21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 181/89

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Spotřebitelé na období 2014–2020

COM(2011) 707 – 2011/0340 (COD)

2012/C 181/16

Zpravodajka: paní MADER

Dne 30. listopadu 2011 se Evropský parlament a dne 13. prosince 2011 Rada, v souladu s článkem 169 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Spotřebitelé na období 2014–2020

COM(2011) 707 – 2011/0340 (COD).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. března 2012.

Na 479 plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 28 a 29. března 2012 (jednání dne 28. března 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 109 hlasy pro, 11 hlasů bylo proti a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Shrnutí

1.1   Komise předložila svůj návrh nařízení o programu Spotřebitelé na období 2014–2020, který navazuje na sdělení Komise Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a jehož záměrem je „postavit spotřebitele požívajícího práv do středu jednotného trhu“.

1.2   EHSV vítá, že návrhy programů Spotřebitelé a Zdraví byly předloženy odděleně, což umožní zabývat se adekvátním způsobem každým z nich zvlášť.

1.3   Konstatuje, že Komise projevila vůli postavit spotřebu do středu politik EU, což je v současných podmínkách zásadní. Poukazuje však na to, že prostředky, jimiž by měl být tento záměr naplněn, nejsou dostatečné, a pochybuje o tom, zda bude tato vůle moci být účinně zrealizována.

1.4   EHSV bere na vědomí závazek týkající se zavedení statistických nástrojů potřebných k poznání skutečného stavu trhu a ke sledování jeho vývoje ve velmi složitém kontextu, a to jak pokud jde o hospodářské a sociální otázky, tak i o otázky životního prostředí.

1.5   Výbor konstatuje, že byl projeven záměr zavést ukazatele pro sledování, což se jeví jako nezbytné vzhledem k tomu, že se program vztahuje na období, které je s ohledem na současnou situaci dlouhé.

1.6   EHSV trvá na tom, že musí dojít ke zpřísnění norem bezpečnosti výrobků a služeb, které jsou uváděny na trh na území EU, což znamená, že by se měl zvýšit počet kontrol a měla by být zajištěna spolupráce s příslušnými orgány, které musí mít k dispozici účinné sankce.

1.7   Výbor podporuje opatření na zlepšení programů zaměřených na informovanost a vzdělávání spotřebitelů a k využití osvědčených postupů, jejichž cílem je poskytnout relevantní informace z nezávislých zdrojů. Upozorňuje, že k zajištění udržitelné spotřeby jsou nezbytné ověřitelné, kvalitní a veřejně přístupné informace.

1.8   Zásadní význam v tomto ohledu mají nezávislé spotřebitelské organizace. EHSV doporučuje, aby došlo k výraznému posílení jejich finančních prostředků, což těmto organizacím zejména umožní získat nezbytné prostředky na odbornou oblast, které potřebují tím spíše, že oblast jejich působnosti je velmi široká. S ohledem na zachování hospodářské rovnováhy je totiž nutné, aby tyto organizace mohly v plném rozsahu hrát úlohu mocenské protiváhy.

1.9   EHSV vybízí členské státy, aby uznaly, podporovaly a financovaly vnitrostátní sdružení spotřebitelů, která jsou plně zapojena do provádění vnitřního trhu.

1.10   EHSV podporuje jednotlivé navrhované iniciativy na doplnění ustanovení o alternativním řešení sporů. Poznamenává však, že návrh neobsahuje žádnou zmínku o kolektivní žalobě, která, jak již zdůraznil v několika stanoviscích, je pro zajištění dodržování právních předpisů nezbytným nástrojem.

2.   Stručný obsah návrhu nařízení Komise

2.1   Cílem návrhu Komise je stanovit na období 2014–2020 program Spotřebitelé, jímž se nahrazuje akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky, který byl stanoven na období 2007–2013. Tento program vymezuje rámec pro financování činností Unie.

2.2   Nařízení navazuje na sdělení Komise Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, v němž se navrhuje, aby měli občané k dispozici prostředky nezbytné k tomu, aby se mohli plně účastnit jednotného trhu.

2.3   Dále je uvedeno, že bylo spolu se zúčastněnými stranami provedeno hodnocení dopadu akčního programu Společenství v oblasti spotřebitelské politiky na roky 2007–2013 v polovině období.

2.4   Jak vyplynulo z tohoto hodnocení, program měl přidanou hodnotu i přesto, že byl nedostatečně financován a že nové sociální a environmentální problémy zohlednil pouze částečně.

2.5   Program na období 2014–2020 zohledňuje jednotlivé připomínky, které byly vzneseny. Podmínkou pro financování je, aby navrhované činnosti zahrnovaly otázky související s ekonomickým, sociálním a technickým prostředím, zejména problémy týkající se globalizace, digitalizace, nezbytného přechodu k udržitelnějším formám spotřeby, stárnutí obyvatelstva, sociálního vyloučení a problémů zranitelných spotřebitelů.

2.6   Cílem nového programu je přispět k dosažení cíle budoucí spotřebitelské politiky, kterým je „postavit spotřebitele požívajícího práv do středu jednotného trhu“.

2.7   Tento cíl podle názoru Komise zahrnuje také lepší ochranu zdraví, bezpečnosti a ekonomických zájmů spotřebitelů, podporu jejich práva na informovanost a na vzdělávání a snadný přístup k účinné nápravě.

2.8   Komise navrhuje, aby byl tento obecný cíl dosažen prostřednictvím čtyř specifických cílů:

—	upevnění a posílení bezpečnosti výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé Unii;

—	zlepšení vzdělávání, informovanosti a povědomí spotřebitelů o jejich právech, vytváření datové základny pro spotřebitelskou politiku a poskytování podpory spotřebitelským organizacím;

—	upevnění práv spotřebitelů, zejména prostřednictvím regulace a zlepšením přístupu k nápravě;

—	podpora opatření zaměřených na dodržování práv spotřebitelů, a to prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství.

3.   Posouzení návrhu Komise

3.1   EHSV podporuje cíl programu, jímž je „postavit spotřebitele požívajícího práv do středu jednotného trhu“. Sdílí názor Komise, která zdůrazňuje, že všechny politiky Evropské unie by měly věnovat zvýšenou pozornost zájmům spotřebitelů, jejichž výdaje představují 56 % HDP a jsou zásadní pro opětovné podnícení růstu.

3.2   Orgány EU i vnitrostátní vlády musí přijmout spotřebitelskou politiku pro 21. století, v níž přiznají spotřebitelům úlohu hybné síly a velmi významných subjektů zajišťujících řádné fungování trhu. Má-li být totiž trh skutečně konkurenční, potřebuje informované a důvěřivé spotřebitele. Posílení úlohy spotřebitelů a důraz na jejich samostatnost představuje faktory, které napomáhají zvýšit jakost výrobků a služeb a umožňují účinnější fungování tržního hospodářství.

3.3   Mělo by dojít k rozšíření oblasti spotřebitelské politiky a EU by se měla snažit o posílení konkurenceschopnosti a inovací ve prospěch svých občanů. Spotřebitelská politika by měla být v politické agendě považována za prioritu a měla by být začleněna do všech příslušných politik a pracovních programů.

3.4   V této souvislosti lituje toho, že rozpočtové prostředky, které byly vyčleněny na strategii Evropa 2020, se výrazně liší od zmiňovaného záměru. Rozdělíme-li je mezi 500 milionů spotřebitelů nacházejících se v EU-27, jedná se o 5 centů na spotřebitele ročně, což je ještě nižší částka než ta, která byla stanovena v programu na období 2007–2013 a již Výbor ve svém stanovisku (1) odhadl na 7 centů.

3.5   EHSV souhlasí s hlavními směry, které jsou v programu vymezeny prostřednictvím čtyř specifických cílů. Tento program přímo navazuje na program předchozí a nezavádí žádné novinky, i když podmínky trhu jsou ovlivněny novými technologiemi. Výbor se domnívá, že nástroje, jimiž by měly být vytčené cíle dosaženy, musejí být přesnější a úplnější.

3.6   EHSV vybízí Evropskou komisi, aby sestavila seznam všech programů Unie, které se zabývají podporou a ochranou zájmů spotřebitelů a které k nim přispívají, s cílem začlenit spotřebitelskou politiku do všech programů EU.

3.7   Současně se však EHSV domnívá, že do návrhu Komise by měl být začleněn rovněž pátý cíl týkající se zastoupení a účasti spotřebitelů. EHSV samozřejmě vítá, že program Komise stanoví rovněž posílení možností zastoupení a že uznává podporu organizací zastupujících spotřebitele a jejich odborných schopností. Zlepšení možností zastoupení spotřebitelů a posílení jejich schopností by však mělo představovat samostatný cíl. Abychom si byli jisti tím, že Komise skutečně splní svůj slib postavit spotřebitele do samotného středu rozhodování EU, mělo by dojít ke změně programu v tom smyslu, že bude začleněn pátý cíl.

3.8   Mělo by dojít k přidělení prostředků z rozpočtu vymezeného pro program Spotřebitelé (náklady na dopravu, přípravné práce a účast expertních skupin), aby mohli být spotřebitelé účinněji zastoupeni prostřednictvím nezávislých spotřebitelských organizací v různých expertních skupinách, v nichž je účast spotřebitelů nezbytná. Za účelem podpory účasti organizací zastupujících spotřebitele by měly být rovněž v případě potřeby přiděleny další zvláštní prostředky z rozpočtu jiných programů EU.

3.9   EHSV připomíná Komisi, že je třeba, aby předložila ambiciózní evropský program pro spotřebitele (k čemuž by podle pracovního programu Komise na rok 2012 mělo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2012) a že by se měla opírat o zásadu posílení úlohy spotřebitelů („empowerment“) při dodržení zásad sociální ekonomiky trhu, v souladu se zprávami, které odhlasoval Evropský parlament.

3.10   Návrh evropského programu pro spotřebitele se musí skutečně pokusit o posílení úlohy spotřebitele, a to s důrazem na bezpečnost, náležitou informovanost a vzdělávání, práva, prostředky nápravy a přístup ke spravedlnosti, jakož i na prováděcí opatření.

3.11   Zvýšení odpovědnosti evropských spotřebitelů však nesmí vést k přenesení veškeré odpovědnosti na spotřebitele. Namísto toho musí program Spotřebitelé především vytvořit podmínky pro spravedlivý a rovný trh, na němž mohou spotřebitelé s důvěrou svobodně rozhodovat o své spotřebě bez ohledu na to, kde se právě nacházejí. Pro takovou důvěru je však nutné, aby získávali nezaujatým způsobem dostatečné informace a poradenství v oblasti svých práv, což jim umožní činit o své spotřebě informovaná rozhodnutí.

3.12   EHSV zdůrazňuje, že by měla být dočasně zachována soudržnost mezi evropským programem pro spotřebitele a návrhem nařízení o programu Spotřebitelé, což zajistí také soudržnost a kvalitu, pokud jde o program a o strategické cíle.

3.13   Co se týče vypracování legislativních a regulačních iniciativ ze strany Komise, Výbor by tímto chtěl zdůraznit, že je zapotřebí zajistit vysoký stupeň ochrany spotřebitelů (článek 169 Smlouvy). V tomto ohledu připomíná, že harmonizace musí být prováděna na vhodné úrovni a že nesmí v žádném případě způsobit či umožnit omezení práv evropských spotřebitelů, bez ohledu na to, ze které země tito spotřebitelé pocházejí. V tomto ohledu je EHSV proti takovým iniciativám, jako je například nepovinný režim, jež by umožnily zpochybnit stávající ochranu spotřebitelů, kteří představují slabší stranu smlouvy a nemají vždy možnost využít asistence.

3.14   EHSV se ostatně domnívá, že záruky týkající se konzultace spotřebitelů i jejich zastupování by měly být poskytnuty již při vytváření textů či činností, které se jich týkají, a že by mělo dojít k posílení nástrojů, jež mají spotřebitelé k dispozici.

3.15   Zvláštní význam přikládá EHSV opatřením zaměřeným na zvýšení bezpečnosti výrobků na celém trhu. Podporuje zavádění zvláštních činností společné spolupráce podle směrnice 2001/95/ES (2) a provádění výzkumu za účelem zavedení nových norem nebo nových bezpečnostních kritérií. Problematika, jíž by se měly zabývat, závisí na tom, jakou úroveň nástrojů budou mít k dispozici jednotlivé kontrolní orgány. EHSV považuje za nezbytné, aby byly organizovány vnitrostátní informační kampaně koordinované Komisí.

3.16   EHSV podporuje navrhovaná opatření týkající se informovanosti a vzdělávání spotřebitelů. Zlepšení těchto dvou hledisek ochrany spotřebitelů přispěje k posílení znalostí spotřebitelů o jejich právech, a zvýší tak jejich důvěru. V této souvislosti EHSV zdůrazňuje, že legislativní texty Unie musejí být pro občany transparentnější a srozumitelnější.

3.17   Výbor podporuje zavádění datových základen prostřednictvím provádění studií, analýz a statistik, což umožní lépe se obeznámit s trhem pro účely vytváření politik v oblastech, které se týkají spotřebitelů.

3.18   Pokud jde o projekt DOLCETA, který funguje v rámci současného programu Spotřebitelé, avšak nebude nadále zachován ve stejné podobě a ve stejném rozsahu, EHSV vyzývá Komisi, aby nalezla řešení, jak uchovat informace a znalosti, které byly díky tomuto projektu shromážděny, aby tato významná investice nebyla promarněna.

3.19   Domnívá se, že všechny iniciativy umožňující zvýšit transparentnost trhu jsou zásadní, bez ohledu na to, jaké oblasti se týkají, ať již jde například o oblast finančních produktů, ochrany osobních údajů, energie, digitálních technologií a telekomunikací či dopravy.

3.20   Z pohledu spotřebitelské politiky platí, že vzdělání je základní podmínkou toho, aby byli spotřebitelé obeznámeni se svou úlohou a se svými právy a povinnostmi na trhu i ve společnosti a aby mohli podle těchto znalostí přizpůsobit své jednání, přesto by však mělo být zdůrazněno, že v některých případech používají političtí představitelé a nepoctivé podniky neznalost spotřebitelů jako záminku k tomu, aby se zbavili své odpovědnosti a aby nemuseli vynakládat přílišné úsilí na vytvoření prostředí, které by bylo pro spotřebitele příznivé.

3.21   Výbor se domnívá, že je třeba se zaměřit především na uplatňování a zlepšování práv spotřebitelů.

Souhlasí ostatně s Komisí v tom, že je důležité, aby byl splněn cíl týkající se poskytování přiměřeného vzdělávání a informací všem spotřebitelům.

3.22   Za všech okolností však platí, že cílů týkajících se zlepšení vzdělávání a informovanosti nelze dosáhnout bez účasti jednotlivých sociálně ekonomických subjektů. Podporuje návrh, aby byly stávající osvědčené postupy analyzovány, případně zlepšeny a využity takovým způsobem, aby byl dopad uplatněných akcí a nástrojů na spotřebitele skutečný, což je však podmíněno poskytnutím dostatečných finančních prostředků.

3.23   Dále bychom se měli soustředit na odbornou přípravu podniků, které nejsou bohužel dostatečně informovány o právech spotřebitelů. K tomuto účelu lze využít dalších programů EU, které by mohly podnikům nabízet školení o právu ochrany spotřebitelů.

3.24   Spotřebitelské organizace si kladou za cíl stanovit soudržný způsob řešení problémů, jimž spotřebitelé čelí, uvádět tato řešení do praxe a zastupovat přitom zájmy spotřebitelů. Svou činností, zaměřenou na uplatňování práv spotřebitelů, se podílejí na rozvoji právních předpisů.

3.25   Vzhledem k této ústřední úloze regionálních, vnitrostátních a evropských spotřebitelských organizací, které by měly získávat stále více odborných znalostí, má EHSV za to, že by měly být navýšeny finanční prostředky, jež jsou těmto organizacím přiděleny, což umožní výrazně rozšířit jejich možnosti. Přikládá velký význam pomoci, která by těmto sdružením měla být na výše uvedených úrovních poskytována, zejména pak v zemích, v nichž není spotřebitelské hnutí dostatečně rozvinuto.

3.26   EHSV bere na vědomí, že čtvrtina z rozpočtu programu bude přidělena evropským spotřebitelským centrům. Tato investice je zvláště důležitá a EHSV ji plně podporuje, přičemž žádá Komisi, aby nadále předkládala podrobnější výroční zprávy o činnosti uvedených evropských spotřebitelských center. EHSV zdůrazňuje, že tyto zprávy se musí opírat o přesná a relevantní kritéria s cílem zdůraznit, že tato síť přináší pro evropské spotřebitele konkrétní výsledky, přestože ještě není tak známá, jak by bylo zapotřebí.

3.27   Zásadním prvkem je také skutečnost, že do příštího programu spotřebitelské politiky byl začleněn jedinečný proaktivní nástroj financování zaměřený na další rozvoj spotřebitelského hnutí.

3.28   Pokud jde o prostředky nápravy, EHSV konstatuje, že Komise vyjádřila svůj záměr podporovat řešení společné regulace a samoregulace. Vítá iniciativy, které přijímají odborníci pro zlepšení praxe. Znovu však poukazuje na to, že praktiky spadající do oblasti „soft law“ nemohou nahradit legislativní či regulační prostředí.

3.29   EHSV podporuje opatření ze strany Komise, jejichž cílem je usnadnit přístup spotřebitelům k mimosoudním způsobům řešení sporů, a souhlasí s návrhem, aby byl zajištěn dohled nad fungováním a účinností těchto způsobů řešení sporů. Domnívá se, že tyto nástroje mohou být účinné pouze za předpokladu, že bude zajištěna nezávislost systémů pro spotřebitele.

3.30   Výbor má však za to, že by mělo dojít k doplnění návrhu, neboť spotřebitelé by měli v důsledku posílení svých práv získat rovněž vhodné právní nástroje k tomu, aby mohli svá práva uplatnit. Jak již Výbor uvedl ve stanovisku k programu na období 2007–2013 a ve stanoviscích ke kolektivní žalobě v oblasti spotřebního práva Společenství (3) a k bílé knize o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel (4), navrhuje, aby byla zmíněna nutnost lepšího přístupu ke spravedlnosti, zejména pak ke kolektivním prostředkům nápravy.

3.31   Podporuje navrhovaná opatření, která si kladou za cíl zajistit dodržování právních předpisů, zejména nástroje spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány v oblasti ochrany spotřebitelů a také koordinaci dohledu, díky níž mají být akce účinnější.

3.32   EHSV je toho názoru, že by měla být věnována větší pozornost řešení sporů, včetně elektronických způsobů řešení. Uvádí, že byly vymezeny nové cíle, zejména pokud jde o evropská spotřebitelská centra, která se zaměřují na posílení informovanosti spotřebitelů a na řešení přeshraničních sporů. Značný význam přikládá právě probíhajícímu hodnocení programu, jehož cílem je stanovení finančních prostředků, které budou na tento program přiděleny.

---

(1)  Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

(3)  Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 40.

---