Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Posilování neziskových sociálních podniků jako základního pilíře sociálně spravedlivé Evropy

(průzkumné stanovisko)

(2020/C 429/18)

Zpravodaj:

Krzysztof BALON

Konzultace	německé předsednictví Rady, 18. 2. 2020
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	4. 9. 2020
Přijato na plenárním zasedání	18. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	211/3/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

Vzhledem k úloze neziskových sociálních podniků při vytváření sociálního rozměru Evropské unie (EU) a provádění evropského pilíře sociálních práv mj. – a především – v krizových situacích se Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zasazuje o posílení a cílenou podporu zejména takových sociálních podniků a dalších organizací sociální ekonomiky, které případné zisky v plném rozsahu znovu investují do plnění veřejné služby, resp. na neziskové účely. Navíc by se měla zlepšit jejich viditelnost na celoevropské úrovni.

1.2

V právních systémech mnoha členských států již existují předpisy, jimiž byl zaveden status obecné prospěšnosti použitelný i na sociální podniky. EHSV proto chce vyzvat všechny ostatní členské státy, aby ve svém vnitrostátním právu zakotvily odpovídající právní předpisy.

1.3

Po vzoru protokolu č. 26 o službách obecného zájmu by k SFEU měl být navíc připojen také protokol o různých typech podniků, v němž by měla být stanovena zvláštní definice neziskových sociálních podniků. EHSV dále vyzývá členské státy, aby tuto změnu zohlednily při budoucí revizi Smlouvy.

1.4

Neziskové sociální podniky a obdobné neziskové organizace je třeba posílit tím, že budou mít v předpisech upravujících zadávání veřejných zakázek přednost před státními a komerčními uchazeči při poskytování sociálních služeb obecného zájmu. V této souvislosti je třeba mít při zadávání veřejných zakázek na zřeteli zejména specifické oblasti činnosti neziskových sociálních podniků při poskytování sociálních služeb, např. při poskytování péče a zdravotní péče.

1.5

Dále se EHSV zasazuje o možnost poskytovat podporu určenou výlučně neziskovým organizacím, aniž by došlo k porušení pravidel EU pro poskytování státní podpory.

1.6

Stávající prahová hodnota stanovená v nařízení de minimis o službách obecného hospodářského zájmu ve výši 500 000 EUR na tři zdaňovací období by měla být výrazně navýšena, například na 800 000 EUR na jedno zdaňovací období.

1.7

EHSV se domnívá, že je třeba zavést obecnou výjimku při využívání evropských finančních prostředků s vnitrostátním spolufinancováním. Stejně jako u programů řízených pouze EU by se v této souvislosti v případě vnitrostátního spolufinancování neměla uplatňovat pravidla pro poskytování státní podpory.

1.8

Podpora neziskových organizací sociální ekonomiky by měla být rovněž předmětem srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů ve spojení s evropským semestrem.

1.9

Neziskové organizace sociální ekonomiky jsou nejen udržitelným obchodním modelem, ale vytvářejí a zachovávají také kvalitní pracovní místa, podporují rovné příležitosti, a to i pro osoby se zdravotním postižením a další sociálně znevýhodněné skupiny lidí, zaručují vysokou míru sociálního zabezpečení a spravedlnosti a podporují digitální a zelenou transformaci. Při posilování sociálního rozměru Evropy je tak sociální ekonomika strategickým spojencem. Činnosti v oblasti sociální ekonomiky by proto měly být obzvláště podporovány z prostředků evropských fondů a měly by se zejména stát samostatným, specifickým cílem podpory poskytované z fondu ESF+.

1.10

EHSV prohlašuje, že je připraven ujmout se funkce iniciátora a koordinátora při diskusi o úloze neziskových sociálních podniků v souvislosti s prováděním fondu na podporu oživení po koronavirové krizi a v rámci akčního plánu pro sociální ekonomiku 2021 a o souvisejícím nutném přepracování právních a fiskálních rámcových podmínek.

2.   Úvod

2.1

Spolková vláda Spolkové republiky Německo požádala dne 18. února 2020 v rámci příprav na německé předsednictví Rady EU v druhé polovině roku 2020 EHSV o vypracování stanoviska Posilování neziskových sociálních podniků jako základního pilíře sociálně spravedlivé Evropy. Německá vláda tak zdůraznila význam obecného prospěchu jakožto společné evropské základní hodnoty i v oblasti hospodářských činností a vysoký inovační potenciál podniků sociální ekonomiky sloužících cílům obecného prospěchu, jejichž těžištěm působnosti je poskytování sociálních služeb.

2.2

Sociální ekonomiku tvoří nejrůznější podniky a organizace, mimo jiné družstva, vzájemné společnosti, sdružení, nadace a sociální podniky, a další právní formy, které jsou specifické pro každý členský stát a které spojují společné hodnoty a zásady (1). I v obdobích hospodářské a sociální krize se ukázalo, že sociální ekonomika v Evropě je mimořádně důležitá a systémově významná. Přispívá k vytváření sociální soudržnosti, k jejímu posilování a zajištění její udržitelnosti. Jako maximálně flexibilní, vstřícný k občanům, inovativní, udržitelný, demokraticky legitimní a efektivní se osvědčil zejména model neziskového poskytování sociálních služeb, v němž mají absolutní prioritu sociální cíle. Neziskové sociální podniky navíc rozhodující měrou přispívají k vytváření rovných příležitostí pro všechny bez ohledu na věk, pohlaví či původ. Zabývají se sociálními potřebami společnosti, které zatím nejsou uspokojovány v rámci veřejných sociálních služeb. EHSV již ve svém dřívějším stanovisku upozornil na skutečnost, že činnost podniků sociální ekonomiky má sloužit obecnému prospěchu a nebýt zaměřena na maximalizaci zisku. Sociální ekonomika tak vytváří kvalitní pracovní místa v sociálně odpovědných podnicích (2) např. v oblasti zdravotní péče, péče nebo péče o děti.

2.3

Vzhledem k rozmanitosti sociální ekonomiky v Evropě neexistuje žádná právně závazná definice „sociálního podniku“ platná pro celou EU. EHSV charakterizuje sociální podniky na základě určitých znaků jako podniky, které: — sledují především sociální cíle, a nikoli vytváření zisku, a mají společenský přínos pro širokou veřejnost nebo její členy; — vyvíjejí převážně neziskovou činnost, přičemž přebytky jsou v prvé řadě znovu investovány a nejsou rozdělovány mezi soukromé akcionáře nebo vlastníky; — mají různé právní formy a obchodní modely. Jedná se např. o družstva, vzájemné společnosti, dobrovolnické organizace, nadace a podniky zaměřené nebo nezaměřené na vytváření zisku, přičemž se často jedná o kombinaci různých právních forem nebo dochází ke změně právní formy podle potřeby; — jsou tržními subjekty, jež vyrábějí zboží a poskytují služby (často obecného zájmu), často s výrazným prvkem sociálních inovací; — fungují jako nezávislé subjekty s výrazným prvkem účasti a spolurozhodování (zaměstnanci, uživatelé, členové), správy a demokracie (buď zastupitelské, nebo otevřené); — často pocházejí z řad organizací občanské společnosti nebo jsou s nimi provázány (3).

2.4

Neexistuje ani žádná právně závazná definice obecné prospěšnosti platná v celé EU. Právní předpisy EU navíc téměř nepřihlížejí ke zvláštnostem sociální ekonomiky, především k rozdílnému přístupu k ziskům podniků, na což EHSV upozornil již ve svém dřívějším stanovisku. Článek 54 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je dosud vykládán tak, že (nevýdělečné) neziskové organizace jsou protipólem společností, které provozují určitou hospodářskou činnost za účelem zisku. Do této druhé kategorie jsou tedy bez podrobnějšího rozlišování a bez ohledu na svou právní formu zahrnuty všechny podniky, které vytvářejí zisk, ať už ho rozdělují, či nikoli (4). Nicméně v právních systémech mnoha členských států existují předpisy, jimiž byl zaveden status obecné prospěšnosti použitelný i na sociální podniky. Proto je třeba rozlišovat tři typy hospodářsky aktivních subjektů: podniky zaměřené čistě na vytváření zisku, podniky sociální ekonomiky částečně zaměřené na vytváření zisku – které již EHSV popsal ve svém stanovisku INT/871 (5) – a čistě neziskové sociální podniky, které jsou předmětem tohoto stanoviska.

2.5

Vzhledem k těmto vnitrostátním předpisům lze za neziskové sociální podniky označit takové sociální podniky, které vykazují znaky uvedené v odstavci 2.4 a navíc mají podle vnitrostátní právní úpravy povinnost znovu investovat případné zisky v plném rozsahu do plnění veřejné služby, resp. na neziskové účely.

2.6

EHSV již ve svém dřívějším stanovisku kriticky konstatoval, že judikatura Soudního dvora Evropské unie a rozhodovací praxe Evropské komise neprojevují dostatečný zájem o podniky, které jsou v příslušných vnitrostátních právních předpisech označovány za „neziskové“ nebo které bez ohledu na toto označení splňují výše uvedená kritéria. EHSV se proto domnívá, že by měl být po vzoru protokolu č. 26 o službách obecného zájmu k SFEU připojen protokol o různých typech podniků, v němž by byla uvedena samostatná definice neziskových sociálních podniků a sociálních podniků částečně zaměřených na vytváření zisku, a žádá členské státy, aby tyto změny zohlednily při budoucí revizi Smlouvy (6).

3.   Neziskové sociální podniky jako poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb obecného zájmu při provádění evropského pilíře sociálních práv

3.1

EHSV již ve svém dřívějším stanovisku zdůraznil, že bez přínosu podniků sociální ekonomiky nelze účinně provádět evropský pilíř sociálních práv a že jsou tyto podniky ve své podstatě zaměřeny na naplňování cílů pilíře, jako je podpora bezpečného a adaptabilního zaměstnání, sociální dialog a zapojení zaměstnanců, bezpečné, zdravé a dobře uzpůsobené pracovní prostředí nebo poskytování inovativních řešení některých základních sociálních potřeb (7). Musí se zlepšit viditelnost těchto neziskových organizací na celoevropské úrovni. Je třeba podporovat inovace a zajistit lepší přístup k financování, aby tyto organizace mohly pokračovat ve své každodenní činnosti a obstály v krizových situacích. Členské státy by měly navzájem sdílet osvědčené postupy.

3.2

V závislosti na koncepci příslušného sociálního modelu v jednotlivých členských státech EU je daný stát odpovědný za to, aby občané měli možnost využívat rozsáhlých, účinných, obecně dostupných, finančně dosažitelných a vysoce kvalitních sociálních a zdravotních služeb obecného zájmu. EHSV již poukázal na to, že služby obecného zájmu jsou podstatnou složkou systému sociální spravedlnosti a že existuje právo na přístup k vysoce kvalitním „základním službám“, mimo jiné k sociálním a zdravotním službám ve smyslu evropského pilíře sociálních práv (8).

3.3

V některých zemích jsou tyto služby ze strany neziskových iniciativ, zařízení a služeb poskytovány přednostně před státními službami takovým způsobem, že stát stanoví rámcové podmínky pro poskytování služeb, uživatelé si zvolí poskytovatele služeb a instituce sociálního zabezpečení tyto služby financují. Služby musí být poskytovány s ohledem na zájmy příjemců a tyto osoby musí být participativně zapojovány. Tato forma poskytování služeb neziskovými sociálními podniky, jež vychází z potřeb uživatelů a zároveň je soutěžní, by se mohla stát pokladem k diskusi o evropském modelu a mohla by být posílena například vůči zadávacím řízením, u nichž uživatelé nemají možnost volby.

3.4

EHSV se zasazuje o možnost poskytovat cílenou podporu nebo podporu určenou výlučně neziskovým organizacím, aniž by hrozilo, že dojde k porušení pravidel EU pro poskytování státní podpory. V krizových situacích je to důležitější než kdy jindy, neboť neziskové organizace nedisponují žádnými rezervami. Ale právě v takových situacích jsou sociální a zdravotní služby nepostradatelné, a proto je třeba zajistit, aby byla zachována jejich vysoká kvalita.

3.5

Za tímto účelem i obecně k posílení neziskové sociální ekonomiky při poskytování sociálních i zdravotních služeb obecného zájmu je nutné provést zásadní změny v evropském právním rámci, zejména:

3.5.1

zavést v právních předpisech upravujících zadávání veřejných zakázek přednost neziskových poskytovatelů před státními a komerčními uchazeči;

3.5.2

podstatně zvýšit stávající prahovou hodnotu v nařízení de minimis o službách obecného hospodářského zájmu z 500 000 EUR na tři zdaňovací období například na 800 000 EUR na jedno zdaňovací období. Takové zvýšení přispěje k lepší použitelnosti tohoto nařízení, a tím i jeho větší účinnosti, přičemž riziko skutečného, přeshraničního narušení hospodářské soutěže zůstane malé;

3.5.3

zavést obecnou výjimku z využívání prostředků evropských fondů s vnitrostátním spolufinancováním. Stejně jako u programů řízených pouze EU by se v této souvislosti v případě vnitrostátního spolufinancování neměla uplatňovat pravidla pro poskytování státní podpory. Orgány členských států musí mít v určitých případech možnost přijmout s ohledem na legitimní očekávání příjemců státního financování právně závazné rozhodnutí, že nebyla naplněna skutková podstata státní podpory. Komise, resp. Soudní dvůr by v tomto případě měly být oprávněny kontrolovat, zda nedošlo ke zneužití.

4.   Fiskální rámec činností neziskových sociálních podniků

4.1

EHSV již několikrát vyzval Evropskou komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila podpůrný a udržitelný ucelený systém pro sociální ekonomiku (9). Zlepšení finančního rámce činností neziskových sociálních podniků spočívají mj. v dostatečné míře spolufinancování, v administrativním zjednodušení (např. systém ukazatelů vycházející ze skutečných potřeb) a v uplatňování a schvalování paušálů.

4.2

Pro neziskové sociální podniky poskytující sociální a zdravotní služby je tak obzvláště důležitá podpora z evropských fondů, mimo jiné z Evropského sociálního fondu plus (ESF+).

4.2.1

EHSV již ve svém stanovisku k návrhu nařízení o fondu ESF+ (10) požadoval, aby se podpora činností v oblasti sociální ekonomiky stala s ohledem na rostoucí význam sociální ekonomiky pro sociální rozměr EU samostatným cílem fondu ESF+ (11).

4.2.2

EHSV také upozornil na mnohdy nedostačující finanční zdroje neziskových sociálních podniků a v této souvislosti již požadoval, aby se při vynakládání vlastních prostředků na činnosti podporované z prostředků fondu ESF+ přistupovalo k věcnému plnění stejně jako k finančním příspěvkům (12).

4.2.3

K neziskovým sociálním podnikům patří také menší organizace působící na místní úrovni, které se vyvinuly např. ze svépomocných skupin. EHSV se již vyjádřil v tom smyslu, aby byl těmto organizacím poskytován přiměřený podíl prostředků z fondu ESF+ (13). Také by měla existovat možnost cílené podpory dobrovolnické činnosti při poskytování sociálních a zdravotních služeb.

5.   Akční plán pro sociální ekonomiku: neziskové sociální podniky jako důležitý partner při provádění fondu na podporu oživení po koronavirové krizi

5.1

Koronavirová krize ukázala, že vnitrostátní opatření jsou účinná pouze tehdy, uplatňuje-li se koordinovaný přístup. EHSV již ve svém pozičním dokumentu ECO/515 k nařízení o investiční iniciativě pro reakci na koronavirus upozornil, že bychom vedle veřejných systémů zdravotní péče a malých a středních podniků neměli zapomínat ani na neziskové sociální podniky a organizace občanské společnosti, které je třeba výrazněji podporovat. Neziskové sociální podniky a organizace občanské společnosti mají velmi malé rezervy, jež by v krizových situacích mohly využívat. Nicméně právě během nynější krize mají naprosto zásadní význam pro zachování fungujících systémů (zdravotní péče). EHSV proto požaduje, aby tyto oblasti a organizace obdržely větší podporu nejen na překonání této naléhavé krize, ale i za účelem provádění evropského pilíře sociálních práv, společné sociální a zdravotní politiky, Evropského sociálního fondu (ESF) a srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru (14).

5.2

EHSV podporuje postoj Evropské komise formulovaný v dopise komisaře pro pracovní místa a sociální práva Nicolase Schmita ze dne 24. dubna 2020 (15) adresovaném vládám členských států, že právě v nynější krizi je třeba podporovat sociální ekonomiku. Podle Komise již přispívají organizace sociální ekonomiky v praxi ke zmírnění důsledků této krize nejrůznějšími způsoby. Ve spolupráci se státními orgány poskytují celou škálu sociálních služeb, zejména nejslabším členům společnosti, a činnosti těchto orgánů doplňují. Jsou rovněž významnými zaměstnavateli zranitelných osob a hrají rozhodující úlohu při začleňování na trhu práce a zprostředkování kvalifikací.

5.3

Neziskové organizace sociální ekonomiky i jiné neziskové organizace by se měly z hlediska komunikace, politiky a operativy vzájemně lépe propojovat, což by EU a členské státy měly prosazovat trvalým podporováním pravidelné přeshraniční spolupráce a lepším propojováním civilní ochrany, záchranných služeb a sociálních a zdravotních služeb. Opětovné uzavření hranic a čistě vnitrostátní koncepce, k nimž se přistoupilo během koronavirové krize, jsou kontraproduktivní a neodpovídají cílům a hodnotám EU.

5.4

Organizace sociální ekonomiky a obzvláště neziskové sociální podniky v Evropě přispívají svým inkluzivním charakterem a cílem, jímž je podpora nejchudších osob, zejména k zajištění pomoci migrantům. EHSV již ve svém stanovisku INT/785 vyzval k tomu, aby se organizacím sociální ekonomiky dostalo v této souvislosti většího uznání (16).

5.5

EHSV znovu s odkazem na své stanovisko k vnějšímu rozměru sociální ekonomiky (17) upozorňuje na to, že Komise nezohlednila sociální ekonomiku ve svém návrhu nového Evropského konsensu o rozvoji. Právě nezisková sociální ekonomika má zvláštní potenciál trvale na základě svépomoci a přispění organizované občanské společnosti ovlivňovat postupem „zdola nahoru“ řešení sociálních a ekologických problémů. Silná evropská nezisková sociální ekonomika je připravena přispět svými zkušenostmi k uplatňování „osvědčených postupů“. Pevně dané neziskové zaměření v podobě úplného opětovného investování zisků do sociálního účelu podnikání může v kombinaci s vhodnými státními, resp. demokraticky legitimními kontrolními mechanismy zabránit privatizaci veřejných prostředků a neomezené maximalizaci zisku i mimo Evropu.

5.6

Je třeba dosáhnout široké společenské shody mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a dalšími organizacemi občanské společnosti ohledně úlohy neziskových sociálních podniků a organizací občanské společnosti, které je podporují, při provádění fondu na podporu oživení po koronavirové krizi a v rámci akčního plánu pro sociální ekonomiku na rok 2021 a ohledně souvisejícího nutného přepracování právních a fiskálních rámcových podmínek. EHSV prohlašuje, že je připraven se v tomto ohledu ujmout funkce iniciátora a koordinátora.

---

(1)  Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 20.

(3)  Úř. věst. C 24, 28. 1. 2012, s. 1.

(4)  Viz poznámka pod čarou 1.

(5)  Viz poznámka pod čarou 1.

(6)  Viz poznámka pod čarou 1.

(7)  Viz poznámka pod čarou 1.

(8)  Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 7.

(9)  Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 152, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165.

(10)  COM(2018) 382 final.

(11)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165.

(12)  Viz poznámka pod čarou 11.

(13)  Viz poznámka pod čarou 11.

(14)  Poziční dokument EHSV ECO/515, odstavec 1.11.

(15)  https://twitter.com/NicolasSchmitEU/status/1254685369070530560.

(16)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 1.

(17)  Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 58.