52013PC0241

2011/0156 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se

postoje Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní léčebné účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti

1.           Souvislosti

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument KOM(2011) 353 v konečném znění – 2011/0156 COD): || 24. června 2011

Datum přijetí stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: || 26. října 2011

Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení: || 14. června 2012

Datum předání pozměněného návrhu: || [*]

Datum přijetí postoje Rady: || 22. dubna 2013.

*       S ohledem na vývoj neformálních jednání mezi Radou a Evropským parlamentem po prvním čtení v Evropském parlamentu Komise nepřipravila pozměněný návrh, ale vyjádřila své názory na pozměňovací návrhy Parlamentu ve sdělení „Communication de la Commission sur les suites données aux avis et résolutions adoptés par le Parlement eropéen lors de la session de juin 2012“ (dokument SP (2012) 540) zaslaném Evropskému parlamentu dne 12. července 2012.

2.           Cíl návrhu Komise

Návrh reviduje rámcové právní předpisy, které se vztahují na potraviny pro zvláštní výživu, tzv. „dietetické potraviny“, jak je stanoveno ve směrnici 2009/39/ES[1].

S ohledem na vývoj trhu s potravinami a související vývoj potravinového práva EU v posledních desetiletích návrh nařízení ruší obecný pojem „potraviny pro zvláštní výživu“, který je z roku 1977 a působil právě v souvislosti s vývojem trhu a právního rámce zúčastněným stranám a kontrolním orgánům problémy. Stanoví nový rámec obecných ustanovení pouze pro omezený počet kategorií potravin, které jsou považovány za nezbytné pro určité zranitelné skupiny obyvatel, tj. kojenců a malých dětí a lidí pod lékařským dohledem.

Návrh rovněž předpokládá vytvoření jednotného unijního seznamu určitých kategorií látek (například vitaminy, minerální látky, aminokyseliny atd.), které mohou být přidávány do kategorií potravin, na něž se vztahuje tento návrh. Seznam Unie sjednocuje různé seznamy, které jsou v současnosti stanoveny v různých opatřeních přijatých Komisí v rámci stávajícího právního rámce pro potraviny pro zvláštní výživu.

Návrh chce dosáhnout zlepšení právní úpravy, neboť zvláštní pravidla pro výrobky zachovává pouze tam, kde jsou nezbytná pro ochranu zranitelných skupin obyvatel; dále zjednodušuje stávající právní předpisy tím, že odstraňuje pravidla, která jsou zbytečná nebo rozporuplná, a že spojuje různé seznamy látek, které mohou být přidávány do těchto výrobků.

3.           Připomínky týkající se postoje Rady

3.1.        Obecné připomínky

Dne 24. června 2011 byl návrh Komise předán Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament přijal svůj postoj v prvním čtení dne 14. června 2012 a podpořil hlavní cíle návrhu Komise. Evropský parlament zejména souhlasil s potřebou odstranit koncept potravin pro zvláštní výživu; také souhlasil s tím, že je nutné omezit oblast působnosti právních předpisů pouze na určité kategorie potravin určené pro zranitelné skupiny obyvatel. Postoj Evropského parlamentu obsahoval 83 změn původního návrhu Komise.

Nebyl vydán žádný pozměněný návrh Komise. Ve sdělení „Communication de la Commission sur les suites données aux avis et résolutions adoptés par le Parlement européen lors de la session de juin 2012“ (dokument SP (2012) 540) zaslaném Evropskému parlamentu dne 12. července 2012 Komise oznámila svou ochotu přijmout 53 z 83 pozměňovacích návrhů zcela, částečně, v zásadě nebo pod podmínkou přeformulování, jelikož měla za to, že tyto pozměňovací návrhy by mohly návrh Komise objasnit nebo vylepšit a jsou v souladu s jeho obecnými cíly.

Po přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení pokračovala neformální jednání mezi delegacemi Evropského parlamentu, předsednictví Rady a Komise s cílem uzavřít dohodu ve stadiu společného postoje (dále jen „dohoda na začátku druhého čtení“).

Tato jednání se ukázala jako úspěšná a jejich výsledek se odráží ve společném postoji Rady, který byl přijat kvalifikovanou většinou. Komise se domnívá, že společný postoj Rady odráží původní cíle návrhu Komise a zohledňuje mnoho otázek, na kterých záleží Evropskému parlamentu. Ačkoliv v určitých prvcích se společný postoj liší od původního návrhu Komise, Komise se domnívá, že společný postoj představuje pečlivě vyvážený kompromis, a cítí se ujištěna, že pokrývá všechny otázky, které považovala za podstatné při přijímání svého návrhu.

3.2.        Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly přijaty Komisí a začleněny zcela, částečně nebo v zásadě do postoje Rady v prvním čtení

Potraviny pro snižování hmotnosti: Evropský parlament vyslovil souhlas s návrhem Komise převést stávající pravidla týkající se výrobků určených jako náhrada jednoho jídla pro regulaci hmotnosti podle nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Podle jeho pozměňovacích návrhů se však do oblasti působnosti nařízení dostaly i výrobky určené jako náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti, včetně výrobků pro velmi přísnou nízkoenergetickou dietu, které rovněž mají nahrazovat celodenní stravu, ale mají nižší energetickou hodnotu (pozměňovací návrhy č. 1, 11, 12, 20, 22, 26, 36, 46). Evropský parlament rovněž umístil prováděcí pravidla pro tyto výrobky do základního aktu (pozměňovací návrhy č. 71, 82).

Ve svém sdělení o postoji Evropského parlamentu v prvním čtení Komise akceptovala v zájmu kompromisu začlenění těchto výrobků do oblasti působnosti nařízení. Vysvětlila ovšem, že prováděcí pravidla by neměla být součástí základního aktu. Měla by být naopak stanovena aktem v přenesené pravomoci přijatým v rámci nařízení, jako je tomu v případě všech ostatních potravin v jeho oblasti působnosti.

Postoj Rady je v souladu s postojem Komise, neboť náhrady jídla jsou ponechány mimo oblast působnosti a naopak výrobky určené jako náhrada celodenní stravy, včetně výrobků pro velmi přísnou nízkoenergetickou dietu, jsou v působnosti nařízení; dále se stanoví, že zvláštní pravidla pro tyto výrobky budou přijata prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. V bodech odůvodnění je uveden jasný popis výrobků pro velmi přísnou nízkoenergetickou dietu, přičemž tento popis koresponduje s tím, na co poukazoval ve svých pozměňovacích návrzích Evropský parlament. Postoj Rady je pro Komisi přijatelný.

Mléčné nápoje a podobné výrobky určené malým dětem: ve svém postoji v prvním čtení Evropský parlament schválil pozměňovací návrhy č. 21 a 81, které vyžadují, aby Komise přijala zprávu o mléku určeném malým dětem (tzv. „mléko podporující růst“). Zpráva, která se má zakládat na stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, by měla posoudit nezbytnost zvláštních ustanovení pro tyto výrobky.

Komise souhlasila s Evropským parlamentem o užitečnosti zprávy založené na vědeckém stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, zejména s ohledem na skutečnost, že existují různé názory na to, zda jsou, či nejsou tyto výrobky nezbytné z hlediska plnění nutričních požadavků malých dětí. Rada rovněž souhlasí s názorem Evropského parlamentu a navrhuje znění, ve kterém se požaduje po Komisi, aby o těchto výrobcích vypracovala zprávu, jak požaduje Evropský parlament, do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Rada žádá Komisi, aby ve zprávě zvážila, mimo jiné, nutriční požadavky pro malé děti, úlohu těchto výrobků ve stravě malých děti a zda jsou tyto výrobky z nutričního hlediska přínosné ve srovnání s běžnou stravou při odstavování dítěte.

Žádost o předložení zprávy ve znění vypracovaném Radou je pro Komisi přijatelná.

Pesticidy: ve svém postoji v prvním čtení Evropský parlament navrhl pozměňovací návrhy, které do základního aktu vkládají prováděcí ustanovení o používání pesticidů, zejména pokud jde o potraviny určené pro kojence a malé děti (pozměňovací návrhy č. 15, 16, 17, 62, 63). Tato ustanovení mimo jiné poukázala na to, jak je v rámci provádění právních předpisů důležité co nejvíce omezit používání pesticidů u výrobků určených pro výrobu potravin, na něž se vztahuje toto nařízení, a jak je důležité pravidelně aktualizovat opatření v této oblasti a věnovat zvláštní pozornost určitým pesticidům obsahujícím nebezpečné účinné látky, safenery či synergenty, aby se v konečném důsledku zabránilo jejich použití.

Pozměňovací návrhy Rady jsou v tomto ohledu podobné těm Evropského parlamentu, nebo míří stejným směrem. Rada však do svých pozměňovacích návrhů nezahrnula odkaz na skutečnost, že při provádění právních předpisů by konečným cílem mělo být zabránění používání určitých pesticidů obsahujících nebezpečné účinné látky, safenerů či synergentů.

Komise přijala pozměňovací návrhy Evropského parlamentu částečně, v zásadě nebo pod podmínkou přeformulování. V této souvislosti je třeba poznamenat, že návrh Komise počítal s možností, aby Komise v případě potřeby stanovila konkrétní pravidla týkající se pesticidů v aktech v přenesené pravomoci, které se vztahují na výrobky v působnosti tohoto nařízení; návrh Komise také vycházel z toho, že právní předpisy týkající se pesticidů byly předmětem nedávné revize a zohledňují zranitelné skupiny (včetně dětí, plodů a embryí). Komise by proto mohla být flexibilní, co se týče referencí na používání pesticidů, pokud budou v souladu se stávajícími pravidly pro pesticidy. Komise podporuje postoj Rady v této věci a domnívá se, že představuje dobrý kompromis zohledňující hlavní body, na kterých záleží Evropskému parlamentu. Komise kromě toho též odkazuje na prohlášení uvedené v příloze.

Používání obrázků při označování pokračovací kojenecké výživy: Komise v zásadě přijala pozměňovací návrh Evropského parlamentu č. 59, jehož cílem je rozšířit stávající omezení pro označování počáteční kojenecké výživy i na označování pokračovací kojenecké výživy, pokud jde o zákaz používat obrázky kojenců, texty a jiné prostředky, které idealizují použití výrobku. Komise ale zdůraznila, že tato pravidla by bylo vhodnější zavést příslušnými akty v přenesené pravomoci.

Rada ve svém postoji souhlasí s Evropským parlamentem a její pozměňovací návrhy míří stejným směrem. Kromě toho navrhuje, aby byl tento požadavek doprovozen obecnou zásadou, že označování, obchodní úprava a související reklama počáteční kojenecké výživy a pokračovací kojenecké výživy musí být navrženy tak, aby neodrazovaly od kojení.

Komise připouští, že vzhledem k politickému významu tohoto ustanovení je vhodné je zahrnout do základního aktu, jak navrhují oba spoluzákonodárci, a považuje postoj Rady za přijatelný.

Technické pokyny: pozměňovací návrhy Evropského parlamentu č. 30 a 72 vyžadují, aby Komise přijala prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pokyny, jejichž cílem bude usnadnit provozovatelům potravinářských podniků, zejména malých a středních podniků, dodržování požadavků nařízení. Komise tyto návrhy v zásadě přijala.

Postoj Rady předpokládá, že Komise bude moci přijmout technické pokyny, ale nevyžaduje, aby se tak stalo v aktech v přenesené pravomoci. Komise souhlasí s postojem Rady.

Zásada předběžné opatrnosti: pozměňovací návrhy Evropského parlamentu č. 9, 10, 53, 64, 69 opětovně zdůrazňují, že zásada předběžné opatrnosti, jak je stanovena v nařízení (ES) č. 178/2002 o obecném potravinovém právu[2], je použitelná při přijímání opatření k řízení rizik, jež jsou důležitá pro potraviny, na které se vztahuje toto nařízení. Komise některé pozměňovací návrhy v zásadě a v zájmu kompromisu přijala. Rada ve svém postoji uvádí křížový odkaz na příslušné požadavky nařízení (ES) č. 178/2002, aby náležitě odpověděla na body, které považoval Evropský parlament za důležité. Vzhledem k horizontálnímu charakteru nařízení (ES) č. 178/2002 Komise upřednostňuje křížový odkaz, kterým by se zaručila lepší soudržnost pravidel EU, a podporuje proto postoj Rady.

Přístup k dokumentům: postoj Evropského parlamentu obsahuje pozměňovací návrh č. 76, jehož cílem je zaručit spravedlivý přístup k dokumentům v souladu s pravidly stanovenými nařízením (ES) č. 1049/2001[3]. Tento pozměňovací návrh přijala Komise částečně; Rada jej přijala po přeformulování. Postoj Rady je přijatelný, neboť odkazuje na nařízení (ES) č. 1049/2001, čímž je zaručena soudržnost pravidel EU.

3.3.        Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly zamítnuty Komisí a začleněny zcela, částečně nebo v zásadě do postoje Rady v prvním čtení

Unijní seznam látek: návrh Komise rovněž předpokládal vytvoření unijního seznamu určitých kategorií látek (například vitaminy, minerální látky, aminokyseliny...), které mohou být přidávány do kategorií potravin, na něž se vztahuje toto nařízení. Podle návrhu Komise bylo nutné tento seznam sestavit a aktualizovat prostřednictvím prováděcích aktů na základě stanovených kritérií stanovených v základním aktu.

Ve svém postoji Evropský parlament navrhl, že tento unijní seznam látek by měl mít formu přílohy nařízení a že by měl být sestaven a aktualizován prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci (pozměňovací návrhy č. 22, 87, 88, 89). Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu nechaly přílohu prázdnou s tím, že ji Komise vyplní až po přijetí nařízení. Tyto pozměňovací návrhy byly Komisí zamítnuty, neboť měla za to, že v souladu s pravidly Smlouvy o fungování Evropské unie by sestavení a aktualizace seznamu přesně vymezených kategorií látek na základě kritérií stanovených v základním aktu mělo být provedeno prostřednictvím prováděcích aktů.

Rada ve svém postoji přijímá postoj Evropského parlamentu, že by unijní seznam měl mít formu přílohy nařízení. Rada však nenechává přílohu prázdnou pro budoucí přijetí ze strany Komise, ale unijní seznam sestavila sama a do této přílohy zahrnula všechny látky, které patří do určitých kategorií látek (například vitaminy, minerální látky, aminokyseliny...), které mohou být přidávány do kategorií potravin, na něž se vztahuje toto nařízení. Rada navíc souhlasí s Evropským parlamentem, že změny unijního seznamu (pokud jde o regulované kategorie či zahrnuté látky) by se měly provádět prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci; Rada ovšem změnila formulace příslušných článků nařízení, a to s ohledem na změny povahy pravomocí svěřených Komisi.

Komise má pochopení pro to, že zákonodárce hodlá vzhledem ke zranitelnosti kategorií obyvatelstva, které jsou spotřebiteli potravin, na které se nařízení vztahuje, rozhodnout sám o tom, jaké látky by měly být zařazeny na unijní seznam. Komise proto může akceptovat to, že unijní seznam látek sestaví zákonodárce v příloze nařízení. Komise může rovněž souhlasit s tím, že změny přílohy by měly být prováděny prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, neboť postoj Rady ponechal Komisi velkou nezbytnou volnost při přijímání takových opatření, a to v souladu s povahou aktů v přenesené pravomoci, jak je stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

Nanomateriály: Pozměňovací návrh Evropského parlamentu č. 87 vyžaduje zvláštní kritéria pro hodnocení a zařazení látek, které jsou umělými nanomateriály, na seznam Unie, zejména pokud jde o zkušební metody pro hodnocení jejich bezpečnosti. Evropský parlament rovněž uvedl křížový odkaz na definici „umělých nanomateriálů“, která se nalézá v nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům[4] (pozměňovací návrh č. 41). Komise tyto pozměňovací návrhy zamítla, vzhledem k tomu, že body, které Evropský parlament považoval za důležité, byly náležitě vyřešeny již v návrhu Komise, a tyto pozměňovací návrhy tudíž nejsou nutné.

Rada do svého postoje zahrnula pozměňovací návrhy Evropského parlamentu s jinou formulací. Rovněž mění návrh tak, aby vyjasňoval vzájemný vztah mezi nařízením a nařízením (ES) č. 258/97 o nových potravinách[5]. Postoj Rady je pro Komisi v zájmu kompromisu přijatelný a také s ohledem na to, že bude zajištěn soulad s ostatními právními předpisy EU.

Pozměňovací návrhy ohledně definic: návrh Komise předpokládal možnost případně přizpůsobit definice potravin, na které se vztahuje nařízení, na základě aktů v přenesené pravomoci s ohledem na technický a vědecký pokrok a významný vývoj na mezinárodní úrovni. Tato možnost byla rovněž navržena s cílem usnadnit řešení budoucích možných hraničních případů ve vztahu k potravinám, na které se vztahuje toto nařízení. Jak Evropský parlament, tak Rada souhlasí s tím, že definice jsou základními prvky navrhovaného nařízení, a proto je nelze měnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Ačkoli Komise původně zamítla pozměňovací návrh Evropského parlamentu č. 48, je nyní připravena přijmout pozměňovací návrh Rady; učiní tak v zájmu kompromisu a s ohledem na nový článek Rady v návrhu o rozhodnutích o výkladu (viz níže bod 3.6).

Přenesení pravomocí na Komisi: Evropský parlament (pozměňovací návrh č. 77) a postoj Rady předpokládají, že pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi na dobu pěti let, jež bude automaticky prodloužena, pokud proti tomu nebudou vzneseny námitky, namísto na dobu neurčitou, jak původně navrhovala Komise. Komise může tuto variantu přijmout v zájmu kompromisu a s ohledem na skutečnost, že oba spoluzákonodárci ji požadují.

3.4.        Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly přijaty Komisí zcela, částečně nebo v zásadě, ale nebyly začleněny do postoje Rady v prvním čtení

Různé kategorie potravin pro zvláštní léčebné účely: pozměňovací návrh Evropského parlamentu č. 47 vysvětluje, že potraviny pro zvláštní léčebné účely mohou spadat do tří různých kategorií (tj. nutričně kompletních potravin se standardním nutričním složením; nutričně kompletních potravin s upraveným nutričním složením; nutričně nekompletních potravin se standardním nebo upraveným nutričním složením). I když Komise tento pozměňovací návrh v zásadě přijala, Rada jej do svého postoje nezačlenila.

Postoj Rady je však pro Komisi přijatelný, protože již ve stávajících právních předpisech se rozlišují tři různé kategorie potravin pro zvláštní léčebné účely a stejně tomu tak bude i v příslušném aktu v přenesené pravomoci. Tím, že akty v přenesené pravomoci budou obsahovat takto detailní úpravu, se též zajistí nezbytná pružnost pro případ, že takové kategorie by bylo zapotřebí v budoucnu změnit.

3.5.        Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly zamítnuty Komisí a nebyly začleněny do postoje Rady v prvním čtení

Potraviny „bez lepku“ a „s velmi nízkým obsahem lepku“: Komise původně navrhovala, že by pravidla týkající se těchto výrobků, které jsou v současnosti uvedeny ve zvláštním nařízení přijatém na základě stávající rámcové směrnice o „dietetických potravinách“, měla být ponechána tak, jak jsou, ale zároveň převedena do nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin[6]. Evropský parlament ve svém postoji navrhl (pozměňovací návrhy č. 1, 11, 12, 20, 35, 44, 45, 70, 90) doplnit potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku do oblasti působnosti nařízení a do základního aktu zahrnul zvláštní pravidla. Komise toto zamítla, neboť by to bylo nadbytečné a nebylo by to v souladu s cílem zlepšení právní úpravy a zjednodušování právních předpisů.

Rada pozměňovací návrhy Evropského parlamentu nezapracovala, a naopak došla k závěru, že stávající pravidla použitelná na tyto výrobky by měla být převedena do nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a to pomocí zvláštních postupů popsaných v uvedeném nařízení. V bodě odůvodnění Rada specifikuje, že tento převod by měl zajistit přinejmenším stejnou úroveň ochrany pro osoby s nesnášenlivostí lepku, jaká je v současné době stanovena v rámci stávajících pravidel, a že by měl být dokončen před začátkem uplatňování nařízení. Rada dále stanoví, že by Komise měla zvážit, jakým způsobem zajistit to, že budou osoby s nesnášenlivostí lepku odpovídajícím způsobem informovány o rozdílu mezi potravinami, které jsou speciálně vyrobeny, připraveny nebo zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku v jedné nebo několika složkách obsahujících lepek, a jinými potravinami, které jsou přirozeně bezlepkové.

Komise podporuje postoj Rady, který nejenže zajistí zachování stejné úrovně ochrany spotřebitelů, ale také umožní rozšířit stávající pravidla i na nebalené potraviny, čímž se ještě zvýší úroveň ochrany spotřebitele. Převod dotyčných pravidel do nařízení (EU) č. 1169/2011, které již obsahuje pravidla týkající se povinného uvádění přítomnosti složek obsahujících lepek, bude navíc v souladu se zásadami lepší právní úpravy a zaručí, že veškeré předpisy týkající se lepku budou součástí stejného právního rámec.

Výživa určená pro kojence s nízkou porodní váhou nebo pro předčasně narozené kojence: Komise nepřijala postoj Evropského parlamentu (pozměňovací návrhy č. 34, 43 a 92), ve kterém se stanoví, že by výživa určená pro kojence s nízkou porodní hmotností nebo pro předčasně narozené kojence měla být zahrnuta do oblasti působnosti nařízení coby dílčí kategorie potravin pro zvláštní léčebné účely, a že by tento druh výživy měl v každém případě splňovat požadavky, které se vztahují na potraviny pro zvláštní léčebné účely a standardní počáteční kojeneckou výživu. Rada ve svém postoji uznala, že by bylo záhodno uvážit, jaká pravidla, jež se vztahují na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, by se měla rovněž vztahovat na potraviny pro zvláštní léčebné účely pro kojence, a to s možným výhledem na rozšíření platných pravidel. Podle jejích pozměňovacích návrhů je však úkolem Komise, aby tak učinila v rámci aktů v přenesené pravomoci.

Postoj Rady je pro Komisi přijatelný. Ve skutečnosti ne všichni kojenci s nízkou porodní váhou nebo předčasně narození kojenci potřebují potraviny pro zvláštní léčebné účely a rozhodnutí o nutričních požadavcích pro tyto kojence musí být činěno případ od případu. Podobně tak ne všechna pravidla, jež se vztahují na počáteční kojeneckou výživu, by se měla vztahovat i na výživu určenou pro kojence s nízkou porodní hmotností nebo pro předčasně narozené kojence, neboť je v tomto ohledu nezbytná určitá míra flexibility.

Při přijímání zvláštních ustanovení pro potraviny pro zvláštní léčebné účely prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci bude mít Komise možnost zvážit, jaká pravidla by se měla uplatňovat na potraviny pro zvláštní léčebné účely pro kojence s ohledem na vývoj na trhu a významné zvýšení nabídky těchto výrobků. Komise se domnívá, že formulace Rady zohledňuje body, na kterých záleží Evropskému parlamentu, neboť jasně stanoví, že Komise v rámci přijímání aktů v přenesené pravomoci bude muset tuto otázku zvážit.

Inovace: Rada do svého postoje nezahrnula pozměňovací návrhy Evropského parlamentu č. 31, 50 a 91, které se týkají dočasného povolovacího řízení pro inovativní výrobky. Pozměňovacími návrhy Evropského parlamentu, jejichž cílem je umožnit, aby mohly být inovativní výrobky, které nejsou v souladu s požadavky na složení stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení, uvedeny na trh po dobu dvou let.

Rada se domnívá, že návrh Komise je v tomto ohledu postačující, protože umožňuje prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci změnit požadavky složení pro výrobky, na něž se vztahuje nařízení. Rada však návrh pozměnila, přičemž zdůraznila, že změny takových požadavků by měly vzít v potaz všechny příslušné údaje, včetně údajů, které poskytnou zúčastněné strany ve vztahu k inovativním výrobkům, ale nejen k nim. Komise přijímá postoj Rady, který nastoluje spravedlivou rovnováhu mezi podporou inovací a možností odstranit zbytečná pravidla a nadměrnou administrativní zátěž.

Potraviny „neobsahující laktózu“: ve svém postoji v prvním čtení Evropský parlament navrhl pozměňovací návrh č. 80, v němž žádá Komisi, aby společně s legislativním návrhem, je-li to nezbytné, vypracovala zprávu, jež vyjasní postavení označení „neobsahuje laktózu“ a „s velmi nízkým obsahem laktózy“. Rada ve svém postoji naznačuje, že tato prohlášení by v případě potřeby mohla být harmonizována podle pravidel nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, jak je tomu v případě lepku. Jeden bod odůvodnění rovněž odkazuje na stávající vědecké stanovisko, jež na toto téma poskytnul Evropský úřad pro bezpečnost potravin[7].

Komise se domnívá, že zpráva by nebyla nutná vzhledem k tomu, že postavení těchto označení je jasné podle obecného potravinového práva a vědecké stanovisko k této věci již existuje. Komise postoj Rady přijímá, neboť zaručuje soulad jak se správou pravidel pro potraviny „bez lepku“, tak s pravidly o povinném uvádění přítomnosti složek obsahujících laktózu, které již rovněž požaduje nařízení (EU) č. 1169/2011.

3.6.        Nová ustanovení předložená Radou

Potraviny určené pro sportovce: Komise původně navrhla, aby sportovní potraviny byly mimo oblast působnosti navrhovaného nařízení a aby se na ně výhradně vztahovaly obecné potravinové předpisy (a zejména nařízení o údajích týkajících se potravin). Ve svém postoji v prvním čtení Evropský parlament souhlasil s Komisí, že tyto výrobky by neměly spadat do oblasti působnosti nařízení, ale vyzval Komisi, aby „nejpozději do 1. července 2015 vyhodnotila, zda jsou z tohoto hlediska nutné změny obecného potravinového práva“ (pozměňovací návrh č. 6).

Rada ve svém postoji souhlasila s vypuštěním těchto výrobků z oblasti působnosti navrhovaného nařízení, ale předložila pozměňovací návrhy, které požadují, aby Komise vypracovala zprávu o případné nezbytnosti zvláštních pravidel pro tyto výrobky s možností, aby tuto zprávu doprovodil legislativní návrh. Žádost Rady ohledně zprávy lze přijmout v zájmu konečného kompromisu, a zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že se spoluzákonodárci shodli na tom, že tyto výrobky by v mezičase neměly být zahrnuty do oblasti působnosti nařízení.

Rozhodnutí o výkladu: Rada ve svém postoji předložila článek, který Komisi umožňuje přijmout prováděcí opatření, ve kterých rozhodne, zda určité potraviny spadají do oblasti působnosti nařízení a v jakých kategoriích. Komise se domnívá, že pozměňovací návrh Rady je užitečným zlepšením jejího návrhu, neboť umožní provádění nařízení a sníží obtíže související s hraničními případy. Skutečnost, že je v zásadě obtížné stanovit hranici mezi potravinami, které se v současnosti považují za potraviny pro zvláštní výživu, a „běžnými potravinami“, byla jedním z důvodů, které Komisi přesvědčily, aby předložila návrh.

Přechodná období a zrušení stávajících opatření: postoj Rady předpokládá přechodné období tří let prodloužené do vyčerpání zásob, namísto dvou let prodloužených do vyčerpání zásob, jak je navrhuje Komise. Rada rovněž navrhuje rozšířit toto přechodné období na zvláštní výrobky v případě, že se Komise zdrží v přijímání příslušných aktů v přenesené pravomoci. Postoj Rady je přijatelný v rámci obecného kompromisu a rovněž při zohlednění revidovaného návrhu, jehož znění je pro hospodářské subjekty a kontrolní orgány jasnější.

Zrušení pravidel o mimořádných opatřeních: Rada ve svém postoji vypouští pravidla o mimořádných opatřeních, jelikož jsou tato pravidla již obsažena v nařízení (ES) č. 178/2002 o obecném potravinovém právu. Postoj Rady je pro Komisi přijatelný.

4.           Závěr

Komise se domnívá, že společný postoj Rady, který byl přijat kvalifikovanou většinou, odráží původní cíle návrhu Komise a zohledňuje mnoho otázek, na kterých záleží Evropskému parlamentu. Ačkoliv v určitých prvcích se společný postoj liší od původního návrhu Komise, Komise se domnívá, že společný postoj představuje pečlivě vyvážený kompromis, a cítí se ujištěna, že pokrývá všechny otázky, které považovala za podstatné při přijímání svého návrhu.

Z výše uvedených důvodů Komise podporuje společný postoj přijatý dne 22. dubna 2013.

5.           Prohlášení Komise o pesticidech

Při provádění čl. 11 odst. 1 písm. b) bude Komise věnovat zvláštní pozornost pesticidům obsahujícím aktivní látky, safenery nebo synergenty, které byly klasifikovány v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008[8] jako mutagenní látky kategorie 1A nebo 1B, karcinogenní látky kategorie 1A nebo 1B či látky toxické pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B nebo které jsou považovány za látky s vlastnostmi, jež narušují činnost endokrinního systému a mohou mít nepříznivé účinky na člověka, nebo které jsou velmi toxické nebo mohou mít kritické účinky, jako například neurotoxické či imunotoxické účinky z hlediska vývoje, s cílem zamezit s konečnou platností jejich používání.

[1]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009 o potravinách určených pro zvláštní výživu (Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 21–29). Na základě uvedených rámcových právních předpisů přijala Komise několik zvláštních opatření. Konkrétně směrnici Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES (Úř. věst. L 401, 30.12.2006, s. 1–33); směrnici Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 339, 6.12.2006, s. 16–35); směrnici Komise 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti (Úř. věst. L 55, 6.3.1996, s. 22–26); směrnici Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29–36); nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku (Úř. věst. L 16, 21.1.2009, s. 3–5); nařízení Komise (ES) č. 953/2009 ze dne 13. října 2009 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu (Úř. věst. L 269, 14.10.2009, s. 9–19); směrnici Rady 92/52/EHS ze dne 18. června 1992 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě určené pro vývoz do třetích zemí (Úř. věst. L 179, 1.7.1992, s. 129–130).

[2]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1–24).

[3]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43–48).

[4]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18–63).

[5]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1–6).

[6]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9–25).

[7]               Komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA); vědecké stanovisko týkající se prahových hodnot při nesnášenlivosti laktózy a galaktosémii. EFSA Journal 2010; 8(9):1777. [s. 29]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1777.

[8]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1–1355).