Zveřejnění specifikace produktu změněné na základě schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

(2019/C 434/12)

Evropská komise schválila tuto změnu menšího rozsahu v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (1).

Žádost o schválení této změny menšího rozsahu je veřejně dostupná v databázi Komise DOOR.

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„KARJALANPIIRAKKA“

EU č.: TSG-FI-0015-AM01–8.5.2019

Finsko

1.    NÁZEV, KTERÝ MÁ BÝT ZAPSÁN

„Karjalanpiirakka“

2.    DRUH PRODUKTU

Třída 2.24. Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

3.    DŮVODY ZÁPISU DO REJSTŘÍKU

3.1.   Jedná se o produkt, který

☒ je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu

☐ je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Faktory, které určují tradiční způsob výroby „Karjalanpiirakka“, což lze přeložit jako „karelský košíček“ nebo „karelský piroh“, jsou tyto: těsto se vyválí na co nejvíce tenké, až je průhledné, a to ve formě kulatých nebo oválných pirohů o průměru nebo délce 10 až 24 cm, na těsto se dá náplň, a to 1 cm nebo 2 cm od okrajů. Okraje se ohnou a ozdobně upraví takovým způsobem, aby piroh zůstal ve svém středu otevřen. Pirohy se krátce upečou v peci s vysokou teplotou, což jim dodává křupavou texturu, a ovlivní se tak chuť výrobku.

3.2.   Jedná se o název, který

☒ je tradičně používán jako název konkrétního produktu

☐ označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

Piroh „Karjalanpiirakka“ se objevil v letech 1600 až 1700 na území dnešní východní části Finska. Následně se rozšířil do celého Finska a poté prostřednictvím finských Karelů, odsunutých během druhé světové války, dokonce i do Švédska. Oválný a otevřený druh tohoto pečiva ve formě pirohu dostal poté, co se začal konzumovat i mimo Karélii, název „Karjalanpiirakka“, doslova „karelský piroh“.

4.    POPIS

4.1.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Produkt „Karjalanpiirakka“ je otevřený slaný košíček z tenké vrstvy jemného těsta, s náplní ve svém středu. Jeho rozměry jsou obvykle 7 až 20 cm. Bývá hlavně oválný, ale může být také kulatý. Těsto nepokrývá horní část náplně. Jeho okraje jsou ohnuty směrem dovnitř a ozdobně upraveny. Těsto je křupavé. Tvoří přibližně jednu třetinu celkového produktu a náplň je přibližně dvě třetiny celkového produktu.

4.2.   Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Pro přípravu produktu „Karjalanpiirakka“ je nutné nejprve uvařit náplň. Náplň se obvykle skládá z ječné nebo rýžové krupice nebo z bramborového pyré. Lze použít také pyré ze zeleniny (například tuřínu, mrkve, vodnice, zelí nebo hub). Bramborové pyré lze rovněž připravit ze sušených bramborových vloček.

Těsto se připravuje z vody, soli a žitné nebo pšeničné mouky. Těsto se vyválí na co nejvíce tenké, až je téměř průhledné, a vytvaruje se do tvaru malých pirohů. Právě tenkost těsta dává pirohům „Karjalanpiirakka“ jejich křupavost. Okraje jsou ohnuty na svrchní část náplně a ozdobně upraveny. Pirohy se pečou v peci s vysokou teplotou v rozmezí od 250 °C do 300 °C po dobu 15 až 20 minut. Rychlá tepelná úprava a vysoká teplota jsou pro zajištění chuti výrobku zásadní.

K přípravě náplně se používá 1 litr (1 kg) vody, mléka nebo bezlaktózového mléčného nápoje nebo vody a sušeného mléka nebo sušeného bezlaktózového mléka a 2 dl (180 g) rýžových nebo ječných vloček. Rýžová krupice se vaří půl hodiny až hodinu, ječná delší dobu. Krupice může být ochucena solí. Těsto se připraví z 275 až 350 g mouky a 200 g vody.

Pirohy jsou často těsně po upečení nebo po opětovném ohřátí potřeny máslem, olejem nebo směsí vody a mléka nebo směsí vody a mléčného nápoje. Někdy se používá také vejce.

4.3.   Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Zmínky o tradičních košíčcích ve tvaru pirohů sestávajících z těsta a náplně pocházejí ze zeměpisné oblasti, která se táhne z Karélie na Sibiř a do Číny. Karélie se nachází na okraji této oblasti. Karelský oválný a otevřený druh tohoto pečiva ve formě pirohu dostal poté, co se začal konzumovat i mimo Karélii, název „Karjalanpiirakka“, doslova „karelský piroh“.

Piroh „Karjalanpiirakka“ se objevil v letech 1600 až 1700 na území dnešní východní části Finska. Následně se rozšířil do celého Finska a poté prostřednictvím finských Karelů, odsunutých během druhé světové války, dokonce i do Švédska. První písemné informace o termínu „Karjalanpiirakka“ pocházejí z roku 1686.

Faktory, které určují tradiční způsob výroby „Karjalanpiirakka“, jsou: těsto se vyválí na co nejvíce tenké, až je průhledné, a to ve formě kulatých nebo oválných pirohů o průměru nebo délce 10 až 24 cm, na těsto se dá náplň, a to 1 cm nebo 2 cm od okrajů. Okraje se ohnou a ozdobně upraví takovým způsobem, aby piroh zůstal ve svém středu otevřen. Pirohy se krátce upečou v peci s vysokou teplotou, což jim dodává křupavou texturu, a ovlivní se tak chuť výrobku.

(1)  Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17.