19.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 65/98

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 s názvem „Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ (COM(2011)0933),

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení položenou Komisi a připojené usnesení Parlamentu ze dne 24. května 2012 o sdělení „Iniciativa Příležitosti pro mladé“ (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2012 nazvané „Zapojení mladých lidí do zaměstnání“ (COM(2012)0727),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi (2),

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 7. a 8. února 2013,

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. února 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi (COM(2013)0144)

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o integraci migrantů, jejích dopadech na trh práce a vnějším rozměru koordinace systémů sociálního zabezpečení (3),

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v dubnu 2013 bylo v EU 23,5 % mladých lidí bez zaměstnání, přičemž míra nezaměstnanosti se pohybuje od 7,5 % v Německu a 8 % v Rakousku po 62,5 % v Řecku a 56,4 % ve Španělsku, z čehož jsou patrné značné zeměpisné rozdíly;

B.

vzhledem k tomu, že 8,3 milionu Evropanů mladších 25 let nepracuje ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEETs); vzhledem k tomu, že tyto hodnoty se nadále zvyšují a hrozí, že vyroste ztracená generace;

C.

vzhledem k tomu, že mladí lidé, především ze zranitelných skupin obyvatelstva, čelí většímu riziku, že opustí systém vzdělávání a odborné přípravy, aniž by dosáhli vyššího sekundárního vzdělání;

D.

vzhledem k tomu, že 15 % dětí ukončuje školní docházku, aniž by dosáhly sekundárního vzdělání, a vzhledem k tomu, že 10 % občanů EU žije v domácnostech bez zaměstnané osoby;

E.

vzhledem k tomu, že náznaky toho, že mladý člověk pravděpodobně předčasně ukončí školní docházku, jsou prvním příznakem cyklického opakování chudoby,

F.

vzhledem k tomu, že v roce 2011 byly hospodářské ztráty způsobené neúčastí mladých lidí na trhu práce odhadovány na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU; vzhledem k tomu, že to představuje závažnou sociální a ekonomickou zátěž;

G.

vzhledem k tomu, že politiky vzdělávání a odborné přípravy hrají důležitou roli v boji s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí a významně podporují jejich začleňování a zapojení; vzhledem k tomu, že jsou potřeba vyšší investice do odborného vzdělávání a přípravy, začleňování do struktur vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu; vzhledem k tomu, že zvyšování kvalifikace je nezbytnou podmínkou vybavení jednotlivců pro kvalitní pracovní místa v odvětvích, ve kterých počet pracovních pozic narůstá, jako jsou například tzv. zelená pracovní místa, pracovní pozice v oboru informačních a komunikačních technologiích nebo v oblasti poskytování péče;

H.

vzhledem k tomu, že i když celková míra nezaměstnanosti mladých lidí je vysoká, je v některých odvětvích, jako je oblast IKT a zdravotní péče, čím další těžší obsadit volná místa kvalifikovanými pracovníky;

I.

vzhledem k tomu, že mnohé politiky, které mají dopad mladé lidi, jsou vytvářeny, aniž by byly zapojeny dotčené osoby nebo další zúčastněné strany;

J.

vzhledem k tomu, že díky důrazu, který kladou na praktické dovednosti, se tzv. duální systémy odborné přípravy a vzdělávací programy kombinující akademicko-pracovní výuku, které jsou využívány v některých členských státech, v době krize osvědčily, zejména díky tomu, že zachovávaly nižší míru nezaměstnanosti mladých lidí tím, že zvyšovaly zaměstnatelnost;

1.

vítá skutečnost, že Evropská rada uznala význam zaměstnanosti mladých lidí pro prosperitu Evropy; naléhavě vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby zintenzívnily své úsilí v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a to v rámci obecnějšího směřování k prosazování sociálních práv a řešení sociálních nerovností v rámci Evropské unie; zdůrazňuje, že Evropský parlament bude podrobně sledovat dosažený pokrok a to, zda jsou slíbená opatření prováděna, především v souvislosti se zárukou pro mladé lidi;

2.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby byl jejich přístup k mladým lidem a zaměstnanosti založen na právech; zdůrazňuje, že především v době hluboké krize nesmí docházet k ústupkům, co se týče kvality práce mladých lidí, a že hlavním hlediskem musí být základní pracovní normy spolu s dalšími normami, které s kvalitou práce souvisejí;

3.

zdůrazňuje, že vnitřní nerovnosti mezi členskými státy, především pokud jde o zaměstnanost a sociální ukazatele týkající se zejména mladých lidí, rostou; vyzývá k tomu, aby EU okamžitě přijala opatření s cílem napravit tyto nerovnosti v rámci evropského semestru;

4.

v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vytvořila společné ukazatele sociálních investicí, především v souvislosti s nezaměstnaností mladých lidí;

5.

trvá na tom, že řešení naléhavého problému nezaměstnanosti mladých spočívá ve zlepšení celkového hospodářského prostředí, jako je například posílení jednotného trhu v oblasti služeb a digitálního hospodářství, rozšíření obchodu prostřednictvím dohod o volném obchodu a podpora zájmů MSP a mikropodniků při současném dodržování základních sociálních práv; zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska je nejúčinnějším nástrojem k boji proti nezaměstnanosti udržitelný hospodářský růst; dále je přesvědčen, že jsou důležitá zvláštní opatření zaměřená na mladé lidi, avšak klíčovou otázkou je zajištění toho, aby hospodářství EU bylo silné, konkurenceschopné a moderní; vítá krátkodobé a dlouhodobé investice, jako je iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, přičemž poukazuje na to, že neexistují žádná dlouhodobá strukturální opatření ani nezbytné reformy, které by vzdělávacím systému v určitých členských státech umožňovaly čelit budoucím výzvám, pokud jde zajištění zaměstnatelnosti;

6.

zdůrazňuje význam posílení dobrovolné mobility mezi mladými lidmi odstraněním stávajících překážek pro přeshraniční učňovské vzdělávání, odbornou přípravu a stáže tak, aby lépe odpovídaly nabídce a poptávce, pokud jde o možnosti mladých lidí v oblasti odborné přípravy probíhající v rámci pracovní činnosti, a to zejména v příhraničních regionech, a posílením převoditelnosti důchodových, pracovních a sociálních práv v rámci EU, přičemž je třeba zohlednit i riziko „odlivu mozků“; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby přijaly veškeré nezbytné kroky s cílem zabránit „odlivu mozků“ pomocí udržitelných opatření, která zajistí, aby velká část vysoce kvalifikovaných pracovníků buď setrvala ve svých vlastních komunitách, nebo se vrátila do svých původních členských států, což by těmto členským státům umožnilo dosáhnout hospodářského oživení a potenciálního růstu;

7.

vyzývá Komisi, aby předložila doporučení ohledně možnosti definování společné výše příspěvku v nezaměstnanosti v EU na základě předchozího platu nezaměstnané osoby;

8.

vítá doporučení Rady ze dne 28. února 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi; vyzývá k tomu, aby byl systém záruk pro mladé lidi bezodkladně zaveden ve všech členských státech; zdůrazňuje, že záruka pro mladé lidi není zárukou pracovního místa, nýbrž nástrojem, který má zajistit, aby všichni mladí občané EU a osoby s trvalým pobytem v EU mladší 25 let a také čerství absolventi vysokých škol mladší 30 let získali kvalitní nabídku zaměstnání, možnost dalšího vzdělávání nebo učňovské místo, a to do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání; zdůrazňuje zejména, že systémy záruk pro mladé lidi by měly účinně zlepšit situaci mladých lidí, kteří nemají zaměstnání ani nejsou zapojeni do vzdělávání či odborné přípravy;

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pro systémy záruk pro mladé lidi stanovily jednoznačné cíle a ukazatele, což jim umožní účinně měřit a hodnotit dopad této iniciativy; zdůrazňuje, že hodlá pečlivě monitorovat činnost všech členských států při realizaci záruk pro mladé a vybízí mládežnické organizace, aby i nadále poskytovaly Evropskému parlamentu aktuální informace o svých analýzách týkajících se opatření členských států;

10.

konstatuje, že systémy záruky pro mladé lidi by měly být doplněny o kvalitní rámec, aby zajistily, že nabízené vzdělávání a pracovní místa budou zahrnovat odpovídající plat, pracovní podmínky a zdravotní a bezpečnostní normy;

11.

vítá, že na novou iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mládeže bylo vyčleněno 6 miliard EUR a vyzývá k tomu, aby v prvních letech víceletého finančního rámce byly předběžně vyčleněny prostředky na bezodkladné řešení nezaměstnanosti mladých lidí a zavádění záruk pro mladé lidi; zdůrazňuje, že náklady spojené se zaváděním záruk v celé eurozóně se podle Mezinárodní organizace práce odhadují na 21 miliard EUR, a vyzývá proto k tomu, aby byly přidělené prostředky v rámci revize víceletého finančního rámce navýšeny; vítá rozšíření skupiny způsobilých příjemců záruk pro mladé na osoby mladší 30 let;

12.

vítá proto navrhovaného nástupce nástroje mikrofinancování Progress, který je součástí programu pro sociální změny a inovace na období 2014–2020, jakožto cenný nástroj určený rovněž pro mladé lidi, jehož cílem je tvorba nových, udržitelných a kvalitních pracovních míst;

13.

zdůrazňuje, že financování z EU pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je dostupné před rokem 2014, především změnou v plánování dostupných strukturálních fondů a plným využitím 60 miliard EUR od Evropské investiční banky poskytnutých v rámci Paktu pro růst a zaměstnanost; vítá přerozdělení a urychlené uvolnění 16 miliard EUR ze strukturálních fondů s cílem podpořit pracovní příležitosti mladých lidí a zlepšit přístup MSP k financování;

14.

vyzývá Komisi, aby při řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí aktivně požádala o podporu a iniciativy a další formy spolupráce ze strany soukromého sektoru; vyzývá Evropskou investiční banku, aby přispěla k provádění záruk pro mladé například tím, že podmíní poskytování úvěrů vytvářením pracovních míst a míst pro odbornou přípravu, nebo tím, že podpoří rozvoj duálních vzdělávacích systémů; zdůrazňuje nicméně, že úvěry EIB by měly být vnímání jakožto doplněk a nikoli náhrada financování ze zdrojů EU ve formě grantů;

15.

zdůrazňuje, že investice do zaměstnanosti mladých lidí musí tvořit klíčovou část vnitrostátních strategií týkajících se sociálních investicí;

16.

vyzývá k zaujetí ambiciózního a uceleného politického přístupu, který by se integrovaným způsobem zabýval iniciativami v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnanosti a samostatné výdělečné činnosti pro všechny mladé lidi na všech nejrůznějších úrovních; zdůrazňuje, že je nezbytné se zaměřit na přechod mezi různými druhy vzdělávání a odborné přípravy a uznávat dovednosti získané v průběhu neformálního a informálního učení; zdůrazňuje, že jistota příjmu a důvěra v budoucnost trhu práce jsou důležitými předpoklady pro výběr vysokoškolského vzdělávání, které významně působí především na mladé lidi, kteří jsou ve větší míře ohroženi rizikem vyloučení;

17.

vyjadřuje silné znepokojení nad rozpočtovými škrty, které provádějí členské státy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, a zdůrazňuje proto, že je třeba, aby byly vzdělávací systémy členských států reformovány, a to při využití vnitrostátních zdrojů a zdrojů z EU, aby se tak vzdělávání mladých lidí stalo z nákladového hlediska účelnější a konkurenceschopnější;

18.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodná opatření k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí především prostřednictvím prevence předčasného ukončování školní docházky, odborné přípravy či učňovského vzdělávání (např. zavedení duálního vzdělávacího systému nebo stejně účinných rámců) a aby vytvořily komplexní strategie zaměřené na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni, nestudují a ani neprocházejí odbornou přípravou;

19.

konstatuje, že sociální investice do mladých lidí mohou mít širokou řadu podob, a to včetně: rozvíjení partnerství mezi školami, vzdělávacími centry a místními nebo regionálními podniky; cíleného poskytování kvalitního vzdělávání a vysoce kvalitních programů stáží pro mladé lidi; programů odborné přípravy ve spolupráci s podniky; programů pro zácvik ve spolupráci se zkušenými zaměstnanci, kteří mladé lidi zaměstnají a zacvičí přímo v podniku nebo jim usnadní jejich přechod ze systému vzdělávání do zaměstnání; podpory mladých lidí při jejich zapojení do společnosti; a podpory regionální, evropské a mezinárodní mobility dalším pokrokem směrem ke vzájemnému uznávání kvalifikace a dovedností; zdůrazňuje také, že sociální investice mohou doprovázet účinné pobídky, jako jsou dotace na nábor pracovníků nebo příspěvky na pojištění pro mladé lidi, které zajistí důstojné životní a pracovní podmínky, s cílem povzbudit zaměstnavatele ve veřejné i soukromé sféře, aby zaměstnávali mladé lidi, investovali do vytváření kvalitních pracovních míst pro mladé lidi i do neustálého vzdělávání a zvyšování jejich dovedností v průběhu zaměstnání, a podporovat podnikání mladých lidí;

20.

vyzývá členské státy, aby zvážily osvědčené postupy, zvláště ty v členských státech s nízkou nezaměstnaností, a aby prověřily, zda by koncepce, jako je duální vzdělávání, odborná příprava, odborná učiliště a již prováděné systémy záruk pro mladé lidi, byly slučitelné s jejich národními systémy; zdůrazňuje, že duální systémy odborné přípravy a studia probíhající na dvou úrovních, které jsou zaměřeny na praktické dovednosti, se v období hospodářské krize mimořádně osvědčily, neboť napomohly snižovat nezaměstnanost mladých lidí a zvyšovat zaměstnatelnost, a vyzývá proto, aby členské státy postižené krizí zvážily reformu svých vzdělávacích systémů, která by byla provedena v tomto duchu;

21.

zdůrazňuje, že země procházející krizí mají v současnosti extrémně znepokojivé míry nezaměstnanosti mladých; vyzývá proto Komisi, aby posoudila krizová opatření s ohledem na jejich dopad na zaměstnanost mladých lidí, a vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily ukončení těch krizových opatření, která mají negativní dopad na zaměstnanost mladých lidí;

22.

vyzývá členské státy, ale zlepšily spolupráci mezi podniky a vzdělávacím sektorem na všech úrovních s cílem zlepšit způsob, jakým jsou studijní plány vázány na požadavky trhu práce, například rozšířením aliancí odvětvových dovedností a znalostních aliancí; zdůrazňuje, že studijní plány by měly být flexibilnější, aby se mohly lépe přizpůsobovat budoucímu vývoji na trhu práce;

23.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zlepšily podporu samostatně výdělečné činnosti mladých lidí a současně se předcházelo platební neschopnosti a předstírané samostatné činnosti;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komise, Evropské rady a Radě.