27.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 366/117

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na preambuli a články 3 a 6 této smlouvy,

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 3, 6, 9, 20, 151, 152, 153, 154, 156, 159 a 168 této smlouvy,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 3, 27, 31, 32 a 33 této listiny,

—

s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996, a zejména na část I a článek 3 části II této charty,

—

s ohledem na Filadelfskou deklaraci ze dne 10. května 1944, týkající se cílů a účelů Mezinárodní organizace práce (MOP),

—

s ohledem na úmluvy a doporučení MOP týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 27. února 2015 o strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2014–2020 (6535/15) a na závěry Rady ze dne 5. října 2015 o nové agendě týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměřené na prosazování lepších pracovních podmínek,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1),

—

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (rámcová směrnice) a na jednotlivé směrnice, které ji dále upřesňují (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/391/EHS, její samostatné směrnice a směrnice Rady 83/477/EHS, 91/383/EHS, 92/29/EHS a 94/33/ES za účelem zjednodušení a racionalizace zpráv o jejím praktickém uplatňování (5),

—

s ohledem na sdělení Komise o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014–2020 (COM(2014)0332),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012“ (COM(2007)0062),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (COM(2008)0412),

—

s ohledem na zprávu Komise o uplatňování rámcové dohody o stresu při práci, kterou přijali sociální partneři (SEC(2011)0241),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020) a na jeho hlavní cíl, jímž je zvýšení míry zaměstnanosti v Evropské unii do konce tohoto desetiletí na 75 %, mj. prostřednictvím většího zapojení žen a starších pracovníků a lepší integrace migrantů do pracovního procesu,

—

s ohledem na bílou knihu Komise „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2014)0130),

—

s ohledem na roční analýzu růstu na rok 2015 (COM(2014)0902) a na společnou zprávu o zaměstnanosti (COM(2014)0906),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti (6),

—

s ohledem na sdělení Komise adresované Radě a Evropskému parlamentu, kterým jim předala Evropskou rámcovou dohodu proti obtěžování a násilí v práci (COM(2007)0686),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o podpoře bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006, obsahující doporučení Komisi o ochraně zaměstnanců ve zdravotnictví Evropské unie před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o přezkumu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě (14),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2014 a na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015 o sdělení Komise o strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (na období 2014–2020),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanovuje obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,

—

s ohledem na společnou akci pro duševní zdraví a pohodu, která byla zahájena v roce 2013,

—

s ohledem na zásadu „Zelenou malým a středním podnikům“ a na iniciativu „Small Business Act pro Evropu“,

—

s ohledem na současnou kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nazvanou „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0312/2015),

A.

vzhledem k tomu, že dobré pracovní podmínky, které chrání dobrý fyzický a duševní stav, jsou základním (15) právem jednotlivých pracovníků, které má samo o sobě pozitivní hodnotu;

B.

vzhledem k tomu, že hospodářská krize vedla k větší nejistotě ohledně práce a k atypickému zaměstnávání a také k menším ziskům společnosti, zejména malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že to by nemělo vést k tomu, abychom ztratily ze zřetele význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také vysoké sociální i individuální náklady vznikající ve spojitosti s nehodami na pracovišti v důsledku nedodržování předpisů;

C.

vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana zdraví jsou základním zájmem společnosti a také investicí, která má příznivý vliv na produktivitu a konkurenceschopnost firem, a že zlepšuje také udržitelnost systémů sociálního zabezpečení a umožňuje lidem pracovat do zákonného důchodového věku a těšit se přitom dobrému zdraví; vzhledem k tomu, že pracovní úrazy a nemoci z povolání jsou pro společnost vážnou zátěží a že zlepšení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v celé Evropě může přispět k hospodářskému oživení a k dosažení cílů iniciativy Evropa 2020, zatímco dosud byl v oblasti dosažení cíle, kterým je 75 % zaměstnanost osob ve věku 20–64 let, učiněn jen malý pokrok;

D.

vzhledem k tomu, že prevence rizik spojených s prací, podpora bezpečnosti a ochrany zdraví a ochrana pracovníků na pracovišti má z hlediska zlepšování pracovních podmínek, a tím i z hlediska zlepšování zdraví pracovníků zásadní význam, což na druhou stranu představuje významnou sociální a hospodářskou výhodu pro daného pracovníka a pro společnost jako celek; vzhledem k tomu, že 9 z 10 zařízení v EU-28, která provádějí pravidelné posuzování rizik, je považují za užitečný způsob řešení problematiky BOZP (16);

E.

vzhledem k tomu, že v článku 153 SFEU je stanoveno, že Unie bude podporovat a doplňovat činnost členských států zejména při zlepšování pracovního prostředí k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

F.

vzhledem k tomu, že jednou z hlavních výzev pro členské státy je stárnutí obyvatel EU; vzhledem k nerovnoměrné střední délce života v závislosti na sociální a profesní skupině a na obtížnosti práce; vzhledem k tomu, že pracující ve věku nad 55 let jsou vedle onemocnění pohybového aparátu více ohroženi nádorovými onemocněními, srdečními chorobami, respiračními obtížemi a poruchami spánku (17); vzhledem k tomu, že v letech 2010 až 2013 došlo ke snížení ukazatele týkajícího se života prožitého ve zdraví o 1,1 roku u žen a o 0,4 roku u mužů a že to poukazuje na nutnost zvýšit očekávanou délku života prožitého ve zdraví, což by mj. umožnilo více lidem zůstat na pracovním trhu až do skutečného dosažení zákonného důchodového věku;

G.

vzhledem k tomu, že nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací jsou nádorová onemocnění (18), po nichž následují kardiovaskulární a respirační nemoci, zatímco pracovní úrazy jsou příčinou úmrtí jen ve velmi malém počtu případů; vzhledem k rozšířenosti chronických zdravotních problémů, jako jsou onemocnění pohybového aparátu, v EU, která mohou omezovat schopnost osob provozovat placené zaměstnání nebo v něm zůstat (19), a vzhledem k tomu, že je velmi důležité včas rozpoznat rizikové pracovníky;

H.

vzhledem k tomu, že administrativní zátěž a přímé náklady, které společnosti nesou v důsledku programů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), jež propagují dobré životní podmínky, kvalitní pracovní prostředí a produktivitu, jsou výrazně nižší než náklady související s nemocemi z povolání a pracovními úrazy, jimž se regulační rámec EU snaží předcházet (20); vzhledem k tomu, že podle některých studií by mohla být „návratnost prevence“ v případě podniků značná (21);

I.

vzhledem k tomu, že míra smrtelných úrazů na pracovišti a podíl pracovníků, kteří uvádějí, že jejich bezpečnost a fyzické a duševní zdraví jsou v souvislosti s prací ohroženy, se v různých členských státech (22) a v různých odvětvích hospodářské činnosti významně liší, což poukazuje na to, že je nutné se více zaměřit na uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti BOZP jakožto významného prvku při zajišťování zdraví a produktivity pracovníků;

J.

vzhledem k tomu, že psychosociální rizika obecně, a zejména stres spojený s prací jsou v případě zaměstnanců a zaměstnavatelů v celé EU rostoucím problémem a že téměř polovina všech pracovníků se domnívá, že je na jejich pracovišti přítomen; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací přispívá k absencím, negativně ovlivňuje produktivitu a je příčinou téměž poloviny počtu každoročně proměškaných pracovních dnů; vzhledem k tomu, že se opatření přijatá s cílem zvládnout psychosociální rizika v jednotlivých členských státech různí (23);

K.

vzhledem k tomu, že přísné, správně uplatňované a prosazované právní předpisy v oblasti BOZP jsou důležitým předpokladem dodržování požadavků v dané oblasti, které zajišťují zdraví a produktivitu pracovníků v průběhu jejich pracovního života; vzhledem k tomu, že inspekce práce hrají důležitou úlohu při uplatňování politiky v oblasti BOZP na regionální a místní úrovni, a vzhledem k tomu, že plnění zákonných povinností je hlavní příčinou toho, že některé společnosti se zabývají problematikou BOZP a zavádějí preventivní opatření (24);

L.

vzhledem k tomu, že z hlediska úspěšné prevence rizik na pracovišti je velmi důležité komplexní zapojení pracovníků, jejich účast a zastoupení na úrovni společnosti a angažovanost vedení (25), a vzhledem k tomu, že pracoviště, kde existují odbory, mají nižší míru úrazovosti a nemocnosti;

M.

vzhledem k tomu, že v boji proti pracovním úrazům lze zcela uspět pouze tehdy, bude-li se prosazovat takový přístup k výrobnímu procesu, v jehož centru stojí ve všech ohledech jednotlivec;

N.

vzhledem k tomu, že k tomu, aby bylo možné se řádně zabývat novými, nově vznikajícími i tradičními riziky v oblasti BOZP, včetně azbestu, nanomateriálů a psychosociálních rizik, jsou nutné dostatečné zdroje; vzhledem k tomu, že azbestu je potenciálně vystaveno mnoho pracovníků, včetně pracovníků ve stavebnictví;

O.

vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání má negativní vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a podrývá stávající struktury v dané oblasti; vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání může vést k vyloučení pracovníků ze školení a z přístupu ke službám spojenými s BOZP, přičemž se důsledku nejistoty zaměstnání pojí s duševním stresem (26); vzhledem k tomu, že rámcová směrnice 89/391/EHS přenáší odpovědnost za vytvoření systematické politiky prevence vztahující se na veškerá rizika na zaměstnavatele; vzhledem k tomu, že externalizace práce prostřednictvím outsourcingu a agenturní práce může znesnadnit určování zodpovědnosti ve vztahu k ustanovením týkajícím se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vzhledem k tomu, že nehlášená práce a nepravá samostatně výdělečná činnost představují vážnou výzvu uplatňování opatření v oblasti BOZP a bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků;

P.

vzhledem k tomu, že sociální partneři hrají důležitou úlohu při vytváření a uplatňování koncepce BOZP jak na úrovni členských států a EU, tak i na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že v článcích 153 a 155 Smlouvy o fungování Evropské unie je stanoven význam a rozsah pravomocí sociálních partnerů při vyjednávání a prosazování dohod v oblasti BOZP;

Q.

vzhledem k tomu, že cílem regulačního rámce EU je prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání u všech pracovníků; vzhledem k tomu, že čím je společnost menší, tím méně jsou její zaměstnanci informováni o rizicích z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vzhledem k tomu, že nebyla prokázána žádná spojitost mezi počtem úrazů a velikostí podniku; vzhledem k tomu, že úrazovost skutečně závisí na druhu výroby a odvětví činnosti (27);

R.

vzhledem k nedostatečné dostupnosti a srovnatelnosti údajů o nemocech z povolání na úrovni EU (28);

S.

vzhledem k tomu, že je nutné potírat sexuální obtěžování v práci a pocit nejistoty, který vyvolává;

T.

vzhledem k tomu, že mezi faktory, jež mohou ovlivňovat pracovní podmínky žen, patří segregace zaměstnání, rozdíly v odměňování, pracovní doba, pracoviště, nejisté pracovní podmínky, sexismus a diskriminace na základě pohlaví, ale také rozdíly související se specifickými fyzickými aspekty mateřství;

U.

vzhledem k tomu, že existuje určitý stereotyp, podle něhož mají ženy méně riziková zaměstnání; vzhledem k tomu, že v Evropě panuje všeobecný názor, že rozdělení práce mezi muže a ženy není nikdy neutrální a že v důsledku tohoto rozdělení jsou zastírány zdravotní potíže žen, což vede k menšímu počtu preventivních opatření přijímaných v souvislosti s ženskými zaměstnáními;

V.

vzhledem k tomu, že v EU je mnohem více žen zaměstnáno ve službách než v průmyslu, neboť ženy většinou pracují ve zdravotnictví, sociální oblasti, maloobchodu, ve zpracovatelských odvětvích, v oblasti vzdělávání a v oblastech, v nichž se soustřeďuje stále více žen pracujících na částečný pracovní úvazek a v příležitostných zaměstnáních, což má značný dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

W.

vzhledem k tomu, že v důsledku některých druhů zaměstnání, která vykonávají převážně ženy, jsou ženy vystaveny specifickým rizikům, zejména onemocněním pohybového aparátu nebo určitým druhům nádorových onemocnění, jako je například rakovina prsu nebo děložní sliznice (29);

X.

vzhledem k tomu, že nehledě na druh práce trpí ženy většími problémy spojenými s prací než muži (30) a snadno podléhají chorobám spojeným s věkem; vzhledem k tomu, že je tudíž třeba, aby opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci brala v úvahu pohlaví a celý životní cyklus;

Y.

vzhledem k tomu, že vystavování budoucích rodičů nebo ještě nenarozených dětí účinkům znečištěného životního prostředí a rizikovým faktorům přítomným na pracovišti může způsobit zdravotní problémy ohrožující schopnost reprodukce;

Z.

vzhledem k tomu, že z empirického výzkumu vyplývá, že ženy nejsou dostatečně zastoupeny v procesech rozhodování o bezpečnosti a ochraně zdraví;

AA.

vzhledem k tomu, že ženy žijící ve venkovských oblastech se potýkají s většími potížemi, chtějí-li uplatňovat svá pracovní práva a práva týkající se zdraví, a že pro ně není zajištěn dostatečný přístup k základním službám veřejného zdravotnictví, k odborným léčebným postupům a k vyšetřením prováděným za účelem včasného odhalení nádorových onemocnění;

1.

zdůrazňuje, že všichni zaměstnanci, včetně zaměstnanců ve veřejném sektoru, mají právo na nejvyšší úroveň ochrany v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, která musí být zaručena bez ohledu na velikost zaměstnavatele, druh práce nebo příslušnou smlouvu či členský stát, v němž jsou zaměstnáni; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro oblast zaměstnávání, která by se vztahovala na všechny druhy zaměstnání v rámci regulačního rámce pro oblast BOZP; zdůrazňuje, že v oblasti BOZP je nutné vytvořit jasné a účinné předpisy;

2.

vítá skutečnost, že strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vymezuje řadu důležitých oblastí činnosti; s politováním však konstatuje, že Komise v daném rámci nestanovila konkrétní cíle; v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě, že to je doloženo vědecky nebo na základě výsledků následného hodnocení právních předpisů v oblasti BOZP, je nutné v návaznosti na přepracování tohoto rámce, které proběhne v roce 2016, do něj začlenit konkrétnější legislativní, příp. nelegislativní opatření a také nástroje k jejich uplatňování a prosazování;

3.

vyzývá Komisi a členské státy, aby po provedení přezkumu strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví v roce 2016 stanovila orientační cíle pro snížení počtu nemocí z povolání a pracovních úrazů a aby při přepracovávání tohoto rámce vycházela z nejnovějších recenzovaných vědeckých poznatků; naléhavě žádá Komisi, aby upřednostnila především ta odvětví, v nichž jsou pracovníci vystaveni největším rizikům, a aby vypracovala pokyny a podpořila výměnu osvědčených postupů při uplatňování koncepce v oblasti BOZP;

4.

s politováním konstatuje, že při vypracovávání současného strategického rámce pro oblast BOZP došlo ke zpoždění; domnívá se, že mnoho problémů, kterým čelí evropští pracovníci, podniky a trhy práce, včetně problémů, které zjistila Komise, vyžaduje včasné a účinné uplatňování příslušných opatření;

5.

zdůrazňuje, že pro dosažení cíle, kterým je aktivní a zdravé stárnutí všech pracovníků, je nezbytné zajistit bezpečné a zdravé pracovní prostředí z hlediska tělesného a duševního zdraví v průběhu celého produktivního věku; domnívá se, prevence nemocí z povolání a pracovních úrazů a větší pozornost zaměřená na kumulativní účinky pracovních rizik je pro pracovníky a společnost jako celek přínosem;

6.

zdůrazňuje, že je nutné přijmout konkrétní opatření k boji proti následkům krize, která by pomohla firmám, jež přijímají opatření na podporu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

7.

zdůrazňuje, že strategie členských států v oblasti BOZP má zásadní význam a napomáhá zlepšovat situaci v této oblasti v členských státech; poukazuje na to, že je nutné podporovat poskytování pravidelných zpráv o dosaženém pokroku; domnívá se, že je nezbytné i nadále podněcovat a koordinovat politiku na úrovni EU s cílem zaručit všem pracovníkům vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s tím, že je zároveň nutné více se zaměřit na uplatňování a prosazování stávajících předpisů v oblasti BOZP; domnívá se, že politika v oblasti BOZP na úrovni EU a členských států by měla odpovídat dalším oblastem veřejné politiky a že by měly být stanoveny jasné požadavky, tak aby je mohly firmy, zejména malé a střední podniky, snadněji dodržovat; zastává názor, že by v zájmu lepšího zohlednění specifických rizik, jimž čelí pracující muži a ženy, mělo docházet k začleňování genderového hlediska;

8.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, aby strategie členských států v oblasti BOZP odrážela příslušný strategický rámec EU a aby byla zcela transparentní a přístupná návrhům sociálních partnerů a občanské společnosti, mj. zainteresovaným stranám v oblasti zdravotnictví, a to v souladu se zvyky a praxí v členských státech; domnívá se, že výměna osvědčených postupů a sociální dialog jsou důležitým prostředkem při zdokonalování situace v oblasti BOZP;

9.

vyzývá členské státy, aby do své strategie zapracovaly cíle vhodné v daném kontextu, které by byly srovnatelné a měřitelné; domnívá se, že je nutné podpořit pravidelné a transparentní mechanismy podává zpráv o dosaženém pokroku; poukazuje na význam spolehlivých údajů;

10.

uznává, že při provádění opatření v oblasti BOZP na úrovni společností je důležité zohlednit situaci, konkrétní potřeby a problémy s dodržováním příslušných předpisů ze strany mikropodniků a malých podniků a také některých odvětví veřejných služeb; zdůrazňuje, že zvyšování informovanosti, výměna osvědčených postupů, konzultace, jednoduché pokyny a internetové platformy mají při zajišťování toho, aby malé a střední podniky a mikropodniky účinněji plnily požadavky regulačního rámce v oblasti BOZP, mimořádný význam; vyzývá Komisi, Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a členské státy, aby pokračovaly ve vypracovávání praktických nástrojů a pokynů, které by podpořily, usnadnily a zlepšily dodržování požadavků týkajících se BOZP ze strany malých a středních podniků a mikropodniků;

11.

vyzývá Komisi, aby při přezkumu strategického rámce přihlédla ke specifické povaze a situaci malých a středních podniků a mikropodniků s cílem pomoci jim lépe plnit cíle v oblasti BOZP; poukazuje na to, že koncepce malých a středních podniků se ve své současné podobě vztahuje přibližně na 99 % všech podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí zaměřené na shromažďování spolehlivých údajů o skutečném uplatňování předpisů v oblasti BOZP v mikropodnicích a malých podnicích;

12.

vítá zavedení interaktivního posuzování rizik on-line ze strany Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a také další elektronické nástroje v členských státech, které umožňují posuzovat rizika a jejichž cílem je podpora dodržování předpisů a kultury prevence, zejména v mikropodnicích a malých podnicích; naléhavě vyzývá členské státy, aby s cílem podpořit malé a střední podniky obecně využívaly evropské financování činnosti v oblasti BOZP, a zejména rozvoj elektronických nástrojů; zdůrazňuje význam informačních kampaní v oblasti BOZP, jako je kampaň „Zdravá pracoviště“, a poukazuje na význam zvyšování povědomí o základních právech a povinnostech v oblasti BOZP mezi zaměstnavateli a zaměstnanci;

13.

vybízí členské státy a sociální partnery, aby v souladu se svými předpisy a svou praxí vypracovali iniciativy ke zlepšení dovedností zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví a vedoucích pracovníků; vyzývá členské státy, aby podpořily aktivní účast zaměstnanců na uplatňování preventivních opatření v oblasti BOZP a zajistily, aby se zástupci pro danou oblast mohli účastnit školení na vyšší než základní úrovni;

14.

zdůrazňuje význam podporování kultury vzájemné důvěry, jistoty a vzdělávání, kdy jsou zaměstnanci vybízeni k tomu, aby přispívali k vytváření bezpečného a zdravého pracovního prostředí, což podporuje také sociální začleňování pracovníků a konkurenceschopnost firem; poukazuje v této souvislosti na to, že pracovníkům by neměla v důsledku upozorňování na problémy v oblasti BOZP vzniknout žádá újma;

15.

poukazuje na to, že hlavním prvkem řízení a dosahování výsledků v oblasti BOZP jsou správně uplatňované a vymahatelné předpisy a také plně zdokumentované hodnocení rizik za účasti pracovníků a jejich zástupců, což umožňuje zavedení vhodných preventivních opatření na pracovišti;

16.

vyzývá Komisi, aby přijala všechny nezbytné kroky za účelem sledování uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti BOZP v členských státech; domnívá se, že následné hodnocení praktického uplatňování směrnic EU v oblasti BOZP v členských státech k tomu skýtá vhodnou příležitost, a očekává, že jako součást přezkumu strategického rámce budou zohledněny výsledky týkající se uplatňování stávajících právních předpisů;

17.

domnívá se, že zásadní význam má zajištění rovných podmínek v celé EU a odstraňování nekalé soutěže a sociálního dumpingu; zdůrazňuje, že inspektoráty práce hrají při prosazování práv pracovníků na fyzicky a psychicky bezpečné a zdravé pracovní prostředí a při poskytování konzultací a poradenství pro zaměstnavatele, zejména malé a střední podniky a mikropodniky, velmi důležitou úlohu; vybízí členské státy, aby sledovaly normy Mezinárodní organizace práce a pokyny týkající se inspekcí práce, aby bylo zajištěno, že inspektoráty práce budou mít dostatečný personál a přiměřené zdroje a že dojde ke zlepšení školení poskytovaných inspektorům práce, jak doporučuje Evropský hospodářský a sociální výbor (31); vítá spolupráci mezi inspektoráty práce členských států v rámci Výboru vrchních inspektorů práce;

18.

upozorňuje na problém se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u pracovníků, kteří provozují nehlášenou činnost; připomíná, že inspektoráty práce hrají při odrazování od nehlášené práce významnou úlohu; vyzývá členské státy, aby prováděly přísné inspekce a aby zaměstnavatelům, kteří využívají nehlášenou práci, ukládaly přiměřené pokuty; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření nutná v boji proti nehlášené práci; poukazuje na to, že k většině smrtelných úrazů dochází v odvětvích náročných na pracovní sílu, v nichž se častěji setkáváme s případy nehlášené práce než v jiných sektorech;

19.

domnívá se, že účinné uplatňování právních předpisů v oblasti BOZP závisí do značné míry také na inspekcích práce; je toho názoru, že zdroje by měly být cíleně poskytovány na ta odvětví, v nichž bylo zjištěno nejvyšší riziko pro pracovníky; naléhavě žádá příslušné orgány, aby i nadále prováděly namátkové inspekce, aby však zároveň vykonávaly dozor na základě rizik a zaměřovaly se na subjekty, které opakovaně porušují předpisy, a přiměly zaměstnavatele, kteří nedodržují požadavky v oblasti BOZP, k odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily výměnu informací a zlepšení koordinace mezi inspektoráty práce s cílem zdokonalit přeshraniční spolupráci;

20.

vítá snahu o zlepšení kvality regulačního rámce a očekává v této oblasti dosažení dalšího pokroku; připomíná však Komisi, že předkládání směrnic týkajících se BOZP za účelem uplatnění programu REFIT a úpravy právních předpisů by měly respektovat demokratická pravidla, být transparentní a zapojovat sociální partnery a v žádném případě nesmějí vést ke snižování úrovně BOZP; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné přihlédnout ke změnám na pracovištích, které jsou výsledkem technického vývoje; poukazuje na to, že členské státy mají při přijímání přísnějších norem, než jsou minimální požadavky v oblasti BOZP, volnou ruku; domnívá se nicméně, že stávající předpisy je nutné zdokonalit mj. tím, že se zabrání jejich překrývání a prosadí větší začlenění oblasti BOZP do jiných oblastí politiky, a zároveň zachovat stávající míru bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a snažit se o její další zvýšení;

21.

zdůrazňuje, že základní podmínkou účinného uplatňování předpisů v oblasti BOZP je účast pracovníků a sociálních partnerů na všech úrovních v souladu s předpisy a praxí členských států a že zapojení sociálních partnerů na úrovni EU může zajistit, aby byl strategický rámec v oblasti BOZP relevantní z hlediska zaměstnavatelů a zaměstnanců; vyzývá sociální partnery a Komisi, aby se zapojili do konstruktivního dialogu týkajícího se možností zdokonalení stávajícího regulačního rámce, a domnívá se, že je nezbytné posílit úlohu sociálních partnerů;

22.

poukazuje na to, že je důležité chránit pracovníky před působením karcinogenních a mutagenních látek a látek toxických z hlediska reprodukce; zdůrazňuje v této souvislosti, že ženy jsou často vystaveny působení směsi látek, které mohou zvyšovat zdravotní rizika, včetně životaschopnosti jejich potomků; znovu s veškerým přesvědčením opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila návrh na přepracování směrnice 2004/37/ES na základě vědeckých důkazů a přidala v případě nutnosti závaznější limitní hodnoty expozice na pracovišti a ve spolupráci s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vypracovala hodnotící systém, který by se zakládal na jasných a explicitně stanovených kritériích; domnívá se, že v této souvislosti je nutné zabývat se možným překrýváním předpisů, které vedou k jejich neúmyslnému nedodržování;

23.

zdůrazňuje, že je nutné zavést přísnější normy na ochranu pracovníků a zohlednit přitom nejen dobu expozice, ale také směs chemických či toxických látek, jimž jsou vystaveni; poukazuje na to, že mnoho pracovníků ve zdravotnictví je na pracovišti vystaveno nebezpečným chemikáliím; vyzývá Komisi, aby přijala opatření v souvislosti s chemickými rizikovými faktory ve zdravotnictví a aby do strategie EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci začlenila zvláštní ustanovení o vystavení zdravotnických pracovníků nebezpečným léčivým přípravkům; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádnou ochranu všech pracovníků, kteří jsou přímo či nepřímo zapojeni do používání ostrých zdravotnických nástrojů a jejich likvidace; poukazuje na to, že by to v případě nutnosti mohlo vyžadovat přepracování směrnice 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních;

24.

poukazuje na to, že řada pracovníků je na pracovišti stále vystavena azbestu; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala se sociálními partnery a s členskými státy s cílem podpořit a koordinovat úsilí členských států o vypracování národních akčních plánů, poskytování přiměřených finančních zdrojů a přijímání vhodných opatření pro bezpečné odstranění azbestu a zacházení s ním;

25.

opakuje svou výzvu (32) adresovanou Komisi, aby v souladu s článkem 11 směrnice 2009/148/ES navrhla a zavedla možnost vyhledávání a registrace azbestu; vyzývá k zahájení evropské kampaně o azbestu a naléhavě žádá členské státy, aby poskytly pracovníkům vystaveným působení azbestu odškodnění;

26.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření v souvislosti s onemocněními pohybového ústrojí, která představují jeden z nejrozšířenějších zdravotních problémů v Evropě souvisejících s prací, a aby bezodkladně předložila návrh komplexního právního nástroje týkajícího se onemocnění pohybového ústrojí s cílem zlepšit účinnou prevenci a řešit příčiny těchto onemocnění a aby zároveň přihlédla k problému jejich mnohostranné příčiny a ke specifickým rizikům, jimž čelí ženy; poukazuje na to, že upevnění právních předpisů EU, které stanovují minimální požadavky na ochranu pracovníků před působením ergonomických rizikových faktorů, může být tím, že povede ke zjednodušení regulačního rámce z hlediska jeho uplatňování a dodržování, ku prospěchu pracovníků i zaměstnavatelů; zdůrazňuje rovněž význam výměny osvědčených postupů a nutnost zajistit, aby si byli pracovníci více vědomi těchto ergonomických rizikových faktorů a byli o nich lépe informováni;

27.

vyzývá členské státy, aby co nejrychleji provedly směrnici 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 týkající se minimálních požadavků na BOZP ve vztahu k vystavení pracovníků rizikům způsobeným fyzikálními činiteli;

28.

žádá Komisi, aby věnovala pozornost tomu, že je nutné zajistit lepší prevenci expozice pracovníků endokrinním disruptorům, které mají mnohočetné škodlivé dopady na zdraví pracovníků, pracovnic a jejich potomků (33); žádá Komisi, aby bez prodlení stanovila komplexní strategii boje proti endokrinním disruptorům, která by v případě nutnosti zahrnovala zejména uplatňování evropské legislativy týkající se uvádění pesticidů a biocidů na trh a která by zpřísnila pravidla prevence rizik pro zaměstnance; zdůrazňuje, že pro uplatňování zásady předběžné opatrnosti a zásady náhrady je nepostradatelná podpora EU v oblasti výzkumu bezpečnějších alternativ;

29.

vítá závazek přijatý Komisí v rámci strategického rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2014–2020, kterým je zlepšení prevence onemocnění souvisejících s prací, zejména v oblastech nanotechnologií a biotechnologií; poukazuje na možnou nejistotu, která panuje ohledně šíření a používání nanotechnologií, a zastává názor, že je třeba pokračovat ve výzkumu rizik, která s sebou nesou nové technologie z hlediska BOZP; domnívá se v této souvislosti, že je nutné používat zásadu obezřetnosti, aby bylo možné omezit potenciální rizika z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků pracujících s nanotechnologiemi;

30.

upozorňuje Komisi na rostoucí počet pracovníků postižených chronickými nemocemi z povolání; domnívá se, že pro lidi, kteří trpí nemocemi v posledním stadiu, chronickými a dlouhodobými onemocněními a postiženími by měly být k dispozici bezpečná pracovní místa; naléhavě vyzývá členské státy, aby se soustředily na udržení a začleňování osob trpících chronickými onemocněními do pracovního procesu a aby rovněž podporovaly vhodné přizpůsobování pracovišť, které by zajistilo jejich včasný návrat do práce; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření na začlenění pracovníků s postiženími do pracovního procesu a na jejich rehabilitaci a aby podpořila snahu členských států tím, že bude zvyšovat povědomí o dané problematice a zjišťovat a šířit osvědčené postupy týkající se ubytovacích možností a úprav na pracovišti; naléhavě vyzývá nadaci Eurofound, aby se dále zabývala pracovními možnostmi a mírou zaměstnatelnosti osob s chronickými onemocněními a analyzovala je;

31.

poukazuje na to, že technické inovace by se pro společnost jako celek mohly stát přínosem; je však znepokojen novými riziky, která s sebou tyto změny přinášejí; vítá v této souvislosti záměr Komise vytvořit síť profesionálů a vědců působících v oblasti BOZP, aby bylo možné účinněji řešit budoucí problémy; zdůrazňuje, že jsou stále více využíváni inteligentní spolupracující roboti, např. v průmyslové výrobě, nemocnicích a domovech důchodců; vyzývá Komisi a členské státy, aby odhalovaly možná rizika z hlediska BOZP vyplývající z technických inovací a přijímaly odpovídající opatření k jejich omezování;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly program systematického monitorování, řízení a podpory pracovníků vystavených psychosociálním rizikům, včetně stresu, depresí a syndromu vyhoření, tak aby bylo mj. možné vypracovat účinná doporučení a pokyny k boji proti těmto rizikům; zdůrazňuje, že pracovní stres je pokládán za významnou překážku produktivity a kvality života; podotýká v této souvislosti, že duševní zdraví a psychosociální rizika lze ovlivnit mnoha faktory, z nichž ne všechny mají souvislost s prací; poukazuje však na to, že psychosociální rizika a stres spojený s prací jsou strukturálním problémem, který má spojitost s organizací práce, a že je možné docílit jejich prevence a omezení; zdůrazňuje, že při přehodnocování strategického rámce v oblasti BOZP v roce 2016 je nutné provádět studie, zlepšit prevenci a uvažovat o nových opatřeních založených na výměně osvědčených postupů a o nástrojích k opětovnému začleňování pracovníků na pracovní trh;

33.

vítá kampaň s názvem „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“; zdůrazňuje, že součástí iniciativ zaměřených na zvládání pracovního stresu musí být hledisko pohlaví, neboť ženy potřebují specifické pracovní podmínky;

34.

poukazuje na problematiku šikany a její možné důsledky z hlediska psychosociálního zdraví; zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti obtěžování a násilí na pracovišti, a vyzývá proto Komisi, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery zvážila možnost předložení návrhu právního aktu založeného na rámcové dohodě o obtěžování a násilí na pracovišti; naléhavě kromě toho členské státy žádá, aby vypracovaly účinnou celostátní strategii boje proti násilí na pracovišti;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly cílený přístup k odstranění nejistých forem práce a aby vzaly v úvahu negativní dopady nejistých forem práce na BOZP; zdůrazňuje, že pracovníci s atypickými pracovními smlouvami mají obtížnější přístup ke školením a službám v oblasti BOZP; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví všech pracovníků ve všech druzích zaměstnání, včetně pracovníků, kteří mohou být více ohroženi, jako jsou mladí lidé a lidé postižení předchozí dlouhodobou nezaměstnaností; vyzývá členské státy, aby za účelem boje proti sociálnímu dumpingu dodržovaly požadavky stanovené směrnicí 96/71/ES a aby v této souvislosti přijaly veškerá opatření nutná k vymáhání a ochraně práv vyslaných pracovníků na rovné zacházení v oblasti BOZP;

36.

zdůrazňuje, že v rámci úvah o možnostech zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by se měla vzít v úvahu práce v domácnosti; naléhavě vyzývá zaměstnavatele a politické činitele, aby zajistili a umožňovali dosáhnout zdravé rovnováhy mezi prací a rodinným životem a přihlíželi přitom k rostoucímu počtu zaměstnanců, kteří potřebují mít možnost kombinovat práci s poskytováním péče; zdůrazňuje, že je nutné zabývat se problematikou nadměrného počtu pracovních hodin, aby bylo možné zajistit rovnováhu mezi pracovním a rodinnými životem; vyzývá členské státy, aby bez omezení uplatňovaly směrnici 2003/88/ES, a poukazuje v této souvislosti na to, že je důležité sledovat dodržování ustanovení týkajících se maximálního počtu pracovních hodin;

37.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly vhodnou politiku, která by se zabývala stárnutím pracovní síly; domnívá se, že regulační rámec v oblasti BOZP by měl podporovat udržitelný pracovní život a zdravé stárnutí; vyzývá členské státy, aby propagovaly rehabilitační a reintegrační opatření pro starší pracovníky tím, že budou uplatňovat výsledky pilotního projektu EU týkajícího se bezpečnosti a ochrany zdraví starších pracovníků;

38.

zdůrazňuje význam opatření v oblasti BOZP, pokud se máme vypořádat s konkrétními problémy a riziky v případě žen na pracovišti, včetně sexuálního obtěžování; vyzývá Komisi a sociální partnery, aby zajistili rovnější zastoupení žen a mužů v rámci všech postupů sociálního dialogu; naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci přehodnocení strategického rámce v oblasti BOZP v roce 2016 přihlédla k problematice rovnosti mužů a žen; vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou strategii zaměřenou na boj proti násilí vůči ženám na pracovišti a aby v rámci tohoto procesu posoudila, zda by nebylo zapotřebí přehodnotit směrnici 2006/54/ES s cílem rozšířit její působnost tak, aby zahrnovala nové formy násilí a obtěžování; vyzývá členské státy, aby uplatnily doporučení Komise 92/131/EHS s cílem prosazovat povědomí o sexuálním obtěžování a jiných formách nevhodného sexuálního chování;

39.

upozorňuje Komisi na úlohu, kterou mohou hrát výbory pro odvětvový sociální dialog při odstraňování rizik v oblasti BOZP specifických pro jednotlivá odvětví a při zajišťování možného přínosu prostřednictvím dohod uzavřených mezi sociálními partnery za využití jejich komplexní znalosti situace v jednotlivých odvětvích;

40.

zdůrazňuje, že Komise by měla shromažďovat údaje, zajišťovat výzkum a vypracovat statistické metody hodnocení prevence, které by zohledňovaly specifickou situaci mužů a žen a jednotlivé věkové kategorie, s cílem věnovat se konkrétním problémům, kterým čelí ohrožené skupiny, včetně žen, na pracovišti;

41.

zdůrazňuje, že je důležité více investovat do politiky prevence rizik a také do propagace, vypracování a podpory kultury prevence, pokud jde o oblast BOZP; vyzývá členské státy, aby podporovaly informační kampaně a aby věnovaly větší pozornost prevenci a problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve školních osnovách na všech úrovních, včetně učňovských oborů; domnívá se, že je důležité se co nejdříve zaměřit na prevenci ve výrobním procesu a podporovat programy zaměřené na uplatňování systematické prevence, které by byly založeny na hodnocení rizik a které by zaměstnavatele a zaměstnance přiměly k tomu, aby přispívaly k zajištění bezpečného a zdravého pracovního prostředí; poukazuje na to, že v mnoha členských státech má kvalita služeb v oblasti prevence zásadní význam pro podporu společností, a to zejména malých a středních podniků, při posuzování rizik a přijímání vhodných preventivních opatření; vyzývá Komisi, aby prozkoumala úkoly a požadavky preventivních služeb týkajících se školení, které členské státy stanovily ve svých právních předpisech;

42.

zdůrazňuje, že ženy musí být zapojeny do rozhodovacích procesů souvisejících s rozvojem lepších postupů bezpečnosti a ochrany zdraví ve svém pracovním prostředí;

43.

vyzývá Komisi, aby nepřehlížela otázku rozvoje specifických typů nádorových onemocnění souvisejících s povoláním, jako jsou například nádory v nosní dutině, jejichž počet je vyšší v případě nedostatečné ochrany dýchacích cest pracovníků, kteří tak mohou vdechovat některé poměrně často se vyskytující prachové částice, které vznikají při zpracování dřeva, kůže, při práci s moukou, tkaninami, niklem a s dalšími materiály;

44.

vybízí členské státy, aby zajistily všem svým občanům stejné možnosti uplatňování pracovních práv a rovný přístup ke službám veřejného zdravotnictví, a to zejména v případě žen žijících na venkově a jiných ohrožených skupin obyvatelstva;

45.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily shromažďování spolehlivých a srovnatelných údajů o nemocech z povolání a o expozici a rizicích na pracovišti ve všech odvětvích, včetně veřejného sektoru, s cílem nalézt nejlepší postupy, podpořit srovnávání a vytvořit společnou databázi týkající se expozice na pracovišti, aniž by to představovalo neúměrné náklady; zdůrazňuje význam zapojení národních odborníků a neustálé aktualizace této databáze; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby shromáždily větší množství údajů o rizicích spojených s digitalizací, bezpečností silničního provozu v souvislosti s výkonem povolání a s účinky, které mohla mít krize na oblasti BOZP;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly kvalitní statistické údaje o onemocněních souvisejících s prací rozdělené podle pohlaví a věku, které by sloužily k nepřetržitému zdokonalování a případně k úpravě legislativního rámce v souladu s novými a nově vznikajícími riziky;

47.

vyzývá členské státy k provedení studií, které by se zabývaly incidencí onemocnění pohybového aparátu souvisejících s prací u pracovně činné populace na úrovni členských států, a to podle pohlaví, věku a odvětví ekonomické činnosti, aby bylo možné zajistit prevenci a boj proti výskytu těmto onemocnění;

48.

zdůrazňuje, že je důležité stanovit a aktualizovat společné zdravotní ukazatele a definice onemocnění souvisejících s prací, včetně stresu na pracovišti, a shromažďovat statistické údaje za celou EU, aby bylo možné stanovit cíle v oblasti snižování výskytu nemocí z povolání;

49.

upozorňuje na potíže se shromažďováním údajů v mnoha členských státech; vyzývá k rozšíření činnosti Evropské agentury pro oblasti BOZP a nadace Eurofound; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly všechna opatření, která jsou nutná k zajištění toho, aby zaměstnavatelé hlásili pracovní úrazy;

50.

vyzývá Radu a Komisi k zajištění toho, aby veškeré obchodní dohody se třetími zeměmi vedly ke zlepšení pracovního prostředí s cílem zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků;

51.

zdůrazňuje, že EU má zájem a zároveň je její povinností zpřísnit pracovní normy, včetně úrovně BOZP na celém světě;

52.

naléhavě žádá Komisi, aby v otázkách BOZP intenzivněji spolupracovala s mezinárodními organizacemi, jako jsou MOP, OECD, G20 a WHO;

53.

vyjadřuje politování nad tím, že úmluvu MOP č. 187 o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ratifikovaly jen některé členské státy; vyzývá všechny členské státy k ratifikaci této úmluvu;

54.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.