EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.10.2020

COM(2020) 677 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

O ZÁRUKÁCH KRYTÝCH SOUHRNNÝM ROZPOČTEM










stav k 31. prosinci 2019

{SWD(2020) 241 final}

Obsah

1.Introduction

2.Operations guaranteed by the EU budget and crisis mechanisms of the euro-area not covered by the EU budget

2.1Loans granted by the European Union with macroeconomic objectives

2.2Loans with microeconomic objectives

2.3European Investment Bank ("EIB") financing of operations in non-Member States ("EIB external financing") covered by EU guarantees (ELM).

2.4European Investment Bank ("EIB") and European Investment Fund ("EIF") financing of operations in Member States covered by EU guarantees - The European Fund for Strategic Investments (EFSI)

2.5External Investment Plan (EIP) & The European Fund for Sustainable Development (EFSD)

2.6Crisis management mechanisms which are not covered by the EU budget

3.Evolutions of guaranteed operations

3.1Operations managed directly by the Commission

3.1.1European Financial Stabilisation Mechanism (EFSM)

3.1.2Balance of Payments facility (BOP)

3.1.3Macro-Financial Assistance loans (MFA)

3.1.4Euratom loans

3.2Evolution of the EIB external financing operations

4.Risks covered by the EU budget

4.1Definition of risk

4.2Total risk composition

4.3Annual risk covered by the EU budget

4.3.1Member State exposure

4.3.2Third country exposure

5.Activation and payment of guarantees

5.1Debt service not covered by the Guarantee Fund for External Action (Euratom loans to Member States, EFSM and BoP)

5.1.1Payments from cash resources

5.1.2Payments from the EU budget

5.2Calls on the Guarantee Fund for External Actions and recoveries (ELM, MFA and Euratom loans to Third countries)

5.3Evolution of the Guarantee Fund for External Actions in 2019

6.The European Fund for Strategic Investments (EFSI) in 2019

6.1. Financial Statements of the EFSI Guarantee Fund as at 31 December 2019

6.2. EFSI operations under the EU guarantee

6.3.Provisioning of the EFSI Guarantee Fund

6.4.Calls and use of the EU Guarantee

7.European Fund for Sustainable Development (EFSD) in 2019

7.1Investment Programmes

7.2The EFSD Guarantee Fund

1.Úvod

Účelem této zprávy je zmapovat podmíněné závazky, které nese rozpočet EU a které vyplývají ze záruk poskytnutých na úvěrové operace a investiční podporu prováděné přímo Evropskou unií nebo nepřímo prostřednictvím záruk EU.

Tato zpráva se předkládá podle článku 149 předchozího finančního nařízení. Tato zpráva o rozpočtových zárukách EU a odpovídajících rizicích za rok 2019 je tudíž předkládána naposledy a bude nahrazena budoucím systémem podávání zpráv podle článku 250 nového finančního nařízení.

Zpráva je rozčleněna takto: oddíl 2 uvádí hlavní prvky operací, na něž byla poskytnuta rozpočtová záruka EU, a rovněž popisuje některé další mechanismy řízení krizí, které však pro rozpočet EU nepředstavují žádné riziko. Oddíl 3 stanoví vývoj zaručených operací řízených přímo Komisí a zaručených operací vnějšího financování ze strany EIB (s výjimkou operací EFSI a EFSD, o nichž je odděleně pojednáno v oddílech 6 a 7). V oddíle 4 jsou popsána hlavní rizika krytá rozpočtem EU. Oddíl 5 nastiňuje aktivaci záruk a vývoj Záručního fondu pro vnější vztahy (dále jen „fond“) 1 , oddíl 6 nastiňuje vývoj Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) 2 a oddíl 7 popisuje vývoj Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) 3 .

Tuto zprávu doplňuje pracovní dokument útvarů Komise (SWD) obsahující soubor podrobných tabulek a vysvětlujících poznámek.

2.Operace, na něž byla poskytnuta rozpočtová záruka EU, a mechanismy řízení krizí v eurozóně nekryté rozpočtem EU

Rizika krytá rozpočtem EU jsou dána celou škálou úvěrových a záručních operací, které lze rozdělit do čtyř kategorií:

2.1Úvěry k dosažení makroekonomických cílů poskytované Evropskou unií

Tyto úvěry zahrnují 1) makrofinanční pomoc (MFA) 4 poskytovanou třetím zemím, 2) úvěry na podporu platební bilance 5 poskytované členským státům, které nejsou členy eurozóny a které se potýkají s obtížemi v oblasti platební bilance, a 3) úvěry v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) 6 na podporu všech členských států, které čelí vážným ekonomickým finančním obtížím, jež byly způsobeny výjimečnými okolnostmi, které nemohly ovlivnit, nebo kterým takové finanční obtíže vážně hrozí. Jsou aktivovány ve spojení s finanční podporou Mezinárodního měnového fondu (MMF).

2.2Úvěry k dosažení mikroekonomických cílů

Tento oddíl odkazuje na úvěry Euratomu 7 . Úvěrový nástroj Euratomu lze použít na:

•    [v členských státech]: investice do jaderných elektráren a průmyslových zařízení v jaderném palivovém cyklu 8 a

•    [v některých nečlenských zemích]: investice s cílem zlepšit bezpečnost a účinnost jaderných elektráren, které existují nebo jsou ve výstavbě, a projekty na jejich vyřazování z provozu 9 .

2.3Financování operací v nečlenských státech Evropskou investiční bankou („EIB“) (dále jen „vnější financování ze strany EIB“) kryté zárukami EU 10 (ELM)

V rámci vnějšího úvěrového mandátu EIB (ELM) poskytuje EU ze svého rozpočtu záruku, která EIB umožňuje rozšířit úvěrování na podporu politik EU mimo území EU. ELM podporuje činnost EIB v zemích usilujících o přistoupení k EU, v zemích východního a jižního sousedství, v Asii, Latinské Americe a Jihoafrické republice. Ve stávajícím období ELM (2014–2020) je z rozpočtu EU poskytována záruka na operace EIB v hodnotě až 32,3 miliardy EUR. Dne 14. března 2018 přijaly Evropský parlament a Rada v souvislosti s přezkumem ELM v polovině období rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, čímž byl významně navýšen maximální strop pro současný vnější úvěrový mandát z 27 miliard EUR na 32,3 miliardy EUR. Přezkum doplňuje nový cíl dlouhodobé ekonomické odolnosti uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství a společenství původu, jenž představuje strategickou reakci na řešení hlavních příčin migrace.

Záruka EU poskytovaná EIB kryje rizika státní a politické povahy v souvislosti s jejími finančními operacemi mimo Unii na podporu cílů vnější politiky Unie. Kromě toho EIB financuje na vlastní riziko investiční operace v zemích mimo Unii a činnosti v rámci specifických mandátů, například v zemích AKT 11 .

V zájmu podpory vnější činnosti Unie a s cílem umožnit EIB financovat investice mimo Unii bez nepříznivého dopadu na úvěrovou bonitu EIB využívá většina jejích operací mimo Unii rozpočtovou záruku EU.

Záruční fond pro vnější vztahy 12

Zárukami zajištěné vnější financování ze strany EIB, makrofinanční pomoc a úvěry Euratomu třetím zemím jsou od roku 1994 kryty Záručním fondem pro vnější vztahy (dále jen „fond“). Naopak úvěry na podporu platební bilance, úvěry v rámci EFSM a úvěry Euratomu členským státům kryje přímo rozpočet EU.

Fond kryje případy nesplácení úvěrů a čerpání záruk za úvěry nečlenským státům nebo záruk za projekty v těchto státech. Byl zřízen za účelem:

·    poskytování „likvidní rezervy“ s cílem zabránit čerpání rozpočtu EU pokaždé, kdy není splácen zaručený úvěr nebo kdy dojde k prodlení s jeho splácením, a

·    vytvoření nástroje rozpočtové kázně vymezením finančního rámce, jímž by se řídila strategie EU v oblasti záruk za úvěry poskytované EU a EIB třetím zemím 13 .

Přistoupením třetí země k EU přestávají být jí poskytnuté úvěry kryty fondem a související úvěrové riziko musí nést přímo rozpočet EU. Fond je z rozpočtu EU dotován a jeho prostředky musí být udržovány v objemu, jenž odpovídá určitému procentu jím krytých nesplacených úvěrů a úvěrových záruk. Tato procentní výše, takzvaná cílová sazba, v současné době činí 9 % 14 . Pokud zdroje fondu nepostačují, poskytne nezbytné prostředky rozpočet EU. Aktiva fondu spravuje EIB.

2.4Operace v členských státech financované Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) kryté zárukami EU – Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) je základem investičního plánu pro Evropu, jeho cílem je povzbudit dlouhodobý hospodářský růst a konkurenceschopnost v Evropské unii.

Záruka EU 15 se vztahuje na finanční a investiční operace, které schvaluje EIB v rámci hlavní části okna pro infrastrukturu a inovacee (IIW) a EIF v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW) a v rámci investičního podokna okna IIW pro malé a střední podniky / podniky se střední tržní kapitalizací. Část celkových operací EFSI je kryta zárukou EU a část probíhá na vlastní riziko skupiny EIB 16 .

EIB a EIF jsou odpovědné za posuzování a monitorování rizika jednotlivých operací a předkládají zprávu Komisi a Evropskému účetnímu dvoru.

Záruční fond Evropského fondu pro strategické investice (záruční fond EFSI)

Podle článku 12 nařízení o EFSI představuje záruční fond likvidní rezervu, z níž je EIB vyplacena v případě čerpání záruky EU. V souladu s dohodou mezi EU a EIB o EFSI hradí záruční fond EU čerpání záruky v případě, že výše čerpání překračuje výši prostředků, jež má EIB k dispozici na účtu EFSI. Tento účet, jejž EIB spravuje, byl zřízen pro účely výběru příjmů EU a zpětně získaných částek, jež plynou z operací fondu pod zárukou EU, a pro úhrady čerpání záruky EU do výše dostupného zůstatku.

Cílová částka záručního fondu EFSI byla stanovena na 35 % celkových závazků ze záruky EU 17 . Jak vyplývá z posouzení rizik spojených s jednotlivými produkty, jež záruka EU podporuje, a s přihlédnutím k inkasovaným částkám, výnosům a zpětným tokům z operací EIB by celkový rozpočet Unie byl před případným čerpáním záruky EU při této cílové sazbě adekvátně ochráněn.

Záruční fond EFSI je doplňován postupně s přihlédnutím k nárůstu expozice, kterou záruka EU pokrývá.

Podle čl. 12 odst. 4 jsou prostředky záručního fondu EFSI řízeny přímo Komisí a jsou investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s náležitými obezřetnostními pravidly.

Více informací o EFSI naleznete v oddíle 6 – Evropský fond pro strategické investice (EFSI) v roce 2019.

2.5Plán vnějších investic (EIP) a Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)

Evropská komise předložila dne 14. září 2016 návrh plánu vnějších investic (EIP) s cílem povzbudit investice v partnerských zemích EU v Africe a v sousedních zemí EU, posílit partnerství a přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje a pomoci řešit hlavní příčiny migrace.

Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD) tvoří první pilíř plánu vnějších investic (EIP) a poskytuje integrovaný finanční balíček na podporu investic veřejných finančních institucí a soukromého sektoru. Tím, že je EFSD otevřen řadě realizačních partnerů, je schopen mobilizovat mnohem více veřejných i soukromých investic v cílových zemích, než by to bylo jinak možné. Fond zahrnuje:

–    rozpočtovou záruku a

–    nástroje kombinovaného financování.

Nařízení o EFSD vstoupilo v platnost dne 26. září 2017.  18

Informace o záruce EFSD

Záruka EFSD se používá ke snížení rizik spojených s investicemi do udržitelného rozvoje v partnerských zemích, což přispěje k mobilizaci investic, zejména ze soukromých zdrojů.

Záruka je navržena tak, aby došlo k mobilizaci investic soukromého sektoru ve výši 1,54 miliardy EUR. Tato částka byla rozdělena na 28 navrhovaných investičních programů 19 , u kterých se očekává, že by měly mobilizovat až 17,5 miliardy EUR na udržitelné investice v partnerských zemích (z velké části ze soukromých zdrojů). Záruka může:

–    přilákat financování na část počátečního kapitálu („vlastní kapitál“ nebo „rizikový kapitál“) potřebného na rozběhnutí projektu,

–    sloužit jako zástava (záruka) ke splacení části úvěru v případě ztrát a selhání dlužníka při splácení.

Záruční fond EFSD

Záruční fond EFSD představuje rezervu v oblasti likvidity, ze které budou v souladu s kapitolou III nařízení (EU) 2017/1601 vypláceny způsobilé partnerské strany v případě výzvy k čerpání záruky EFSD na základě uzavřených dohod o záruce se způsobilými partnerskými stranami a v souladu s příslušnými ustanoveními.

Zdroje záručního fondu EFSD jsou spravovány přímo Komisí a jsou investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení náležitých pravidel obezřetnosti.

Záruční fond EFSD má být financován z příspěvků z rozpočtu Unie a Evropského rozvojového fondu, jakož i z dobrovolných příspěvků členských států a jiných přispěvatelů a z dalších zdrojů prostředky v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2017/1601.

Míra poskytování prostředků činí 50 % celkových závazků záruky EFSD krytých z prostředků souhrnného rozpočtu Unie.

Více informací o EFSD naleznete v této zprávě v oddíle 7 – Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD) v roce 2019.

2.6Mechanismy řízení krizí, které nejsou kryty z rozpočtu EU

V rámci reakce na krizi bylo zavedeno několik dalších mechanismů, které však nejsou z hlediska rozpočtu EU spojeny s žádným rizikem a jsou uvedeny níže pouze pro úplnost:

– Úvěrový nástroj pro Řecko (GLF) 20 je financován formou bilaterálních úvěrů Řecku od jiných členských států eurozóny a centrálně jej spravuje Komise.

– Evropský nástroj finanční stability (EFSF) 21 : EFSF byl zřízen členskými státy eurozóny v červnu 2010 jako dočasný záchranný mechanismus pro poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny v rámci makroekonomického ozdravného programu. Smlouva o trvalém záchranném mechanismu, Evropském mechanismu stability (ESM), vstoupila v platnost dne 27. září 2012. Od 1. července 2013 pokračuje EFSF v provádění aktuálních programů určených pro Řecko (spolu s MMF a některými členskými státy) i pro Irsko a Portugalsko (spolu s MMF, některými členskými státy a EU/EFSM) 22 , ale není již zapojen do nových finančních programů ani dohod o mechanismu úvěrů.

– Evropský mechanismus stability (ESM) 23 : ESM je významnou součástí celkové strategie EU zaměřené na ochranu finanční stability v eurozóně poskytováním finanční pomoci členským státům eurozóny, které mají finanční problémy nebo jsou jimi ohroženy. ESM je mezivládní organizace založená podle mezinárodního práva veřejného, která sídlí v Lucemburku a její efektivní úvěrová kapacita činí 500 miliard EUR.

3.Vývoj operací, na něž byla poskytnuta záruka

Podrobnější informace o těchto nesplacených částkách, zejména co se týče stropu, vyplacených částek nebo míry zajištění zárukou, jsou uvedeny v tabulkách A1, A2a, A2b a A3 pracovního dokumentu útvarů Komise.
3.1    Operace řízené přímo Komisí 

Na základě různých právních aktů Rady nebo Rady a Evropského parlamentu poskytuje Komise v závislosti na sledovaných cílech finanční podporu třetím zemím a členským státům. Tato podpora má podobu dvoustranných úvěrů, které jsou financovány na kapitálových trzích a na něž poskytuje záruky rozpočet EU. Soulad finanční podpory třetím zemím s celkovými cíli politiky vnější činnosti EU zajišťují Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jimž je nápomocna Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).

Za účelem financování úvěrů, o nichž rozhodne Rada, je Komise zmocněna půjčovat si jménem Evropské unie i Euratomu finanční prostředky na kapitálových trzích. Výpůjční a úvěrové operace mají podobu operací „back to back“, což zajišťuje, že rozpočet EU není vystaven úrokovému ani měnovému riziku. Výše nesplacených výpůjček odpovídá výši nesplacených úvěrů.

Tabulka 1b Operace EU v roce 2019 (v milionech EUR)

Tabulka č. 2: Nové výpůjční a úvěrové operace (kryté rozpočtovými zárukami Unie) plánované na rok 2020 a 2021 (v milionech EUR) 

3.1.1Evropský mechanismus finanční stability (EFSM)

Rada ECOFIN ve svých závěrech přijatých na zasedání ve dnech 9. a 10. května 2010 stanovila objem prostředků pro tento mechanismus na 60 miliard EUR 24 . Členské státy eurozóny byly navíc připraveny tyto zdroje v případě potřeby navýšit. Ustanovení čl. 2 odst. 2 nařízení Rady č. 407/2010 25 omezuje celkovou výši úvěrů nebo úvěrových linek, jež mají být členským státům poskytnuty, rozpětím dostupným v rámci stropů vlastních zdrojů pro prostředky na platby.

Na základě rozhodnutí Rady poskytnout unijní finanční pomoc Irsku 26 (do výše 22,5 miliardy EUR) a Portugalsku 27 (do výše 26 miliard EUR) bylo Irsku vyplaceno 22,5 miliardy EUR a Portugalsku 24,3 miliardy EUR (o zbývající 1,7 miliardy EUR portugalská vláda nepožádala). V souladu s tím má EFSM zbývající kapacitu 13,2 miliardy EUR na poskytnutí další pomoci v případě potřeby.

V dubnu 2013 se Euroskupina a Rada ECOFIN rozhodly navýšit maximální váženou průměrnou splatnost úvěrů EFSM z 12,5 roku na 19,5 roku, což přijímajícím zemím umožňuje požádat o prodloužení splatnosti jednotlivých splátek úvěru až do roku 2026 (po jednotlivých tranších).

Vývoj v roce 2019

Žádný vývoj

3.1.2Nástroj na podporu platební bilance 

Střednědobá finanční pomoc EU v rámci nástroje na podporu platební bilance byla opětovně aktivována na konci roku 2008 ve prospěch Maďarska a následně Lotyšska a Rumunska s cílem obnovit tímto závazkem o celkovém objemu 14,6 miliardy EUR, z nichž bylo 13,4 miliardy EUR vyplaceno, důvěru trhů ve vztahu k těmto zemím.

Vývoj v roce 2019

Rumunsko splatilo poslední tranši ve výši 1 miliardy EUR v květnu 2019 a rovněž v květnu 2019 splatilo Lotyšsko tranši ve výši 500 milionů EUR. Po těchto splátkách se nesplacená výše úvěrů v rámci nástroje na podporu platební bilance tak v roce 2019 snížila z 1,7 miliardy EUR na 200 milionů EUR.

Celkový strop nástroje na podporu platební bilance činí 50 miliard EUR. Z tohoto objemu zůstávalo k 31. prosinci 2019 k dispozici 49,8 miliardy EUR, které lze v případě potřeby uvolnit na poskytnutí další pomoci.

3.1.3Úvěry v rámci makrofinanční pomoci (MFA)

Rozhodnutí o makrofinanční pomoci obecně přijímají Evropský parlament a Rada (článek 212 SFEU). Rada však může přijmout rozhodnutí na návrh Komise, pokud situace ve třetí zemi vyžaduje naléhavou finanční pomoc (článek 213 SFEU). Tento postup byl využit v případě druhého balíčku makrofinanční pomoci pro Ukrajinu v roce 2014.

Vývoj v roce 2019

Jordánské hášimovské království

Druhý program makrofinanční pomoci Jordánsku (MFA II)

Memorandum o porozumění a dohoda o mechanismu úvěrů pro Jordánsko II byly podepsány dne 19. září 2017. Ratifikace jordánskými orgány se uskutečnila také dne 19. září 2017 a smlouva o úvěru vstoupila v platnost dne 3. října 2017. První tranše úvěru ve výši 100 milionů EUR (z částky 200 milionů na základě rozhodnutí) z druhého programu makrofinanční pomoci Jordánsku (MFA II) 28 byla vyplacena dne 25. října 2017. Druhá a poslední tranše ve výši 100 milionů EUR byla vyplacena dne 3. července 2019.

Tunisko

Druhý program makrofinanční pomoci Tunisku (MFA II)

Memorandum o porozumění a dohoda o mechanismu úvěrů pro Tunisko II byly podepsány dne 27. dubna 2017. Ratifikace tuniskými orgány se uskutečnila dne 11. srpna 2017 a smlouva o úvěru vstoupila v platnost dne 8. září 2017. První tranše úvěru ve výši 200 milionů EUR (z částky 500 milionů na základě rozhodnutí) z druhého programu makrofinanční pomoci Tunisku (MFA II) 29 byla vyplacena dne 25. října 2017. Druhá a třetí poslední tranše, každá ve výši 150 milionů EUR, byly vyplaceny dne 3. července 2019, resp. 11. listopadu 2019.

Moldavská republika

Dne 13. září 2017 Evropský parlament a Rada rozhodly o poskytnutí další makrofinanční pomoci Moldavské republice ve výši 100 milionů EUR (poskytnutí do výše 60 milionů EUR ve formě úvěrů a do výše 40 milionů EUR ve formě grantů)  30 . První tranše ve výši 20 milionů EUR byla vyplacena v říjnu 2019 a druhá tranše v červenci 2020.

Další informace

Pokud jde o splátky, přijímající země splatily 52,13 milionu EUR, a to Albánie 1,8 milionu EUR, Bosna a Hercegovina 14 milionů EUR, Černá Hora 0,3 milionu EUR a Srbsko 36,03 milionu EUR.

Nesplacená částka v rámci úvěrů makrofinanční pomoci se ze 4,4 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2018 zvýšila na 4,7 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2019. V rámci makrofinanční pomoci představují 70 % celkové expozice úvěry poskytnuté Ukrajině.

3.1.4Půjčky Euratom

Úvěry Euratomu členským státům nebo některým způsobilým nečlenským zemím (v současnosti Ruské federaci, Arménii a Ukrajině) mají strop ve výši 4 miliardy EUR, z něhož bylo vyplaceno již zhruba 92 %. 326 milionů EUR zůstává v rámci úvěrů ve výši 4 miliard EUR povolených rozhodnutím 77/270/Euratom 31 .

Ukrajina

Úvěr Ukrajině ve výši 300 milionů EUR určený na zlepšení bezpečnosti stávajících jaderných elektráren byl poskytnut na základě rozhodnutí Komise ze dne 24. června 2013 32 . Úvěr je poskytnut v úzké spolupráci s EBRD, která souběžně poskytuje další úvěr ve výši 300 milionů EUR.

Tyto úvěry jsou kryty státními zárukami, které pokrývají 100 % nesplacené částky ke konci roku. První tranše Euratomu ve výši 50 milionů EUR byla vyplacena v květnu 2017, druhá tranše Euratomu ve výši 50 milionů EUR byla vyplacena v červnu 2018 a třetí tranše Euratomu ve výši 100 milionů EUR byla vyplacena v červenci 2020.

Bulharsko a Rumunsko

Bulharsku byl poskytnut úvěr ve formě víceměnové facility ve výši 212,5 milionu EUR na modernizaci jaderné elektrárny Kozloduj (bloky 5 a 6). Smlouva o úvěru mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a AEZ „Kozloduj“ EAD byla podepsána dne 29. května 2000. K 31. prosinci 2019 činila nesplacená částka 16,9 milionu EUR.

Rumunsku byl poskytnut úvěr ve formě víceměnové facility ve výši 223,5 milionu EUR na dokončení bloku 2 jaderné elektrárny Cernavoda. Smlouva o úvěru mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a společností Societatea Nationala Nuclearelectrica S.A. byla podepsána dne 11. června 2004. K 31. prosinci 2018 činila nesplacená částka 95,9 milionu EUR.

Od 1. ledna 2007, kdy se Bulharsko a Rumunsko staly členskými státy, je zbývající riziko vyplývající z těchto operací kryto přímo z rozpočtu EU, a nikoli ze Záručního fondu pro vnější vztahy.

3.2Vývoj operací vnějšího financování ze strany EIB

Vývoj v roce 2019

V rámci vnějšího úvěrového mandátu EIB na období let 2014–2020 bylo k 31. prosinci 2019 podepsáno financování v celkové výši 22,44 miliardy EUR, z nichž bylo k uvedenému datu vyplaceno 7,99 miliardy EUR, takže nesplacená jistina činila 7,03 miliardy EUR (viz tabulka A3 pracovního dokumentu útvarů Komise). Více informací o zemích, na něž se vztahují mandáty EIB, obsahují tabulky A1, A3 a A4 pracovního dokumentu útvarů Komise.

Údaje k vnějším úvěrovým mandátům EIB za předchozí období obsahuje tabulka A3 pracovního dokumentu útvarů Komise.

Nesplácení úroků a úvěrů ze strany syrské vlády pokračovalo i v roce 2019. EIB čerpala z prostředků záručního fondu za účelem pokrytí nesplacených částek (viz bod 5.2 níže).

Nesplacené částky uvolněné z různých nástrojů zmíněných v tomto oddíle k 31. prosinci 2019 shrnuje tabulka č. 1.

4.Rizika krytá z rozpočtu EU

4.1Definice rizika

Riziko, jemuž je rozpočet EU vystaven, je odvozeno od objemu nesplacené jistiny a úroků u operací, na něž byla poskytnuta záruka.

Pro ocenění rizik, jimž je rozpočet EU (přímo nebo nepřímo prostřednictvím fondu) takto vystaven, jsou pro účely této zprávy použity dvě metody:

–metoda „krytí celkového rizika“ je založena na součtu celkové částky nesplacené jistiny z dotčených operací k danému datu včetně vzniklého úroku 33 ,

–rozpočtový přístup definovaný jako „roční riziko, jemuž je rozpočet EU vystaven“ vychází z výpočtu maximálního objemu ročních splatných plateb, které by EU musela v rozpočtovém roce uhradit za předpokladu, že by ze zaručených úvěrů nebyly uhrazeny žádné splátky 34 .

4.2Složení celkového rizika

Do roku 2010 bylo maximální riziko vyjádřené celkovou zaručenou nesplacenou částkou spojeno hlavně s úvěry třetím zemím. Od roku 2011 výrazně zatěžuje veřejné finance členských států finanční krize. EU proto navýšila své financování, aby pokryla potřeby veřejného financování v členských státech.

Vlivem uvedeného vývoje se složení rizika změnilo. K 31. prosinci 2019 představují 60,1 % celkové nesplacené částky 35 výpůjční operace spjaté s úvěry členským státům, které jsou kryty přímo z rozpočtu EU (k 31. prosinci 2010 činila tato hodnota 45 %).

4.3Riziko kryté z rozpočtu EU v ročním vyjádření

Při zohlednění úvěrů nesplacených ke dni 31. prosince 2019 (viz tabulka č. 1 výše) činí maximální částka, kterou by EU musela vyplatit v průběhu roku 2020 (přímo a prostřednictvím fondu) za předpokladu, že by nebyl splácen žádný ze zaručených úvěrů, 4 509 milionů EUR. Tato suma odpovídá objemu jistiny a úroků ze zaručených úvěrů, které jsou splatné během roku 2020, za předpokladu, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu (podrobnosti viz tabulka A4 v pracovním dokumentu útvarů Komise).

4.3.1Expozice vůči členským státům

V roce 2020 činí maximální roční riziko, které p ponese EU v souvislosti s operacemi s členskými státy, 1 374,2 milionů EUR (30,5 % celkového ročního rizika). Toto riziko se týká:

a) úvěrů EIB a/nebo Euratomu, které byly členským státům poskytnuty před jejich přistoupením k EU;

b) úvěrů poskytnutých v rámci nástroje na podporu platební bilance a

c) úvěrů poskytnutých v rámci EFSM.

Tabulka č. 2: Členské státy v pořadí podle ročního rizika, jemuž je rozpočet EU vystaven v roce 2020 (v milionech EUR)

4.3.2Expozice vůči třetím zemím

V roce 2020 ponese fond maximální roční riziko, které vyplývá z expozice vůči třetím zemím, 3 134,41 milionu EUR (69,5 % celkového ročního rizika). Rizika související se třetími zeměmi se týkají úvěrů poskytnutých EIB, úvěrů v rámci makrofinanční pomoci a úvěrů Euratomu (podrobnosti jsou obsaženy v tabulce A2b pracovního dokumentu útvarů Komise). Fond kryje zaručené úvěry poskytnuté třetím zemím se splatností rozloženou až do roku 2042.

Prvních deset zemí (ze 45 nečlenských zemí) je seřazeno níže podle částek splatných v roce 2020. Připadá na ně 2 716,77 milionu EUR, tj. 86,7 % ročního rizika souvisejícího se třetími zeměmi, kterému je fond v roce 2020 vystaven.

Tabulka č. 3: Deset třetích zemí v pořadí podle nejvyššího ročního rizika, jemuž je rozpočet EU v roce 2020 vystaven (v milionech EUR)

5.Aktivace a vyplacení záruk

5.1Obsluha dluhu nekrytá Záručním fondem pro vnější vztahy (úvěry Euratomu členským státům, EFSM a na podporu platební bilance)

Článek 323 SFEU stanoví, že (Evropský parlament, Rada a Komise zajistí), „aby Unie měla k dispozici finanční prostředky, které jí umožní plnit právní závazky vůči třetím stranám“. V souladu s tím právní rámec EU a zavedené postupy zajišťují, aby členské státy povinně vyčlenily pro rozpočet EU finanční prostředky nezbytné k tomu, aby Unie vždy plnila své zákonné povinnosti.

EU má tak zavedeno několik úrovní velmi odolných bezpečnostních mechanismů, aby bylo zajištěno, že svým vlastním věřitelům splatí své závazky včas a v plné výši. Každý z hlavních bezpečnostních mechanismů by sám o sobě dostačoval k zajištění úhrad.

5.1.1Platby z peněžních prostředků

Rozpočet EU dočasně poskytuje dluhové služby v případě, že dlužník nesplácí dluh vůči EU včas. Komise čerpá ze svých peněžních prostředků, aby zabránila prodlení a vzniku nákladů v rámci svých výpůjčních operací 36 .

S ohledem na to, že nejvíce výdajů se uskutečňuje během prvního čtvrtletí každého roku, umoření dluhu probíhá v následujících měsících a na začátku každého měsíce, kdy jsou peněžní zůstatky nejvyšší.

5.1.2Platby z rozpočtu EU

V případě, že členský stát nedodrží své závazky 37 , a pokud nejsou vlastní zdroje EU dostatečné, může Komise použít dostupné rozpočtové prostředky a upřednostnit splacení dluhu před nepovinnými výdaji. Pokud se ukáže, že tyto prostředky nejsou dostatečné, podle čl. 14 odst. 4 nařízení Rady č. 609/2014 vyplývá z právních předpisů EU pro členské státy povinnost poskytnout další příspěvky potřebné ke splacení dluhu a vyrovnání rozpočtu, až do výše 1,20 % HND EU.

Jelikož v roce 2019 nedošlo k žádnému nedodržení závazků ze strany členských států, o čerpání prostředků nebylo požádáno.

5.2Žádosti o čerpání ze zdrojů Záručního fondu pro vnější vztahy a zpětně získávané částky (úvěry třetím zemím v rámci ELM, makrofinanční pomoci a Euratomu)

Pokud je příjemce úvěru poskytnutého nebo zaručeného třetí zemi ze strany EU v prodlení se splácením, je záruční fond vyzván k pokrytí neprovedené platby do tří měsíců ode dne podání žádosti.

U úvěrů v rámci ELM jsou částky, o jejichž čerpání žádá EIB, z účtu záručního fondu odepsány poté, co je schválí útvary Komise. Provede-li EU platbu v rámci záruky EU, přecházejí na ni související práva a opravné prostředky EIB 38 . Pokud v případě úvěrů v rámci Euratomu a makrofinanční pomoci zpoždění platby dosáhne tří měsíců po datu splatnosti, Komise čerpá z fondu za účelem krytí neprovedené platby 39 a doplnění stavu prostředků.

Pokud jde o vnější úvěrový mandát EIB, pohledávky, jež na EU přejdou, však jménem EU vymáhá EIB 40 .

Úvěry EIB na projekty v Sýrii

Syrská vláda přestala od prosince 2011 hradit EIB část splátek úroků a jistiny. Vzhledem k tomu, že oficiální žádosti o úhradu byly neúspěšné, přistoupila EIB v květnu 2012 k žádosti o čerpání ze záručního fondu. Vývoj výzev k čerpání z fondu v souvislosti s nesplácenými úvěry v Sýrii je uveden v tabulce 4a.

Tabulka 4 a: Čerpání ze záručního fondu z titulu nesplácených úvěrů v Sýrii (v milionech EUR)

K 31. prosinci 2019 dosahovala celková nesplacená jistina ze zaručených úvěrů poskytnutých Sýrii 555 milionů EUR 42 , přičemž poslední úvěr je splatný v roce 2030.

TAV Tunisie S.A. (letiště Enfidha)

EIB v červnu 2016 požádala o vyplacení záruky EU v rámci vnějšího úvěrového mandátu EIB v souvislosti s úvěrem poskytnutým společnosti TAV Tunisie S.A. (letiště Enfidha).

Dne 15. ledna 2018 bylo od letiště Enfidha získáno zpět 0,14 milionu EUR, jež bylo připsáno do Záručního fondu pro vnější vztahy. Tato částka již byla vykázána v rozvaze k 31. prosinci 2017 jako aktivum (pohledávka) fondu.

Tyto výzvy k čerpání fondu v souvislosti s nesplácenými úvěry pro společnost TAV Tunisie S.A. (letiště Enfidha) jsou uvedeny v tabulce 4b.

Tabulka 4b: Výzva k čerpání záručního fondu týkající se společnosti TAV Tunisie S.A. (letiště Enfidha) (v milionech EUR)

Vývoj po 31. prosinci 2019 (do 31. května 2020)

Letiště Enfidha (Tunisko)

V lednu 2020 byla na bankovní účet záručního fondu připsána částka 0,7 milionu EUR. Jednalo se o částečné vrácení úvěru poskytnutému letišti Enfidha (Tunisko), které EIB vybrala v prosinci 2019.

Sýrie

V lednu, březnu a květnu 2020 bylo uhrazeno celkem 12,7 milionu EUR na základě čtyř žádostí o plnění ze záruky v souvislosti s platbami v prodlení, které dluží Sýrie (3,2 milionu EUR, 0,5 milionu EUR, 7,4 milionu EUR a 1,7 milionu EUR včetně penále uplatněných EIB).

5.3    Vývoj aktivit Záručního fondu pro vnější vztahy v roce 2019

V souladu s nařízením, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (dále jen „nařízení o záručním fondu“) 44 , je přiměřená výše dotací (cílová částka) stanovena na 9 % veškerých kapitálových závazků vyplývajících z každé operace, zvýšených o naběhlé úroky. K zajištění toho, aby byla cílová částka dosažena, je zaveden dotační mechanismus.

Na základě dotačního mechanismu bylo z rozpočtu EU v únoru 2019 do fondu převedeno 103,2 milionu EUR a v únoru 2020 dalších 240,2 milionu EUR.

K 31. prosinci 2019 měl záruční fond k dispozici celkem 2 828 738 292,88 EUR (2 609 881 747,51 EUR k 31. prosinci 2018) 45 .

Celková účetní hodnota fondu v roce 2019 vzrostla přibližně o 218,86 milionu EUR, což bylo dáno zejména těmito skutečnostmi:

Nárůst:

·příspěvek z rozpočtu EU (částka dotace) ve výši 240,15 milionu EUR za účelem dorovnání objemu fondu na cílovou částku odpovídající 9 % veškerých nesplacených závazků,

·zisk z finančních operací dosáhl 25,13 milionu EUR,

·Hodnota portfolia vzrostla o 8,6 milionu EUR v důsledku přecenění podle aktuální tržní hodnoty.

Pokles:

·intervence fondu na pokrytí plateb v prodlení v celkové výši 54,9 milionu EUR.

Více informací o Záručním fondu pro vnější vztahy v roce 2019 naleznete ve zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o řízení Záručního fondu pro vnější vztahy ze dne 31. prosince 2019 a v souvisejícím pracovním dokumentu útvarů Komise (SWD)  46 .

6.Evropský fond pro strategické investice (EFSI) v roce 2019  47

6.1 Finanční výkazy záručního fondu EFSI k 31. prosinci  2019

Celková aktiva záručního fondu EFSI dosahovala ke dni 31. prosince 2019 hodnoty 6 688 milionů EUR. Aktiva sestávala z portfolia investičních cenných papírů, které je klasifikováno jako realizovatelné (6 654 miliony EUR), z měnového forwardu na prodej USD s kladnou čistou současnou hodnotou, který je klasifikován jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (3 miliony EUR), a z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (31 milionů EUR).

Pokud jde o výkaz o finanční výkonnosti záručního fondu za rok 2019, sledované období bylo zakončeno hospodářským výsledkem ve výši 21,7 milionu EUR. Hlavní příspěvek pocházel z kladného čistého úrokového výnosu ve výši 18,3 milionu EUR a čistého zisku z prodeje realizovatelných cenných papírů 48 (17,1 milionu EUR). To bylo vyrovnáno záporným výsledkem přecenění devizových finančních aktiv ve výši –13,1 milionu EUR 49 . Zbývající čisté náklady ve výši –0,6 milionu EUR tvořily zejména poplatky za opatrovatele.

6.2 Operace EFSI kryté zárukou EU

Expozice ze záruky EU, jež plyne z dosud nesplacených operací EFSI prováděných skupinou EIB, u nichž již došlo k vyplacení prostředků, dosahovala ke dni 31. prosince 2019 výše 17,7 miliardy EUR. Právní příslib 50 v podobě záruky EU v čisté dostupné výši přitom činí 25,8 miliardy EUR. Částka 17,6 miliardy EUR je v příloze účetní závěrky EU za rok 2019 zaznamenána jako podmíněný závazek, zatímco u zbývající částky 0,1 miliardy EUR (74 milionů EUR) byla vykázána rezerva.

Operace EFSI, jež řídila EIB v rámci okna pro infrastrukturu a inovace, generovaly Unii v roce 2019 čistý výnos ve výši 299,5 milionu EUR 51 . Z této částky je v účetní závěrce EU za rok 2019 vykázána částka ve výši 50,8 milionu EUR jako čistá pohledávka Komise za EIB ke dni 31. prosince 2019.

V případě operací EFSI v rámci nástroje pro malé a střední podniky vznikly EU v roce 2019 náklady ve výši 109,9 milionu EUR 52 . Z toho 37,9 milionu EUR činí poplatky a náklady v souvislosti s Evropským investičním fondem vykázané v účetní závěrce EU za rok 2019, které jsou splatné nejdříve po dni 31. prosince 2019.

6.3 Dotování záručního fondu EU

V roce 2019 bylo v rozpočtu za účelem dotování záručního fondu EFSI přiděleno celkem 357 milionů EUR. Z této částky bylo 167 milionů EUR vyčleněno v souladu s rozhodnutím Komise C(2019) 875 53 . Dodatečné prostředky na závazky ve výši 190 milionů EUR byly přiděleny jako účelově vázané příjmy.

Do záručního fondu EFSI byla během roku skutečně vyplacena celková částka 1 166 milionů EUR. Většina této částky byla uhrazena z prostředků na platby v souhrnném rozpočtu EU, částka ve výši 163 miliony EUR byla získána jako účelově vázané příjmy (136 milionů EUR z výnosů EFSI a 27 milionů EUR z výnosů Nástroje pro propojení Evropy) a částka ve výši 3 miliony EUR byla převedena jako dodatečné prostředky na platby na konci rozpočtového roku.

6.4 Žádosti o čerpání a využívání záruky EU

V souladu s čl. 8.1 písm. a) dohody o EFSI byla v roce 2019 podána žádost o čerpání záruky EU ve výši 3,5 milionu EUR u jedné kvazikapitálové operace v rámci okna pro infrastrukturu a inovace, která je v selhání. Kromě toho byla podána žádost o čerpání částky ve výši 1,4 milionu EUR na náklady EIB na financování 54 , 27,3 milionu EUR na úpravy ocenění 55 a 0,14 milionu EUR na náklady spojené s vymáháním 56 . V rámci okna pro malé a střední podniky byla podána žádost o čerpání částky ve výši 8,1 milionu EUR na zajišťovací operace mimo eurozónu.

Všechny žádost o čerpání byly uhrazeny z finančních prostředků dostupných na účtu EFSI. Záruční fond EFSI nebyl za tímto účelem využit.

Další informace o EFSI a záručním fondu EFSI v roce 2019 obsahuje zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o řízení záručního fondu EFSI ke dni 31. prosince 2019 a související pracovní dokument útvarů Komise (SWD) 57 .

7.Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD) v roce 2019 

7.1Investiční programy

Do dubna 2018 navrhla řada partnerských finančních institucí více než 40 investičních programů v hodnotě převyšující částku 3,5 miliardy EUR na pokrytí záruky EFSD v rámci pěti prioritních oblastí investic (investiční okna), tj. a) udržitelná energetika a konektivita, b) financování mikropodniků a malých a středních podniků, c) udržitelné zemědělství, podnikatelé na venkově a agroprůmysl, d) udržitelná města a e) digitalizace pro rozvoj.

V červnu a listopadu 2018 EU na základě návrhů finančních institucí rozdělila 1,54 miliardy EUR na 28 záruk 58 .

K 31. prosinci 2019 byly uzavřeny celkem tři dohody o záruce EFSD ve výši 165 milionů EUR.

Nasira

Dne 18. prosince 2018 byla podepsána první dohoda o záruce EFSD ve výši 75 milionů EUR s nizozemskou rozvojovou bankou FMO, jež má rating AAA, a to pro nástroj financování se sdílením rizik NASIRA. Záruka umožní místním bankám poskytovat úvěry skupinám, které obvykle považují za příliš rizikové. Prostřednictvím tzv. „sdílení rizik“ sníží NASIRA vnímaná a reálná rizika poskytování úvěrů zranitelným skupinám obyvatel a skupinám obyvatel s nedostatečným přístupem ke službám v rámci evropského sousedství a subsaharské Afriky, čímž umožní a podpoří financování potřebné pro lidi, kteří chtějí rozvíjet své (mikro)podnikání. FMO očekává, že NASIRA vytvoří a podpoří až 800 000 pracovních míst a bude využívat malé a střední podniky, vnitřně vysídlené osoby, uprchlíky, navrátilce, ženy a mladé lidi.

FMO Ventures

Tato dohoda o záruce v hodnotě 40 milionů EUR podepsaná s FMO dne 11. listopadu 2019 bude zajišťovat fondy rizikového kapitálu začínajícím podnikům vedeným zejména mladými lidmi. Podniky budou využívat technologie ke snížení nákladů na výrobu nebo dodávání výrobků a služeb, které byly dříve pro mnoho lidí nedostupné. Záruka se zaměří na podniky nabízející digitální řešení v široké škále oblastí, od zemědělství přes přístup k energetickým a finančním službám až po vzdělávání, zdravotní péči, dopravu a logistiku. FMO očekává, že uvedený program pro rizikový kapitál přímo i nepřímo podpoří vznik až 125 000 nových pracovních míst.

Zvýšit investice do energie z obnovitelných zdrojů

Tato dohoda o záruce v hodnotě 50 milionů EUR podepsaná s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) dne 29. listopadu 2019 pomůže zvýšit investice do energie z obnovitelných zdrojů na Ukrajině a v zemích jižního sousedství EU, zejména v Jordánsku, Libanonu a Tunisku. Cílem záruky je podstatně zvýšit potenciál obnovitelných zdrojů energie. EBRD očekává, že tato záruka pomůže vygenerovat investice v celkové výši až 500 milionů EUR a zajistí instalaci další kapacity pro energii z obnovitelných zdrojů o výkonu 340 MW.

7.2Záruční fond EFSD

Do konce roku 2019 zahrnovaly další příspěvky do záručního fondu EFSD 50 milionů USD od Nadace Billa a Melindy Gatesových, 9,6 milionu EUR od Dánska, 300 000 EUR od České republiky a 100 000 EUR od Estonska.

Záruční fond EFSD byl fakticky zřízen v roce 2018. K 31. prosinci 2019 byla do fondu vyplacena částka 600,1 milionu EUR. V roce 2019 nebyla čerpána žádná záruka EFSD.

Další informace o EFSD a záručním fondu EFSD v roce 2019 obsahuje zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o řízení záručního fondu Evropského fondu pro udržitelný rozvoj 59 .

(1)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2728/94 ze dne 31. října 1994, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 293, 12.11.1994, s. 1), následně pozměněné nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10) a nařízením (EU) 2018/409, dále jen „nařízení o záručním fondu“ (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 1).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (dále jen „nařízení o EFSI“) (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1). Nařízení o EFSI bylo pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (dále jen „změna EFSI 2.0“) (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34). V rámci změny EFSI 2.0 byla mimo jiné zvýšena záruka EU a upravena cílová sazba. Dne 22. července 2015 podepsaly Evropská komise a Evropská investiční banka (EIB) dohodu o správě EFSI a poskytování záruky EU (dále jen „dohoda o EFSI“), která byla pozměněna a opakovaně potvrzena ve dnech 21. července 2016, 21. listopadu 2017, 9. března 2018 a v prosinci 2018.

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1).

(4)    Makrofinanční pomoc může mít i podobu grantů třetím zemím (v této zprávě nejsou zahrnuty). Odkazy na právní základy jsou uvedeny v příloze tabulky A2B pracovního dokumentu útvarů Komise.

(5)    Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(7)    Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) ze dne 25. března 1957 ve znění změn a doplnění.

(8)    V případě členských států: rozhodnutí Rady 77/270/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 88, 6.4.1977, s. 9) ve znění změn a doplnění.

(9)    V případě některých nečlenských států: rozhodnutí Rady 94/179/Euratom ze dne 21. března 1994 (Úř. věst. L 84, 29.3.1994), kterým se mění rozhodnutí 77/270/Euratom za účelem zmocnění Komise k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky s cílem přispět na financování nezbytné pro zvýšení stupně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren v některých třetích zemích.

(10)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o poskytnutí záruky EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1).

(11)    Dohoda o partnerství AKT-EU podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 byla uzavřena na období dvaceti let od roku 2000 do roku 2020. Jedná se o nejkomplexnější dohodu o partnerství mezi rozvojovými zeměmi a EU. Není financovaná z rozpočtu EU.

(12)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10) ve znění nařízení (EU) 2018/409 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 1).

(13)    Ačkoli jsou externí rizika v konečném důsledku kryta rozpočtem EU, funguje záruční fond jako ochrana rozpočtu EU před rizikem nesplácení. Poslední výroční zpráva o činnosti fondu a jeho správě v roce 2019 (COM(2020) 327 final) a související pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020) 136 final) schválené 17.7.2020 jsou k dispozici na internetových stránkách http://eur-lex.europa.eu/homepage.html .

(14)    Souhrnná zpráva o činnosti fondu a o cílové dotační sazbě je uvedena v dokumentu COM(2014) 214 final ze dne 8. dubna 2014, ke kterému byl zpracován související pracovní dokument útvarů Komise SWD(2014) 129 final.

(15)    Při změně EFSI 2.0 byla záruka EU zvýšena z 16 miliard EUR na 26 miliard EUR.

(16)    Při změně EFSI 2.0 byla záruka skupiny EIB zvýšena z 5 miliard EUR na 7,5 miliardy EUR.

(17)      Viz čl. 12 odst. 5 nařízení o EFSI .

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1).

(19)    Vezměte prosím na vědomí, že v rámci reakce na krizi COVID-19 se provozní rada EFSD dne 21. dubna 2020 dohodla na přepracování přídělů záruky EFSD, stanovení priorit a navýšení záruk poskytujících likviditu mikropodnikům a malým a středním podnikům a projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, čímž zvýšila jejich flexibilitu s cílem pomoci řešit sociálně-ekonomický dopad pandemie COVID-19, jakož i na prominutí poplatků na dobu jednoho roku.

(20)    K úvěrovému nástroji pro Řecko viz: https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/economic-and-fiscal-policy-coordination/financial-assistance-eu/which-eu-countries-have-received-assistance/financial-assistance-greece_en .

(21)     Informace o EFSF :  https://www.esm.europa.eu/efsf-overview

(22)    Úvěry poskytnuté v rámci EU/EFSM jsou kryty rozpočtovými zárukami EU. Další informace o EFSM jsou uvedeny v oddíle 3.1.1.

(23)    Informace o ESM: http://esm.europa.eu .

(24)    Viz tisková zpráva o mimořádném zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci 9. a 10. května 2010 ( http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/114324.pdf ).

(25)    Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(26)    Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/77/EU ze dne 7. prosince 2010 o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku (Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 348).

(27)    Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU ze dne 30. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 88); viz též oprava tohoto rozhodnutí (Úř. věst. L 178, 10.7.2012, s. 15).

(28)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 352, 23.12.2016, s. 18).

(29)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1112 ze dne 6. července 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku (Úř. věst. L 186, 9.7.2016, s. 1).

(30)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1565 ze dne 13. září 2017 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice (Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 14).

(31)     Rozhodnutí Rady 77/270/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren, které bylo pozměněno rozhodnutím Rady 94/179/Euratom ze dne 21. března 1994, kterým se Komise zmocňuje sjednávat půjčky Euratomu s cílem přispět k financování nezbytnému pro zvýšení stupně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren v některých třetích zemích.

(32)    C(2013) 3496.

(33)    Viz tabulka č. 1 ve zprávě.

(34)    Pro účely tohoto výpočtu se předpokládá, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu, tzn. berou se v úvahu pouze splatné částky (viz rovněž tabulky č. 2 a 3 ve zprávě a tabulka A4 pracovního dokumentu útvarů Komise).

(35)    Viz tabulka č. 1.

(36)    Viz článek 14 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).

(37)    Viz ustanovení čl. 14 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

(38)    Viz čl. 8 odst. 7 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1) ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 ze dne 14. března 2018, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 30).

(39)    S výjimkou Bulharska a Rumunska, kterým byly poskytovány úvěry Euratomu před přistoupením k Unii. Úvěry (a úvěrové záruky) pro přistupující země kryl fond do data přistoupení. Od tohoto data přestávají nesplacené úvěry spadat mezi vnější vztahy Unie a jsou kryty přímo z rozpočtu EU.

(40)    Další informace o vymáhání pohledávek obsahuje rovněž dohoda o vymáhání pohledávek podepsaná dne 3. října 2018 mezi Evropskou unií a Evropskou investiční bankou upravující podmínky a postupy pro zpětné získávání plateb provedených ze strany EU na základě záruk poskytnutých Evropské investiční bance za případné ztráty EIB z finančních operací na podporu investičních projektů mimo EU.

(41)    Úhradu penále a vzniklých úroků požaduje EIB až v rámci druhé žádosti o úhradu jednotlivých úvěrů. Tyto částky nabíhají ode dne, kdy nastalo prodlení s úhradou, až do dne úhrady záručním fondem.

(42)    Do této částky je zahrnuto 394,2 milionu EUR (jistina), o něž již EIB požádala do 31. prosince 2019.

(43)    Tato částka zahrnuje jednorázový poplatek ve výši 1 467 504,32 EUR v souvislosti s vymáháním, které EIB zahájila v souvislosti s touto konkrétní smlouvou v souladu s dohodou o vymáhání pohledávek.

(44)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10) ve znění nařízení (EU) 2018/409 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 1).

(45)    Tyto částky zahrnují pohledávku z rozpočtu EU ve výši 240 152 822,10 EUR v roce 2019 (vyplacenou z rozpočtu v roce 2020) a ve výši 103 222 935,00 EUR v roce 2018, vyplacenou v roce 2019.

(46)    COM(2020) 327 a SWD(2020) 136 ze dne 17. července 2020, k dispozici na adrese http://eur-lex.europa.eu/homepage.html.

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (dále jen „nařízení o EFSI“). Nařízení o EFSI bylo pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (dále jen „změna EFSI 2.0“). V rámci změny EFSI 2.0 byla mimo jiné zvýšena záruka EU a upravena cílová částka. Dne 22. července 2015 podepsaly Evropská komise a Evropská investiční banka (EIB) dohodu o správě EFSI a poskytování záruky EU (dále jen „dohoda o EFSI“), která byla pozměněna a opakovaně potvrzena ve dnech 21. července 2016, 21. listopadu 2017, 9. března 2018, 20. prosince 2018, 27. března 2020 a 27. dubna 2020.

(48)    Čistý výsledek je dán rozdílem zisku ve výši 18,5 milionu EUR a ztráty ve výši 1,4 milionu EUR.

(49)    Po zajištění měnového rizika části portfolia denominované v USD.

(50)    Podle článku 11 změny EFSI 2.0 nesmí záruka EU přesáhnout v žádném okamžiku 26 miliard EUR a nejpozději 5. července 2018 nesmí překročit částku 16 miliard EUR. Od maximální výše záruky EU se odečítají žádosti o čerpání a použití záruky EU a tvorba rezerv pro produkty kryté portfoliovou zárukou v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky.

(51)    Tato částka zahrnuje nerealizovaný příjem ve výši 135,0 milionu EUR v důsledku nárůstu reálné hodnoty portfolia akcií okna pro infrastrukturu a inovace ke dni 31. prosince 2019 ve srovnání s jeho reálnou hodnotou ke dni 31. prosince 2018.

(52)    Tato částka zahrnuje 69,5 milionu EUR finančních rezerv na dluhová portfolia nástroje pro malé a střední podniky a 4,3 milionu EUR nerealizovaných nákladů v důsledku poklesu reálné hodnoty akciového portfolia specializovaného nástroje pro malé a střední podniky ke dni 31. prosince 2019 ve srovnání s jeho reálnou hodnotou ke dni 31. prosince 2018.

(53)    Rozhodnutí Komise ze dne 11. února 2019 o přijetí ročního pracovního programu pro rok 2019 pro Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, které slouží jako finanční rozhodnutí.

(54)    Viz čl. 8.1 písm. d) dohody o EFSI.

(55)    Viz čl. 8.1 písm. b) dohody o EFSI.

(56)    Viz čl. 8.1 písm. d) a článek 11.7 dohody o EFSI.

(57)    COM(2020) 385 a SWD(2020) 162 ze dne 18. srpna 2020, k dispozici na adrese http://eur-lex.europa.eu/homepage.html.

(58)    Vezměte prosím na vědomí, že v rámci reakce na krizi COVID-19 se provozní rada EFSD dne 21. dubna 2020 dohodla na přepracování přídělů záruky EFSD, stanovení priorit a navýšení záruk poskytujících likviditu mikropodnikům a malým a středním podnikům a projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, čímž zvýšila jejich flexibilitu s cílem pomoci řešit sociálně-ekonomický dopad pandemie COVID-19, jakož i na prominutí poplatků na dobu jednoho roku.

(59)    COM(2020) 346 ze dne 31. července 2020, k dispozici na adrese http://eur-lex.europa.eu/homepage.html.