EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020AE5237

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny [COM(2020) 746 final]

EESC 2020/05237

Úř. věst. C 123, 9.4.2021, p. 12–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

9.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 123/12


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny

[COM(2020) 746 final]

(2021/C 123/03)

Zpravodajka:

Judith VORBACH

Žádost o vypracování stanoviska

Evropská komise, 27. 11. 2020

Právní základ

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Odpovědná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato v sekci

14. 12. 2020

Přijato na plenárním zasedání

27. 1. 2021

Plenární zasedání č.

557

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

234/1/8

1.   Závěry a doporučení

1.1

EU vstoupila do nejhlubší recese ve své historii. Převládá nejistota a je třeba počítat s vážnými riziky. Krize způsobená pandemií také pravděpodobně prohloubí nerovnováhu a nerovnost. V této souvislosti EHSV vítá doporučení Komise. EHSV rovněž podporuje přístup založený na hospodářské politice s cílem podpořit oživení, navýšit investice, dále integrovat jednotný trh, zajistit spravedlivé pracovní podmínky a prohloubit HMU. EHSV důrazně podporuje balíček Next Generation EU a vyzývá k tomu, aby bylo co nejdříve dosaženo nezbytných dohod.

1.2

Oživení bude úspěšné pouze tehdy, pokud bude doprovázeno restrukturalizací našeho hospodářství a společnosti. Obnovení důvěry je klíčové pro stabilizaci poptávky. Fiskální pravidla by měla být posunuta směrem ke správě ekonomických záležitostí více zaměřené na prosperitu, včetně zlatého pravidla, a neměla by být opětovně uvedena v platnost, dokud nedojde k výraznému poklesu nezaměstnanosti. Dopad krize na nerovnost a socioekonomickou nejistotu by měl být zvážen pečlivěji. Mělo by se zlepšit jak podnikatelské, tak sociální prostředí. Je požadováno lepší zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti do politiky v oblasti klimatu a národních plánů na podporu oživení a odolnosti, jakož i rozhodná reforma daňových politik s cílem řešit hospodářské, sociální a environmentální výzvy. Bankovní unie a unie kapitálových trhů musí být dokončeny, přičemž jako prioritu je třeba stanovit stabilitu finančního trhu.

2.   Souvislosti návrhu

Komise doporučuje, aby členské státy eurozóny přijaly opatření s cílem:

2.1

zajistit politickou orientaci podporující oživení: fiskální politiky by měly zůstat příznivé po celý rok 2021. Až to podmínky dovolí, postupně ukončit podpůrná opatření, a to tak, aby se zmírnil sociální dopad krize a dopad krize na trh práce, a byla zajištěna udržitelnost dluhu. Zlepšit správu veřejných financí a zaměřit veřejné výdaje na potřeby v oblasti oživení a odolnosti;

2.2

provádět reformy, které posílí produktivitu a zaměstnanost, a zvýšit investice na podporu oživení v souladu se spravedlivou ekologickou a digitální transformací. Dále integrovat jednotný trh. Zajistit aktivní politiky na trhu práce, spravedlivé pracovní podmínky a zapojení sociálních partnerů do tvorby politik. Řešit daňové problémy vyplývající z digitalizace, bojovat proti agresivnímu daňovému plánování a podpořit stanovování cen uhlíku a ekologické zdanění;

2.3

posílit vnitrostátní institucionální rámce: upřednostňovat reformy v zájmu zajištění využívání finančních prostředků EU, posílit administrativní účinnost, snížit administrativní zátěž podniků a zavést účinné rámce pro boj proti podvodům, korupci a praní peněz. Zlepšit insolvenční rámce, a zajistit zlepšení v oblasti nevýkonných expozic a alokace kapitálu;

2.4

zajistit makrofinanční stabilitu: zachovat úvěrové kanály pro ekonomiku a opatření na podporu životaschopných podniků. Udržovat zdravé rozvahy bankovního sektoru, včetně pokračujícího řešení úvěrů se selháním;

2.5

dosáhnout pokroku při prohlubování HMU s cílem zvýšit odolnost. To přispěje k mezinárodní úloze eura a podpoří hospodářské zájmy Evropy na celosvětové úrovni.

3.   Obecné připomínky

3.1

Neutěšený výhled jarní hospodářské prognózy 2020, podle které v roce 2020 „upadla EU do nejhlubší hospodářské recese ve své historii“, byl potvrzen. Koronavirová krize vyvolala řadu otřesů na straně poptávky a nabídky, což se v roce 2020 dle očekávání promítlo do poklesu HDP o 7,8 %. Situace na trhu práce se rovněž zhoršila, ačkoli v důsledku ambiciózních politických opatření, jako jsou režimy zkrácené pracovní doby, se hospodářský propad plně neodráží v míře nezaměstnanosti. Stále však čelíme poklesu celkového počtu odpracovaných hodin a poklesu míry ekonomické aktivity, neboť odrazení pracovníci opustili trh práce.

3.2

Předpokládá se, že oživení v roce 2021 bude pomalejší, než se očekávalo. Vládne značná nejistota. EHSV zdůrazňuje, že je důležité předvídat řadu závažných rizik, včetně dvojí recese, masové nezaměstnanosti, úpadků, nestability finančního trhu, deflace a negativních dopadů nejistoty na spotřebu a samotné investice. Je rovněž pravděpodobné, že krize způsobená pandemií ještě zhorší stávající problémy, například nízkou úroveň investic, prohlubující se rozdíly mezi členskými státy a mezi regiony, nerovnosti v rámci společnosti a politické napětí. Vývoj v roce 2021 by navíc mohl vyústit v negativní dlouhodobé dopady, zatímco naléhavým problémem i dále zůstane řešení klimatické krize.

3.3

V této souvislosti EHSV vítá balíček doporučení Komise. Jsou v něm zohledněny mnohé z úvah, které byly vyjádřeny v dodatkovém stanovisku EHSV Hospodářská politika eurozóny 2020 (1). Oživení bude navíc úspěšné, pouze pokud bude doprovázeno restrukturalizací našeho hospodářství a společnosti s cílem dosáhnout integrovanější, demokratičtější a sociálně lépe rozvinuté Unie. V roce 2021 bude hlavní odpovědností tvůrců hospodářské politiky vytvořit prostředí příznivé pro udržitelný růst podporující začlenění. Je proto nezbytné obnovit důvěru.

3.4

EHSV důrazně podporuje rozhodnou reakci na úrovni EU – včetně facility na podporu oživení a odolnosti – s cílem bojovat proti krizi. Naléhavě nutná je solidarita, která umožní rychlé a účinné oživení. Evropské podniky, pracovníci a občanská společnost potřebují zdroje k překonání krize. Plán na podporu oživení by proto neměl být zpochybňován ani by nemělo dojít k prodlení při jeho provádění. Všech nezbytných dohod by mělo být dosaženo co nejdříve.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV vítá doporučení Komise, aby byla zajištěna politická orientace podporující oživení. Postupné ukončení podpůrných opatření příliš brzy by oslabilo účinky opatření EU pro boj proti krizi. Vlády by měly být schopny zavést nezbytná opatření bez ohledu na jejich aktuální zadlužení. Nejlepší způsob, jak dosáhnout udržitelných veřejných financí, je zajistit udržitelný růst podporující začlenění. Podpora produktivity by mohla v příštích letech urychlit snižování schodku (2). Aby se zabránilo návratu ke starým fiskálním pravidlům a zvládl se přechod na správu ekonomických záležitostí zaměřenou na prosperitu (3), EHSV požaduje, aby byl se v procesu přezkumu pokračovalo co nejdříve. Modernizovaná fiskální pravidla by v žádném případě neměla být uvedena v platnost, dokud nezaměstnanost výrazně neklesne.

4.2

EHSV vítá doporučení Komise zvýšit úroveň soukromých a veřejných investic. Pro dosažení krátkodobého oživení, posílení konkurenceschopnosti, zachování globální hospodářské síly a zabezpečení sociálního a ekologického základu pro blahobyt budoucích generací je naléhavě nutné přejít na udržitelné a ekologické investice, investice do infrastruktury a zdravotní péče nebo investice, které vytvářejí vyšší produktivitu. Za investici by měly být považovány i výdaje na rekvalifikaci pracovníků. EHSV poukazuje na své doporučení přijmout tzv. zlaté pravidlo.

4.3

Pandemie prohlubuje nerovnost a sociální vyloučení. Tíha krize dopadá na mnoho žen, migrantů, osob se zdravotním postižením nebo mladých lidí. Nejvíce postiženy budou pravděpodobně osoby, které byly zranitelné již před krizí. Ale i mnoho zaměstnanců s vysoce kvalitními pracovními místy se cítí být ohroženo zhoršením pracovních podmínek, snížením příjmů nebo nezaměstnaností. EHSV požaduje, aby se boj proti nerovnosti stal prioritou ve všech plánovaných opatřeních na podporu oživení. Dopad krize na sociální vyloučení, ale také na rostoucí socioekonomickou nejistotu, která postihuje podstatnou část populace, je třeba zvážit pečlivěji. Přínosy oživení by měly být rozděleny rovnoměrně. To je také zásadní pro posílení důvěry a stabilizaci poptávky.

4.4

Hlavní prioritou by měla zůstat hlubší integrace jednotného trhu. To zahrnuje také provádění zásad evropského pilíře sociálních práv. Zlepšení podnikatelského a sociálního prostředí musí jít ruku v ruce. EHSV poukazuje na pracovní dokument Komise Uskutečňování cílů udržitelného rozvoje OSN (Delivering on the UN's Sustainable Development Goals), který uvádí, že cíle udržitelného rozvoje budou i nadále směrovat EU, aby šla cestou udržitelného růstu, který respektuje možnosti naší planety, cestou blahobytu, začleňování a rovnosti. Tento přístup zohledňuje to, že hospodářství musí pracovat pro obyvatele a planetu.“ Iniciativy prosazující sociálnější Evropu zahrnují – vedle mnoha dalších – návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách a akční plán provádění evropského pilíře sociálních práv. EHSV rovněž přijal stanoviska k evropské rámcové směrnici o minimálním příjmu (4) a k evropským minimálním standardům v oblasti pojištění v nezaměstnanosti (5).

4.5

Vítána jsou také doporučení Komise týkající se trhu práce, včetně podpory spravedlivých pracovních podmínek, zajištění zapojení sociálních partnerů do tvorby politik a posílení sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání. EHSV požaduje vyšší standardy, pokud jde o zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti do politiky v oblasti klimatu. Strukturální změny k dosažení bezuhlíkového hospodářství by mohly být podpořeny sociálním dialogem mezi regiony a příslušnými sociálními partnery s cílem zabezpečit sociální aspekty. Bude rovněž zásadní zajistit zapojení občanské společnosti do vypracovávání a provádění národních plánů pro facilitu na podporu oživení a odolnosti, což má být taktéž sledováno v rámci procesu evropského semestru.

4.6

Jsou zapotřebí účinné rámce pro boj proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování, praní peněz a korupci. EHSV vyzývá k rozhodné reformě daňových politik s cílem řešit hospodářské, sociální a environmentální výzvy. To zahrnuje přesun od daňového zatížení práce k základům daně, jež jsou méně škodlivé pro nabídku práce, a to s přihlédnutím k souvisejícímu distribučnímu dopadu a tak, aby se zamezilo regresivním účinkům. EHSV rovněž požaduje naléhavé opatření týkající se hlasování kvalifikovanou většinou za podmínek doporučených v jeho předchozích stanoviscích (6). Je třeba prozkoumat koncept minimálního účinného zdanění zisků právnických osob a jeho možné uplatnění. V neposlední řadě vyzývá EHSV k tomu, aby se výrazně pokročilo se zaváděním nových vlastních zdrojů, tak jak je uvedeno v plánu na podporu oživení.

4.7

EHSV souhlasí s Komisí, že by měly být dokončeny bankovní unie a unie kapitálových trhů, přičemž prioritou by měla být stabilita finančního trhu. V bankovním sektoru jsou nyní výplaty dividend omezené, a to zejména na dobrovolné bázi. V případě bank, které využívají řadu opatření veřejné podpory, by měla být zvážena možnost zachování těchto omezení a znovuzavedení úplného pozastavení vyplácení i během procesu oživení. Tím by se snížilo riziko nestability finančního trhu a mohly by se také zvýšit očekávané výnosy bank.

V Bruselu dne 27. ledna 2021.

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG


(1)  Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 79.

(2)  Belgická národní banka odhaduje, že jednorázový schodek v roce 2020 související s krizí má potenciální jednorázový účinek ve výši -4,6 % HDP.

(3)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(4)  Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s.1.

(5)  Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 32.

(6)  Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 90, Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 29.


Top