15.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/21

1.1

EHSV vítá s uspokojením a silnou nadějí opatření přijatá v poslední době Evropskou komisí, Evropským parlamentem, Radou, ostatními orgány EU a různými členskými státy ve prospěch sociálního začlenění a integrace evropských Romů, včetně rámcové strategie Evropské komise a přijetí vnitrostátních strategií integrace Romů.

1.2

EHSV současně upozorňuje na skutečnost, že „celkově toto úsilí nedokázalo rozhodujícím způsobem zabránit v diskriminaci, jíž trpí značná část Romů, ani zlepšit jejich kvalitu života a jejich životní příležitosti …“.

1.3

EHSV již v roce 2011, v průzkumném stanovisku věnovaném této otázce (1), vyjadřoval obavy ohledně přijetí vnitrostátních strategií integrace Romů občanskými a romskými organizacemi a přednesl několik návrhů.

1.4

Závěry studie, kterou si objednal EHSV a která byla provedena ve 27 členských státech, se shodují se závěry studií provedených Koalicí pro evropskou politiku určenou Romům (ERPC) a dalšími občanskými organizacemi: zřetelně ukazují nejen velký nedostatek informací a velmi rozsáhlou nespokojenost, ale též široce sdílenou frustraci a nedůvěru mluvčích romské komunity, občanských organizací a jejich představitelů. Ukazuje se, že vnitrostátní strategie integrace Romů neumožnily u této komunity potvrdit rostoucí očekávání a upřímnou naději, že strategie by mohla zásadní měrou přispět k citelnému zlepšení integrace Romů ve společnosti.

1.5

Prostředky a zdroje, jež jsou k dispozici pro plnění cílů vnitrostátních strategií integrace Romů, se nejeví jako dostatečné k tomu, aby neutralizovaly přetrvávající účinek diskriminace a vyloučení a jeho negativní dopady na kvalitu života a životních příležitostí romských občanů. Z tohoto důvodu EHSV upozorňuje na význam koordinování politik a plánování zdrojů přiměřených zamýšleným cílům.

1.6

EHSV je toho názoru, že plánování a provádění vnitrostátních strategií integrace Romů musí vycházet z nároků na zajištění dodržování lidských a základních práv.

1.7

EHSV trvá na tom, že je důležité považovat boj proti diskriminaci ve všech oblastech společenského života za prioritu.

1.8

EHSV zastává názor, že je nezbytné zobecnit pozitivní přístup k sociální situaci Romů a že pro provádění integračních politik je rozhodující, aby jednotlivci měli sílu a možnost nakládat s vlastním osudem a k tomu potřebné nástroje.

1.9

EHSV podporuje vytvoření sítě národních kontaktních bodů pro Romy s patřičnými pravomocemi, kterou předpokládá Evropská komise, a zdůrazňuje, že organizovaná občanská společnost – a zejména romské organizace a zástupci hájící zájmy tohoto společenství – musí být plně zapojena do celého procesu zavádění vnitrostátních strategií integrace Romů (příprava, provádění, monitorování a vyhodnocení).

1.10

Monitorování a vyhodnocení vnitrostátních strategií integrace Romů musí být dlouhodobě posíleny na základě vědeckých argumentů a za využití nezávislých hodnotitelů. Je důležité zavést systém umožňující tyto procesy financovat.

2.1

V dubnu 2011 přijala Evropská komise velmi důležitý strategický dokument s názvem Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (2). Poprvé v historii EU a v úzkém sepjetí s hlavními body strategie Evropa 2020, na základě ustanovení Listiny základních práv EU a závěrů vademeka Deset společných základních zásad pro začlenění Romů (3), stanovuje toto sdělení hlavní strategické cíle. Seskupuje politické výzvy do čtyř oblastí, jimiž jsou: přístup ke vzdělání, práci, zdravotní péči a bydlení. Sdělení dále klade mimořádný důraz na spolupráci s organizacemi občanské společnosti a romskými organizacemi. Vyslovuje se pro vytvoření a uplatnění spolehlivého mechanismu pro monitorování a vyhodnocení a současně žádá členské státy o přípravu, přijetí a zaslání vnitrostátních strategických dokumentů Evropské komisi do konce roku 2012.

2.2

Rada ve svých závěrech (4) podporuje body, které ve svém sdělení zdůraznila Evropská komise (5), a uvádí:

„(Rada vítá) sdělení Komise (…) a vybízí [členské státy] ke stanovení dosažitelných vnitrostátních cílů (…), jakož i k zavedení mechanismu monitorování a k zajištění lepší dostupnosti stávajících finančních prostředků EU pro projekty v oblasti začleňování Romů“ a zdůrazňuje, že je nezbytné:

3.1

EHSV vítá s uspokojením a silnou nadějí opatření přijatá Evropským parlamentem, Evropskou komisí, Evropskou radou, ostatními orgány EU a různými členskými státy ve prospěch sociálního začlenění a integrace evropských Romů i úsilí, které bylo poslední dobou ještě zvýšeno.

3.2

Zdůrazňuje, že je klíčové, aby „zástupci a členové romských komunit byli aktivně zapojeni do procesu plánování a provádění na každé úrovni (EU, vnitrostátní, regionální a místní)“.

3.3

EHSV si přeje „podílet se na monitorování a hodnocení těchto politik na základě mandátu občanské společnosti, kterým disponuje, a přitom vychází ze skutečných vazeb, jež ho spojují s organizacemi občanské společnosti členských států. Má v úmyslu začlenit se do jednání mezi orgány EU a organizovanou občanskou společností a podílet se jakožto aktivní partner na evropské platformě pro začleňování Romů a stejně tak na dalších formách strukturovaného dialogu“.

—

různé dokumenty Evropské komise o procesu přípravy vnitrostátních strategií a jejich obsahu;

—

dokumenty o aktivitách souvisejících se zapojením-pozorováním a šířením informací OSI, zejména v nových členských zemích (7);

—

dotazníky Koalice pro evropskou politiku určenou Romům (ERPC);

—

zprávy o obsahu strategií a procesu jejich přípravy sestavené organizacemi občanské společnosti působícími v otázkách, jež souvisejí s Romy, jako jsou ERIO (Evropské romské informační středisko) či Centrum Amalipe;

—

výsledky on-line dotazníků týkajících se 27 členských států, jež připravil EHSV.

5.5.1

Je zde velké nebezpečí, že pozitivní atmosféra, která vládne v EU v souvislosti s otázkami týkajícími se Romů, zůstane bez využití a nahradí ji nový neúspěch se závažnými důsledky. Právě proto se EHSV domnívá, že je zvláště důležité, aby veřejné politiky byly neustále provázeny monitorováním a přezkumem z hlediska vnitrostátních strategií integrace Romů, aby jejich případné negativní, či dokonce nepříznivé dopady nepřevážily nad zamýšlenými kladnými přínosy strategií. Je třeba zavést účinné mechanismy pro koordinaci a úpravy politik.

5.5.2

Projednávání vnitrostátních strategií integrace Romů ukazuje, že existují rozdíly vyvolávající obavy mezi uváděnou politickou vůlí skoncovat s diskriminacemi a sociálním vyloučením Romů na straně jedné a účinností nástrojů, zdrojů a mechanismů daných k dispozici na straně druhé. EHSV doporučuje jednat rozhodněji než dříve proti využívání tohoto tématu k politickým účelům.

5.6.1

EHSV se domnívá, že je nezbytné, aby vize vnitrostátních politik integrace Romů byla vždy založena na nárocích, což by mělo zajistit, že občané členských zemí budou moci plně užívat stejných základních práv zaručených evropskými právními předpisy a dále mezinárodními smlouvami a úmluvami o lidských právech.

5.6.2

Boj proti diskriminaci ve všech oblastech společenského života je třeba považovat za prioritu. EHSV je toho názoru, že politiky EU a členských zemí v otázce boje proti diskriminaci by měly ještě lépe umožnit odhalování případů diskriminace a postihy v souladu s evropskými právními tradicemi.

5.6.3

Je nezbytné hájit lidská práva romských migrantů a umožnit, aby tato práva byla plně uplatňována. Za tím účelem je třeba do nich zařadit právo na vzdělání a právo na zdravotní péči odpovídající úrovně. Namísto politiky vyhošťování by v rámci možností bylo třeba provádět vyváženější politiku s cílem začlenit migrující Romy pocházející z členských zemí Unie (evropské občany).

5.6.4

Zvláštní úsilí je třeba věnovat tomu, aby se dosáhlo toho, že začlenění Romů do sdělovacích prostředků, vzdělávacího světa a ostatních oblastí veřejného života bude běžným postupem. Je třeba zahájit programy, jež by seznamovaly s romskou historií a kulturou a současně by upozorňovaly na potíže Romů, kteří jsou diskriminováni a vyloučeni. Je důležité, aby se sami Romové podíleli na tomto procesu zvyšování povědomí společnosti.

5.6.5

V rámci vnitřně soudržného postupu je třeba odhalovat všechny případy rasismu a xenofobie a případně je i soudně stíhat. V tomto ohledu osoby, které významně ovlivňují veřejné mínění, zejména politická a mediální elita, nesou zcela zvláštní odpovědnost.

5.6.6

Je třeba vystříhat se kriminalizace Romů jako etnické skupiny a dále projevů, které je spojují s negativními společenskými jevy (trestná činnost, jednání neodpovídající obecným společenským normám atp.). Rovněž je nutné zajistit, aby takové projevy zmizely. Je třeba dbát na to, aby se tak stalo zejména v systému trestního soudnictví a ve sdělovacích prostředcích.

5.6.7

EHSV potvrzuje, že je třeba celkově rozšířit pozitivní přístup k sociální situaci Romů. Doporučuje, aby se instituce EU a jejich sítě snažily neukazovat Romy a jejich společenství výlučně v problematickém sociálním rámci a jako ty, kdo přinášejí problémy, ale spíše aby dělaly v Evropě reklamu romským společenstvím a jednotlivcům, kteří mají úspěch, představují vzor pro vzestup Romů a jejich začlenění do společnosti a kteří se hlásí k tomu, že jsou Romové.

5.6.8

Provádění politik začleňování předpokládá existenci jednoho rozhodujícího faktoru: aby jednotlivci měli sílu, nástroje a schopnost utvářet svůj vlastní život. Politika jako celek i ve svých specializovaných součástech musí přispět k tomu, aby dotyční mohli rozhodovat – v rámcích stanovených právním státem – o vlastním osudu a aby většina společnosti byla schopná to akceptovat díky sdíleným zájmům.

5.7.1

EHSV zdůrazňuje, že občanská společnost nesmí být pasivní ozdobou procesu vnitrostátních strategií integrace Romů, ale musí být jeho aktivním činitelem.

5.7.2

Souhlasí se zavedením sítě romských vnitrostátních kontaktních bodů, jež předpokládá Evropská komise, ale zdůrazňuje, že to má smysl, pouze pokud budou mít náležité přiměřené výsady a zdroje, zvláště finanční. Každopádně jejich činnost musí mít podobu úzké a institucionalizované spolupráce s organizacemi občanské společnosti.

5.7.3

Bylo by vhodné zapojit do hodnocení strategických programů evropskou platformu pro začleňování Romů. K tomu je však třeba posílit její fungování.

5.7.4

Organizovaná občanská společnost včetně romských organizací a zájmových skupin se musí zapojit do všech složek procesu vnitrostátních strategií integrace Romů (plánování, provádění, monitorování a vyhodnocení), a to nejen na vnitrostátní, ale i na regionální a místní úrovni. Tento přístup se musí použít ve všech fázích procesu rozhodování a je třeba stanovit jeho provozní postupy, místa pro dosažení dohody, postupy zaručující transparentnost, nástroje a zdroje.

5.7.5

EHSV zdůrazňuje, že je třeba zavést politiku, jež usnadní zapojení do společnosti občanům, kteří se považují za příslušníky té či oné romské komunity a která by zhodnotila jejich společenskou integrovanost. K tomuto účelu je rovněž třeba zřídit podpůrný nástroj.

5.8.1

Vzhledem k tomu, že s monitorováním a hodnocením se obecně v rámci vnitrostátních strategií integrace Romů členských států nepočítá nebo představují pouze jejich nedostatečně propracovanou složku, EHSV žádá, aby každý členský stát doplnil v tomto ohledu svůj program a určil odpovědné organizační subjekty a institucionální postupy, ukazatele související s těmito cíli, metodu hodnocení, informační zdroje atd.

5.8.2

Vnitrostátní strategie integrace Romů musí být rovněž přezkoumány a musí být podrobeny souvislému monitorování, aby bylo možné zjistit, zda v pěti hlavních oblastech působení rámcové strategie stanovují globální a vnitřně soudržné politiky, zda doplňují stávající nedostatečné rámce a zda v tomto ohledu zaručují náležité akční programy, jakož i související finanční nástroje.

5.8.3

Členské státy musí zajistit, aby vnitrostátní strategie integrace Romů byly v souladu s vnitrostátními, regionálními i místními politikami rozvoje a aby bylo možné přibrzdit či vyvážit nežádoucí účinky těchto politik na cíle vnitrostátních strategií integrace Romů.

5.8.4

EHSV doporučuje, aby Evropská komise zřídila v každém členském státě síť nezávislých expertů, kteří by vypracovali odůvodněné hodnocení vnitrostátních strategií integrace Romů. Dále požaduje, aby členské státy vyčlenily zdroje, a to i v provozních programech, na monitorování společenstvím a (nezávislé) hodnocení organizacemi občanské společnosti. Je naprosto nezbytné začlenit do financování programů složku „monitorování a hodnocení“.

5.8.5

EHSV doporučuje, aby odborníci z národních statistických úřadů pod koordinací Eurostatu vypracovali ukazatele nezbytné k monitorování založenému na průkazných prvcích strategií věnovaných Romům, jakož i jednotnou statistickou metodu pro definování ukazatelů.

5.9.1

EHSV zdůrazňuje, že je třeba naplánovat zdroje, které budou odpovídat cílům přijatým v politických dokumentech a které budou pocházet z odlišných rozpočtových položek.

5.9.2

Krize se dotýká především nejzranitelnějších. K dosažení cílů strategie Evropa 2020 bude možná třeba provést úpravy jak v politice související se zdroji, tak z hlediska přizpůsobení priorit vývoji situace. O těchto úpravách však musí být rozhodnuto transparentně a v rámci takového rozhodovacího postupu, který zaručí konsensus s představiteli zainteresovaných osob.