EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52020AE2808
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing a Recovery and Resilience Facility’ (COM(2020) 408 final — 2020/0104 (COD)) — ‘Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing a Technical Support Instrument’ (COM(2020) 409 final — 2020/0103 (COD))
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti [COM(2020) 408 final – 2020/0104 (COD)], návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu [COM(2020) 409 final – 2020/0103 (COD)]
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti [COM(2020) 408 final – 2020/0104 (COD)], návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu [COM(2020) 409 final – 2020/0103 (COD)]
EESC 2020/02808
Úř. věst. C 364, 28.10.2020, p. 132–138
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
28.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 364/132 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti
[COM(2020) 408 final – 2020/0104 (COD)]
návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu
[COM(2020) 409 final – 2020/0103 (COD)]
(2020/C 364/18)
Hlavní zpravodaj: |
Dimitris DIMITRIADIS |
Konzultace |
Rada Evropské unie, 10. 6. 2020 Evropský parlament, 17. 6. 2020 |
Právní základ |
čl. 175 odst. 3 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
Odpovědná sekce |
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost |
|
|
Přijato na plenárním zasedání |
16. 7. 2020 |
Plenární zasedání č. |
553 |
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
208/4/4 |
1. Závěry a doporučení
1.1 |
EHSV vítá navrhovanou facilitu na podporu oživení a odolnosti (dále také jen „facilita“) (1). |
1.2 |
Návrh Evropské komise má hospodářský rozměr a v podstatě také podporuje prohlubování a sjednocování evropské rodiny, neboť posiluje solidaritu a spolupráci mezi členskými státy. |
1.3 |
Návrh Evropské komise je mj. dokladem toho, že při náležité politické vůli je Evropská unie schopna účinně čelit vážným krizím, navrhnout seriózní a přesvědčivá řešení a učinit potřebné a proveditelné kompromisy, což v konečném důsledku přispívá k rozsáhlému prosazování evropského ideálu. |
1.4 |
EHSV se domnívá, že by facilita měla podpořit přechod ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice s použitím finančních prostředků z programu Next Generation EU (2) ke zmírnění sociálně-ekonomických dopadů přechodu v nejvíce zasažených regionech. |
1.5 |
V souvislosti s krizí COVID - 19 se potřeba udržitelného, zeleného a digitálního oživení stala ještě naléhavější, neboť je v jejím rámci nutné poskytnout podporu těm nejzranitelnějším regionům. |
1.6 |
EHSV se již dříve jasně vyjádřil, že „je zastáncem silné vazby programu na podporu reforem (3) s evropským semestrem“ (4). Proto by se plány předložené členskými státy měly zabývat hlavními výzvami stanovenými v rámci evropského semestru a měly by být harmonizované se zásadami Zelené dohody pro Evropu a digitální agendy. |
1.7 |
Rychlá a účinná koordinace opatření mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropskou radou je nutná k tomu, aby nedocházelo k prodlením, která by mohla ohrozit naplnění cílů facility. |
1.8 |
Vzhledem ke krátké době, během níž by měly být připraveny a dokončeny různé plány projektů, je nutná okamžitá a komplexní reakce ze strany členských států. |
1.9 |
EHSV považuje za důležité, aby členské státy úzce spolupracovaly s Evropskou komisí na schválení, sledování a zajištění úspěšného dokončení plánů projektů, které budou v rámci facility předloženy. |
1.10 |
Plány by měly zajistit přímou finanční podporu malým a středním podnikům. |
1.11 |
EHSV považuje za velmi důležité, že každé oznámené opatření, zejména takové, které poskytuje finanční podporu, by mělo být doprovázeno jasnými a pro podniky vstřícnými informacemi o tom, jaký druh podpory je poskytován, jak mohou malé a střední podniky účinně získat přístup k různým existujícím finančním nástrojům EU, koho mohou na úrovni EU kontaktovat s případnými dotazy, které vnitrostátní orgány jsou zapojeny do přidělování finančních prostředků, na které vnitrostátní subjekty se mohou malé a střední podniky obracet, jaká je úloha vnitrostátních bank a jaké jsou jejich povinnosti. |
1.12 |
Předložení, schválení, sledování a dokončení projektů by bylo možné urychlit tím, že by byly aktivně zapojeny konzultační společnosti ze soukromého sektoru, které mají v příslušných oblastech globální zkušenosti. |
1.13 |
EHSV ještě jednou zdůrazňuje, že je třeba sdílet v EU osvědčené postupy a že se musí urychlit byrokratické procesy týkající se přidělování a přerozdělování dostupných fondů, k čemuž musí Evropská komise poskytnout nezbytnou technickou podporu (5). |
1.14 |
Součástí plánů předložených členskými státy by měly být úloha pro sociální partnery a občanskou společnost a zohlednění jejich názorů v plánech. EHSV konkrétně již vybízel k aktivnější úloze pro organizovanou občanskou společnost „…v dosahování obsahového souladu reformních programů mezi vnímáním Evropské komise a členských států“ (6). |
1.15 |
Nástroj pro technickou podporu může působit jako účinný doplněk k balíčkům opatření, které jsou navrženy Komisí s cílem řešit hospodářské důsledky pandemie COVID-19. |
2. Úvod a obecné připomínky
2.1 |
Cílem navrhované facility je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie zlepšováním odolnosti a schopnosti přizpůsobení členských států, zmírňováním sociálních a hospodářských dopadů krize a podporou ekologické a digitální transformace, jejichž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Evropy, a přispět tak k obnově růstového potenciálu ekonomik členských států po krizi COVID-19, podporovat tvorbu pracovních míst a udržitelný růst. |
2.2 |
Nástroj bude založen na poskytování nevratné finanční podpory a půjček na pomoc zemím – zejména pro země s nižším příjmem na obyvatele a vysokou nezaměstnaností –, a reagovat tak přiměřeně na závažné hospodářské účinky pandemie. |
2.3 |
Tyto půjčky budou sehrávat doplňkovou úlohu k nevratné podpoře a budou těžit z výhodných podmínek dlouhé splatnosti a příznivých úrokových sazeb, ke kterým má Unie přístup. |
2.4 |
Pandemie COVID-19 je určující globální zdravotní krize naší doby, která k 12. červnu 2020 stála život více než 420 000 lidí (7). COVID-19 znamená mnohem víc než zdravotní krizi: má obrovský sociálně-ekonomický dopad po celém světě, jehož rozsah je zatím obtížné posoudit. Podle poslední zprávy o globálním hospodářství Světové banky, Světové hospodářské vyhlídky (Global Economic Prospects) (červen 2020) způsobí koronavirový šok nejhlubší celosvětovou recesi od druhé světové války. |
2.5 |
Očekává se, že globální ekonomika v roce 2020 poklesne o 5,2 %, což je zhruba trojnásobek poklesu během světové finanční krize v letech 2008–2009. Mezi vyspělými ekonomikami se v roce 2020 očekává reálný růst úrovně HDP ve výši -6,1 % ve Spojených státech, resp. -9,1 % v eurozóně. Jak výslovně uvádí zpráva Světové banky z června 2020 (8): „Vzhledem k tomu, že se očekává, že více než 90 % EMDE [nově se rozvíjející trhy a rozvojové ekonomiky] se bude v tomto roce potýkat s poklesem příjmů na osobu, je pravděpodobné, že mnoho milionů lidí upadne zpět do chudoby“.
Ekonomickými důsledky šoku způsobeného COVID-19 jsou (9):
|
2.6 |
Jak je nyní obecně známo, opatření, která pomáhají řešit zdravotní krizi, mohou zhoršit krizi hospodářskou, a naopak. Zploštění křivky pandemie nevyhnutelně povede ke strmosti křivky makroekonomické recese a ohrozí všechny dodavatelské řetězce, včetně těch oblastí, které jsou nezbytné pro přežití (potraviny a léčivé přípravky). Pokud by měl být vliv pandemie nadále narůstat, může následovat finanční krize, která bude mít za následek kolaps půjček, dlouhodobější celosvětovou recesi a pomalejší oživení. Jak uvádí zpráva Světové banky z června 2020 Světové hospodářské vyhlídky (Global Economic Prospects), „[z]vyšování úrovně dluhu způsobilo, že globální finanční systém je zranitelnější vůči napětí na finančních trzích“. |
2.7 |
Proto jsou nutné naléhavé a rozsáhlé finanční intervence zaměřené na odstraňování ekonomických důsledků nedávné krize, díky kterým budou ekonomiky členských států odolnější a lépe připravené na budoucnost. |
2.8 |
Hospodářské priority by měly být tyto:
|
2.9 |
Komise nyní navrhuje uplatnit posílený rozpočet EU, který by pomohl odstranit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19, nastartovat oživení a připravit lepší budoucnost pro příští generaci. K zajištění toho, aby bylo oživení udržitelné, vyvážené, inkluzivní a spravedlivé pro všechny členské státy, navrhuje Evropská komise vytvořit nový nástroj oživení, Next Generation EU, který bude součástí silného, moderního a vylepšeného dlouhodobého rozpočtu EU. Stěžejním prvkem programu Next Generation EU bude facilita na podporu oživení a odolnosti (10). |
3. Obecné principy facility na podporu oživení a odolnosti a nástroje pro technickou podporu
3.1 |
EHSV velmi vítá a podporuje navrhovanou facilitu na podporu oživení a odolnosti (dále jen „facilita“) a nástroj pro technickou podporu (dále jen „nástroj“), jež mají za cíl nabídnout rozsáhlou finanční podporu veřejným investicím a reformám, zejména pokud jde o zelenou transformaci a digitální transformaci, které nejenže ekonomikám členských států poskytnou větší odolnost a lépe je připraví na budoucnost, ale také jim pomohou rychleji a účinněji překonat důsledky pandemie. |
3.2 |
EHSV je hluboce znepokojen hospodářskými důsledky pandemie v členských státech, zejména pokud se jedná o nárůst nezaměstnanosti, jež v některých jižních zemích EU dosáhla mezi mladými lidmi až 33 %, jakož i o nárůst míry chudoby. |
3.3 |
EHSV souhlasí s tím, že pandemie zřejmě představuje „nejhorší hospodářský šok od velké hospodářské krize, s ničivými důsledky pro miliony našich občanů a podniků, a pochopitelně s potenciálem prohloubit ekonomické a sociální rozdíly – je tu riziko velké fragmentace“ (11). |
3.4 |
EHSV již dříve zdůraznil, že nedávný ekonomický vývoj „nebyl rovnoměrný po celém území EU a eurozóny a že průběh konvergence zůstává stále neuspokojivý. Taktéž téma udržitelnosti zůstává pro EU stále komplikovanější výzvou“ (12). |
3.5 |
EHSV je toho názoru, že „evropská integrace se nachází na rozcestí. Jedno ponaučení, které plyne z nedávné dlouhotrvající hospodářské krize a z hlubokých sociálních důsledků této krize v některých členských státech, je to, že neexistence hospodářské a sociální konvergence mezi členskými státy a regiony je hrozbou pro politickou udržitelnost evropského projektu a všech výhod, které tento projekt přináší evropským občanům“ (13). |
3.6 |
EHSV je toho názoru, že „[s] těmito iniciativami by mělo jít ruku v ruce posílení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, neboli jeho schopnosti zvyšovat svou produktivitu a životní úroveň udržitelným způsobem, a současné dosažení klimatické neutrality, a to zejména prostřednictvím výzkumu, vývoje a většího počtu a lepších kvalifikací pracovní síly“ (14). |
3.7 |
EHSV se domnívá, že „[r]ozvoj hospodářské odolnosti a odolnosti trhu práce a rovněž hospodářské, sociální, environmentální a institucionální udržitelnosti by měl být zásadou, podle níž se řídí politiky, které posílí vzestupnou konvergenci a spravedlnost při přechodu na klimaticky neutrální hospodářství (tj. hospodářství, v němž jsou emise a absorpce skleníkových plynů vyvážené) a zároveň vyřeší výzvy spojené s digitalizací a demografickými změnami“ (15). EHSV dále tedy podporuje požadavek, aby se Evropská unie zavázala k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a v souladu s tím upravila svůj cíl snížit do roku 2030 množství skleníkových plynů. Ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2019 o nedostatečném úsilí při snižování emisí („Environment Emissions Gap Report“) se uvádí, že má-li se globální oteplování omezit na 1,5 oC, je nutné, aby se celosvětové emise snížily o 7,6 % ročně, a to už od letošního roku. To by přispělo k celosvětovému cíli snížení o nejméně 68 % do roku 2030. |
3.8 |
Proto EHSV souhlasí s tím, že hlavním cílem facility by mělo být:
|
3.9 |
EHSV by rád zdůraznil, že tyto investice a reformy by se měly zaměřit na výzvy a investiční potřeby související se zelenou a digitální transformací, a tím zajistiti udržitelné oživení. |
3.10 |
Nyní se obecně má za to, že ekologicky stimulační politiky jsou výhodnější než tradiční fiskální stimuly a klimaticky pozitivní politiky rovněž nabízejí vynikající ekonomické charakteristiky. Zelené projekty výstavby, například dodatečně instalované izolace nebo infrastruktura obnovitelných zdrojů energie, mohou přinést četné účinky díky dlouhodobému snížení nákladů na energie a účinkům přetékání (flow on) do širší ekonomiky. |
3.11 |
EHSV souhlasí s tím, že kromě směřování finančních prostředků do zvládnutí krize a do relevantního biomedicínského výzkumu a investování do širší bezpečnosti, bezpečného cestování a bezpečného obchodu je nyní čas, aby finanční instituce a vlády zavedly taxonomii EU pro udržitelné investice (2019), postupné opouštění fosilních paliv díky rozvoji stávajících technologií udržitelné energie, přesměrování dotací od fosilních paliv do zelených a inteligentních infrastrukturních projektů na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, investice do oběhové a nízkouhlíkové ekonomiky, posun od průmyslového k regenerativnímu zemědělství a investice do potravinového zabezpečení, podporu evropských dodavatelských řetězců, snížení potřebnosti dopravy a využívání limitů digitální revoluce při současném zajištění bezpečnosti sítí IKT (16). |
3.12 |
EHSV souhlasí s Mezinárodní energetickou agenturou, že přechod na čistou energii může pomoci nastartovat evropské hospodářství včetně ambiciózního programu cílů v oblastech, jako jsou vytváření pracovních míst a změna klimatu, prostřednictvím modernizace energetických systémů. S ohledem na to, že od vlád přímo nebo nepřímo pochází více než 70 % světových investic do energetiky, záleží na jejich opatřeních v této době krize více než jindy. Nastavení politik může aktivně posunout investice spojené s energiemi na udržitelnější cestu a současně zajistit, aby energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a systémy uskladňování energie byly ústředním tématem hospodářského oživení. Stimulační programy v odvětví energetiky by měly být upřednostňovány s cílem podpořit stávající pracovní síly, vytvářet nová pracovní místa a podněcovat ke snižování emisí. Mezinárodní energetická agentura (17) radí, „Stavějte na tom, co už máte – a buďte ambiciózní“. Politiky s existujícími právními a institucionálními strukturami se budou nejsnadněji rozvíjet. |
3.13 |
EHSV rozhodně souhlasí s tím, že facilita zřízená tímto nařízením by měla přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. |
3.14 |
EHSV vyjadřuje své přesvědčení, že nástroj by měl být založen hlavně na poskytování nevratné finanční podpory na pomoc zemím – zejména pro země s nižším příjmem na obyvatele a vysokou nezaměstnaností –, a reagovat tak přiměřeně na závažné hospodářské účinky pandemie, zatímco půjčky budou sehrávat doplňkovou úlohu k nevratné podpoře a měly by těžit z výhodných podmínek dlouhé splatnosti a příznivých úrokových sazeb, ke kterým má Unie přístup. |
3.15 |
EHSV podporuje úmysl Komise plně využít potenciál rozpočtu EU a mobilizovat investice a předsunout finanční podporu do prvních let obnovy, a to kombinovaným přijetím nouzového evropského nástroje na podporu oživení ve výši 808 984,090 milionu EUR (v běžných cenách) a posíleného víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027. |
3.16 |
EHSV vyzývá „k pokračování účinných strukturálních reforem s dobře zacílenými investičními strategiemi“ (18). |
3.17 |
EHSV souhlasí se zřízením samostatného nástroje pro technickou podporu, který bude dostupný pro všechny členské státy a který bude nástupcem programu na podporu strukturálních reforem (19). |
4. Vypracování plánů na podporu oživení a odolnosti, předložení plánu, jeho posouzení a časové lhůty
4.1 |
EHSV je přesvědčen, že finanční prostředky facility musí být rozděleny členským státům co možná nejdříve, a ty by je naopak měly účinně využívat, aby se maximalizovaly přínosy této facility. |
4.2 |
Členské státy by měly připravit vnitrostátní plány na podporu oživení a odolnosti, v nichž stanoví program reforem a investic na další čtyři roky. |
4.3 |
EHSV se domnívá, že by tyto plány měly být zaměřené na hlavní výzvy, kterým členské státy čelí, jak jsou identifikovány v evropském semestru, v oblastech, jako je konkurenceschopnost, produktivita, vzdělávání a kvalifikace, zdraví, zaměstnanost a hospodářská, sociální a územní soudržnost. Zajistí rovněž to, aby se investice a reformy patřičně zaměřily na výzvy související se zelenou a digitální transformací, s cílem pomoci vytvořit pracovní místa, podpořit udržitelný růst a umožnit Unii, aby se stala odolnější. |
4.4 |
EHSV se domnívá, že je nezbytné posílit stávající rámec pro poskytování podpory malým a středním podnikům a poskytnout jim přímou finanční podporu prostřednictvím inovativního nástroje, aby se tak uchránily před úpadkem. |
4.5 |
Každé oznámené opatření, zejména takové, které poskytuje finanční podporu, by mělo být doprovázeno jasnými a pro podniky vstřícnými informacemi o tom, jaký druh podpory je poskytován, jak mohou malé a střední podniky účinně získat přístup k různým existujícím finančním nástrojům EU, koho mohou na úrovni EU kontaktovat s případnými dotazy, které vnitrostátní orgány jsou zapojeny do přidělování finančních prostředků, na které vnitrostátní subjekty se mohou malé a střední podniky obracet, jaká je úloha vnitrostátních bank a jaké jsou jejich povinnosti atd. |
4.6 |
EHSV se domnívá, že by se během tohoto procesu měly skutečně brát v potaz úloha pro sociální partnery a občanskou společnost a jejich názory. |
4.7 |
EHSV již navrhl „zavést pravidlo, podle kterého by členskému státu mělo být poskytnuto financování pouze tehdy, pokud při rozhodování o balíčcích víceletých reformních závazků (20) plně uplatňuje zásadu partnerství a skutečně zapojuje sociální partnery a občanskou společnost. Uplatňování zásady partnerství je zásadní pro zajištění toho, aby byly provedeny reformy založené na objektivních údajích a spojené se skutečným stavem ekonomiky jednotlivých členských států“ (21). |
4.8 |
EHSV souhlasí s tím, že plány by měly být posuzovány Komisí na základě transparentních kritérií, konkrétně, mimo jiné, zda se od plánu očekává, že bude účinně řešit výzvy určené v rámci procesu evropského semestru, zda tento plán přispívá k posílení růstového potenciálu a hospodářské a sociální odolnosti daného členského státu, a zda přispívá k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zda plán obsahuje opatření relevantní pro ekologickou a digitální transformaci a zda je odhad nákladů předložený členským státem přiměřený a realistický a odpovídá očekávanému dopadu na hospodářství. |
4.9 |
EHSV se domnívá, že pro přidělování finančních prostředků by se rovněž měla zohledňovat konvergenční kritéria (22). |
4.10 |
EHSV považuje za rozumné, že:
|
4.11 |
EHSV zdůrazňuje, že je nutné vyhradit dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné účinně tuto facilitu provést a dosáhnout jejích cílů. Poukazuje rovněž na to, že pokud převládnou postoje prosazující krátkodobé provádění plánu, pak by mohlo nakonec dojít k tomu, že se nepodaří splnit cíle, které v něm byly stanoveny. |
4.12 |
EHSV zdůrazňuje, že je nutná rychlá a účinná koordinace opatření mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropskou radou, aby nedocházelo k prodlením, která by mohla ohrozit naplnění cílů facility. Je také nutná okamžitá a komplexní reakce ze strany členských států, vzhledem ke krátké době, během níž by měly být připraveny a dokončeny různé plány projektů. Členské státy by měly úzce spolupracovat s Evropskou komisí na schválení, sledování a zajištění úspěšného dokončení plánů projektů, které budou v rámci facility předloženy. Předložení, schválení, sledování a dokončení projektů by bylo možné urychlit tím, že by byly aktivně zapojeny konzultační společnosti ze soukromého sektoru, které mají v příslušných oblastech globální zkušenosti. |
4.13 |
EHSV ještě jednou zdůrazňuje, že je třeba sdílet v EU osvědčené postupy a že se musí urychlit byrokratické procesy týkající se přidělování a přerozdělování dostupných fondů, k čemuž musí Evropská komise poskytnout nezbytnou technickou podporu (23). |
5. Nástroj pro technickou podporu
5.1 |
EHSV podporuje trvalé strukturální reformy zaměřené na sociální a hospodářský rozvoj, včetně budování institucionálních kapacit za účelem zlepšení kvality správy. Tyto reformy by měly být specifické pro jednotlivé země a měly by mít demokratickou podporu, takže by se mělo zabránit univerzálnímu přístupu platnému pro všechny členské státy (24). |
5.2 |
EHSV souhlasí s tím, že nástroj pro technickou podporu by měl mít za cíl doprovázet vnitrostátní orgány žádajících členských států ve všech fázích nebo v konkrétních fázích reformního procesu. |
5.3 |
EHSV zdůrazňuje potřebu toho, aby nástroj pro technickou podporu podporoval orgány členských států v jejich úsilí při navrhování reforem podle jejich vlastních priorit a při zvyšování jejich kapacity za účelem vytváření a provádění reformních politik a strategií, přičemž také s prospěchem využijí osvědčené postupy a zkušenosti orgánů v jiných členských státech. |
5.4 |
EHSV souhlasí s tím, že nástroj pro technickou podporu může působit jako účinný doplněk k balíčkům opatření, které jsou navrženy Komisí s cílem řešit hospodářské důsledky pandemie COVID-19. |
V Bruselu dne 16. července 2020.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Luca JAHIER
(1) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, COM(2020) 408 final, 28.5.2020.
(2) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení, COM(2020) 442 final.
(3) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropské funkce stabilizace, COM(2018) 387 final.
(4) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 121.
(5) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 53.
(6) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 121.
(7) https://ourworldindata.org/grapher/total-deaths-covid-19.
(8) Světová banka, Světové hospodářské vyhlídky (Global Economic Prospects) (červen 2020).
(9) Koundouri, P., Athens University of Economics and Business Working Paper, 2020.
(10) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, COM(2020) 408 final, 28.5.2020.
(11) Vyjádření komisaře Gentiloniho na tiskové konferenci k facilitě na podporu oživení a odolnosti, tisková zpráva Evropské komise, 28. května 2020.
(12) Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 106.
(13) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 23.
(14) Tamtéž.
(15) Tamtéž.
(16) Koundouri, P., Never Waste a Good Crisis: For a Sustainable Recovery from COVID-19, duben 2020.
(17) Mezinárodní energetická agentura: https://www.iea.org/.
(18) Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 106.
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).
(20) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
(21) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 53.
(22) Tamtéž.
(23) Tamtéž.
(24) Tamtéž.