19.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 65/162

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 21 a 34 této smlouvy,

—

s ohledem na návrh doporučení Radě k 68. zasedání Valného shromáždění OSN předložený Alexanderem Grafem Lambsdorffem za skupinu ALDE (B7-0083/2013),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a o zrušení společného postoje 2003/444/SZBP,

—

s ohledem na priority EU na 67. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů, jak je schválila Rada dne 23. července 2012 (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. září 2003 nazvané „Evropská unie a Organizace spojených národů: volba multilateralismu“ (COM(2003)0526),

—

s ohledem na 67. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů, zejména rezoluce tohoto orgánu o Smlouvě o obchodu se zbraněmi (2), o komplexním přezkumu politiky prováděném jednou za čtyři roky, pokud jde o operační činnost k rozvoji systému Organizace spojených národů (3), o svobodě náboženského vyznání a přesvědčení (4), o podpoře demokratického a spravedlivého mezinárodního řádu (5), o zlepšování mezinárodní spolupráce v oblasti lidských práv (6), o zásadách právního státu na vnitrostátní a mezinárodní úrovni (7), a o ženách, odzbrojení, nešíření zbraní a kontrole zbrojení (8),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů (9),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 31. října 2003, kterou byla přijata úmluva Organizace spojených národů o boji proti korupci (10),

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti přijatou dne 31. října 2000,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. července 2012 nazvanou „Ochrana, podpora a uplatňování lidských práv na internetu“, která uznává význam ochrany lidských práv a volného toku informací na internetu,

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2012 týkající se 67. zasedání Valného shromáždění OSN (11),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 18. dubna 2013 k zásadě OSN spočívající v „odpovědnosti za ochranu“ (R2P) (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o EU jako globálním hráči: její role v mnohostranných organizacích (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 o 22. zasedání Rady OSN pro lidská práva (15),

—

s ohledem na zprávu společné delegace Výboru pro zahraniční věci a Podvýboru pro lidská práva k 67. zasedání Valného shromáždění OSN s datem 28.–29. října 2012,

—

s ohledem na čl. 121 odst. 3 a článek 97 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7–0202/2013),

A.

vzhledem k tomu, že s ohledem na rostoucí globalizaci a provázanost států a společností existuje rostoucí potřeba a příležitost zavést společná pravidla a mechanismy rozhodování s cílem společně reagovat na nově vyvstávající globální výzvy;

B.

vzhledem k tomu, že roztříštěnost celosvětové tvorby politiky společně s rostoucím počtem mezinárodních a nadnárodních fór vytváří novou komplexnější situaci v mezinárodních vztazích;

C.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala k účinnému multilateralismu, jehož jádro tvoří silný systém OSN; vzhledem k tomu, že OSN hraje klíčovou úlohu v rámci globální správy a řízení;

D.

vzhledem k tomu, že činnost OSN v rámci všech tří pilířů, tj. míru a bezpečnosti, lidských práv a rozvoje, se opírá o stabilní partnerství EU-OSN, které k této činnosti přispívá, a vzhledem k tomu, že takto musí EU dostát své odpovědnosti hrát úlohu v nacházení společných přístupů ke globálním výzvám;

E.

vzhledem k tomu, že úcta k lidským právům jako všeobecné platným a nedělitelným právům, jejich podpora a ochrana jsou základem činnosti EU na mezinárodní scéně; vzhledem k tomu, že demokracie a právní stát jsou pilíři udržitelného míru, protože zaručují lidská práva a základní svobody;

1.

dává Radě tato doporučení:

a)

zajistit trvalou koherentnost a viditelnost EU jako globálního aktéra v OSN; posílit schopnost EU jednat na globální scéně koordinovaně, rychle a komplexně a reagovat jednotně a včas; zajistit úplné provedení rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 3. května 2011 o účasti EU na činnosti Organizace spojených národů;

b)

rozvíjet účinný multilateralismus zlepšením reprezentativnosti, transparentnosti, odpovědnosti, účinnosti a účelnosti OSN s cílem zlepšit její reálné působení; připomínat nutnost vytvoření nové institucionální rovnováhy mezi vznikající úlohou skupiny G-20, OSN a jejími agenturami a mezinárodními finančními institucemi;

c)

aktivněji se zapojovat do spolupráce se strategickými a dalšími partnery v rámci dvoustranných a mnohostranných vztahů s cílem podporovat účinná řešení problémů, a kdykoli je to možné, upřednostňovat společné úsilí pokoušející se dosáhnout lepších výsledků;

d)

posílit spolupráci s partnery s cílem učinit z OSN účinnější a soudržnější organizaci pro 21. století.

e)

prosazovat ucelenou reformu Rady bezpečnosti OSN založenou na konsenzu; předložit konkrétní návrh, jak dosáhnout ústředního, dlouhodobého cíle EU, kterým je společné místo pro EU v rozšířené Radě bezpečnosti OSN; vyvinout iniciativu, aby členské státy EU dospěly za tímto účelem ke společnému postoji; dále podporovat transparentnost a lepší koordinaci politik a postojů členských států EU v rámci Rady bezpečnosti OSN; zajistit, aby ty členské státy EU, které jsou stálými člen Rady bezpečnosti OSN, prosazovaly názory a postoje Unie prosazovat – takovým způsobem bude zajištěno, aby si EU počínala v Radě bezpečnosti OSN koordinovaně;

f)

koordinovaně usilovat o posílení role a vlivu Valného shromáždění OSN a zvýšit jeho účelnost a účinnost, mj. zlepšením jeho pracovních metod;

g)

podpořit institucionalizovanější zapojení dalších subjektů (zástupců občanské společnosti, akademických kruhů) do činnosti Valného shromáždění OSN; posílit systém OSN prostřednictvím širšího využívání sdílení odbornějších civilních znalostí;

h)

prosazovat, aby bylo v jednotlivých zemích provedeno povinné zveřejnění informací o platbách nadnárodních společností, konkrétně v bankovním a těžebním odvětví, které jsou zaregistrovány nebo uvedeny na seznamu na finančních trzích ve vnitrostátních jurisdikcích partnerů;

i)

podporovat začlenění perspektivy budování míru do mírových operací a posílit koordinaci mezi mírovými operacemi a činností týmů pracovníků OSN pro jednotlivé země a aktérů na poli rozvojové pomoci;

j)

spolupracovat při posilování úlohy a kapacity regionálních organizací spočívající v provádění mírových operací, předcházení konfliktům, občanském a vojenském řízení krizí a řešení konfliktů; podporovat mise společného posouzení a posílit spolupráci mezi EU a jejími partnery (včetně Africké unie a subregionálních organizací, NATO, OBSE, ASEAN, CELAC, Ligy arabských států atd.) v oblasti předcházení konfliktu a v zemích v postkonfliktní situaci;

k)

na požádání poskytnout Organizaci spojených národů podporu od bojových skupin EU v rámci misí s cílem prosazovat mír a zajistit plnou spolupráci členských států, pokud jde o jejich nasazení v misích, které byly povoleny Radou bezpečnosti nebo Valným shromážděním OSN;

l)

zaručit, aby mandát mírových misí odrážel potřebu podporovat volební procesy, včetně volebních pozorovatelských misí;

m)

usilovat o zavedení odpovědnosti za ochranu (R2P) jako nové normy mezinárodních právních předpisů v rámci rozsahu schváleného členskými státy OSN na světovém summitu v roce 2005;

n)

zajistit úplnou soudržnost a soulad případného dalšího rozvoje s mezinárodním humanitárním právem a uplatňování zásady R2P a zároveň propracovat její univerzální využití coby nástroje preventivní diplomacie a hybatele lidského rozvoje;

o)

navázat na návrhy, které předložil Parlament ve svém doporučení Radě týkající se zásady OSN tzv. R2P (16), a pracovat s partnery na zajištění toho, aby se koncepce R2P zaměřila na prevenci, ochranu a obnovu po skončení konfliktu pokud jde o znepokojující případy genocidy, etnických čistek, válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti, ale aby nikdy nebyla použita jako záminka pro prosazování zvláštních nebo národních zájmů nebo zájmů mezinárodních koalicí založených na geostrategických či hospodářských kritériích s cílem změny režimu; za tímto účelem pomoci státům s budováním kapacit;

p)

vypracovat kritéria, kterými je třeba se řídit při provádění R2P, zejména třetího pilíře včetně vojenských intervencí, jako jsou proporcionalita, jednoznačnost ex ante týkající se politických cílů a využívání podrobných posouzení dopadu;

q)

posílit úlohu EU jako globálního politického činitele zastáváním aktivní úlohy v preventivní diplomacii;

r)

požadovat od všech stran přímo nebo nepřímo zapojených do ozbrojeného konfliktu a jejich organizace, aby v plné míře dostály svým závazkům podle mezinárodního práva, mj. zabezpečily humanitární koridory prostoru a zajistily snadný přístup k humanitární pomoci těm, kdo ji potřebují, se zvláštním důrazem na ochranu civilistů, a aby prosazovaly mírové a diplomatické řešení všech druhů konfliktu;

s)

podpořit rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti; zdůraznit a zajistit účast žen v mírovém procesu; uznat potřebu začlenit hlediska rovnosti žen a mužů do předcházení konfliktům, mírových operací, humanitární pomoci a obnovy po ukončení konfliktů;

t)

spolupracovat s OSN na řešení globálních bezpečnostních hrozeb, jako je šíření jaderných zbraní, organizovaný zločin a terorismus; vystupňovat úsilí uzavřít jednání o komplexní úmluvě o mezinárodním terorismu;

u)

spolupracovat s partnery v rámci mnohostranných a dvoustranných vztahů s cílem vyvinout silnější a účinnější tlak s cílem okamžitě ukončit porušování lidských práv a násilí v Sýrii; prozkoumat společně s partnery, zejména USA, Tureckem a Ligou arabských států, všechny možnosti týkající se provedení zásady odpovědnost za ochranu s cílem pomoci Syřanům a učinit přítrž krveprolití; vyvinout nátlak na syrskou vládu a všechny zapojené do této krize, aby plně dodržovali mezinárodní humanitární právní předpisy a aby umožnili rychlé poskytnutí přeshraniční humanitární pomoci, základních veřejných služeb a zajistili neomezený přístup humanitárním organizacím; vyzvat mezinárodní partnery, aby splnili své finanční závazky, pokud jde o poskytnutí pomoci syrským uprchlíkům, a umožnili tak UNHCR a ostatním organizacím poskytovat potřebnou pomoc; spolu s partnery prozkoumat způsoby, jak minimalizovat dopad krize v Sýrii na sousední země;

v)

podporovat v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN úsilí regionu a mezinárodního společenství nalézt politické řešení konfliktu v Mali a napomáhat demokratickému přechodu konsolidací přechodných orgánů a prosazovat přitom – mj. působením v roli prostředníka – vnitrostátní dialog podporující začlenění a usmíření a také svobodné, spravedlivé a transparentní volby; podporovat rovněž iniciativy usilující o územní celistvost Mali a o bezpečnost obyvatel země; zdůraznit význam udržení stability v oblasti Sahelu a předcházení negativnímu dopadu na stabilitu zemí sousedících s Mali; úzce koordinovat svou činnost s regionálními a mezinárodními partnery, mimo jiné s Africkou unií a Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS); poskytnout podporu mírové misi pod vedením OSN a podněcovat členské státy EU k účasti na ní a na úkolu poskytnout vojenský výcvik malijským ozbrojeným silám v rámci EUTM Mali; nadále poskytovat pomoc organizaci MISMA (Mission Internationale de Soutien au Mali –Mezinárodní mise na podporu Mali);

w)

uvítat přijetí Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT), kterou Valné shromáždění OSN přijalo dne 2. dubna 2013 a která se bude vztahovat na širokou škálu zbraní, včetně střeliva; aktivně prosazovat rychlé podepsání, neprodlenou ratifikaci a účinné a všeobecné plnění smlouvy ATT všemi členskými státy OSN, včetně zemí, které jsou hlavními světovými výrobci zbraní; stát v čele úsilí o to, aby také s ohledem na situaci v oblasti lidských práv v přijímajících zemích byly stanoveny ty nejvyšší společné standardy pro regulaci mezinárodního obchodu se zbraněmi a boj proti nezákonnému obchodování se zbraněmi, čímž se bude předcházet konfliktům, zmírní se utrpení lidí a sníží se korupce a přispěje se k mezinárodnímu míru a bezpečnosti;

x)

zvýšit své snahy o mnohostranný závazek ke snížení počtu jaderných zbraní;

y)

posílit mezinárodní úsilí o zajištění toho, aby byla všechna lidská práva podle úmluv OSN chápána jako univerzální, nedělitelná a vzájemně závislá a propojená a aby bylo vymáháno jejich dodržování; postavit se proti pokusům o oslabení humanitárních právních předpisů v rámci boje proti terorismu; podporovat začleňování lidských práv, včetně digitálních svobod, a základních svobod do všech aspektů činnosti OSN;

z)

snažit se posílit proces všeobecného pravidelného přezkumu, a to tak, že jeho doporučení učiní součástí dvoustranných a vícestranných dialogů s členskými státy OSN, především dialogů o lidských právech; pomoci vytvořit prostředí, v němž se nevládní organizace budou moci zapojit do různých fází procesu všeobecného pravidelného přezkumu;

aa)

bojovat proti netoleranci, negativním stereotypům, stigmatizaci, diskriminaci a podněcování k násilí; uznat vážnost situace, kdy v různých částech světa dochází ke vzrůstající míře k násilí vůči příslušníkům náboženských a jiných společenství;

ab)

zabývat se omezeními svobody tisku a sdělovacích prostředků po celém světě; bojovat proti násilí namířenému vůči novinářům a bloggerům; zabezpečovat a prosazovat svobodu projevu, a to online i offline;

ac)

zvýšit všeobecnou podporu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a usilovat o posílení pracovních kapacit Mezinárodního trestního soudu za účelem omezení beztrestnosti za zločiny proti lidskosti;

ad)

podporovat závazek vytvořit mezinárodní řád opírající se o právní stát, který je základním předpokladem mírumilovného soužití států, jakož i budování odolnějších států a udržitelného míru; v tomto ohledu připomíná, že podpora demokracie a dodržování zásad právního státu jsou propojeny a jako takové by měly být prosazovány jakožto cíl zahraniční politiky EU;

ae)

posílit podporu států – na základě jejich vlastní žádosti –, pokud jde provádění jejich příslušných mezinárodních závazků do vnitrostátního práva, prostřednictvím odborné pomoci, jakož i za pomoci budování institucí a kapacit;

af)

řídit se doporučeními politického prohlášení přijatého na zasedání na vysoké úrovni ohledně právního státu v září 2012; podpořit zavedení společného celosvětového ústředního místa pro zásady právního státu; plně podpořit úlohu koordinační a poradní skupiny pro otázky právního státu při zajišťování celkové koordinace a soudržnosti s cílem zabránit mimo jiné roztříštěnosti mezi jednotlivými odděleními (odbor OSN pro politické otázky, rozvojový program OSN atd.);

ag)

připomenout, že korupce je porušením lidských práv a že Evropská unie požaduje výlučnou pravomoc, pokud jde o podpis Úmluvy OSN proti korupci; požádat vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby představila akční plán EU proti korupci za účelem účinného sledování doporučení úmluvy, např. prostřednictvím závazku ze strany členských států, jimž je zveřejňovat a šířit informace o korupci; zavést kanály pro ohlašování těchto porušení a právní rámec ochrany svědků a zajistit účast občanské společnosti;

ah)

přispět ke zlepšení politické soudržnosti pro rozvoj a rozhodnému úsilí bojovat proti chudobě a zvýšit účinnost rozvojové pomoci, neboť obě tyto záležitosti mají nadále klíčový význam pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

ai)

začlenit do rozvojových strategií hodnocení a řízení strategií snižování rizik katastrof s cílem chránit životy a zajistit obživu pro obyvatelstvo;

aj)

posílit vazbu mezi okamžitou pomocí, obnovou, snižováním rizika katastrof a rozvojem a zlepšit koordinaci subjektů na poli humanitární a rozvojové pomoci s cílem zajistit plynulé poskytování pomoci a vybudování odolnosti, což je nezbytné vzhledem k opakujícím se potravinovým krizím v oblasti Sahelu a Afrického rohu;

ak)

usilovat o plné provedení závěrů konference Rio+20, mimo jiné prostřednictvím podpory udržitelného rozvoje jako klíčové zásady pro dlouhodobý celosvětový rozvoj; dostát mezinárodnímu závazku EU a členských států, jímž je vyčlenit 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc, a to bez ohledu na dopad finanční a hospodářské krize na EU27;

al)

spolupracovat v zájmu včasného zahájení fungování politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj s cílem koordinovat průběžné sledování a hodnocení pokroku při dosahování stanovených cílů;

am)

prosazovat přístup všech k vodě a finančně dostupným a udržitelným energetickým službám, což jsou klíčové faktory pro vymýcení chudoby a růst podporující začlenění;

an)

soudržným a koordinovaným způsobem se podílet na programu rozvojových cílů tisíciletí na období po roce 2015; vyjednat jediný soubor cílů udržitelného rozvoje, které mají celosvětovou působnost a jsou zaměřené na konkrétní kroky, jsou měřitelné, časově vymezené a snadno zprostředkovatelné; zaměřit se na cíle, které zahrnují udržitelnost, rovnost, správu a řízení;

ao)

podpořit iniciativu předsedy Valného shromáždění OSN představit v rámci rozvojového programu pro období po roce 2015 občanské společností skutečnost, že bude uspořádána zvláštní akce u příležitosti dosažení rozvojových cílů tisíciletí, která se uskuteční během 68. zasedání Valného shromáždění OSN v roce 2013 jako významný bod konzultací s občanskou společností, neboť tato akce může posloužit ke svedení cílů v oblasti udržitelného rozvoje a procesu rozvoje v období po roce 2015 na „jednu kolej“;

ap)

vyzvat k tomu, aby byl nový rámec pro spolupráci po roce 2015 doplněn o předvídatelný a realistický program financování v souladu s dohodnutými cíli;

aq)

podporovat interakci mezi vládami a parlamenty o celosvětových výzvách; posílit celosvětovou správu a umožnit větší zapojení veřejnosti a parlamentů do činnosti OSN;

ar)

posílit opatření navazující na doporučení přijatá Evropským parlamentem, např. i tím, že bude vyzvána ESVČ, aby podávala Evropskému parlamentu zprávu o Valném shromáždění OSN;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, místopředsedkyni Komise/vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a pro informaci také Komisi.