EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.7.2020

COM(2020) 607 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí

ÚVOD

Listina základních práv Evropské unie mimo jiné stanoví, že děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho. Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989 stanoví právo dítěte být chráněno proti všem formám násilí 1 .

Pohlavní zneužívání dětí je zvláště závažná trestná činnost, která má pro oběti rozsáhlé a závažné celoživotní následky. Tyto trestné činy ubližují dětem a rovněž způsobují významnou a dlouhodobou sociální újmu. V mnoha případech jsou děti pohlavně zneužívány osobami, které znají a kterým důvěřují a na kterých jsou závislé 2 . Proto je obzvláště složité této trestné činnosti předcházet a odhalovat ji. Existují náznaky, že krize související s pandemií COVID-19 tento problém ještě zhoršila 3 , zejména v případě dětí žijících s osobami, které je zneužívají 4 . Kromě toho děti tráví více času než dříve online, často bez dozoru. To jim sice umožňuje pokračovat ve vzdělávání a zůstat v kontaktu se svými vrstevníky, existují však signály zvýšeného rizika, že děti přijdou do styku s online predátory 5 . Jelikož je více pachatelů izolovaných doma, poptávka po materiálech týkajících se pohlavního zneužívání dětí vzrostla (např. v některých členských státech o 25 % 6 ), což následně vede ke zvýšené poptávce po nových materiálech, a tudíž i k novým případům zneužívání 7 . 

Rada Evropy odhaduje, že v Evropě se jedno z pěti dětí stane obětí nějaké formy sexuálního násilí 8 . Pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí může mít různé formy a může k nim docházet jak online (např. je-li dítě přinuceno zapojit se do sexuálních praktik prostřednictvím živého vysílání přes internet nebo v podobě online výměny materiálů týkajících se pohlavního zneužívání děti), tak i offline (např. zapojení se do sexuálních praktik s dítětem nebo zapříčinění účasti dítě na dětské prostituci) 9 . Je-li zneužití zaznamenáno a sdíleno online, újma přetrvává. Oběti musí žít s vědomím, že fotografie a videa trestných činů zachycující ty nejhorší okamžiky v jejich životě volně kolují a kdokoli, včetně jejich přátel či příbuzných, je může vidět.

Exponenciální rozvoj digitálního světa byl zneužit k tomu, aby se tato trestná činnost stala skutečně globální, a bohužel usnadnil vytvoření globálního trhu pro materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí. V uplynulých několika letech došlo k dramatickému nárůstu nahlášených případů online pohlavního zneužívání dětí týkajících se EU (např. fotografie vyměňované v rámci EU, oběti v EU atd.): z 23 000 nahlášených případů v roce 2010 na téměř 725 000 v roce 2019, což zahrnovalo více než 3 miliony fotografií a videí 10 . K podobně dramatickému nárůstu došlo i globálně: z 1 milionu nahlášených případů v roce 2010 na téměř 17 milionů v roce 2019, což zahrnovalo téměř 70 milionů fotografií a videí 11 . Nahlášené případy naznačují, že EU se stala globálně největším hostitelem materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí (z více než poloviny objemu v roce 2016 na více než dvě třetiny v roce 2019) 12 .

Nedávné vyšetřování pohlavního zneužívání dětí v Německu vedlo k objevení více než 30 000 případných podezřelých, kteří používají skupinové chaty a služby zasílání zpráv ke sdílení materiálů, vzájemnému podněcování k vytváření nových materiálů a k výměně tipů a triků, jak provádět tzv. grooming obětí a jak skrývat svou činnost 13 . V důsledku používání šifrování mezi koncovými body je obtížnější, ne-li nemožné, pachatele identifikovat. V tomto konkrétním případě bylo v Německu dosud identifikováno pouze 72 podezřelých a 44 obětí.

Zavedení šifrování mezi koncovými body bylo sice prospěšné pro zajištění soukromí a zabezpečení komunikací, ale rovněž pachatelům usnadnilo přístup k bezpečným kanálům, kde mohou svou činnost, jako například obchodování s fotografiemi nebo videi, skrývat před donucovacími orgány. Používání šifrovací technologie pro účely trestné činnosti je proto třeba ihned řešit, a to prostřednictvím možných řešení, která by společnostem mohla umožnit odhalovat a hlásit pohlavní zneužívání dětí v elektronických komunikacích se šifrováním mezi koncovými body. Jakékoli řešení musí zajistit soukromí elektronických komunikací i ochranu dětí před pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním, jakož i ochranu soukromí dětí zobrazovaných v materiálech týkajících se pohlavního zneužívání dětí.

Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí je pro EU prioritou. Evropský parlament 14 i Rada 15 vyzvaly k dalším konkrétním opatřením. Podobné výzvy zazněly i globálně na mnoha fórech 16 včetně médií 17 , jelikož se ukázalo, že svět jako celek prohrává bitvu s těmito trestnými činy a selhává při účinné ochraně práva každého dítěte na život bez násilí. EU proto musí přehodnotit a zesílit své úsilí.

Tato strategie má za cíl zajistit na úrovni EU účinnou reakci v rámci boje proti pohlavnímu zneužívání dětí. Poskytuje rámec pro rozvoj silné a komplexní reakce na tyto trestné činy, a to v jejich online a offline formě. Stanoví osm iniciativ, jejichž cílem je vytvořit a rozvíjet vhodný právní rámec, posílit reakci donucovacích orgánů a vyvolat koordinovanou akci více zúčastněných stran v souvislosti s prevencí, vyšetřováním a pomocí obětem. Iniciativy využívají všechny dostupné nástroje na úrovni EU, a to pokud jde jak o hmotněprávní předpisy EU (oddíl I), tak o financování a spolupráci (oddíl II) 18 .. Tato strategie bude prováděna v průběhu příštích pěti let (2020–2025) 19 .

I. VYTVOŘENÍ A PROVÁDĚNÍ VHODNÉHO PRÁVNÍHO RÁMCE PRO OCHRANU DĚTÍ

V roce 2011 učinila EU důležitý krok v podobě přijetí směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí (2011/93/EU 20 ), jejíž provádění v členských státech nyní musí být naléhavě dokončeno. Zároveň je třeba řešit veškeré zjištěné legislativní mezery, a to prostřednictvím těch nejvhodnějších prostředků.

1.Zajištění úplného provedení stávajících právních předpisů (směrnice 2011/93/EU)

Směrnice proti pohlavnímu zneužívání dětí byla prvním komplexním právním nástrojem EU stanovujícím minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblasti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí a materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí, který pokrývá prevenci, vyšetřování a stíhání trestných činů a pomoc obětem a jejich ochranu.

Trestné činy zahrnují offline a online situace jako např. online sledování a distribuci materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí, tzv. grooming (tj. navázání citového vztahu s dítětem v online prostředí za účelem pohlavního zneužívání) a pohlavní zneužívání zachycené webovou kamerou. Nad rámec hmotného a procesního trestního práva směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy zavedly rozsáhlá správní (tj. nelegislativní) opatření, jako např. výměnu rejstříků trestů mezi členskými státy prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) v rámci prověřování před náborem u pracovních míst, která zahrnují přímé a pravidelné kontakty s dětmi, nebo školení odborných pracovníků, u nichž se předpokládá, že přijdou do styku s dětskými oběťmi pohlavního zneužívání. Tato opatření vyžadují zapojení a koordinaci více subjektů z různých oblastí správy (např. pracovníků donucovacích orgánů, z oblasti zdravotnictví, vzdělávání, sociálních služeb, orgánů zabývajících se ochranou dětí, soudnictví a právníků), jakož i soukromých subjektů (např. podniků a občanské společnosti).

Členské státy dosáhly při provádění směrnice významného pokroku. Stále však existuje značný prostor pro to, aby směrnice dosáhla svého plného potenciálu prostřednictvím úplného provedení všech jejích ustanovení členskými státy. Výzvy přetrvávají v oblastech prevence (zejména programů prevence pro pachatele a pro osoby, které se obávají, že by mohly spáchat trestný čin), trestního práva (zejména vymezení trestných činů a výše sankcí) a opatření pomoci, podpory a ochrany pro dětské oběti 21 . V roce 2019 Komise za účelem zajištění úplného provádění zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 23 členským státům 22 .

Komise bude nadále úzce spolupracovat s členskými státy na prioritním vyřešení všech zbývajících otázek a na zajištění úplného provedení směrnice a plného souladu se směrnicí v celé EU. Komise rovněž podpoří práci členských států v této oblasti, a to pokračováním usnadňování výměny osvědčených postupů a získaných poznatků 23 .

2.Zajištění toho, aby právní předpisy EU umožňovaly účinnou reakci

Komise posoudí, zda je třeba směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí aktualizovat, přičemž zohlední studii uvedenou v iniciativě č. 3 níže. Kromě směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí existuje více legislativních nástrojů na úrovni EU, které podporují a formují boj proti pohlavnímu zneužívání dětí, zejména pokud jde o úlohu, kterou při prevenci pohlavního zneužívání dětí a boji proti němu hraje soukromý sektor.

Návrhy týkající se elektronických důkazů 24 , které Komise předložila v dubnu 2018, hrají klíčovou roli při usnadňování rychlého přístupu ke klíčovým důkazům drženým soukromým sektorem, jako je např. totožnost osob, které nahrály na internet a sdílely materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí. Komise znovu opakuje svou výzvu k rychlému přijetí.

Kromě toho příslušný rámec zahrnuje směrnici o elektronickém obchodu 25 , která stanoví stávající pravidla odpovědnosti pro online zprostředkovatele a umožňuje mechanismy zaznamenávání a odstraňování protiprávních obsahů, a směrnici o soukromí a elektronických komunikacích 26 . Návrh Komise týkající se nařízení o soukromí a elektronických komunikacích 27 , který v současné době projednává Evropský parlament a Rada, aktualizuje právní rámec a nahradí směrnici o soukromí a elektronických komunikacích. Od prosince 2020 bude mít směrnice o soukromí a elektronických komunikacích rozšířenou působnost, a to v důsledku kodexu pro elektronické komunikace 28 . To by některým společnostem bránilo, aby (při neexistenci vnitrostátních legislativních opatření přijatých v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) pokračovaly ve svých vlastních opatřeních týkajících se dobrovolného odhalování, odstraňování a nahlašování online pohlavního zneužívání dětí. Komise se domnívá, že je nezbytné přijmout okamžité opatření k řešení tohoto problému. Navrhne proto úzce zaměřené legislativní řešení, jehož jediným cílem bude umožnit pokračování stávajících dobrovolných činností. Toto řešení by umožnilo získat čas nezbytný pro přijetí nového, dlouhodobějšího právního rámce a současně by zajistilo dodržování základních práv včetně práva na soukromí a práva na ochranu osobních údajů.

Komise se zavázala předložit návrhy týkající se legislativního rámce pro digitální služby, který by měl důsledky pro boj proti online materiálům týkajícím se pohlavního zneužívání dětí. Balíček předpisů k aktu o digitálních službách, který bude navržen do konce roku 2020 29 , objasní a aktualizuje pravidla týkající se bezpečnost a odpovědnosti pro digitální služby. V této souvislosti Komise zváží potřebu odstranit překážky pro dobrovolné činnosti za účelem řešení protiprávního obsahu, zboží nebo služeb zprostředkovávaných online, zejména pokud jde o služby online platforem.

Komise má za to, že boj proti online pohlavnímu zneužívání dětí vyžaduje jasné závazné povinnosti odhalovat a nahlašovat pohlavní zneužívání dětí, které zajistí větší jasnost a jistotu v práci donucovacích orgánů a příslušných aktérů v soukromém sektoru, aby mohli bojovat proti online zneužívání. Začne proto připravovat odvětvové právní předpisy za účelem účinnějšího boje proti online pohlavnímu zneužívání dětí, a to za plného respektování základních práv, zejména včetně práv na svobodu projevu, ochranu osobních údajů a práva na soukromí. Mechanismy, které zajistí odpovědnost a transparentnost, budou klíčovými prvky právních předpisů, v nichž by se mohlo zapojovat centrum uvedené v iniciativě č. 6.

Význam má rovněž nařízení o Europolu 30 , které určuje rozsah činností Europolu 31 . Komise ve svém pracovním programu na rok 2020 oznámila legislativní návrh na posílení působnosti Europolu za účelem zlepšení operativní policejní spolupráce. Europol odhalil limity v podpoře, kterou může poskytnout, a to v souvislosti s rychle rostoucí výzvou v podobě pohlavního zneužívání dětí. Schopnost Europolu poskytnout podporu členským státům je navíc narušena tím, že nemůže získávat osobní údaje přímo od soukromého sektoru, jehož infrastruktura je pachateli zneužívána k ukládání a sdílení materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí. Evropská komise tyto otázky dále posoudí v rámci nadcházejícího přezkumu mandátu Europolu, jehož přijetí je plánováno na čtvrté čtvrtletí roku 2020.

Tyto případné legislativní změny budou v souladu s politikou EU pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí a měly by zajistit, že bude existovat legislativní rámec umožňující a podporující příslušné zúčastněné strany v prevenci, odhalování, nahlašování a účinném jednání za účelem ochrany dětí v jakémkoliv případě pohlavního zneužívání dětí.

3.Určování legislativních mezer, osvědčených postupů a prioritních opatření

Prováděcí opatření, která členské státy sdělily Komisi, zahrnují opatření, která směrnice proti pohlavnímu zneužívání dětí jmenovitě nepožaduje, ale která byla členskými státy v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí považována za potřebná 32 . To naznačuje, že mohou existovat relevantní otázky, které směrnice dostatečně neřeší. Komise v září 2019 svolala odborný seminář, aby shromáždila více informací o těchto případných legislativních mezerách, a dospěla k závěru, že bude třeba další práce za účelem shromáždění dalších důkazů.

Jelikož směrnice byla přijata v roce 2011, mělo by být rovněž provedeno posouzení jejího provádění v praxi, a to kromě dalších kritérií z hlediska efektivity, účinnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU. Toto posouzení by mělo vzít v úvahu zejména online aspekty těchto trestných činů, u nichž existují pochyby, zda je stávající rámec vhodný pro daný účel i po devíti letech, během nichž došlo k významným technologickým změnám a exponenciálnímu růstu online sdílení. Díky technologiím je pro pachatele snazší než kdy dřív navázat kontakt s dětmi, sdílet fotografie zneužívání, skrýt svou totožnost a zisky a spiknout se, aby se vyhnuli odpovědnosti a páchali další trestné činy 33 .

Pachatelé jsou navíc čím dál sofistikovanější, pokud jde o využívání technologií a jejich technické schopnosti, a to včetně šifrování a anonymity (např. peer-to-peer sdílení souborů a využívání darknetu). Tato trestná činnost vytváří problémy v obecné rovině pro společnost a v konkrétní rovině pro donucovací orgány, jejichž úlohou je společnost chránit 34 .

S ohledem na výše uvedené Komise prioritně zahájí studii, jejímž cílem bude určit legislativní mezery, mezery při provádění, osvědčené postupy a prioritní opatření na úrovni EU a která posoudí:

·zda stávající právní předpisy EU řeší otázky, za jejichž účelem byly zavedeny, a

·zda existují nové otázky související s těmito trestnými činnostmi, které stávající právní předpisy řeší pouze částečně, nebo je neřeší vůbec. 

Studie zohlední probíhající práci Rady EU, aby bylo zajištěno účinné provádění jejích závěrů z října 2019 týkajících se boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, což by mohlo vést k vytvoření nebo aktualizaci národních akčních plánů na koordinaci činnosti na vnitrostátní úrovni. Studie zohlední rovněž usnesení Evropského parlamentu z listopadu 2019 35 , zprávu Evropského parlamentu o provedení směrnice o pohlavním zneužívání dětí z prosince 2017 36 a práci Lanzarotského výboru Rady Evropy 37 .

II. POSÍLENÍ REAKCE DONUCOVACÍCH ORGÁNŮ A ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE VŠECH ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí musí být veden na mnoha frontách, včetně společnosti obecně. Skutečného pokroku bude dosaženo pouze tehdy, když bude zintenzivněna práce v souvislosti s prevencí, hlášením, předáváním, vyšetřováním, ochranou a identifikací, vyřizováním a přijímáním navazujících kroků v každém jednotlivém případě. Sociální služby, zdravotničtí pracovníci, akademičtí pracovníci, výzkumníci, pedagogové, soudy, donucovací orgány, děti, rodiny, nevládní organizace, média a širší společnost – ti všichni musí hrát svou úlohu v přístupu, který je skutečně multidisciplinární a účastní se ho více stran.

4.Posílení úsilí donucovacích orgánů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU

Pohlavní zneužívání dětí vyžaduje kompetentní a komplexní reakci donucovacích orgánů, a to na vnitrostátní i evropské úrovni. Krize způsobená pandemií COVID-19 odhalila potřebu zlepšit digitální schopnosti donucovacích a justičních orgánů, aby si zachovaly svou schopnost účinně chránit občany, jak zdůraznil plán na podporu oživení z května 2020 38 .

Pokud jde o řešení pohlavního zneužívání dětí, struktura donucovacích orgánů v členských státech se liší. Má-li být zajištěna ochrana dětí v členských státech i mimo jejich hranice, je důležité, aby se členské státy mohly v rámci svých vnitrostátních policejních struktur spolehnout na specializované jednotky, které jsou řádně vybavené a personálně obsazené dobře vyškolenými zaměstnanci. V reakci na nedávnou vlnu rozsáhlých případů se řada členských států rozhodla navýšit počet svých zaměstnanců pracujících na předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boji proti němu, což Komise vřele vítá.

Členské státy by měly zvážit, zda v rámci těchto jednotek nezřídí týmy pro identifikaci obětí. Pokud tyto týmy již existují, členské státy by měly zvážit rozšíření kapacity na vnitrostátní úrovni na příslušné regionální a místní týmy.

Aby bylo možné proti této trestné činnosti účinně bojovat, členské státy by rovněž měly být schopny podílet se na společném unijním a mezinárodním úsilí o identifikaci dětí, a to společně s Evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) při Europolu nebo prostřednictvím mezinárodní databáze pohlavního vykořisťování dětí (ICSE), jíž poskytuje hosting Interpol. Zdroje, které jednotlivé členské státy přidělí na boj proti hrozbě pohlavního zneužívání dětí, by měly zohledňovat rovněž kapacitu dané země k podpoře mezinárodní spolupráce v této oblasti.

Případy pohlavního zneužívání dětí, zejména případy zahrnující digitální materiály, jsou jen zřídkakdy omezeny na jeden členský stát. Kromě udržování vnitrostátních databází zpravodajských informací by proto členské státy měly investovat do systematického předávání příslušných zpravodajských informací Europolu jakožto centrále EU pro informace o trestné činnosti, aby si poskytly vzájemnou podporu při řešení přeshraničních případů 39 .

Účinný boj proti pohlavnímu zneužívání dětí vyžaduje také špičkové technické kapacity. Některým vnitrostátním vyšetřovacím týmům chybí nezbytné znalosti a/nebo nástroje, např. aby mohly ve velkém množství zabavených fotografií nebo videí odhalit materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí, lokalizovat oběti nebo pachatele či provádět vyšetřování na darknetu nebo peer-to-peer sítích. Za účelem podpory rozvoje vnitrostátních kapacit, aby dokázaly udržet krok s technologickým vývojem, poskytuje Komise členským státům financování, a to prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF – policie) 40 . Kromě toho Komise poskytuje finanční prostředky v rámci fondu ISF – policie rovněž prostřednictvím akcí Unie, např. výzev k předkládání návrhů a veřejných zakázek souvisejících s bojem proti online a offline aspektům pohlavního zneužívání dětí 41 . Nová výzva k předkládání návrhů v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání dětí bude vyhlášena na konci roku 2020. Komise rovněž financuje výzkumné projekty v rámci programu Horizont 2020, a to za účelem podpory rozvoje vnitrostátních kapacit (v oblasti prosazování práva a v dalších oblastech) pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí 42 . Budoucí výzvy k předkládání návrhů týkajících se boje proti této trestné činnosti budou zahájeny v rámci nového rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa 43 .

Využití technik online vyšetřování v utajení je důležitým prostředkem pro infiltraci do sítí, které jsou ukryty za tímto druhem technologií. Ukázalo se, že tyto metody jsou velice efektivní z hlediska pochopení chování pachatele a interakce v rámci online poskytovaných služeb a že nakonec napomohly k uzavření komunikačních kanálů využívaných těmito pachateli, jakož i k jejich trestnímu stíhání. Stále důležitější potřebou z hlediska činnosti prosazování práva v těchto prostorech je schopnost účinně proniknout do obzvláště nebezpečných online skupin pachatelů. To může být umožněno prostřednictvím řady různých metod, které jsou v současné době dostupné pouze malému počtu členských států a partnerů mimo EU. Mělo by být zváženo, zda by tato schopnost neměla být dána k dispozici napříč EU, aby bylo možné účinněji cílit na tyto pachatele bez závislosti na jiných partnerech. Jádrem všech budoucích opatření by měly zůstat hodnoty EU a základní práva.

Za účelem usnadnění přístupu členských států k technickým nástrojům a znalostem rozvinutým na úrovni EU zřídí Europol inovační středisko a laboratoř 44 . Tato iniciativa rovněž umožní identifikovat v členských státech potřeby související s řešením výzev v podobě digitálních vyšetřování, což pomůže stanovit přidělení finančních prostředků EU na výzkum, inovace a rozvoj kapacit policie.

Inovační středisko a laboratoř členským státům dále usnadní přístup ke zdrojům a zkušenostem Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě při Europolu (EC3). Centrum EC3 hraje už od svého vzniku důležitou roli při podpoře členských států v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. Tato podpora má různé podoby, např.:

·Od roku 2014 centrum EC3 přispívá k úsilí týkajícímu se identifikace obětí. Opatření v rámci spolupráce s členskými státy a partnery s operačními smlouvami prostřednictvím pracovních skupin Europolu pro identifikaci obětí 45 a využívání různých investigativních přístupů včetně databáze ICSE vedlo k identifikaci téměř 360 dětí a 150 pachatelů.

·Europol (často ve spolupráci s agenturou Eurojust) pomohl koordinovat řadu úspěšných vyšetřování 46 .

·V rámci politického cyklu EU / platformy EMPACT pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti jsou každoročně prováděny specifické operativní akční plány pro boj proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí, které jsou podporovány Europolem 47 .

·Europol sehrává rozhodující úlohu při shromažďování, vypracovávání a zveřejňování zpráv, jako jsou např. zprávy posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA) 48 a posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu (IOCTA) 49 , které zahrnují zvláštní oddíly týkající se boje proti pohlavnímu zneužívání dětí.

·Europol kromě tří týdenních zpravodajských hlášení určených cílenému publiku rovněž spolupracoval se svými mezinárodními partnery na poskytování rad týkajících se bezpečnosti na internetu rodičům a pečovatelům 50 , aby během krize způsobené pandemií COVID-19 pomohl udržet děti na internetu v bezpečí 51 .. 

5.Umožnění členským státům, aby lépe chránily děti prostřednictvím prevence

Některými z článků směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, při jejichž plném provedení mají členské státy větší prodlevy, jsou články vyžadující zavedení programů prevence 52 , do nichž se musí zapojit různé druhy zúčastněných stran.

Co se týče prevence zaměřené na (případné) pachatele, problémy členských států se týkají programů ve všech fázích: předtím, než se osoba poprvé dopustí trestné činnosti, v průběhu trestního řízení nebo po něm a uvnitř vězení i mimo něj.

Výzkum zabývající se tím, co jedince motivuje, aby se stali pachateli, je nedostatečný a roztříštěný a komunikace mezi odborníky z praxe a výzkumníky je minimální: 

·Kvůli stávajícímu nedostatečnému výzkumu je ve všech fázích obtížné vypracovat a zavést účinné programy. Několik málo zavedených programů 53 je jen zřídka hodnoceno za účelem posouzení jejich účinnosti.

·Kromě toho spolu různé druhy odborníků z praxe působících v této oblasti (např. odpovědné orgány poskytující programy prevence pro osoby, které se obávají, že by mohly spáchat trestný čin, veřejné orgány odpovědné za programy prevence ve věznicích, nevládní organizace nabízející programy prevence na podporu opětovného začlenění pachatelů sexuálně motivovaných trestných činů do společnosti) vzájemně dostatečně nekomunikují o účinnosti programů, a to včetně komunikace o získaných poznatcích a osvědčených postupech.

Za účelem řešení těchto obtíží bude Komise pracovat na zřízení sítě pro prevenci tvořené relevantními a vyhlášenými odborníky z praxe a výzkumníky, která podpoří členské státy při zavádění použitelných, důsledně posuzovaných a účinných preventivních opatření ke snížení výskytu pohlavního zneužívání dětí v EU a k usnadnění výměny osvědčených postupů. Tato síť by konkrétně:

1.Umožnila vytvoření účinného cyklu, v němž informace proudí z praxe do výzkumu a z výzkumu do praxe:

·Výzkumníci by odborníkům z praxe poskytovali vědecky ověřené iniciativy a odborníci z praxe by výzkumníkům poskytovali průběžnou zpětnou vazbu k iniciativám prevence, aby dále přispěli k posílení důkazní základny. Do práce sítě by byla začleněna rovněž perspektiva obětí.

·Ačkoliv by síť pokrývala všechny oblasti související s prevencí pohlavního zneužívání dětí, byla by silně zaměřena na programy prevence určené pachatelům a osobám, které se obávají, že by mohly spáchat trestný čin, jelikož toto je oblast, kde se členské státy potýkají s nejvíce problémy.

·Je známo, že ne všichni pachatelé trpí pedofilní poruchou 54 (mezi další motivy této trestné činnosti patří vykořisťování za účelem finančního zisku) a že ne každá osoba trpící pedofilní poruchou skončí jako pachatel (někteří lidé vyhledají při řešení své pedofilie podporu). Pro pochopení procesu, v rámci kterého se osoba nakonec dopustí trestného činu, včetně rizikových faktorů a spouštěčů, je třeba značný výzkum. Některé statistiky ukazují, že až 85 % osob, které sledují fotografie zobrazující pohlavní zneužívání dětí, děti rovněž fyzicky zneužívají 55 . Sledování materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí rovněž představuje trestnou činnost, která vytváří poptávku po nových materiálech, a tudíž i nové fyzické zneužívání 56 .

·Síť by se řídila vědeckým přístupem k prevenci. Ačkoliv jsou údaje o prevalenci vzácné, studie naznačují, že okolo 3 % mužské populace by mohlo trpět pedofilní poruchou. Odborníci z praxe uznávají, že nejúčinnějším způsobem, jak ochránit oběti a snížit pracovní zátěž donucovacích orgánů, je řešení problému v jeho zárodku, a to uznáním této nepříjemné skutečnosti a zavedením preventivních opatření.

2.Podporovala činnosti členských států za účelem zvýšení povědomí prostřednictvím vytváření cílených mediálních kampaní a vzdělávacích materiálů:

·Usnadňovala by výměnu informací o vzdělávacích materiálech a budování kapacit a shromažďování příkladů „osvědčeného postupu“, které by sloužily jako inspirace pro mediální kampaně a vzdělávání napříč členskými státy. Pomohlo by to zamezit zdvojení úsilí, např. tím, že by se usnadnil překlad materiálů vytvořených v jiných členských státech a jejich adaptace na vnitrostátní kontext.

·Komise by za podpory sítě rovněž zahájila a podporovala osvětové kampaně, které by pomohly informovat děti, rodiče, pečovatele a pedagogy o rizicích a mechanismech a postupech prevence. Tyto kampaně by byly vytvořeny ve spolupráci se sítí.

·Úsilí o prevenci je nezbytné v souvislosti s organizacemi pracujícími s dětmi – sportovní centra a kluby, náboženské instituce, služby zdravotní péče, školy, mimoškolní aktivity –, aby bylo zvýšeno povědomí a aby byly informovány o způsobech prevence zneužívání, např. poskytováním cíleného vzdělávání 57 , zajištěním toho, aby měly zavedeny vhodné postupy a využívaly své pravomoci v rámci právních předpisů EU, která jim umožňuje vyžádat si trestní rejstříky za hranicemi prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů 58 . Tento vysoce účinný systém EU má zásadní význam pro předcházení pohlavnímu zneužívání, neboť umožňuje prověřovat případnou trestní minulost zájemců při náboru na profesionální nebo organizované dobrovolné činnosti zahrnující přímý a pravidelný kontakt s dětmi. Pracovníci ze všech odvětví, kteří mohou přijít do kontaktu s dětmi, musí být vyškoleni a vybaveni nástroji, které jim umožní odhalit prvotní náznaky možného sexuálního násilí a zneužívání a předcházet jim, a komunikovat s dětmi a jejich rodinami vhodným způsobem, který se bude řídit specifickými potřebami a nejlepšími zájmy dítěte. To zahrnuje rovněž donucovací orgány a soudnictví, kde jsou dětské oběti zapojeny do vyšetřování trestné činnosti osob, které je zneužily. Rodiny a pečovatelé, odborní pracovníci i širší veřejnost musí pochopit závažnost těchto trestných činů a zničující účinky, které tyto činy na děti mají, a musí jim být poskytnuta podpora potřebná k tomu, aby tyto trestné činy nahlásili a podpořili dětské oběti. To vyžaduje specializované informace, mediální kampaně a vzdělávání.

·Samotné děti musí mít znalosti a nástroje, které by jim mohly pomoci v tom, aby pokud možno nebyly konfrontovány se zneužíváním (např. jak bezpečně používat internet), a musí být informovány o tom, že určité chování je nepřijatelné. Komisí financovaná síť center pro bezpečnější internet 59 zvyšuje povědomí o bezpečnosti na internetu a prostřednictvím linek pomoci a horkých linek poskytuje informace, zdroje a pomoc týkající se široké škály témat souvisejících s digitální bezpečností, včetně tzv. groomingu a sextingu 60 . Dalšími příklady, jak lze tuto činnost provádět, je kampaň Rady Evropy One in Five (Jedno z pěti) 61 a iniciativa Europolu „#SayNo“ 62 . Pokud ke zneužití dojde, musí se děti cítit v bezpečí a podporovány, aby dokázaly promluvit, reagovat a věc nahlásit 63 , a to i tehdy, pokud ke zneužití došlo v rámci jejich důvěrného kruhu (tj. ze strany blízkých osob nebo jiných lidí, které znají a důvěřují jim), jak tomu často bývá. Musí mít rovněž přístup k bezpečným, dostupným a věku přiměřeným kanálům, kde mohou zneužití bez obav nahlásit. Úsilí o prevenci musí rovněž zohledňovat specifické okolnosti a potřeby různých skupin dětí, které jsou zvláště vystaveny rizikům pohlavního zneužívání, jako jsou např. děti se zdravotním postižením 64 , migrující děti (zejména nezletilé osoby bez doprovodu) a dětské oběti obchodování s lidmi (z nichž většina jsou dívky).

Cílem je zorganizovat síť do pracovních skupin, což usnadní výměnu osvědčených postupů a práci na konkrétních iniciativách, aby byl vytvořen hmatatelný výstup. Pracovní skupiny by mohly být organizovány dle praxe (tj. dle profesní zkušenosti, např. odborníci ze zdravotnické praxe, sociální pracovníci, pedagogičtí pracovníci, donucovací orgány, soudní orgány, vězeňské orgány, tvůrci politik a výzkumníci) a dle programu (tj. dle typu cílové skupiny programu prevence, např. pachatelé a osoby, které se obávají, že by mohly spáchat trestný čin, nebo vzdělávací akce a programy na zvyšování povědomí určené dětem, rodinám a komunitám).

Maximalizace úsilí v oblasti prevence pohlavního zneužívání dětí je zásadní. Exponenciální nárůst nahlášených případů pohlavního zneužívání dětí přetěžuje donucovací orgány v EU i globálně a potvrzuje konsenzus mezi odborníky z praxe (včetně donucovacích orgánů), že tento problém nelze vyřešit pouze prostřednictvím činnosti donucovacích orgánů, nýbrž že vyžaduje koordinaci více subjektů.

Cílem sítě by bylo posílit kapacitu v EU v oblasti prevence pohlavního zneužívání dětí a měla by globální dosah, aby mohla čerpat ze všech relevantních odborných znalostí v rámci EU i mimo ni. Byla by rovněž výrazně viditelná na internetu, což by usnadnilo sdílení její práce v rámci EU i globálně, aby z nejmodernějšího výzkumu a přístupů mohly profitovat všechny země.

Souhrnně lze říci, že síť pro prevenci by umožnila: a) účinnější opatření v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí (online a offline) v EU; b) účinnější a efektivnější využití stávajících (omezených) zdrojů v EU přidělených na prevenci pohlavního zneužívání dětí a c) účinnější globální spolupráci s partnery tak, aby mohla mít EU prospěch z globálních odborných znalostí, aniž by docházelo ke zdvojování úsilí.

6.Evropské středisko pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu

Komise začne pracovat na případném vytvoření evropského střediska pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu, a to na základě důkladné studie a posouzení dopadu. Toto středisko by členským státům poskytovalo komplexní podporu v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, a to online i offline, a zajišťovalo by koordinaci, aby se maximalizovalo efektivní využití zdrojů a zamezilo se zdvojování úsilí.

Evropský parlament vyzval k vytvoření střediska ve svém usnesení z listopadu 2019 65 a členské státy v závěrech Rady z října 2019 zdůraznily potřebu koordinovaného a mnohostranného přístupu 66 . Středisko by mohlo vycházet z osvědčených postupů a získaných poznatků od podobných středisek po celém světě, jako je např. Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti (NCMEC) ve Spojených státech, kanadské centrum pro ochranu dětí a australské centrum pro boj proti vykořisťování dětí.

Za účelem zajištění komplexní podpory členských států v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí a v závislosti na výsledku dalšího posouzení by středisko mohlo pokrývat tři oblasti:

1.Vymáhání práva: Europol je klíčovým aktérem v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, a to zejména díky analýzám a předávání nahlášených případů zneužívání obdržených ze Spojených států. V návaznosti na úlohu a zkušenosti Europolu by středisko mohlo spolupracovat s donucovacími orgány v EU a ve třetích zemích, aby bylo zajištěno, že oběti jsou co nejdříve identifikovány a je jim poskytnuta pomoc a že pachatelé předáni spravedlnosti. Středisko by mohlo podporovat členské státy tak, že od společností nabízejících své služby v EU bude dostávat hlášení týkající se pohlavního zneužívání dětí, ověří relevantnost těchto hlášení a poté je předá donucovacím orgánům, aby konaly. Středisko by rovněž mohlo podporovat společnosti, např. tak, že bude v EU spravovat jednotnou databázi známých materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí, aby se usnadnilo jejich odhalování v systémech společností, to vše v souladu s právními předpisy EU týkajícími se ochrany údajů. Kromě toho by středisko mohlo podporovat vymáhání práva tím, že bude koordinovat a usnadňovat odstraňování online materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí, které byly identifikovány prostřednictvím horkých linek.

Středisko by mohlo fungovat v souladu s přísnými kontrolními mechanismy, aby byla zajištěna odpovědnost a transparentnost. Středisko by případně mohlo hrát roli zejména při zajišťování toho, že nedojde k žádnému chybnému odstranění nebo zneužití vyhledávacích nástrojů pro nahlášení legitimního obsahu (včetně zneužití těchto nástrojů pro jiné účely než pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí) a při přijímání stížností od uživatelů, kteří mají pocit, že byl jejich obsah mylně odstraněn. Odpovědnost a transparentnost budou klíčovými prvky právních předpisů uvedených u klíčových opatření iniciativy č. 2.

2.Prevence: v návaznosti na činnost sítě pro prevenci by středisko mohlo podporovat členské státy při zavádění použitelných, důsledně posuzovaných a účinných multidisciplinárních preventivních opatření ke snížení výskytu pohlavního zneužívání dětí v EU, která by zohledňovala různou zranitelnost dětí v závislosti na jejich věku, pohlaví, vývoji a specifických okolnostech. Mohlo by usnadňovat koordinaci, aby se podpořilo co nejefektivnější využívání investovaných prostředků a dostupných odborných znalostí týkajících se prevence napříč EU, a zamezilo se zdvojování úsilí. Jakožto středisko pro propojování, rozvoj a šíření výzkumu a odborných znalostí by mohlo usnadnit a podpořit dialog mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami a pomoct rozvíjet nejmodernější výzkum a znalosti včetně lepších údajů. Mohlo by rovněž poskytovat vstupy tvůrcům politik na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU týkající se mezer v prevenci, jakož i jejich možná řešení.

3.Pomoc obětem: středisko by mohlo úzce spolupracovat s vnitrostátními orgány a globálními odborníky na zajištění toho, aby se obětem dostalo odpovídající a komplexní podpory, jak vyžaduje směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí a směrnice o právech obětí 67 , 68 . Mohlo by rovněž pracovat na podpoře výměny osvědčených postupů týkajících se ochranných opatření pro dětské oběti. Mohlo by také podporovat členské státy tím, že bude provádět výzkum (např. krátkodobých a dlouhodobých dopadů pohlavního zneužívání dětí na oběti) za účelem podpory politiky založené na důkazech týkající se pomoci obětem a podpory obětí, a že bude sloužit jako centrum odborných znalostí, aby se přispělo k lepší koordinaci a zamezilo se zdvojování úsilí. Středisko by rovněž mohlo podporovat oběti při odstraňování jejich fotografií a videí, aby bylo zajištěno jejich soukromí, a to i prostřednictvím aktivního vyhledávání online materiálů a informování společností 69 .

Středisko by mohlo sdružovat všechny iniciativy v rámci této strategie tím, že by umožnilo účinnější spolupráci mezi veřejnými orgány (včetně donucovacích orgánů), podniky a občanskou společností v EU i globálně a stalo by se referenčním subjektem v EU pro odborné znalosti v této oblasti:

·Iniciativy zaměřené na právní předpisy: středisko by mohlo se svými odbornými znalostmi pomáhat Komisi v její úloze podporovat členské státy při provádění směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. Tyto odborné znalosti, které by se časem rozšiřovaly spolu s tím, jak by středisko pokračovalo v určování mezer a osvědčených postupů v EU i mimo ni, by Komisi usnadnily vytváření politiky založené na důkazech, což by mohlo rovněž zajistit, aby právní předpisy EU byly aktuální a umožňovaly účinnou reakci.

·Iniciativy zaměřené na spolupráci a financování: ve spolupráci s Komisí, podobnými středisky v jiných zemích a s Globální aliancí WePROTECT pro ukončení sexuálního vykořisťování dětí by středisko mohlo zajistit, aby všechny členské státy měly okamžitý a centralizovaný přístup ke globálním osvědčeným postupům a aby děti na celém světě mohly mít prospěch z osvědčených postupů EU. Středisko by rovněž mohlo vycházet z výsledků sítě pro prevenci a ze zkušeností center pro bezpečnější internet.

Komise bude úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a členskými státy na prozkoumání různých možností provádění, včetně případného využití stávajících struktur pro funkce střediska, a to s cílem maximalizovat přidanou hodnotu, účinnost a udržitelnost střediska. Komise provede posouzení dopadu (přičemž studie bude zahájena okamžitě), aby určila nejlepší způsob, jak dále postupovat, a to včetně nejlepších mechanismů financování a právní formy, kterou by středisko mělo mít.

7.Povzbuzení odvětví v úsilí zajistit v jeho produktech ochranu dětí

Poskytovatelé určitých online služeb mají mimořádně dobrou pozici pro prevenci, odhalování a hlášení pohlavního zneužívání dětí, ke kterému dojde při využívání jejich infrastruktury nebo služeb.

V současné době řada společností odhaluje pohlavní zneužívání dětí dobrovolně. Jen za rok 2019 centrum NCMEC obdrželo od těchto společností téměř 17 milionů hlášení o případech pohlavního zneužívání dětí 70 . Tato hlášení nezahrnují pouze fotografie a videa zneužívání, ale rovněž situace, které představují bezprostřední nebezpečí pro děti (např. podrobnosti sjednávání setkání za účelem fyzického zneužití dítěte nebo hrozby sebevraždou, kterými dítě reagovalo na vydírání pachatele). Celé roky byly tyto nahlášené případy rozhodující pro záchranu dětí v EU před probíhajícím zneužíváním. Vedly například k:

·záchraně 11 dětí, z nichž některým byly pouhé 2 roky, které byly vykořisťovány sítí pachatelů ve Švédsku 71 ,

·největší operaci v historii proti pohlavnímu zneužívání dětí v Dánsku 72 ,

·záchraně devítileté dívky v Rumunsku, která byla více než rok zneužívána svým otcem 73 ,

·záchraně čtyřleté dívky a jejího desetiletého bratra v Německu, kteří byli zneužíváni svým otcem 74 ,

·zatčení pachatele ve Francii, který se dopustil tzv. groomingu na 100 dětech, aby od nich získal materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí 75 ,

·záchraně dvou dívek v Česku, které byly zneužity 52letým mužem, který si zneužití nahrál a distribuoval ho online 76 .

Úsilí, které společnosti vyvíjejí za účelem odhalování a nahlašování pohlavního zneužívání dětí, se významně liší. V roce 2019 zaslala jediná společnost, Facebook, téměř 16 milionů hlášení (94 % z celkového počtu za daný rok), zatímco další společnosti se sídlem ve Spojených státech zaslaly méně než 1 000 hlášení, a některé dokonce méně než 10 77 .

V loňském roce společnost Facebook oznámila své plány zavést standardně ve svých službách výměny rychlých zpráv šifrování mezi koncovými body. Odhaduje se, že pokud nebudou zavedena doprovodná opatření, mohlo by tím dojít ke snížení celkového počtu nahlášených případů pohlavního zneužívání dětí v EU (a globálně) o více než polovinu 78 a až o dvě třetiny 79 , jelikož v současnosti používané detekční nástroje v komunikacích se šifrováním mezi koncovými body nefungují.

Vzhledem ke klíčové roli, kterou některé online služby hrají při distribuci materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí, a k současnému a potenciálnímu významu tohoto odvětví v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí je zásadní, aby toto odvětví přijalo odpovědnost za ochranu dětí v rámci svých produktů, a to v souladu se základními právy EU včetně práva na soukromí a práva na ochranu osobních údajů.

V roce 2020 Komise začala v rámci internetového fóra EU pracovat na podpoře úsilí tohoto odvětví v boji proti online pohlavnímu zneužívání dětí. Toto fórum, které spojuje všechny ministry vnitra EU, vysoké představitele hlavních internetových společností, Evropský parlament a Europol, slouží od roku 2015 jako model pro úspěšnou mezioborovou spolupráci v boji proti online teroristickému obsahu a nyní se rozšířilo, aby pokrývalo rovněž online pohlavní zneužívání dětí. 80   

Kromě pokračující podpory boje proti online teroristickému obsahu poskytne internetové fórum EU také společný prostor pro sdílení osvědčených postupů a výzev, s nimiž se soukromí a veřejní aktéři setkávají v rámci boje proti online pohlavnímu zneužívání dětí, a to za účelem zvýšení vzájemného porozumění a společného nalezení řešení. Umožní rovněž politickou koordinaci na vysoké úrovni, aby se maximalizovala účinnost a efektivita opatření napříč EU.

Jednou z konkrétních iniciativ v rámci internetového fóra EU pro rok 2020 je \vytvoření technického odborného procesu, který bude mapovat a posuzovat možná řešení, která by společnostem umožnila odhalovat a hlásit případy pohlavního zneužívání dětí v elektronické komunikaci se šifrováním mezi koncovými body, a to za plného respektování základních práv a aniž by byla vytvářena nová zranitelná místa, kterých by mohli pachatelé trestné činnosti zneužít. Techničtí odborníci z akademické sféry, podniků, veřejných orgánů a organizací občanské společnosti budou zkoumat možná řešení zaměřená na zařízení, server a šifrovací protokol, které by mohly zajistit soukromí a zabezpečení elektronických komunikací i ochranu dětí před pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním.

8.Zlepšení globální ochrany dětí prostřednictvím spolupráce více zúčastněných stran

Pohlavní zneužívání dětí představuje globální realitu napříč všemi zeměmi a sociálními skupinami a dochází k němu offline i online. Odhaduje se, že v jakýkoliv daný okamžik je na světě více než 750 000 predátorů online, kteří si vyměňují materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí, živě vysílají zneužívání dětí, vynucují si na dětech vytváření sexuálního materiálu nebo se dopouštějí tzv. groomingu na dětech za účelem budoucího pohlavního zneužití 81 .

Níže uvedená mapa znázorňuje, kolik bylo v daném dni v reálném čase staženo vzorku materiálu týkajícího se pohlavního zneužívání dětí 82 :

Existují rovněž důkazy, že pachatelé cestují do třetích zemí, aby využili výhod shovívavějších legislativních rámců nebo omezených donucovacích kapacit a dopustili se zneužití, aniž by se museli obávat vymáhání práva. Důležitou úlohu při ochraně dětí hraje schopnost vyžadovat od osob, které páchají sexuální trestné činy na dětech, aby se po propuštění z vězení registrovaly a dodržovaly určité podmínky, které jim uložil soud nebo probační služba 83 .

Komise již roky podporuje globální úsilí prostřednictvím spolupráce 84 více zúčastněných stran, jelikož si je dobře vědoma, že k poražení sítě je třeba síť. Jedním z příkladů je Komisí financovaná databáze ICSE, jíž poskytuje hosting Interpol a v níž se nachází více než 1,5 milionu fotografií a videí, které pomohly identifikovat 20 000 obětí po celém světě, a to prostřednictvím společného úsilí více než 60 zemí (a Europolu), které jsou do databáze zapojeny 85 . Komise rovněž spolufinancuje síť horkých linek INHOPE 86 z více než 40 zemí za účelem snazšího odstraňování online materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí, které byly anonymně nahlášeny veřejností 87 . Komise bude za účelem posílení mezinárodní spolupráce v podpoře globálních opatření prostřednictvím financování nadále pokračovat. EU bude za účelem prevence a odstranění všech forem násilí na ženách a dívkách v pěti regionech celého světa 88 pokračovat zejména v podpoře iniciativy EU a OSN „Spotlight“ 89 .

V roce 2012 Komise spolu s příslušnými americkými orgány spoluzaložila globální alianci proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu 90 , která spojila 54 zemí za účelem zlepšení ochrany obětí, identifikace a trestního stíhání pachatelů, zvyšování povědomí a snížení dostupnosti online materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí. Tato iniciativa se sloučila s podobnou iniciativou ze Spojeného království WePROTECT, vytvořenou v roce 2014, což propojilo vlády s podniky a nevládními organizacemi. V roce 2016 se obě iniciativy dohodly, že spojí síly a utvoří Globální alianci WePROTECT za účelem ukončení pohlavního vykořisťování dětí na internetu, která v současné době zahrnuje 97 vlád, 32 globálních technologických společností, 33 organizací občanské společnosti a mezinárodních institucí a 5 regionálních organizací 91 . Na konci roku 2019 se tato organizace stala nezávislým právním subjektem ve formě nadace s omezenou odpovědností se sídlem v Nizozemsku.

Globální aliance WePROTECT zvýšila závazek zemí usilovat o koordinovanější reakci na globální boj proti pohlavnímu zneužívání dětí, a to na základě globálního posouzení hrozeb a modelové vnitrostátní reakce. To pomohlo objasnit výzvy a v členských státech to přispělo ke stanovení dosažitelných praktických cílů.

Komise bude s ohledem na svůj status spoluzakladatele nadále pokračovat v podpoře aliance jakožto člen jejího politického výboru, a to včetně financování. To Komisi umožní zajistit soudržnost s globálními iniciativami (zejména s těmi regulačními), což následně podpoří a posílí účinnost opatření v rámci EU, jelikož členské státy tak budou mít přístup ke globálním osvědčeným postupům. Komise zejména prostřednictvím své účasti v politickém výboru Globální aliance WePROTECT aktivně přispívá ke zvyšování úrovně ochrany dětí, identifikace pachatelů a podpory dětských obětí po celém světě. To usnadňuje úsilí EU o sdílení osvědčených postupů s vnitrostátními orgány třetích zemí a jejich podporu při zavádění mezinárodních norem v online prostoru (tj. při ochraně dětí) v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 92 . Komise tento druh globální spolupráce podporuje už roky a považuje Globální alianci WePROTECT za ústřední organizaci pro koordinaci a zefektivnění globálního úsilí a zlepšení regulace a pro zajištění účinnější globální reakce.

DALŠÍ KROKY

Tato strategie představuje rámec pro komplexní reakci na rostoucí hrozbu pohlavního zneužívání dětí v online i offline formě. Tato strategie bude představovat referenční rámec pro opatření EU v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí v období let 2020–2025. Bude rovněž sloužit jako základ pro iniciativy Komise, jako je např. strategie EU v oblasti práv dítěte, která má být přijata počátkem roku 2021.

Komise bude během nadcházejících měsíců a let úzce spolupracovat se společnostmi, organizacemi občanské společnosti, akademickou sférou, odborníky z praxe, výzkumníky, donucovacími orgány a dalšími veřejnými orgány a jinými příslušnými zúčastněnými stranami, a to v EU (včetně Evropského parlamentu a Rady) i globálně, aby zajistila účinné zkoumání a provádění osmi iniciativ předložených v této strategii.

Měl by být proveden vhodný právní rámec, který příslušným aktérům včetně společností umožní účinně reagovat, a to i při vyšetřování, prevenci a pomoci obětem.

Pohlavní zneužívání dětí je komplexní problém, který vyžaduje maximální spolupráci všech zúčastněných stran, které musí být schopny, ochotny a připraveny reagovat. Komise vzhledem k naléhavé potřebě přijmout účinné opatření vynaloží veškeré úsilí, aby zajistila, že tomu tak bude.

Naše děti jsou naše přítomnost a naše budoucnost. Komise bude nadále využívat všechny dostupné nástroje, aby zajistila, že je o tuto budoucnost nic nepřipraví.

(1)

     Z hlediska pohlavního zneužívání dětí v domácím kontextu má význam také Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí  ( CETS č. 210 ; COM(2016) 111 final ).

(2)

     To zahrnuje zejména děti se zdravotním postižením žijící v ústavní péči.

(3)

     Europol, Exploiting isolation: Offenders and victims of online child sexual abuse during the COVID-19 pandemic  (Zneužívání izolace: Pachatelé a oběti online pohlavního zneužívání dětí během pandemie COVID-19), 19. června 2020.

(4)

     Globální aliance WePROTECT, World Childhood Foundation, UNICEF, UNODC, WHO, ITU, End Violence Against Children a UNESCO, COVID-19 and its implications for protecting children online  (COVID-19 a jeho důsledky pro ochranu dětí na internetu), duben 2020.

(5)

     Tamtéž.

(6)

     Europol, Exploiting isolation: Offenders and victims of online child sexual abuse during the COVID-19 pandemic  (Zneužívání izolace: Pachatelé a oběti online pohlavního zneužívání dětí během pandemie COVID-19), 19. června 2020.

(7)

     Počet nahlášených případů pohlavního zneužívání dětí se v dubnu 2020 globálně zečtyřnásobil (4,1 milionu nahlášených případů) ve srovnání s dubnem 2019 (přibližně 1 milion), jak bylo oznámeno americkému Národnímu centru pro pohřešované a zneužívané děti.

(8)

     Rada Evropy, kampaň One in Five (Jedno z pěti).

(9)

     Tato strategie pro zjednodušení odkazuje na pohlavní zneužívání dětí, ale měla by být chápána tak, že pokrývá rovněž pohlavní vykořisťování dětí a materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí (v právních předpisech uváděné jako „dětská pornografie“).

(10)

     Jak bylo oznámeno americkému Národnímu centru pro pohřešované a zneužívané děti (NCMEC) . Americké právní předpisy vyžadují, aby internetové společnosti se sídlem ve Spojených státech hlásily centru NCMEC veškeré případy pohlavního zneužívání dětí, které objeví na svých sítích. Centrum NCMEC poté tyto nahlášené případy předá příslušným veřejným orgánům po světě, aby konaly. Jelikož největší internetové společnosti mají sídlo ve Spojených státech, centrum NCMEC fakticky centralizuje globální hlášení případů pohlavního zneužívání dětí.

(11)

     Tamtéž.

(12)

     Nadace Internet Watch Foundation, výroční zprávy z let 2016 až 2019 .

(13)

     BBC, Germany investigates 30,000 suspects over paedophile network (Německo vyšetřuje 30 000 podezřelých v souvislosti se sítí pedofilů), 29. června 2020;

   Frankfurter Allgemeine, Die schockierende Zahl des Tages: 30.000 Verdächtige (Šokující číslo dne: 30 000 podezřelých), 29. června 2020.

(14)

      Usnesení u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte , listopad 2019.

(15)

      Závěry Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí , říjen 2019.

(16)

     Například na summitu Globální aliance WePROTECT proti pohlavnímu vykořisťování dětí na internetu, který se konal v prosinci 2019 , nebo od účastníků dohody „Five Eyes“ (USA, Spojené království, Kanada, Austrálie a Nový Zéland) v červenci 2019 .

(17)

     Viz například série článků deníku New York Times zveřejňovaných od září 2019 do února 2020 , která veřejnosti odhalila hloubku a složitost tohoto problému.

(18)

     Více podrobností o provedených cílených konzultacích viz plán k tomuto sdělení .

(19)

     Provádění této strategie bude koordinováno s prováděním dalších příslušných strategií, které Komise nedávno přijala nebo brzy přijme, a to včetně strategií pro práva dítěte, práva obětí, obchodování s lidmi, bezpečnostní unii a rovnost žen a mužů.

(20)

      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, Úř. věst. L 335, 17.12.2011. Pro zjednodušení je v dokumentu na směrnici odkazováno jako na „směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí“.

(21)

     Více podrobností viz zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu se směrnicí 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii , COM(2016) 871 final, jakož i  zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící provádění opatření stanovených v článku 25 směrnice 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii , COM(2016) 872 final.

(22)

     Všechny členské státy s výjimkou DK (které není směrnicí vázáno) a dále CY, IE a NL (s nimiž probíhá dialog o souladu).

(23)

     Od roku 2017 Komise zorganizovala šest odborných seminářů za účelem podpory členských států při provádění směrnice. Další seminář týkající se prevence se bude konat do čtvrtého čtvrtletí roku 2020.

(24)

      Návrh nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, COM(2018) 225 a

návrh směrnice , kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení, COM(2018) 226.

(25)

      Směrnice 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“), Úř. věst. L 178, 17.7.2000.

(26)

      Směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), Úř. věst. L 201, 31.7.2002.

(27)

      Návrh nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích), COM(2017) 10 final.

(28)

      Směrnice (EU) 2018/1972 , kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, Úř. věst. L 321, 17.12.2018. Tato směrnice rozšiřuje působnost směrnice o soukromí a elektronických komunikacích na over the top (OTT) interpersonální komunikační služby, jako např. služby zasílání zpráv a elektronickou poštu. Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích neobsahuje právní základ pro dobrovolné zpracování údajů o obsahu a provozních údajů pro účely odhalování pohlavního zneužívání dětí. Poskytovatelé mohou takováto opatření uplatnit k tomu, aby omezili právo na důvěrnost, pouze na základě vnitrostátního právního předpisu, který splňuje požadavky článku 15 směrnice (proporcionalita atd.). Bez takových právních předpisů by opatření týkající se odhalování pohlavního zneužívání dětí přijatá těmito poskytovateli, kteří zpracovávají údaje o obsahu nebo provozní údaje, postrádala právní základ.

(29)

     Dne 2. června 2020 Komise zahájila otevřenou veřejnou konzultaci o legislativním balíčku o digitálních službách.

(30)

      Nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Úř. věst. L 135, 24.5.2016. Význam má rovněž nařízení o Eurojustu (nařízení (EU) 2018/1727 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust)), Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138.

(31)

     V tomto rámci mají význam rovněž:

- Nařízení (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, a zejména články 6 a 23 a 50. bod odůvodnění.

- Směrnice (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu, Úř. věst. L 303, 28.11.2018, která zavedla nová pravidla vyžadující, aby se platformy chovaly odpovědně, pokud jde o obsah třetích stran, jemuž poskytují hosting, a to s cílem lépe chránit veřejnost před šířením určitého nezákonného nebo škodlivého obsahu (včetně materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí).

(32)

     Například opatření, která zaměstnavatelům v profesích zahrnujících přímý a pravidelný kontakt s dětmi ukládají povinnost, aby při náborech zaměstnanců požadovali od kandidátů výpis z rejstříku trestů.

(33)

      ECPAT.org – What we do  (Organizace ECPAT.org – Co děláme), přístup dne 5. dubna 2020.

(34)

     Europol,  posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu (IOCTA) 2019 ; nezávislé šetření pohlavního zneužívání dětí, The Internet Investigation Report 2020  (Zpráva o šetření internetu pro rok 2020); mezinárodní aliance Virtual Global Taskforce Online Child Sexual Exploitation, 2019 Environmental Scan (Přehled o prostředí 2019).

(35)

      Usnesení Evropského parlamentu  ze dne 26. listopadu 2019 o právech dítěte u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte, 2019/2876(RSP).

(36)

      Zpráva Evropského parlamentu o uplatňování směrnice 2011/93/EU , prosinec 2017.

(37)

      https://www.coe.int/en/web/children/lanzarote-committee .

(38)

     Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci, COM(2020) 456 .

(39)

     Přeshraniční případy mohou vyžadovat podporu Eurojustu. Rovněž je důležité, aby byly soudní orgány vyškoleny v nakládání s případy pohlavního zneužívání dětí, a to včetně online aspektů tohoto problému.

(40)

     Další informace jsou k dispozici zde .

(41)

     Příklady projektů financovaných v rámci výzvy k předkládání návrhů z roku 2018 zahrnují projekty AviaTor , 4NSEEK a VERBUM_SAT .

(42)

     Příklady projektů zahrnují projekty ASGARD , GRACE , LOCARD a INSPECTr .

(43)

     Viz zde příklad výzvy k předkládání návrhů v oblasti výzkumu, otevřené do 22. srpna 2020.

(44)

     Jak bylo projednáno na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 7.–8. října 2019 .

(45)

     Další informace jsou k dispozici v těchto tiskových zprávách Europolu ze dne 27. 5. 2019 a 25. 10. 2019 .

(46)

     Viz například tyto tiskové zprávy Europolu ze dne 12. 3. 2020 , 31. 3. 2020 a 21. 4. 2020 , jakož i výroční zpráva Eurojustu 2019 , např. s. 13.

(47)

      Závěry Rady, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti na období let 2018 až 2021 , z května 2017.

(48)

     Poslední zpráva SOCTA je dostupná zde .

(49)

     Poslední zpráva IOCTA je dostupná zde .

(50)

     Další informace jsou k dispozici zde .

(51)

     Mezi další důležité iniciativy na úrovni EU týkající se ochrany dětí během šíření onemocnění COVID-19 patří  kampaň Betterinternetforkids.eu v reakci na COVID-19 .

(52)

     Zejména články 22, 23 a 24. Více podrobností viz zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu se směrnicí 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii , COM(2016) 871 final.

(53)

     Přehled programů prevence v EU a ve třetích zemích viz Di Gioia R., Beslay, L. (2018), Fighting child sexual abuse: prevention policies for offenders – Inception Report  (Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí: politiky prevence pro pachatele – úvodní zpráva), EUR 29344 EN, doi:10.2760/48791.

(54)

     V samohodnotícím průzkumu provedeném na vzorku 1 978 mladých dospělých mužů ze Švédska jich 4,2 % uvedlo, že někdy sledovali materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí ( Seto a kol. 2015 ). V dalším samohodnotícím průzkumu provedeném na vzorku 8 718 dospělých mužů v Německu uvedlo 2,4 % respondentů, že tyto materiály používají ( Dombert a kol. 2016 ).

(55)

      https://childrescuecoalition.org/the-issue/ .

(56)

     David Goldberg, I, Pedophile (Já, pedofil), The Atlantic, 26. srpna 2013.

(57)

     Viz například Erasmus+ , program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě.

(58)

     Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS). Další informace jsou k dispozici zde .

(59)

Další informace jsou k dispozici zde .

(60)

     Viz například irské centrum pro bezpečnější internet zde .

(61)

     Další informace jsou k dispozici zde .

(62)

     Další informace jsou k dispozici zde .

(63)

     Budoucí akční plán digitálního vzdělávání se bude rovněž zabývat pohlavním zneužíváním dětí na internetu.

(64)

      Zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva  Violence against children with disabilities (Násilí na zdravotně postižených dětech), 2015.

(65)

      Usnesení u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte z listopadu 2019.

(66)

      Závěry Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí z října 2019.

(67)

      Směrnice 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, Úř. věst. L 315, 14.11.2012. Tato směrnice doplňuje specifická ustanovení týkající se obětí pohlavního zneužívání dětí, která jsou obsažena ve směrnici proti pohlavnímu zneužívání dětí, o obecná práva obětí.

(68)

     Za účelem zajištění jednotného přístupu k politice EU v oblasti práv obětí by středisko mohlo spolupracovat také s platformou pro práva obětí zřízenou v rámci strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025) , COM(2020) 258 final.

(69)

     Středisko by rovněž mohlo fungovat jako obhájce dětských obětí, aby se zajistilo, že jsou vyslyšeny a zohledněny při tvorbě politik na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, a zvyšovat povědomí o právech dětí a o potřebách dětských obětí.

(70)

     Seznam společností, které v roce 2019 centru NCMEC nahlásily případy, a počet případů nahlášených každou z nich viz zde .

(71)

     Švédské centrum pro boj proti kyberkriminalitě SC3, švédská policie.

(72)

      Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu 2018 , Europol, strana 32.

(73)

     Jak bylo uvedeno v rumunských médiích, viz zde a zde .

(74)

     Jak bylo uvedeno německou spolkovou policií (BKA).

(75)

     Jak bylo uvedeno francouzskou policií.

(76)

     Jak bylo uvedeno českou policií.

(77)

     Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti, případy nahlášené poskytovateli elektronických služeb v roce 2019 .

(78)

     Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti, End-to-end encryption: ignoring abuse won’t stop it (Šifrování mezi koncovými body: ignorováním zneužívání nezastavíme).

(79)

     The New York Times, An Explosion in Online Child Sex Abuse: What You Need to Know  (Exploze online pohlavního zneužívání dětí: co potřebujete vědět), 29. 9. 2019.

(80)

      Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu 2019 , Europol, strana 34.

(81)

     OSN. Valné shromáždění, Rada pro lidská práva, zpráva zvláštního zpravodaje o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii, 13. července 2009.

(82)

      Child Rescue Coalition (Koalice pro záchranu dětí), stahování vzorku materiálu týkajícího se pohlavního zneužívání dětí v reálném čase dne 13. července 2020. Různé barvy teček naznačují různé sítě, z nichž byl materiál stahován.

(83)

     Viz 43. bod odůvodnění směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí (2011/93).

(84)

     Například Aliance pro lepší ochranu nezletilých na internetu  sdružuje Evropskou komisi, vedoucí společnosti v odvětví informačních a komunikačních technologií a mediální společnosti, nevládní organizace a Dětský fond OSN s cílem zlepšit internetové prostředí pro děti a mladé lidi pomocí posílení postavení uživatelů, lepší spolupráce a osvěty.

(85)

      Mezinárodní databáze pohlavního vykořisťování dětí provozovaná Interpolem , květen 2019.

(86)

     EU za účelem boje proti této trestné činnosti podporuje po více než 20 let jako součást politiky bezpečnějšího internetu (viz Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem , COM(2012) 196, 4. pilíř) spolupráci mezi donucovacími orgány, internetovým odvětvím a nevládními organizacemi v EU i globálně, a to včetně financování horkých linek.

(87)

     Finanční prostředky Komise na financování horkých linek a centrální hashové databáze „ICCAM“ jsou v současné době poskytovány v rámci Nástroje pro propojení Evropy; další financování Komise navrhla v rámci programu Digitální Evropa. Horké linky analyzují nahlášené případy a umístění poskytovatelů hostingových služeb a údaje o potvrzených případech materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí předávají příslušným donucovacím orgánům za účelem vyšetřování trestné činnosti a identifikace obětí a poskytovatelům hostingových služeb za účelem odstranění obsahu. Další informace naleznete zde .

(88)

     EU bude rovněž spolupracovat s organizacemi občanské společnosti (iniciativa „Spojme síly“) v subsaharské Africe za účelem snížení úrovně násilí, zneužívání, vykořisťování a zanedbávání páchaného na dětech a dospívajících, a to zejména v zemích nejpostiženějších pandemií COVID-19.

(89)

     Další informace o iniciativě „Spotlight“ jsou dostupné zde .

(90)

     Další informace o globální alianci proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu jsou dostupné zde .

(91)

     Od 17. června 2020. Další informace o Globální alianci WePROTECT jsou dostupné zde .

(92)

     Další informace o akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 naleznete zde .