31.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 288/91

Zpravodaj:

Alfred GAJDOSIK

1.1

EHSV vítá návrh Komise na nové uspořádání trhu, návrh nařízení o rizikové připravenosti a návrh nového uspořádání spolupráce energetických regulačních orgánů. Tyto návrhy představují další krok od regulovaných vnitrostátních trhů k tržnímu přístupu k elektřině v EU, jenž zaručuje bezpečnost dodávek za co nejnižších nákladů. To odpovídá hlavním zájmům všech kategorií odběratelů elektřiny v Evropě, včetně průmyslových, komerčních a obytných subjektů. Splnění tohoto cíle je však podmíněno zaměřením na větší elektrifikaci hospodářství, která je nejúčinnějším a nejflexibilnějším prostředkem k jeho dosažení.

1.2

V souladu se svými předchozími stanovisky Výbor zdůrazňuje, že dobře fungující trhy s elektřinou jsou základním předpokladem pro naplnění cílů energetické unie (1). EHSV souhlasí s názorem Komise, že má-li trh dobře fungovat, jsou zejména s ohledem na nárůst využívání elektřiny z variabilních obnovitelných zdrojů (2) nezbytné významné změny v jeho uspořádání. Integrace energie z obnovitelných zdrojů do stávajícího trhu nepomůže. Je zapotřebí nový trh. Výbor se domnívá, že celková koncepce balíčku opatření týkajících se uspořádání trhu je vhodnou odpovědí na potřebu těchto změn a připravuje půdu pro nákladově efektivní a finančně životaschopnou transformaci energetiky.

1.3

EHSV oceňuje obecný přístup balíčku opatření týkajících se uspořádání trhu, zvláště cíle postavit do centra trhu s energií odběratele, zvýšit dodávky elektřiny a posílit regionální spolupráci. Odpovídající přizpůsobení pravidel trhu a regulačního rámce je důležitým krokem na cestě ke stabilním dodávkám čisté energie pro všechny evropské spotřebitele za co nejnižší ceny. Přesto v některých bodech stále existuje prostor pro další zlepšení. Zejména jsou zapotřebí konkrétnější pravidla (3).

1.4

Dekarbonizace je jedním ze strategických cílů energetické unie, a tak je třeba podpořit cíl spočívající v posílení investic do dekarbonizace trhu s elektřinou. Nejlepším prostředkem, jak rychle dosáhnout pokroku, jsou však rovné a spravedlivé tržní podmínky, jež jsou prospěšné pro odběratele i pro přechod k zelenému hospodářství. Pro účinnou a efektivní dekarbonizaci je zásadní úplná internalizace vnějších nákladů konvenční výroby elektřiny, k nimž patří škody související se změnou klimatu a s poškozováním lidského zdraví. Nejlepším postupem k nasměrování investic směrem do zelené elektřiny je vhodné zdanění.

1.5

EHSV důrazně podporuje zásadu, že všichni spotřebitelé, včetně průmyslových podniků, obchodních společností a domácností, mají právo vyrábět a skladovat energii a obchodovat s ní, a že místní energetická společenství mají právo podporovat, vytvářet nebo si pronajímat komunitní sítě. Aby však bylo možné tato práva uplatňovat a překonat stávající překážky (přístup k rozvodné síti, nespravedlivé a nepřiměřené poplatky za využívání sítě, právní a administrativní překážky apod.), jsou nezbytná konkrétnější pravidla.

1.6

Kromě toho musí být cílem, aby měli evropští odběratelé možnost plně se účastnit celého trhu s elektřinou, tudíž i obchodování s ní a jejích dodávek. V návrzích Komise chybí konkrétní pravidla, jež by pro to zavedla nezbytné podmínky. Je zapotřebí vytvořit decentralizované obchodní systémy a obchodní struktury, jež otevřou dokonce i možnosti pro přímé obchodování v malých jednotkách energie. Ačkoliv předpokladem plného zapojení spotřebitelů do trhu je decentralizace dodávek elektřiny a obchodování, neznamená decentralizace roztříštění evropského trhu s elektřinou.

1.7

Evropská komise se sice správně zaměřuje na cíl posílení krátkodobých trhů, to však nebude z dlouhodobého hlediska stačit k založení investic do elektřiny z obnovitelných zdrojů na tržních mechanismech. Elektřina z obnovitelných zdrojů proto musí dostat příležitost, aby byla rovněž obchodována prostřednictvím dlouhodobého a termínového obchodování na decentralizovaných trzích, což bude možné jen tehdy, budou-li obchodovány produkty sloužící vyvažování výkonu s využitím možností flexibility.

1.8

Jelikož v současnosti není v mnoha evropských zemích problémem nedostatečná výrobní kapacita, ale její nadbytek, měly by být kapacitní mechanismy pro konvenční výrobu elektřiny využívány pouze jako krátkodobé řešení v případě, že produkty sloužící vyvažování výkonu nemohou zajistit potřebnou bezpečnost dodávek, přičemž je třeba mít na paměti investiční stabilitu pro všechny účastníky trhu.

1.9

EHSV připomíná, že budoucí politika směřování k nízkouhlíkové společnosti musí zohlednit problém energetické chudoby. Jedním z přístupů k řešení tohoto problému může být výroba energie spotřebiteli, pokud budou mít zranitelní spotřebitelé možnost získávat potřebný kapitál z veřejných půjček nebo za pomoci obcí, regionů nebo jiných subjektů, např. nevládních organizací.

1.10

EHSV zdůrazňuje, že vzhledem k typicky menšímu měřítku, jež je běžné u výroby elektřiny z energie z obnovitelných zdrojů a u kombinované výroby tepla a energie v kogeneračních zařízeních, roste důležitost správně fungujících, moderních a inteligentních distribučních sítí. Vnitrostátní regulace musí provozovatelům sítí umožnit provést potřebné investice a stimulovat je k nim. Nezbytné jsou také investice do zlepšení vzájemného propojení vnitrostátních elektrorozvodných sítí. Obojí pomůže zabezpečit dodávky energie a vytvoří v Evropě nová pracovní místa.

1.11

EHSV zdůrazňuje, že cíl zajištění vysoké úrovně bezpečnosti dodávek elektřiny v tržním prostředí a za situace, kdy budou hrát ústřední roli spotřebitelé, vyžaduje intenzivní využívání informačních a komunikačních technologií, nových metod plánování a nových nástrojů pro využívání elektroenergetické soustavy, které společně umožní v reálném čase zjišťovat potřeby spotřebitelů a sítí. To vyžaduje značné investice do výzkumu, vývoje a inovací (viz odst. 3.13).

1.12

Pokud jde o flexibilitu, elektromobilitu, skladování a další možnosti vyvažování výkonu, podporuje EHSV názor Komise, že rozvoj těchto důležitých trhů by měl být ponechán na nezávislých tržních subjektech, než bude provozovatelům sítí umožněno, aby plnili úlohu správce nebo provozovatele příslušných zařízení.

2.1

Komise ve svém navrhovaném balíčku zdůrazňuje: aby mohlo být dosaženo cílů energetické unie, je nutná důkladná reforma trhu s elektřinou. Integrace energie z obnovitelných zdrojů do stávajícího trhu nepomůže. Je zapotřebí nový trh.

2.2

Evropská komise rozvíjí svou novou tržní politiku podle dvou zásad:

2.3

Návrh Komise se zaměřuje také na otázku, jak posílit bezpečnost dodávek prostřednictvím přístupu spočívajícího v rizikové připravenosti.

2.4

Čtvrtým aspektem je reforma regulačního dohledu, jež nově definuje úlohu a pravomoci Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

3.1

Pro dekarbonizaci celého energetického systému, včetně vytápění a odvětví mobility, je nezbytný příslušně vysoký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie. Přístup Komise je z tohoto hlediska v zásadě správný: evropský trh s elektřinou se musí vyvíjet tak, aby byl slučitelný s energií z obnovitelných zdrojů. EHSV oceňuje tento jasný přístup jako důležitý krok k vytvoření evropského trhu s elektřinou, jenž pomůže překonat stávající překážky, jako jsou fyzická omezení v důsledku absence vzájemné propojenosti a regulační a daňové rozdíly mezi členskými státy.

3.2

Důležitým výchozím bodem je skutečnost, že energie z různých obnovitelných zdrojů je už svou podstatou decentralizovaná, nebo jinak řečeno:

Týmiž vlastnostmi se často vyznačují také další technologie, například kombinovaná výroba tepla a energie v kogeneračních zařízeních, jež díky své vysoké účinnosti budou hrát na budoucích trzích s energií důležitou roli coby prvky flexibility a vyvažování výkonu.

3.3

Tyto vlastnosti s sebou na jednu stranu nesou konkrétní výhody, jež Evropská komise do určité míry zmiňuje ve svých návrzích týkajících se nového uspořádání trhu. Návrh Komise by však mohl pravidla trhu orientovat na tyto výhody soudržněji a důsledněji. V této souvislosti upozorňujeme na příslušné názory EHSV vyjádřené ve stanovisku Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (TEN/622) (4). Pro uspořádání trhu je zvláště důležitá skutečnost, že energie z obnovitelných zdrojů a další decentralizované technologie významně přispívají ke zvýšení likvidity trhů.

3.4

Jak správně zdůrazňuje Komise, pro nový energetický trh bude příznačné mnohem více výrobních jednotek ve srovnání s tradiční výrobní strukturou, jež se vyznačuje velmi malým počtem elektráren. Důsledkem bude podstatný nárůst rozmanitosti subjektů podílejících se na výrobě elektřiny. Důležitou roli zde sehrává přeměna odběratelů v aktivnější účastníky. Jak konstatovala Komise ve svém návrhu, výroba elektřiny v malém měřítku a kombinovaná výroba tepla a energie umožňují odběratelům stát se výrobci.

3.5

Je důležité poznamenat, že myšlenka „učinit z odběratelů aktivní odběratele“ se má týkat všech kategorií odběratelů, včetně podniků a průmyslových odběratelů energie, kteří mohou investicemi do technologií decentralizované výroby pro vlastní spotřebu dosáhnout významných úspor nákladů. Důsledkem aktivace odběratelů tudíž nebudou jen likvidnější trhy s elektřinou, ale také další ekonomické impulsy: malé a velké podniky mohou těžit z konkurenčních výhod, přidaná hodnota se bude vytvářet na místní úrovni a může být stimulována tvorba nových pracovních míst. Na druhé straně, mnoho domácností nemá finanční prostředky nezbytné k tomu, aby se staly prozumenty. Zde by mohly pomoci spotřebitelsky přívětivé úvěry a aktivní podpora obcí a regionů.

3.6

Aktivaci spotřebitelů však brání tři prvky.

3.6.1

Zaprvé, nejsou internalizovány téměř žádné externí náklady uhelných a jaderných elektráren. Mezi ně je nutné započítat zejména náklady za škody na zdraví a škody způsobené změnou klimatu. Neinternalizace těchto nákladů představuje pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která nezpůsobuje srovnatelné vnější účinky, značné konkurenční znevýhodnění. Vzhledem k tomu, že odběratelům umožňuje stát se aktivnějšími především právě energie z obnovitelných zdrojů, nutně docházíme k závěru, že omezená účast odběratelů musí být politicky žádoucí, nebo přinejmenším ochotně tolerovaná. V celém zimním balíčku opatření není učiněno nic k nápravě tohoto narušení trhu. Narušení je dokonce ještě větší, protože neinternalizace vnějších nákladů konvenční výroby elektřiny zvyšuje potřebu masivního dotování obnovitelných zdrojů energie.

3.6.2

Systémové znevýhodnění decentralizovaných technologií, jako jsou zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, v porovnání s konvenčními elektrárnami je dáno ještě jedním důvodem. Stávající uspořádání velkoobchodních trhů upřednostňuje výrobní jednotky velkého rozsahu. Vzhledem k tomu, že průměrná zařízení na výroby energie z obnovitelných zdrojů a zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla jsou podstatně menší, a tudíž nemají nezbytné úspory z rozsahu, trpí konkurenční nevýhodou.

3.6.3

Zatřetí, mnoho menších subjektů nemůže vstoupit na trh pro obchodování s energiemi kvůli právním překážkám, administrativním předpisům, licencím a byrokratickým požadavkům. To se týká soukromých domácností i podniků, a dokonce i průmyslových odběratelů.

3.7

Kdyby k tomu byla politická vůle, mohly by být uvedené tři nedostatky současného trhu s elektřinou okamžitě napraveny. EHSV se však obává, že příslušná pravidla navržená Komisí nejsou dostatečně jasná.

3.8

Má-li být odstraněno narušení trhu ve prospěch konvenční výroby elektřiny, jak je popsáno v odstavci 3.6.1, je zapotřebí přinejmenším správně stanovit cenu emisí CO2, jež představují jeden z nejpalčivějších výše zmiňovaných externích nákladů. EHSV k tomu vyzýval již několikrát (5).

3.9

Trh s elektřinou by měl být otevřen decentralizovanějším strukturám, zejména pokud jde o obchodování, aby se kompenzovaly nevýhody uvedené v odstavcích 3.6.2 a 3.6.3.

3.10

Decentralizace nesmí znamenat tříštění evropské elektroenergetické soustavy. Teze Komise, že by mělo být možné elektřinu volně přesouvat tam, kde je jí nejvíce zapotřebí, je v zásadě správná. Jsou však zapotřebí velké investice do zlepšení vzájemné propojenosti vnitrostátních sítí a musí být vytvořen model refinancování, jenž nebude mít příliš nepříznivé dopady na spotřebitele.

3.11

Nejlepším přístupem k udržení nákladů na rozšiřování sítě na co nejnižší úrovni je výroba elektřiny orientovaná na poptávku v kombinaci s možnostmi flexibility a vyvažování výkonu, jako je např. skladování v bateriích nebo systémy power-to-heat (přeměna elektřiny na teplo), power-to-gas (přeměna elektřiny na plyn) a vehicle-to-grid (přenos energie mezi vozidly a sítí). To je důvodem, proč jsou výroba elektřiny odběrateli, přímé transakce mezi výrobci elektřiny a odběrateli a posílení odpovědnosti za vyvažování výkonu, jak je navrhuje Komise, důležitými nástroji, jež pomohou zajistit bezpečnost dodávek.

3.12

Návrh Evropské komise tyto mechanismy obecně zohledňuje. EHSV podporuje tento přístup, jenž bude mít pozitivní dopad zvláště na méně rozvinuté trhy s elektřinou, které jsou v některých členských státech zatíženy nadměrnou regulací.

3.13

V této souvislosti však návrh Komise do značné míry přehlíží potenciál digitalizace. Digitalizace umožňuje údaje o spotřebě a výrobě elektronicky podrobně zaznamenávat, a to až na úroveň nejnižších jednotek (tj. jednotek kilowatt). Zaznamenávání zvláštních individuálních profilů odběratelů prostřednictvím inteligentních měřicích zařízení – a v budoucnosti prostřednictvím internetu věcí – spolu s různorodostí subjektů účastnících se výroby energie dává doslova každému odběrateli možnost, aby si sám řídil vyvažování výkonu. Pro posílení postavení co největšího množství spotřebitelů pro plnění této úlohy, a tedy pro odstranění strukturální nevýhody (konkrétně omezené tržní likvidity) decentralizovaných forem obchodu, jako jsou např. přímé transakce, jsou důležité programy vzdělávání a odborné přípravy.

3.14

Pravidla pro zajištění vyvažování výkonu elektřiny (články 4 a 5 návrhu nařízení COM(2016) 861 final) by měla být nejprve upravena tak, aby mohly být měrné jednotky energie zaznamenávány s vysokou časovou přesností. Měly by být vytvořeny zvláštní krátkodobé trhy pro obchodování s těmito nejmenšími množstvími energie. V souladu s tím by měly být změněny články 6 a 7 návrhu nařízení COM(2016) 861 final.

3.15

Evropská komise bohužel nenavrhla v tomto směru žádnou iniciativu. Místo toho se v článku 3 návrhu nařízení COM(2016) 861 final uvádí, že spotřebitelům a malým podnikům má být umožněna účast na trhu prostřednictvím agregace. Existence agregátorů (sdružování) je zdůvodněna především portfoliovými účinky a transakčními náklady. Ty by však odpadly, pokud by bylo obchodování s elektřinou decentralizováno. Odběratelé elektřiny a malé podniky by se pak mohli plně a přímo účastnit trhu s elektřinou, pokud chtějí hrát aktivní úlohu a jsou toho schopni. Je výmluvné, že když Evropská komise v čl. 3 odst. 1 písm. i) hovoří o „stejných výchozích podmínkách“, vynechává při tom obchod s elektřinou.

3.16

V této souvislosti vypadají přímé transakce mezi výrobci a odběrateli z ekonomického hlediska zvláště slibně, protože v jednom cenovém signálu mohou odrážet různé složky ceny, jež jsou – na rozdíl od současné situace v mnohých členských státech – utvářeny převážně trhem. Cenový signál přímých transakcí může odrážet rozmanité faktory, například:

3.17

Obchodní modely pro decentralizované obchodování s elektřinou nejsou jen teprve vyvíjeny v některých členských státech (např. v Nizozemsku a Estonsku), ve skutečnosti jde o velmi ambiciózní modely, které se již na některých mimoevropských trzích používají (např. v USA a Austrálii). Jedná se jednoznačně o světový trend. Evropa bude moci maximálně využít své vývozní příležitosti na světových trzích s energií pouze tehdy, pokud evropské podniky vytvoří přesvědčivé modely decentralizovaného a digitalizovaného obchodování s elektřinou. Evropská unie by však měla dát svým společnostem také možnost, aby tyto modely zavedly nejprve na svých domácích trzích.

4.1

EHSV vítá jednoznačný závazek Evropské komise k dekarbonizaci trhu s elektřinou. Vzhledem k argumentům uvedeným v odstavci 3.6 však omezení přednostního nasazení stanovené v článku 11 návrhu nařízení COM(2016) 861 final ztěžuje dosažení tohoto cíle přinejmenším do doby, než budou plně internalizovány externí náklady konvenční výroby elektřiny. I když je stanovení technologické neutrality jako základní zásady při řízení nasazení v zásadě správné, jejím nezbytným předpokladem jsou rovné podmínky. Vzhledem k tomu, že nejsou internalizovány externí náklady konvenční výroby elektřiny, rovné podmínky neexistují. Než se začne významně omezovat přednostní nasazení, jak předpokládá návrh Komise, je třeba plně internalizovat externí náklady.

4.2

Proto by se mělo stanovit, že po omezenou dobu by přednostní nasazení mělo zůstat zachováno ve všech členských státech, ve kterých podíl energie z obnovitelných zdrojů nedosahuje 15 %. Členské státy s vyšším podílem by měly předložit Evropské komisi k posouzení příslušný rámec nasazení. Tento rámec nasazení by neměl narušovat mechanismy volného trhu pro nízkouhlíkové a nákladově efektivní možnosti flexibility. Evropská komise by měla tento rámec prozkoumat a posoudit, zda může podpořit dekarbonizaci.

4.3

Hodnoty de minimis stanovené v čl. 11 odst. 3 návrhu nařízení COM(2016) 861 final by za účelem harmonizace politiky měly být v každém případě nahrazeny příslušnými stanovenými hodnotami (body 125 a 127 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky (6)), aby byla i malým účastníkům trhu i do budoucna zajištěna možnost vstupovat do spravedlivé hospodářské soutěže.

4.4

Pravidla o redispečinku a omezování podle článku 12 návrhu nařízení COM(2016) 861 final tvoří další překážku pro dosažení cíle v oblasti dekarbonizace. Jelikož zejména uhelné elektrárny mají poměrně vysoké náklady na spuštění a odstavení, provozovatelé těchto elektráren tyto náklady zahrnou do svých nabídek redispečinku. U větrných a solárních elektrárny tyto náklady odpadají. Výsledkem je, že větrná a solární energetická zařízení jsou častěji odpojována od sítě, což z hlediska dekarbonizace představuje pro Evropu krok zpět. Tržní redispečink by proto měl být omezen na energii z neobnovitelných zdrojů.

4.5

EHSV souhlasí s názorem Evropské komise, že je v zájmu odběratelů třeba zamezit narušením trhu. Vyzývá Evropskou komisi, aby se více snažila zamezit současným i budoucím narušením trhu. Kapacitní mechanismy pro konvenční elektrárny, jak jsou stanoveny v nařízení COM(2016) 861 final, by mohly vést k dalším závažným narušením trhu, jak připouští sama Evropská komise. Kapacitní mechanismy je proto nutné chápat jako poslední možnost zajištění bezpečnosti dodávek a jako krátkodobé řešení. Jsou naléhavě zapotřebí konkrétnější pravidla upravující, kdy jsou kapacitní mechanismy přípustné.

4.6

Je třeba pamatovat na to, že elektřina z nestálých obnovitelných zdrojů (vítr a sluneční záření) se jako taková prostě nemůže účastnit kapacitních mechanismů a také s ní není možné obchodovat na termínových trzích. Přestože je tedy správné posílit denní a vnitrodenní obchodování, v důsledku zvláštní skladby nákladů solární a větrné energie (tj. nulové mezní náklady) to nepovede k refinancování investic a energie z obnovitelných zdrojů. Elektřina z obnovitelných zdrojů musí dostat příležitost k obchodování na termínových trzích. Toho může být v dohledné době dosaženo jedině tak, že bude energie z obnovitelných zdrojů spojena s možnostmi vyvažování výkonu a flexibility. Stejně jako u akumulátorů jde hlavně o technická řešení, jako jsou přeměna elektřiny na teplo a přeměna elektřiny na plyn (7).

4.7

Ve skutečnosti však na úrovni členských států existují významné regulační překážky, a pro produkty sloužící vyvažování výkonu proto v současnosti nejsou k dispozici obchodní modely. Legislativní texty o uspořádání trhu v tomto směru nenabízejí žádná řešení. Přinejmenším k čl. 3 odst. 1 písm. f) návrhu nařízení COM(2016) 861 final by měl být doplněn text, v němž bude uvedeno, že pravidla trhu a rámec dispečinku, který mají členské státy stanovit, by měly poskytovat pobídky k využívání možností flexibility. To může rovněž pomáhat k řešení či prevenci vzniku úzkých míst.

4.8

V této souvislosti EHSV žádá, aby byly stanoveny jasné priority. Kapacitní mechanismy by mělo být možné použít pro konvenční elektrárny pouze tehdy, mohou-li členské státy prokázat, že nedostatečnou kapacitu nelze nahradit vyvážením výkonu prostřednictvím elektřiny z obnovitelných zdrojů za pomoci možností flexibility. Tato povinnost by měla být zanesena do článku 8 návrhu směrnice COM(2016) 864 final a v souladu s tím by měl být změněn článek 14 návrhu nařízení COM(2016) 861 final.

4.9

Takové koncepty vyvažování výkonu mají další dvě výhody. Protože se díky nim elektřina z obnovitelných zdrojů stává obchodovatelnou na termínových trzích, jsou v současnosti jediným řešením, které podle všeho umožňuje refinancování investic do zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na trhu. A zadruhé jsou místně orientované a využívají toho, že energie z obnovitelných zdrojů je dostupná prakticky kdekoliv (viz odstavec 3.2), čímž zvyšují místní přidanou hodnotu energie z obnovitelných zdrojů.

4.10

Decentralizovaná výroba elektřiny může snížit zatížení sítě, pokud budou k dispozici správné tržní pobídky. Ty však k dispozici nejsou. Výpočet síťových poplatků (článek 16 dokumentu COM(2016) 861 final) by měl být upraven alespoň tak, aby poskytoval pobídku pro výrobu v nevelké vzdálenosti od odběratelů, kteří zohledňují skutečné využití. Obecně lze konkrétní náklady na sítě u jednotlivých transakcí v oblasti výroby a spotřeby určit pomocí inteligentních měřicích zařízení. Podle zásady zohlednění skutečného využití by měly být základem pro výpočet síťových poplatků.

4.11

Výrobě elektřiny přizpůsobenou spotřebě napomáhají také přesné cenové zóny. EHSV proto plně podporuje názory na tuto otázku uvedené ve 14. bodě odůvodnění a v článku 13 návrhu COM(2016) 864 final. Pokud však nebude vyhověno požadavku uvedenému v odstavci 4.10, vyšší účinnost získaná díky přesným cenovým zónám by mohla být oslabena a ztracena v důsledku síťových poplatků stanovených způsobem neodrážejícím skutečné využití. Dodatečnou pomocí by bylo i evropské referenční hodnocení v oblasti zdanění energií, jež posiluje cenové signály.

4.12

Přesnější cenové zóny by neměly být mylně chápány jako odklon od nutnosti dobře propojené evropské rozvodné sítě, jež představuje nejlepší řešení, jak nákladově efektivně zajistit vysokou bezpečnost dodávek.

4.13

Jak je uvedeno v odstavci 3.14, otevření obchodování s elektřinou odběratelům a prozumentům je důležité pro plné zapojení do trhu s energií. Článek 3 návrhu nařízení COM(2016) 864 final je proto třeba upřesnit. Účast odběratelů, jež je v čl. 3 odst. 1 omezena na výrobu, skladování a elektromobilitu, musí zahrnovat také obchodování s elektřinou. V čl. 3 odst. 2 by měly být jasněji definovány překážky při vstupu na trh. Podle odstavce 3.6.3 tohoto stanoviska jsou takovými překážkami především úspory z rozsahu a administrativní překážky.

4.14

Členské státy mohou tyto překážky zmírnit například vytvořením zvláštních struktur obchodování pro malé výrobce, odběratele a prozumenty. Za monitorování provádění tohoto požadavku by měla odpovídat Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Kromě toho by do článku 4 návrhu nařízení COM(2016) 861 final mohla být začleněna zjednodušená pravidla účtování pro sdružení malých spotřebitelů-výrobců. A konečně, v čl. 15 odst. 1 písm. a) návrhu směrnice COM(2016) 864 final by mělo být slovo „prodávat“ nahrazeno slovem „obchodovat“.

4.15

Pokud jde o energetickou chudobu (14. bod odůvodnění a článek 5 návrhu směrnice COM(2016) 864 final a články 28 a 29 návrhu nařízení COM(2016) 861 final), EHSV již vícekrát jasně prohlásil, že musí být vyřešen právě problém energetické chudoby a že budoucí politická opatření směřující k nízkouhlíkové společnosti musí tento problém zohlednit. EHSV tedy potvrzuje postoj, který zaujal již ve svých předchozích stanoviscích k této otázce (8). EHSV v tomto ohledu podporuje také stanovisko Komise a konkrétní návrhy. EHSV však zdůrazňuje názor, který uvedl ve svých předchozích stanoviscích (9), že energie z obnovitelných zdrojů, a zejména výroba elektřiny spotřebiteli, mohou být za určitých okolností udržitelnou metodou, jak zabránit trvalé energetické chudobě. Podmínkou je zajištění veřejných půjček a lepšího přístupu ke kapitálu za pomoci místních orgánů, jako jsou regiony nebo obce, či soukromých aktérů, jako jsou nevládní organizace, zranitelným spotřebitelům. V této souvislosti je třeba chápat také důležitost pravidel o aktivních zákaznících a místních energetických komunitách uvedených v článcích 15 a 16 návrhu směrnice COM(2016) 864 final. V čl. 5 odst. 2 návrhu směrnice COM(2016) 864 final by jako možnost, jak zabránit energetické chudobě, měla být výslovně uvedena výroba elektřiny spotřebiteli.

4.16

Pokud jde o práva spotřebitelů: EHSV vítá, že v návrhu směrnice COM(2016) 864 final je věnována samostatná kapitola posílení postavení spotřebitelů a jejich ochraně. V článku 10 by mělo být také výslovně uvedeno, že spotřebitelé musí mít právo deklarovat své konkrétní preference ohledně dodávek elektřiny, i právo na zajištění toho, že tyto preference budou dodržovány. Do čl. 15 odst. 1 písm. b) by měl být doplněn text, že síťové poplatky musí být konkrétní, například že odběratelům mohou být účtovány pouze konkrétní náklady na síť, jež se odvozují od jejich vlastní individuální činnosti, tj. z výroby elektřiny, skladování, spotřeby nebo obchodování. Rovněž systém síťových poplatků by měl pobízet k činnostem, které jsou „příznivé pro síť“, jako jsou například přesouvání zátěže, vlastní spotřeba nebo skladování. Členské státy musí prokázat, jak je tento výpočet síťových poplatků podle skutečného využití konstruován. V této souvislosti má pro rozhodování spotřebitelů o příslušných investicích zásadní význam předvídatelnost.

4.17

EHSV vítá, že článek 16 návrhu směrnice COM(2016) 864 final definuje místní energetické komunity a poskytuje jim příslušná práva. EHSV k tomu vyzýval již ve svém stanovisku Energie vyráběná spotřebiteli a družstva pro výrobu energie spotřebiteli (10). Avšak poplatky uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d) musí odrážet skutečné využití, tj. odpovídat zásadě stanovené v odstavci 4.16 tohoto stanoviska ve vztahu k článku 15 návrhu směrnice COM(2016) 864 final.

4.18

EHSV schvaluje, že energetické komunity jsou oprávněny provozovat své vlastní sítě, ale trvá na tom, že energetické komunity musí být oprávněny fungovat jako základní dodavatel. Ve všech takových případech by se na ně měly vztahovat příslušné povinnosti.

4.19

K článkům 15 a 16 návrhu směrnice COM(2016) 864 final je třeba vyslovit varování: aktivnější účast odběratelů a vytvoření místních energetických komunit vyžadují využívání energie z obnovitelných zdrojů. Nebudou-li odstraněny problémy popsané v odstavci 3.6 a nedostatky v návrhu o energii z obnovitelných zdrojů (11), značně to oslabí, ba ohrozí proces zvyšování aktivní účasti odběratelů a vytváření místních energetických komunit.

4.20

Pokud jde o údaje z inteligentních měřicích zařízení: jak bylo podrobně vysvětleno v odstavci 3.13 tohoto stanoviska, zásadní příležitost představuje digitalizace. To však s sebou nese určitá rizika z hlediska ochrany údajů a bezpečnosti. EHSV vítá skutečnost, že se Evropská komise tímto problémem zabývá v článcích 19–23 návrhu směrnice COM(2016) 864 final.

4.21

EHSV schvaluje, že Komise přiznává náležitý význam ochraně údajů vytvořených v inteligentních měřicích zařízeních a že normy EU pro ochranu údajů se musí vztahovat také na údaje související se spotřebou elektřiny. Opomenuta je však otázka správy údajů, vlastnictví údajů a otevřených údajů. Článek 23 by proto měl zajistit, aby byly tyto údaje – aniž by při tom byla jakkoliv ohrožena ochrana osobních údajů a soukromí – v anonymizované a dostatečně souhrnné formě přístupné všem zainteresovaným stranám. Využití celého potenciálu digitalizace je podmíněno vzděláváním a odbornou přípravou, které řeší digitální negramotnost a vyloučení spotřebitelů.

4.22

Pokud jde o úlohu provozovatelů sítí: decentralizace obecně znamená, že distribuční sítě i vzájemné propojení vnitrostátních sítí získají na strategickém významu. Je nesmírně důležité, aby členské státy vytvořily rámec, jenž provozovatelům sítí poskytne účelné a účinné pobídky k investicím do zlepšení evropských elektrorozvodných sítí. Tím se také podpoří hospodářský růst a vytvoří další pracovní místa. EHSV proto schvaluje návrh Komise na posílení pravomocí agentury ACER, jež by měla v tomto směru vykonávat dohled nad vnitrostátními politikami.

4.23

Články 32, 33 a 36 návrhu směrnice COM(2016) 864 final uděluje provozovatelům distribučních soustav podmíněná práva týkající se využívání flexibility a provozování dobíjecích stanic pro elektrická vozidla. EHSV sice vítá rychlý pokrok, pokud jde o flexibilitu, elektromobilitu a pronikání skladovacích zařízení na trh, je však důležité, aby nabyla skutečné účinnosti výsadní práva nezávislých aktérů trhu, jež předpokládá návrh Komise, a aby je respektovali provozovatelé distribučních soustav a vnitrostátní regulační orgány. Totéž platí pro provozování skladování ze strany provozovatelů přenosových soustav (článek 54 návrhu směrnice COM(2016) 864 final).

4.24

Zřízení Evropské organizace provozovatelů distribučních soustav (subjekt EU DSO), jak je stanoveno v článku 50 návrhu nařízení COM(2016) 861 final, by nemělo vést k nezávislému stanovování kodexů sítě, neboť to dále posílí potenciální moc provozovatelů distribučních soustav nad trhem. Pravomoci k vytvoření vhodného rámce by měly být svěřeny agentuře ACER a vnitrostátní regulační orgány by měly být v tomto ohledu posíleny.