odvětví úklidových služeb v EU, může nasměrovat veřejné a soukromé organizace zadávající zakázky na úklidové služby k tomu, aby uzavíraly smlouvy na zakázky nabízející nejlepší hodnotu. Podobné nástroje byly vyvinuty i některými vnitrostátními sociálními partnery.

4.8

Digitalizace vytváří v tomto odvětví příležitosti a výzvy pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Sociální partneři EU se domnívají, že technologie lze využívat ke zvýšení uznání hodnoty práce úklidových pracovníků a významu úklidu obecně a ke zvyšování hodnoty úklidových služeb pro ty, kdo si je kupují (20). Projekt EFCI nazvaný SK-Clean bude mapovat, jak se v tomto odvětví mění kvalifikační potřeby, a stane se nástrojem k vytváření podmínek pro další profesionalizaci úklidových pracovníků (21).

4.9

Nová a mimořádná situace, která vznikla v důsledku pandemie COVID-19, vyžaduje, aby příslušné orgány zajistily šíření informací o tom, jak používat osobní ochranné prostředky (OOP), a dodávky vhodných OOP na ochranu pracovníků a jednotlivců. Podniky potřebují finanční podporu, která jim umožní pokrýt rostoucí vícenáklady na organizační opatření, posuzování rizik, analýzu a distribuci OOP jejich pracovníkům (22). Zásadní význam mají rovněž investice dodavatelských podniků, protože jedině díky nim mohou svým zákazníkům nabídnout úklidová řešení založená na chemickém a biologickém výzkumu, která tudíž budou inovativní a účinnější.

5.   Zadávání veřejných zakázek a Zelená dohoda pro Evropu

5.1

Zelená dohoda pro Evropu nabízí možnost využívat zadávání veřejných zakázek ke snižování emisí uhlíku. Je však zapotřebí komplexní přístup.

5.2

Odvětví úklidových služeb může používáním ekologických čisticích prostředků, mýdla, toaletního papíru a papírových ručníků s ekoznačkou a důsledným tříděním odpadu přispět k ekologické transformaci a k vytvoření oběhového hospodářství. To je také cílem ekoznaček pro úklidové služby (23) a čisticí prostředky (24), i když jejich účinnost v praxi není zřejmá. Pokud zákazníci nebudou akceptovat používání ekologických výrobků a postupů, může dojít ke zvýšení nákladů, které by vyvíjelo větší tlak na všechny složky nákladů. V důsledku toho se mohou rovněž zhoršit sociální a pracovní podmínky a bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Toto vše může navíc způsobit také zúžení možností získání veřejných zakázek na straně malých a středních podniků (25). Proto je zapotřebí komplexní přístup k zadávání veřejných zakázek.

5.3

Z průzkumů vyplývá, že environmentální kritéria jsou příliš slabá na to, aby dodavatele skutečně motivovala k realizaci změn (26). Soukromí dodavatelé služeb, kterým záleží na životním prostředí, nemají možnost v plné míře využívat svůj potenciál, pokud veřejní zadavatelé nejsou ochotni hradit dodatečné náklady. Je tedy zapotřebí, aby došlo k větší profesionalizaci na straně zadavatelů.

6.   Zohledňování sociálních a kvalitativních aspektů při zadávání veřejných zakázek

6.1

Podle čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU „členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v příloze X“.

6.2

Příručka Evropské komise z října 2010 nazvaná Sociální nakupování (Buying Social) uvádí různé aspekty, které by sociální partneři měli zohledňovat a mezi něž patří zákaz dětské a nucené práce, požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, povinnost minimální mzdy, požadavky na sociální zabezpečení a obecněji důstojné pracovní normy (27). Jelikož se jedná o zákonné povinnosti, musí být respektovány bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou uvedeny v doložkách o plnění smlouvy.

6.3

Podle 98. bodu odůvodnění směrnice 2014/24/EU mohou být podmínky pro plnění zakázky také zaměřeny na usnadnění provádění opatření na podporu rovnosti žen a mužů na pracovišti a sladění pracovního a soukromého života.

6.4

Nemá-li docházet k tomu, aby se náklady práce používaly jako hlavní prvek soutěže mezi uchazeči, musí všichni uchazeči (včetně subdodavatelů) dodržovat místní minimální normy stanovené právními předpisy nebo závaznými a obecně platnými kolektivními smlouvami týkající se nákladů práce a standardní ustanovení ve smlouvách na veřejné zakázky. Závazné a obecně platné odvětvové kolektivní smlouvy mohou zaručit rovné podmínky

6.5

Ačkoli nástroje jako příručka k dosažení nejlepší hodnoty mohou zmírnit chudobu pracujících a přispět k sociální soudržnosti v členských státech EU, neposilují postavení sociálních partnerů na odvětvové úrovni a nepřispívají ani k jejich schopnosti zavádět závazné odvětvové systémy kolektivního vyjednávání. Členské státy, které mají v této oblasti pravomoci, budou muset pravidla pro uplatňování kolektivního vyjednávání při zadávání veřejných zakázek zpřísnit.

6.6

Veřejné instituce, jako jsou mateřské školy, školy, pečovatelské domy a nemocnice, se staly značkami a soutěží s jinými institucemi o zákazníky. „Čistota“ a kvalita úklidu se v této soutěži proto považují za rozlišovací faktor, který přímo přispívá ke spokojenosti uživatelů a konkurenceschopnosti.

6.7

Nedostatečné uplatňování kvalitativních a sociálních aspektů při zadávání veřejných zakázek má také negativní dopady na fluktuaci pracovní síly, což je situace představující trojí ztrátu: pro zaměstnavatele, zákazníky i pracovníky (28).

6.8

Podpora vzdělávání a odborné přípravy na pracovišti zajišťuje vyšší kvalitu a práva pracovníků při zadávání veřejných zakázek. Odborné vzdělávání a odborná příprava, certifikace a oficiální uznávání kvalifikací přispívají k uznávání tohoto odvětví. Uznání jejich významu v nabídkovém řízení by posílilo jejich zhodnocení a umožnilo lepší pochopení nákladů, které představují pro podniky a které musí být dostatečně zohledněny v cenách i ve mzdách. Odpovědnost za školení pracovníků nese úklidová firma. Volba nejnižší nabídky přináší riziko, že si podniky nebudou moci dovolit investovat do školení a bezpečnosti (nebo do strojního zařízení, inovací a souvisejícího školení) více, než je zákonem požadované minimum.

---

(1)  http://www.europeancleaningjournal.com/magazine/articles/latest-news/managing-quality-in-german-contract-cleaning.

(2)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017H1805&from=CS Doporučení Komise (EU) 2017

(3)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(4)  https://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2019/representativeness-of-the-european-social-partner-organisations-industrial-cleaning-sector#tab-01.

(5)  Směrnice Rady 2001/23/ES (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16).

(6)  https://ec.europa.eu/growth/single-market/public-procurement_cs.

(7)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/631048/IPOL_STU(2018)631048_EN.pdf, s. 14.

(8)  https://ec.europa.eu/info/policies/public-procurement/support-tools-public-buyers/social-procurement_cs.

(9)  Komise poskytuje zadavatelům veřejných zakázek řadu podpůrných nástrojů, nejen nástroj pro společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, a všechny tyto aspekty by měly být brány v úvahu: https://ec.europa.eu/info/policies/public-procurement/support-tools-public-buyers_cs.

(10)  Příslušnou úpravu obsahuje článek 69 směrnice EU o zadávání veřejných zakázek z roku 2014.

(11)  Jeremy Prassl, The Future of EU Labour Law (Budoucnost pracovního práva EU).

(12)  Společné prohlášení o dopadu pandemie COVID-19 na odvětví průmyslového čištění a údržby budov a nezbytná opatření k jeho ochraně, https://www.uni-europa.org/2020/04/22/joint-statement-on-the-covid-19-impact-to-the-industrial-cleaning-and-facility-services-sector-and-the-necessary-measures-to-protect-it/.

(13)  Eurofound (2019). Studie reprezentativnosti zaměřená na odvětví průmyslového čištění, s. 19: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef19012en.pdf.

(14)  http://servicealliance.eu/wp-content/uploads/2020/05/EBSA-Statement_Contracting-recommendations-during-COVID_13-5-2020.pdf.

(15)  Bergfeld, Mark (2020), The Insanity of Making Sick People work (Nutit nemocné lidi pracovat je šílenství), Jacobin Magazine: https://jacobinmag.com/2020/03/coronavirus-workers-rights-health-care-cleaners-gig-economy.

(16)  Bergfeld, Mark a Ylitalo, Jaana: Putting Europe’s invisible precariat in the spotlight (Neviditelný evropský prekariát v jasném světle), Social Europe, 18. dubna 2019, https://www.socialeurope.eu/europes-invisible-precariat.

(17)  When Creativity Meets Value Creation. A Case Study on Daytime Cleaning (Spojení tvořivosti a tvorby hodnot. Případová studie o denních úklidových službách), sv. VIII: Ergonomics and Human Factors in Manufacturing, Agriculture, Building and Construction, Sustainable Development and Mining (Ergonomie a lidské faktory ve výrobě, zemědělství, stavebnictví, udržitelném rozvoji a těžbě).

(18)  Evidence from Public Administration Review (Důkazy získané na základě přezkumu veřejné správy), sv. 79, vydání č. 2, s. 193–202.

(19)  http://www.cleaningbestvalue.eu/.

(20)  Viz EFCI: https://www.efci.eu/wp-content/uploads/2019/02/Digital-transition-in-cleaning-industry-in-FR.pdf https://www.efci.eu/wp-content/uploads/2019/10/2019-10-29_Joint-statement-on-digitalisation-EFCI-UNI-Europa-29.10.2019.pdf a https://www.efci.eu/wp-content/uploads/2019/10/2019-10-29_Joint-statement-on-digitalisation-EFCI-UNI-Europa-29.10.2019.pdf.

(21)  SK-Clean Project.

(22)  Prohlášení organizace UNI Europa a Konfederace evropských bezpečnostních služeb (CoeSS): https://www.uni-europa.org/2020/05/08/private-secruity-joint-declaration-ensuring-business-continuity-and-protection-of-workers-in-the-covid-19-pandemic/.

(23)  https://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/Cleaning_Services_Factsheet_Final.pdf a http://www.ecolabelindex.com/ecolabel/cleaning-industry-management-standard-cims.

(24)  http://www.ecolabelindex.com/ecolabels/?st=category,cleaning.

(25)  Sofia Lundberg a Per-Olov Marklund (2016), Influence of Green Public Procurement on Bids and Prices (Vliv zadávání zelených veřejných zakázek na nabídky a ceny), https://www.nhh.no/globalassets/departments/business-and-management-science/seminars/2016-spring/120516.pdf.

(26)  Sofia Lundberg a Per-Olov Marklund (2016), Influence of Green Public Procurement on Bids and Prices (Vliv zadávání zelených veřejných zakázek na nabídky a ceny), https://www.nhh.no/globalassets/departments/business-and-management-science/seminars/2016-spring/120516.pdf.

(27)  Buying Social (Sociální nakupování), (pozn. pod čarou č. 43), s. 47.

(28)  Market Exposure and the Labour Process: The Contradictory Dynamics in Managing Subcontracted Services Work (Expozice trhu a změny pracovní síly: protichůdná dynamika v řízení práce v oblasti subdodavatelských služeb).