Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Podpora konkurenceschopnosti, inovací, růstu a vytváření pracovních míst zajištěním pokroku v celosvětové spolupráci v oblasti regulace, posílením obnoveného mnohostranného obchodního systému a omezením subvencí narušujících trh

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 364/05)

Zpravodaj:	Georgi STOEV
Spoluzpravodaj:	Thomas STUDENT

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědný orgán	CCMI
Přijato v CCMI	26. 6. 2020
Přijato na plenárním zasedání	16. 7. 2020
Plenární zasedání č.	553
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	211/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

V důsledku narušení, jako je to způsobené koronavirem (onemocněním COVID-19), hrozí, že se zastaví světová ekonomika a společenský život. Mezi jeho dopady patří recese v USA, EU, Japonsku a dalších regionech světa, extrémně pomalý růst v Číně a obrovské ztráty, pokud jde o produkci. Vlády musí vyvážit hospodářské škody fiskální a měnovou politikou a vyrovnat se s očekávanými změnami hospodářského paradigmatu. EHSV zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinné obchodní modely a mechanismy pro ochranu obchodu, zejména co se týče Asie, a poukazuje na to, že 36 milionů pracovních míst v EU závisí na vývozním potenciálu EU a že podíl pracovních míst vázaných v EU na prodej zboží a služeb zbytku světa vzrostl mezi léty 2000 a 2017 z 10,1 % na 15,3 % všech pracovních míst (1). Je zapotřebí reagovat na krizi pomocí fiskálních, ekonomických a sociálních opatření, aby se předešlo jejímu negativnímu dopadu na tato a jiná odvětví.

1.2

Krize způsobená koronavirem by měla EU podnítit k tomu, že v rámci obecného přepracování průmyslové politiky, které si žádá environmentální udržitelnost a digitalizace, oživí odvětví výroby zdravotnického vybavení a farmaceutický průmysl s cílem zajistit v těchto odvětvích sdílenou suverenitu a soběstačnost EU. Příprava tohoto stanoviska započala před vypuknutím současné nepředvídatelné zdravotní a hospodářské krize, která nepochybně změní naše ekonomiky a globalizační vzorce v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Tato krize sice není ústředním tématem tohoto stanoviska, ale má a bude mít obrovský dopad na sektory a témata, jimiž se zabývají následující odstavce. Již nyní je vidět, že v jejím důsledku zachvacuje některé oblasti planety nová vlna protekcionismu a ekonomického nacionalismu, jak po celém světě, tak v rámci EU. Všechny tyto faktory jsou v tomto stanovisku k dnešnímu dni v co nejvyšší míře plošně zohledněny.

1.3

EHSV sdílí názor, že mezinárodní podniky a mezinárodní obchod mají potenciál přispět ke globálnímu růstu vyplývajícímu z vyššího stupně specializace, úspor z rozsahu, pokročilých globálních hodnotových řetězců a šíření výzkumu a technologií. Poukázat by se rovněž mělo na posun od hodnotových řetězců k sítím vytvářejícím hodnotu, od lineárního modelu k oběhovému a od hmotného k nehmotnému, jenž bude od průmyslu vyžadovat svižnost, aby se mu mohl přizpůsobit.

1.4

EHSV zdůrazňuje, že EU musí ve své politice zaručit, aby se účastníci průmyslového rozvoje nestali oběťmi nespravedlivého hospodářského, sociálního a environmentálního dumpingu. Pokud jde politiky, které je potřeba naléhavě přijmout, stojí před EU tyto výzvy: trh USA pro vývozní artikly EU, potenciální spolupráce mezi EU a USA, budoucí úloha Číny a potřeba překoncipovat strukturu WTO. Průmyslová odvětví by měla zprostředkovávat řešení společenských a environmentálních výzev, a vytvářet tak novou hodnotu pro společnost.

1.5

EHSV souhlasí s tím, že globalizace bez regulace vede k nárůstu nerovností, omezujícímu tlaku na podniky, tlaku na snižování mezd a zhoršování pracovních podmínek a k oslabení sociálního zabezpečení. To by mohlo reálně ohrozit evropské sociální modely. Neregulovaná globalizace má rovněž negativní dopady na environmentální normy. EHSV je znepokojen tím, že se evropské podniky a pracovní místa dostávají pod tlak nekalých netržních obchodních praktik, které nedodržují mezinárodní sociální a environmentální dohody. Průmysl EU by měl využít svoji jedinečnou výhodu a spojit evropské hodnoty, nové technologie a přístup zaměřený na budoucnost. Zásadní význam má pro evropský průmysl a pro šíření inovací jednotný trh, a nejde jen o digitální technologie, ale i o další klíčové umožňující technologie, např. biotechnologie. Podtrhnout lze rovněž úlohu sociální a regionální soudržnosti a sociálního dialogu, pokud jde o to zajistit přijetí transformace průmyslu veřejností.

1.6

Průmyslová strategie a obchodní politika EU by neměly podkopávat úsilí EU o poskytování rozvojové pomoci třetím zemím. EHSV doporučuje zaujmout vyvážený přístup, pokud jde o zranitelnější ekonomiky, v rámci nějž by byla rozvojová pomoc jednotlivých členských států lépe koordinována a sladěna. EHSV se obává, že růst počtu opatření, která jsou v rozporu s pravidly WTO, a nová diskriminační opatření nesouvisející se cly mohou vést k nadměrné reciproční regulační zátěži, která se ve světovém obchodu stává novou normou. Měly by se přehodnotit současné podpůrné programy EU a monitorování z její strany, aby byly v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU a podpořily členské státy EU, partnery, podniky a zaměstnance, které negativně zasáhla hospodářská krize a obchodní války, a snížily jejich zátěž.

1.7

EHSV se domnívá, že za účelem řešení vnějších výzev by se „nejlepším místem pro investice“ měl stát vnitřní trh EU. Nová průmyslová strategie a veškeré další pákové mechanismy by se měly posoudit na základě jejich schopnosti prosazovat a podporovat investice do průmyslové, energetické, dopravní a digitální infrastruktury prostřednictvím rozšířeného přístupu založeného na propojení. Rovnocennější postavení EU ve světové hospodářské soutěži by mohl zajistit přezkum fúzí a akvizic a pravidel státní podpory. Všechny úrovně veřejné správy by měly zajistit, že přínosy globalizace budou spravedlivě rozloženy a její negativní dopady na globální, regionální a místní úrovni zmírněny.

Společný systém přímých zahraničních investic by pomohl zaručit, aby mohly být zajištěny zájmy na strategických aktivech, jako je kritická infrastruktura, kritické technologie a bezpečnost dodávek kritických vstupů. Více než kdy jindy je zapotřebí využít směrnice o zadávání zakázek, účinné nástroje na ochranu obchodu a kvalitní síť dohod o volném obchodu, aby bylo možné bojovat proti nedovoleným praktikám, prohloubit sbližování právních předpisů a podporovat normy udržitelnosti, a tak omezit narušení trhu.

1.8

EHSV je znepokojen nedávným negativním postojem k mezinárodnímu obchodu a globalizaci a vzestupem populistických hnutí, která volají po větším nacionalismu. Domnívá se, že protekcionismus a nacionalismus nemohou nabídnout správná řešení hospodářských a sociálních problémů. Jsou zapotřebí střednědobé reformy a investiční priority, které ekonomiky nasměrují zpět na cestu k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění se zahrnutím ekologické a digitální transformace. EU by měla přijmout veškerá možná opatření k zachování řádné demokracie navzdory pandemii.

1.9

EHSV se domnívá, že Zelená dohoda by měla zasadit novou průmyslovou strategii a obchodní politiku spolu s hospodářskou politikou, regulační politikou a politikou v oblasti hospodářské soutěže do rámce komplexního úsilí o zlepšení životního prostředí, aniž by přitom došlo k ohrožení jednotného trhu a evropských podniků a pracovních míst, a že by měla stanovit ambiciózní environmentální cíle pro průmysl jako celek.

1.10

EHSV souhlasí s názorem, že jednou z hlavních myšlenek týkajících se hospodářské stability je to, že by členské státy měly věnovat náležitou pozornost kvalitě veřejných financí a podporovat nezbytné a do budoucna zaměřené investice.

2.   Obecné připomínky

2.1

Multilaterální systém je pod neustálým tlakem a podniky z EU, které působí na celém světě, tak čelí stále větším neshodám, rostoucí nejistotě, vzrůstajícímu protekcionismu a pokračujícímu napětí mezi obchodními partnery EU. Globální hodnotové řetězce se zmenšují a po celém světě se šíří obecný trend v podobě návratu k regionalizaci. Centrem tohoto vývoje je EU společně s USA a Čínou a řada klíčových průmyslových odvětví je pod obrovským tlakem. Musí být přijata zásadní rozhodnutí, díky nimž se zvýší možnost předejít riziku marginalizace a bude zachována úloha, již EU hraje ve světě. Je naléhavě nutné přehodnotit investice na území EU a zaměřit se na podporu podniků, zejména malých a středních, tím, že se zajistí poskytování likvidity a stabilita finančního sektoru, zachová se jednotný trh a zaručí se tok klíčového zboží. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím souboru opatření, jako jsou např. nařízení a politiky, které se vztahují i na společnosti ze třetích zemí působící v rámci EU, infrastruktura, investice do veřejných statků (např. zdravotnictví, vzdělávání či digitální infrastruktury), reciprocita při zadávání veřejných zakázek, účinná obchodní politika či digitální nezávislost.

2.2

Konkurenceschopnost průmyslu EU v celosvětovém měřítku negativně ovlivňuje návrat k unilateralismu, chybějící účinná globální správa ekonomických a obchodních záležitostí a asymetrie a narušení trhu způsobené dotovanými konkurenty, zejména státními podniky, a krizí. Investice podniků z EU do výzkumu a inovací se zaměřují na kombinaci konkurenceschopnosti a udržitelnosti, tyto investice a odvážný risk však mohou přijít vniveč vlivem omezeného přístupu na mezinárodní trhy a nekalé hospodářské soutěže. Za této situace jsou malé a střední podniky zranitelnější než kdykoli předtím.

2.3

Za těchto okolností by aliance, které EU podporuje, mohly pomoci prosazovat její zájmy v multilaterálních organizacích, jako je Světová obchodní organizace (WTO) a Organizace spojených národů (OSN). Nedávno přijatá průmyslová strategie a výroční zpráva Komise o provádění dohod o volném obchodu proto představují krok k vyšší transparentnosti, ale představují rovněž účinný nástroj pro poskytování objektivních základních informací o obchodních dohodách vyjednaných EU občanské společnosti. Přestože celý balíček nedávno přijaté průmyslové strategie obsahuje několik pozitivních prvků, dosud všechny nepřesvědčil o tom, že bude zřetelně prospěšný pro podniky, oblast práce a občanskou společnost, které usilují o zvýšení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu v Evropě.

2.4

Přijetí silné evropské průmyslové politiky a obrana obchodních zájmů EU jsou slučitelné s prioritním cílem zahraniční politiky EU, kterým je posilování multilateralismu u institucí systému OSN. Je potřeba je reformovat a pomocí těchto reforem by mělo být možné vytvořit svět, který bude řízený spravedlivými pravidly a demokratickými zásadami.

3.   Naplnění potenciálu perspektiv podniků

3.1

EHSV souhlasí s názorem Komise, že podniky v EU mohou mít z průmyslové strategie a obchodních dohod EU prospěch pouze tehdy, budou-li mít k dispozici náležité informace o obsahu těchto strategií a dohod a budou chápat, jak fungují v praxi.

3.2

EHSV se znepokojením konstatuje, že složitost pravidel původu a administrativních formalit vyžadovaných obchodními partnery EU k poskytování preferencí podnikům z EU a úsilí vynakládané na prokázání preferenčního původu se pro malé a střední podniky z EU zdají být neúměrné ve srovnání s objemem smluv, které uzavřely.

3.3

EHSV navrhuje, aby pro případy, kdy se státy zapojí do nekalé hospodářské soutěže, budou stanovovat nespravedlivé pracovní podmínky nebo normy udržitelnosti, bylo zajištěno prozkoumání klíčových otázek týkajících se vytváření mechanismů alternativního řešení sporů a zavádění mechanismů OSN pro řešení sporů on-line. EHSV vítají mnohostranné prozatímní ujednání o rozhodčím řízení, které nedávno oznámila Komise jako dočasné řešení, jehož smyslem je zachovat funkci nezávislého, dvoustupňového řešení sporů.

3.4

EHSV připomíná, že velký podíl obchodní činnosti malých a středních podniků je uskutečňován v rámci jednotného trhu (2), pouze zhruba polovina malých a středních podniků prodává své zboží mimo trh EU-28 (3). Dále konstatuje, že vývozní činnost malých a středních podniků je také velmi koncentrovaná do některých členských států a regionů: více než dvě třetiny celkového obchodu malých a středních podniků z EU se uskutečňují v šesti členských státech (4).

3.5

EHSV vítá, že Komise pokročila v práci na internetovém portálu, který spojí dvě databáze – databázi o přístupu na trh a asistenční službu pro obchod, řeší problém složitosti a nedostatečné soudržnosti pravidel původu a celních postupů a zavádí bezplatný internetový kalkulátor pravidel původu, jenž poskytuje doplňkovou podporu malým a středním podnikům v EU.

3.6

EHSV se domnívá, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost a také diplomatická a konzulární zastoupení členských států by mohly hrát důležitou úlohu při podpoře strategie EU, služeb EU a obchodu EU s třetími zeměmi s cílem usnadnit zahraniční investice a vývozní příležitosti pro evropské podniky a pracovníky.

3.7

EHSV dále vítá iniciativy, které Komise používá k podporování malých a středních podniků z EU v jejich úsilí o internacionalizaci, aby se staly konkurenceschopnější v celosvětovém měřítku, a zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byl při provádění těchto iniciativ uplatňován přístup zdola nahoru. Více příležitostí může malým a středním podnikům a dalším regionálním aktérům společně s těmito iniciativami přinést nové paradigma.

3.8

EHSV bere se znepokojením na vědomí otázky, které zatím podle zprávy Komise nebyly mezi obchodními partnery EU vyřešeny. Konkrétně se jedná o skutečnost, že produkty z EU nadále narážejí při přístupu na trhy v partnerských zemích na překážky. Proto by jednou z hlavních priorit mělo být vzájemné nebyrokratické uznávání technických standardů.

3.9

EHSV zdůrazňuje, že podle studie (5), kterou vypracovala výzkumná služba Evropského parlamentu na základě analýzy obchodních toků v některých členských státech, existuje kladný, úzký vzájemný vztah mezi vývozní bilancí EU a HDP a že se obchod silně koncentruje v několika členských státech.

3.10

EHSV připomíná, že Komise ve svém diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace a v diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU uznala nerovnoměrné dopady globalizace na jednotlivá území a zdůraznila, že globalizace má sice plošný přínos, nicméně její náklady se často koncentrují na omezeném prostoru;

3.11

EHSV klade zvláštní důraz na úlohu politiky soudržnosti při zlepšování konkurenceschopnosti EU prostřednictvím cílených investic v klíčových odvětvích, jako jsou síťové infrastruktury, výzkum a inovace, služby v oblasti informačních technologií, opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, kvalitní pracovní místa a sociální začleňování.

3.12

EHSV zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) při pomoci lidem, kteří přišli o práci v důsledku strukturálních změn způsobených globalizací, digitalizací, migrací a změnou klimatu. S ohledem na obrovský rozsah hrozící hospodářské krize a krize zaměstnanosti by měly být navýšeny prostředky EFG, měla by se zvýšit flexibilita jeho pravidel, aby odpovídala povaze a velikosti krize, a měl by být propojen s Fondem pro spravedlivý přechod.

3.13

EHSV souhlasí s tím, že důležitou úlohu v zachování pracovních míst a výroby hraje pružné uspořádání pracovní doby a práce z domova, ale i přes úsilí o zmírnění sociálního dopadu krize se očekává, že se v jejím důsledku výrazně zvýší nezaměstnanost a příjmové nerovnosti. Revidovaná politika EU týkající se Zelené dohody by mohla hrát důležitou úlohu při zajišťování toho, aby globalizace měla pozitivní hospodářské, sociální, územní a environmentální dopady na podnikání, zaměstnance a občanskou společnost a přispěla k omezení narušení trhu.

3.14

EHSV se domnívá, že k nastolení rovných podmínek hospodářské soutěže lze použít mechanismus řešící „uhlíkovou stopu“ ve zpracovatelském průmyslu a úsilí o dekarbonizaci průmyslových odvětví. Podotýká však, že toto opatření musí nastolit rovnováhu mezi aspekty životního prostředí, obchodu a spravedlnosti, aby se předešlo narušením trhu a přijetí odvetných opatření proti členským státům EU, což by poškodilo průmysl EU a pracovní místa v něm.

3.15

EHSV souhlasí s názorem, že je zásadní snížit rozdíly v produktivitě mezi vysoce výkonnými ekonomikami, regiony a podniky a všemi ostatními a že by produktivitu mohly podpořit efektivní instituce a účinné daňové systémy.

3.16

Je zapotřebí, aby se nová průmyslová politika zaměřila na zesilování činností s vyšším obsahem inovací a vytvářejících vyšší přidanou hodnotu, což je neoddělitelně spjato s podporou nových kvalitních pracovních míst. Pokud by tato politika byla rozumně koncipována a správně provedena, pomohla by zamezit negativnímu vlivu dalšího poklesu HDP, fragmentaci jednotného trhu a narušení hodnotových řetězců.

4.   Zmírnění negativních dopadů mimořádných událostí

4.1

EHSV vyzývá všechny klíčové institucionální aktéry, aby přehodnotili vazby mezi EU-27 a Spojeným královstvím, které budou do značné míry určující pro to, jaký dopad bude mít vystoupení Spojeného království z EU na jeho ekonomiku a na ekonomiku EU. Musí být navržena vhodná opatření pro odvětví, jež budou obzvlášť negativně zasažena.

4.2

EHSV vyjadřuje politování nad skutečností, že rozhodnutí USA zavést dodatečná cla na evropské výrobky jako odvetné opatření přijaté v reakci na podporu, kterou EU poskytla výrobci letadel Airbus, bude mít v prvé řadě dopad na zemědělské a zemědělsko-potravinářské produkty vyrobené v členských státech EU. Vzhledem k poklesu hospodářského růstu v ocelářském průmyslu, kterému CCMI tradičně věnuje pozornost, by měla být přezkoumána účinnost příslušných ochranných opatření EU, aby se předešlo tomu, že domácí ocelářské podniky utrpí další škody a zaručily se rovné podmínky pro podniky a pracovníky v EU. EHSV zdůrazňuje, že cla na ocel, která uvalily USA, způsobila rozsáhlé přesměrování obchodu s výrobky z oceli ze třetích zemí, které stále častěji pronikají na evropský trh, a to zejména v rámci veřejných zakázek na výstavbu infrastruktury.

4.3

EHSV konstatuje, že se žádná země nemůže izolovat od globalizace, aniž by jí to způsobilo ohromné náklady, ale že na druhé straně existuje reálné riziko zhroucení mnohostranného obchodního systému, což musí EU uvážit. Vítá v tomto ohledu pracovní program Komise na rok 2020, v němž je uveden záměr zavést iniciativu týkající se reformy WTO do konce roku 2020, a navržený plán oživení.

4.4

EHSV souhlasí s názorem, že EU musí zaujmout rozhodnější přístup, aby byla v praxi zaručena skutečná reciprocita a bránilo se protekcionismu při přístupu na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích. Čínský trh s veřejnými zakázkami a čínská ochrana práv duševního vlastnictví se vyznačují tím, že se odchylují od mezinárodních norem, a i když se Čína stala členem WTO, je do velké míry stále chráněným trhem. Navíc Čína dosud nepřistoupila k Dohodě WTO o vládních zakázkách, a to navzdory svému slibu, který učinila při přijetí do této organizace. Debata o Číně se v EU stala citlivějším tématem. Ambiciózní programy, jako je iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“, „Made in China 2025“ a „16+1 pokyn (2017 Budapešť, 2018 Sofie, 2019 Dubrovník)“ (6), upoutaly pozornost řady soukromých i veřejných subjektů, včetně orgánů EU. Problematika 5G vnesla do situace otázku digitální bezpečnosti, která vytvořila živnou půdu pro pokrok směrem k digitální nezávislosti EU. Nejrozumnějším a nejužitečnějším přístupem se v tomto ohledu zdá být podpora programů EU pro investice do výzkumu a inovací.

4.5

V politických doporučeních a konkrétních opatřeních by se měly zohlednit dva strategické prvky. Prvním z nich je skutečnost, že skupina G20, která se mohla stát globálním politickým fórem, které by doplňovalo systém Organizace spojených národů a rovněž se zabývalo nerovnováhou a nerovnostmi ve světě, výrazně ztratila na síle. Druhým prvkem, který s tím prvním úzce souvisí, pak je fakt, že EU nemá účinnou „zahraniční hospodářskou politiku“. Průmyslová politika a další politiky EU, které mají dopad na faktory související s výrobou, energetikou, vnitřním trhem, výzkumem a inovacemi, dopravou atd., jsou odtrženy od odhadů zahraničního obchodu EU a zahraničních služeb, nebo se do nich promítají pouze částečně. To platí i pro vývozní úvěrové agentury členských států, které by měly spojit síly. EU proto obtížněji čelí hlavním mezinárodním aktérům a snižuje se její úloha v multilaterálních a mezinárodních fórech a v předcházení narušením trhu.

5.   Dopad krize způsobené pandemií onemocnění COVID-19 vyvolaného koronavirem

5.1

Šíření onemocnění COVID-19 mělo mimořádný dopad v makroekonomické a fiskální rovině, který se stále prohlubuje. EHSV souhlasí s názorem, že k nedávno oznámené finanční politice a expanzivní měnové politice v EU a ve světě nebyla alternativa. Mezi hlavní výzvy patří neúplné a nerovnoměrné oživení a růst nezaměstnanosti. Ten by měla omezit politická opatření, jejich potřeba však povede ke schodku veřejných rozpočtů a růstu veřejného dluhu.

5.2

EHSV zdůrazňuje, že tato krize má pro EU závažné dlouhodobé důsledky. Vzhledem k tomu, že politika zpozdila koordinované zapojení EU do boje proti pandemii, může se dostavit všeobecný pokles důvěry v politiku.

5.3

Mezi další rizika patří déle trvající pandemie, než se předpokládalo, finanční nestabilita (v globálním měřítku i v EU), vzestup protekcionismu, fragmentace jednotného trhu a pevně zakořeněné strukturální rozdíly.

5.4

EHSV se domnívá, že Evropa naléhavě potřebuje nový projekt vnitřní integrace, společnou hospodářskou, sociální (včetně koordinace v oblasti veřejného zdraví), fiskální, energetickou a environmentální strategii a soudržnou obchodní politiku. Absence efektivní evropské strategie je alarmující. Je nutné to napravit a zaujmout nový, společný evropský přístup.

5.5

Jako součást nového víceletého finančního rámce je zapotřebí rozsáhlý balíček pro investice k oživení a rekonstrukci, který podpoří ekonomiku EU po krizi a doplní již probíhající opatření Evropského mechanismu stability, Evropské investiční banky a Evropské centrální banky. Nezbytný investiční plán oživení by se dále financoval prostřednictvím stávajících fondů EU, finančních nástrojů EU a dluhopisů EU na podporu oživení, jasně definovaných z hlediska problémů vyplývajících z krize spojené s šířením koronaviru a zajištěných rozpočtem EU. V této souvislosti považuje EHSV plán na podporu oživení, který nedávno předložila Komise, za konkrétní krok tímto směrem.

5.6

EHSV zdůrazňuje, že i v krizových dobách a jako součást strategie EU pro překonání krize je zásadní obchod založený na pravidlech. Členské státy EU musí respektovat jednotný trh a zajistit, aby pro obchod EU neexistovaly žádné vnitřní překážky. Za tím účelem musí zahájit komplexnější jednání o vícestranné dohodě, která by vedla k nastolení rovných podmínek, včetně možné trvalé liberalizace cel na zdravotnické vybavení, a pomohla zajistit, že světové dodavatelské řetězce budou v tomto kritickém odvětví moci volně působit. Snížit tlak na podniky a předcházet narušením trhu by kromě těchto opatření mohly také liberalizace cel a financování vývozu, které by měly příslušné orgány EU a členských států náležitě koordinovat.

---

(1)  http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/november/tradoc_157516.pdf.

(2)  Výzkumná služba Evropského parlamentu, CETA implementation: SMEs and regions in focus, studie vypracovaná na žádost VR, 18. listopadu 2019, ke stažení zde: http://www.europarl.europa.eu/thinktank/cs/document.html?reference=EPRS_IDA%282019%29644179.

(3)  Bleskový průzkum Eurobarometr č. 421, Internationalisation of Small and Medium-sized Enterprises (Internacionalizace malých a středních podniků), říjen 2015.

(4)  Belgie, Německo, Španělsko, Itálie, Nizozemsko a Spojené království.

(5)  Výzkumná služba Evropského parlamentu, Interactions between trade, investment and trends in EU industry: EU regions and international trade, studie vypracovaná na žádost VR, 27. října 2017, ke stažení zde: http://www.europarl.europa.eu/thinktank/cs/document.html?reference=EPRS_STU%282017%29608695.

(6)  2017: https://www.fmprc.gov.cn/mfa_eng/wjdt_665385/2649_665393/t1514534.shtml;

2018: https://www.fmprc.gov.cn/mfa_eng/wjdt_665385/2649_665393/t1577455.shtml;

2019: https://www.fmprc.gov.cn/mfa_eng/wjdt_665385/2649_665393/t1655224.shtml.