15.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 13/83

Zpravodajka:

Emmanuelle BUTAUD-STUBBS

Spoluzpravodaj:

Nicola KONSTANTINOU

1.1.

S ohledem na význam kulturních a tvůrčích odvětví (KTO) pro HDP Evropské unie žádá EHSV Evropskou komisi, aby vypracovala víceletou strategii rozvoje těchto odvětví.

1.2.

EHSV se zejména domnívá, že tato odvětví, která přispívají k mezinárodnímu vlivu Evropské unie, musí být zahrnuta do probíhajících úvah Evropské komise týkajících se sdělení o nové strategii v obchodní politice, které má být zveřejněno na podzim roku 2015.

1.3.

Vzhledem k vývoji trhu práce v určitých členských státech je nutné vhodnějším způsobem zohlednit potřeby atypických pracovníků, pokud jde o pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. EHSV je příznivě nakloněn tomu, aby kolektivní vyjednávání zejména v mediálním a kulturním průmyslu – v rámci vnitrostátních tradic – nabrala na intenzitě.

1.4.

Zvláštní pozornost si zaslouží několik dalších otázek: přizpůsobení se novým potřebám trhu, zvýšení mobility pracovníků v tomto odvětví, posílení nástrojů a politik odborné přípravy a vzdělávání a rozvoj participativního financování (platforem crowdfundingu).

1.5.

Podpora hodnot EU: úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti práv, ochrany menšin atd. by měla být částečně svěřena „kreativcům“, kteří mají větší šanci zaujmout mladé lidi prostřednictvím aplikací, videí, her, komiksů atd.

1.6.

Pro tato odvětví, kterým se ne vždy daří „zachytit“ hodnotu, je otázka finančního zhodnocení jejich nehmotného majetku – zákaznického portfolia, proslulosti a pověsti, značek, know-how – který je trvalý a je zdrojem budoucích zisků, zásadní.

2.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor již více než 11 let podporuje rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví (KTO). Dlouho předtím, než Evropská komise v roce 2012 vypracovala své sdělení „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v Evropské unii“ (1), bylo v letech 2004–2014 přijato několik stanovisek (2).

2.2.

Kulturní a tvůrčí odvětví mají v evropské společnosti strategickou pozici, která jim umožňuje napomáhat inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění („Evropa 2020“), vzhledem k tomu, že bylo prokázáno (3), že jedna z charakteristik KTO spočívá v jejich schopnosti inovovat, která je intenzivnější než v jiných hospodářských odvětvích.

2.3.

Je rovněž nutné zdůraznit zvláštní úlohu, kterou KTO zajišťují v rámci evropské společnosti při podpoře plurality, kulturní rozmanitosti a evropské identity (4).

2.4.

Předsednictvo EHSV se v lednu 2015 rozhodlo schválit vypracování nového stanoviska z vlastní iniciativy ke KTO, neboť tato odvětví představují evropskou výhodu v celosvětové konkurenci. Například Spojené státy, Kanada a Korea vytvářejí účinné strategie „měkké síly“ s cílem šířit svou kulturu a životní styl a podporovat hospodářský rozvoj svých podniků, které se věnují vývoji, výrobě a šíření zboží a služeb s kulturním obsahem.

2.5.

Jaké jsou klíčové faktory, které vysvětlují, proč se EHSV hodlá znovu zaměřit na rozvoj těchto odvětví?

2.5.1.

V první řadě roste význam těchto odvětví pro evropské hospodářství. Podle různých existujících definic a nejnovějších statistik patří tvůrčí a kulturní odvětví k nedynamičtějším odvětvím v evropské ekonomice. Ve studii provedené společností TERA Consultants, která pokrývá období 2008–2011 (5), se uvádí, že přínos odvětví tohoto typu k evropskému HDP se pohybuje mezi 4,4 % (pouze u čistě tvůrčích odvětví – tzv. core industries) a 6,8 % (pokud přidáme odvětví, jež jsou na čistě tvůrčích odvětvích silně závislá – tzv. non-core industries). Jejich přínos k zaměstnanosti představuje 8,3 milionu pracovních míst, což u čistě tvůrčích odvětví znamená 3,8 % celkového ekonomicky aktivního obyvatelstva EU a 14 milionů pracovních míst, přidáme-li k nim odvětví, jež na nich silně závisejí, tedy 6,5 % celkového ekonomicky aktivního obyvatelstva EU. Jedná se tak o třetího největšího zaměstnavatele v EU hned po stavebnictví a odvětví nápojů.

2.5.2.

Objem veřejných dluhů dovedl státy a orgány ke snížení dotací pro kulturní a hudební sdružení, divadla, artová a experimentální kina, orchestry. Hlavní veřejnoprávní rozhlasové a televizní sdělovací prostředky se ve více členských státech dostaly do obtížné situace, stejně jako tisk, který zažívá krizi obchodního modelu v důsledku digitální revoluce.

2.5.3.

V červnu 2013 byla zahájena jednání o transatlantickém partnerství a doposud proběhlo 9 kol těchto jednání. Kulturní výjimka byla uznána již na počátku těchto jednání a EHSV podporuje postoj Evropského parlamentu, který ve svém usnesení ze dne 23. května 2013 o jednáních o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy americkými (6) vyzývá k tomu, aby byly „z mandátu k jednání jasně vyloučeny kulturní a audiovizuální služby, včetně těch, které jsou poskytovány prostřednictvím internetu“.

2.5.4.

Nedávno vstoupil v platnost program „Kreativní Evropa“, k němuž se již Výbor měl příležitost vyjádřit (7), a pro období 2014–2020 mu byl přidělen rozpočet ve výši 1,46 miliard eur.

3.1.1.

Mnohé stěžejní oblasti kultury a evropské tvořivosti byly oslabeny krizí:

3.1.2.

Statistické údaje Eurostatu pro období 2009–2013 potvrzují pokles počtu pracovních míst v některých sektorech, jako je vydavatelská činnost ve Francii (146 000 zaměstnanců v roce 2009 a 112 000 v roce 2013) nebo tvorba programů a natáčení v Polsku (25 000 zaměstnanců v roce 2009 a 19 600 v roce 2013).

3.1.3.

Naproti tomu podle zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek se sídlem v Dublinu („Arts, Entertainement and Recreation: working conditions and job quality“) (8) se počet zaměstnanců v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti v EU v letech 2010–2012 mírně zvýšil: + 2 %. V některých členských státech je podíl zaměstnanců v těchto odvětvích vysoko nad evropským průměrem (1,6 % aktivního obyvatelstva): ve Spojeném království a v Estonsku 2,6 %, ve Švédsku 2,5 % (14 % podniků a 8 % HDP) a v Lotyšsku 2,3 %.

3.2.1.

Skutečnost, že podniky tvůrčích odvětví potřebují získávat finanční prostředky, se vysvětluje tím, že je pro ně obtížné vytvářet modely příjmů, které by jim přinášely hodnotu. Pokud malým a středním podnikům pomůžeme s vyvíjením obchodních modelů a modelů příjmů, které jim umožní vytvářet a přinášet hodnotu, budou méně závislé na veřejných dotacích.

3.2.2.

EHSV již v minulosti vyjádřil své pochybnosti o novém finančním systému, jenž má malým a středním podnikům a jiným subjektům zajistit snadnější přístup k financování. Bylo zdůrazněno, že Evropskému investičnímu fondu (EIF) chybí odborné znalosti v oblasti kultury (9). Přesto má tento orgán tomuto odvětví poskytnout záruku ve výši 121 milionů eur.

3.2.3.

Tato záruka musí podle programu „Kreativní Evropa“ vyvolat pákový efekt 5,7 %, díky kterému bude k dispozici zhruba 700 milionů eur pro nabídkové řízení, v němž se vyberou orgány pověřené posílením správní kapacity ve prospěch záručního mechanismu.

3.2.4.

Bylo by rovněž zajímavé diverzifikovat způsoby financování. Crowdfunding – včetně svého přeshraničního rozměru – umožňuje snadnější přístup k financování projektů a snižuje riziko pro investory („La Tribune“, 11. února 2014).

3.2.5.

Obecněji řečeno, jedná se zde o otázku finančního ohodnocení nehmotných aktiv. Evropská komise uznává důležitost těchto nehmotných aktiv, ale nenavrhuje žádnou společnou metodu jejich finančního zhodnocení.

3.2.6.

Nedostatečná síť místních poboček: kanceláře programu „Kreativní Evropa“ jsou v počtu 1–4 na členský stát a nacházejí se v hlavních městech a v jiných metropolích. Tato síť poboček bezpochyby není dostatečně hustá k zajištění podpory programů ve všech regionech, jež jsou výrazně orientovány na tvůrčí a kulturní odvětví.

3.3.1.

V současné době se diskutuje o reformě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (10) o autorském právu, a to zejména na základě sdělení ze dne 19. května 2010 (COM(2010) 245 final) „Digitální agenda pro Evropu“), přičemž je nutné rozhodnout o citlivých otázkách:

3.3.2.

Další citlivé téma se týká odměny pro autory a výkonné umělce ve vztahu k příjmům z on-line využívání jejich děl a uměleckého ztvárnění.

3.3.3.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba vytvořit vyvážený režim umožňující spravedlivé odměňování všech oprávněných osob, zejména tvůrců obsahu, výkonných umělců a výrobců.

3.3.4.

Je rovněž důležité pomoci malým a středním podnikům, velmi malým podnikům a mikropodnikům působícím v tvůrčím a kulturním odvětví s ochranou jejich práv duševního vlastnictví (11), především v odvětví módy a designu.

3.3.5.

EHSV také vyzývá Evropskou komisi, aby prokázala důslednost a revidovala také směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (12) o elektronickém obchodu a posílila tak odpovědnost všech zúčastněných stran (aktérů/oprávněných osob, poskytovatelů hostingových služeb, provozovatelů vyhledávačů a poskytovatelů platebních řešení atd.) v oblasti boje proti pirátství.

4.1.1.

EHSV zdůrazňuje, že formy spolupráce se navazují – nebo nenavazují – zejména na místní úrovni. Je nutné zdůraznit klíčovou úlohu kulturních a tvůrčích klastrů, „kreativních oblastí“ a dostupných a bezplatných míst k setkávání, která dávají k dispozici města a regiony. (Na slyšení dne 15. června 2015 byl Výbor informován o některých z nich – je to např. Valonsko či region Rhône-Alpes). Odborníci z evropské sítě ve své zprávě o odolnosti KTO (13) uvádějí, že „veřejné politiky na podporu kultury a tvořivosti mají, zdá se, větší dopad na nižší než celostátní úrovni“.

4.1.2.

Roční program provádění programu „Kreativní Evropa“ počítá s finančními prostředky ve výši 4,9 milionů eur určenými pro kanceláře tohoto programu. Těchto kanceláří je příliš malý počet a nacházejí se v hlavních městech nebo metropolích, což nemusí vzhledem k tomu, kde působí příslušné subjekty, nutně představovat nejlepší umístění.

4.2.1.

Podle zprávy Mezinárodní organizace práce (MOP) z května 2014 věnované pracovněprávním vztahům v odvětví médií a kultury (14) pracuje:

4.2.2.

Ve většině těchto povolání, zejména v odvětví médií a kultury, nabyly v posledních desetiletích na významu takzvané netypické formy pracovního poměru, více se rozšířily smlouvy na částečný úvazek, na dobu určitou, dočasný pracovní poměr a samostatná ekonomicky závislá práce.

4.2.3.

EHSV podporuje body konsensu MOP přijaté v květnu 2014 (15) a potvrzuje, že „základní zásady a základní práva při práci se musí vztahovat na všechny pracovníky odvětví médií a kultury, bez ohledu na povahu jejich pracovního poměru“. Konstatuje, že někteří pracovníci v mediálním a kulturním odvětví nepožívají dostatečné sociální ochrany (nezaměstnanost, důchod, sociální zabezpečení,…), a že větší využívání subdodávek a existence velmi rozličných statusů atypických pracovníků v tvůrčích a kulturních odvětvích mohou zvyšovat rizika v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví.

4.2.4.

EHSV se zasazuje o intenzivnější aktivitu v oblasti kolektivního vyjednávání v těchto různých odvětvích s cílem zlepšit pracovní podmínky.

4.2.5.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby představila legislativní „balíček“, který by byl ambiciózní v otázkách mobility a umožnil by vhodné řešení problémů mobility pracovníků v tvůrčích a kulturních odvětvích uvnitř EU a usnadnil udělování víz v rámci výměn se třetími zeměmi.

4.3.1.

EHSV již upozornil na potřebu zvýšit povědomí o tvůrčím odvětví v osnovách základního vzdělávání a odborné přípravy v souladu s obsahem mezinárodní charty uměleckých řemesel (16).

4.3.2.

Je třeba zdůraznit důležitou úlohu veřejnoprávní televize a rozhlasu jako zásadních nástrojů kulturního vzdělávání a šíření vysílání s důrazem na literární, historický nebo umělecký obsah.

4.3.3.

EHSV se rovněž domnívá, že v období rychlého vývoje obchodních modelů spojeného zejména se změnami zvyklostí spotřebitelů by měla být v rámci vzdělávání v tvůrčích a kulturních oborech poskytována výuka ekonomiky, řízení a strategie. Vedoucí pracovníci a podnikatelé v tvůrčích a kulturních odvětvích by rovněž měli mít možnost se v rámci dalšího odborného vzdělávání účastnit školení v těchto oblastech.

4.3.4.

EHSV v několika stanoviscích zdůraznil důležitost vzdělávání pro přenos vzácného know-how spojeného s řemesly. V řadě členských států je však stále více zřejmá rostoucí propast mezi obsahem vzdělávání a potřebami trhu, což některé subjekty občanské společnosti vedlo k tomu, že se zapojily v oblasti vzdělávání a založily soukromé školy, nebo v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru zavedly krátké vzdělávací cykly (4 týdny), jež jsou velmi praktické a zaměřené na určitý obor, takže mladým absolventům nebo mladým lidem bez diplomu umožňují rychlé zahájení činnosti.

4.3.5.

V listopadu 2014 zahájila svou činnost Evropská rada dovedností pro audiovizuální odvětví a odvětví scénického umění. EHSV má zájem o její práci, která by měla vést k lepšímu předvídání potřeb v oblasti počátečního a celoživotního vzdělávání.

4.3.6.

EHSV se domnívá, že je důležité, aby byli v této souvislosti sociální partneři a Evropská rada dovedností úzce zapojeni do činností ESCO (17) (vícejazyčná evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolaní).

4.3.7.

EHSV by si přál větší součinnost mezi „znalostní aliancí“ programu Erasmus+ a programem Kreativní Evropa.

4.4.1.

EHSV žádá, aby vzhledem k významu tohoto odvětví pro ekonomiku byly zohledňovány všechny jeho aspekty: zaměstnanost, dovednosti, odborná příprava, duševní vlastnictví atd. Do dvoustranných a mnohostranných jednání je nutné zařadit vnější rozměr. Hmotné statky a služby s tvůrčím a kulturním obsahem mají totiž stále větší podíl ve vývozu EU. Podle ECCIA představovalo luxusní zboží v roce 2013 přibližně 17 % celkového vývozu EU.

4.4.2.

Zohlednit specifika těchto odvětví, pokud jde o obsah, znamená věnovat větší pozornost právům duševního vlastnictví a regulaci elektronického obchodu.

4.5.1.

Hodnoty EU si zaslouží být podporovány a šířeny prostřednictvím atraktivních formátů na sociálních sítích.

4.5.2.

Výzva k předkládání projektů určená pro tvůrce videí, grafiky, designéry, hudebníky atd. by umožnila vytvářet živý obrazový obsah, který by se mohl virálním způsobem šířit mezi mladými lidmi.

4.6.1.

Tento cíl, jenž má vytvářet a rozvíjet součinnost mezi různými tvůrčími a kulturními odvětvími, je součástí koncepčního rámce Evropské komise v programu „Kreativní Evropa“ (18).

4.6.2.

Velmi povzbudivé jednorázové zkušenosti mají za sebou například kontakty mezi gastronomií, digitálním odvětvím a odvětvím cestovního ruchu, mezi uměním a odvětvím luxusního zboží, mezi kulturou a cestovním ruchem.

4.6.3.

Tyto zkušenosti se vzájemným obohacováním mezi různými odvětvími KTO a mezi odvětvími KTO a jinými odvětvími většinou nelze převést do průmyslového měřítka, protože jsou založeny na pochopení specifických charakteristik jednotlivých odvětví.

4.6.4.

Postupy vzájemného obohacování v KTO kromě toho díky technologickému pokroku (3D tisk, digitální tisk) umožňují podněcovat rozvoj profesních profilů zaměřených na tvorbu a inovace, které budou vytvářet budoucí pracovní místa.

4.7.1.

EU je část světa, která nabízí největší hustotu kulturních a přírodních památek, neboť se zde nachází 363 z 981 kulturních a přírodních památek zapsaných na seznam dědictví lidstva Unesco. Ukázalo se, že důvodem přílivu indických, čínských, japonských nebo amerických turistů je především bohatství tohoto dědictví (19). Je třeba podporovat zlepšení vízové politiky v mezích požadavků na zajištění bezpečnosti stanovených členskými státy a dotčenými třetími zeměmi.

4.7.2.

Vzhledem k vysoké úrovni zadlužení některých členských států bohatých na architektonické památky, jako je Řecko (17), Francie (39), Itálie (47) a Španělsko (44), se však objevují potíže, pokud jde o ochranu a zachování tohoto dědictví. Vzhledem k tomu, že toto evropské kulturní a architektonické bohatství představuje obrovskou přednost umožňující dále rozvíjet kulturní turistiku, žádá se Evropská komise, aby vypracovala soupis stavu údržby památek Unesco v Evropské unii.

4.8.1.

EHSV již tento požadavek předložil (20). Výbor regionů ho podporuje a žádá zřízení Evropského fóra tvořivosti (21). Toto fórum „by sdružilo veřejné, soukromé a dobrovolné skupiny, aby analyzovaly možné cesty, jak by Evropa mohla tvůrčím způsobem řešit naléhavé místní a evropské problémy“.