21.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 66/30

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na preambuli a články 3 a 6 této smlouvy,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 3, 5, 27, 31, 32, 33 a 47 této listiny,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména na čl. 4 odst. 1 zakazující otroctví a nevolnictví a na článek 14 zakazující diskriminaci,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

—

s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996, a zejména na část I a článek 3 části II této charty,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2014 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014–2020 (COM(2014)0332),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti (3),

—

s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) z roku 2013 nazvanou „Ženy, muži a pracovní podmínky v Evropě“,

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2008 nazvanou „Opatření namířená proti nehlášené práci v Evropské unii“ a z roku 2013 nazvanou „Boj proti nehlášené práci ve 27 členských státech EU a v Norsku: přístupy a opatření od roku 2008“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. května 2006 nazvané „Podpora slušné práce pro všechny – Příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (COM(2006)0249),

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2015 nazvanou „Závažné formy vykořisťování pracovních sil: pracovníci pohybující se uvnitř nebo do Evropské unie. Povinnosti států a práva obětí“,

—

s ohledem na zprávu FRA z roku 2011 nazvanou „Ilegální migranti zaměstnaní v cizí domácnosti: výzvy pro Evropskou unii a její členské státy v oblasti základních práv“,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (5),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2014 k tématu Rozvoj služeb pro rodiny za účelem zvýšení míry zaměstnanosti a podpory rovnosti žen a mužů v zaměstnání,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013 (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 obsahující doporučení Komisi o uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (8),

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2007 nazvanou „Pracovní podmínky v Evropské unii z genderové perspektivy“,

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Zařízení ústavní péče: pracovní podmínky a kvalita pracovních míst“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o migrantkách bez dokladů v Unii (9),

—

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin ze dne 18. prosince 1990,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o právním postavení migrujících pracovníků ze dne 24. listopadu 1977,

—

s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006,

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Iniciativy podniků zaměřené na zaměstnance, kteří pečují o postižené děti či dospělé“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o situaci žen blížících se důchodovému věku (10),

—

s ohledem na společnou zprávu Výboru pro sociální ochranu a Evropské komise ze dne 10. října 2014 nazvanou „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“,

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Opatření na sladění pracovních a pečovatelských povinností v době demografických změn“,

—

s ohledem na stanovisko specializované sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. května 2010 nazvané „Profesionalizace práce v domácnosti“ (11),

—

s ohledem na úmluvu č. 189 Mezinárodní organizace práce (MOP) a na doporučení č. 201 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti přijaté dne 16. června 2011 Mezinárodní konferencí práce MOP,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/51/EU, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce o důstojné práci pro pracovníky v domácnosti z roku 2011 (úmluva č. 189) (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o návrhu úmluvy MOP doplněné o doporučení týkající se pracovníků v cizích domácnostech (13),

—

s ohledem na zprávy MÚP IV(1) a IV(2) nazvané „Důstojná práce pro pracovníky v cizích domácnostech“, které byly zpracovány pro 99. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2010, a na zprávy IV(1) a IV(2) (publikováno ve dvou svazcích) nazvané „Důstojná práce pro pracovníky v cizích domácnostech“, jež byly zpracovány pro 100. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2011,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0053/2016),

A.

vzhledem k tomu, že podle úmluvy č. 189 MOP je „pracovníkem v cizí domácnosti“ jakákoli osoba zapojená do domácí práce v rámci zaměstnaneckého vztahu, ať už v jedné nebo více domácnostech, ale osoba, která vykonává domácí práce pouze příležitostně nebo ojediněle a nikoli na zaměstnaneckém základě, pracovníkem v cizí domácnosti není;

B.

vzhledem k tomu, že „péčí“ se rozumí práce vykonávaná ve veřejných nebo soukromých institucích nebo v soukromých domácnostech s cílem zajistit osobní péči o děti, starší osoby, nemocné nebo osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že tuto pečovatelskou činnost mohou vykonávat profesionální pečovatelé, které mohou zaměstnávat veřejné či soukromé subjekty nebo rodiny nebo kteří mohou být osobami samostatně výdělečně činnými, nebo ji rovněž mohou vykonávat neprofesionální pečovatelé, kteří jsou obvykle rodinnými příslušníky;

C.

vzhledem k tomu, že termíny „pracovník v domácnosti“ a „pečovatel“ zahrnují rozmanité skupiny pracovníků, mimo jiné včetně pracovníků žijících v příslušných domácnostech, externích pracovníků, pracovníků zaměstnaných na částečný úvazek v několika domácnostech, rodinných příslušníků, pečovatelů na denní nebo noční služby, osob na hlídání dětí, au pair či zahradníků, jejichž situace a podmínky se mohou výrazně lišit;

D.

vzhledem k tomu, že odvětví práce v domácnosti zaměstnávalo v roce 2010 na celém světě podle údajů MOP více než 52 milionů osob a dalších 7,4 milionu pracovníků v domácnosti mladších 15 let, což představuje 5–9 % všech pracovních míst v průmyslových zemích; vzhledem k tomu, že podle MOP tvoří většinu pracovníků zaměstnaných v tomto odvětví ženy, které v roce 2010 představovaly 83 % celosvětových pracovníků v domácnosti, což v EU znamenalo 2,5 milionu osob, z nichž 88 % byly ženy; vzhledem k tomu, že se toto odvětví tudíž vyznačuje značnou „feminizací“; vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé velkou měrou přispívají k plnění cílů v oblasti rovnosti žen a mužů stanovených ve strategii Evropa 2020, neboť účinně zajišťují infrastrukturu, jež mnoha rodinám v EU umožňuje dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

E.

vzhledem k tomu, že profesionalizace znamená, že pracovníkům určitého odvětví budou zajištěna zaměstnanecká práva a práva v oblasti sociální ochrany; vzhledem k tomu, že odvětví práce v domácnosti a pečovatelství je možné profesionalizovat prostřednictvím kombinace veřejných finančních prostředků (daňové úlevy), sociálních výdajů (rodinné přídavky, podpora pro podniky, vzájemné pojišťovny a zdravotní pojištění, podnikové rady atd.) a soukromých finančních prostředků (platby soukromých jednotlivců za služby);

F.

vzhledem k tomu, že je v obou odvětvích široce rozšířené nezákonné zaměstnávání a vykořisťování;

G.

vzhledem k tomu, že práce v domácnosti a poskytování péče se primárně vyznačují těmito rysy: pracovní nestabilita, zeměpisná mobilita, nahodilost pracovní doby, sezónní charakter práce, směny, nejisté a příležitostné zaměstnávání a převážně nehlášená práce;

H.

vzhledem k tomu, že podle údajů MÚP je 29,9 % pracovníků v domácnosti zcela vyloučeno z vnitrostátních pracovněprávních předpisů a v EU je v členských státech dodnes práce pracovníků v domácnosti a pečovatelů jen velmi zřídka a nerovnoměrně upravena právními předpisy, což má za následek, že pracovníci v domácnosti často nejsou považováni za typické nebo řádně zaměstnané pracovníky, a jejich zaměstnanecká práva a sociální ochrana jsou proto výrazně omezeny (14);

I.

vzhledem k tomu, že pracovníkům v domácnosti a pečovatelům, jež jsou vyloučeni z pracovněprávních předpisů, nemůže být zaručeno bezpečné a zdravé pracovní prostředí a čelí značné diskriminaci, pokud jde o úroveň jejich práv a ochranu, která se na ně vztahuje, v porovnání s obecnými standardy dané země; vzhledem k tomu, že navíc nemají právo zapojovat se do odborových organizací či kolektivního vyjednávání jiným způsobem, nebo nevědí, jakým způsobem by tak mohli učinit, případně v tomto ohledu čelí značným obtížím, což je činí zvláště zranitelnými, zejména kvůli omezenému sociálnímu zabezpečení (zvláště dávkám v nezaměstnanosti, nemocenské a úrazovému pojištění, jakož i mateřské dovolené, rodičovské dovolené a jiným formám pečovatelské dovolené) a jejich častému vyloučení z ochrany před propuštěním;

J.

vzhledem k tomu, že dodržování a uplatňování stávajících vnitrostátních právních předpisů na ochranu pracovních práv pracovníků v domácnosti a pečovatelů zůstává v některých členských státech stále nevyřešenou otázkou;

K.

vzhledem k tomu, že řádná regulace tohoto odvětví by přispěla k boji s nehlášenou prací;

L.

vzhledem k tomu, že některá podpůrná odvětvová opatření, jako např. snížená daňová sazba pro služby v domácnosti ve Švédsku, daňové úlevy na využití služeb v domácnosti ve Francii nebo obdobná možnost v Belgii, se ukázala jako účinný nástroj ke snižování nehlášené práce, zlepšování pracovních podmínek a poskytnutí standardních pracovních práv pracovníkům v domácnosti a pečovatelům;

M.

vzhledem k tomu, že podle odhadů poskytují většinu péče v EU v současné době neoficiální, neplacení pečovatelé, které samotné lze považovat za zranitelnou skupinu v důsledku rostoucího tlaku na poskytování komplikovanějších a technicky náročnějších forem péče; vzhledem k tomu, že 80 % pečovatelů jsou ženy a že tato situace ovlivňuje zaměstnanost žen, sladění pracovního a soukromého života, rovnost pohlaví a zdravé stárnutí;

N.

vzhledem k tomu, že odvětví práce v domácnosti, v němž jsou zpravidla zaměstnány ženy, je oblastí s příznivými podmínkami pro vykořisťování pracovníků; vzhledem k tomu, že toto vykořisťování znamená vážné porušování základních práv, proti němuž je nutno chránit jak pracovníky bez dokladů, tak státní příslušníky EU;

O.

vzhledem k tomu, že FRA považuje práci v cizích domácnostech a pečovatelství za jedno z odvětví, jež jsou v EU spojeny s vyšším rizikem závažných forem vykořisťování pracovní síly; vzhledem k tomu, že toto vykořisťování se často projevuje neexistencí formálních smluv nebo smlouvami, které neodpovídají skutečně vykonávaným úkolům, nízkými a nepravidelně vyplácenými mzdami, či často dokonce nevyplácením mezd, velmi dlouhou pracovní dobou, neexistencí nároku na dovolenou a sexuálním, rasovým nebo sexistickým zneužíváním;

P.

vzhledem k tomu, že po pracovnících v domácnosti je často požadována nadměrně dlouhá pracovní doba a 45 % z nich nemá nárok na týdenní ani na placenou roční dovolenou (15); vzhledem k tomu, že zvláště pracovníci v domácnosti a pečovatelé, kteří u svého zaměstnavatele zároveň žijí, mají povinnosti a úkoly, které jim neumožňují adekvátní a souvislý odpočinek;

Q.

vzhledem k tomu, že více než třetina pracovnic v domácnosti nemá nárok na mateřskou dovolenou a související práva a příspěvky (16) a že v některých členských státech nemají pracovníci v domácnostech a pečovatelé nárok na dávky v nezaměstnanosti;

R.

vzhledem k tomu, že mnoho pracovních pozic ve zdravotnickém a pečovatelském odvětví je v některých členských státech stále špatně finančně ohodnoceno, často pro ně nejsou uzavírány formální smlouvy ani zajištěna další základní pracovní práva a jsou málo atraktivní kvůli vysokému riziku fyzického a emocionálního stresu, hrozbě vyhoření a omezeným možnostem profesního rozvoje; vzhledem k tomu, že toto odvětví nabízí jen málo příležitostí odborné přípravy a mezi jeho zaměstnance navíc patří převážně stárnoucí lidé, ženy a migranti;

S.

vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti často pracují ve velmi špatných či nebezpečných podmínkách nebo jim chybí odpovídající průprava k výkonu určitých úkolů, což může vést k pracovním zraněním; vzhledem k tomu, že pro všechny pracovníky v domácnosti a pečovatele bez ohledu na typ zaměstnání, tj. jak pro formálně zaměstnané pracovníky, tak pro pracovníky zaměstnané přímo soukromou domácností, by měla být zajištěna stejná ustanovení upravující zdraví a bezpečnosti při práci;

T.

vzhledem k tomu, že místo, ve kterém tito lidé vykonávají svou práci, zaměstnavatele nezbavuje povinnosti dodržovat určité zdravotní a bezpečnostní požadavky, předcházet rizikům a respektovat soukromí těch, kdo na svém pracovišti zůstávají přes noc;

U.

vzhledem k tomu, že au pair představují skupinu pracovníků v domácnostech, kteří často nejsou považováni za pracovníky v pravém slova smyslu; vzhledem k tomu, že mnoho zpráv uvádí, že tato situace může vyústit ve zneužívání, například tím, že jsou tyto osoby nuceny k nadměrně dlouhé pracovní době; vzhledem k tomu, že pracovníkům au pair musí být poskytnuta stejná ochrana jako ostatním pracovníkům v domácnostech;

V.

vzhledem k tomu, že většina pracovníků v domácnosti a pečovatelů jsou ženy z řad migrantů, jejichž velké procento pobývá v daném státě nelegálně, jsou nezletilé nebo se jedná o příležitostné pracovnice či pracovnice, jejichž práva a kvalifikace nejsou uznávány a jež často nejsou se svými právy obeznámeny, mají omezený přístup k veřejným službám nebo čelí problémům při jejich využívání, mají omezenou znalost místního jazyka a nejsou dostatečně sociálně začleněny;

W.

vzhledem k tomu, že migrující pracovníci, jako jsou pracovníci v domácnosti, mohou být vystaveni vícenásobné diskriminaci a především jim hrozí genderově motivované násilí a diskriminace, neboť často pracují za špatných a nelegálních podmínek; vzhledem k tomu, že je třeba učinit konkrétní kroky s cílem zabránit špatnému zacházení s těmito pracovníky, nekorektnosti jejich výplat, jejich svévolnému propouštění a násilí či sexuálnímu zneužívání, jemuž jsou vystaveni;

X.

vzhledem k tomu, že migrantům bez dokladů, kteří se rozhodnou vykonávat práci v domácnosti, hrozí zvláštní riziko diskriminace a vykořisťování; vzhledem k tomu, že skutečnost, že jsou bez dokladů, brání těmto lidem v tom, aby se hájili a hledali pomoc, jelikož mají strach, že budou odhaleni a vyhoštěni; vzhledem k tomu, že tuto situaci bezohlední zaměstnavatelé zneužívají;

Y.

vzhledem k tomu, že ženy z řad migrantů pracující bez dokladů jsou vystaveny znepokojivé úrovni diskriminace a nehlásí případy zneužívání, nespravedlivého propuštění, nevyplacení mzdy a násilí, ,neboť si nejsou vědomy svých práv, z důvodu jazykových překážek nebo ze strachu, že budou zatčeny nebo přijdou o zaměstnání;

Z.

vzhledem k tomu, že migrantky se často rozhodnou či jsou přivedeny na myšlenku hledat si zaměstnání jako pracovnice v domácnosti či pečovatelky, neboť tato pracovní místa jsou považována za dočasná a nevyžadující velké dovednosti;

AA.

vzhledem k tomu, že narůstající poptávka po pomoci v domácnosti a poskytování péče o děti, osoby se zdravotním postižením a seniory vede k rostoucí feminizaci migrace do Evropy;

AB.

vzhledem k tomu, že migrantky jsou často nuceny k nehlášené práci;

AC.

vzhledem k tomu, že agentury třetích stran jsou v některých případech napojeny na obchod se ženami a sítě nucené práce nebo na jinou trestnou činnost, která zahrnuje nezákonný nábor žen a různé formy jejich vykořisťování; vzhledem k tomu, že podle dat Eurostatu jsou zaznamenanými obětmi obchodu s lidmi z 80 % ženy, z nichž 19 % je obětí vykořisťování pracovní síly, včetně pro účely práce v domácnosti;

AD.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost dětské práci, obtěžování a rozsáhlému porušování pracovních práv v odvětví práce v domácnosti;

AE.

vzhledem k tomu, že integrace migrantů na trhu práce představuje důležitý krok na cestě k sociálnímu a kulturnímu začlenění;

AF.

vzhledem k tomu, že odpovědnost za domácí práce leží mnohem více na ženách než na mužích a není oceněna finančně, ani není uznána její hodnota; vzhledem k tomu, že existuje vzájemný vztah mezi mírou zaměstnanosti žen a jejich rodinnými povinnostmi; vzhledem k tomu, že více než 20 milionů Evropanů (z nichž dvě třetiny tvoří ženy) se věnuje péči o dospělé závislé osoby, což jim znemožňuje vykonávat profesní činnost na plný úvazek, a tak zvyšuje rozdíly v platovém ohodnocení mužů a žen a vede k tomu, že ženám blížícím se věku pro odchod do důchodu hrozí větší riziko chudoby ve stáří;

AG.

vzhledem k tomu, že navzdory známému trendu vývoje, podle něhož je přibližně 20 % evropské populace starší 65 let a tento procentuální podíl vzroste do roku 2050 podle odhadů na 25 %, zajišťují stále přibližně 80 % péče o starší osoby nebo o osoby se zdravotním postižením, tj. péče poskytované několik dní v týdnu nebo každodenně, neformální pečovatelé nebo pečovatelé z řad rodinných příslušníků a navzdory rostoucímu počtu pečovatelů v EU poskytují tuto neformální péči většinou ženy ve věku 45 až 75 let (obvykle manželky, dcery ve středním věku nebo snachy);

AH.

vzhledem k tomu, že krize snížila veřejné investice do pečovatelského odvětví, což mnoho osob, ve většině případů žen, přinutilo zkrátit svou pracovní dobu nebo opustit své zaměstnání a věnovat se domácí péči o závislé osoby, seniory, nemocné nebo děti;

AI.

vzhledem k tomu, že rostoucí počet starších osob, klesající počet osob v produktivním věku a omezení veřejného rozpočtu mají významný dopad na sociální služby, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost bude mít dopad také na osoby, které musí spojit pracovní povinnosti s pečovatelskými povinnostmi za často problematických okolností;

AJ.

vzhledem k tomu, že finanční a sociální krize vážně postihla její občany a obyvatele, prohloubila obavy ze ztráty pracovního místa, chudobu, nezaměstnanost a sociální vyloučení a vedla k omezenému přístupu k veřejným a sociálním službám, či tomuto přístupu zcela zamezila;

AK.

vzhledem k tomu, že stávající modely politik dlouhodobé péče ve většině členských států nevyhovují potřebám naší stárnoucí společnosti a že většina členských států se dosud ve svých politických iniciativách nezabývala demografickými změnami;

AL.

vzhledem k tomu, že zvyky, obyčeje a podoba rodiny prochází značným vývojem, což vyžaduje více pracovních sil v odvětví práce v domácnosti a nevyhnutelně vede k novým potřebám moderních domácností, pokud jde o péči a pomoc, zvláště v případě žen pracujících mimo domov a rodin s jedním rodičem;

AM.

vzhledem k tomu, že mnoho závislých osob žije také v oblastech postižených nedostatkem veřejných služeb, izolací nebo jinými okolnostmi, které jim ztěžují přístup k profesionálním pečovatelům nebo veřejným či soukromým pečovatelským zařízením, a vzhledem k tomu, že o tyto závislé osoby se mohou starat pouze neprofesionální pečovatelé, kterými jsou velmi často, ovšem ne vždy, rodinní příslušníci;

AN.

vzhledem k tomu, že v několika členských státech stále chybí kvalitní pečovatelské služby, jež by byly dostupné všem bez ohledu na jejich příjmy, což znamená, že služby by měly být dostupné a cenově přijatelné pro všechny uživatele a jejich rodiny;

AO.

vzhledem k tomu, že prodlužování pořadníků na výpomocné a pečovatelské služby zvyšuje závislost na pracovnících v domácnosti a pečovatelích a často odsuzuje ty, kdo jsou na těchto službách závislí, k chudobě a sociálnímu vyloučení;

AP.

vzhledem k tomu, že náležitá ochrana osob se zdravotním postižením, starších osob, nemocných, závislých osob a nezletilých je základní zásadou Unie a že práce v domácnosti a pečovatelství jsou odvětvím, jež je nezbytné k jejímu zachování;

AQ.

vzhledem k tomu, že právo na celou řadu služeb poskytovaných v domácím prostředí, rezidenčních služeb a dalších podpůrných komunitních služeb, včetně osobní asistence, je zakotveno v článcích 19 a 26 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

AR.

vzhledem k tomu, že pracovnice v domácnosti a pečovatelky, jejichž služby jsou cenově dostupné, hrají důležitou úlohu z hospodářského i sociálního hlediska, neboť zejména osvobozují jiné ženy, kterým dovolují věnovat se svým kariérám a sociálnímu životu, a umožňují svým zaměstnavatelům, aby lépe sladili svůj pracovní a osobní život a v mnoha případech vůbec byli k dispozici na trhu práce;

AS.

vzhledem k tomu, že toto odvětví má hospodářský význam a zajišťuje pracovní příležitosti pro velkou část pracovní síly, zejména osob s nízkou kvalifikací;

AT.

vzhledem k tomu, že práce v domácnosti a pečovatelství jsou odvětvím, které vytváří pracovní místa; vzhledem k tomu, že tato místa musí mít vysokou kvalitu, neboť práce lidí zaměstnaných v tomto odvětví umožňuje mnoha dalším být ekonomicky a společensky aktivní mimo svůj domov;

AU.

vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé jsou v některých členských státech často zaměstnáváni na základě dvoustranných smluv mezi pracovníkem a hlavou domácnosti či závislou osobou, spíše než s využitím formálních prostředků, jako jsou státní struktury či firmy nebo podniky;

AV.

vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé mají právo na důstojný život, které zohledňuje jejich potřebu rovnováhy mezi dobrou prací, rodinou a osobním životem, a to zejména v případě pracovníků v domácnosti, kteří žijí v rodině svých zaměstnavatelů, a že musí požívat stejných sociálních a zaměstnaneckých práv jako jiní pracovníci;

AW.

vzhledem k tomu, že úmluva č. 189 MOP a doporučení č. 201 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti představují historický soubor mezinárodních norem, jejichž cílem je zlepšení pracovních podmínek desítek milionů pracovníků v domácnostech na celém světě; vzhledem k tomu, že většinu pracovníků v domácnosti tvoří ženy a nové normy stanovené v úmluvě MOP č. 189 jsou důležitým krokem na cestě vpřed v oblasti rovnosti žen a mužů v pracovní sféře a zajištění rovnoprávnosti žen a jejich ochrany podle práva; vzhledem ale k tomu, že z 22 států, které tuto úmluvy dosud ratifikovaly, je pouze šest členskými státy EU (Belgie, Finsko, Německo, Irsko, Itálie a Portugalsko);

AX.

vzhledem k tomu, že cílem Úmluvy MOP č. 189 je poskytnout práci v domácnosti právní uznání, rozšířit práva na všechny pracovníky v domácnosti a zabránit porušování předpisů a zneužívání;

AY.

vzhledem k tomu, že 48 států již ratifikovalo Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (1990) a 18 dalších států ji podepsalo, dosud ji však nepodepsal ani neratifikoval žádný členský stát EU;

AZ.

vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé podstatně přispívají k fungování systémů sociální ochrany, ale při jakýchkoli diskusích o reformách v této oblasti je jejich roli často věnována příliš malá pozornost nebo je nepochopena, vůbec se o ní vůbec nemluví nebo je ignorována;

BA.

vzhledem k tomu, že podmínky, za nichž jsou zaměstnáni pracovníci v domácnosti nebo pečovatelé, se v jednotlivých členských státech značně liší, přičemž někde tuto činnost vykonávají migranti bez dokladů v rámci nedostatečně placeného a nenahlášeného zaměstnání bez pracovní smlouvy, a jinde je práce v domácnosti a péče zajišťována v rámci veřejných sociálních služeb nebo soukromých sociálních služeb podniků, agentur, sdružení a družstev nebo na základě přímého zaměstnávání soukromými subjekty;

BB.

vzhledem k tomu, že v EU pracují v odvětví práce v domácnosti, zejména jako pečovatelé, také muži, kteří proto potřebují stejnou míru ochrany a podpory, aby se zabránilo veškerým typům diskriminace na základě pohlaví a zajistily se rovné příležitosti na trhu práce v souladu s články 19 a 153 SFEU;

BC.

vzhledem k tomu, že většina soukromých zaměstnavatelů pracovníků v domácnosti neví nic o jejich povinnostech a právech;

BD.

vzhledem k tomu, že pracovní inspekce často nezahrnují práci v domácnostech, neboť ve většině členských států není toto odvětví monitorováno;

BE.

vzhledem k tomu, že v případě porušení pracovního práva či zneužívání a vykořisťování mají oběti často obtížný přístup k právním mechanismům; vzhledem k tomu, že hlavní překážky mohou pro migrující pracovníky v domácnostech a pečovatele, kteří jsou v nelegální situaci, představovat obava z izolace na pracovišti a obtížný přístup k právní pomoci;

BF.

vzhledem k tomu, že současná směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci (směrnice 89/391/EHS) se vztahuje na formálně zaměstnané pracovníky v domácnosti a pečovatele s výjimkou osob zaměstnaných přímo soukromou domácností;

1.

domnívá se, že je zapotřebí, aby v EU byly práce v domácnosti a pečovatelství jednotně uznány za skutečnou práci, jež má skutečnou hodnotu, neboť uznání tohoto profesního odvětví by mohlo omezit nehlášenou práci a stimulovat sociální začleňování; vyzývá proto EU a členské státy, aby pro práci v domácnosti a pečovatelství stanovily jednotné normy;

2.

vyzývá Komisi, aby pro oblast práce v domácnosti a pečovatelství předložila soubor politických nástrojů, které by pro obě oblasti stanovily kvalitativní pokyny; domnívá se, že by se tyto návrhy měly zaměřit na:

3.

vítá závazek Komise předložit iniciativu ve věci „nového počátku pro pracující rodiče a pečovatele“;

4.

vyzývá členské státy, aby pro určité druhy práce v domácnosti (péče o staré osoby, děti, postižené) stanovily odbornou kvalifikaci, v jejímž rámci budou vyžadovány konkrétní dovednosti a způsobilost;

5.

domnívá se, že odvětví práce v domácnosti a pečovatelství a jeho profesionalizace mohou generovat pracovní místa a růst, a proto je nutné zajistit spravedlivé odměňování; je toho názoru, že příslušná řešení by měla tvořit součást modelu sociální inovace;

6.

je přesvědčen o tom, že profesionalizace pracovníků v oblasti služeb pro domácnosti zvýší atraktivitu tohoto odvětví a kvalitu poskytovaných služeb a podpoří důstojnou a uznávanou práci;

7.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat profesní uznávání dovedností a kvalifikací pracovníků v domácnosti a pečovatelů v tomto odvětví s cílem poskytovat jim lepší vyhlídky kariérního růstu a také zavádění specifických školení pro osoby pracující se seniory a dětmi s cílem podpořit tvorbu kvalitních pracovních míst, což povede ke kvalitnímu zaměstnávání a lepším pracovním podmínkám, včetně formálních pracovních smluv, přístupu k odborné přípravě a větší společenské prestiži; uznává, že je důležité zaručit validaci a osvědčování získaných dovedností, kvalifikace a zkušeností a podporovat kariérní rozvoj; považuje za klíčové, aby byly pro účely dosažení tohoto cíle zavedeny školící a rekvalifikační kurzy;

8.

vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k zavádění systémů pro profesionalizaci, odbornou přípravu, celoživotní rozvoj dovedností a uznávání kvalifikace pracovnic v domácnosti a pečovatelek, případně včetně gramotnosti, s cílem zlepšit jejich možnosti osobního, profesního a kariérního rozvoje;

9.

žádá členské státy, aby mezitím regulovaly veškeré pracovní vztahy mezi majiteli domácností – pokud jsou v pozici zaměstnavatele – a zaměstnanci/pracovníky, kteří poskytují v domácnosti svého zaměstnavatele služby, za něž pobírají odměnu;

10.

vyzývá členské státy, aby zavedly specifický právní rámec, který umožní zákonné a organizované zaměstnávání pracovníků v domácnosti a pečovatelů a stanoví práva a povinnosti dotčených osob s cílem zaručit právní jistotu pro pracovníky v tomto odvětví i jejich potenciální zaměstnavatele; žádá, aby byly řádně zohledněny konkrétní zvláštnosti pracovní smlouvy a skutečnost, že mnoho zaměstnavatelů jsou soukromé osoby, které nemusí být plně obeznámeny s formálními právními náležitostmi;

11.

vyzývá členské státy, aby přijaly v odvětvích práce v domácnosti a pečovatelství rozhodné kroky, jelikož mohou ekonomice přinést značnou přidanou hodnotu, a to tím, že uznají práci dotčených pracovníků jako plnohodnotné povolání a zaručí pracovníkům v domácnosti a pečovatelům jejich práva a sociální zabezpečení díky pracovněprávním předpisům či kolektivním smlouvám;

12.

podporuje Úmluvu MOP č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti, doplněnou doporučením č. 201, neboť se v globálním měřítku zabývá potřebami pracovníků, které mají být zajištěny pracovněprávními předpisy, a požaduje pro ně sociální práva, zákaz diskriminace a rovné zacházení;

13.

vyzývá všechny členské státy, aby urychleně ratifikovaly úmluvu č. 189 Mezinárodní organizace práce a aby zajistily, že bude důsledně uplatňována s cílem zajistit soulad s články uvedené úmluvy a doporučením MOP č. 201 z roku 2011; připomíná, že v souladu se stanovami MOP jsou vlády povinny předkládat úmluvy a doporučení svým vnitrostátním zákonodárným sborům s cílem podpořit opatření k provedení těchto nástrojů a že v případě úmluvy je cílem tohoto předkladu také podpořit ratifikaci;

14.

domnívá se, že ratifikace ze strany všech členských států by byla důležitým krokem vpřed v oblasti podpory a ochrany lidských práv a silným politickým signálem namířeným proti všem formám zneužívání, obtěžování a násilí páchaného na všech pracovnících, a zejména na ženách pracujících v domácnosti;

15.

vyzývá členské státy, aby zařadily pracovníky v domácnosti a pečovatele do všech vnitrostátních pracovněprávních a antidiskriminačních předpisů a předpisů v oblasti zdravotní péče, sociální péče a zabezpečení, a uznaly tak jejich přínos pro hospodářství a společnost; naléhavě proto žádá Komisi, aby zvážila přezkum všech evropských směrnic, které vylučují pracovníky v domácnosti a pečovatele z uplatňování práv, jež požívají ostatní kategorie pracovníků;

16.

vnímá neochotu některých členských států přijímat právní předpisy pro privátní sféru; domnívá se však, že nepřijetí opatření bude nákladné pro celou společnost i pro dotčené pracovníky; zdůrazňuje, že z důvodu očekávaného růstu poptávky po pečovatelích zejména v soukromých domácnostech jsou takové právní předpisy nezbytné za účelem zajištění jejich plné ochrany; vyzývá tudíž členské státy, aby společně se sociálními partnery přijaly opatření s cílem zavést přiměřený a vhodný systém inspekcí odpovídající článku 17 úmluvy MOP č. 189 a přiměřené sankce za porušování předpisů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily a prosazovaly vhodnou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti, např. ochranu matek, a aby přijaly opatření s cílem předcházet nehodám spojeným s prací a riziku pracovních úrazů a chorob; zdůrazňuje, že je třeba, aby pro ty, kteří již pracují v tomto odvětví, byly zlepšeny normy prostřednictvím postupu zaměřeného na systémy odborné přípravy a rekvalifikace; domnívá se, že tato odborná příprava by měla zahrnovat zvládání rizik vyplývajících z úkolů spojených s držením těla a pohyby a z biologických a chemických rizik a používání pomocných technologií;

18.

považuje za zásadní vést boj proti nejisté a nehlášené práci, neboť tento jev pracovníky v domácnosti, mimo jiné obzvláště ženy pracovnice z řad migrantů, vážně postihuje a zhoršuje jejich již tak zranitelné postavení; zdůrazňuje, že je důležité tyto praktiky, včetně dětské práce, vymýtit a stíhat; podporuje v této souvislosti řešení nejisté situace pracovníků v domácnosti a pečovatelů do rámce evropské platformy pro boj proti nehlášené práci; připomíná, že nehlášená práce je připravuje o krytí systémem sociálního zabezpečení a má negativní dopady na jejich pracovní podmínky, pokud se jedná o zdraví a bezpečnost; vítá proto evropskou platformu pro boj proti nehlášené práci zaměřenou na předcházení nehlášené práce a odrazování od ní, neboť šedá ekonomika ohrožuje jistotu zaměstnání, snižuje kvalitu poskytované péče a zhoršuje pracovní podmínky mnoha nehlášených pečovatelů, ohrožuje udržitelnost systému sociálního zabezpečení a snižuje daňové příjmy pro státní pokladnu;

19.

vyzývá členské státy, aby investovaly do početnějších a lepších způsobů, jak předcházet nehlášenému zaměstnávání, zjišťovat je a bojovat proti němu, neboť nehlášená práce představuje velkou část zaměstnanosti v odvětví práce v domácnosti a pečovatelství, a aby tak činily obzvláště v případech, v nichž dochází k obchodování s lidmi a jejich vykořisťování, a v případech, do nichž jsou zapleteny podniky poskytující práci v domácnosti a pečovatelské služby za využití nehlášené práce a falešné samostatné výdělečné činnosti, s cílem chránit pracovníky a podporovat přechod od nehlášené práce k práci řádně hlášené, a to díky posílení ochrany a zavedení lepších, zracionalizovaných mechanismů pracovních kontrol a inspekce práce;

20.

naléhavě žádá členské státy, aby zajistily dostupnost legálních možností pro migraci do EU a aby zavedly cílené programy pro legální migraci; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy uzavřely dvoustranné dohody s těmi státy, které jsou podle statistik vysílajícími zeměmi pracovníků v domácnosti a pečovatelů, s cílem zlegalizovat tok jejich vysílání a přijímání a napomáhat tak boji proti sítím obchodování s lidmi a sítím v oblasti nucených prací a odrazovat přitom od sociálního dumpingu; vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 18. prosince 1999;

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě poznatků získaných z minulosti podpořily systémy regularizace jako prostředek, který omezí možnost vykořisťovat a zneužívat pracovníky z řad migrantů v nelegálním postavení; žádá členské státy, aby nehlášeným pracovníkům v domácnosti a pečovatelům, pokud se rozhodnou vystoupit z bludného kruhu práce „načerno“, poskytly podporu a ochranu;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly vyšetřování případů obchodování s lidmi za účelem vykořisťování, a to konkrétně u práce v domácnosti, aby zlepšily mechanismy rozpoznávání a ochrany obětí a aby do procesu odhalování případů obchodování s lidmi a vykořisťování zapojily nevládní organizace, odbory, veřejné orgány a všechny občany;

23.

žádá Komisi a členské státy, aby rozšířily nástroje a mechanismy, které byly zavedeny s cílem řešit problematiku obchodování s lidmi, jako je např. mechanismus předávání osob nebo povolení k dočasnému pobytu, a aby je přezkoumaly s cílem rozšířit jejich působnost na případy závažného vykořisťování pracovníků, které nezahrnují obchodování s lidmi;

24.

vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 17 úmluvy MOP č. 189 zavedly účinné a dostupné mechanismy pro předkládání stížností a prostředky pro zajištění toho, že budou dodržovány vnitrostátní pracovní předpisy určené na ochranu pracovníků v domácnosti; vyzývá dále členské státy, aby připravily a prováděly opatření zaměřená na inspekce práce, prosazování a sankce, a to s řádným ohledem na specifické rysy práce v domácnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy; požaduje, aby v míře slučitelné s vnitrostátními právními předpisy tato opatření specifikovala podmínky, za nichž lze umožnit přístup do domácnosti při řádném respektování soukromí; žádá členské státy, aby – v souladu s vnitrostátními předpisy – zvážily zavedení mechanismů, které by účinně řešily problém zneužívání, jako jsou např. inspekce přímo na pracovišti v případě, že existuje důvodné podezření, že tam dochází k porušování pravidel;

25.

vyjadřuje znepokojení ohledně nedostatečných inspekcí za účelem kontroly a monitorování zaměstnávání pracovnic v domácnosti a pečovatelek ze strany podniků nebo náborových agentur a dohledu nad ním a připomíná, že je třeba zvýšit počet veřejných inspektorů a inspekcí, aby bylo zajištěno dodržování právních předpisů;

26.

naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly nezbytné kroky ke zintenzívnění inspekcí a přišly s inovačními inspekčními metodami, které by respektovaly soukromí, zejména pokud jde o soukromé domy, kam inspektoři nemohou vstoupit bez soudního povolení, a aby odpovídajícím způsobem instruovaly a odborně vzdělávaly inspektory s cílem odstranit špatné zacházení s pracovníky v domácnosti, jejich vykořisťování, včetně vykořisťování finančního, a násilí či sexuální zneužívání, jemuž jsou vystaveni;

27.

vyzývá členské státy, aby konaly kampaně, které zlepší viditelnost a obeznámenost obecné veřejnosti a soukromých subjektů o výhodách regularizované práce v domácnosti a péče s cílem pozvednout prestiž této profese a uznat důležitou práci a příspěvek pracovnic v domácnosti a pečovatelek k fungování společnosti; vyzývá zároveň členské státy, aby zvýšily informovanost o tom, že v soukromých domácnostech dochází k závažnému vykořisťování, a stanovily si za cíl dosáhnout vůči vykořisťování těchto pracovníků nulové tolerance;

28.

vyzývá členské státy, aby zahájily informační kampaně o právech a povinnostech pracovníků v domácnosti a pečovatelů a jejich zaměstnavatelů a informační kampaně o rizicích a dopadu vykořisťování v tomto odvětví a aby prosazovaly uznání práce v domácnosti a péče; navrhuje členským státům, aby vypracovaly programy postupu v této oblasti;

29.

žádá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery zavedly a zdokonalily informační kanály o právech pracovníků v domácnosti a pečovatelů a aby zajistily, že budou tyto informace plně k dispozici všem pracovníkům; doporučuje, aby byly – na základě osvědčeného postupu z členských států – za tímto účelem zavedeny informační místa na regionální a místní úrovni, linky pomoci a webové stránky poskytující podporu a aby byly poskytovány informace v podobě kampaní o právech pracovníků v domácnosti a pečovatelů, a to v každém členském státě v jeho úředním jazyce a v dalších vhodných jazycích; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti, jako jsou např. organizace, které se angažují ve prospěch žen a migrantů, by měly být rovněž schopny poskytovat tyto informace; upozorňuje na skutečnost, že tyto nástroje musí být také koncipovány tak, aby potenciálním zaměstnavatelům, včetně rodin a agentur, zpřístupňovaly osvědčené postupy, relevantní poradenství a podporu, a že by měly být nabízeny vzory pracovních smluv s cílem zajistit, aby zaměstnavatelé řádně dostáli své odpovědnosti;

30.

požaduje, aby byla přijata rozhodná opatření proti podnikům ve všech odvětvích, jejichž obchodní model se opírá o vykořisťování nelegálních pracovníků za účelem minimalizace provozních nákladů, maximalizace zisku a vytlačení legálních podniků z daného sektoru;

31.

zdůrazňuje, že odborové organizace mohou hrát významnou úlohu při organizaci těchto pracovníků a při jejich obeznámení s jejich právy a povinnostmi; konstatuje, že takto lze dosáhnout toho, aby pracovníci v domácnosti mohli vystupovat jednohlasně, kolektivně vyjednávat o svých smlouvách a bránit svá práva a zájmy;

32.

vyzývá sociální partnery na evropské a vnitrostátní úrovni a zejména odborové svazy, aby (v souladu s vnitrostátní praxí) zesílili odvětvové kolektivní vyjednávání s cílem dosáhnout v těchto odvětvích faktického pokroku v oblasti důstojných pracovních podmínek a prosazovat je; vyzývá také k řádnému zastoupení profesních organizací, organizací pracujících s pracovníky v domácnosti a pečovateli a jejich jménem a dalších relevantních organizací občanské společnosti a dále k zajištění toho, aby si tyto organizace byly plně vědomy výzvy, již představuje ochrana pracovních práv žen zaměstnaných jakožto pracovnice v domácnosti nebo pečovatelky;

33.

vyjadřuje politování nad tím, že pracovnice v domácnosti a pečovatelky jsou i nadále nedostatečně zastoupeny v odborových svazech v různých členských státech, a zdůrazňuje, že je třeba usnadnit účast těchto žen v odborech;

34.

zdůrazňuje rovněž, že je důležité, aby byli zaměstnavatelé seskupeni do sdružení či jiných forem organizací na vnitrostátní úrovni, neboť se domnívá, že pokud nebudou takové organizace zaměstnavatelů existovat, bude úsilí o legitimizaci práce v domácnosti a pečovatelství, jakož i o zlepšení pracovních podmínek a přitažlivosti tohoto druhu zaměstnání marné;

35.

konstatuje, že základní úlohu při dodržování spravedlivých pracovních norem a práv musí hrát soukromí zaměstnavatelé pracovníků v domácnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily, že zaměstnavatelé i zaměstnanci budou mít k dispozici příslušné informace;

36.

vyzývá Komisi, aby učinila nezbytné kroky s cílem účinněji monitorovat a zdokumentovat zranitelnou pozici a nedoceněnou profesi pracovníků v domácnosti a pečovatelů a předložit návrhy opatření, která by se tímto jevem zabývala;

37.

žádá Komisi a příslušné evropské agentury, aby provedly studii porovnávající různé systémy regulované práce v domácnosti a shromáždily údaje ohledně situace v členských státech; domnívá se, že tyto údaje by měly sloužit k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy, jejímž cílem by mělo být především optimalizovat boj proti vykořisťování pracovníků v domácnosti; dále vyzývá Komisi k tomu, aby iniciovala studii o příspěvku pečovatelů a pracovníků v domácnosti k systémům sociální ochrany a hospodářství;

38.

vybízí k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy za účelem zlepšení opatření a dopadů;

39.

domnívá se, že řádných forem zaměstnání pracovníků v domácnosti a pečovatelů by mohlo být dosaženo přijímáním a adaptací osvědčených postupů z některých členských států;

40.

vyzývá Komisi a členské státy, aby shromáždily, analyzovaly a zveřejnily spolehlivé statistické údaje rozdělené na základě věku, pohlaví a státní příslušnosti, aby umožnily informované debaty při hledání nejlepších řešení profesionalizace odvětví práce v domácnosti, a žádá, aby byla nadace Eurofond a agentura OSHA pověřeny vypracováním metod umožňujících poskytování ochrany, podávání stížností a posilování povědomí;

41.

vyzývá Komisi, aby zahrnula debaty o situaci v odvětví pracovníků v domácnosti a pečovatelů na program Výboru pro zaměstnanost (EMCO);

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby při revidování a předkládání relevantních právních aktů nebo vnitrostátních právních předpisů zajistily, aby byly zohledněny zájmy pracovníků v domácnosti a pečovatelů, přičemž však budou respektovány vnitrostátní pravomoci;

43.

uznává obrovský společenský a hospodářský přínos rodinných příslušníků – pečovatelů a dobrovolníků (neformální péče) a zvyšující se odpovědnost, která je na ně kladena v důsledku omezování poskytovaných služeb nebo v důsledku růstu nákladů na tyto služby;

44.

poznamenává, že v EU došlo k nárůstu počtu lidí žijících v zařízeních dlouhodobé ústavní péče a k dalšímu sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením, což představuje přímé porušení závazků EU podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020;

45.

domnívá se, že je nutno stimulovat rozvoj státem podporované domácí péče, která dá postiženým osobám, zejména osobám s velmi vážným postižením, možnost vybrat si kvalifikované poskytovatele těchto služeb a obrátit se na ně, aniž by opustily svůj vlastní domov;

46.

upozorňuje, že je zapotřebí, aby členské státy poskytnutím odpovídajících financí zajistily širší přístup ke snadno přístupným a cenově dostupným inkluzivním službám péče o dítě, zdravotně postižené osoby a seniory poskytovaným na komunitní úrovni s cílem minimalizovat důvody pro zajišťování těchto služeb na neformální a nejisté bázi a aby zajistily, že práci vykonávané profesionálními pečovateli bude přisuzována vyšší hodnota; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy rozvíjely služby, které podporují rodinné, formální a neformální pečovatele;

47.

vyzývá členské státy, aby podporovaly nábor pracovníků do služeb sociální péče a aby usilovaly o zvýšení přitažlivosti tohoto odvětví jako perspektivní volby profesní dráhy;

48.

naléhavě žádá členské státy, aby investovaly do vytvoření stálých kvalitních míst v odvětví práce v domácnosti a pečovatelství, a to i prostřednictvím fondů EU, jako je Evropský sociální fond (ESF) a program EU pro zaměstnání a sociální inovace (EaSI);

49.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly inovativní řešení a investice do sociálních a pečovatelských služeb, které mají velký potenciál vytvářet pracovní příležitosti, mají zásadní význam pro řešení potřeb naší stárnoucí společnosti a demografických změn obecně a jsou nezbytné pro odvrácení negativních sociálních důsledků této krize;

50.

žádá Komisi, aby podpořila výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se sdružení a družstev pracovníků v domácnosti a pečovatelů jakožto součásti modelů sociální ekonomiky EU;

51.

vyzývá členské státy, aby podporovaly vznik družstev pracovníků v odvětví péče a služeb pro domácnost a aby přitom zvláštní pozornost věnovaly venkovským oblastem, a to s ohledem na pozitivní dopady, které to bude mít na vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst, zejména v případě pracovníků, pro něž je obtížné se začlenit na trhu práce;

52.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že mladí pracovníci v domácnosti nebudou kvůli práci ukončovat školní docházku;

53.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; rovněž vyzývá členské státy, aby tuto směrnici důsledně uplatňovaly;

54.

žádá členské státy, aby uvažovaly o pobídkách, které by stimulovaly využívání služeb hlášených pracovníků v domácnosti a pečovatelů; vybízí členské státy, aby zavedly jednoduché ohlašovací systémy s cílem odrazovat od nehlášené práce a bojovat proti ní, jak doporučuje Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku k tématu Rozvoj služeb pro rodiny za účelem zvýšení míry zaměstnanosti a podpory rovnosti žen a mužů v zaměstnání (SOC/508); doporučuje, aby Komise prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy na základě příkladu úspěšných modelů, které měly pozitivní dopad na odvětví ze sociálního a pracovního hlediska, např. systém poukázek na služby zavedený v Belgii, či univerzální šek na použití služeb (CESU) ve Francii;

55.

domnívá se, že je užitečné upravit právní předpisy tak, aby vznikla pružná, smluvní ujednání mezi pracovníky v domácnosti a pečovateli a jejich soukromými zaměstnavateli, s cílem napomoci oběma stranám k tomu, aby využívaly/poskytovaly služby v domácnosti ke svému největšímu prospěchu, zároveň však aby byla zaručena ochrana pracovníků;

56.

doporučuje členským státům, aby jasnou regulaci pro zákonné zaměstnávání pracovníků v domácnosti a pečovatelů podpořily takovými pobídkami pro tyto pracovníky a jejich případné zaměstnavatele, aby se rozhodli pro zákonný způsob zaměstnání; dále vyzývá členské státy, aby odstraňovaly právní překážky, které v současnosti brání hlášenému, přímému zaměstnávání pracovníků rodinami;

57.

opakuje výzvu Evropského parlamentu, aby byl v pečovatelském odvětví navázán strukturovaný odvětvový dialog (17);

58.

vyzývá členské státy, aby vytvořily stejné podmínky pro au pair z EU a ze zemí mimo EU tím, že jim budou udělovat povolení k pobytu kombinované s pracovním povolením, v němž bude upřesněna pracovní doba, druh smlouvy a způsob odměňování; vyzývá členské státy, aby ratifikovaly dohodu Rady Evropy o zaměstnávání au pair; žádá členské státy, aby zlepšily akreditační systém a kontrolní mechanismy, kterými by se mělo dohlížet na agentury zprostředkovávající práci au pair;

59.

připomíná, že je třeba v souladu s Evropskou dohodou o zaměstnávání au pair formálně uznat tuto činnost a posílit v této oblasti inspekce, aby se tato činnost nestávala neformální a levnou náhražkou pracovníků v domácnosti a pečovatelů;

60.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že v Evropě budou pracovníci v domácnosti a pečovatelé oceněni jako lidé a budou moci dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně toho, že se na ně bude vztahovat směrnice o pracovní době (2003/88/ES), aby mohli využít nezbytných období odpočinku a nebyli nuceni pracovat nepřiměřeně přesčas;

61.

žádá členské státy, aby přijaly opatření pro sladění pracovního a rodinného života, neboť tato opatření budou podporovat ženy v tom, aby zůstávaly v placeném zaměstnaneckém vztahu, a sníží tak pozdější rozdíl mezi výší důchodů žen a mužů;

62.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé budou dostávat příspěvky na důchodové pojištění v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

63.

vyzývá členské státy, ve kterých existuje vnitrostátní minimální mzda, aby zajistily, že všichni pracovníci v domácnosti a pečovatelé budou pobírat minimálně tuto sazbu;

64.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a MOP.