6.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/58

1.1

EHSV vítá návrhy na zřízení jednotného mechanismu pro řešení problémů (Single Resolution Mechanism, SRM), který spolu s příslušným mechanismem financování navazuje na jednotný mechanismus dohledu (Single Supervisory Mechanism, SSM), Evropský mechanismus stability (European Stability Mechanism, ESM) a na směrnici, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků (směrnice BRRD) a je novým důležitým krokem k realizaci bankovní unie.

Pro členské státy eurozóny a země, které se k ní budou chtít připojit, představuje SRM mechanismus pro řešení problémů na evropské úrovni, jehož cílem je umožnit orgánům provést důkladnou restrukturalizaci bank v úpadku a řešit jejich problémy, aniž by tím ohrozily hospodářskou stabilitu. Související fond pro řešení problémů bank musí mít k dispozici potřebné vlastní prostředky, aby tento proces nemusel být financován z veřejných zdrojů ani z kapsy daňového poplatníka.

1.2

Po vypuknutí krize a jako reakce na ni bylo navrženo provést přechod na silnější hospodářskou a měnovou unii, která bude založena na integrovaných rámcích pro finanční sektor, rozpočtové otázky a hospodářskou politiku. Integrovaný finanční rámec nebo bankovní unie je totiž zásadní součástí opatření politiky, jež mají Evropu přivést zpět na cestu k hospodářské obnově a růstu.

1.3

EHSV považuje bankovní unii za nezbytnou věc prvořadého významu vzhledem k tomu, jak může přispět k potřebnému znovuzískání důvěry občanů a podniků a k řádnému financování ekonomiky. Zmírní stávající fragmentaci vnitřního trhu, čímž v Unii pomůže vytvořit rovné podmínky pro všechny, přičemž současně posílí evropský bankovní systém a sníží riziko kontaminace.

1.4

Výbor zastává názor, že jednotlivé složky bankovní unie (SSM, ESM, BRRD, SRM) se musí využít a při provádění je třeba respektovat logickou posloupnost a vnitřní návaznost těchto návrhů. Výbor rovněž žádá, aby bylo zohledněno nařízení o ochraně drobných střadatelů v revidovaném znění současného nařízení o pojištění vkladů.

1.5

Předkládané návrhy k SRM nelze zvažovat odděleně od dřívějších návrhů na ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí (směrnice BRRD) a od dohody, které v této věci bylo nedávno dosaženo v Radě a která již byla zohledněna. Směrnice BRRD totiž bude sloužit jako soubor pravidel pro řešení problémů bank na celém vnitřním trhu, a SRM se na ní tudíž velkou měrou zakládá. Výbor žádá, aby oba režimy byly vzájemně co nejvíce koordinovány, aby se v této oblasti mohl vytvořit co nejširší prostor zajišťující rovné podmínky hospodářské soutěže v celé EU. SRM musí být mít skutečnou podporu a ukotvení v plně harmonizovaném rámci pro ozdravný postup a řešení problémů bank.

1.6

Výbor vítá, že SRM zachází dále než směrnice BRRD a že se plánuje zřízení orgánu a fondu (pro řešení problémů) na evropské úrovni. Poté, co byl na evropskou úroveň umístěn dohled nad bankami (SSM), se nyní i řešení jejich problémů nachází na stejné úrovni správy, což do budoucna umožní uplatňovat jednotný a důsledný přístup. Výbor rovněž vítá skutečnost, že se pro SRM počítá s financováním zajišťovaným na úrovni EU.

1.7

Postupy řešení problémů popsané v SRM musí být v každém případě efektivní a účinné a plánované nástroje musí být v případě potřeby a zejména v kritických situacích použitelné s potřebnou rychlostí, a to jak ve vnitrostátním, tak i přeshraničním kontextu. Je třeba dbát na to, aby spolu s pravidly stanovenými ve směrnici BRRD tvořily kompletní a účinný celek a aby případná související pravidla byla uplatňována důsledně. V rámci možností je třeba usilovat o jednoduchost. Také všechny dotazy právnické či jiné povahy musí být řádně zodpovězeny.

1.8

Co se týče jednotného výboru pro řešení problémů, který hraje v SRM zásadní roli, je rozhodujícím předpokladem jeho fungování co největší nezávislost a odborná způsobilost jeho členů a zajištění demokratické kontroly jejich rozhodnutí. Složení jednotného výboru musí být pečlivě vybráno a jeho pravomoci jasně a pevně definovány.

1.9

Výbor vítá vytvoření jednotného fondu pro řešení problémů bank, jehož úkolem bude v první řadě zajištění finanční stability a účinnosti rozhodnutí o řešení problémů, přičemž bude tvořit pojítko mezi orgány veřejné správy a bankovním odvětvím. Výbor žádá, aby byla bezodkladně vyjasněna otázka jeho právního základu a aby ještě před jeho vytvořením byly projednány všechny výzvy, které s sebou takový fond nese (např. morální riziko), aby se zabránilo případným nežádoucím následkům.

1.10

Se zásahy fondu se počítá až v pozdějších fázích postupu a příslušné prostředky lze využít pouze na specifické účely, tedy na zajištění účinnosti pravidel pro řešení problémů, Výbor nicméně zastává názor, že fond pro řešení problémů musí mít k dispozici nutné a dostatečné finanční prostředky, které potřebuje k řádnému plnění svých úkolů. Při stanovování cílové úrovně fondu, který je financován z příspěvků bank, bude možné zohlednit různá pravidla uplatňovaná v jednotlivých oblastech v rámci ozdravných postupů finančního odvětví. V této souvislosti Výbor znovu opakuje svůj postoj, který vyjádřil v souvislosti se směrnicí BRRD, tedy že po určité stanovené době je třeba přezkoumat kritéria pro určování ex-ante příspěvků bank. Pozornost se také musí věnovat možnému zdvojení nákladů v důsledku prolínání systémů členských států a EU.

2.1

Návrh na vytvoření jednotného mechanismu pro řešení problémů (Single Resolution Mechanism, SRM) a jednotného fondu pro řešení problémů bank  (1) předložený Evropskou komisí je součástí vývoje směřujícího k evropské hospodářské a měnové unii, včetně bankovní unie. Zakládá se na článku 114 SFEU, který umožňuje přijímat pravidla týkající se vytvoření a fungování vnitřního trhu.

2.2

Tato bankovní unie, jež bude zahrnovat všechny členské státy eurozóny a také členské státy mimo eurozónu, které se k ní budou chtít připojit, bude realizována prostřednictvím řady kroků:

2.3

Kromě toho lze rovněž připomenout návrhy Komise z roku 2010 na harmonizaci státních systémů pojištění vkladů. Účelem tohoto systému je chránit drobné střadatele před následky úpadků do výše vkladů prvních 100 000 EUR.

2.4

SRM by měl fungovat takto:

2.5

Plánovaný jednotný fond pro řešení problémů bank je spravován jednotným výborem pro řešení problémů. Tento fond musí zaručit, aby v průběhu restrukturalizace banky byla k dispozici finanční podpora.

2.5.1

Tento fond je společný pro všechny zúčastněné země v SRM. Jeho financování zajišťují všechny finanční instituce ze zúčastněných zemí, které každým rokem platí příspěvky na základě ex ante a nezávisle na všech opatřeních v oblasti řešení problémů.

2.5.2

Účelem fondu je v prvé řadě zajistit finanční stabilitu. Nemá za úkol absorbovat ztráty ani poskytnout řešené instituci kapitál. Nelze jej tedy považovat za záchranný fond. Není ani fondem pro pojištění vkladů a nemá jej nahrazovat. Naproti tomu však je fond určen k zajištění účinnosti opatření v oblasti řešení problémů.

3.1

Jak bylo od roku 2012 několikrát řečeno, integrovaný finanční rámec nebo bankovní unie je zásadní součástí opatření politiky, jež mají Evropu přivést zpět na cestu k hospodářské obnově a růstu (4). V tomto směru musí přispět také další opatření a rovněž posílená hospodářská koordinace.

3.2

Výbor již dříve na význam bankovní unie poukazoval a upozorňoval, že v dlouhodobějším horizontu není možné udržet zónu s jednotnou měnou, ale 17 finančními a dluhopisovými trhy, zejména v podmínkách krize, jež v plném světle ukázala roztříštěnost této zóny. Bankovní unie je tedy nepostradatelná a má prvořadý význam pro sdílení rizika, ochranu držitelů vkladu (také prostřednictvím úpadkového řízení), znovuzískání důvěry a obnovení financování podniků ve všech členských státech (5).

3.3

Výbor také rovněž již dříve požadoval, aby Komise co nejrychleji vypracovala harmonogram a navrhla podrobnosti SRM. To mimochodem platí také pro další příslušné cíle, jako je například řízení případných krizových situací v rámci společných opatření dohledu. Bankovní unie by tím získala na důvěryhodnosti a stala by se společným základem celého jednotného trhu.

Mezitím bylo rozhodnuto, že SSM a CRR/CRD IV by měly začít fungovat od roku 2014 a BRRD a SRM od roku 2015. Rada by tedy měla přijmout celý soubor opatření včas.

3.4

Výbor rovněž vyjádřil své přesvědčení, že SRM by v pozdější fázi mohl převzít doplňující funkci koordinace při řízení krizových situací. Dohled a řešení problémů však musí jít ruku v ruce, neboť cílem není, aby byla na evropské úrovni přijímána rozhodnutí o uzavření nějaké banky, jehož následky by nesl členský stát, jenž by musel uhradit náklady na zaplacení vkladů (6).

3.5

Návrh směrnice BRRD, který byl zveřejněn v polovině roku 2012, vytváří rámec pro předcházení bankovních krizí v členských státech, zabezpečení finanční stability a zmírnění tlaku na veřejné finance.

3.6

Po vstupu v platnost směrnice BRRD zajistí určitou míru harmonizace vnitrostátních předpisů týkajících se řešení problémů bank a upraví spolupráci orgánů pro řešení v případě úpadku bank, zejména těch nadnárodních.

3.7

SRM zachází dále. Na rozdíl od směrnice BRRD zavádí SRM jednotná rozhodnutí o řešení problémů a využívání příslušných finančních zdrojů na úrovni EU pro všechny členské státy eurozóny a ty členské státy mimo eurozónu, které se k ní budou chtít připojit.

3.8

Výbor vítá, že v rámci SRM bude vytvořen evropský orgán a evropský fond, jež jsou dobrým a logickým navázáním na směrnici BRRD. Jak dohled, tak i řešení problémů by tedy měly být prováděny orgány stejné úrovně.

3.9

Směrnice BRRD bude sloužit jako soubor pravidel pro rozvoj bank na celém vnitřním trhu, a nařízení se na ní velkou měrou zakládá. Vzhledem k tomu, že nařízení navazuje na směrnici, je třeba mezi oběma předpisy zajistit soulad a odstranit nesrovnalosti.

3.10

Výbor zastává názor, že pro dokončení vnitřního trhu má zásadní význam co nejlepší vzájemné sladění mezi směrnicí BRRD a nařízením o SRM. Proto je třeba usilovat o maximální harmonizaci směrnice BRRD. V zájmu zajištění co nerozsáhlejších rovných podmínek pro všechny a důsledného provádění pravidel musí být směrnice BRRD prováděna v různých členských státech jednotně. Při dalším provádění SRM musí být také maximálně zohledněny výsledky jednání ohledně směrnice BRRD.

3.11

Vzhledem k tomu, že návrhy obsažené v nařízení o SRM obsahově navazují na návrh směrnice BRRD, Výbor rovněž připomíná otázky, na které v této souvislosti upozorňoval. K nim patří mimo jiné požadavek na bližší objasnění některých nových nástrojů, které ještě neprošly testem systémové krize (7). Kromě toho je třeba věnovat pozornost souladu nařízení se stávajícími předpisy, tedy zajištění právní jistoty.

4.1

Bylo by vhodné rychle pokročit s uplatňováním celkového rámce pro bankovní unii, aby se překonala stávající fragmentace finančních trhů a přispělo k odstranění existující vazby mezi veřejnými financemi a bankovním sektorem.

4.2

Výbor znovu opakuje, že je třeba co nejdříve zavést harmonizovaný rámec pro ozdravný postup a řešení problémů bank. Tento rámec musí obsahovat účinná přeshraniční nařízení, aby dokázal zajistit integritu jednotného trhu. SRM je jeho potřebným doplňkem, a proto Výbor rovněž vítá předkládané texty.

4.3

Provádění SRM pak musí být mít podporu a ukotvení v plně harmonizovaném rámci pro ozdravný postup a řešení problémů bank, jenž bude základním rámcem pro řešení problémů bank v celé EU.

4.4

SRM by měl nejen poskytovat společný rámec pro řešení problémů bank v bankovní unii, které se nacházejí v úpadku, a tím zajišťovat rovné podmínky pro všechny v této oblasti, ale měl by se také stát co nejjednodušším, efektivním a účinným nástrojem, jejž je v případě potřeby a zejména v kritických situacích možné uplatnit se vší potřebnou rychlostí, a to jak ve vnitrostátním, tak i přeshraničním kontextu.

4.5

Z hlediska jednotného výboru pro řešení problémů je důležitá zejména jeho nezávislost, odborná způsobilost a demokratická kontrola, která je nad ním vykovávána. Jednotný výbor pro řešení problémů se musí opírat o silný právní základ, měl by však mít povinnost svá rozhodnutí zdůvodňovat, zajišťovat transparentnost, demokratickou kontrolu a ochrany práv institucí Unie. Pravomoci jednotlivých orgánů dohledu by měly být jasně vymezeny a složení jednotného výboru pro řešení problémů by mělo důsledně dodržovat rovnováhu mezi zástupci státních a evropských subjektů. Jednotný výbor a jeho členové musí mít nezbytnou odbornou způsobilost v příslušných oblastech.

4.6

Zřízení jednotného výboru by mělo být považováno za rozhodující krok pro další budování bankovní unie a SRM. Nicméně je třeba neztratit ze zřetele širší rámec SSM a BRRD, a bylo by tedy zřejmě vhodnější nepředjímat další vývoj v této oblasti.

5.1

Jednotný fond pro řešení problémů bank musí zaručit, aby v průběhu restrukturalizace banky byla k dispozici finanční podpora. Výbor znovu opakuje, že podporuje Komisi v jejím úsilí směřujícím k vytvoření evropského systému mechanismů financování včetně SRM, jenž by měl zajistit, aby všechny instituce ve všech členských státech podléhaly stejně účinným mechanismům financování k řešení problémů. Toto zajištění stejných podmínek je v zájmu všech členských států a také v zájmu jednotného finančního trhu, neboť přispívá ke stabilitě a rovným podmínkám hospodářské soutěže (8). Stejně tak je zřejmě třeba věnovat pozornost ochraně drobných střadatelů prostřednictvím systémů pojištění vkladů.

5.2

Výbor proto vítá, že jednotný mechanismus pro řešení problémů je doplněn specifickými finančními pravidly. Má-li být rozvoj v prvé řadě financován z nástroje odepsání závazků (bail-in), aby akcionáři a další věřitelé absorbovali prvotní ztráty, a dalších nástrojů obsažených v nařízení, měl by být jednotný mechanismus pro řešení problémů v optimálním případě doplněn jednotným fondem, jehož cílem bude odstranění existující vazby mezi veřejnými financemi a bankovním sektorem.

5.3

Výbor žádá, aby byl co nejrychleji ujasněn právní základ tohoto fondu, včetně otázky, zda je třeba změnit Smlouvy.

5.4

Jakmile budou ujasněny potřebné aspekty, měly by se zahájit přípravné práce ke zřízení fondu, při tom však je třeba nepředjímat vývoj a provádění v oblasti SSM a BRRD.

5.5

Zavedení společného systému přináší také důležité výzvy a musí se dbát na to, aby se již od počátku v co největší možné míře zabránilo vzniku nežádoucích důsledků, nebo je co nejvíce omezit, a řešit všechny problémy předem. Příkladem může být morální riziko.

5.6

Ačkoli bude fond využíván až v pozdějších fázích mezi dvěma nástroji a zejména po pravidlech nástroje bail-in, a přesto, že prostředky z fondu jsou omezeny pouze na specifické účely, je i tak důležité, aby měl dostatečný objem a aby do něj přispívaly všechny finanční instituce.

5.7

Při stanovování cílové úrovně fondu je třeba zohlednit stávající posílený obezřetnostní rámec, preventivní opatření a úlohu plánů obnovy a plánů řešení problémů pro předcházení krizím, zvýšené kapitálové rezervy, nové mechanismy pro řešení problémů včetně nástroje bail-in a další opatření pro obnovu finančního odvětví. Účelem těchto pravidel a nástrojů je totiž omezit pravděpodobnost úpadku banky. Výbor by proto chtěl znovu zopakovat, jaký postoj zaujal k BRRD v souvislosti se SRM a zejména, že musí být možné provádět pravidelný přezkum kritérií pro příspěvky ex ante  (9).

5.8

Ze stejných důvodů a v zájmu předcházení negativním následkům pro občany a podniky se musí věnovat důkladná pozornost možnému zdvojení nákladů pro banky v důsledku dvouúrovňové struktury orgánů příslušných k řešení, tedy na úrovni členských států a na evropské úrovni.