Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011IP0099

    Bělorusko, obzvláště případy Alese Michaleviče a Natalie Radinové Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2011 o Bělorusku (zejména o případech Alese Michaleviče a Natalie Radinové)

    Úř. věst. C 199E, 7.7.2012, p. 182–185 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    7.7.2012   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    CE 199/182


    Čtvrtek, 10. března 2011
    Bělorusko, obzvláště případy Alese Michaleviče a Natalie Radinové

    P7_TA(2011)0099

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2011 o Bělorusku (zejména o případech Alese Michaleviče a Natalie Radinové)

    2012/C 199 E/22

    Evropský parlament,

    s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 20. ledna 2011 (1), ze dne 17. prosince 2009 (2) a ze dne 22. května 2008 (3),

    s ohledem na prohlášení o obvinění a odsouzení jednoho z představitelů běloruské opozice, které učinila vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová v Bruselu dne 18. února 2011,

    s ohledem na závěry o Bělorusku, které přijala Rada ve složení pro zahraniční věci na svém 3065. zasedání v Bruselu dne 31. ledna 2011,

    s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/69/SZBP ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska,

    s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestům (dále jen „Úmluva proti mučení“), jejíž smluvní stranou Bělorusko je,

    s ohledem na Minimální standardní zásady OSN pro zacházení s vězni,

    s ohledem na obecné zásady pro politiku Evropské unie vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestů, které byly přijaty v roce 2001 a revidovány v roce 2008,

    s ohledem na rezoluci 1790 (2011) Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 27. ledna 2011 o situaci v Bělorusku po prezidentských volbách,

    s ohledem na zprávu organizace Amnesty International ze dne 2. února 2011 nazvanou „Bezpečnost, mír a pořádek? Násilnosti po volbách v Bělorusku“,

    s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

    A.

    vzhledem k tomu, že velký počet představitelů opozice, včetně bývalých prezidentských kandidátů, novinářů a obhájců lidských práv, byl po událostech ze dne 19. prosince 2010 v Minsku zatčen a je od té doby vězněn ve věznici KGB; vzhledem k tomu, že až do dnešního dne probíhají represivní akce a politicky motivovaná soudní řízení proti představitelům opozice a obhájcům lidských práv, přičemž až dosud bylo obviněno více než 40 osob a hrozí jim tresty odnětí svobody až na 15 let,

    B.

    vzhledem k tomu, že státní zastupitelství města Minsku prodloužilo dobu vyšetřování případu tzv. „hromadných nepokojů“, jež se týká událostí ze dne 19. prosince 2010, na pět měsíců; vzhledem k tomu, že soudní řízení s prezidentskými kandidáty, opozičními aktivisty, obhájci lidských práv a novináři, jež byla zahájena v souvislosti s tímto případem, byla politicky motivována,

    C.

    vzhledem k tomu, že Aljaksandr Atraščenkov, Aljaksandr Malčanov, Dzmitrij Novik, Vasil Parfjankov, členové týmů pro volební kampaň demokratických kandidátů opozice Uladzimira Njakljajeva a Andreje Sannikova, byli v souvislosti s demonstracemi ze dne 19. prosince 2010 odsouzeni k trestu odnětí svobody v přísně střeženém vězení na dobu tří až čtyř let; vzhledem k tomu, že podle prohlášení jejich právních zástupců se státním orgánům nepodařilo prokázat jejich vinu,

    D.

    vzhledem k tomu, že jejich právním zástupcům bylo opakovaně odepřeno setkání s obviněnými; vzhledem k tomu, že v důsledku výhrůžek ze strany KGB byli právní zástupci nuceni vzdát se svých případů a že ministerstvo spravedlnosti následně zrušilo jejich povolení k výkonu činnosti,

    E.

    vzhledem k tomu, že Ales Michalevič, bývalý kandidát na prezidentský úřad, jenž byl uvězněn v souvislosti s povolebními protesty, byl propuštěn teprve dne 26. února roku 2011 po podepsání závazku, že bude spolupracovat s běloruskou KGB, kterého se poté veřejně zřekl,

    F.

    vzhledem k tomu, že dne 28. února 2011 vydal Ales Michalevič prohlášení, v němž popisuje duševní a fyzické mučení, kterému byli političtí vězni vystaveni s cílem donutit je k přiznání a k přijetí důkazů o jejich vině,

    G.

    vzhledem k tomu, že Natalie Radinová, editorka webových stránek opozice nazvaných „Charta 97“, byla v prosinci 2010 také zatčena a obviněna z organizování hromadných nepokojů, které následovaly po prezidentských volbách, a z účasti na nich; vzhledem k tomu, že paní Radinová byla propuštěna z vyšetřovací vazby KGB a poté dostala zákaz opustit město, v němž žije, dokud nebude skončeno vyšetřování jejího případu,

    H.

    vzhledem k tomu, že Natalie Radinová po svém propuštění prohlásila, že během jejího zadržení ji důstojníci KGB vystavovali psychickému nátlaku a pokusili se ji naverbovat jako informátorku KGB; vzhledem k tomu, že její prohlášení potvrzuje zprávy o mučení politických vězňů ve vazební věznici KGB v Minsku,

    I.

    vzhledem k tomu, že běloruský Výbor státní bezpečnosti popřel jakékoli používání mučení u vězňů nacházejících se ve vazební věznici KGB,

    1.

    odsuzuje skutečnost, že běloruské orgány nedodržují základní práva, tj. svobodu shromažďování a svobodu projevu, a vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech účastníků protestních akcí, kteří byli zadrženi, a ke zrušení politicky motivovaných obvinění, jež byla proti nim vznesena;

    2.

    odsuzuje co nejrozhodněji používání mučení vězňů jako formu nelidského zacházení, které je podle mezinárodního práva jednoznačně zakázáno a je v evropské zemi, která je jedním z nejbližších sousedů EU, naprosto nepřijatelné;

    3.

    odsuzuje přísné tresty uložené v poslední době mladým opozičním aktivistům pouze proto, že se zúčastnili demonstrací, které se konaly dne 19. prosince 2010, jako očividné a závažné porušení jejich politických a občanských práv a flagrantní porušení mezinárodních úmluv, jejichž stranou Bělorusko je;

    4.

    odsuzuje atmosféru obav a zastrašování, kterému jsou v Bělorusku vystaveni představitelé politické opozice; odsuzuje represi a zastrašování aktivistů občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků, k nimž došlo po konání voleb, včetně hromadného prohledávání soukromých bytů, kanceláří sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, jakož i vyloučení z univerzit a propuštění ze zaměstnání; vyzývá orgány, aby dodržovaly svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků v Bělorusku;

    5.

    naléhá na Bělorusko, aby dodržovalo zásady právního státu, mezinárodní úmluvy a vnitrostátní právní předpisy zaručující odpovídající zacházení s vězni a jejich neomezený kontakt s rodinnými příslušníky a přístup k právnímu poradenství a lékařské péči, a aby ukončilo stále probíhající zastrašování politických oponentů, aktivistů obhajujících lidská práva a nezávislých sdělovacích prostředků;

    6.

    odsuzuje rozhodnutí kolegia právníků města Minsku o odebrání povolení k výkonu činnosti některým advokátům, kteří obhajovali obviněné v trestním řízení týkajícím se účasti na hromadných nepokojích, včetně Aleha Achjejeva, Pavla Sapelka, Tatjany Ahjejevové, Uladzimira Touscika a Tamaty Harajevové, a vyzývá kolegium právníků města Minsku, aby toto rozhodnutí zrušilo;

    7.

    odsuzuje odvolání Aljaksandra Pylchanky, předsedy advokátní komory města Minsku, ministrem spravedlnosti za to, že vyjádřil obavy, že rozhodnutí ministerstva odejmout povolení k výkonu činnosti čtyřem právním zástupcům, kteří hájili obviněné v případu takzvaných hromadných nepokojů, je neopodstatněné a je důkazem toho, že existuje reálné ohrožení nezávislosti soudnictví a nezávislosti každého jednotlivého právního zástupce;

    8.

    naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby provedly důkladné a nestranné prošetření údajného mučení politických vězňů a aby zjistily, které osoby se podílely na takových praktikách, a zahájily jejich soudní stíhání;

    9.

    vyzývá běloruské orgány, aby přezkoumaly zákon o veřejných shromážděních a aby jej uvedly do souladu s požadavky Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

    10.

    vyzývá Radu, Komisi, vysokou představitelku EU a další partnerské země EU, aby zvážily rozšíření omezujících opatření tak, aby se týkala i státních zástupců, soudců a představitelů KGB, kteří se podíleli na porušování lidských práv v Bělorusku, pokud nebude represe v této zemi okamžitě ukončena a nedojde k významnému pokroku v oblasti lidských práv a základních svobod; je toho názoru, že by Rada měla zvážit zavedení inteligentních a cílených hospodářských sankcí namířených proti společnostem, které jsou vlastněny běloruskou vládou;

    11.

    vítá závazek devíti zemí – konkrétně Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Islandu, Lichtenštejnska a Norska – uplatnit restriktivní opatření vůči některým představitelům Běloruska;

    12.

    znovu zdůrazňuje, že pokud běloruská vláda neučiní okamžité kroky k demokratizaci a dodržování lidských práv, bude proces rozšiřování vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem zmrazen, a to včetně účasti Běloruska v projektu Východního partnerství;

    13.

    zdůrazňuje, že přes politické důsledky povolebního represivního zásahu vůči opozici pro vztahy mezi EU a Běloruskem je nutné, aby EU zvýšila svou pomoc běloruské občanské společnosti, a to i formou usnadnění postupů při udělování víz;

    14.

    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy a parlamentu a vládě Běloruska.


    (1)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0022.

    (2)  Úř. věst. C 286 E, 22.10.2010, s. 16.

    (3)  Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 113.


    Top