18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/120

—

vítá iniciativu Komise přezkoumat směrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru a doprovodné sdělení Veřejně přístupné údaje, neboť mohou mít hodnotný přínos pro občany, podniky a veřejnou správu a mohou přispět k vytváření nových pracovních míst a zlepšení kvality veřejných služeb;

—

vyzdvihuje význam existence nových společných pravidel a postupů pro správu opakovaného použití informací veřejného sektoru, které zajistí totožné základní podmínky pro všechny účastníky evropského informačního trhu, podmínky pro to, aby opakované použití takových informací bylo průhlednější, a zabrání narušování vnitřního trhu;

—

poznamenává, že místní a regionální orgány jsou mezi hlavními cílovými skupinami, jichž se týkají opatření Digitálního programu, k nimž patří revize směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru a sdělení o veřejně přístupných údajích, a že hrají významnou úlohu při provádění tohoto programu;

—

považuje za důležité, aby opakované použití údajů veřejného sektoru plně dodržovalo unijní i vnitrostátní právní předpisy na ochranu soukromí. Používání veřejně přístupných údajů musí respektovat rovněž práva duševního vlastnictví třetích stran a zajistit, aby byla při kombinování veřejně přístupných údajů při opakovaném komerčním použití zachována stejná úroveň ochrany údajů a ochrany soukromí, jakou musí dodržovat veřejný sektor u svých údajů.

Zpravodajka

Anne KARJALAINEN (FI/SES), členka zastupitelstva města Kerava

Odkazy

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru

COM(2011) 877 final

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Veřejně přístupné údaje – Hnací síla inovací, růstu a transparentní správy

COM(2011) 882 final

1.

VR vítá iniciativu Komise přezkoumat směrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru a doprovodné sdělení Veřejně přístupné údaje, neboť mohou mít hodnotný přínos pro občany, podniky a veřejnou správu a mohou přispět k vytváření nových pracovních míst a zlepšení kvality veřejných služeb (1);

2.

konstatuje, že cílem směrnice o informacích veřejného sektoru, jež byla přijata v roce 2003, bylo usnadnit opakované komerční použití informací veřejného sektoru v Unii prostřednictvím vytvoření základních podmínek pro snazší opakované použití. Směrnice o informacích veřejného sektoru obsahuje rovněž ustanovení o nediskriminaci, vybírání poplatků, výhradních dohodách, průhlednosti, udělování licencí a praktických nástrojích usnadňujících vyhledávání a opakované použití veřejných dokumentů. Co se týká těchto dokumentů, jsou města a regiony současně zainteresovanými stranami a poskytovateli služeb;

3.

konstatuje, že ve sdělení o veřejně přístupných údajích z roku 2011 Komise poznamenává, že navzdory dosaženému pokroku stále přetrvává řada překážek ve využívání informací veřejného sektoru, jako je neschopnost vidět jejich ekonomický potenciál, nedostatek informací o dostupných informacích veřejného sektoru, technické a praktické problémy, které brání opakovanému použití;

4.

poznamenává, že přezkum směrnice tvoří součást Digitální agendy pro Evropu, který je sám součástí strategie Evropa 2020, jež má přeměnit Evropu v „inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti“ (2);

5.

zdůrazňuje, že největší výzvou, která před Evropou v nejbližší budoucnosti stojí, bude vytvářet hospodářský růst a zároveň podporovat udržitelný rozvoj. Tyto dva cíle jsou v protikladu, který se ve strategii Evropa 2020 řeší tím, že se z udržitelného rozvoje stává absolutní priorita. Udržitelný rozvoj je rozvojem, který naplňuje potřeby moderní společnosti, aniž dělá kompromisy, jež budou muset zaplatit budoucí pokolení. Pro tvorbu udržitelného růstu má největší potenciál digitální ekonomika (3);

6.

zdůrazňoval význam opakovaného použití informací veřejného sektoru ke komerčním i nekomerčním účelům a investic do výzkumu pro podporu specifických činností a rozvoj budoucích aplikací pro zvýšení hodnoty informačních a komunikačních technologií (4);

7.

VR vyzdvihoval význam existence nových společných pravidel a postupů pro správu opakovaného použití informací veřejného sektoru, které zajistí totožné základní podmínky pro všechny účastníky evropského informačního trhu, podmínky pro to, aby opakované použití takových informací bylo průhlednější, a zabrání narušování vnitřního trhu (5);

8.

poznamenává, že místní a regionální orgány jsou mezi hlavními cílovými skupinami, jichž se týkají opatření Digitální agendy, k nimž patří revize směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru a sdělení o veřejně přístupných údajích, a že hrají významnou úlohu při provádění tohoto programu (6);

9.

konstatuje, že subjekty veřejného sektoru vytvářejí, shromažďují a mají v držení velké množství informací a obsahu. Informace veřejného sektoru jsou důležitým primárním materiálem výrobků a služeb s digitálním obsahem, a jejich velký potenciál není dosud v Evropské unii plně využit;

10.

zdůrazňuje, že proto, aby mohl být vyvinut trh pro opakované použití informací veřejného sektoru, je nutné revidovat exkluzivní dohody subjektů veřejného sektoru a soukromých firem, a uplatnit přístupy, které používají modely udělování licencí a poplatků, které usnadňují a optimalizují opakované použití informací veřejného sektoru a přesto zajišťují finanční prostředky k uchovávání a aktualizaci dokumentů. Je rovněž důležité zvážit a vyjasnit, jak lze mechanismy, jež jsou již nyní často využívány k řízení veřejných informací, organizovat tak, aby měly co nejvíce společného, a mohlo se tak využívat větší míry součinnosti (7);

11.

domnívá se, že je nutné určit objektivní způsob měření hospodářské hodnoty informací, protože mají veřejnou povahu a souvisí s veřejnými orgány (8);

12.

zdůrazňuje, že plného potenciálu opakovaného použití informací veřejného sektoru může být dosaženo užším zapojením místních a regionálních orgánů, což by mohlo výrazně přispět k podpoře opakovaného použití informací veřejného sektoru, a tím zlepšit podmínky pro podnikání a vytváření pracovních míst (9);

13.

vyzývá rozhodující politické činitele na místní a regionální úrovni, aby zvážili, jak mohou místní a regionální orgány propagovat veřejně přístupné údaje a opakované použití informací;

14.

považuje za důležité, aby opakované použití údajů veřejného sektoru plně dodržovalo unijní i vnitrostátní právní předpisy na ochranu soukromí. Používání veřejně přístupných údajů musí respektovat rovněž práva duševního vlastnictví třetích stran a zajistit, aby byla při kombinování veřejně přístupných údajů při opakovaném komerčním použití zachována stejná úroveň ochrany údajů a ochrany soukromí, jakou musí dodržovat veřejný sektor u svých údajů;

15.

zdůrazňoval nezbytnost zapojení místních a regionálních orgánů do široké spolupráce ke zlepšení interoperability systémů veřejné správy a zvýšení efektivnosti poskytování veřejných služeb (10);

16.

konstatuje, že revidovaná strategie Komise pro veřejně přístupné údaje je postavena na třech vzájemně se podporujících politických prvcích:

17.

bere na vědomí, že v přezkumech směrnice se zavádí zásada, že všechny informace, na které se výslovně nevztahuje některá z výjimek, lze opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely;

18.

zdůrazňuje, že návrh, který rozšiřuje oblast působnosti směrnice tak, aby zahrnovala i knihovny (včetně univerzitních knihoven), archivy a muzea, by měl zohlednit zvláštní účel těchto institucí, jejichž majetek je veřejně přístupný. Upozorňuje na to, že s rozšířením působnosti směrnice by se měly minimalizovat případné finanční dopady a neměla by se zvýšit administrativní zátěž pro tyto instituce ani by jim neměly vzniknout vysoké dodatečné výdaje. Upozorňuje, že kulturní instituce sice nesmí být k digitalizaci nuceny, nicméně navrhovaný způsob určování poplatků převyšujících mezní náklady by neměl mařit úsilí výše uvedených institucí o digitalizaci a dlouhodobou archivaci kvůli vysokým nákladům na digitalizaci a ukládání dat a snížení možností dosažení zisku;

19.

zdůrazňuje, že návrh rovněž omezuje výši poplatků, jež mohou být za informace veřejného sektoru vybírány, na mezní náklady vzniklé při jejich reprodukci a šíření, kromě výjimečných případů, kdy subjekt veřejného sektoru hradí podstatnou část nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů z užívání svých práv duševního vlastnictví. Navrhuje, aby bylo obecně možné zohlednit náklady spojené s plněním požadavků stanovených směrnicí o informacích veřejného sektoru také při stanovení částky;

20.

konstatuje, že od členských států se podle návrhu vyžaduje, aby zajistily dohled nezávislých orgánů nad záležitostmi souvisejícími s opakovaným použitím informací veřejného sektoru. Tento dohled však nepovažuje za nutný, pokud již členské státy učinily dostatečná opatření k zajištění dohledu nad veřejným sektorem. Členské státy musí Komisi předkládat výroční zprávu o stavu opakovaného použití informací veřejného sektoru a o postupech a opatřeních k jeho zajištění;

21.

bere na vědomí, že Komise má v úmyslu spolupracovat s členskými státy, subjekty veřejného sektoru a regionálními uskupeními konečných spotřebitelů na zřízení celoevropského datového portálu, jenž by poskytoval přímý přístup do celé řady datových souborů z celé EU, včetně údajů přístupných na portálu Komise;

22.

vyzývá Komisi, aby ve svých finančních programech propagovala opatření na podporu veřejně přístupných údajů a zohlednila při tom místní a regionální samosprávu;

23.

vyzývá veřejné subjekty, aby pokud možno zveřejňovaly údaje ve strojově čitelném formátu, konstatuje však, že směrnice nebude vyžadovat, aby byly všechny údaje převáděny do strojově čitelného formátu. To by mělo být jasně stanoveno i v bodech odůvodnění směrnice;

24.

věří, že opakované použití veřejně přístupných informací veřejného sektoru bude přínosné pro celou společnost. Rozvíjení nových metod s využitím vzájemně propojených veřejně přístupných údajů je krokem směrem k oblasti služeb zaměřených na uživatele. Přínosné mohou být i inovativní služby, nové podnikatelské modely a posílená efektivita veřejného sektoru (11);

25.

konstatuje, že podle studií Komise snadný přístup k údajům veřejného sektoru podporuje hospodářský růst a vytváří nové pracovní příležitosti, a to i pro malé podniky, bez ohledu na to, kde se nacházejí. V této souvislosti by zvláště malé a střední podniky měly být podporovány při opětovném využívání údajů a mělo by být zajištěno refinancování nezbytné k tvorbě, uchovávání a aktualizaci dokumentů veřejného sektoru;

26.

poznamenává, že opakované použití informací veřejného sektoru a hodnota veřejně přístupných údajů pro podnikání může mít pozitivní dopad na rozvoj celých regionů;

27.

poukazuje na to, že studie vypracované Komisí i další mezinárodní studie podporují názor, že sociální a makroekonomické přínosy zpřístupnění zdrojů veřejných údajů pro jejich opětovné použití jsou – podle zdrženlivého odhadu – podstatně větší, než ztráta budoucích příjmů z prodeje. K vynaložení dodatečných výdajů v situaci, kdy klesají příjmy, by však vzhledem k současným i nadcházejícím přísným rozpočtovým povinnostem ohledně splnění požadavků směrnice o informacích veřejného sektoru mohla být nezbytná cílená (podpůrná) opatření Evropské unie;

28.

připomíná, že hospodářská hodnota informace závisí na jejím obsahu. Hospodářské přínosy a nové inovace vznikají zejména kombinováním informací, např. zeměpisných informací s informacemi o službách;

29.

uznává, že zpřístupnění informací veřejného sektoru pro opakované použití bude mít pozitivní vliv na průhlednost, efektivnost a odpovědnost veřejných orgánů a přispěje k posílení postavení občanů a k podpoře demokracie. Informace tak budou ověřitelné a transparentní;

30.

zdůrazňuje, že veřejně přístupné údaje zlepšují znalosti o tom, z čeho vychází rozhodování a jeho kvalita, např. u rozhodování založeného na informacích v oblastech dopravy, využívání půdy a změny klimatu;

31.

poznamenává, že veřejně přístupné údaje a tzv. crowdsourcing poskytují místním médiím jedinečnou příležitost, aby prezentovaly místní rozhodování srozumitelným a zajímavým způsobem;

32.

upozorňuje, že veřejně přístupné údaje rovněž umožňují hospodárnější poskytování elektronických služeb a je toho názoru, že bude uchováváno méně duplicitních informací;

33.

vyzdvihuje, že široké otevření veřejně přístupných údajů pro opakované použití nejen vytváří nové podnikatelské činnosti, ale poskytuje také veřejným orgánům příležitost k rozvoji vlastních systémů a postupů a k rozvoji propojení mezi těmito systémy;

34.

zaznamenává, že mnoho produktů a služeb založených na informacích veřejného sektoru je přeshraniční povahy, a je toho názoru, že by podnikům mělo být usnadněno poskytování služeb v rámci celé EU;

35.

zdůrazňuje, že veřejně přístupné údaje napomáhají zlepšovat podmínky efektivního jednotného digitálního trhu, na němž lze zákazníkům nabízet jednoduchý, bezpečný a pružný přístup k digitálnímu obsahu a službám (12);

36.

poznamenává, že evropští občané – coby spotřebitelé i podnikatelé, i jakožto pracovníci v tvůrčích odvětvích a odvětví informatiky – těží z rozvoje jednotného digitálního trhu a ze služeb a informačních produktů, jež přinášejí veřejně přístupné údaje (13);

37.

poukazuje na to, že místní a regionální veřejné subjekty často nemají dostatečné zdroje, znalosti či finanční prostředky k rozvíjení inovací v oblasti služeb zaměřených na uživatele. Místní subjekty by se tedy měly podporovat a podněcovat k tomu, aby optimalizovaly údaje veřejného sektoru zpřístupněné developerům a podnikům, včetně malých a středních podniků, pro opakované použití, a tím poskytly nové obchodní příležitosti a vytvořili pracovní místa a zároveň potenciálně vytvořily úplně nové digitální služby, z nichž bude mít pravděpodobně užitek také místní a regionální veřejný sektor;

38.

poznamenává, že klíčovými aspekty udržitelného rozvoje jsou zajištění dodávek přírodních zdrojů a snižování uhlíkové stopy, ale že brzdí růst založený na výrobě. Hospodářský růst v Evropě by tedy měl vycházet z něčeho jiného než z navyšování výroby spotřebního zboží. Výrobky a služby produkované a obchodované elektronicky mohou vytvářet růst s menší zátěží pro přírodní zdroje. Zdůrazňuje však, že kvůli nárůstu elektronických transakcí – způsobenému v neposlední řadě nákupem výrobků a využíváním služeb, po nichž dříve nebyla poptávka – se zvyšuje spotřeba energie a zdrojů, jež jsou potřebné k výrobě elektronických nosičů;

39.

poznamenává, že veřejně přístupné údaje vytvářejí nové formy rozvoje inovačních činností digitálního obchodu. Informace veřejných úřadů jsou stále větší měrou dostupné k opakovanému použití ve strojově čitelných formátech, a podniky tak mohou s využitím těchto údajů rozvíjet a nabízet nové druhy služeb. Rozhraní informačních služeb a automatizované ověřování údajů snižuje objem práce související s manuálním ukládáním a korekturou údajů;

40.

zdůrazňuje, že veřejně přístupné údaje mohou být zdrojem inovací nejen u podniků, ale i u veřejných orgánů a výzkumných institucí, třetího sektoru i jednotlivců;

41.

poukazuje na to, že širší využívání informací vytváří hospodářské a sociální multiplikační účinky a synergie, např. zvyšováním dostupných zdrojů údajů ve výzkumu a vzdělávání;

42.

poznamenává, že z veřejně přístupných údajů pro opakované použití má užitek cestovní ruch – usnadňují poskytování služeb a informací o destinacích turistům v jejich jazyce;

43.

poznamenává, že opětovné používání dostupných informací umocňuje potenciál informačních a komunikačních technologií ke zvyšování energetické účinnosti, a tím i konkurenceschopnosti Evropské unie, a možnosti podnikání na místní a regionální úrovni (14);

44.

zdůrazňuje, že příležitosti pro inovace plynoucí z veřejně přístupných údajů by se rovněž měly zohlednit při provádění rámcového programu EU Horizont 2020;

45.

vítá skutečnost, že v období 2014–2020 budou prostředky pro financování evropské infrastruktury elektronických služeb pro veřejné údaje čerpány z nástroje pro propojení Evropy. Při vyčleňování finančních prostředků je rovněž nutné vzít v potaz potřeby místních a regionálních orgánů a výzvy, jež pro ně zpřístupnění zdrojů údajů pro opakované použití představuje;

46.

je přesvědčen, že pokud subjekty veřejného sektoru hradí podstatnou část svých provozních nákladů souvisejících s výkonem jejich veřejných úkolů z užívání svých práv duševního vlastnictví, je důležité, aby jim bylo povoleno vybírat poplatky za opakované použití dokumentů převyšující mezní náklady;

47.

poznamenává, že se místní a regionální orgány stále mohou potýkat s obtížemi v rámci přístupu, sběru, zpracování a opětovného využívání údajů vytvořených vnitrostátními orgány. Místní, regionální a celostátní orgány by měly úžeji spolupracovat, aby bylo možné veřejně přístupné údaje účinně využívat;

48.

je přesvědčen, že by měla být věnována zvláštní pozornost tomu, s jakým typem překážek a problémů se místní a regionální orgány a developeři setkávají při využívání informací veřejného sektoru, a co by se mělo udělat pro vyřešení těchto otázek. Důležité je také to, že dokumenty musejí být zpřístupněny ve strojově čitelných formátech a spolu se svými metadaty jen tehdy, pokud je to možné a vhodné;

49.

poukazuje na to, že technologie potřebná k zpřístupnění veřejných údajů je již na pokročilé úrovni, ale že na místní a regionální úrovni nutně nemusí být dostatečně zvládnutá a že zřejmě neexistují nástroje nutné k tomu, aby bylo možné vyhledat informace dostupné pro opětovné využití. Panuje zde také nedostatek dovedností, což znamená, že veřejně přístupné údaje se v rámci služeb poskytovaných veřejnosti nevyužívají dostatečně efektivně;

50.

poznamenává, že místní a regionální orgány, zejména menší obce, nemusejí mít zdroje či kapacity k zavádění rozsáhlých opatření v oblasti dostupnosti údajů, ale potřebují pomoc s tímto úkolem (pokyny a doporučení, reprodukovatelnou technickou infrastrukturu, jednotné datové katalogy, financování atd.);

51.

poznamenává, že mají-li být veřejně přístupné údaje úplně decentralizovány, bez jakékoli ústřední správy, bude pro developery a podniky obtížnější na základě takových údajů vyvíjet aplikace;

52.

poznamenává, že vzhledem k rozmanitosti místních a regionálních aktérů v Evropě bude pro developery obtížné vytvářet reprodukovatelné technické platformy a aplikace, a doporučuje, aby byly realizovány celoevropské projekty, v jejichž rámci by se aplikace koordinovaně vyvíjely a řídily; Příkladem může být projekt CitySDK, v rámci něhož spolupracuje řada evropských měst na vývoji aplikací a dochází mezi nimi při tom k výměně zkušeností;

53.

poukazuje na to, že základy pro veřejně přístupné údaje byly položeny a vstřebány. Jejich údržba již nebude vyžadovat takové zdroje jako během studijní fáze. Pro místní a regionální zaměstnance by se měly pořádat kurzy odborné přípravy v oblasti veřejně přístupných údajů, což by posílilo porozumění problematice veřejných údajů v jejich vlastní organizaci;

54.

poznamenává, že nestačí údaje zpřístupnit rozhodovacím subjektům a občanům, jelikož pro využívání informací jsou zapotřebí specifické dovednosti. V rámci kurzů a průběžné odborné přípravy by se měly vyučovat dovednosti v oblasti správy údajů a analýzy;

55.

zejména upozorňuje na fakt, že by návrh směrnice neměl negativně zasáhnout jádro činnosti knihoven, archívů a muzeí v digitálním prostředí. Výsledkem tohoto návrhu by neměl být stav, kdy je schopnost veřejného orgánu řídit jádro své činnosti ohrožena tím, že směrnice výrazně omezuje jeho možnosti vyvíjet finančně udržitelné činnosti využíváním sbírek ve spolupráci se subjekty veřejného a soukromého sektoru. Právě pokud jde o smluvní dohody, např. při záměru hromadné digitalizace, by se mělo zvážit udělení výhradních práv na přechodné období, pokud se to ukáže jako nezbytné pro poskytování služby ve veřejném zájmu;

56.

věří, že zvláštní pozornost by měla být věnována logistice nutné ke zvládnutí obrovského objemu dat, jež budou využívat aplikace vyvinuté a používané orgány veřejné správy;

57.

poznamenává, že existují různé úrovně dostupnosti veřejných informací a údaje, jejichž přístupnost podporuje sociální transparentnost (např. daňové osobní údaje), mohou, jsou-li přístupné na vyžádání, způsobit problémy s ochranou soukromí, pokud jsou zveřejněny v rámci opakovaného použití veřejných údajů;

58.

domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby byly na všech úrovních dodržovány bezpečnostní požadavky, aby se tak zabezpečila optimální úroveň ochrany soukromí a osobních údajů, zabránilo se neoprávněnému sledování jakýchkoliv osobních údajů a získávání profilu uživatelů např. v oblasti nákupních zvyklostí, zdravotního stavu, zdravotních záznamů atd. Na ochranu soukromí by se také mělo pohlížet z hlediska toho, jak lze údaje z různých složek automaticky slučovat za účelem vytváření vysoce osobních profilů jednotlivců;

59.

poznamenává, že zpřístupňování údajů s osobními informacemi, i pro účely výzkumu a vývoje (např. při lékařském výzkumu), je podmíněno odstraněním údajů umožňujících identifikaci jednotlivce a definováním překážek, jež tomuto kombinování brání. Orgány spravující základní údaje by se měly podněcovat k tomu, aby tyto údaje anonymizovaly. Anonymizované údaje lze také využívat při vývoji služeb, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, pokud bude vyloučeno, že se kombinací těchto anonymizovaných údajů s jinými údaji nedá dospět k dostatečně citlivým informacím o určité osobě. Náklady anonymizace smějí být také zohledněny při stanovování poplatků;

60.

poznamenává, že metadata jsou významným aspektem opětovného použití informací a že jejich zveřejňování ve standardizovaném formátu by zejména zkvalitnilo přeshraniční výměnu informací. Komise by měla vypracovat doporučení pro standardizovaný model metadat a měla by vycházet ze stávajících standardů (mj. z požadavků na metadata stanovených ve směrnici INSPIRE);

61.

upozorňuje na to, že návrh směrnice nesmí negativně ovlivnit plnění hlavních úkolů místních, regionálních a celostátních orgánů;

62.

považuje za nezbytné, aby byly na všech úrovních hájeny citlivé veřejné zájmy. Je třeba zabránit jakémukoliv použití, které tyto veřejné zájmy ohrožuje;

63.

domnívá se, že činnosti uvedené v návrhu směrnice tak, jak jsou formulovány, podle všeho nejsou v žádném rozporu se zásadami subsidiarity a proporcionality. V rámci konstrukce, provádění a správy opatření navrhovaných k povzbuzení opakovaného použití informací veřejného sektoru na podporu hospodářského růstu a vytváření pracovních míst, by měly být systematicky konzultovány místní a regionální orgány, aby se předešlo případnému riziku porušení těchto zásad;

64.

věří, že je obzvláště důležité uplatňovat zásadu subsidiarity koordinovanou akcí Evropské unie, členských států a místních a regionálních orgánů, která vede ke společné odpovědnosti jednotlivých zainteresovaných úrovní správy a opírá se o všechny zdroje demokratické legitimity a zastoupení subjektů, kterých se týká, jak je uvedeno v Bílé knize Výboru regionů o víceúrovňové správě věcí veřejných (15);

65.

poznamenává, že účelem návrhu na změnu směrnice není rozhodnout, které dokumenty by měly být v členských státech veřejné. Právní předpisy o veřejném přístupu k informacím budou nadále výhradně v pravomoci členských států. Navrhovaná ustanovení by se vztahovala na opakované použití dokumentů v případě, že jsou tyto dokumenty obecně přístupné i podle vnitrostátních předpisů o přístupu. V této souvislosti je ovšem třeba požadovat, aby byl definován pojem „obecně přístupných veřejných dokumentů“ a aby se vztahoval pouze na dokumenty, jejichž přístupnost stanoví právní řád daného členského státu;

66.

považuje za důležité, aby občané i podniky měli k dispozici jasné postupy podávání stížností a opravných prostředků v případě nesrovnalostí při opakovaném použití informací;

67.

poznamenává, že zlepšení a zpřístupnění veřejných informací pro opakované použití by mělo být dobře naplánováno a vycházet z údajů studie, dosavadních zkušeností a osvědčených postupů;

68.

poznamenává, že veřejné služby po internetu doposud až z příliš velké části spočívaly v tom, že se papírová byrokracie přesouvala na internet. EU a členské státy musí být v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány průkopníky v úsilí na evropské a národní úrovni zaměřeném na výraznější změny ve veřejných postupech a strukturách prostřednictvím využívání IKT, včetně využívání veřejně přístupných údajů, aby se zlepšila smysluplnost, kvalita a produktivita práce a účinnost orgánů veřejné správy a snížila byrokracie pro širokou veřejnost a podniky;

69.

je přesvědčen, že by Komise měla podpořit veřejně přístupné údaje prostřednictvím technických pokynů a doporučení, zveřejněním jednotného datového katalogu a zavedením jednotné licence pro veřejně přístupné údaje;