13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/143

—

návrh nařízení Rady a programy pro provedení programu Horizont 2020 musí mít silnější zaměření a dopad na každodenní praxi, místní a regionální úroveň tedy musí být vyzvány k aktivní účasti na dosažení cílů strategie Evropa 2020;

—

systém programu Horizont 2020 se třemi prioritami je pro evropský výzkum značným přínosem;

—

program Horizont 2020 by měl financovat výzkum a vývoj koncepcí, metod a dalších forem duševního kapitálu potřebných ke spolupráci regionů a měst, univerzit a podniků zaměřené na inovace a zhodnocení znalostí;

—

regiony a města by z činností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) měly učinit zásadní součást svého ústředního politického programu. Program Horizont 2020 a financování v rámci soudržnosti by měly být využívány k tvorbě koncepcí, nástrojů a dalších předpokladů, s jejichž pomocí mohou místní a regionální orgány aktivně podporovat inovace, brát na sebe riziko a investovat do praktických aplikací činností VaVaI, aby byla zajištěna regionálně přizpůsobená opatření;

—

VR navrhuje, aby strategickým cílem programu Horizont 2020 bylo vytvoření evropské kultury otevřené inovace prostřednictvím zacílených programů a dalších nástrojů. Inovační ekosystémy, klíčové technologie, veřejné zakázky a výzkumná infrastruktura vyžadují rozsáhlý rozvoj;

—

při obnově rámcového programu je třeba zjednodušit postupy v rámci tohoto programu a zvýšit dopad projektů VaVaI financovaných EU;

—

k dosažení stanovených cílů je rovněž zapotřebí změna smýšlení. VR vyzývá průkopnické regiony, aby vytvořily evropská konsorcia slučující různé schopnosti k vytvoření průlomových společenských inovací pro celoevropské využití;

—

Evropský inovační a technologický institut (EIT) může být specifickým přínosem také pro regionální úroveň.

Zpravodaj

pan Markku MARKKULA (FI/ELS), člen rady města Espoo

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

COM(2011) 809 final

1.

Návrh Komise je skvělým výchozím bodem pro definování činností EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) v příštím programovém období 2014–2020. Všechny regiony a všechny subjekty v rámci regionu mohou a měly by účinně využívat znalosti. Proto má nesmírný význam šíření a další rozvoj výsledků činností VaVaI v celé Evropě.

2.

K dosažení cílů strategie Evropa 2020 je důležité, aby politika soudržnosti EU přispívala k posílení dovednostní základny a činností v oblasti inovací na místní úrovni a také k rozvoji nástrojů a spolupráce podporujících meziregionální spolupráci v rámci Evropy. Tyto nástroje a spolupráce jsou zapotřebí pro zavádění výsledků programu Horizont 2020 na místní a regionální úrovni. Všechny regionální výzkumné činnosti financované z programu Horizont 2020 by měly zahrnovat rozměr „celosvětové excelence“, což usnadňují zásady inteligentní specializace. Kromě toho by se užší provázání programu Horizont 2020 se strukturálními fondy mělo také patřičně odrazit v operačních programech a ve strategiích pro výzkum, inovace a inteligentní specializaci.

3.

Návrh Komise je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Opatření programu Horizont 2020 jsou zaměřena tak, aby při provedení na úrovni EU umožnila dosažení co největší možné přidané hodnoty a dopadu. Tyto činnosti mohou posílit obecné zásady výzkumu a inovací, podpořit funkce členských států v oblasti výzkumu a zamezit překrývání. Je zvláště důležité, aby program pomohl dosáhnout kritické míry v klíčových oblastech a realizovat vysoce rizikový a dlouhodobý výzkum a vývoj, neboť to umožňuje sdílet riziko a dosáhnout šířky záběru a úspor z rozsahu, jakých by jinak nebylo možné docílit.

4.

zdůrazňuje význam programu Horizont 2020. Plánovaná výše financování 80 miliard EUR je zcela odůvodněná a minimální nutná vzhledem k úloze programu při provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a rovněž při realizaci a fungování Evropského výzkumného prostoru. Nicméně se zdůrazněním, že Evropa potřebuje překonat finanční krizi a vytvořit pevný základ pro vybrané priority ve svém celosvětovém působení, by program Horizont 2020 měl obsahovat nástroje zaměřené na změny v každodenní praxi a zajistit rychlejší společenské výsledky v podobě nových pracovních míst, inteligentního růstu a většího blahobytu jak v krátkodobém, tak i dlouhodobém horizontu;

5.

vítá cíl programu Horizont 2020 získat více inovací z výzkumu při zohlednění inovačního potenciálu. Je tedy otázkou zásadního významu, aby již před zahájením nového programového období regionální političtí činitelé, univerzity s vazbou na místní úroveň a výzkumné ústavy začaly aktivně vyvíjet společné regionální inovační strategie a prováděcí programy strategicky orientované na inteligentní specializaci a financované společně z různých zdrojů včetně obecních rozpočtů, příspěvků podniků a řady finančních nástrojů EU. V tomto smyslu je důležité, aby se evropská agenda pro výzkum a inovace a vnitrostátní a regionální inovační strategie vzájemně doplňovaly;

6.

žádá, aby plány tvořící program Horizont 2020 (co do obsahu, zacílení financování a nástrojů) byly hodnoceny z hlediska jejich dopadu a zejména jejich podpůrného účinku jako součást všech činností VaVaI probíhajících v Evropě. Horizont 2020 je z finančního hlediska obrovský program (80 miliard EUR na období 2014–2020). Co se akcí Marie Curie týče, lze však konstatovat pokles z téměř 1 miliardy eur v roce 2013 na pouhé 0,7 miliardy v roce 2014. Vzhledem k zásluhám programu by měly finanční náklady na tyto akce být srovnatelnější s náklady na Evropskou radu pro výzkum. Kromě toho představuje program Horizont 2020 pouze několik procent celkové evropské činnosti VaVaI, by rozhodování mělo zdůrazňovat evropský systém VaVaI jako celek a pro používání fondů programu Horizont 2020 stanovit jednoznačné priority;

7.

opakuje (1), že je třeba učinit smělé kroky na praktické úrovni a dát všem úrovním správy v členských státech – místní a regionální, ale také ústřední – větší odpovědnost a zapojit všechny ostatní zainteresované strany. V národních programech reforem je třeba uznat významnou úlohu místních a regionálních orgánů v přípravě a provádění strategie Evropa 2020. Kromě toho to vyžaduje sdílenou odpovědnost všech zúčastněných klíčových aktérů, kteří se prostřednictvím územních paktů zapojují do regionálních činností VaVaI;

8.

žádá, aby se města a regiony ujaly zásadní role ve vytváření nových typů smluv o společném podniku partnerství veřejného a soukromého sektoru s jednotlivci, v nichž bude kladen důraz na silnější postavení uživatelů, na otevřenou inovaci a na zhodnocení excelentních znalostí v zájmu podpory činností VaVaI, jež jsou nezbytné k nalezení inovativních řešení společenských problémů. Jak je již uvedeno v programu Horizont 2020, k dosažení stanoveného cíle, aby se Evropa dostala do vedoucí pozice v řešení velkých společenských problémů, musí být činnosti VaVaI ze své povahy multidisciplinární, víceodvětvové, vícerozměrové a multikulturní, což vyžaduje silné každodenní zapojení. Laboratoře přestaly být tradičním univerzitním zařízením, ale fungují jako regionální inovační ekosystémy a zkušební prostředí pro rychlé testování prototypů mnoha druhů inovací zaměřených na uživatele: nových produktů, postupů, struktur a systémů transformační a přenositelné povahy. Ty nelze vytvářet a udržovat bez aktivního zapojení místních a regionálních orgánů;

9.

zdůrazňuje význam regionální složky v programu Horizont 2020 pro realizaci cíle synergií mezi regionální politikou a politikou výzkumu. Výbor proto žádá zachování nástrojů a programů v rámci Horizontu 2020, jako jsou regiony znalostí a živé laboratoře. Tyto programy mají silný regionální rozměr, regionální účast a regionální dopad, posilují regionální inovační potenciál a přesahují rozměr pouhé „výměny znalostí“;

10.

trvá na tom, že program regiony znalostí nesmí být ukončen, a to ani z toho důvodu, že podobné iniciativy jsou organizovány a ve značné míře dotovány z fondů politiky soudržnosti. Naopak, program regiony znalostí by měl být využíván jako nástroj pro rozvoj regionální excelence a jeho objem by měl být výrazně zvýšen. Tento program může mít zásadní význam při pobízení a podpoře regionů k inteligentní specializaci, aby se staly bránou k intenzivnější evropské spolupráci a učení založenému na referenčním srovnávání. Učení založené na referenčním srovnávání je procesem, který se zaměřuje na společné vytváření systémových změn pomocí referenčního srovnávání a učení prostřednictvím spolupráce;

11.

navrhuje, že v zájmu plodné evropské spolupráce by program regiony znalostí měl zastávat zvláštní funkci spočívající ve financování výzkumu o začlenění regionálních aktivit do jednotlivých stěžejních iniciativ. Jedním z cílů programu regiony znalostí by tedy měla být podpora konkurenceschopnosti regionálních ekosystémů orientovaných na výzkum v oblastech digitální agendy a technologií účinně využívajících zdroje, a to jak v evropském, tak v celosvětovém měřítku, což následně vytvoří nové obchodní příležitosti pro zúčastněné malé a střední podniky, které mají klíčovou úlohu při uvádění inovačních produktů na trh a při jejich zavádění;

12.

je znepokojen tím, že ani víceletý finanční rámec Evropské unie navržený pro období 2014–2020, ani program Horizont 2020 nezmiňuje budoucnost programu Inteligentní energie – Evropa, který byl v současném programovém období pro inovace zásadní, pokud jde o místní řízení, finanční inženýrství, přilákání místních subjektů a občanů, dlouhodobou vizi a vytváření sítí, a umožnil zahájení iniciativ jako Pakt starostů a primátorů. Vyzývá proto k vytvoření zvláštního rozpočtového okruhu určeného pro netechnologická řešení v rámci programu Horizont 2020 v duchu programu Inteligentní energie – Evropa a v souladu s ním;

13.

V zájmu umocnění regionálního dopadu evropských činností v oblasti VaVaI je třeba se zabývat několika aspekty. Jsou to:

14.

připomíná, že klíčové otázky v souvislosti s VaVaI v regionech v celé Evropě jsou tyto:

15.

zdůrazňuje, že struktura programu Horizont 2020 se třemi prioritami vytváří příležitosti k dosažení strategických cílů strategie Evropa 2020. Máme-li na paměti, že program Horizont 2020 se soustředí na činnosti VaVaI na úrovni EU, jež by měly být katalyzátorem činností VaVaI v členských státech a regionech, měla by být při reformulaci nařízení o programu Horizont 2020 a souvisejících postupů zohledněna tato doporučení:

16.

Regiony by měly zvýšit svou připravenost využívat výsledky výzkumu. Na to je třeba zaměřit větší pozornost a financování. Rozvinuté kompetence, postupy a nástroje by měly poté být použity tak, aby znásobily výsledky výzkumu a ty měly celoevropské využití. Toho lze dosáhnout pouze intenzivnější součinností ve využívání všech nástrojů financování, tedy programu Horizont 2020, politiky soudržnosti a také vnitrostátních, regionálních a místních zdrojů. Společné využívání prostředků však nestačí, mimo něj jsou zapotřebí změny v operační kultuře a správních postupech. Zejména je zapotřebí posílit regionální spolupráci a společné učení v souvislosti s účinným využíváním strategií RIS3 (národní / regionální inovační strategie pro inteligentní specializaci).

17.

Doplňkovost programu Horizont 2020 s jinými programy financování EU včetně strukturálních fondů však musí zajistit, že také regiony a města, jež nejsou způsobilé k čerpání finančních prostředků z těchto fondů, budou podpořeny v rámci tzv. modelu „trojité šroubovice“ (zahrnující místní a regionální orgány, vzdělávací instituce a průmysl), pokud jde o inovace a zhodnocení znalostí. Za tímto účelem a s ohledem na význam programu Horizont 2020 pro EU jako celek by měl rozpočet určený na tento program předpokládat vyčlenění specifických prostředků na výzkum a rozvoj těchto vzájemných vztahů.

18.

K dosažení stanovených cílů je rovněž zapotřebí změna smýšlení. VR vyzývá průkopnické regiony, aby vytvořily evropská konsorcia slučující různé schopnosti k vytvoření průlomových společenských inovací pro celoevropské využití. Žádá také zvýšenou schopnost regionů a měst využívat program Horizont 2020 a další podobné iniciativy. Zvláštní důraz by měl být kladen na plné využití digitalizace a nových klíčových technologií při modernizaci regionální inovační politiky. Dále vybízí regiony, aby přešly k otevřené inovaci, v rámci vize partnerství mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru orientované na lidský prvek, v níž budou mít rozhodující úlohu vysoké školy a další znalostní instituce.

19.

zdůrazňuje doplňkový charakter programu Horizont 2020 vůči činnostem VaVaI v členských státech. Provádění programu Horizont 2020 by zejména mělo mít za následek vznik programů a dalších finančních nástrojů, které budou na evropské inovační politiky účinkovat jako katalyzátor, podpoří inovativní činnost a zvýší zapojení podniků, zejména malých a středních podniků. To vyžaduje povzbuzování k nesení rizika, které bývá s významnými inovacemi často spjato, a žádá rovněž zvýšení financování pro malé a střední podniky, zejména při rychlém testování prototypů, uvádění inovačních produktů na trh a jejich zavádění;

20.

požaduje provést změny v úloze Společného výzkumného střediska (JRC), jež by mělo asistovat při přijímání rozhodnutí na místní a regionální úrovni o nejnovějších výsledcích činností VaVaI. Toto zaměření by mělo být realizováno v úzké koordinaci s nejnovějším vývojem platformy inteligentní specializace. Namísto zpráv a dalších publikací by se výsledky měly mnohem více týkat financování pokusů a rychlého testování prototypů, aplikování poznatků z výzkumu na praktické postupy vedoucí ke změně ve všech částech Evropy, což zvýší kapitál využitelný k obnově na regionální a místní úrovni;

21.

věnuje zvláštní pozornost možnostem zajištění rozvoje a využívání nových účinných nástrojů se silným regionálním rozměrem. Politické pokyny již v programu Horizont 2020 existují. Ve zvláštním programu pro provedení programu Horizont 2020 jsou výslovně uvedeny dva prvky: význam pro regionální úroveň a koordinace se zdroji financování soudržnosti. Priorita společenské výzvy obsahuje zmínku o odstranění rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Evropě, např. využitím spolupráce mezi vynikajícími výzkumnými ústavy a méně rozvinutými regiony, odhalováním excelence v méně rozvinutých regionech a usnadněním přejímání poznatků z provádění dané politiky na regionální úrovni;

22.

apeluje na místní a regionální orgány, aby zastávaly v rámci programu Horizont 2020 aktivní úlohu. K co nejlepšímu zužitkování programu Horizont 2020 se místní a regionální orgány musí vypořádat s otázkou rozvoje meziregionální a celoevropské spolupráce. K tomuto účelu musí také využívat potenciálu evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (2). Musí být zejména schopny rozvíjet společné platformy (jako inovační fóra a testovací prostředí pro spolupráci, jež integrují reálný a virtuální svět) k podpoře otevřené inovace a regionálních inovačních ekosystémů. Aktivní evropská spolupráce by umožnila úspory z rozsahu a vytvoření širších trhů pro místní podniky a další rozvoj na místní úrovni. Inteligentní specializace – jakožto hlavní zásada programu Horizont 2020 i politiky soudržnosti – otevírá těmto možnostem nové obzory;

23.

zdůrazňuje, že provádění programu Horizont 2020 by mělo klást důraz na systémovou povahu řetězce činností VAVaI a jeho konečných článků, jinými slovy na komercializaci výsledků výzkumu na trzích. Nárůst iniciativ otevřené inovace vyžaduje více výzkumných činností orientovaných na inovativní přístup a inovační ekosystémy. Proto by multidisciplinární činnosti VAVaI měly být zaměřeny zejména na prostředky usnadňující inovační změnu, včetně prognóz, lidského kapitálu, kompetencí pro obnovu a systému měření pro hodnocení inovací;

24.

navrhuje, aby strategickým cílem programu Horizont 2020 bylo vytvoření evropské kultury otevřené inovace prostřednictvím zacílených programů a dalších nástrojů, např. k zapojení koncových uživatelů, občanů a organizací občanské společnosti do rozvoje metod a nástrojů pro otevřenou inovaci založených na IKT. Cíl by měl zahrnovat aktivity k vytvoření přenositelných zkušeností s řízením, metodami a nástroji otevřené inovace a s prostředím jejího využití. Je zapotřebí experimentální přístup, zejména v oblastech, kde inovace související s digitalizací mohou mít obrovský dopad, což jsou např. inteligentní města a inteligentní mobilita.

25.

Jedním z nejvýznamnějších přínosů, jenž se od programu Horizont 2020 očekává, je racionalizace správních postupů. Cílem by měla být témata výzkumu a flexibilní a transparentní systémy financování, jež jsou natolik přitažlivé, aby to univerzitám, výzkumným ústavů a podnikům stálo za to hledat rozsáhlou evropskou spolupráci a vynaložit na toto úsilí značný objem vlastních finančních prostředků. Co se týče monitorování výdajů z dotací, za přiměřená kontrolní opatření lze považovat, pokud jsou založena na vedení právně platného účetnictví každým subjektem a na běžném auditu. To by značně snížilo počet auditů prováděných úředníky EU a správy členského státu, na úroveň ještě nižší, než se plánovalo.

26.

žádá zjednodušení správy a zdůrazňuje, že administrativní postupy by vždy měly sloužit stanoveným cílům projektů. Zřízením jednotného kontaktního místa u Evropské komise lze zamezit roztříštění koordinace inovačních projektů. To je důležité zejména pro multidisciplinární projekty nebo projekty financované z různých evropských fondů;

27.

domnívá se, že je nezbytné změnit článek 24 návrhu nařízení o pravidlech pro účast (COM(2011) 810 final), jenž se týká nepřímých nákladů. Podle stávajícího navrhovaného modelu (paušální sazby) se nepřímé náklady stanoví za použití paušální sazby ve výši 20 % celkových přímých způsobilých nákladů. To by vytvářelo často zbytečné potíže s krytím skutečných nepřímých nákladů. Buď by měla být tato sazba výrazně zvýšena, nebo by mělo být i u nepřímých nákladů umožněno uznat skutečné náklady;

28.

vítá soulad programu Horizont 2020 a politiky soudržnosti a provázanost různých programů a finančních nástrojů EU. K zajištění nutných změn by však programy Horizontu 2020 měly být podrobněji definovány. To znamená, že každý program by měl přijmout kritéria zohledňující cíle daného programu, přitom by však všechny dodržovaly společnou zásadu, že projekt by měl zahrnovat účinná opatření zajišťující přenos výsledků výzkumu k využívání osobami nezapojenými do projektu. Ke zvýšení dopadu by využívání financování během projektu mělo být flexibilnější. Podstatné jsou výsledky, nikoli administrativa;

29.

opakuje podporu přístupu navrženému Evropským parlamentem, jenž je založen na „vědě a technologii“, či „vědě a inovacích“, vychází z pevných vědeckých/technických kritérií kvality, spočívá na realistických postupech řízení, uznává společné rysy a rozdíly mezi vědou, technologickým rozvojem a šířením na trhu (3);

30.

zdůrazňuje význam úzké spolupráce mezi aktivitami financovanými z programu Horizont 2020 a fondů politiky soudržnosti. V novém programovém období by financování z politiky soudržnosti měl být využíváno na cíle, které VR popsal ve svém stanovisku Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum. VR vyzval k vytvoření nového mechanismu, s jehož pomocí lze místním a regionálním orgánům přidělovat finanční zdroje, aby mohly zakoupit výsledky úspěšných výzkumných projektů, a splnit tak požadavky na kompetenci v regionálním inovačním rozvoji (4);

31.

navrhuje uplatnit na velkou část programu Horizont 2020 tato opatření, přičemž každý program zdůrazní témata nejvíce relevantní pro své cíle:

32.

Program Horizont 2020 by měl zajistit, aby v partnerství mezi univerzitami a průmyslem ve všech částech Evropy byly používány pokročilé metody a postupy. Je třeba se orientovat na zvýšení potenciálu u výstupů, jež dodávají více forem inovací z výzkumu, a také na rentabilní podniky, včetně těch fungujících ve veřejném sektoru.

33.

Mezinárodně úspěšné produkty – ať už se jedná o výrobky v úzkém slova smyslu či o systémy, služby či širší operační rámce – jsou výsledkem odborných znalostí špičkové světové úrovně založených na hodnotových řetězcích a ekosystémech. Program Horizont 2020 musí umožňovat vytvoření podmínek pro funkční inovační řetězce. Pouze pak bude možné reagovat na velké společenské výzvy a na potřebu průmyslové obnovy.

34.

zdůrazňuje význam klíčových technologií v programu Horizont 2020. Technologie by však neměly být vyvíjeny pouze v jednotlivých vědeckých a technologických programech. Spíše by měly být hned ve fázi VaV propojeny s průmyslovými hodnotovými řetězci a globálními inovačními hodnotovými sítěmi a s činnostmi orientovanými na rozvoj regionálních ekosystémů a inovačních klastrů a posílení odborných znalostí. Podpořit by to mohl rozvoj kampusů na regionální úrovni. Tento aspekt je důležitý, neboť umožňuje malým, ale i větším podnikům překonat nelehké počáteční fáze vývoje výrobku;

35.

vybízí k plnému využití toho, že veřejný sektor potřebuje nové služby, produkty a technologie, a použít tuto potřebu jako podnět k vytvoření větší poptávky po inovacích prostřednictvím veřejných zakázek. VR si je vědom (5) obrovské kupní síly veřejných zakázek, jež představují 17 % HDP EU 27, a uznává zásadní roli veřejných zakázek jako hybné síly a zřejmého prostředku ke zvýšení sociálních, environmentálních a jiných standardů. Tento potenciál by se měl využít na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni správy a měl by být doplněn o vhodná opatření k budování kapacit;

36.

potvrzuje své přesvědčení, že Evropský výzkumný prostor (EVP) by mohl být posílen, kdyby veřejné zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje byly zahrnuty do postupů veřejných zakázek, pokud to nebude mít za následek vystavení těchto služeb konkurenci; připomíná stanovisko VR k zelené knize o veřejných zakázkách (6) a stanovisko VR k zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (7);

37.

uznává zásadní úlohu měst, jež vytvářejí kontext pro rozsáhlé inovace umožňující změnu systému s velkým potenciálním dopadem, co do reakce na nelehké environmentální, sociální a hospodářské problémy naší doby. Politické a znalostní instituce by měly výrazněji podporovat transformační proces, jehož prostřednictvím se uskutečňuje vývoj inovací umožňujících změnu systému, jejich řízení a přenos;

38.

zdůrazňuje, že plnohodnotné zapojení místních a regionálních orgánů na základě regionálně přizpůsobených opatření je klíčové pro provádění cílů strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost, zejména pro Unii inovací, a klade důraz také na jejich roli při sbližování podniků, univerzit a výzkumných center s veřejnými institucemi (prostřednictvím trojité šroubovice nebo podobných přístupů);

39.

zdůrazňuje význam investic do celoevropských výzkumných infrastruktur. V zájmu zapojení místních a regionálních subjektů do plnění cílů strategie Evropa 2020 by měl být rozměr inovací řádně zastoupen ve všech aspektech rámce EVP, mělo by tedy dojít k přetvoření EVP v Evropský výzkumný a inovační prostor. Výzkumné infrastruktury představují nezbytné zdroje, jež doplní výzkumná zařízení a další vybavení univerzit. Výzkumné infrastruktury rovněž přitahují vynikající výzkumné pracovníky v globálním měřítku a měly by být považovány za společné platformy pro vědce z různých oborů, a jako takové za klíčová centra spolupráce mezi akademickými pracovníky, odborníky ze soukromých a veřejných podniků a dalšími subjekty společnosti.

40.

Komise zdůrazňuje (8), že centra společného umístění EIT mají obrovský význam pro posílení propojení místní a celosvětové úrovně znalostních a inovačních společenství jako celku, prostřednictvím intenzivní spolupráce s regionálními orgány, zejména těmi, jež jsou zapojeny do přípravy a provádění regionálních inovačních strategií pro inteligentní specializaci (RIS3). Skvělým příkladem rozvoje této koncepce jsou regionální inovační a prováděcí společenství v rámci Climate-KIC. Poskytují původní celoevropský model regionálních inovací, který regiony využívá jako zkušební stanoviště a propojuje rozvoj manažerských schopností a silných regionálních stránek s celosvětovými výzvami.

41.

vítá plány na zřízení nových znalostních a inovačních společenství, které Komise navrhuje v těchto tematických oblastech: v první vlně na inovace v oblasti zdravého životního stylu a aktivního stárnutí, surovin a potravy pro budoucnost, a ve druhé vlně na oblast městské mobility, zpracovatelského průmyslu s přidanou hodnotou a inteligentní bezpečné společnosti. Znalostní a inovační společenství jsou zvlášť důležitá při pobízení a podpoře otevřené inovace využitím prostředků pokročilé digitalizace, čímž se podporují inovace v celé Evropě;

42.

vyzývá EIT, aby dále plnil své poslání, jež má zásadní význam pro aktivní rozvoj a podporu šíření osvědčených postupů se začleňováním znalostního trojúhelníku, s cílem vybudovat kulturu společných inovací a sdílení znalostí. Do budoucna by měl EIT podporovat využitelnost zkušeností znalostních a inovačních společenství v evropských regionech a vytvořit kulturu spolupráce, jež může sloužit za vzor v Evropě i jinde;

43.

podporuje plány strukturálního rozvoje řízení EIT. Zvláště významný je v nařízení uvedený návrh Komise (9), že EIT by měl přímo komunikovat se zástupci států a regionů a dalšími zainteresovanými subjekty z celého inovačního řetězce, což by bylo přínosné pro obě strany. Aby tento dialog a výměny byly systematičtější, mělo by být vytvořeno fórum zúčastněných stran EIT, kde se bude scházet širší společenství zúčastněných subjektů k jednání o průřezových tématech. VR by měl zastávat funkci mostu mezi tímto fórem a regiony;

44.

navrhuje, aby znalostní a inovační společenství EIT nesly odpovědnost za pořádání školení pro vedoucí manažery z řad regionálních rozhodujících činitelů, kteří by se měli naučit uplatňovat existující možnosti využití VaVaI a učinit z něj nedílnou součást rozhodování na úrovni nejbližší občanům a učení na základě referenčního srovnávání s ostatními evropskými regiony propojenými do sítě. Tento aspekt je nesmírně důležitý, neboť síť EIT je evropskou hnací silou inovací sdružující vedoucí představitele v oblasti vzdělávání, výzkumu a podniků.