28.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 487/75

Zpravodaj:

Marian KRZAKLEWSKI

1.1.

EHSV považuje unijní strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu, která byla popsána ve sdělení COM(2016) 49 final, za nezbytnou součást projektu energetické unie, která má zajistit bezpečnost a diverzifikaci dodávek.

1.2.

V nadcházejících letech vzroste celosvětový potenciál zkapalňování plynu, což pravděpodobně vyvolá snížení cen. Výbor to tudíž vnímá jako šanci zvýšit bezpečnost a odolnost plynárenské soustavy EU.

1.3.

Výbor se domnívá, že je nutné zlepšit pružnost evropského trhu s plynem, a to zvýšením podílu LNG na tomto trhu.

1.4.

EHSV považuje zvýšení podílu LNG na trhu EU s plynem, zajištění dostatečných rezerv plynu v zásobnících a skutečnou diverzifikaci dodávek energie za faktory, které zajistí energetickou bezpečnost zemí Evropské unie.

1.5.

Komise v tomto sdělení oprávněně upozorňuje na jen zdánlivě dostatečnou kapacitu EU v oblasti znovuzplyňování, jelikož tato kapacita není z regionálního hlediska optimálně rozložena.

1.6.

Výbor sdílí přesvědčení, že pro dosažení úplné a udržitelné diverzifikace dodávek plynu do EU je nutné zaujmout diverzifikovaný přístup k výstavbě nových terminálů LNG.

1.6.1.

Přednost by měly mít investice pomáhající zajistit vyváženost přepravních tras. Uvážlivá podpora výstavby nových terminálů LNG a přeshraničních přenosových propojení z prostředků EU by měla zahrnovat regiony, jež jsou v současnosti izolované a závislé na jednom dodavateli.

1.6.2.

Pro rozšíření trhu s LNG v EU je důležitá náležitá a včasná realizace investic do projektů společného zájmu. Musí být vytvořeny transparentní mechanismy, aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení investičních a provozních nákladů mezi členské státy a hospodářské subjekty.

1.6.3.

Výbor se domnívá, že by EU měla zajistit, aby rozvoj terminálů LNG typu „fast-track“ či FSRU (floating storage and regasification units – plovoucí terminály pro skladování a znovuzplyňování) byl technologicky neutrální volbou podloženou nejefektivnějšími investicemi.

1.7.

EHSV podporuje záměr Komise prověřit, zda jsou mezivládní dohody o nákupu LNG ze zemí mimo EU v souladu s právem EU.

1.8.

Výbor upozorňuje na skutečnost, že ve sdělení Komise nebylo prokázáno, zda je strategie pro zvýšení podílu LNG a rozsáhlejší skladování plynu v souladu s velkými síťovými investicemi, jako například Nordstream 2, jež v současnosti plánují země sousedící s EU.

1.9.

EHSV oceňuje a zdůrazňuje význam zemního plynu, včetně důležité úlohy LNG, pro přechod na nízkouhlíkovou energetiku v EU a pro snahy o snížení emisí skleníkových plynů, ale také emisí toxických plynů a prachu (PM10, PM2,5), které ohrožují zdraví a život občanů členských států.

1.9.1.

Ve strategii, jež byla ve sdělení popsána, by měla být silněji zdůrazněna důležitá role zemního plynu jakožto překlenovací technologie v období transformace uhelné energetiky na energetiku nízkouhlíkovou. Plyn jakožto čistý zdroj energie má mimořádný význam pro drastické snížení emisí z nízko položených zdrojů, a to zejména v domácnostech a v odvětví dopravy.

1.9.2.

Výbor doporučuje, aby se v době transformace uhelné energetiky na energetiku nízkouhlíkovou zvýšil podíl zemního plynu ve skladbě zdrojů energie jednotlivých členských států, obzvláště těch, v nichž převažuje uhlí.

1.10.

EHSV sdílí názor, který je ve sdělení vyjádřen, a sice že používání LNG v odvětví těžké nákladní dopravy, jakož i v námořní dopravě může značně omezit škodlivý vliv na životní prostředí.

1.10.1.

Současně Výbor konstatuje, že v části sdělení, která se týká LNG, není věnována dostatečná pozornost intenzivnímu rozvoji evropského systému dodávání a využívání LNG jakožto paliva v dopravě, a to jak silniční, tak námořní.

1.11.

Výbor si je vědom toho, že skladování plynu má mimořádný význam pro evropský bezpečnostní systém a pro udržení stabilního zásobování zemním plynem. Stávající skladovací kapacity v EU jsou značné (COM(2016) 49 final), avšak jejich rozmístění je nedostačující.

1.12.

EHSV se domnívá, že pro dosažení rovnováhy a energetické bezpečnosti je nutné, aby se provozovatelé systémů řídili zásadami, podle kterých by minimální množství uskladněného plynu mělo pokrývat 100 % poptávky po plynu na vnitrostátním trhu v zimním období. Nejlepší alternativou by však bylo vyvažování množství uskladněného plynu v regionálním měřítku.

1.13.

Výbor podporuje a považuje za důležité plány Komise, jejichž cílem je odstranit překážky v obchodování mezi funkčními regionálními plynárenskými uzly a trhy jednotlivých zemí.

1.14.

V souvislosti s otázkou dokončení chybějící infrastruktury, jež byla ve sdělení zdůrazněna, má EHSV za to, že je třeba využít příležitost, již skýtá Evropský fond pro strategické investice (EFSI) za účelem dofinancování projektů týkajících se kritické energetické a informační infrastruktury.

2.1.

V březnu 2015 přijala Rada EU závěry týkající se energetické unie. V nejdůležitější části tohoto dokumentu se uvádí: „EU je odhodlána budovat energetickou unii zahrnující politiku v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti, a to na základě rámcové strategie Komise, jejíchž pět rozměrů je úzce propojených a vzájemně se posilujících

2.2.

EHSV upozorňuje, že ve výše zmíněném dokumentu v odst. 2 bodě a) Rada vyzvala k urychlení projektů infrastruktury včetně propojení elektroenergetických a plynárenských sítí, zejména s okrajovými regiony, s cílem zajistit energetickou bezpečnost a dobře fungující vnitřní trh s energií.

2.3.

EHSV se v tomto stanovisku zabývá strategií Unie pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu, jež byla popsána ve sdělení COM(2016) 49 final. Tato strategie tvoří vzhledem ke svému přínosu pro zabezpečení dodávek energie, konkurenceschopnost energetických trhů a cíle týkající se klimatu a životního prostředí, jež jsou realizovány v rámci energetické unie i mimo ni, důležitou součást projektu energetické unie (COM(2015) 80).

2.4.

Zemní plyn je důležitým palivem v energetické bilanci EU. V celkové spotřebě zdrojů energie činí podíl zemního plynu 25 %. Je třeba poukázat na to, že těžba této suroviny v členských státech pokrývá 34 % potřebné výroby energie v průmyslu, službách i pro soukromé účely.

2.5.

Těžba zemního plynu na území EU poměrně rychle klesá. V roce 2004 činila 229,5 miliardy m3 a v roce 2014 132,3 miliardy m3. Stávající zásoby navíc nejsou dostatečné, vystačí na 11,3 roku. V této souvislosti je zcela zřejmé, proč je Evropská unie největším dovozcem zemního plynu na světě. V roce 2014 činila spotřeba plynu na území EU 386,9 miliardy m3. Jde o nejnižší úroveň za 10 let, spotřeba byla o 11,6 % nižší než v předchozím roce, přičemž průměrná roční spotřeba plynu v EU v letech 2004–2013 činila 477 miliard m3.

2.6.

Světové vytěžitelné zásoby zemního plynu jsou obrovské (187 000 miliard m3) a vystačí na 54 let. Po zahrnutí plynu z nekonvenčních zdrojů se doba, po niž vystačí zásoby zemního plynu, prodlouží na 290 let.

2.7.

Do roku 2020 se značně zvýší celosvětový potenciál zkapalňování plynu (+ 50 %), zejména v USA a Austrálii (více než 100 milionů tun ročně), což zcela jistě způsobí snížení cen. Pro členské státy EU je to příležitost zvýšit bezpečnost a odolnost plynárenské soustavy EU vůči případným přerušením dodávek plynu.

2.8.

V prvním desetiletí 21. století se dovoz plynu do EU uskutečňoval především prostřednictvím soustavy plynovodů, přičemž podíl plynu v kapalném stavu (LNG) činil sotva 1/5 dovozu, a to navzdory skutečnosti, že zkapalněný plyn má 600krát nižší objem, díky čemuž je pro dopravu a skladování ekonomičtější.

3.1.

EHSV uznává význam plynu pro přechod EU na nízkouhlíkovou energetiku a pro snahy o snížení emisí. Zajištění rovnoměrného a volného přístupu členských států na diferencované a politicky stabilní trhy producentů plynu se stává mimořádně důležitou krátkodobou a střednědobou prioritou, jež by měla pomoci při provádění politiky EU v oblasti energetiky a klimatu a vytváření stabilní energetické unie. Politika ohledně podílu plynu ve skladbě zdrojů energie by měla přihlížet k dlouhodobému cíli, který byl stanoven v Pařížské dohodě (COP 21), a sice udržet nárůst celosvětové průměrné teploty pod úrovní 1,5 oC.

3.2.

Výbor konstatuje, že sdělení Komise (COM(2016) 49 final) navazuje na dohodu ohledně rámce politiky EU v oblasti energetiky a klimatu, jež byla Radou Evropské unie přijata ve dnech 23.–24. října 2014 a v níž byly vytyčeny následující cíle do roku 2030:

3.3.

O ekonomické konkurenceschopnosti plynu jakožto paliva v zemích EU, jakož i o tom, zda se plyn stane reálným konkurentem tuhých paliv – zejména uhlí, rozhodne v příštím desetiletí interakce pěti faktorů:

3.4.

EHSV podporuje a považuje za důležité plány Komise, jejichž cílem je odstranit překážky v obchodování mezi funkčními regionálními plynárenskými uzly a trhy jednotlivých zemí. Za tímto účelem je nutné dokončit vytváření vnitřních trhů s plynem, odstranit regulační, obchodní a právní překážky a zajistit přístup na tyto trhy.

3.4.1.

Vzhledem k tomu, že evropský trh s plynem může být pozitivně ovlivněn dovozem zkapalněného plynu z břidlic z USA, EHSV vybízí orgány EU, aby v rámci jednání o TTIP aktivně usilovaly o odstranění překážek bránících dovozu tohoto plynu z USA.

3.5.

Je třeba upozornit na to, že ve sdělení Komise nebylo prokázáno, zda je strategie pro zvýšení podílu LNG a rozsáhlejší skladování plynu v souladu s plánovanou investicí Nordstream 2 (COM(2016) 49 final).

3.6.

Ve strategii, jež byla ve sdělení popsána, by měla být silněji zdůrazněna důležitá role zemního plynu jakožto překlenovací technologie v období transformace uhelné energetiky na energetiku nízkouhlíkovou. Plyn jako palivo je obzvláště vhodný pro rychlou a stabilní výrobu elektrické a tepelné energie a proto může být náhradní technologií za výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

3.7.

Výbor doporučuje, aby se v době transformace uhelné energetiky na nízkouhlíkové hospodářství zvýšil podíl zemního plynu ve skladbě zdrojů energie jednotlivých členských států, obzvláště v těch, v nichž převažuje uhlí. Je to důležité zejména pro zlepšení kvality ovzduší, což příznivě ovlivní zdraví občanů těchto zemí i zemí sousedních a rovněž výrazně omezí emise skleníkových a toxických plynů.

3.7.1.

V některých členských státech tvoří průměrně 2/3 konečné energie teplo pro vytápění bydlení, které je vyráběno v uhelných teplárnách s nízkou účinností. Investice do plynových zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s malým výkonem by zlepšily stabilitu energetického systému i kvalitu ovzduší. Investice tohoto typu jsou uskutečňovány v krátkém časovém horizontu (2 roky), finanční náklady (CAPEX) jsou relativně nízké (i když je navyšují provozní náklady) a částečně kompenzují poměrně vysoké náklady na paliva. Další výhodou plynových zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s malým výkonem je velmi krátká doba synchronizace s energetickou distribuční sítí, díky čemuž jsou vynikajícím kompenzačním zdrojem energie při energetických špičkách.

3.8.

V souvislosti s otázkou dokončení chybějící infrastruktury, jež byla ve sdělení zdůrazněna, je třeba využít příležitost, již skýtá Evropský fond pro strategické investice (EFSI). V rámci tohoto programu mají být mimo jiné dofinancovávány následující projekty týkající se kritické energetické a informační infrastruktury:

4.1.

Výbor se domnívá, že je nutné zlepšit pružnost evropského trhu s plynem, a to zvýšením podílu LNG na tomto trhu.

4.2.

Zvýšení podílu LNG na trhu EU s plynem, zajištění dostatečných rezerv plynu v zásobnících a skutečná diverzifikace přepravních tras jsou faktory, které zvýší energetickou bezpečnost zemí Evropské unie.

4.3.

Komise v tomto sdělení správně upozorňuje na jen zdánlivě dostatečnou kapacitu EU v oblasti znovuzplyňování. „Jen zdánlivě“ – poněvadž tato kapacita není ze zeměpisného hlediska optimálně rozložena. V zemích na Pyrenejském poloostrově, ve Francii, Velké Británii a v Nizozemsku je kapacita v oblasti znovuzplyňování využívána v malé míře, zatímco členské státy v Pobaltí a ve střední, východní a jihovýchodní Evropě jsou značně závislé na jednom dodavateli.

4.4.

Výbor sdílí přesvědčení, že pro dosažení úplné a udržitelné diverzifikace dodávek plynu na evropský trh je nutné diverzifikovat přístup k výstavbě nových terminálů LNG. Přednost by měly mít investice pomáhající zajistit vyváženost přepravních tras.

4.5.

Uvážlivá podpora výstavby nových terminálů LNG a přeshraničních přenosových propojení z prostředků EU by měla přednostně zahrnovat regiony, jež jsou v současnosti izolované a závislé na jednom dodavateli. Tento způsob stimulace investic by umožnil zajistit mnoha dodavatelům plynu rovný přístup do těchto regionů, a to v souladu se zásadami volné a spravedlivé hospodářské soutěže. V této souvislosti je obzvláště důležité zvýšit míru propojenosti jednotlivých soustav, což by usnadnilo obchodování s plynem mezi vnitrostátními trhy členských států, zejména v regionech, které v současnosti nemají dostatečnou úroveň zabezpečení dodávek.

4.6.

Pro rozšíření trhu s LNG v EU je velice důležitá náležitá a včasná realizace investic do projektů společného zájmu. Musí být vytvořeny jasné mechanismy, aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení investičních a provozních nákladů mezi členské státy, jež mají různou úroveň infrastruktury LNG a různou kapacitu skladování plynu.

4.7.

EU by měla zajistit, aby rozvoj terminálů LNG typu „fast-track“ či FSRU byl technologicky neutrální volbou podloženou nejefektivnějšími investicemi, které by měly přinést co nejnižší sazby za znovuzplyňování, zkrácení doby potřebné pro uvedení produktů na trh, nižší riziko při provádění a větší jistotu na trhu.

4.8.

EHSV plně podporuje záměr Evropské komise prověřit, zda jsou mezivládní dohody o nákupu LNG mezi členskými státy a zeměmi mimo EU v souladu s právem EU.

4.9.

Výbor sdílí názor, který je ve sdělení Komise vyjádřen, a sice že používání LNG v odvětví těžké nákladní dopravy jako alternativního paliva k motorové naftě či nahrazení těžkého topného oleje v námořní dopravě může značně omezit škodlivý vliv na životní prostředí.

4.9.1.

Výbor konstatuje, že v části sdělení, která se týká LNG, není věnována dostatečná pozornost evropskému systému dodávání a využívání LNG jakožto paliva v dopravě, a to jak silniční, tak námořní. Jde zejména o inovativní rozvoj systému dodávání a sítě čerpacích stanic v silniční dopravě a doplňování paliva v námořní dopravě. Tyto cíle jsou realizovány mimo jiné v rámci projektu „Blue Corridor“, jenž zahrnuje země EU od Francie po Pobaltí.

4.10.

V některých členských státech EU jsou z důvodu omezeného přístupu k plynárenským sítím k výrobě energie a tepla v rozsáhlé míře využívána tuhá fosilní paliva. Používání LNG jakožto alternativního paliva v lokálních systémech, kde může nahrazovat tradiční paliva, jež způsobují značné znečištění plyny i prachem, může rychle zlepšit kvalitu ovzduší. Za těchto podmínek a v souladu s dlouhodobými cíli v oblasti udržitelného rozvoje nemůže LNG nahradit obnovitelné zdroje energie.

4.11.

EHSV sdílí názor, který Komise ve sdělení vyjádřila, že obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost by měly být nákladově efektivním řešením a při rozhodování o infrastruktuře LNG je třeba důkladně zvážit možnosti, aby se v budoucnu předešlo situacím, kdy chybí technologie nebo aktiva zůstanou nevyužita. Nesmí dojít k oddělení investic do zdrojů energie od hospodářského rozvoje zemí EU.

5.1.

Výbor si je vědom toho, že skladování plynu má mimořádný význam pro evropský bezpečnostní systém a pro udržení stabilního zásobování hospodářství EU zemním plynem. Stávající skladovací kapacity v EU jsou značné, avšak jejich rozmístění je nedostačující. Více než 83 % kapacity zařízení pro skladování plynu se nachází na území západní a jihozápadní Evropy. Přeshraničnímu využívání skladovacích kapacit brání především regulační a celní překážky a nedostatečná síť propojení v některých evropských regionech.

5.2.

EHSV upozorňuje na to, že pro dosažení rovnováhy a energetické bezpečnosti je nutné, aby se provozovatelé systémů řídili zásadami, podle kterých by minimální množství uskladněného plynu mělo pokrývat 100 % poptávky po plynu na vnitrostátním trhu v zimním období. Nicméně ekonomicky nejracionálnější alternativou by bylo vyvažování množství uskladněného plynu v regionálním měřítku. Tohoto optimálního modelu může být dosaženo, jakmile budou vytvořena propojení v severovýchodní Evropě (Finsko, Švédsko, pobaltské státy, Polsko), v jihovýchodní Evropě (Bulharsko, Turecko, Srbsko, Chorvatsko) a v Evropě jihozápadní (Portugalsko, Španělsko, Francie). Druhou podmínkou je odstranění veškerých překážek bránících přeshraničnímu přenosu, zejména celních překážek.

5.3.

Výbor vítá návrh Evropské komise, aby byly zajištěny rovné podmínky pro vzájemně si konkurující nástroje pružnosti a aby byl vypracován kodex sítě platný pro celou EU, který by zohledňoval harmonizaci poplatků za přenos plynu „do i ze zásobníků“, za předpokladu, že struktury sazeb odrážejí náklady na skladování.

5.4.

Za nezbytná je třeba považovat opatření, jež mají zajistit volný fyzický přístup k zásobníkům pro skladování a ke kapacitě v přenosové soustavě, a to i v případě přeshraniční přepravy. EHSV sdílí přesvědčení Evropské komise o nutnosti optimalizace využití stávajících skladovacích kapacit, a to tím, že budou dokončeny kodexy sítě. Z tohoto hlediska je důležitá účinná spolupráce členských států se sousedními zeměmi v otázce optimálního využití skladovacích kapacit obou stran.