28.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 487/81

Zpravodaj:

Vladimír NOVOTNÝ

1.1.

EHSV vítá návrh Komise a návrh nového rozhodnutí jako celek a považuje ho za krok k posílení právní jistoty v oblasti energetických investic a souvisejících infrastrukturních projektů, zvýšení transparentnosti ve věcech bezpečnosti dodávek plynu a zlepšení funkcí vnitřního trhu s energií.

1.2.

EHSV podporuje uplatnění hodnocení mezinárodních smluv s třetími stranami (IGA) v energetice mechanismem „ex ante“ jako prostředek prevence rizik potenciálních rozporů uzavíraných smluv s právem EU a požadavky vnitřního trhu s energií. Současně prevenci považuje v tomto případě za efektivnější postup než kroky vedoucí k dodatečné nápravě.

1.3.

EHSV navrhuje, aby postup oznamování a ověřování mezinárodních smluv v energetice před jejich uzavřením (ex-ante) byl omezen na smlouvy týkající se zásobování členských zemí plynem, který je nejcitlivější energetickou komoditou obvykle s přesahem do více členských zemí EU.

1.4.

Revize rozhodnutí by se dle názoru EHSV měla týkat jen konceptu rámcových smluv s přímým dopadem na unijní vnitřní trh a/nebo bezpečnost dodávek energie a Komise by měla posuzovat výhradně soulad předloženého návrhu IGA s unijním právem.

1.5.

Podmínkou pro úspěšné zavedení navrhovaných postupů ohlašování a ověřování připravovaných a projednávaných mezinárodních smluv v energetice bude posílení ochrany důvěrných informací v celém přípravném procesu IGA.

1.6.

Ostatní smlouvy v energetice by dle názoru EHSV měly být posuzovány dosavadními právními a administrativními postupy ex post. EHSV však současně doporučuje, aby byla zvážena možnost dobrovolného předložení takových smluv k posouzení ex ante na základě žádosti členského státu.

1.7.

EHSV dále považuje lhůtu v délce navrhovaných 12 týdnů pro vydání nesouhlasného stanoviska Komise v případě neslučitelnosti návrhu smlouvy s právem EU za nejzazší. Po uplynutí této doby se má za to, že Komise souhlasí s navrhovanou smlouvou a jednání k uzavření IGA mohou pokračovat.

2.1.

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje „mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky“, je součástí tzv. „zimního balíčku“ Evropské komise orientovaného na bezpečnost dodávek energie, a to v rámci připravované energetické unie. Primárně se tento balíček orientuje na dodávky plynu ze třetích zemí.

2.2.

V roce 2015 provedla Komise přezkum a hodnocení účinnosti současně platného rozhodnutí č. 994/2012/EU o mezivládních dohodách ze dne 25. října 2012, které zavedlo mechanismus výměny informací o smlouvách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky.

2.3.

Z hodnotící zprávy Komise vyplývá, že současná rozhodnutí podle jejího názoru neplní jeden ze svých hlavních cílů, a to zajistit soulad mezivládních dohod s právními předpisy EU. Komise identifikovala 3 hlavní výchozí zdroje tohoto problému:

2.4.

Komise připravila návrh rozhodnutí, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 994/2012/EU a který obsahuje několik významných změn ve směru řešení závěrů vzešlých z přezkumu rozhodnutí č. 994/2012/EU. Přezkum má dva hlavní cíle:

3.1.

Návrh revidovaného rozhodnutí obsahuje tyto prvky:

3.1.1.

Oznamovací povinnost související s mezivládními dohodami:

3.1.2.

Posouzení ze strany Komise:

3.1.3.

Oznamovací povinnost a posouzení ze strany Komise související s nezávaznými nástroji:

3.2.

Dopady tohoto rozhodnutí by dle Komise měly mít vliv na:

4.1.

EHSV se problematikou smluv v energetice zabýval v souvislosti s přípravou rozhodnutí EP a Rady č. 994/2012/EU v roce 2012 (1). Ve svém stanovisku zdůraznil, že energetické dohody se musí řídit jak strategickými, tak obchodními hledisky při dodržení zásad proporcionality a transparentnosti.

4.2.

Výbor vyslovil mimo jiné politování, že v návrhu rozhodnutí nejsou zahrnuty významné obchodní dohody soukromých subjektů v energetice s přesahem do více členských zemí, u nichž je riziko rozporu s právem EU. Výbor upozornil na potenciální hrozby, které mohou vyvstat tam, kde strategická partnerství mohou vést k výraznějšímu využití postupů sledujících jiné zájmy, než jsou zájmy EU, a které se mohou ukázat jako škodlivé.

4.3.

K návrhu rozhodnutí EP a Rady, které reviduje rozhodnutí EP a Rady č. 994/2012/EU, vyjádřily své výhrady evropské zaměstnavatelské organizace jako významní partneři sociálního dialogu a představitelé organizované občanské společnosti. Zaměstnavatelské svazy poukazují na skutečnost, že dosavadní mechanismus „ex post“ je dostatečný. Zdůraznily, že hodnocení by mělo být zacíleno na smlouvy s dopadem na vnitřní trh s energií nebo na bezpečnost dodávek energie.

4.4.

Organizace občanské společnosti i řada členských zemí vznesly dále požadavek uplatnění odpovědnosti v případě úniku obchodně citlivých informací a požadavek na odpovídající ochranu obchodních zájmů. Vyslovily se také pro vynětí smluv soukromých subjektů a smluv založených na mechanismech Euratom a formulovaly požadavek, aby celá revize rozhodnutí č. 994/2012/EU respektovala svobodu podnikání a obchodu, ochranu obchodního tajemství a právo na dobrou správu (good administration).

4.5.

Obdobné výhrady byly uplatněny zúčastněnými stranami včetně evropských odvětvových a regulačních sdružení též během veřejné konzultace k této agendě. Bylo mimo jiné poukázáno na skutečnost, že doprovázející materiál Komise (SWD (2016) 28 final) neobsahuje dostatečně vypovídající kvantifikované podklady a argumentaci pro oprávněnost závěrů, že současná právní úprava neplní své cíle, a je tedy nutná její náhrada novou právní úpravou. K odstranění zjištěných nedostatků mezinárodních smluv může vést namísto nové právní úpravy důslednější prosazování stávajícího rozhodnutí.

4.6.

EHSV ve svém současném stanovisku vychází jak z výše uplatněných připomínek a námitek části spektra organizované občanské společnosti, tak z argumentů Komise, ale i ze závěrů Rady EU pro energetiku s cílem nalézt vhodný kompromis.

4.7.

EHSV na základě zkušeností Komise týkajících se obtížnosti dosažení změn již uzavřených mezinárodních smluv v energetice v případě dodatečného zjištění nesouladu s unijním právem podporuje návrh na uplatnění mechanismu „ex ante“ jako formy prevence porušení unijního práva a pravidel vnitřního trhu s energií v případech, které mají celoevropský význam nebo přesah do více členských zemí.

4.8.

Revize rozhodnutí by se dle názoru EHSV proto měla týkat jen důležitých IGA s třetími zeměmi s přímým dopadem na unijní vnitřní trh a/nebo bezpečnost dodávek energie a Komise by měla posuzovat výhradně soulad předloženého návrhu IGA s unijním právem.

4.9.

V procesu vyjednávání IGA menšího rozsahu a omezeného významu by Komise při poskytování podpory členskému státu v průběhu vyjednávání neměla obdržet žádný specifický mandát. Současně by však měla zůstat otevřená možnost poradenství Komise členskému státu na vyžádání za účelem prevence konfliktu vyjednávané smlouvy s právem EU. Komise by v takovém případě měla být vázána pevnými lhůtami pro poskytnutí relevantních informací.

5.1.

EHSV se domnívá, že kontrolní mechanismus by měl být nadále uplatňován pouze na mezinárodní smlouvy týkající se dodávek plynu.

5.2.

Výbor se ztotožňuje s názorem Komise, že závazky vyplývající z návrhu rozhodnutí se nemají týkat smluv uzavíraných soukromými subjekty. Doporučuje však zvážit uplatnění navrhovaného mechanismu „ex ante“ v případě smluv soukromého sektoru s významným dopadem na vnitřní trh s energií nebo na bezpečnost dodávek energie. Pro tento postup však musí být stanovena jasná pravidla.

5.3.

EHSV očekává zakotvení odpovědnosti za případnou ztrátu obchodně citlivých informací včetně posuzování takových případů dle trestního práva.

5.4.

EHSV se domnívá, že použití rozhodnutí na právně nezávazné nástroje (článek 2 návrhu) není nutné ani přínosné.

5.5.

Výbor vyslovuje pochybnost vůči tvrzení Komise, že návrh nebude mít důsledky pro rozpočet EU. Zejména v případě rozšíření mechanismu „ex ante“ na smlouvy soukromých subjektů lze očekávat nárůst jak administrativních nákladů, tak i administrativní zátěže. EHSV postrádá analýzu, jak bude v novém rozhodnutí respektován princip subsidiarity a prosazován princip přiměřenosti.

5.6.

EHSV podporuje návrh Komise, aby si pomoc ze strany Komise (článek 4 návrhu) zachovala svoji dobrovolnou povahu, přičemž asistence ze strany Evropské komise by neměla být ve vyjednávání členského státu s třetí zemí povinná.