52019IP0082

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52019IP0082 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52019IP0082

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice 2009/128/EC o udržitelném používání pesticidů (2017/2284(INI))

Úř. věst. C 449, 23.12.2020, p. 59–70 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

23.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 449/59

P8_TA(2019)0082

Udržitelné používání pesticidů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice 2009/128/EC o udržitelném používání pesticidů (2017/2284(INI))

(2020/C 449/07)

Evropský parlament,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (nařízení o maximálních limitech reziduí) (3),

—	s ohledem na článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (5);

—	s ohledem na posouzení provádění nařízení na evropské úrovni a na jeho příslušné přílohy zveřejněné výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) v dubnu 2018,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (6),

—

s ohledem na směrnici Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (7) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (8),

—	s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích) (9) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (10),

—	s ohledem na směrnici Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (11),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (12),

—	s ohledem na směrnici Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (13),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/127/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2006/42/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (14),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky (15),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (COM(2018) 0392),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Zemědělství a udržitelné nakládání s vodou v EU“ (SWD(2017)0153),

—	s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. července 2006 s názvem „Tematická strategie pro udržitelné používání pesticidů“ (COM(2006)0373 – SEC(2006)0894 – SEC(2006)0895 – SEC(2006)0914) (16),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků (17),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o technologických řešeních v oblasti udržitelného zemědělství v EU (18),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 (20),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o vyhlídkách a výzvách pro odvětví včelařství EU (21),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009 (22),

—	s ohledem na probíhající posouzení provádění na evropské úrovni týkající se směrnice 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, a na zprávu zveřejněnou výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) dne 15. října 2018,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (23),

—	s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (COM(2017)0109),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora z roku 2014 s názvem „Začlenění cílů vodní politiky EU do SZP: částečný úspěch“,

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 10. října 2017 o národních akčních plánech členských států a o pokroku při provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (COM(2017)0587),

—	s ohledem na souhrnnou zprávu z října 2017, kterou vypracovalo Generální ředitelství Komise pro zdraví a bezpečnost potravin (GŘ SANTE) o provádění opatření členských států k dosažení udržitelného používání pesticidů podle směrnice 2009/128/ES (24),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“ (COM(2016)0739),

—	s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí (25),

—	s ohledem na zprávu, kterou v roce 2017 vypracoval zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny v souladu s rezolucemi Rady pro lidská práva 6/2, 31/10 a 32/8 (26),

—	s ohledem na „prováděcí plán pro zvýšení dostupnosti přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko a urychlení provádění integrované ochrany proti škůdcům v členských státech“ vypracovaný odbornou skupinou pro udržitelnou ochranu rostlin, jejž schválila Rada dne 28. června 2016 (27),

—	s ohledem na usnesení francouzského Senátu ze dne 19. května 2017 o omezení používání pesticidů v Evropské unii (28),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů (P8_TA(2019) (29),

—	s ohledem na vědeckou studii o biomase létajícího hmyzu zveřejněnou dne 18. října 2017 (30),

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0045/2019),

vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (dále jen „směrnice“) stanoví řadu opatření za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů v EU snížením rizik a omezením vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podporou zavedení integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů v oblasti ochrany rostlin, jako jsou nechemické alternativy a biologické přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko ve smyslu nařízení (ES) č. 1107/2009, s cílem omezit závislost na pesticidech a chránit zdraví lidí a zvířat a životní prostředí;

vzhledem k tomu, že směrnice je cenným nástrojem Unie pro zajištění řádné ochrany životního prostředí, ekosystémů a zdraví lidí a zvířat před nebezpečnými látkami v pesticidech, a zároveň poskytuje udržitelná a ekologická řešení pro širší a rozmanitější soubor nástrojů k odstranění a prevenci ztrát výnosů způsobených škůdci, nemocemi, plevelem a invazními nepůvodními druhy a bojuje proti rostoucí rezistenci patogenů; vzhledem k tomu, že plné a komplexní provádění směrnice je předpokladem dosažení vysoké míry ochrany a dokončení přechodu k udržitelnému zemědělství, produkci bezpečných a zdravých potravin a netoxickému životnímu prostředí zajišťujícímu vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat;

vzhledem k tomu, že integrovaná ochrana rostlin sice může přispět k prevenci ztrát výnosů způsobených škůdci, avšak především má uživatelům pesticidů umožnit přejít na postupy a produkty s minimálními riziky pro lidské zdraví a životní prostředí, jak je uvedeno v článku 14 směrnice; konstatuje, že mnoho studií každopádně ukázalo, že používání pesticidů lze výrazně omezit bez negativních důsledků pro sklizeň;

vzhledem k tomu, že směrnice musí být vykládána ve spojení s dalšími dvěma hlavními právními předpisy, které se týkají celého životního cyklu pesticidu, a to od jeho uvedení na trh (nařízení (ES) č. 1107/2009) až po stanovení maximálních limitů reziduí (nařízení (ES) č. 396/2005); vzhledem k tomu, že je tedy nemožné dosáhnout cíle ochrany lidského zdraví a životního prostředí před riziky spojenými s používáním pesticidů stanoveného ve směrnici, aniž by byl plně prováděn a řádně prosazován celý „balíček týkající se pesticidů“;

vzhledem k tomu, že s cílem snížit rizika a dopady používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí by se Komise a členské státy měly zabývat otázkou padělaných a nedovolených pesticidů a znepokojivým problémem dovážených zemědělských produktů ošetřených chemickými látkami, které jsou v EU buď zakázány, nebo omezeny;

vzhledem k tomu, že současné postupy Komise a členských států týkající se schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin nejsou slučitelné s cíli a účelem směrnice; vzhledem k tomu, že tyto současné postupy brání dosažení nejvyšší možné úrovně ochrany a dokončení přechodu k udržitelnému zemědělskému odvětví a netoxickému životnímu prostředí;

vzhledem k tomu, že dostupné důkazy jasně ukazují, že provádění směrnice není dostatečně sladěno se souvisejícími politikami EU v oblasti pesticidů, zemědělství a udržitelného rozvoje, zejména, ale nikoli výlučně, se společnou zemědělskou politikou (SZP) a nařízením o přípravcích na ochranu rostlin; vzhledem k tomu, že směrnice, stejně jako související akce na úrovni EU, mají velký potenciál z hlediska dalšího rozšiřování a zvyšování hodnoty vnitrostátního úsilí a činností v odvětví zemědělství a zvyšování ochrany životního prostředí a lidského zdraví;

vzhledem k tomu, že stávající regulační rámec, včetně požadavků na údaje, byl navržen pro hodnocení a řízení chemických přípravků na ochranu rostlin, a proto není vhodný pro biologické účinné látky a produkty s nízkým rizikem; vzhledem k tomu, že tento nevhodný rámec významně zpomaluje vstup biologických přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko na trh, což často odrazuje žadatele; vzhledem k tomu, že to brání inovacím a zhoršuje konkurenceschopnost zemědělství EU; vzhledem k tomu, že to také vede k tomu, že více než 60 účinných látek, které Evropská komise označila za kandidáty pro nahrazení, nebylo nahrazeno kvůli nedostatku bezpečnějších alternativ, včetně biologických aktivních látek s nízkým rizikem;

vzhledem k tomu, že neexistují dostupné přípravky na ochranu rostlin s nízkým rizikem, včetně biologických; vzhledem k tomu, že jako účinné látky s nízkým rizikem je schváleno pouze 13 látek, z nichž 12 je biologických, a to z celkového počtu téměř 500 látek dostupných na trhu EU; vzhledem k tomu, že nedostatečné provádění směrnice fakticky vytvořilo nerovné podmínky v Evropě s odlišnými vnitrostátními postupy, které brání optimálnímu využívání udržitelných alternativ na trhu; vzhledem k tomu, že v důsledku této situace je obtížné, aby alternativní výrobky s nízkým rizikem a nechemické výrobky dostatečně pronikly na trh EU, což snižuje jejich atraktivitu pro zemědělce, kteří se mohou místo toho v krátkodobém horizontu rozhodnout pro nákladově efektivnější alternativy; vzhledem k tomu, že nedostatek dostupných přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko, včetně biologických, brání rozvoji a provádění integrované ochrany rostlin;

J.	vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství hraje důležitou roli jako systém s nízkou mírou používání pesticidů a mělo by být dále podporováno;

vzhledem k tomu, že se stále častěji objevují důkazy o postupujícím masivním úbytku hmyzích populací v Evropě, což je spojeno se současnou mírou používání pesticidů; vzhledem k tomu, že zaznamenaný prudký úbytek populací hmyzu má negativní dopady na celý ekosystém a biologickou rozmanitost, ale také na zemědělské odvětví a jeho budoucí hospodářskou prosperitu a produkci;

vzhledem k tomu, že Evropa v současné době stojí na křižovatce, která určí budoucnost odvětví zemědělství a možnosti Unie dosáhnout udržitelného používání pesticidů, zejména prostřednictvím reformy SZP; vzhledem k tomu, že reforma SZP přináší významný potenciál pro větší zjednodušení a harmonizaci politik, jakož i pro provádění směrnice a pro usnadnění přechodu k environmentálně udržitelnějším zemědělským postupům;

M.	vzhledem k tomu, že o používání konvenčních přípravků na ochranu rostlin se vedou stále častěji veřejné diskuse kvůli jejich potenciálnímu riziku pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí;

N.	vzhledem k tomu, že je důležité podporovat vývoj alternativních postupů nebo technik ke snížení závislosti na konvenčních pesticidech a vypořádat se s narůstající rezistencí vůči konvenčním přípravkům na ochranu rostlin;

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1107/2009 zavazuje Radu, aby zajistila, že požadavky podle předpisů v oblasti řízení stanovené v příloze III nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (31), budou zahrnovat zásady integrované ochrany rostlin, včetně zásad správné praxe v ochraně rostlin a nechemických metod ochrany rostlin a řízení ochrany před škodlivými organismy a produkce plodin;

P.	vzhledem k tomu, že provádění integrované ochrany rostlin je v EU v souladu se směrnicí závazné; vzhledem k tomu, že členské státy a místní orgány by měly klást větší důraz na udržitelné používání pesticidů včetně jejich alternativ v podobě přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko;

Q.	vzhledem k tomu, že „udržitelné používání“ pesticidů nelze realizovat bez zohlednění expozice člověka kombinacím účinných látek a formulačních přísad a jejich kumulativním a možným souhrnným a synergickým účinkům na lidské zdraví;

Hlavní závěry

připomíná specifické cíle tematické strategie pro udržitelné používání pesticidů, jako je mimo jiné minimalizace nebezpečí a rizika pro zdraví a životní prostředí vyplývajícího z používání pesticidů, lepší kontrola používání a distribuce pesticidů, snížení úrovní škodlivých účinných látek, včetně nahrazení těch nejnebezpečnějších bezpečnějšími, včetně nechemických alternativ, podpora kultivace s nízkými vstupy pesticidů nebo bez jejich použití a zavedení transparentního systému pro podávání zpráv a monitorování pokroku při plnění cílů strategie, včetně rozvoje vhodných ukazatelů;

považuje za nezbytné posuzovat provádění směrnice společně s celkovou politikou EU v oblasti pesticidů, včetně pravidel stanovených nařízením o přípravcích na ochranu rostlin, nařízením (EU) č. 528/2012 (nařízení o biocidech) (32), nařízením o maximálních limitech reziduí a nařízením (ES) č. 178/2002 (obecné potravinové právo) (33);

vyjadřuje politování nad tím, že celková míra pokroku v provádění členskými státy nepostačuje k naplnění hlavních cílů směrnice a k rozvinutí jejího plného potenciálu s cílem snížit celková rizika používání pesticidů a současně omezit závislost na pesticidech, podpořit přechod k ekologicky udržitelným a bezpečným postupům ochrany rostlin a dosáhnout naléhavě nutného zlepšení životního prostředí a ochrany zdraví, neboť pro tyto účely byla směrnice vypracována; lituje tříletého zpoždění Komise s předložením zprávy o provádění směrnice;

zdůrazňuje, že směrnice musí být prováděna uceleně a provádění musí zahrnovat všechny požadované aspekty, že částečné provedení, tzn. provedení pouze některých prvků a nikoli jiných, nepostačuje k tomu, aby bylo možné naplnit zastřešující cíl směrnice, jímž je dosažení udržitelného používání pesticidů; zdůrazňuje, že v úsilí o dosažení tohoto cíle hraje obzvláště významnou úlohu zavádění postupů integrované ochrany rostlin, jako jsou nechemické alternativy a přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko;

konstatuje, že zpráva Komise o pokroku dosaženém v roce 2017 konstatuje významné nedostatky v národních akčních plánech členských států, což naznačuje menší odhodlání chránit životní prostředí a zdraví v některých zemích, což může vést k nekalé hospodářské soutěži na trhu a podkopávání jednotného trhu; vyhrazuje si právo nahlásit členské státy neplnící své závazky komisaři pro hospodářskou soutěž;

je znepokojen tím, že přibližně 80 % národních akčních plánů členských států neobsahuje žádnou konkrétní informaci o způsobu kvantifikace dosažení řady cílů a úkolů, zejména pokud jde o cíle integrované ochrany rostlin a opatření ochrany vodního prostředí; zdůrazňuje, že tato skutečnost velmi komplikuje proces měření pokroku, jehož členské státy dosáhly při naplňování hlavních cílů a účelu této směrnice;

je znepokojen skutečností, že národní akční plány jsou nejednotné, pokud jde o stanovení kvantitativních úkolů, cílů, opatření a harmonogramů pro různé oblasti, v důsledku čehož nelze zhodnotit dosažený pokrok; vyjadřuje politování nad tím, že pouze pět národních akčních plánů stanovilo měřitelné cíle na vysoké úrovni, z nichž čtyři se týkají snižování rizik a pouze jedno využití tohoto snižování; lituje skutečnosti, že revidované národní akční plány dosud vypracovalo pouze jedenáct členských států, ačkoli lhůta pro revizi skončila na konci roku 2017;

vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha členských státech není patrné dostatečné odhodlání k uplatňování postupů integrované ochrany rostlin na základě jejích osmi zásad s upřednostněním nechemických alternativ k pesticidům; vyjadřuje politování nad tím, že jedním z hlavních problémů týkajících se uplatňování integrované ochrany rostlin, které jsou základním prvkem této směrnice, se zdá být současný nedostatek vhodných kontrolních nástrojů a metod pro posuzování dodržování předpisů v členských státech, jakož i jasná pravidla a pokyny; zdůrazňuje, že důsledné naplňování integrované ochrany rostlin je jedním z klíčových opatření ke snížení závislosti na používání pesticidů v udržitelném zemědělství, které je hospodářsky životaschopné, sociálně odpovědné a šetrné k životnímu prostředí a přispívá k potravinovému zabezpečení Evropy, posiluje biologickou rozmanitost a zlepšuje zdraví lidí a zvířat, stimuluje venkovské hospodářství a snižuje náklady zemědělců tím, že usnadňuje uvádění nechemických alternativ a přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko na trh v různých evropských zónách; zdůrazňuje, že je zapotřebí dalších finančních pobídek a vzdělávacích opatření s cílem podpořit zavádění postupů integrované ochrany rostliny jednotlivými zemědělskými podniky;

domnívá se, že integrovaná ochrana rostlin představuje pro zemědělce cenný nástroj boje proti škůdcům a chorobám a zajištění výnosů; konstatuje, že zvýšené využívání integrované ochrany rostlin slouží dvojímu účelu, a sice posílení ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti a snížení nákladů pro zemědělce, aby přešli k udržitelnějším alternativám a omezili využívání konvenčních pesticidů; je přesvědčen, že je zapotřebí intenzivnějšího úsilí k prosazení integrované ochrany rostlin prostřednictvím výzkumu a prostřednictvím poradních orgánů členských států; připomíná, že integrovaná ochrana rostlin může hrát důležitou úlohu při snižování množství a druhů použitých pesticidů;

10.

konstatuje, že biologická kontrola zahrnuje v rámci souboru nástrojů integrované ochrany rostlin posílení nebo zavádění užitečných druhů, které se živí populacemi škůdců, a tudíž je regulují a udržují pod kontrolou; zdůrazňuje proto, že je důležité před chemickými pesticidy upřednostňovat udržitelné biologické, fyzikální a jiné metody nechemické povahy, pokud uspokojivě zajišťují ochranu před škůdci; zdůrazňuje také, že je důležité používat chemické pesticidy selektivně a cíleně, jinak by tyto užitečné látky proti škůdcům mohly být znehodnoceny a plodiny by tak byly náchylnější k budoucím útokům;

11.

je znepokojen tím, že bylo dosaženo velmi malého pokroku v podpoře a motivaci k inovacím, vývoji a zavádění nechemických alternativ konvenčních pesticidů představujících nízké riziko; konstatuje, že jen několik národních akčních plánů zahrnuje pobídky k registraci takových alternativních výrobků a postupů; zdůrazňuje, že obzvláště ohroženi jsou drobní uživatelé, a to v důsledku nedostatku vhodných účinných látek;

12.

zdůrazňuje, že předpokladem pro povolování přípravků na ochranu rostlin je udržitelné a odpovědné používání pesticidů;

13.

vyjadřuje politování nad nedostatečnou dostupností účinných látek a přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem, což je způsobeno zejména zdlouhavým postupem posuzování, povolování a registrace, a to částečně z toho důvodu, že lhůta kratšího časového rámce pro tyto případy v délce 120 dní je na úrovni členských států plněna jen zřídka; zdůrazňuje, že stávající situace není v souladu se zásadami prosazování a uplatňování integrované ochrany rostlin, a zdůrazňuje význam dostupnosti pesticidů s nízkým rizikem, přiměřeného výzkumu a sdílení osvědčených postupů v členských státech a mezi nimi, aby se plně využil potenciál integrované ochrany rostlin; domnívá se, že rychlejší schvalovací proces by podnítil průmyslový výzkum v oblasti vývoje nových účinných látek představujících nízké riziko, včetně inovativních látek s nízkým rizikem, a zajistil tak zemědělcům dostatečné nástroje na ochranu rostlin, umožnil jim rychlejší přechod na udržitelné přípravky na ochranu rostlin a zvýšil účinnost integrované ochrany rostlin;

14.

připomíná, že větší rezistence vůči pesticidům vede k jejich zvýšenému používání a závislosti na nich; konstatuje, že zvýšené používání pesticidů a závislost na nich přinášejí zemědělcům vysoké náklady, a to jak kvůli vysokým nákladům na vstupy, tak i z důvodu ztrát výnosů z důvodu vyčerpání půdy a snížení její kvality;

15.

konstatuje, že zvýšená dostupnost přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem na trhu by snížila riziko rezistence vůči účinným látkám a omezila dopady na necílové druhy spojené s běžně používanými přípravky na ochranu rostlin;

16.

v této souvislosti bere na vědomí, že rezistence vůči pesticidním účinným látkám je biologickou nevyhnutelností u rychle se rozmnožujících škůdců a chorob a je rostoucím problémem; zdůrazňuje proto, že před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škůdci; připomíná, že chemické pesticidy by měly být používány selektivně a cíleně; zdůrazňuje, že jinak by tyto prospěšné prostředky proti škůdcům mohly být ztraceny, takže by plodiny byly náchylnější k budoucím útokům;

17.

dále poznamenává, že nejvýznamnější snížení objemu pesticidů pravděpodobně nastane v důsledku systémových změn, které snižují náchylnost k napadení škůdci, upřednostňují strukturální a biologickou rozmanitost před monokulturami a nepřetržitým pěstováním a snižují odolnost škůdců vůči účinným látkám; zdůrazňuje proto, že je třeba soustředit se na agroekologické metody, které zvyšují odolnost celého zemědělského systému vůči škůdcům, a tyto metody financovat a prosazovat;

18.

zdůrazňuje, že společná zemědělská politika (SZP) ve své současné podobě dostatečně nepodněcuje a nemotivuje ke snižování závislosti zemědělských podniků na pesticidech a k zavádění technik ekologické produkce; domnívá se, že v rámci SZP pro období po roce 2020 je nutně zapotřebí konkrétních nástrojů politik, které by pomohly změnit chování zemědělců v souvislosti s používáním pesticidů;

19.

vyjadřuje politování nad skutečností, že návrh Komise týkající se nové SZP na období po roce 2020 nezahrnuje zásadu integrované ochrany rostlin do předpisů v oblasti řízení uvedených v příloze III tohoto návrhu; zdůrazňuje, že nedostatek provázání mezi touto směrnicí a novým modelem SZP bude ve skutečnosti bránit snižování závislosti na pesticidech;

20.

konstatuje, že většina členských států používá vnitrostátní ukazatele rizika a zcela nebo částečně hodnotí negativní dopad používání pesticidů na jejich základě; připomíná, že i přes povinnost výslovně stanovenou v článku 15 směrnice se členské státy dosud neshodly na celounijních harmonizovaných ukazatelích rizik, v důsledku čehož nelze srovnávat pokrok, kterého dosahují jednotlivé členské státy i Unie jako celek; vítá skutečnost, že Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (výbor PAFF) dne 25. ledna 2019 přijal harmonizované ukazatele rizik;

21.

zdůrazňuje zásadní význam biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů, především v případě včel a jiného opylujícího hmyzu, jenž je zásadně nutný k zajištění zdravého a udržitelného zemědělství; zdůrazňuje, že ochrana biologické rozmanitosti není výlučně záležitostí ochrany životního prostředí, ale je také prostředkem k zajištění trvalého potravinového zabezpečení Evropy v budoucnosti;

22.

je hluboce znepokojen pokračující a potenciálně nezvratnou ztrátou biologické rozmanitosti v Evropě a alarmujícím úbytkem okřídleného hmyzu, včetně opylovačů, což dokládají zjištění vědecké studie z října 2017 o biomase létajícího hmyzu (34), podle níž populace létajícího hmyzu v 63 chráněných přírodních oblastech v Německu za 27 let prudce klesla o 75 %; zdůrazňuje dále, že stavy obecně rozšířených druhů ptáků klesají v celé Evropě, což je možná důsledkem poklesu populací hmyzu; poukazuje rovněž na nezamýšlené dopady pesticidů na půdu a půdní organismy (35) a jiné než cílové druhy; domnívá se, že pesticidy jsou jedním z hlavních faktorů, které jsou zodpovědné za úbytek hmyzu, druhů polních ptáků a jiných než cílových organismů, a dále zdůrazňuje, že Evropa musí přejít na udržitelnější používání pesticidů a zvýšit počet nechemických alternativních produktů a přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem pro zemědělce;

23.

trvá na tom, že v souvislosti se znepokojivým poklesem populací včel v celé Evropě hrají zásadní úlohu zejména pesticidy na základě neonikotinoidů, o čemž svědčí celá škála mezinárodních studií, které se staly základem občanských peticí, jež na celém kontinentu získaly statisíce podpisů;

24.

uznává význam národních akčních plánů a integrované ochrany rostlin pro významné snížení používání pesticidů s cílem zabránit nezvratné ztrátě biologické rozmanitosti, přičemž mají být co nejvíce upřednostňovány agroekologická opatření a ekologické zemědělství;

25.

dále zdůrazňuje, že rozvoj udržitelných zemědělských možností je nezbytný pro snížení dopadů změny klimatu na potravinové zabezpečení;

26.

vyjadřuje obzvláštní znepokojení nad pokračujícím používáním pesticidů s účinnými látkami, které jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci nebo vyvolávají narušení činnosti endokrinního systému a poškozují zdraví lidí či zvířat; zdůrazňuje, že používání těchto pesticidů je neslučitelné s cíli a účelem této směrnice;

27.

zdůrazňuje, že vodní prostředí je obzvláště citlivé na pesticidy; vítá skutečnost, že některé členské státy přijaly řadu opatření na ochranu vodního prostředí před pesticidy; lituje však, že většina členských států nestanovila kvantitativní cíle ani harmonogramy opatření na ochranu vodního prostředí před pesticidy, přičemž státy, které tak učinily, neuvedly, jak bude dosažení těchto úkolů či cílů měřeno; domnívá se, že je třeba zlepšit monitorování v současnosti používaných pesticidů ve vodním prostředí;

28.

konstatuje, že zemědělství je jedním z hlavních zdrojů, jež způsobují, že vodní útvary nedosahují dobrého chemického stavu, neboť způsobuje znečištění pesticidy; zdůrazňuje, že bránění tomu, aby pesticidy vstupovaly do sladkovodních systémů, je nákladově efektivnější než technologie na jejich odstraňování a že členské státy musí poskytovat zemědělcům odpovídající pobídky v tomto ohledu; v tomto ohledu rovněž uznává význam provádění rámcové směrnice o vodě pro zlepšení kvality vody; vítá pokrok, jehož členské státy dosáhly při řešení otázky prioritních látek, což vedlo k tomu, že méně vodních útvarů nesplňuje normy pro látky, jako je kadmium, olovo a nikl a pesticidy;

29.

vyjadřuje politování nad skutečností, že zhoršování vodních zdrojů stále více vede k dodatečnému ošetřování pitné vody jejími poskytovateli s cílem zajistit, aby voda určená k lidské spotřebě splňovala limity pro pesticidy zakotvené ve směrnici Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě, přičemž příslušné náklady nesou spotřebitelé, a nikoli znečišťovatelé;

30.

zdůrazňuje, že některé pesticidy jsou mezinárodně uznávané jako perzistentní organické znečišťující látky vzhledem k jejich potenciálu pro přepravu na dlouhou vzdálenost, přetrvávání v životním prostředí a schopnosti biologického zvětšování v celém potravinovém řetězci a bioakumulace v ekosystémech, jakož i k jejich významným negativním dopadům na lidské zdraví;

31.

vítá skutečnost, že ve všech členských státech byly zavedeny systémy odborné přípravy a certifikace v souvislosti s používáním přípravků na ochranu rostlin, avšak vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech nejsou plněny povinnosti v oblasti odborné přípravy pro všechny požadované položky uvedené v příloze I; zdůrazňuje význam odborné přípravy uživatelů pro zajištění bezpečného a udržitelného využívání přípravků na ochranu rostlin; považuje za vhodné rozlišovat mezi profesionálními a amatérskými uživateli, neboť se na ně nevztahují stejné povinnosti; zdůrazňuje, že by se profesionálním i neprofesionálním uživatelům přípravků na ochranu rostlin mělo dostat odpovídající odborné přípravy;

32.

poukazuje na potenciál využívání inteligentních technologií a přesného zemědělství, například dronů nebo technologií GPS, pro cílenější aplikaci prostředků na ochranu rostlin a prevenci jejich rozptýlení v oblastech, kde nejsou třeba; zdůrazňuje rovněž, že širší využívání takových řešení by mohlo být v členských státech podpořeno jejich lepším začleněním do odborné přípravy a systémů certifikace pro uživatele pesticidů v národních akčních plánech;

33.

zdůrazňuje, že přípravky na ochranu rostlin se nepoužívají pouze v zemědělství, ale také při boji proti plevelům a škůdcům v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, jak jsou uvedeny ve článku 12a, včetně veřejných parků a železnic; přičemž používání přípravků na ochranu rostlin v těchto oblastech je nepatřičné; vítá skutečnost, že několik členských států a mnoho regionálních a místních samospráv podniklo kroky k omezení nebo zákazu používání pesticidů v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami; podotýká však, že ve většině členských států chybí měřitelné cíle;

34.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že mnoho členských států nevyložilo správně požadavek stanovený v čl. 12 písm. a) a vykládá jej pouze jako odkaz na jiné než zemědělské použití, zatímco ve skutečnosti zranitelné skupiny, které jsou definovány v nařízení (ES) č. 1107/2009, zahrnují obyvatele vystavené vysoké expozici pesticidů v dlouhodobém horizontu; dále konstatuje, že Komise potvrdila, že neexistuje žádný právní důvod, proč by zemědělské použití mělo být vyloučeno z ustanovení článku 12;

35.

bere na vědomí trvalou podporu členských států, pokud jde o ekologické zemědělství jakožto vstupní systém s nízkým obsahem pesticidů; vítá skutečnost, že počet ekologických zemědělských podniků se v Unii nadále zvyšuje, avšak konstatuje, že pokrok se stále značně liší mezi jednotlivými členskými státy;

36.

bere na vědomí, že ekologičtí zemědělci utrpí hospodářské ztráty, pokud jsou jejich půda a ekologické produkty kontaminovány použitím pesticidů na sousedních farmách, například prostřednictvím přesahu postřiku pesticidů a pohybu perzistentních účinných látek v životním prostředí; poukazuje na to, že v důsledku činností, které jsou mimo kontrolu ekologických zemědělců, mohou být tito zemědělci nuceni prodávat své produkty jako konvenční, ztrácet svou cenovou přirážku nebo dokonce mohou přijít o své osvědčení;

37.

konstatuje, že členské státy sice obecně disponují systémy pro shromažďování informací o akutních otravách pesticidy, správnost těchto údajů a jejich využívání jsou však sporné; zdůrazňuje skutečnost, že dosud nebyly v širší míře zavedeny systémy na shromažďování těchto informací o chronických otravách;

38.

zdůrazňuje, že nejnovější zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o reziduích pesticidů v potravinách ukázala, že 97,2 % vzorků z celé Evropy bylo v mezích stanovených právními předpisy EU, což svědčí o extrémně přísném a bezpečném systému produkce potravin;

Doporučení

39.

vyzývá členské státy, aby neprodleně dokončily provádění směrnice;

40.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby do všech činností zúčastněných stran souvisejících s pesticidy byly zapojeny všechny příslušné zúčastněné subjekty včetně veřejnosti, jak stanoví směrnice 2003/35/ES a Aarhuská úmluva;

41.

vyzývá členské státy, aby zaujaly proaktivní přístup v praktickém provádění směrnice a určily nedostatky a konkrétní oblasti, které vyžadují zvláštní pozornost, pokud jde o ochranu lidského zdraví a životního prostředí, a aby se neomezovaly pouze na obvyklé provedení do vnitrostátního práva a na kontrolní mechanismy;

42.

vyzývá členské státy, aby uznaly, že Evropa musí bezodkladně jednat o přechodu k udržitelnějšímu používání pesticidů a že hlavní odpovědnost za provádění takových postupů nesou členské státy; zdůrazňuje, že rychlé konání je nezbytné;

43.

vyzývá členské státy, aby dodržovaly stanovené lhůty pro předložení revidovaných národních akčních plánů; naléhavě vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby je neprodleně předložily, tentokrát s jasnými kvantitativními cíli a měřitelným hlavním cílem, jímž je okamžité a dlouhodobé účinné snížení rizik a dopadů používání pesticidů, včetně jasně stanovených cílů pro roční snižování, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat možným dopadům na opylovače a podpoře a zavádění udržitelných nechemických alternativ a přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko, a to v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin;

44.

vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní cíl pro omezení pesticidů, který by byl závazný pro celou EU;

45.

vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela pokyny k všem zásadám integrované ochrany rostlin a jejich provádění; v této souvislosti žádá Komisi, aby vypracovala pokyny pro stanovení kritérií pro měření a hodnocení provádění integrované ochrany rostlin v členských státech;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k podpoře pesticidů představujících nízké riziko a upřednostňovaly nechemické možnosti a metody, které s sebou nesou nejmenší rizika škod na zdraví a přírodním prostředí, a to při zajištění účinné a efektivní ochrany plodin; zdůrazňuje, že pro dosažení úspěchu v tomto ohledu musí být posíleny hospodářské pobídky pro zemědělce, aby si zvolili takové možnosti;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na podporu vývoje, výzkumu, registrace a uvádění na trh alternativ představujících nízké riziko a biologických alternativ, včetně zvýšení možností financování v rámci programu Horizontu Evropa a víceletého finančního rámce na období 2021-2027; připomíná, že je důležité před chemickými pesticidy upřednostňovat udržitelné biologické, fyzikální a jiné metody nechemické povahy, pokud uspokojivě zajišťují ochranu před škůdci; připomíná význam přidané hodnoty ekologicky udržitelných a bezpečných technik ochrany rostlin;

48.

vyzývá Komisi, aby bez dalších prodlení splnila svůj závazek v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí, že navrhne strategii Unie pro netoxické prostředí, které napomáhá inovacím a rozvoji udržitelných alternativ, včetně nechemických řešení; očekává, že Komise v této strategii zejména zohlední dopady pesticidů na životní prostředí a lidské zdraví

49.

vybízí k většímu zaměření na snížení rizik, neboť rozsáhlé využívání látek představujících nízké riziko může být škodlivější než omezené používání vysoce rizikových látek;

50.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší soudržnost směrnice a jejího provádění se souvisejícími právními předpisy a politikami EU, především pak s předpisy SZP a nařízením (ES) č. 1107/2009, a zejména v souladu s článkem 14 směrnice začlenily zásady integrované ochrany rostlin jako právní požadavky do SZP;

51.

vyzývá Komisi a členské státy, aby striktně omezily počtu odchylek týkajících se základního použití podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a aktualizovaly příslušné pokyny, aby bylo zajištěno, že posouzení rizik pesticidů bude odrážet skutečnou expozici a podmínky a zohledňovat veškeré možné dopady na zdraví a životní prostředí;

52.

doporučuje poskytnout členským státům flexibilitu při uplatňování integrované ochrany rostlin jako součásti ekologických opatření v rámci SZP;

53.

vítá skutečnost, že Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (výbor PAFF) nedávno přijal harmonizované ukazatele rizik, a vyzývá členské státy, aby pokročily v schvalování a zavedení harmonizovaných ukazatelů rizik, jak je nedávno navrhla Komise, aby bylo možné náležitě sledovat dopady pesticidů na snižování populací;

54.

vyzývá Komisi, aby zřídila plně funkční a transparentní systém pro pravidelné shromažďování statistických údajů o používání pesticidů, dopadech expozice pesticidům při práci i mimo ni na zdraví lidí i zvířat a přítomnosti reziduí pesticidů v životním prostředí, zejména v půdě a ve vodě;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkumné programy zaměřené na zjišťování dopadů používání pesticidů na lidské zdraví s přihlédnutím k celé řadě toxikologických a dlouhodobých účinků včetně imunotoxicity, narušení endokrinního systému a neurodevelopmentální toxicity a zaměření se na účinky prenatální expozice pesticidům na zdraví dětí;

56.

naléhavě žádá Komisi, aby s ohledem na správu a používání běžně používaných přípravků na ochranu rostlin uplatňovala přístup založený na posuzování rizik, který bude podložen nezávislými a odborně posuzovanými vědeckými důkazy;

57.

vyzývá Komisi, aby do konce svého stávajícího mandátu předložila konkrétní legislativní návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 1107/2009, a to nezávisle na obecné revizi v souvislosti s iniciativou REFIT, s cílem doplnit definici a samostatnou kategorii pro „přirozeně se vyskytující látky“ a „látky identické s přírodními látkami“, u nichž bude kritériem existující přítomnost a expozice látky v přírodě, a zavedla postup rychlého hodnocení, povolování a registrace pro tyto biologické pesticidy představující nízké riziko, a to v souladu s usneseními ze dne 15. února 2017 o pesticidech biologického původu představujících nízké riziko a ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin;

58.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné plnění povinností Unie podle protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 a Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách z roku 2004, a proto zintenzivnily úsilí o odstranění výroby, uvádění na trh a používání pesticidů na bázi perzistentních organických znečišťujících látek, společně se zavedením ustanovení o odstraňování odpadů obsahujících kteroukoli z těchto látek nebo jimi kontaminovaných;

59.

vyzývá členské státy, aby zajistily dostupnost profesionálně kvalifikovaných a nezávislých poradenských služeb, které by koncovým uživatelům poskytovaly poradenství a odbornou přípravu o udržitelném využívání pesticidů, a zejména o integrované ochraně rostlin;

60.

vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na další investice a výzkum do vývoje a zavádění technologií přesného a digitálního zemědělství, a to s cílem zvyšovat účinnost partnerství veřejného a soukromého sektoru, výrazně tím snížit závislost na pesticidech, jak stanoví cíle směrnice, a snížit tak vystavení pesticidům profesionálních uživatelů i široké veřejnosti; domnívá se, že využívání digitalizace nebo přesného zemědělství by nemělo vést k závislosti na vstupech nebo k finančnímu zadlužení zemědělců;

61.

vyzývá Komisi a členské státy, aby již nadále nepovolovaly používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami definovanými v čl. 3 bodu 14 nařízení (ES) č. 1107/2009;

62.

vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost ochraně ohrožených skupin definovaných v čl. 3 bodu 14 nařízení (ES) č. 1107/2009, zejména vzhledem k stávající nedostatečné ochraně obyvatel venkova žijících v pěstitelských lokalitách; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby navrhly okamžitý zákaz používání pesticidů v dostatečně velké vzdálenosti od obytných domů, škol, dětských hřišť, jeslí a nemocnic;

63.

vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do dalšího výzkumu týkajícího se dopadu pesticidů na jiné než cílové druhy a přijetí okamžitých opatření k minimalizaci tohoto dopadu;

64.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly zemědělský model, který se bude opírat o preventivní a nepřímé strategie ochrany rostlin zaměřené na snížení využívání vnějších vstupů a o multifunkční přirozeně se vyskytující látky; uznává potřebu většího výzkumu a rozvoje preventivních a nepřímých agroekologických strategií rostlinolékařské péče;

65.

vyzývá členské státy k větším investicím do postupů adaptace, které zabrání tomu, aby se agrochemické látky dostávaly do povrchových a podzemních vod, a do opatření, která budou bránit možnému úniku těchto látek do vodních toků, řek a moří; doporučuje, aby jejich používání bylo zakázáno na půdě, ze které by mohly proniknout do podzemních vod;

66.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné pravidelně posuzovat, zda množství prodaných pesticidů je úměrné zemědělské oblasti, kde mají být aplikovány, a to na základě databází uživatelů a záznamů o prodeji;

67.

vyzývá Komisi a členské státy, aby u účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci nebo mají vlastnosti endokrinních disruptorů, zajistily úplné a jednotné uplatňování mezních kritérií vycházejících z míry ohrožení;

68.

vyzývá členské státy, aby přísně dodržovaly zákaz dovozu zakázaných pesticidů ze třetích zemí do EU a zvýšily kontroly dovážených potravin;

69.

vyzývá Komisi, aby pečlivě zvažovala všechna opatření, která jsou dostupná pro zajištění souladu s předpisy, včetně zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které neplní povinnost plného provedení směrnice;

70.

vyzývá Komisi, aby podnikla důrazné kroky proti členským státům, které systematicky zneužívají odchylky od zákazu pesticidů obsahujících neonikotinoidy;

71.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že zásada „znečišťovatel platí“ bude, pokud jde o ochranu vodních zdrojů, plně uplatňována a účinně prosazována;

72.

vyzývá k tomu, aby byly z programu Horizont Evropa poskytovány dostatečné finanční prostředky na podporu rozvoje strategií rostlinolékařské péče založených na systematickém přístupu, který kombinuje inovační agroekologickou techniku a preventivní opatření ke snížení používání externích vstupů na minimum;

73.

vyzývá Komisi, aby vytvořila celoevropskou platformu pro udržitelné používání pesticidů, která by spojila odvětvové zúčastněné subjekty a zástupce na místní a regionální úrovni s cílem usnadnit sdílení informací a výměnu osvědčených postupů při snižování používání pesticidů;

o o

74.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

(2) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7.

(3) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

(4) Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3.

(5) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

(7) Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.

(8) Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 23.

(9) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(10) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

(11) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.

(12) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(13) Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36.

(14) Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 29.

(15) Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 1.

(16) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52006DC0372

(17) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 62.

(18) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 51.

(19) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 184.

(20) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 117.

(21) Přijaté texty, P8_TA(2018)0057.

(22) Přijaté texty, P8_TA(2018)0356.

(23) Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1.

(24) http://ec.europa.eu/food/audits-analysis/overview_reports/details.cfm?rep_id=114

(25) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(26) http://www.pan-uk.org/site/wp-content/uploads/United-Nations-Report-of-the-Special-Rapporteur-on-the-right-to-food.pdf

(27) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10041-2016-ADD-1/en/pdf

(28) http://www.senat.fr/leg/ppr16-477.html

(29) Přijaté texty, P8_TA(2019)0023.

(30) Caspar A. Hallmann et al. „Více než 75 % pokles celkové biomasy létajícího hmyzu v chráněných oblastech za 27 let“, PLOS, 18. října 2017 – https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185809

(31) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(34) https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185809

(35) https://esdac.jrc.ec.europa.eu/public_path/shared_folder/doc_pub/EUR27607.pdf

Top

Choose the experimental features you want to try