21.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 125/74

Samostatný zpravodaj:

Mihai MANOLIU

1.1

EHSV považuje za vhodné podpořit cíle Evropské komise zavést první 5G sítě (do roku 2018) a spustit komerční služby v Evropě (do konce roku 2020).

1.2

EHSV se domnívá, že rozhodujícími faktory bude úspěch projektů rozvíjených v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru v oblasti 5G (5G-PPP) během výzkumné fáze a integrace fronthaul a backhaul sítí při přenosu dat díky zavedení přepínačů s velkou kapacitou, heterogenním přenosovým spojením a procesorovým jednotkám umístěným v cloudu a využívajícím více poskytovatelů internetu.

1.3

EHSV Komisi doporučuje, aby spolupracovala s členskými státy a orgány na mezinárodní úrovni na řešení problémů technické povahy souvisejících s pracovními frekvencemi a šířkou pásma a také na vypracování norem (bez zvláštních norem nelze hovořit o masivním rozvoji a tedy ani o trhu se zařízeními dostupnými za rozumnou cenu).

1.4

EHSV si je vědom možných rizik (řada faktorů může vytvořit překážky pro dosažení daného cíle) pro všechny městské oblasti a hlavní dopravní cesty, které budou v budoucnu profitovat z pokrytí 5G. Opatření na povzbuzení poptávky se při poskytování služeb v těchto oblastech neprojevila jako účinná.

1.5

Výbor podporuje nahrazování nedostatečných soukromých investic v odlehlých a málo osídlených regionech některých členských států veřejnými investicemi nebo jinými způsoby financování. EHSV se zároveň domnívá, že při zdůvodňování rozhodnutí o financování z veřejných fondů je třeba zohlednit vliv na místní ekonomiku, práci na dálku, nabídku služeb zdravotní péče a nové vzdělávací příležitosti (příznivé vedlejší účinky).

1.6

EHSV doporučuje standardizovat postupy a definovat specifikace ve všech fázích projektu 5G jako předpoklad pro spravedlivé pracovněprávní vztahy, díky čemuž budou sociální partneři moci objektivně posoudit jak problémy, tak stav plnění daných cílů.

1.7

EHSV má za to, že sítě 5G mohou díky svým specifickým rysům a interoperabilitě, transparentnosti a bezpečnosti dat významně přispět k modernizaci veřejné správy v členských státech a k omezení byrokracie.

1.8

EHSV vyzdvihuje úlohu, kterou v digitální oblasti mohou mít malé a střední podniky. Právě ony mohou na trh zavést nové inovační modely; veřejné financování některých virtuálních klastrů určených těmto podnikům může být řešením na podporu začínajících podniků a příležitostí, jež by spolu s dalšími inovativními a individualizovanými modely financování neměla být opomíjena.

1.9

EHSV je toho názoru, že pro EU musí být prioritou rozvoj digitálních kompetencí občanů a především pracovníků. Činnost EU v souvislosti se strategií pro digitální dovednosti a Velkou koalicí pro digitální pracovní místa představuje pojítko mezi sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a dalšími příslušnými sociálními subjekty v této oblasti. EHSV se obává, zda bude věnována zvláštní pozornost osobám se zdravotním postižením, pro něž je třeba vytvořit podmínky pro snadný přístup k novým technologiím vzešlým z 5G.

1.10

EHSV se zasazuje o to, aby investice opírající se o strukturální fondy vytvořily rovné podmínky pro všechny členské státy a vyvážený a nediskriminační přístup pro všechny hospodářské subjekty.

1.11

Zemědělství a lesnictví a řadě podniků ve venkovských a odlehlých oblastech Evropy byly neustále slibovány rychlejší širokopásmové a 3/4G mobilní sítě, tyto sliby však nebyly nikdy vyplněny. Mají-li mít venkovské, odlehlé, horské a ostrovní oblasti Evropy nějakou budoucnost, mají jistě i právo žádat přístup přinejmenším k 5Mb/s širokopásmové a 3/4G mobilní komunikaci.

2.1

EHSV ve všech svých stanoviscích podpořil iniciativy Komise v oblasti IKT jakožto předpoklad pro dokončení jednotného digitálního trhu jako hnací síly hospodářsko-sociálního rozvoje EU. EHSV oceňuje zapojení Komise do zavádění sítí 5. generace (CI technologie pro mobilní sítě) a podporuje její činnost prováděnou již od výzkumné fáze. Zavádění těchto sítí na trh a jejich rozvoj zahrnuje, jako v případě každého nového výrobku nebo služby, řadu rizik a příležitostí, jež je třeba objektivně vyhodnotit, aby tak mohly být prováděny nejlepší politiky pro dosažení stanovených výsledků.

2.2

Ačkoli technologie 5. generace (5G) vychází ze stávajících technologií, nelze ji zaměňovat se 4G, do níž lze zahrnout více pokročilých globálních technologií, například LTE a pokročilé technologie LTE (TD-LTE, AXGP, LTE-A, TD-LTE-A, LTE s VoLTE), WiMax, WiMAx2, Network Function Virtualization/Software Defined Network (NFV/SDN), HetNets (heterogenní sítě) a LPLT (Low Power Low Throughput network).

2.3

Hlavní vlastností technologie 5G ve srovnání se 4G je mnohem vyšší rychlost (Samsung oznámil rychlost 7,5 Gb/s, Nokia 10 Gb/s, zatímco univerzita v Surrey ve Spojeném království v loňském roce dosáhla ohromující rychlosti 1 Tb/s, stejně jako v technologii optických vláken; těchto výsledků bylo dosaženo v laboratorních podmínkách). Kromě rychlosti jsou dalšími významnými výhodami krátká prodleva (v rozsáhlých sítích je zajištěna prodleva kratší než 1 ms) a velká kapacita. Nebude-li v reálných podmínkách dosaženo prodlevy kratší než 1 ms, nebude možné část služeb určených pro 5G (rozšířená realita, virtuální realita, automobily bez řidiče, internet s hmatovým výstupem) zajistit s potřebnými charakteristikami.

2.4

Stejně tak bude reakce všech zainteresovaných subjektů na trhu záviset na těchto očekávaných technických charakteristikách. Je důležité připomenout, že při přechodu od sítí 2G na 3G se očekávání související s přístupem uživatelů mobilních telefonů k internetu nenaplnila. To bylo možné až poté, co mohly být do praxe zavedeny specifické technické způsobilosti technologie 3,5G, a spojení chytrých mobilních telefonů se širokopásmovými mobilními sítěmi tak na těchto přístrojích umožnilo přístup k internetu.

2.5

Sítě 5G a optické sítě se vzájemně doplňují. Na krátké vzdálenosti a v hustě osídlených oblastech z hlediska počtu připojení je 5G lepším řešením. Pro přenos informací na dlouhé vzdálenosti mají optické sítě (backhaul sítě a páteřní sítě) nedostižné výhody: přenosová rychlost až 1 Tb/s, žádné riziko rušení jinými elektromagnetickými signály, jež znečišťují prostředí a ovlivňují bezdrátové technologie, a žádné oslabování signálu při přenosu.

2.6

Zainteresované podniky a mezinárodní sdružení, jež jsou v tomto odvětví činné, se převážně zajímají o normalizaci technických specifikací nezbytných jak pro zařízení a přístroje, tak pro sítě. Specifikace poskytují instrukce pro testování a validaci technických komponent důležitých pro 5G, vypracování specifikací pak průmyslovým partnerům, dodavatelům komponent, poskytovatelům sítí a jejich provozovatelům umožní vyvíjet interoperabilní řešení a přispěje k procesu předběžné standardizace. Zatímco ITU, 3GPP a další normalizační orgány rozhodly, že cílovým rokem pro stanovení norem 5G bude rok 2020, poskytovatelé mobilních telefonních služeb zintenzivnili své úsilí, aby mohli nabídnout konkurenceschopnější služby 5G.

2.7

EHSV se domnívá, že akční plány pro rozvoj sítě 5G a její zavádění v širokém měřítku musí být podpořeny podpůrnými iniciativami (jež povzbudí poptávku po širokopásmovém internetovém připojení za ceny dostupné pro uživatele) a operačními iniciativami, aby mohly být optimistické termíny dodrženy.

2.8

EHSV se obává, že důsledkem tohoto rozvoje (sítí 5G) by mohlo být zastavení stávajícího rozvoje sítí 3G a 4G ve venkovských, odlehlých a horských oblastech, a to jen kvůli příslibu, že v příštích 20 letech přijde cosi lepšího.

2.9

V mnoha částech Evropy není žádný mobilní signál, žádná síť 2G, 3G ani 4G. Důvodem je to, že kdykoliv se objeví nová technologie, je zavádění předchozí verze zastaveno. Mnohé venkovské, odlehlé a horské oblasti Evropy mají proto komunikační služby, jež zastaraly už před 20 lety.

2.10

Nedílnou součástí 5G sítě bude využívání superrychlého širokopásmového připojení. Co se však stane, nebudou-li mít podniky superrychlé širokopásmové optické připojení k dispozici a rychlost jejich drátové sítě bude nižší než 1 Mb/s? Zemědělství a lesnictví a řadě podniků ve venkovských a odlehlých oblastech Evropy byly neustále slibovány rychlejší širokopásmové a 3/4G mobilní sítě, tyto sliby však nebyly nikdy vyplněny.

2.11

Příliš málo lidí rozptýlených na velkém území je v celé Evropě běžný problém, jímž poskytovatelé služeb odůvodňují, proč nemohou v těchto oblastech služby zajistit. Mají-li mít venkovské, odlehlé, horské a ostrovní oblasti Evropy nějakou budoucnost, mají jistě i právo žádat přístup přinejmenším k 5Mb/s širokopásmové a 3/4G mobilní komunikaci.

3.1

EHSV upozorňuje na to, že za situace, kdy jsou náklady na zavádění nových technologií obrovské, překračuje potřeba investic v EU výrazně hodnotu investic (4,2 miliardy eur) plánovaných v partnerství veřejného a soukromého sektoru, v němž je Komise zapojena. EHSV se domnívá, že opatření navrhovaná Komisí mohou přispět k podpoře finančního, lidského a technického úsilí, pokud budou předmětem trvalého zájmu, bude vytvořen rámec stimulující soukromé investice a bude zavedena dokonalá koordinace úsilí Evropské komise a členských států.

Oblast 1 Komise bude spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami z daného odvětví s cílem vypracovat na dobrovolné bázi pracovní program pro co nejrychlejší zavedení sítí 5G.

3.2

Cíle Komise zavést první 5G sítě do konce roku 2018 a následně spustit komerční služby v Evropě do konce roku 2020 jsou závislé hlavně na výsledcích projektů rozvíjených v rámci 5G-PPP během výzkumné fáze. Z těchto projektů má zásadní význam projekt 5GXCrosshaul, jehož cílem je integrace fronthaul sítí (bezdrátové 5G sítě) a backhaul sítí (sítě tvořené převážně optickými vlákny) při přenosu dat. Je nezbytné zavést přepínače s velkou kapacitou, heterogenní přenosová spojení, procesorové jednotky umístěné v cloudu (datová minicentra) a lokální místa připojení (POP) k základním sítím jednoho či více poskytovatelů internetových služeb.

Oblast 2 a 3 Komise bude spolupracovat s členskými státy za účelem sestavení předběžného seznamu prvních frekvenčních pásem vhodných pro zahájení poskytování služeb 5G (do konce roku 2016). Dojednání úplného souboru frekvenčních pásem ve spektru pro potřeby harmonizace pro počáteční fázi zavádění komerčních 5G sítí v Evropě (do konce roku 2017).

3.3

Rádiové spektrum, v němž fungují technologie 3G a 4G, je přeplněné, a proto je řešení problémů technické povahy souvisejících s pracovními frekvencemi a šířkou pásma pro 5G požadováno na celosvětové úrovni. Komise by kromě spolupráce s členskými státy měla rovněž zohlednit kroky, které již na mezinárodní úrovni učinily subjekty z této oblasti. Pokud jde o technologii 5G, schválily ITU a 3GPP, jež sjednocují organizace zabývající se vypracováním norem, jako jsou ARIB, ATIS, ETSI, TSDSI, TTA, TTC a CCSA, dvoufázový plán: první fáze se zaměří na výzkum, druhá fáze na masivní rozvoj.

Oblast 4 V rámci přípravy národních pracovních plánů pro 5G bude Komise spolupracovat s příslušným odvětvím, členskými státy a dalšími zúčastněnými subjekty (souvislé pokrytí sítí 5G do roku 2025).

3.4

Cíle Komise, aby všechny městské oblasti a hlavní pozemní dopravní cesty v každém členském státě měly do roku 2025 pokrytí 5G, není snadné dosáhnout. EHSV upozorňuje na to, že prosazování harmonogramu s krátkými termíny pro provedení smělých cílů vyvolá značná rizika. Analýza zavádění sítí příští generace (Next Generation Network) a politiky zaměřené na zmenšení digitální propasti ukázaly, že bílé a šedé zóny, jak je definovaly pokyny pro širokopásmové sítě, jsou stále rozšířené. Ex ante právní předpisy ani opatření na povzbuzení poptávky se při poskytování širokopásmových služeb v těchto oblastech neprojevily jako dostatečné.

3.5

EHSV zdůrazňuje, že podpora a financování projektů pro zavádění 5G sítí prostřednictvím snižování finančních prostředků pro optické sítě (NGA a NGN) může vést k prohloubení digitální propasti mezi regiony některých členských států. Nedostatečné soukromé investice do sítí 5G a optických sítí v odlehlých a málo osídlených regionech či regionech s rozptýlenou populací kvůli nízkým výnosům z investovaného kapitálu musí být nahrazeny veřejnými investicemi nebo jinými způsoby financování určenými na úrovni členských států. Při podpoře rozhodnutí o financování z veřejných zdrojů je třeba přihlížet k příznivým vedlejším účinkům na místní ekonomiku, práci na dálku, služby zdravotní péče a vzdělávací příležitosti.

Oblast 5 Komise vyzývá členské státy a průmyslový sektor, aby se zavázaly ke splnění cílů vztahujícím se k přístupu k procesu standardizace (první standardy do konce roku 2019).

3.6

Plány týkající se 5G nemohou samy o sobě ochránit ani síť ani uživatele. S ohledem na zajištění odpovídající míry ochrany se standardizace 5G sítí a postupů stává nutností. Monitorování infrastruktury 5G sítí, oddělení řídicích a služebních sítí, existence řádně definovaných postupů řešení incidentů a další procesy mohou vést k zajištění optimální úrovně bezpečnosti jak pro uživatele, tak pro síťovou infrastrukturu. Klíčovou roli hraje testování bezpečnosti. Všechny interaktivní protokoly musí správně fungovat, a to i když jsou vystaveny útoku (hackeři neustále zkoušejí najít a využít slabá místa výrobků).

3.7

EHSV se domnívá, že standardizace postupů v průmyslových procesech a existence technických specifikací pro zařízení jsou předpokladem pro zajištění spravedlivých pracovněprávních vztahů v podnicích z tohoto odvětví, díky čemuž budou sociální partneři moci objektivně posoudit příčiny případných vzniklých problémů a spolupracovat na jejich nápravě a plnění přijatých cílů. EHSV v předchozích stanoviscích poukázal na to, že nadměrná standardizace se může stát překážkou pokroku v této oblasti.

Oblast 6 Za účelem podpory vzniku digitálních ekosystémů založených na konektivitě 5G je třeba plánovat klíčové technologické experimenty a testovat aplikace prostřednictvím 5G-PPP (v roce 2017) a bude zapotřebí určit podrobné cestovní mapy pro implementaci pokročilých testů předcházejících komerčnímu zavedení 5G (březen 2017) (rok 2018: Evropa ve vedoucím postavení na celosvětové úrovni při zavádění 5G).

3.8

Co nejdřívější testování terminálů a aplikací na evropské úrovni může v celosvětovém soupeření představovat výhodu vůči velkým hráčům. Z komerčního pohledu vyžaduje rozvoj 5G v širokém měřítku řadu podmínek, jež musí být naplněny. EHSV se tedy domnívá, že dokud nebudou přijaty zvláštní normy, nebude existovat masivní rozvoj, bez tohoto rozvoje se na trhu neobjeví cenově dostupná zařízení a nedostatek zařízení povede k nedostatku hlavních komponent 5G.

3.9

EHSV předkládá svůj pohled na jednu z hlavních výzev pro 5G, kterou je přilákání investic na rozvoj a zavádění 5G v širokém měřítku za situace, kdy technologie 4G, již si většina uživatelů plete s LTE, bude mít i nadále značný potenciál pro budoucnost a kdy provozovatelé budou mít velkou příležitost generovat příjem z investic do sítí LTE.

3.10

Přechod od 3G sítí k 4G sítím je v Evropě ve srovnání s Jižní Koreou, USA a Japonskem stále omezený. Je možné, že provozovatelé, ale i uživatelé, dají přednost 4G sítím, a to tím spíše, bude-li probíhající vývoj 4G sítí pokračovat nezávisle na 5G, protože každá z technologií tvořících 4G má potenciál přinést provozovatelům v příštích letech podstatné výhody při mnohem nižších nákladech, než jsou náklady potřebné na novou technologii.

Oblast 7 Komise vyzývá členské státy, aby zvážily možnosti využití budoucí 5G infrastruktury pro zlepšení výkonnosti komunikačních služeb využívaných pro bezpečnostní a záchranné složky, civilní ochranu a zásahy v případě katastrof (národní cestovní mapy pro 5G).

3.11

EHSV je přesvědčen, že 5G sítě mohou významně přispět k modernizaci veřejné správy, využití dat a zajištění interoperability. Výzva, aby členské státy podpořily využití budoucí 5G infrastruktury veřejnými institucemi, je nástrojem pro podporu nových sítí. EHSV Komisi doporučuje, aby pamatovala i na pravidelné investování do náhrady zařízení využívaných zaměstnanci evropských institucí ke každodenní činnosti, čímž prokáže, že chápe úlohu spotřebitele při podpoře 5G. Stejné doporučení by mělo být určeno rovněž členským státům, pokud jde o veřejné investice.

3.12

EHSV má na paměti, že přilákání soukromých investic má pro EU zásadní význam, a proto je třeba zohlednit mix politik, jenž by povzbudil nejen výzkum, ale i inovace. K podpoře inovací by mohla významně přispět Rada pro inovace zřízená na úrovni EU, jakož i další nástroje.

3.13

Prvořadým zájmem by pro Komisi mělo být povzbuzení výzkumu, inovací a vývoje na území EU, podnícení evropských podniků ke zvýšení výdajů na výzkum a vývoj (VaV) v rámci EU a přilákání dalších investorů ze zemí mimo EU. Evropské podniky v období let 2007–2015 zvýšily svůj vývoz finančních prostředků určených na VaV. Toto zvýšení vývozu mimo Evropu (hlavním příjemcem podnikových výdajů na VaV se stala Čína) přispělo společně s poklesem dovozu finančních prostředků určených na VaV ke ztrátě investic do VaV v Evropě.

Oblast 8 Komise bude spolupracovat s příslušným odvětvím a skupinou EIB/EIF (financování malých a středních podniků) na stanovení cílů, konfigurace a modality financování prostředky rizikového kapitálu (posouzení proveditelnosti proběhne do března 2017, soukromé financování a různé zdroje financování z veřejných prostředků).

3.14

EHSV vítá iniciativy Komise, pokud jde o povzbuzování podnikatelů v digitální oblasti. Evropské strategické fórum pro digitální podnikání založené v roce 2014 zveřejnilo výsledky své práce v této oblasti. EHSV je přesvědčen, že při prosazování nových modelů inovací mohou důležitou roli mít malé a střední podniky. Jednou z možností podpory evropských inovativních začínajících podniků je stanovení a provádění řešení v oblasti financování s cílem vytvořit a rozvíjet virtuální inovativní klastry určené malým a středním podnikům, za využití veřejných fondů v zájmu rozvoje služeb a aplikací, což je příležitost, již nelze opomenout.

3.15

EHSV se domnívá, že rozvoj digitálních kompetencí občanů obecně a pracovníků zvlášť zůstává pro EU v souvislosti se zaváděním sítí 5. generace prioritou. Činnost EU v souvislosti se strategií pro digitální dovednosti a evropským rámcem pro digitální kompetence je stále aktuální.

3.16

EHSV má za to, že Velká koalice pro digitální pracovní místa může být pojítkem mezi sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a dalšími veřejnými a soukromými subjekty s cílem přilákat do odvětví IKT co nejvíce mladých lidí.

Výzvou pro budoucí politiku EU bude obtížný přístup osob ze znevýhodněných skupin ke službám 5G sítí a ke zvláštním aplikacím, a to kvůli jejich menší kupní síle. Zvláštní pozornost je třeba věnovat osobám se zdravotním postižením, jež potřebují snadný přístup k novým zařízením a technologiím, jež budou výrobci vyvíjet.

3.17

EHSV se domnívá, že investiční plány opírající se o strukturální fondy by měly vytvořit rovné podmínky pro všechny členské státy. Kritéria pro schválení projektů stanovená ve specifikacích musí umožnit vyvážený a nediskriminační přístup pro členské státy i hospodářské subjekty ze všech členských států. EHSV doporučuje, aby byl v zájmu zamezení prohlubování digitální propasti mezi členskými státy, jež má negativní dopad na cíl dosáhnout jednotného digitálního trhu v EU, analyzován způsob provádění Junckerova plánu. Náprava zjištěných nedostatků musí být skutečným poučením, tak aby politické rozhodnutí o financování 5G sítí bylo pilířem podpírajícím posilování soudržnosti v EU.

3.18

Kromě rizik vyplývajících z technických výkonů nových sítí a z politik a rozhodnutí souvisejících s přidělováním finančních prostředků z veřejných zdrojů a rizik vyvolaných komerčními důvody, co se týče podstupování rizik v souvislosti s investicemi do nových technologií nebo pokračování v investicích do zlepšování stávajících technologií (odhaduje se, že 4G bude maximálně využita v roce 2030), existují i jiná rizika, která investoři před rozhodnutím, zda investovat či nikoli, velmi pečlivě analyzují.

3.19

Trvalé monitorování pokroku dosaženého při zavádění 5G sítí umožní napravit odchylky, které se neodmyslitelně objeví v době mezi hodnoceními ex ante a ex post, tak aby mohlo být dosaženo obou cílů zveřejněných ve sdělení, jež se týkají patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (20 % z nich mají vlastnit evropské organizace) a tržního podílu ve výši nejméně 35 %, který mají držet evropští poskytovatelé infrastruktury 5G sítě.