EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020AE2808

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti [COM(2020) 408 final – 2020/0104 (COD)], návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu [COM(2020) 409 final – 2020/0103 (COD)]

EESC 2020/02808

Úř. věst. C 364, 28.10.2020, p. 132–138 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

28.10.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 364/132


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti

[COM(2020) 408 final – 2020/0104 (COD)]

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu

[COM(2020) 409 final – 2020/0103 (COD)]

(2020/C 364/18)

Hlavní zpravodaj:

Dimitris DIMITRIADIS

Konzultace

Rada Evropské unie, 10. 6. 2020

Evropský parlament, 17. 6. 2020

Právní základ

čl. 175 odst. 3 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

 

 

Přijato na plenárním zasedání

16. 7. 2020

Plenární zasedání č.

553

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

208/4/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá navrhovanou facilitu na podporu oživení a odolnosti (dále také jen „facilita“) (1).

1.2

Návrh Evropské komise má hospodářský rozměr a v podstatě také podporuje prohlubování a sjednocování evropské rodiny, neboť posiluje solidaritu a spolupráci mezi členskými státy.

1.3

Návrh Evropské komise je mj. dokladem toho, že při náležité politické vůli je Evropská unie schopna účinně čelit vážným krizím, navrhnout seriózní a přesvědčivá řešení a učinit potřebné a proveditelné kompromisy, což v konečném důsledku přispívá k rozsáhlému prosazování evropského ideálu.

1.4

EHSV se domnívá, že by facilita měla podpořit přechod ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice s použitím finančních prostředků z programu Next Generation EU (2) ke zmírnění sociálně-ekonomických dopadů přechodu v nejvíce zasažených regionech.

1.5

V souvislosti s krizí COVID - 19 se potřeba udržitelného, zeleného a digitálního oživení stala ještě naléhavější, neboť je v jejím rámci nutné poskytnout podporu těm nejzranitelnějším regionům.

1.6

EHSV se již dříve jasně vyjádřil, že „je zastáncem silné vazby programu na podporu reforem (3) s evropským semestrem“ (4). Proto by se plány předložené členskými státy měly zabývat hlavními výzvami stanovenými v rámci evropského semestru a měly by být harmonizované se zásadami Zelené dohody pro Evropu a digitální agendy.

1.7

Rychlá a účinná koordinace opatření mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropskou radou je nutná k tomu, aby nedocházelo k prodlením, která by mohla ohrozit naplnění cílů facility.

1.8

Vzhledem ke krátké době, během níž by měly být připraveny a dokončeny různé plány projektů, je nutná okamžitá a komplexní reakce ze strany členských států.

1.9

EHSV považuje za důležité, aby členské státy úzce spolupracovaly s Evropskou komisí na schválení, sledování a zajištění úspěšného dokončení plánů projektů, které budou v rámci facility předloženy.

1.10

Plány by měly zajistit přímou finanční podporu malým a středním podnikům.

1.11

EHSV považuje za velmi důležité, že každé oznámené opatření, zejména takové, které poskytuje finanční podporu, by mělo být doprovázeno jasnými a pro podniky vstřícnými informacemi o tom, jaký druh podpory je poskytován, jak mohou malé a střední podniky účinně získat přístup k různým existujícím finančním nástrojům EU, koho mohou na úrovni EU kontaktovat s případnými dotazy, které vnitrostátní orgány jsou zapojeny do přidělování finančních prostředků, na které vnitrostátní subjekty se mohou malé a střední podniky obracet, jaká je úloha vnitrostátních bank a jaké jsou jejich povinnosti.

1.12

Předložení, schválení, sledování a dokončení projektů by bylo možné urychlit tím, že by byly aktivně zapojeny konzultační společnosti ze soukromého sektoru, které mají v příslušných oblastech globální zkušenosti.

1.13

EHSV ještě jednou zdůrazňuje, že je třeba sdílet v EU osvědčené postupy a že se musí urychlit byrokratické procesy týkající se přidělování a přerozdělování dostupných fondů, k čemuž musí Evropská komise poskytnout nezbytnou technickou podporu (5).

1.14

Součástí plánů předložených členskými státy by měly být úloha pro sociální partnery a občanskou společnost a zohlednění jejich názorů v plánech. EHSV konkrétně již vybízel k aktivnější úloze pro organizovanou občanskou společnost „…v dosahování obsahového souladu reformních programů mezi vnímáním Evropské komise a členských států“ (6).

1.15

Nástroj pro technickou podporu může působit jako účinný doplněk k balíčkům opatření, které jsou navrženy Komisí s cílem řešit hospodářské důsledky pandemie COVID-19.

2.   Úvod a obecné připomínky

2.1

Cílem navrhované facility je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie zlepšováním odolnosti a schopnosti přizpůsobení členských států, zmírňováním sociálních a hospodářských dopadů krize a podporou ekologické a digitální transformace, jejichž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Evropy, a přispět tak k obnově růstového potenciálu ekonomik členských států po krizi COVID-19, podporovat tvorbu pracovních míst a udržitelný růst.

2.2

Nástroj bude založen na poskytování nevratné finanční podpory a půjček na pomoc zemím – zejména pro země s nižším příjmem na obyvatele a vysokou nezaměstnaností –, a reagovat tak přiměřeně na závažné hospodářské účinky pandemie.

2.3

Tyto půjčky budou sehrávat doplňkovou úlohu k nevratné podpoře a budou těžit z výhodných podmínek dlouhé splatnosti a příznivých úrokových sazeb, ke kterým má Unie přístup.

2.4

Pandemie COVID-19 je určující globální zdravotní krize naší doby, která k 12. červnu 2020 stála život více než 420 000 lidí (7). COVID-19 znamená mnohem víc než zdravotní krizi: má obrovský sociálně-ekonomický dopad po celém světě, jehož rozsah je zatím obtížné posoudit. Podle poslední zprávy o globálním hospodářství Světové banky, Světové hospodářské vyhlídky (Global Economic Prospects) (červen 2020) způsobí koronavirový šok nejhlubší celosvětovou recesi od druhé světové války.

2.5

Očekává se, že globální ekonomika v roce 2020 poklesne o 5,2 %, což je zhruba trojnásobek poklesu během světové finanční krize v letech 2008–2009. Mezi vyspělými ekonomikami se v roce 2020 očekává reálný růst úrovně HDP ve výši -6,1 % ve Spojených státech, resp. -9,1 % v eurozóně. Jak výslovně uvádí zpráva Světové banky z června 2020 (8): „Vzhledem k tomu, že se očekává, že více než 90 % EMDE [nově se rozvíjející trhy a rozvojové ekonomiky] se bude v tomto roce potýkat s poklesem příjmů na osobu, je pravděpodobné, že mnoho milionů lidí upadne zpět do chudoby“.

Ekonomickými důsledky šoku způsobeného COVID-19 jsou (9):

1)

zvýšení nejistoty, což zvyšuje obezřetnostní úspory;

2)

snížení spotřeby;

3)

snížení zájmu o produktivní investice;

4)

riziko nezaměstnanosti, přičemž u části nezaměstnaných je pravděpodobné, že jejich nezaměstnanost bude trvalá;

5)

pokles objemu světového obchodu a rovněž významné narušení globálních dodavatelských řetězců;

6)

pokles cen komodit (zejména cen ropy), v důsledku čehož je financování tradičních vývozců komodit z běžného účtu zvláště obtížné;

7)

prudký nárůst vyžadovaného rizikového pojištění za držení rizikových aktiv.

2.6

Jak je nyní obecně známo, opatření, která pomáhají řešit zdravotní krizi, mohou zhoršit krizi hospodářskou, a naopak. Zploštění křivky pandemie nevyhnutelně povede ke strmosti křivky makroekonomické recese a ohrozí všechny dodavatelské řetězce, včetně těch oblastí, které jsou nezbytné pro přežití (potraviny a léčivé přípravky). Pokud by měl být vliv pandemie nadále narůstat, může následovat finanční krize, která bude mít za následek kolaps půjček, dlouhodobější celosvětovou recesi a pomalejší oživení. Jak uvádí zpráva Světové banky z června 2020 Světové hospodářské vyhlídky (Global Economic Prospects), „[z]vyšování úrovně dluhu způsobilo, že globální finanční systém je zranitelnější vůči napětí na finančních trzích“.

2.7

Proto jsou nutné naléhavé a rozsáhlé finanční intervence zaměřené na odstraňování ekonomických důsledků nedávné krize, díky kterým budou ekonomiky členských států odolnější a lépe připravené na budoucnost.

2.8

Hospodářské priority by měly být tyto:

1)

je důležité zajistit, aby zůstala pracovní síla nadále zaměstnaná, i když je v karanténě nebo je nucena zůstat doma;

2)

vlády by měly směřovat finanční podporu institucím veřejného a soukromého sektoru, které podporují zranitelné skupiny občanů;

3)

malé a střední podniky by měly být ochráněny před úpadkem (nutnost toho, aby peníze daňových poplatníků podporovaly velké nefinanční korporace, je mnohem méně jednoznačná);

4)

budou nutné politiky na podporu finančního systému, například stoupání nesplácených úvěrů;

5)

měly by být přijaty fiskální balíčky srovnatelné s poklesem HDP v důsledku krize.

2.9

Komise nyní navrhuje uplatnit posílený rozpočet EU, který by pomohl odstranit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19, nastartovat oživení a připravit lepší budoucnost pro příští generaci. K zajištění toho, aby bylo oživení udržitelné, vyvážené, inkluzivní a spravedlivé pro všechny členské státy, navrhuje Evropská komise vytvořit nový nástroj oživení, Next Generation EU, který bude součástí silného, moderního a vylepšeného dlouhodobého rozpočtu EU. Stěžejním prvkem programu Next Generation EU bude facilita na podporu oživení a odolnosti (10).

3.   Obecné principy facility na podporu oživení a odolnosti a nástroje pro technickou podporu

3.1

EHSV velmi vítá a podporuje navrhovanou facilitu na podporu oživení a odolnosti (dále jen „facilita“) a nástroj pro technickou podporu (dále jen „nástroj“), jež mají za cíl nabídnout rozsáhlou finanční podporu veřejným investicím a reformám, zejména pokud jde o zelenou transformaci a digitální transformaci, které nejenže ekonomikám členských států poskytnou větší odolnost a lépe je připraví na budoucnost, ale také jim pomohou rychleji a účinněji překonat důsledky pandemie.

3.2

EHSV je hluboce znepokojen hospodářskými důsledky pandemie v členských státech, zejména pokud se jedná o nárůst nezaměstnanosti, jež v některých jižních zemích EU dosáhla mezi mladými lidmi až 33 %, jakož i o nárůst míry chudoby.

3.3

EHSV souhlasí s tím, že pandemie zřejmě představuje „nejhorší hospodářský šok od velké hospodářské krize, s ničivými důsledky pro miliony našich občanů a podniků, a pochopitelně s potenciálem prohloubit ekonomické a sociální rozdíly – je tu riziko velké fragmentace“ (11).

3.4

EHSV již dříve zdůraznil, že nedávný ekonomický vývoj „nebyl rovnoměrný po celém území EU a eurozóny a že průběh konvergence zůstává stále neuspokojivý. Taktéž téma udržitelnosti zůstává pro EU stále komplikovanější výzvou“ (12).

3.5

EHSV je toho názoru, že „evropská integrace se nachází na rozcestí. Jedno ponaučení, které plyne z nedávné dlouhotrvající hospodářské krize a z hlubokých sociálních důsledků této krize v některých členských státech, je to, že neexistence hospodářské a sociální konvergence mezi členskými státy a regiony je hrozbou pro politickou udržitelnost evropského projektu a všech výhod, které tento projekt přináší evropským občanům“ (13).

3.6

EHSV je toho názoru, že „[s] těmito iniciativami by mělo jít ruku v ruce posílení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, neboli jeho schopnosti zvyšovat svou produktivitu a životní úroveň udržitelným způsobem, a současné dosažení klimatické neutrality, a to zejména prostřednictvím výzkumu, vývoje a většího počtu a lepších kvalifikací pracovní síly“ (14).

3.7

EHSV se domnívá, že „[r]ozvoj hospodářské odolnosti a odolnosti trhu práce a rovněž hospodářské, sociální, environmentální a institucionální udržitelnosti by měl být zásadou, podle níž se řídí politiky, které posílí vzestupnou konvergenci a spravedlnost při přechodu na klimaticky neutrální hospodářství (tj. hospodářství, v němž jsou emise a absorpce skleníkových plynů vyvážené) a zároveň vyřeší výzvy spojené s digitalizací a demografickými změnami“ (15). EHSV dále tedy podporuje požadavek, aby se Evropská unie zavázala k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a v souladu s tím upravila svůj cíl snížit do roku 2030 množství skleníkových plynů. Ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2019 o nedostatečném úsilí při snižování emisí („Environment Emissions Gap Report“) se uvádí, že má-li se globální oteplování omezit na 1,5 oC, je nutné, aby se celosvětové emise snížily o 7,6 % ročně, a to už od letošního roku. To by přispělo k celosvětovému cíli snížení o nejméně 68 % do roku 2030.

3.8

Proto EHSV souhlasí s tím, že hlavním cílem facility by mělo být:

1)

podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU;

2)

zmírňovat sociální a hospodářské dopady krize a

3)

podporovat zelenou a digitální transformaci s cílem dosáhnout klimaticky neutrální Evropy do roku 2050, aby se tak přispělo k obnovení růstového potenciálu ekonomik členských států po krizi COVID-19, posílila tvorba pracovních míst a podpořil udržitelný růst.

3.9

EHSV by rád zdůraznil, že tyto investice a reformy by se měly zaměřit na výzvy a investiční potřeby související se zelenou a digitální transformací, a tím zajistiti udržitelné oživení.

3.10

Nyní se obecně má za to, že ekologicky stimulační politiky jsou výhodnější než tradiční fiskální stimuly a klimaticky pozitivní politiky rovněž nabízejí vynikající ekonomické charakteristiky. Zelené projekty výstavby, například dodatečně instalované izolace nebo infrastruktura obnovitelných zdrojů energie, mohou přinést četné účinky díky dlouhodobému snížení nákladů na energie a účinkům přetékání (flow on) do širší ekonomiky.

3.11

EHSV souhlasí s tím, že kromě směřování finančních prostředků do zvládnutí krize a do relevantního biomedicínského výzkumu a investování do širší bezpečnosti, bezpečného cestování a bezpečného obchodu je nyní čas, aby finanční instituce a vlády zavedly taxonomii EU pro udržitelné investice (2019), postupné opouštění fosilních paliv díky rozvoji stávajících technologií udržitelné energie, přesměrování dotací od fosilních paliv do zelených a inteligentních infrastrukturních projektů na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, investice do oběhové a nízkouhlíkové ekonomiky, posun od průmyslového k regenerativnímu zemědělství a investice do potravinového zabezpečení, podporu evropských dodavatelských řetězců, snížení potřebnosti dopravy a využívání limitů digitální revoluce při současném zajištění bezpečnosti sítí IKT (16).

3.12

EHSV souhlasí s Mezinárodní energetickou agenturou, že přechod na čistou energii může pomoci nastartovat evropské hospodářství včetně ambiciózního programu cílů v oblastech, jako jsou vytváření pracovních míst a změna klimatu, prostřednictvím modernizace energetických systémů. S ohledem na to, že od vlád přímo nebo nepřímo pochází více než 70 % světových investic do energetiky, záleží na jejich opatřeních v této době krize více než jindy. Nastavení politik může aktivně posunout investice spojené s energiemi na udržitelnější cestu a současně zajistit, aby energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a systémy uskladňování energie byly ústředním tématem hospodářského oživení. Stimulační programy v odvětví energetiky by měly být upřednostňovány s cílem podpořit stávající pracovní síly, vytvářet nová pracovní místa a podněcovat ke snižování emisí. Mezinárodní energetická agentura (17) radí, „Stavějte na tom, co už máte – a buďte ambiciózní“. Politiky s existujícími právními a institucionálními strukturami se budou nejsnadněji rozvíjet.

3.13

EHSV rozhodně souhlasí s tím, že facilita zřízená tímto nařízením by měla přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu.

3.14

EHSV vyjadřuje své přesvědčení, že nástroj by měl být založen hlavně na poskytování nevratné finanční podpory na pomoc zemím – zejména pro země s nižším příjmem na obyvatele a vysokou nezaměstnaností –, a reagovat tak přiměřeně na závažné hospodářské účinky pandemie, zatímco půjčky budou sehrávat doplňkovou úlohu k nevratné podpoře a měly by těžit z výhodných podmínek dlouhé splatnosti a příznivých úrokových sazeb, ke kterým má Unie přístup.

3.15

EHSV podporuje úmysl Komise plně využít potenciál rozpočtu EU a mobilizovat investice a předsunout finanční podporu do prvních let obnovy, a to kombinovaným přijetím nouzového evropského nástroje na podporu oživení ve výši 808 984,090 milionu EUR (v běžných cenách) a posíleného víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027.

3.16

EHSV vyzývá „k pokračování účinných strukturálních reforem s dobře zacílenými investičními strategiemi“ (18).

3.17

EHSV souhlasí se zřízením samostatného nástroje pro technickou podporu, který bude dostupný pro všechny členské státy a který bude nástupcem programu na podporu strukturálních reforem (19).

4.   Vypracování plánů na podporu oživení a odolnosti, předložení plánu, jeho posouzení a časové lhůty

4.1

EHSV je přesvědčen, že finanční prostředky facility musí být rozděleny členským státům co možná nejdříve, a ty by je naopak měly účinně využívat, aby se maximalizovaly přínosy této facility.

4.2

Členské státy by měly připravit vnitrostátní plány na podporu oživení a odolnosti, v nichž stanoví program reforem a investic na další čtyři roky.

4.3

EHSV se domnívá, že by tyto plány měly být zaměřené na hlavní výzvy, kterým členské státy čelí, jak jsou identifikovány v evropském semestru, v oblastech, jako je konkurenceschopnost, produktivita, vzdělávání a kvalifikace, zdraví, zaměstnanost a hospodářská, sociální a územní soudržnost. Zajistí rovněž to, aby se investice a reformy patřičně zaměřily na výzvy související se zelenou a digitální transformací, s cílem pomoci vytvořit pracovní místa, podpořit udržitelný růst a umožnit Unii, aby se stala odolnější.

4.4

EHSV se domnívá, že je nezbytné posílit stávající rámec pro poskytování podpory malým a středním podnikům a poskytnout jim přímou finanční podporu prostřednictvím inovativního nástroje, aby se tak uchránily před úpadkem.

4.5

Každé oznámené opatření, zejména takové, které poskytuje finanční podporu, by mělo být doprovázeno jasnými a pro podniky vstřícnými informacemi o tom, jaký druh podpory je poskytován, jak mohou malé a střední podniky účinně získat přístup k různým existujícím finančním nástrojům EU, koho mohou na úrovni EU kontaktovat s případnými dotazy, které vnitrostátní orgány jsou zapojeny do přidělování finančních prostředků, na které vnitrostátní subjekty se mohou malé a střední podniky obracet, jaká je úloha vnitrostátních bank a jaké jsou jejich povinnosti atd.

4.6

EHSV se domnívá, že by se během tohoto procesu měly skutečně brát v potaz úloha pro sociální partnery a občanskou společnost a jejich názory.

4.7

EHSV již navrhl „zavést pravidlo, podle kterého by členskému státu mělo být poskytnuto financování pouze tehdy, pokud při rozhodování o balíčcích víceletých reformních závazků (20) plně uplatňuje zásadu partnerství a skutečně zapojuje sociální partnery a občanskou společnost. Uplatňování zásady partnerství je zásadní pro zajištění toho, aby byly provedeny reformy založené na objektivních údajích a spojené se skutečným stavem ekonomiky jednotlivých členských států“ (21).

4.8

EHSV souhlasí s tím, že plány by měly být posuzovány Komisí na základě transparentních kritérií, konkrétně, mimo jiné, zda se od plánu očekává, že bude účinně řešit výzvy určené v rámci procesu evropského semestru, zda tento plán přispívá k posílení růstového potenciálu a hospodářské a sociální odolnosti daného členského státu, a zda přispívá k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zda plán obsahuje opatření relevantní pro ekologickou a digitální transformaci a zda je odhad nákladů předložený členským státem přiměřený a realistický a odpovídá očekávanému dopadu na hospodářství.

4.9

EHSV se domnívá, že pro přidělování finančních prostředků by se rovněž měla zohledňovat konvergenční kritéria (22).

4.10

EHSV považuje za rozumné, že:

1)

finanční podpora a příslušná opatření prováděná členskými státy pod záštitou facility by měla být předsunuta do konce roku 2024, a pokud jde o nevratnou finanční podporu představující nejméně 60 % celkové částky, ta by měla být vyčleněna do konce roku 2022;

2)

členské státy by měly předložit plán na podporu oživení a odolnosti nejpozději do 30. dubna, a to v podobě samostatné přílohy jejich národního programu reforem;

3)

členské státy by rovněž měly mít možnost předložit jeho návrh spolu s návrhem rozpočtu na následující rok k 15. říjnu předchozího roku;

4)

zbývající roky od roku 2024 až do konce VFR (2027) by proto Komise a členské státy měly využít na podporu provádění příslušných opatření v praxi, k dosažení očekávaného oživení v příslušných hospodářských a sociálních odvětvích a na podporu odolnosti a konvergence.

4.11

EHSV zdůrazňuje, že je nutné vyhradit dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné účinně tuto facilitu provést a dosáhnout jejích cílů. Poukazuje rovněž na to, že pokud převládnou postoje prosazující krátkodobé provádění plánu, pak by mohlo nakonec dojít k tomu, že se nepodaří splnit cíle, které v něm byly stanoveny.

4.12

EHSV zdůrazňuje, že je nutná rychlá a účinná koordinace opatření mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropskou radou, aby nedocházelo k prodlením, která by mohla ohrozit naplnění cílů facility. Je také nutná okamžitá a komplexní reakce ze strany členských států, vzhledem ke krátké době, během níž by měly být připraveny a dokončeny různé plány projektů. Členské státy by měly úzce spolupracovat s Evropskou komisí na schválení, sledování a zajištění úspěšného dokončení plánů projektů, které budou v rámci facility předloženy. Předložení, schválení, sledování a dokončení projektů by bylo možné urychlit tím, že by byly aktivně zapojeny konzultační společnosti ze soukromého sektoru, které mají v příslušných oblastech globální zkušenosti.

4.13

EHSV ještě jednou zdůrazňuje, že je třeba sdílet v EU osvědčené postupy a že se musí urychlit byrokratické procesy týkající se přidělování a přerozdělování dostupných fondů, k čemuž musí Evropská komise poskytnout nezbytnou technickou podporu (23).

5.   Nástroj pro technickou podporu

5.1

EHSV podporuje trvalé strukturální reformy zaměřené na sociální a hospodářský rozvoj, včetně budování institucionálních kapacit za účelem zlepšení kvality správy. Tyto reformy by měly být specifické pro jednotlivé země a měly by mít demokratickou podporu, takže by se mělo zabránit univerzálnímu přístupu platnému pro všechny členské státy (24).

5.2

EHSV souhlasí s tím, že nástroj pro technickou podporu by měl mít za cíl doprovázet vnitrostátní orgány žádajících členských států ve všech fázích nebo v konkrétních fázích reformního procesu.

5.3

EHSV zdůrazňuje potřebu toho, aby nástroj pro technickou podporu podporoval orgány členských států v jejich úsilí při navrhování reforem podle jejich vlastních priorit a při zvyšování jejich kapacity za účelem vytváření a provádění reformních politik a strategií, přičemž také s prospěchem využijí osvědčené postupy a zkušenosti orgánů v jiných členských státech.

5.4

EHSV souhlasí s tím, že nástroj pro technickou podporu může působit jako účinný doplněk k balíčkům opatření, které jsou navrženy Komisí s cílem řešit hospodářské důsledky pandemie COVID-19.

V Bruselu dne 16. července 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, COM(2020) 408 final, 28.5.2020.

(2)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení, COM(2020) 442 final.

(3)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropské funkce stabilizace, COM(2018) 387 final.

(4)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 121.

(5)  Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 53.

(6)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 121.

(7)  https://ourworldindata.org/grapher/total-deaths-covid-19.

(8)  Světová banka, Světové hospodářské vyhlídky (Global Economic Prospects) (červen 2020).

(9)  Koundouri, P., Athens University of Economics and Business Working Paper, 2020.

(10)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, COM(2020) 408 final, 28.5.2020.

(11)  Vyjádření komisaře Gentiloniho na tiskové konferenci k facilitě na podporu oživení a odolnosti, tisková zpráva Evropské komise, 28. května 2020.

(12)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 106.

(13)  Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 23.

(14)  Tamtéž.

(15)  Tamtéž.

(16)  Koundouri, P., Never Waste a Good Crisis: For a Sustainable Recovery from COVID-19, duben 2020.

(17)  Mezinárodní energetická agentura: https://www.iea.org/.

(18)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 106.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).

(20)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(21)  Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 53.

(22)  Tamtéž.

(23)  Tamtéž.

(24)  Tamtéž.


Top