EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.6.2017

COM(2017) 298 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Vynětí centrálních bank a jiných subjektů třetích zemí podle nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR)

1.ÚVOD

Nařízení o trzích finančních nástrojů (dále jen MiFIR) 1 a směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID 2) 2 byly zveřejněny v Úředním věstníku dne 12. června 2014, vstoupily v platnost dne 2. července 2014 a budou použitelné od 3. ledna 2018.

MiFID 2 a MiFIR zavádějí strukturu trhu, jejímž cílem je zajistit, aby obchodování ve vhodných případech probíhalo na regulovaných platformách a aby obchodování bylo transparentní a zajišťovalo účinnou a spravedlivou tvorbu cen.

V tomto rámci nařízení o trzích finančních nástrojů uděluje výjimku z požadavků předobchodní a poobchodní transparentnosti v souvislosti s nekapitálovými finančními nástroji, kterou využívají regulované trhy, organizátoři trhu a investiční podniky v případě obchodů, u nichž je protistranou člen Evropského systému centrálních bank (ESCB) a daný obchod je součástí výkonu měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability, kterou je člen ESCB ze zákona zmocněn provádět, pokud tento člen ESCB protistraně předem oznámil, že se obchod vyjímá z působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho nařízení o trzích finančních nástrojů svěřuje Komisi pravomoc rozšířit oblast působnosti této výjimky na centrální banky třetích zemí při splnění stanovených podmínek.

Za tímto účelem Evropská komise zadala Centru pro evropská politická studia (CEPS) a Boloňské univerzitě vypracování externí studie nazvané „Vynětí centrálních bank a jiných subjektů třetích zemí podle nařízení o zneužívání trhů a nařízení o trzích finančních nástrojů“ (dále jen „studie“). Studie vychází z průzkumu a výzkumu a obsahuje analýzu pravidel pro předobchodní a poobchodní transparentnost, která se uplatní, když centrální banky třetích zemí obchodují s cennými papíry, i pokud jde o rozsah, v jakém tyto centrální banky s cennými papíry v rámci Unie obchodují.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD ZPRÁVY: ČL. 1 ODST. 9 NAŘÍZENÍ O TRZÍCH FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

Ustanovení čl. 1 odst. 6 nařízení o trzích finančních nástrojů obsahuje výjimku z pravidel pro předobchodní a poobchodní transparentnost v případě obchodů, u nichž je protistranou člen Evropského systému centrálních bank (ESCB) a v případě, že je daný obchod součástí výkonu měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability, kterou je člen ESCB ze zákona zmocněn provádět, pokud tento člen ESCB protistraně předem oznámil, že se obchod vyjímá z působnosti příslušných ustanovení.

Kromě toho čl. 1 odst. 9 nařízení o trzích finančních nástrojů svěřuje Komisi pravomoc: „[…] přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, kterými se rozšiřuje oblast působnosti odstavce 6 na jiné centrální banky.

Za tímto účelem Komise do 1. června 2015 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak se přistupuje k obchodům centrálních bank třetích zemí, za kterou se pro účely tohoto odstavce považuje též Banka pro mezinárodní platby. Tato zpráva zahrnuje rozbor jejich statutárních úkolů a objemů jejich obchodů v Unii. V této zprávě:

a) se uvede, která ustanovení se v příslušných třetích zemích použijí na povinné uveřejňování obchodů centrálních bank, včetně obchodů prováděných členy ESCB v těchto třetích zemích, a

b) se vyhodnotí potenciální dopad požadavků na povinné uveřejňování v Unii na obchody centrálních bank třetích zemí.

Dospěje-li zpráva k závěru, že výjimka uvedená v odstavci 6 je nezbytná, pokud se jedná o obchody, u nichž je protistranou centrální banka třetí země provádějící měnovou politiku, politiku směnných kurzů a politiku finanční stability, stanoví Komise, že se tato výjimka uplatní na tuto centrální banku třetí země.“

3.PŘEDMĚTNÉ JURISDIKCE

Zpráva se vztahuje na následující země: Austrálii, Brazílii, Kanadu, Zvláštní administrativní oblast Hongkong, Indii, Japonsko, Mexiko, Singapur, Korejskou republiku, Švýcarsko, Turecko a Spojené státy – a Banku pro mezinárodní platby (dále jen BIS), která se podle čl. 1 odst. 9 nařízení o trzích finančních nástrojů považuje pro účely uvedeného odstavce za centrální banku třetí země. Nevylučuje se, že v tomto seznamu budou prováděny případné úpravy a že v budoucnu bude zváženo vyškrtnutí některých zemí.

Relevantní kritéria pro posouzení uvedených jurisdikcí by měla vycházet z ekonomických ukazatelů, velikosti a míry vzájemného propojení finančního sektoru dotyčných zemí s finančním sektorem Unie i ze stavu právního prostředí, které v dotyčné jurisdikci třetí země panuje.

Pokud jde konkrétně o velikost a míru vzájemného propojení, Komise použila seznam zveřejněný Mezinárodním měnovým fondem obsahující jurisdikce, ve kterých sídlí nejdůležitější systémově významné finanční instituce, pro které je povinný program hodnocení finančního sektoru (FSAP) zavedený Mezinárodním měnovým fondem. Metodika Mezinárodního měnového fondu spojuje velikost a propojenost finančního sektoru jednotlivých zemí, a zohledňuje tudíž rozměr finančních trhů. Podle Mezinárodního měnového fondu tato skupina zemí představuje téměř 90 % světového finančního systému a 80 % celosvětové hospodářské aktivity a zahrnuje většinu zemí skupiny G20 a členů Rady pro finanční stabilitu (FSB). Instituce se sídlem v členských státech EU nejsou předmětem této studie. Pro výběr relevantních jurisdikcí jsou důležitá ještě dvě další kritéria: aby mohla být jurisdikce způsobilá pro posouzení udělení výjimky podle čl. 1 odst. 9, nesmí být Finančním akčním výborem (FATF) zařazena na seznam nespolupracujících jurisdikcí a měla by být signatářem vícestranného memoranda o porozumění Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO).

 ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH JURISDIKCÍ

Analýza identifikovaných jurisdikcí na základě pověření podle čl. 1 odst. 9 nařízení o trzích finančních nástrojů vychází ze dvou hlavních kritérií, která byla pro posouzení provedené Komisí zásadní:

a.pravidla pro povinné uveřejňování obchodů centrálních bank: režim transparentnosti trhu vztahující se na obchody centrálních bank („transparentnost trhu“) a/nebo transparentnost provozního rámce centrální banky („provozní transparentnost“) a

b.nezbytnost výjimky: objem obchodů, které centrální banka realizovala s protistranami z EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU.

Pro účely posouzení se splnění těchto dvou kritérií považovalo za povinné, neboť jsou vyjádřením faktorů stanovených v čl. 1 odst. 9 nařízení o trzích finančních nástrojů. V tomto ohledu se „transparentnost trhu“ vztahuje k transparentnosti jednotlivých obchodů v souvislosti s jednotlivými cennými papíry, zatímco „provozní transparentnost“ označuje širší pravidla transparentnosti, kterými se řídí fungování centrální banky. Vzhledem k cílům nařízení o trzích finančních nástrojů byla tudíž za nezbytnou považována analýza regulačních požadavků týkajících se transparentnosti trhu pro obchody a transparentnosti vyplývající z provozního rámce, aby bylo možné posoudit vhodnost udělení výjimky centrálním bankám třetích zemí podle čl. 1 odst. 9 nařízení o trzích finančních nástrojů. Dále je důležitý objem obchodů mezi třetí zemí příslušné centrální banky a EU, neboť se jedná o ukazatel potenciálního dopadu, který mohou mít požadavky na povinné zveřejňování v Unii na obchody centrálních bank třetích zemí podle čl. 1 odst. 9 písm. b) nařízení o trzích finančních nástrojů.

Kromě toho s ohledem na požadavky a cíle vyplývající z nařízení o trzích finančních nástrojů byla zvážena následující kritéria:

i) existence postupu oznamování, kterým centrální banka třetí země oznamuje protistraně z EU, že se na obchod vztahuje výjimka;

ii) schopnost centrální banky třetí země odlišit obchody z důvodů souvisejících s klíčovými politikami stanovenými v nařízení o trzích finančních nástrojů a obchody realizované pouze z „čistě“ investičních důvodů a

iii) existence podobné výjimky dostupné centrálním bankám třetích zemí v posuzované jurisdikci.

Výše uvedená doplňující kritéria byla posouzena s přihlédnutím k požadavkům a cílům nařízení o trzích finančních nástrojů. Zejména platí, že výjimky podle čl. 1 odst. 6 nařízení o trzích finančních nástrojů nelze podle nařízení o trzích finančních nástrojů udělit centrálním bankám, když realizují operace čistě z investičních důvodů. Studie tudíž analyzovala, zda centrální banky třetích zemí rozlišují obchody realizované z důvodů regulace a z investičních důvodů. Dále studie analyzovala, zda centrální banky třetích zemí mají postup oznamování obchodů, na které se vztahuje výjimka, nebo zda alespoň zvažují zavedení takového postupu v souvislosti s obchodováním s finančními protistranami z EU, neboť se tím zvyšuje úroveň transparentnosti a jedná se tedy o problematiku upravenou v nařízení o trzích finančních nástrojů. A nakonec může analýzu efektivnosti nákladů v souvislosti s vhodností výjimky ovlivnit dostupnost zákonné výjimky pro centrální banky obchodující v obchodních systémech třetích zemí.

Po posouzení těchto kritérií došla Komise k závěru, že zásadní je to, zda centrální banky třetích zemí rozlišují obchody realizované z důvodů regulace a z investičních důvodů, neboť jinak by případná výjimka podle čl. 1 odst. 9 nebyla dostatečně zasazena do příslušného rámce. Naproti tomu a po dalším zvážení nejsou chybějící postupy oznamování v době, kdy je tato zpráva týkající se obchodů, na něž se vztahuje výjimka, připravována, považovány za dostatečně podstatné pro to, aby nebyla výjimka podle čl. 1 odst. 9 udělena, neboť jurisdikce, které takové postupy nemají, uvedly, že jsou připraveny je zavést, jakmile bude režim podle nařízení o trzích finančních nástrojů zaveden. Existence zákonných výjimek v posuzované jurisdikci pro obchody centrálních bank obchodujících v místech provádění třetí země není považována za nezbytnou podmínku udělení výjimky, neboť nejsou podle čl. 1 odst. 9 nařízení o trzích finančních nástrojů výslovně vyžadovány.

Obecný přehled posouzení je uveden v příloze 1 3 . Komise došla k závěru, že zmíněné jurisdikce vzhledem k jejich rámci transparentnosti trhu a/nebo provozní transparentnosti mají právní rámec, který zajišťuje dostatečnou úroveň transparentnosti 4 . Dále je obchodní činnost v EU pocházející z těchto jurisdikcí dostatečně podstatná pro to, aby byla těmto jurisdikcím udělena výjimka z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost. Kromě toho Komise došla k závěru, že je vhodné udělit výjimku Bance pro mezinárodní platby (BIS), jejíž schopnost provádět důležité činnosti ve veřejném zájmu a pomáhat mezinárodní komunitě centrálních bank by neměla být ohrožena. Na rozdíl od centrálních bank je Banka pro mezinárodní platby výslovně zmíněna jako subjekt, který může být zahrnut mezi uvažované subjekty, pokud je to nezbytné. Na rozdíl od posouzení v případě centrálních bank bylo tohoto závěru dosaženo na základě kvalitativního posouzení.

Níže je uvedeno stručné shrnutí analýzy vybraných zemí s ohledem na výše uvedená kritéria. Podrobný popis a důkladnou analýzu lze najít ve studii, kterou vypracovalo Centrum pro evropská politická studia (CEPS).

Australská centrální banka – The Reserve Bank of Australia (RBA)

Hlavní kritéria

Nekapitálové nástroje jsou vyňaty z působnosti pravidel stanovených pro transparentnost obchodování. Z hlediska provozní transparentnosti australská centrální banka poskytuje informace o položkách ve své rozvaze, oznamuje svoje každodenní operace na volném trhu a prostřednictvím elektronických zpravodajských služeb podává určité souhrnné informace o svých obchodech poté, co k těmto obchodům došlo.

Australská centrální banka má vysoký objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU.

Doplňující kritéria

Existuje výjimka z požadavků na transparentnost pro zahraniční centrální banky.

Australská centrální banka je považovaná za instituci schopnou rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z jiných důvodů (jako jsou „investiční“ důvody).

Přestože tato instituce nemá postup pro informování svých protistran o existenci výjimky pro obchodování s finančními protistranami z EU, prohlásila, že je připravena takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Brazilská centrální banka (BCB)

Hlavní kritéria

Povinná pravidla, která upravují transparentnost při obchodování s finančními nástroji, se vztahují na některé nekapitálové nástroje, včetně dluhopisů, směnek a derivátů. Hlavní výjimkou z pravidel pro transparentnost trhu jsou státní dluhopisy a převoditelné cenné papíry se zárukou finanční instituce. V případě provozní transparentnosti národní centrální banka oznamuje údaje o operacích na volném trhu prostřednictvím systému Sisbacen a svých webových stránek, kde rovněž uvádí informace o výsledcích aukcí, včetně údajů vztahujících se k cizím měnám.

Brazilská centrální banka má vysoké objemy obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU.

Doplňující kritéria

Neexistuje výjimka z požadavků na transparentnost pro zahraniční centrální banky.

Brazilská centrální banka je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z jiných důvodů (zejména „investičních“ důvodů), které mají okrajovou úlohu.

Instituce má postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU.

Kanadská centrální banka – The Bank of Canada (BoC)

Hlavní kritéria

Pokud jde o transparentnost trhu, povinná pravidla pro obchodování s finančními nástroji se vztahují na některé nekapitálové nástroje, jako jsou dluhopisy, směnky a deriváty. Státní dluhopisy jsou však výslovně vyňaty, stejně jako zahraniční cenné papíry. Jedním z opatření v oblasti provozní transparentnosti je to, že kanadská centrální banka předem zveřejňuje informace před provedením termínovaných repo obchodů pro účely řízení rozvahy. Souhrnné výsledky těchto obchodů jsou rovněž zveřejňovány na webových stránkách národní centrální banky.

Objemy obchodů kanadské centrální banky s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU jsou vysoké.

Doplňující kritéria

Je k dispozici výjimka z požadavků na transparentnost pro zahraniční centrální banky.

Kanadská centrální banka je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z jiných důvodů (zejména „investičních“ důvodů).

Přestože tato instituce v současnosti nemá postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU, je připravena takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Čínská lidová banka – The Peoples' Bank of China (PBoC)

Hlavní kritéria

Čínská lidová banka nemá žádné požadavky na transparentnost pro nekapitálové nástroje a od účastníků trhu se neočekává, že budou zveřejňovat a oznamovat bližší údaje o obchodech. Provozní transparentnosti je dosahováno prostřednictvím veřejných oznámení o operacích na volném trhu a veřejného oznámení výsledků operací týkajících se krátkodobé likvidity.

Evropská komise čeká na informace o obchodní činnosti Čínské lidové banky na finančních trzích EU a s protistranami z EU. V důsledku toho nebylo v tomto okamžiku možné posoudit související ekonomické důvody pro udělení výjimky.

Doplňující kritéria

Vzhledem k tomu, že instituce splňuje pouze jedno ze tří hlavních kritérií, věnovalo Centrum pro evropská politická studia (CEPS) zvláštní pozornost třem doplňujícím kritériím:

- zahraniční centrální banky nemají obecnou výjimku, pokud jde o požadavky na transparentnost,

- schopnost instituce rozlišit obchody realizované z investičních důvodů a obchody realizované z důvodů politik nebyla prokázána,

- nebyly oznámeny žádné postupy oznamování pro informování protistran z EU, že na obchod se nevztahují požadavky na transparentnost.

Vzhledem k nedostatečným informacím o obchodech realizovaných s protistranami z EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU nebylo Centrum pro evropská politická studia v této chvíli schopno dojít k závěru o vhodnosti a nezbytnosti výjimky pro Čínskou lidovou banku podle čl. 1 odst. 9 nařízení o trzích finančních nástrojů.

Hongkongský měnový úřad – The Hong Kong Monetary Authority (HKMA)

Hlavní kritéria

Pokud jde o transparentnost trhu, Hongkong nemá žádné požadavky na transparentnost pro obchodování s nekapitálovými nástroji. Z hlediska provozní transparentnosti národní centrální banka zveřejňuje obecné položky své rozvahy a změny devizových rezerv, a ne transakční informace. Poskytuje však konkrétní podrobné informace o vydávání svých dluhových cenných papírů Exchange Fund Bills a Exchange Fund Notes.

Hongkongský měnový úřad má vysoké objemy obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU.

Doplňující kritéria

Není k dispozici výjimka z požadavků na transparentnost pro zahraniční centrální banky.

Hongkongský měnový úřad je schopen rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

Hongkongský měnový úřad má postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU.

Indická centrální banka – The Reserve Bank of India (RBI)

Hlavní kritéria

Pokud jde o transparentnost trhu, mimoburzovní (OTC) obchody s nekapitálovými nástroji (obvykle realizované telefonicky) jsou vykazovány v modulu pro sekundární trh v systému Negotiated Dealing System. Informace o obchodních cenách cenných papírů jsou k dispozici na webových stránkách indické centrální banky a společnosti Clearing Corporation of India Ltd. (CCIL). Pokud jde o provozní transparentnost, indická centrální banka zveřejňuje kalendář aukcí a pro operace na volném trhu a nástroje likvidity zveřejňuje tyto údaje o obchodech předem a následně zveřejňuje souhrnné výsledky operace. Zveřejňuje rovněž jednou týdně statistické informace o operacích na volném trhu a o politice směnných kurzů ve svém měsíčním zpravodaji (transakční informace o devizových obchodech nejsou zveřejňovány).

Objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU je nízký.

Doplňující kritéria

Indická centrální banka nepodává zprávy o devizových obchodech zahraničních centrálních bank a obecně neexistuje povinnost obchody se zahraničními centrálními bankami oznamovat. Indická centrální banka je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

Přestože tato instituce nemá postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU, je připravena takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Japonská centrální banka – The Bank of Japan (BoJ)

Hlavní kritéria

Povinná pravidla ohledně transparentnosti trhu zahrnují určité požadavky v souvislosti s oznamováním v případě OTC derivátů, avšak organizátoři trhu jsou povinni zprávy podávat pouze ministerstvu a registrům obchodních údajů, a ne veřejnosti. Samoregulační organizace však vydaly zvláštní požadavky ohledně zveřejňování referenčních cen u nekapitálových finančních nástrojů. Pokud jde o provozní transparentnost, japonská centrální banka nezveřejňuje informace předem, ale zveřejňuje souhrnné výsledky aukcí po realizaci jednotlivých obchodů.

Objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU je nízký.

Doplňující kritéria

Zahraniční centrální banky mohou využívat výjimku z požadavků na transparentnost podle obecného ustanovení o důvěrnosti informací, které se vztahuje na případy, kdy by zveřejnění informací mohlo poškodit vztahy s třetími zeměmi.

Japonská centrální banka je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

Přestože tato instituce nemá postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU, je připravena takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Mexická centrální banka (Banxico)

Hlavní kritéria

Mexická centrální banka nemá pro obchodování s nekapitálovými nástroji žádná povinná pravidla týkající se požadavků na transparentnost. Nicméně samoregulační pravidla zahrnují povinnosti ohledně kotací. Pokud jde o provozní transparentnost, mexická centrální banka zveřejňuje hlavní informace v informačním bulletinu před konáním aukcí, a to včetně odhadovaného počtu a druhu operací.

Objem obchodů mexické centrální banky s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU je nízký.

Doplňující kritéria

Není k dispozici výjimka z požadavků na transparentnost pro obchody zahraničních centrálních bank. Mexická centrální banka je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

Mexická centrální banka má postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU.

Měnový úřad Singapuru – The Monetary Authority of Singapore (MAS)

Hlavní kritéria

Pokud jde o transparentnost trhu, obecné pokyny k regulaci trhů vydávané Měnovým úřadem Singapuru v rámci provádění zákona o cenných papírech a futures stanovují povinnost poskytovat předobchodní informace (nejlepší nabídka nabízené ceny) i poobchodní informace (realizované obchody). Tato pravidla a pokyny se vztahují na burzy cenných papírů a uznávané organizátory trhu, ne obchodníky. Pokud jde o provozní transparentnost, Měnový úřad Singapuru sděluje účastníkům trhu podmínky a výsledky aukcí.

Měnový úřad Singapuru má vysoký objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kótovanými v EU.

Doplňující kritéria

Měnový úřad Singapuru neuděluje výjimku z požadavků na transparentnost pro vnitrostátní obchody prováděné zahraničními centrálními bankami. Měnový úřad Singapuru je schopen rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

Přestože Měnový úřad Singapuru nemá postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU, je připraven takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Korejská centrální banka – The Bank of Korea (BoK)

Hlavní kritéria

V povinných pravidlech nejsou pro nekapitálové nástroje stanoveny žádné požadavky na transparentnost trhu. Nicméně pravidla pro samoregulaci trhu obsahují povinnosti ohledně transparentnosti u referenčních cen pro nekapitálové nástroje, se kterými korejská centrální banka běžně obchoduje. Pokud jde o provozní transparentnost, korejská centrální banka zveřejňuje souhrnné informace o položkách své rozvahy. V souvislosti se správou deviz korejská centrální banka zveřejňuje souhrnné informace o investiční tranši svých zahraničních aktiv.

Korejská centrální banka má vysoký objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU.

Doplňující kritéria

Není k dispozici výjimka z požadavků na transparentnost pro vnitrostátní obchody zahraničních centrálních bank.

Korejská centrální banka je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

Přestože korejská centrální banka nemá postup pro informování svých protistran z EU o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU, je připravena takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Švýcarská národní banka – The Swiss National Bank (SNB)

Hlavní kritéria

Pokud jde o transparentnost trhu, pro nekapitálové nástroje existují požadavky ohledně poskytování informací a rovněž je k dispozici platforma SIX Repo pro repo obchody na mezibankovním trhu, jejímž prostřednictvím realizuje Švýcarská národní banka velký objem svých obchodů a která podléhá požadavkům na předobchodní a poobchodní transparentnost. Pokud jde o provozní transparentnost, Švýcarská národní banka zveřejňuje údaje o svých operacích na volném trhu a stálých facilitách.

Švýcarská národní banka má vysoký objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU.

Doplňující kritéria

Není k dispozici výjimka z požadavků na transparentnost pro vnitrostátní obchody zahraničních centrálních bank, v současnosti se však výjimka projednává. Kromě toho je Švýcarská národní banka schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

Přestože Švýcarská národní banka nemá postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU, je připravena takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Turecká centrální banka – The Central Bank of the Republic of Turkey (CBRT)

Hlavní kritéria

Turecko má požadavky na transparentnost pro nekapitálové nástroje (s výjimkou OTC derivátů) obsažené v povinných pravidlech a samoregulačních pravidlech. Turecká centrální banka je členem istanbulské burzy Borsa Istanbul a objemy jejích obchodů s nekapitálovými nástroji prostřednictvím této platformy jsou burzou vykazovány spolu s objemy ostatních členů. Pokud jde o provozní transparentnost, turecká centrální banka zveřejňuje souhrnné informace o operacích na volném trhu, například o repo a reverzních repo operacích prostřednictvím aukcí a kotací, o přímých nákupech prostřednictvím aukcí a kotací i o likviditních směnkách (tzv. liquidity bill). Istanbulská burza zveřejňuje objemy obchodů turecké centrální banky realizované prostřednictvím její platformy. Turecká centrální banka uvádí informace o činnosti související se správou rezerv ve své výroční zprávě (informace o referenčních hodnotách investic, obecné informace o složení portfolia) a v některých měsíčních zprávách.

Objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU je vysoký.

Doplňující kritéria

Není k dispozici výjimka z požadavků na transparentnost pro vnitrostátní obchody zahraničních centrálních bank. Turecká centrální banka je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

Přestože turecká centrální banka nemá postup pro informování svých protistran v EU o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU, je připravena takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Federální rezervní systém Spojených států – Federální rezervní banka v New Yorku (Federal Reserve Bank of New York, FRBNY)

Hlavní kritéria

Spojené státy mají rozsáhlé požadavky na transparentnost u nekapitálových nástrojů, obsažené v samoregulačních pravidlech (tzv. Trade Reporting and Compliance Engine Úřadu pro regulaci finančního odvětví FINRA). Státní cenné papíry jsou z požadavků na transparentnost vyňaty (přestože na osoby obchodující s cennými papíry vydávanými ministerstvem financí Spojenými státy i s dluhopisy vydávanými vládními agenturami Spojených států a s cennými papíry denominovanými v amerických dolarech a zajištěnými aktivy nebo hypotékou se vztahují požadavky ohledně oznamování pozice). Pokud jde o provozní transparentnost, FRBNY vydává podrobné informace s údaji o obchodech před jejich uzavřením i po jejich uzavření.

FRBNY má nízký objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU.

Doplňující kritéria

Výjimka z požadavků na transparentnost není v zásadě pro obchody prováděné zahraničními centrálními bankami k dispozici, mohou však využívat výjimky pro státní dluhopisy a cenné papíry v cizí měně. Obchodování s OTC deriváty se zahraničními centrálními bankami není kategoricky vyňato (zatímco OTC deriváty s úřady Spojených států jsou).

FRBNY je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

FRBNY nemá postup pro informování svých protistran v EU o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU.

Banka pro mezinárodní platby (BIS)

Hlavní kritéria

Přestože je BIS založena ve Švýcarsku, vnitrostátní režim transparentnosti trhu se na obchody BIS nevztahuje. Pokud jde o provozní transparentnost, BIS vydává souhrnné informace. Protistranami Banky pro mezinárodní platby jsou centrální banky, měnové úřady a mezinárodní veřejné instituce.

Objem obchodů s protistranami v EU nebo s finančními nástroji kotovanými v EU je vysoký.

Doplňující kritéria

Výjimka pro zahraniční centrální banky v případě BIS neplatí, neboť vnitrostátní právní předpisy (Švýcarsko) se na její obchody nevztahují.

BIS je schopna rozlišovat obchody z důvodů politik a obchody z „čistě“ investičních důvodů, které mají okrajovou úlohu.

BIS nemá postup pro informování svých protistran o existenci výjimky při obchodování s finančními protistranami z EU, byla by však připravena takový postup zavést po zavedení režimu podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

4.ZÁVĚRY

Na základě získaných informací Komise došla k závěru, že je v souladu s čl. 1 odst. 9 nařízení o trzích finančních nástrojů vhodné centrálním bankám třetích zemí uvedeným v příloze této zprávy udělit výjimku z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení o trzích finančních nástrojů.

Tento závěr nevylučuje případné změny v budoucnu s ohledem na nové důkazy předložené centrálními bankami v třetích zemích, změny právních předpisů třetích zemí nebo změnu reálných okolností. V důsledku těchto událostí může být nezbytné provést revizi seznamu centrálních bank třetích zemí, na které se výjimka vztahuje.

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014).

(3)

Čínská lidová republika (Čínská lidová banka) nebyla do seznamu zahrnuta, neboť neposkytla dostatečné informace o své obchodní činnosti v EU, aby mohla Komise posouzení provést.

(4)

Účelem této zprávy není posoudit, zda výše uvedené jurisdikce mají pravidla týkající se transparentnosti obchodování, která lze považovat za rovnocenná pravidlům uplatňovaným podle nařízení o trzích finančních nástrojů. Případné takové hodnocení není závěry v této zprávě dotčeno. Pro účely tohoto posouzení postačuje, že dotyčná jurisdikce má rámec pro zveřejňování informací.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.6.2017

COM(2017) 298 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Vynětí centrálních bank a jiných subjektů třetích zemí podle nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR)

PŘÍLOHA I

Srovnávací přehled třetích zemí