Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Podpora jednotného trhu příznivého pro podnikání a inovace – prosazování nových hospodářských modelů v zájmu zvládání společenských výzev a změn

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2019/C 353/02)

Zpravodaj: Giuseppe GUERINI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	24.1.2019
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	4.7.2019
Přijato na plenárním zasedání	17.7.2019
Plenární zasedání č.	545
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	185/0/6

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Nutnost uplatňovat zásady sociálně tržního hospodářství, které by díky inteligentnímu využívání nových technologií dokázalo čelit velkým problémům týkajícím se udržitelnosti, změny klimatu a snižování nerovností, již byla uznána.

1.2.

EHSV se domnívá, že v tomto ohledu mohou poskytnout významný příspěvek podniky i veřejné instituce, a to zejména všechny podniky reálné ekonomiky, které vytvářejí hodnoty a pracovní místa, aniž by spekulativně využívaly páky financování.

1.3.

Vzhledem k širokému spektru hospodářských modelů a forem podniků, které existují na evropské úrovni, je důležité, aby legislativní návrhy týkající se podniků, hospodářství a vnitřního trhu nebyly unifikovány, aby nebyl uplatňován univerzální přístup a aby byla namísto toho prosazována rozmanitost podniků.

1.4.

Je nezbytné, aby evropské instituce podporovaly rozvoj umělé inteligence a správné využívání dat velkého objemu, a to jednak vytvořením vhodných pravidel, která zaručí rozvoj těchto technologií při současném respektování práv jednotlivce, a jednak koordinovaným investováním veřejných prostředků na evropské i národní úrovni s cílem zajistit konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku. Zejména data velkého objemu, včetně svého potenciálu, by měla být přístupná i malým a středním podnikům.

1.5.

Změny, které nové technologie, umělá inteligence a data velkého objemu způsobují ve výrobních postupech a v hospodářství obecně, hluboce promění i trh práce. V každém případě je však důležité, aby tyto změny probíhaly v rámci přínosného sociálního dialogu a za respektování práv a kvality života pracovníků.

1.6.

Opatření k lepšímu přístupu malých a středních podniků k úvěrům, jako je například Junckerův plán, program COSME nebo v budoucnosti program InvestEU, by měla i nadále podporovat malé a střední podniky a sociální podniky, které mají často potíže s růstem v důsledku problémů s likviditou a nedostatečného kapitálu. Aktivní podporu si zaslouží i rozvoj evropského trhu s rizikovým kapitálem.

1.7.

Vzhledem k nutnosti zaručit stárnoucímu a méně početnému evropskému obyvatelstvu sociální soudržnost a spravedlnost bude úloha, kterou budou moci v budoucnu převzít sociální podniky a podniky založené na vzájemnosti, stále významnější. Proto je nutné vynakládat větší úsilí na posílení úlohy těch společností, které lidem umožňují organizovat se a spolupracovat, aby reagovali na neustále rostoucí sociální potřeby.

1.8.

EHSV znovu opakuje, že je třeba uznat a podporovat úlohu, kterou hrají malé a střední podniky, rodinné podniky a podniky sociální ekonomiky, řemeslné podniky, drobní obchodníci a zemědělci při podporování a šíření podnikatelského ducha zaměřeného na místní občany a komunisty a také při budování evropského modelu jednotného trhu podporujícího začlenění. Tyto podniky navíc umožňují provádět hospodářskou a podnikatelskou činnost většímu počtu osob, a podporují tak hospodářskou demokracii.

2.   Souvislosti a předmět iniciativy

2.1.

Účelem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je poskytnout evropským institucím příspěvek, aby bylo v rámci opatření k posilování jednotného trhu podpořeno vytváření vhodných podmínek pro rozvoj různých forem podniků, které by byly schopny zvládnout výzvy, jimž společnost čelí.

2.2.

Nutnost uplatňovat zásady sociálně tržního hospodářství, které by díky inteligentnímu využívání nových technologií dokázalo čelit velkým problémům týkajícím se udržitelnosti, omezování škodlivých vlivů změny klimatu, snižování nerovností, demografického napětí, silného migračního tlaku na vnější hranice EU a energetické transformace, již byla uznána.

2.3.

EHSV se domnívá, že významným způsobem mohou přispět právě podniky, a přirozeně i veřejné instituce. Velké změny, o nichž se hovoří v předchozím odstavci, lze totiž také řešit využitím vlastního inovativního potenciálu podnikatelské činnosti. Některé modely hospodářského rozvoje a některé formy podniků však ukázaly větší sklon k sociálním inovacím, které se pro etablování udržitelnějšího hospodářství podporujícího začlenění zdají být stále nepostradatelnějšími.

2.4.

EHSV se domnívá, že mezi jednotným trhem, který je příznivý pro inovace a nové formy podnikání, a Agendou OSN 2030 pro dosahování cílů udržitelného rozvoje mohou vzniknout významné konvergence, neboť cíle týkající se růstu a inovací, které jsou nezbytné k zaručení a zachování blahobytu v zemích Evropské unie, musí být nejen pevné, ale také udržitelné.

2.5.

V posledních letech EHSV přijal řadu konkrétních stanovisek týkajících se následujících zásadních otázek: — hledání nových hospodářských modelů (1); — různé formy podnikání (2); — digitální změny (3).

2.6.

EHSV se domnívá, že existují různé hospodářské systémy, které by si zasloužily pozornost evropského zákonodárce, aby se podpořilo fungování vnitřního trhu. Hospodářský systém EU je totiž rozmanitý a zahrnuje nadnárodní společnosti, podniky působící na národní úrovni a nespočetné množství podniků činných na místní úrovni. Tyto podniky jsou často zapojeny do výrobních řetězců na místní úrovni. Jedná se o metropolitní oblasti a jejich městské systémy s vysokou hustotou obyvatelstva i venkovské a odlehlé oblasti, kde není vždy snadné zaručit blahobyt a sociální soudržnost, pokud se cíleně nedbá na zaručení přístupu k technologickým inovacím i v decentralizovaných oblastech.

2.7.

Ve všech těchto souvislostech je nutné propojit a integrovat různé formy podniků, nicméně každá z těchto oblastí si zaslouží zvláštní pozornost z hlediska legislativních opatření a veřejných investic. Proto je důležité, aby návrhy právních předpisů a hospodářských regulačních opatření týkající se podniků, hospodářství a vnitřního trhu nebyly plně unifikovány a aby nebyl uplatňován univerzální přístup.

3.   Směrem k novému evropskému hospodářství ve znamení technologií, udržitelnosti a začlenění

3.1.

Je třeba vypracovat nové výrobní modely zboží a služeb vycházející z digitální ekonomiky a nových technologií, které budou schopny změnit způsob, jakým evropské podniky fungují.

3.2.

V této souvislosti je nezbytné, aby evropské instituce náležitě podporovaly rozvoj umělé inteligence, a to jednak vytvořením vhodných pravidel, která zaručí rozvoj této technologie při současném respektování práv jednotlivce, a jednak koordinovaným investováním veřejných prostředků na evropské i národní úrovni, tak aby bylo možné udržet krok s konkurenty, jako jsou Spojené státy a Čína.

3.3.

Vzhledem k tomu, že se neustále zvyšují kapacity pro zpracování dat a možnosti jejich využijí pro účely strategií hospodářského rozvoje a služeb pro občany, bude při zajišťování konkurenceschopnosti na evropském trhu zásadní i využití dat velkého objemu, jejich zpracování a jejich uchovávání. Bude však nezbytné zajistit, aby zpracování a vývoj těchto dat probíhaly v souladu s právy jednotlivce, se základními svobodami a novým evropským obecným nařízením o ochraně osobních údajů.

3.4.

Evropský podnikatelský a hospodářský systém se vyznačuje zvláštními prvky, díky nimž může čelit digitálním změnám. Je koncipován jako účinný systém řady různých mezinárodních a místních podniků, které mohou mít i globální zaměření. K tomu je naléhavě potřebná sjednocená, propojená, soudržná a konkurenceschopná Evropa. V tomto směru jsou pozitivním příkladem centra pro digitální inovace, která vznikají v četných místních hospodářských systémech.

3.5.

Velké změny, které způsobují nové technologie, umělá inteligence a data velkého objemu ve výrobních postupech a v hospodářství obecně, hluboce promění i trh práce. Některé profese zaniknou, jiné vzniknou a další projdou hlubokými změnami. Je důležité, aby tyto změny probíhaly v rámci přínosného sociálního dialogu a s ohledem na práva pracovníků, kteří budou muset být podporování prostřednictvím ochranných a vzdělávacích opatření.

3.6.

Dalším zásadním faktorem růstu je fiskální politika. Evropská komise se v průběhu tohoto funkčního období problematice daní věnovala velmi důkladně. EHSV se domnívá, že účinnost daňových pravidel a jejich přiměřená míra harmonizace jsou zásadní pro posílení vnitřního trhu. Fiskální politiky podporované na evropské úrovni by navíc měly prosazovat nástroje nezbytné pro růst podniků, jako jsou například investice do výzkumu a vývoje a přístup k vlastnímu kapitálu.

3.7.

Evropské malé a střední podniky a podniky sociální ekonomiky se ještě i v současné době potýkají se strukturálními problémy a s neexistencí příznivých podmínek pro svůj rozvoj, a to navzdory velkému úsilí vynakládanému na jejich podporu. Malé a střední podniky navíc často působí ve výrobě využívající střední a nízkou úroveň technologií a ve službách s nižší intenzitou znalostí a mají problémy vstoupit na mezinárodní trh. Tyto společnosti je třeba dále podporovat, neboť – jak připomíná Komise – tvoří 99 % evropských podniků a zaměstnávají 67 % pracovních sil (4). I přes zohlednění nutnosti dodržovat zásady volného trhu a hospodářské soutěže musí být tudíž tyto podniky náležitě podporovány prostřednictvím průmyslových a fiskálních politik zaměřených na vytváření sdílené hodnoty, nikoli na hromadění bohatství.

3.8.

Z tohoto pohledu by opatření k lepšímu přístupu malých a středních podniků k úvěrům, jako je například Junckerův plán se svým systémem veřejných záruk, program COSME nebo program InvestEU, měla i nadále podporovat malé a střední podniky a sociální podniky. V této souvislosti by měla být více stimulována účast soukromých osob v nově zakládaných podnicích a v malých a středních podnicích. Za tímto účelem je nutné rozvíjet evropský trh s rizikovým a vysoce rizikovým kapitálem, který má stále diametrálně odlišné rozměry než v USA. Přijetí politik, které prosazují investice soukromého kapitálu do evropských podniků, by mělo být navíc doprovázeno konkrétními opatřeními, které umožní získat talenty a dovednosti ze zemí mimo EU.

3.9.

Podle Světové banky zaujímá Evropská unie (5) v průměru 53. místo v celosvětovém žebříčku toho, jak snadné je zahájit podnikatelskou činnost, a 29. místo v žebříčku obecné snadnosti, s níž lze vykonávat hospodářskou činnost. Spojené státy naproti tomu stojí na 8. místě žebříčku snadnosti vykonávat hospodářskou činnost. V tomto ohledu vyzdvihuje EHSV význam podpory a prosazování podnikatelských aktivit prostřednictvím zjednodušení administrativních opatření v oblasti výroby zboží a poskytování služeb, která zatěžují evropské podnikatele.

3.10.

Trh veřejných zakázek dnes činí přibližně 16 % hrubého evropského domácího produktu, což odpovídá hodnotě zhruba 1,9 trilionu EUR. V nových směrnicích o zadávání veřejných zakázek (6) a o udělování koncesí (7) z roku 2014 bylo stanoveno větší zohlednění sociálních a environmentálních aspektů při výběrových řízeních spravovaných vnitrostátními správními orgány. Jak připouští sama Komise, tohoto cíle však nebylo ještě zdaleka dosaženo. EHSV doporučuje Komisi, aby posílila a zefektivnila zohlednění sociálních a environmentálních aspektů v odvětví, které je z historického hlediska pro jednotný trh klíčové.

3.11.

Vzhledem k rostoucím výzvám na mezinárodní úrovni na jedné straně a nutnosti zaručit sociální soudržnost a spravedlnost na straně druhé bude úloha, kterou mohou za současné situace převzít sociální podniky, stále významnější. Proto je nutné vynakládat větší úsilí na uznání existence a úlohy podniků, v nichž se plně projevuje sklon lidí samostatně se organizovat, aby reagovali na společenské potřeby.

3.12.

V malých podnicích a v sociálních podnicích vychází impuls k jednání a motivace vždy od osoby, nikoli z kapitálu, protože kapitál hledá takové uplatnění, které zaručuje výnosy. Tyto společnosti, kde je středem pozornost člověk, jsou pevně propojeny s místními komunitami a navazují s nimi trvalé vztahy, čímž přispívají k místní prosperitě a k sociální soudržnosti. V tomto ohledu je významným příkladem belgický a švédský (8) systém poukázek na výpomoc v domácnosti. Tyto systémy umožňují těm, kdo je využívají, uplatnit zvláštní slevu na daních a podporují vznik nehlášené práce, z níž mají prospěch jednak nejvíce chránění poskytovatelé a služeb, jednak státní rozpočty.

3.13.

Vazba na místní komunity a na území se stává konkurenčním faktorem, protože podporuje motivaci a vytváří přidané sociální a vztahové hodnoty. Tímto způsobem umožňují podniky sociální ekonomiky vykonávat podnikatelskou činnost většímu počtu osob, a přispívají tak k budování modelu rozvoje zaměřeného na začlenění.

3.14.

Dalším zásadním přínosem sociálních podniků je jistě přínos k hospodářské demokracii, neboť tyto podniky zaručují milionům lidí možnost vykonávat hospodářskou činnost a vybudovat si svou vlastní firmu na základě své odbornosti, svých schopností a ambicí.

3.15.

S tímto cílem působí například družstva, vzájemné společnosti, nadace s účastí místních společenství a sociální podniky. Uznání těchto podniků se zvyšuje také v důsledku Iniciativa pro sociální podnikání, kterou zahájila Evropská komise v roce 2011 a na níž by v současné době možná mohla navázat odvážnější a organičtější iniciativa.

3.16.

Zvláštní zmínku zasluhují místní a regionální banky, které představují nenahraditelnou příležitost k přístupu k úvěrům pro miliony lidí. Pokud jde o tyto banky, je přístup evropské legislativy stále velmi nepříznivý a v rozporu se zásadou proporcionality, neboť univerzálním způsobem podřizuje banky na globální úrovni stejným technickým pravidlům jako banky s výlučně místním rozměrem.

4.   Evropské podniky v sociálním a globálním makroekonomickém scénáři

4.1.

Je třeba si uvědomit, že globální scénář se v následujících letech značně změní, zejména co se týče demografických údajů, výrobních kapacit a hospodářského významu jednotlivých států a kontinentů.

4.2.

Při této proměně ztratí Evropa se svými 500 miliony obyvatel své vedoucí postavení vůči světové populaci, která se z dnešních 7,6 miliard zvýší na 9,8 miliard v roce 2050, přičemž růst bude soustředěn do devíti zemí (Indie, Nigérie, Konga, Pákistánu, Etiopie, Tanzanie, Spojených států amerických, Ugandy a Indonésie) (9).

4.3.

Zároveň se bude dále zvyšovat podíl starších osob a počet lidí, kterým bude v roce 2050 více než 80 let, se ztrojnásobí ze současných 137 milionů na více než 425 milionů, přičemž tyto osoby budou soustředěny v Evropě, kde je průměrný věk již dnes kolem 40–45 let, zatímco v „rozvíjejících se zemích“ je 25–30 let.

4.4.

EHSV se domnívá, že vzhledem k probíhajícím velkým změnám je nutné zaujmout celostní přístup, v jehož rámci jsou koordinovány evropské hospodářské a regulační politiky s politikami sociální soudržnosti a ochranou nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, aniž by byly opomíjeny starší osoby, osoby se zdravotním postižením či znevýhodněné a nejzranitelnější osoby.

4.5.

Vedle plánů průmyslového rozvoje a hospodářských politik spočívá při budování trhu příznivého pro inovace a podnikání hlavní výzva v tom, aby byl středem pozornosti člověk, neboť je jedinou konstantou, na niž se ve světě ovládaném stále větší nejistotou lze spolehnout.

4.6.

Ze zhodnocení lidského kapitálu bude moci těžit celý hospodářský systém, neboť bude potvrzeno, že hospodářské chování lidí a podniků není zaměřeno výhradně na maximalizaci zisku. Tím bude možné upevnit myšlenku, že to, co pohání k ekonomické činnosti a podporuje přání podnikat, daleko přesahuje pouhou potřebu akumulovat majetek. Tím neklesá důležitost hospodářského úspěchu, nýbrž znamená to, že je třeba hodnotu posuzovat jinak.

4.7.

V posledních desetiletích byla se totiž úspěšnost podniků, zejména velkých podniků digitálního hospodářství, hodnotila a měřila především podle možnosti získávat finanční hodnotu, nikoli podle vytváření hodnot a zaměstnanosti prostřednictvím práce.

4.8.

EHSV považuje v neposlední řadě za nezbytné investovat do celoživotního vzdělávání evropských občanů, aby byli připraveni čelit neustálým změnám dnešní doby. Proto je naprosto nezbytné investovat do programů odborné přípravy, které podporují podnikatelskou iniciativu a nabízejí již od útlého věku nástroje a dovednosti pro vlastní samostatnou organizaci i znalosti schopné podněcovat iniciativu, tvořivost a ochotu riskovat. Zároveň musejí politiky v oblasti odborné přípravy a podpory zaručit, že se stárnoucí a méně početné evropské obyvatelstvo (ve vztahu k němuž se dnes hovoří o „stříbrné ekonomice“) bude moci těšit dobré kvalitě života a aktivně přispívat svým dílem.

4.9.

Každý člověk musí být považován za významný zdroj, což dokládají úspěšné zkušenosti sociálních podniků v oblasti pracovního začlenění, které si vybudovaly pevné a konkurenceschopné postavení a zaměstnávaly znevýhodněné pracovníky nebo pracovníky vyloučené z tradičního trhu práce.

---

(1)  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 57; Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 33; Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 1 a Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 28.

(2)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 20; Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 1; Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 8; Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 152; Úř. věst. C 458, 19.12.2014, s. 14 a Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 15.

(3)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 73; Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 102; Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 33; Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 70; Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 6 a Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 131.

(4)  https://ec.europa.eu/growth/smes/business-friendly-environment/performance-review_en

(5)  http://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/media/Annual-Reports/English/DB2019-report_print-version.pdf

(6)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(7)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.

(8)  http://impact-phs.eu/national-practices/sweden-rot-rut-avdrag/

(9)  United Nations, World Population Prospects 2017 revision; https://population.un.org/wpp/Publications/Files/WPP2017_KeyFindings.pdf