15.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 13/73

Zpravodaj:

Marian KRZAKLEWSKI

Spoluzpravodaj:

José Custódio LEIRIÃO

1.1.

Do odvětví těžby v pobřežních vodách spadá výroba energie a těžba zemního plynu, ropy a nerostných surovin v moři. EHSV se domnívá, že trhy, jež jsou na tato odvětví navázány, patří k nejrychleji se rozvíjejícím a skýtají potenciál dlouhodobého udržitelného a inteligentního růstu.

1.2.

EHSV je přesvědčen o tom, že pro dosažení udržitelného rozvoje odvětví těžby v pobřežních vodách je zapotřebí soudržného rámce a strategické evropské vize, jež tomuto odvětví zajistí špičkové technologie a inovační řešení. Technologie jsou jádrem tohoto strategického rámce.

1.3.

Výbor je toho názoru, že celému odvětví těžby v pobřežních vodách a jeho jednotlivým sektorům momentálně chybí komplexní strategická evropská vize. Komise a Rada sice postupně rozšiřují rozsah regulace tohoto odvětví, zejména odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách, v těchto opatřeních však nelze vypozorovat jednotnou a ucelenou koncepci.

1.4.

EHSV má za to, že absence strategického rámce pro odvětví těžby v pobřežních vodách je rovněž důsledkem nedostatečné spolupráce mezi tímto odvětvím, unijními institucemi, členskými státy a organizacemi občanské společnosti. Proto se Výbor domnívá, že právě vypracováním a zavedením strategické evropské vize pro odvětví těžby v pobřežních vodách by se dalo docílit účinné míry spolupráce, která by byla ku prospěchu všem zainteresovaným stranám, včetně jiných odvětví, která využívají zdroje v pobřežních vodách (například cestovní ruch).

1.5.

V souvislosti s předchozími návrhy EHSV se znepokojením konstatuje, že ani na 2 schůzích studijní skupiny, ani na veřejném slyšení v Aberdeenu, jež sloužily k přípravě stanoviska z vlastní iniciativy týkajícího se evropského odvětví těžby v pobřežních vodách, nebyli přítomni zástupci Komise.

1.6.

Na základě komplexní analýzy vztahů mezi odvětvím těžby v pobřežních vodách a evropským námořním odvětvím Výbor konstatuje, že odvětví těžby v pobřežních vodách vytváří velmi silné a často „zelené“ hybné faktory pro evropské námořní odvětví, zejména pro sektor stavby, přestavby a vybavení lodí. Lze vyslovit názor, že díky poptávce z odvětví těžby v pobřežních vodách se evropský loďařský průmysl vyhnul ztrátě kritického množství, která mu donedávna hrozila.

1.7.

Výbor je toho názoru, že s ohledem na probíhající proces provádění směrnice o bezpečnosti v odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři by Evropská komise měla ve spolupráci s členskými státy vytvořit systém ověřování a uvést, jak by se dal zvýšit finanční potenciál hospodářských subjektů v tomto odvětví pro pokrytí nákladů na nápravná opatření po haváriích.

1.7.1.

Je třeba vypracovat a zavést program „kultury bezpečnosti“ a přijmout opatření na podporu akreditace vzdělávacích zařízení ze strany podniků působících v odvětví těžby v pobřežních vodách, aby bylo možné uskutečnit rozsáhlejší školení v oblasti bezpečnosti, jež se budou zabývat i otázkami ochrany životního prostředí. EHSV upozorňuje na to, že dosažení vysoké míry bezpečnosti v tomto odvětví se rovněž odvíjí od zajištění dobrých pracovních podmínek na moři.

1.8.

EHSV navrhuje, aby Komise a zainteresované členské státy ve spolupráci s MOP a sociálními partnery podnikly kroky k posouzení, zda by bylo možné rozšířit Úmluvu o práci na moři na pracovníky v odvětví OO&G (anglicky offshore oil and gas – těžba ropy a zemního plynu v pobřežních vodách) a OWE (anglicky offshore wind energy – výroba větrné energie na moři) v EU a v EHP.

1.9.

Výbor se domnívá, že by Komise a evropští odvětvoví sociální partneři, kteří reprezentují odvětví těžby v pobřežních vodách, měli využít pozitivní příklad, jakým je směrnice z roku 2009, jíž byla v EU zavedena Úmluva o práci na moři na základě evropské odvětvové dohody uzavřené mezi Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA).

1.10.

Vzhledem k prognózám, jež odvětví těžby v pobřežních vodách v EU a v EHP předpovídají nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a dovedností, se EHSV domnívá, že je třeba tomu zabránit zajištěním dobrých pracovních podmínek (zahrnutím pod Úmluvu o práci na moři), uplatňováním politiky přizpůsobování dovedností/odborného vzdělávání a přilákáním mladých lidí do námořních profesí.

1.11.

Komise a členské státy by v odvětví těžby v pobřežních vodách měly prosazovat spolupráci a partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně společných podniků, souboru záruk, zásady rozdělení výroby a koncesí. Koordinace by se měla vztahovat na právní rámec, územní plánování, geologické průzkumy a ochranu životního prostředí v souvislosti s otázkou udržitelného využívání zdrojů energie.

1.12.

EHSV se domnívá, že jedním z aspektů evropeizace odvětví těžby v pobřežních vodách by mělo být zapojení Komise do rozsáhle pojatého programu geologických průzkumů s využitím IKT s cílem získat údaje pro udržitelnější využívání mořských zdrojů v současnosti i v budoucnu.

1.13.

Výbor je toho názoru, že s ohledem na celosvětovou a evropskou konkurenci a regulační požadavky jsou největší výzvy odvětví těžby v pobřežních vodách tyto:

1.14.

EHSV vybízí k síťové spolupráci odvětví těžby v pobřežních vodách, pobřežních regionů a podniků v dodavatelském řetězci s výzkumnými středisky a vysokými školami v rámci programu Horizont 2020 a projektů v oblasti „inteligentní specializace“. Při této spolupráci je třeba se více soustředit na témata týkající se inovací a ochrany životního prostředí a využít příležitostí, jež skýtá Evropský fond pro strategické investice.

1.14.1.

EHSV žádá, aby Komise zvážila korekci ve strukturálních fondech nebo v Junckerově plánu s cílem podpořit investice do inovací v odvětví těžby v pobřežních vodách.

1.15.

Výbor se domnívá, že je nutné aktualizovat strategii Evropa 2020 (přezkum), aby byly splněny unijní požadavky ohledně činností prováděných na moři, projektů, kvalifikovaných pracovních sil, financování a podpory udržitelného rozvoje s přihlédnutím k širokému spektru a rozmanitosti činností a kvalifikací, jež jsou v odvětví těžby v pobřežních vodách zapotřebí.

1.16.

EHSV Komisi vyzývá, aby podpořila diskusi o potenciálu zvláštní strategie pro Severní moře, která by se zabývala výzvami pro udržitelné a konkurenceschopné odvětví těžby v pobřežních vodách v Evropě.

2.1.

Odvětví těžby v pobřežních vodách zahrnuje především výrobu elektrické energie a těžbu zemního plynu, ropy a nerostných surovin v moři. Vezmeme-li v potaz dodavatelský řetězec a služby určené tomuto odvětví, pak je provázán s následujícími sektory námořního odvětví: s loďařským průmyslem, se sektorem oprav, údržby a přestavby lodí, sektorem vybavení a zásobování lodí a sektorem námořních průmyslových zařízení.

2.2.

Evropské námořní odvětví, jež je s odvětvím těžby v pobřežních vodách spojeno, disponuje jak vysoce odbornými poznatky, tak odpovídajícími lidskými zdroji, aby mohlo účinně využít výhod plynoucích z účasti na trzích spojených se všemi sektory odvětví těžby v pobřežních vodách.

2.3.

V rámci posouzení situace evropského odvětví těžby v pobřežních vodách a možností jeho dlouhodobého udržitelného rozvoje toto stanovisko popisuje:

3.1.

Ropné produkty a zemní plyn tvořily v roce 2012 26 % skladby zdrojů energie EU. Největší podíl zaujímala jaderná energie (29 %), obnovitelné zdroje energie včetně energie z vodních elektráren pak představovaly 22 %.

3.1.1.

EU je největším dovozcem energie na světě – dováží 53 % své energie a utratí za ni 400 miliard EUR ročně. 88 % ropy a 66 % zemního plynu se dováží, převážně z Ruska.

3.2.

Největším problémem evropského odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách je otázka, zda bude toto tradiční evropské odvětví růst za situace, kdy se diverzifikuje a čelí výzvám spojeným s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a účinným zvládáním těchto změn v tomto odvětví.

3.3.

Pro evropské odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách jsou typické:

3.4.

K aktuálním výzvám, jimž evropské odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách čelí, patří:

3.4.1.

Nové výzvy pro toto odvětví jsou tyto:

3.5.

Evropské odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách si zasluhuje podporu, jelikož:

3.6.

Na slyšení v Aberdeenu (2) byly prezentovány výsledky SWOT analýzy odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách, které jsou spolu s návrhy vznesenými během diskuse uvedeny v příloze v příloze.

4.1.

Na mořích EU je v současnosti v provozu zhruba 2 500 turbín s celkovým výkonem přes 8 GW v 11 zemích. Podíl EU na celosvětové produkci dosahuje téměř 90 %. Po dokončení 12 probíhajících projektů vzroste instalovaný výkon na 10,9 GW. Celá větrná energetika nyní dodává 7 % energie v EU, z toho 1/7 pochází z výroby větrné energie na moři.

4.2.

Aktuální rozvojové a inovační trendy v tomto odvětví se týkají: turbín, základů a zařízení ve větších hloubkách a ve větších vzdálenostech od pobřeží.

4.3.

Finanční plánování se stává stále důležitějším nástrojem při rozvoji výroby větrné energie na moři. V roce 2014 roku čerpalo toto odvětví úvěry bez postihu („non-recourse“) ve výši 3,14 miliard EUR (3), což je nejvíce v historii tohoto odvětví. Klíčem k úspěchu jsou finanční partnerství.

4.4.

V nadcházejících letech lze očekávat další nárůst instalovaného výkonu. Pokud jde o další období, odhaduje Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA), že již bylo vydáno povolení k výstavbě nových parků s celkovým výkonem 26,4 GW, a v dlouhodobých plánech se hovoří o nárůstu o 98 GW.

4.5.

Podle údajů EWEA zaměstnávalo odvětví výroby větrné energie v Evropě koncem roku 2011 192 tisíc osob, z čehož asi 30–40 tisíc osob pracovalo v sektoru výroby větrné energie na moři.

4.6.

Energie oceánů v EU představuje zhruba 1,5 GW instalovaného výkonu (6krát méně než větrná energie na moři, do roku 2020 se ovšem předpokládá nárůst na 3,6 GW). Patří sem zařízení využívající energii mořských vln, přílivu a odlivu a mořských proudů a energii plynoucí z rozdílné slanosti vody a z přeměny tepelné energie oceánů na energii elektrickou.

5.1.

V roce 2014 činila celková hodnota zakázek na výrobu lodí 370 miliard USD, z toho 170 miliard USD představovaly zakázky na výrobu zařízení pro těžbu v pobřežních vodách. Odhaduje se, že celosvětová poptávka po různých lodích pro těžbu v pobřežních vodách bude v letech 2014–2025 činit 1 230 až 1 970 lodí. Poptávka po průmyslových ponorných plavidlech vzroste o 180 %, poptávka po lodích pro instalaci a údržbu větrných elektráren a po plovoucích zařízeních v pobřežních vodách o 50 až 60 %.

5.2.

U všech typů lodí se do roku 2025 předpovídá nárůst zakázek o 3,7 %, což vzhledem k mnohem vyšším prognózám u lodí pro těžbu v pobřežních vodách ukazuje, jak mocnou hnací silou je a i nadále bude odvětví těžby v pobřežních vodách pro loďařský průmysl. V roce 2014 tvořily lodě pro těžbu v pobřežních vodách v Evropě 30 % celkové produkce loděnic.

5.3.

Stejně silně je s odvětvím těžby v pobřežních vodách provázáno evropské odvětví výroby lodního vybavení, které hraje ve světě přední roli při výrobě vrtných modulů, motorů, navijáků, jeřábů a elektroniky pro těžbu v pobřežních vodách.

5.4.

Zelenou hybnou silou námořního odvětví je výroba energie na moři. Její globální potenciál je odhadován na více než 19 miliard EUR v letech 2012–2022 (přibližně 2 miliardy EUR ročně). Tyto odhady vycházejí z počtu lodí a zařízení, jež jsou zapotřebí k výstavbě a provozu plánovaných větrných parků.

5.5.

Nový druh poptávky po produktech a službách evropského námořního odvětví vzniká rovněž v souvislosti s přemisťováním činnosti do hlubších vod – především v odvětví těžby ropy a zemního plynu, ale také v odvětví výroby energie na moři.

5.6.

Díky tání v arktických oblastech v nich lze těžit suroviny a mohou se v nich plavit lodě (i když to není zcela „zelená“ hnací síla). S tímto trendem se mimo jiné pojí předpokládaná poptávka po stavbě ledoborců a dopravních a servisních lodí s protiledovým zesílením.

5.7.

Stále větší zelenou hnací silou evropského námořního odvětví (zejména sektorů sdružených v SEA Europe) bude rovněž sektor využívání energie oceánů, který se teprve začíná rozvíjet.

5.8.

Sortiment produktů loďařského průmyslu pro odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách je s cyklem v tomto odvětví spojen následujícím způsobem:

5.9.

Mají-li být zabezpečeny budoucí dodávky ropy a zemního plynu, bude nutné výrazně zvýšit množství vrtných prací na moři. S tím souvisí značná poptávka po technicky vyspělých modulech platforem a po opravách a přestavbě různých zařízení a vrtných věží v pobřežních vodách. Tyto služby jsou důležitým zdrojem příjmů pro sektor stavby a oprav lodí v loďařském průmyslu EU.

5.10.

Zajímavé vyhlídky přináší nová zvláštní oblast loďařského průmyslu – lodě určené nejen k přepravě zkapalněného zemního plynu (FLNG), ale také k poskytování různých služeb odvětví těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách, včetně nahrazování pozemních terminálů LNG terminály mobilními. Jde o verze FPSO LNG (podpůrné lodě pro výrobu, skladování a vykládání zkapalněného zemního plynu) a FSRU (přeprava, skladování a znovuzplyňování).

5.11.

Z hybných faktorů spojených s odvětvím těžby v pobřežních vodách mohou profitovat také evropské přístavy. Týká se to manipulace s běžným nákladem a překládky montážních dílů pro výrobu větrné energie na moři: částí věží, generátorů a rotorových listů a jiných zařízení, jejichž výrobu si objednává odvětví těžby v pobřežních vodách.

6.1.

Evropské investice do inovací v uplynulém desetiletí i nadále zaostávaly za většími konkurenty (USA). Dopadá to na všechna průmyslová odvětví, včetně odvětví těžby v pobřežních vodách.

6.2.

Jednou z hlavních výzev v odvětví ropy a zemního plynu je zajistit bezpečné využívání jeho stárnoucích aktiv. V průměru 30 % platforem na světě je v provozu již více než 20 let a mnoho z nich již přesáhlo plánovanou délku životnosti.

6.3.

K hlavním oblastem, v nichž je nutné přijmout opatření v souvislosti se stárnutím zařízení v odvětví těžby v pobřežních vodách, patří:

6.4.

Růst tohoto odvětví závisí na inovačních technologiích, jež mají podpořit těžbu a umožnit „vyždímat“ ze stárnoucích zařízení co nejvíce a prodloužit životnost některých oblastí těžby.

6.4.1.

Nové technologie mají zásadní význam také v oblasti hlubinného průzkumu a výroby, což je spojeno s miliardovými investicemi. Cílem rozvoje nových technologií je snížit náklady a provozní riziko a využívat vrty při vyšších teplotách a vyšším tlaku.

6.5.

EHSV se domnívá, že by Komise měla zvážit korekci ve strukturálních fondech nebo v Junckerově plánu s cílem podpořit investice do inovací v odvětví těžby v pobřežních vodách, a to především v těchto oblastech:

6.6.

Rozvoj břidlicového plynu – za současného respektování ekologických požadavků – se stává stále zajímavější možností i pro odvětví těžby v pobřežních vodách. Vyplývá to ze značného zdokonalení technologie hydraulického štěpení podvodních hornin. Také zachycování CO2 na moři může být dalším zeleným faktorem růstu pro odvětví těžby v pobřežních vodách v rámci úsilí o přechod na nízkouhlíkové hospodářství.

6.7.

Dalšími novými oblastmi rozvoje jsou výstavba víceúčelových průmyslových platforem v návaznosti na pilotní projekty (7. rámcový program) a výroba kompletních zařízení a instalací pro získávání energie z mořských vln a z přílivu a odlivu.

6.8.

Výzvou pro politické činitele EU je využít potenciál programu Horizont 2020 k maximalizaci vědeckého výzkumu a inovací (4) v rámci evropského odvětví těžby v pobřežních vodách.

7.1.

Činnost evropského odvětví těžby v pobřežních vodách je upravována stále se rozrůstající legislativou. K nejdůležitějším právním předpisům v této oblasti patří:

7.2.

Směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři vstoupila v platnost v roce 2013 a do července 2015 má být začleněna do vnitrostátních právních systémů, přičemž uvedené odvětví se novým normám musí přizpůsobit do července 2016.

7.2.1.

V zájmu dosažení globálního účinku a možnosti monitorovat závažné havárie v Evropě i mimo ni je nutná spolupráce Komise, členských států i specializovaných podniků, a to v těchto oblastech:

7.3.

Za citlivou záležitost v oblasti právních předpisů považují zástupci odvětví v současné době práci na referenčním dokumentu (BREF) o průzkumu a těžbě uhlovodíků v EU s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení.

7.4.

Stejně tak v souvislosti s dopadem právních předpisů na rozvoj všech sektorů odvětví těžby v pobřežních vodách je třeba dodržovat nejnovější směrnici (z července 2014), kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor.

7.5.

Nepřímý dopad na odvětví těžby v pobřežních vodách a na otázky ložiskové geologie by měl mít obsah sdělení COM(2008) 699, které se týká politiky v oblasti surovin a naznačuje směr posílené mezinárodní spolupráce mezi vnitrostátními geologickými výzkumy s cílem rozšířit znalostní základnu EU.

7.6.

Neméně důležitými legislativními a politickými záležitostmi, jež mají dopad na celé evropské odvětví těžby v pobřežních vodách, jsou:

8.1.

Velká různorodost evropského odvětví těžby v pobřežních vodách, značný dopad globalizace na tuto hospodářskou oblast a stále nevyřešené problémy ohledně rovných podmínek a sociálního dumpingu v tomto odvětví mají za následek složitou situaci, pokud jde o pracovní záležitosti. K tomu se přidávají problémy v oblastech sociálního dialogu, kolektivních pracovních vztahů a sociálních norem.

8.1.1.

Tyto otázky by bylo možno řešit komplexně na základě Úmluvy o práci na moři z roku 2006, která nyní vstupuje v platnost, a nařízení EU, které ji provádí.

8.1.2.

Možnosti širokého uplatnění této úmluvy na odvětví těžby v pobřežních vodách jsou bohužel ještě stále omezeny. Je to v důsledku toho, že v uvedené úmluvě chybí přesná ustanovení týkající se pracovníků v tomto odvětví, a také kvůli přístupu vlád, provozovatelů a majitelů. Tuto situaci ještě zhoršují problémy, které v EU existují s rejstříky plavidel a plovoucích průmyslových zařízení.

8.2.

EHSV se domnívá, že by Komise a evropští odvětvoví sociální partneři, kteří reprezentují odvětví těžby v pobřežních vodách, měli využít pozitivní příklad, jakým je směrnice z roku 2008, jíž byla v EU zavedena Úmluva o práci na moři na základě evropské odvětvové dohody uzavřené mezi ETF a ECSA.

8.2.1.

Jako vzor by mohla posloužit kolektivní smlouva Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF) pro odvětví těžby v pobřežních vodách. Její provádění v současnosti brzdí nedostatek ochoty ze strany vnitrostátních orgánů, situace ohledně rejstříku plavidel, neuspokojivý stav sociálního dialogu a vysoký podíl osob s mimořádně nepříznivými smlouvami i nepravých osob samostatně výdělečně činných na trhu práce.

9.1.

Odvětví těžby ropy a zemního plynu se rozvíjí již 50 let a podle odhadů před sebou má ještě dalších 50 let. Toto odvětví čelí výrazným změnám v oblasti energetiky:

Otázka zní: je tradiční odvětví těžby ropy a zemního plynu s to zvládnout důležitý úkol diverzifikace směrem k obnovitelným zdrojům energie a uskutečnit tuto změnu?

9.2.

Komise pro Severní moře by měla spolupracovat se Sněmovnou lordů s cílem zapojit britskou vládu do prosazování integrovaného přístupu k územnímu plánování námořních prostor v oblasti Severního moře a ke koncipování sdělení a strategie týkající se určení přínosů energetické sítě v Severním moři pro veřejnost.

9.3.

EHSV Komisi vyzývá, aby podpořila diskusi o potenciálu zvláštní strategie pro Severní moře, která by se zabývala mimo jiné těmito výzvami pro udržitelné a konkurenceschopné odvětví těžby v pobřežních vodách v Evropě: