52010PC0234

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 17.5.2010

KOM(2010)234 v konečném znění

2010/0129 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne […]

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem o finančním mechanismu EHP na období 2009–2014, Dohody mezi Evropskou unií a Norskem o norském finančním mechanismu na období 2009–2014, dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014 a dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norskem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Od vstupu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) v platnost v roce 1994 přispívají státy ESVO, jež jsou současně členy EHP (v současnosti Island, Lichtenštejnsko a Norsko), ke zmírňování hospodářských a sociálních rozdílů v rámci EHP. Jejich příspěvky byly pokaždé dohodnuty na období pěti let.

Zatím poslední pětileté období finančních příspěvků, které zahrnovalo roky 2004–2009, skončilo dne 30. dubna 2009. Celkový finanční příspěvek států ESVO, jež jsou současně členy EHP (dále jen „státy EHP/ESVO“), činil v tomto období 1,467 miliardy EUR a byl rozdělen zčásti prostřednictvím mnohostranného finančního mechanismu EHP v rámci Dohody o EHP, který financují všechny tři státy EHP/ESVO, a zčásti prostřednictvím dvoustranného norského finančního mechanismu, který financuje výlučně Norsko.

Finanční příspěvky na období 2004–2009 byly sjednány v kontextu dohod o rozšíření EHP z let 2004 a 2007. V tomto kontextu byly na stejné období 2004–2009 sjednány rovněž dvě dvoustranné dohody/protokoly s Islandem a Norskem, které udělují určité koncese týkající se přístupu na trh s rybami a produkty rybolovu, a to s doložkou o přezkumu, jež stanoví ukončení jejich platnosti současně s ukončením platnosti finančních mechanismů na období 2004–2009.

Dne 26. září 2008 byla s Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem zahájena formální jednání o jejich finančních příspěvcích na období 2009–2014.

Souběžně s těmito jednáními, ale nezávisle na nich byly zahájeny také konzultace a následně jednání s Islandem a Norskem na základě doložky o přezkumu uvedených dvou dvoustranných protokolů týkajících se ryb.

Tato jednání byla na úrovni vyjednavačů dokončena dne 18. prosince 2009 parafováním souboru dohodnutých bodů.

Výsledkem různých jednání jsou:

- Dohoda mezi EU, Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem o finančním mechanismu EHP na období 2009–2014,

- Dohoda mezi EU a Norskem o norském finančním mechanismu na období 2009–2014,

- dodatkový protokol o některých koncesích v oblasti rybolovu pro Island na období 2009–2014,

- dodatkový protokol o některých koncesích v oblasti rybolovu pro Norsko na období 2009–2014.

Co se týče finančního mechanismu EHP a norského finančního mechanismu, celý výsledný finanční balíček ve výši 1,8 miliardy EUR na období 2009–2014 zahrnuje ve srovnání s obdobím 2004–2009 navýšení finančního mechanismu EHP o 31 procent a navýšení norského finančního mechanismu o 22 procent. Tento výsledek odpovídá směrnicím pro jednání schváleným Radou, v nichž se požaduje „podstatné zvýšení“ finančních prostředků. Kvůli finanční krizi bylo dohodnuto, že příspěvek Islandu do finančního mechanismu EHP by se neměl v absolutním vyjádření zvyšovat.

V rámci konečného balíčku Komise souhlasila s tím, že při příležitosti podpisu dohody o novém finančním mechanismu EHP učiní toto prohlášení: „Nový protokol 38b byl vytvořen jako příspěvek států EHP/ESVO ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a nejsou jím dotčena jiná jednání, včetně budoucích jednání o soudržnosti EU.“ Kontext tohoto prohlášení je dán tím, že přestože východiskem pro rozdělení finančních prostředků ve finančním mechanismu EHP byla zásada soudržnosti, pro konečné rozdělení finančních prostředků EHP bylo nutné provést určité přechodné úpravy, aby bylo možné najít přijatelný kompromis.

Dále byla dohodnuta také prováděcí ustanovení. Jejich klíčovým prvkem je, že finanční prostředky budou vynakládány prostřednictvím stejné „programové“ metody, která se používá v případě strukturálních fondů EU. K prioritním oblastem financování patří boj proti změně klimatu a ochrana životního prostředí, podpora ekologických technologií a podpora sociálního rozvoje a občanské společnosti.

Výsledkem jednání o dvou dvoustranných protokolech o rybolovu mezi EU a Islandem a EU a Norskem na období 2009–2014 bylo v podstatě obnovení předchozích protokolů na období 2004–2009 s nezměněnými koncesemi pro Island a poměrně mírným zvýšením koncesí pro Norsko, na jehož základě Norsko obnoví ujednání o tranzitu ryb, jehož platnost rovněž skončila dne 30. dubna 2009.

Vzhledem k politováníhodným zpožděním se jednání podařilo uzavřít až 18. prosince 2009, a proto bylo nutné v zájmu bezproblémového fungování EHP zajistit, aby výše uvedené dohody mohly vstoupit v platnost na prozatímním základě, dokud nedojde k jejich konečnému uzavření.

V souladu s obvyklým postupem při změnách konkrétních prvků stávajících mezinárodních dohod se jako právní základ návrhu rozhodnutí použijí příslušné články Smlouvy o fungování EU, konkrétně čl. 175 odst. 3 v případě dohod o finančních příspěvcích na hospodářskou a sociální soudržnost a článek 207 v případě pozměněných protokolů o rybolovu.

Navrhuje se, aby Rada přijala připojený návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnským knížectvím a Norským královstvím o finančním mechanismu EHP na období 2009–2014, Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o norském finančním mechanismu na období 2009–2014, dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropskou unií a Islandem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014 a dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropskou unií a Norskem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014.

2010/0129 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne […]

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem o finančním mechanismu EHP na období 2009–2014, Dohody mezi Evropskou unií a Norskem o norském finančním mechanismu na období 2009–2014, dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014 a dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norskem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 a článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,[1]

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,[2]

vzhledem k těmto důvodům:

1. V souladu s rozhodnutím Rady …/…./EU ze dne […….2010] byly dne [….. 2010] jménem Evropské unie podepsány tyto dohody, s výhradou jejich uzavření k pozdějšímu datu[3]:

2. Dohoda mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnským knížectvím a Norským královstvím o finančním mechanismu EHP na období 2009–2014,

3. Dohoda mezi Evropskou unií a Norským královstvím o norském finančním mechanismu na období 2009–2014,

4. dodatkový protokol k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou,

5. dodatkový protokol k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím.

6. Uvedené dohody by měly být schváleny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Jménem Evropské unie se schvalují tyto dohody:

- Dohoda mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnským knížectvím a Norským královstvím o finančním mechanismu EHP na období 2009–2014,

- Dohoda mezi Evropskou unií a Norským královstvím o norském finančním mechanismu na období 2009–2014,

- dodatkový protokol k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou,

- dodatkový protokol k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím.

2. Znění uvedených dohod se připojují k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn určit osobu zmocněnou uložit jménem Evropské unie schvalovací listinu každé dohody, která vyjadřuje souhlas Unie být dohodou vázána.

V Bruselu dne [… 2010]

Za Radu

předseda

PŘÍLOHY

DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ, ISLANDEM, LICHTENšTEJNSKÝM KNÍžECTVÍM A NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM O FINANčNÍM MECHANISMU EHP NA OBDOBÍ 2009–2014

EVROPSKÁ UNIE,

Island,

LICHTENšTEJNSKÉ KNÍžECTVÍ,

Norské království,

vzhledem k tomu, že se smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) dohodly na potřebě snižovat hospodářské a sociální rozdíly mezi svými regiony s cílem podporovat trvalé a vyvážené posilování vzájemných obchodních a hospodářských vztahů,

vzhledem k tomu, že státy ESVO zřídily finanční mechanismus v rámci Evropského hospodářského prostoru, aby přispěly k dosažení tohoto cíle,

vzhledem k tomu, že ustanovení, kterými se řídí finanční mechanismus EHP na období 2004–2009, byla stanovena v protokolu 38a a v dodatku k protokolu 38a k Dohodě o EHP,

vzhledem k tomu, že potřeba zmírňovat hospodářské a sociální rozdíly v Evropském hospodářském prostoru přetrvává, a proto je třeba stanovit nový mechanismus pro finanční příspěvky států EHP/ESVO na období 2009–2014,

se rozhodly uzavřít tuto dohodu:

Článek 1

Článek 117 Dohody o EHP se nahrazuje tímto:

„Ustanovení, kterými se řídí finanční mechanismy, jsou uvedena v protokolu 38, protokolu 38a, v dodatku k protokolu 38a a v protokolu 38b.“

Článek 2

Za protokol 38a Dohody o EHP se vkládá nový protokol 38b. Znění protokolu 38b je stanoveno v příloze této dohody.

Článek 3

Tuto dohodu smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými vlastními postupy. Listiny o ratifikaci či schválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po uložení poslední listiny o ratifikaci či schválení.

Článek 4

Tato dohoda, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském, islandském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie, který předá její ověřený opis každé ze smluvních stran této dohody.

V Bruselu dne […]

Za Evropskou unii

Za Island

Za Lichtenštejnské knížectví

Za Norské království

PŘÍLOHA

PROTOKOL 38b

o finančním mechanismu EHP (2009–2014)

Článek 1

Island, Lichtenštejnsko a Norsko (dále jen „státy ESVO“) přispějí ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování svých vztahů s přijímajícími státy prostřednictvím finančních příspěvků v prioritních odvětvích uvedených v článku 3.

Článek 2

Celková částka finančních příspěvků podle článku 1 činí 988,5 milionu EUR a bude uvolňována od 1. května 2009 do 30. dubna 2014 včetně v ročních tranších ve výši 197,7 milionu EUR.

Článek 3

1. Finanční příspěvky se týkají těchto prioritních odvětví:

a) ochrana životního prostředí a hospodaření s přírodními zdroji,

b) změna klimatu a obnovitelné zdroje energie,

c) občanská společnost,

d) lidský a sociální rozvoj,

e) ochrana kulturního dědictví.

2. Akademický výzkum může být k financování způsobilý, pokud je zacílen na jedno nebo několik prioritních odvětví.

3. Orientačním cílem při rozdělování prostředků pro každý přijímající stát je alespoň 30 procent společně pro prioritní odvětví a) a b) a 10 procent pro prioritní odvětví c). V souladu s postupem uvedeným v čl. 8 odst. 2 se prioritní odvětví pružným způsobem vybírají, koncentrují a přizpůsobují podle různých potřeb každého přijímajícího státu s přihlédnutím k jeho velikosti a k výši příspěvku.

Článek 4

1. Příspěvek států ESVO nepřekročí 85 procent nákladů na program. Ve zvláštních případech může dosáhnout až 100 procent nákladů na program.

2. Dodrží se použitelná pravidla pro státní podporu.

3. Evropská komise bude prověřovat všechny programy a veškeré podstatné změny z hlediska jejich slučitelnosti s cíli Evropské unie.

4. Odpovědnost států ESVO za projekty je omezena na poskytování finančních prostředků podle dohodnutého plánu. Nepřebírá žádnou odpovědnost vůči třetím stranám.

Článek 5

Finanční prostředky se zpřístupní těmto přijímajícím státům: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Řecko, Španělsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

Španělsku se přidělí částka 45,85 milionu EUR na přechodnou podporu v období 1. května 2009 až 31. prosince 2013. S přihlédnutím k přechodným úpravám se zbývající prostředky dají k dispozici podle tohoto rozdělení:

Finanční prostředky (v milionech EUR) |

Bulharsko | 78,60 |

Česká republika | 61,40 |

Estonsko | 23,00 |

Řecko | 63,40 |

Kypr | 3,85 |

Lotyšsko | 34,55 |

Litva | 38,40 |

Maďarsko | 70,10 |

Malta | 2,90 |

Polsko | 266,90 |

Portugalsko | 57,95 |

Rumunsko | 190,75 |

Slovinsko | 12,50 |

Slovensko | 38,35 |

Článek 6

Aby mohly být případné dostupné prostředky nepřidělené na závazky přerozděleny na projekty s vysokou prioritou v libovolném přijímajícím státě, provedou se v listopadu 2011 a v listopadu 2013 přezkumy.

Článek 7

1. Finanční příspěvek podle tohoto protokolu se úzce koordinuje s dvoustranným příspěvkem Norska, který je stanoven v norském finančním mechanismu.

2. Státy ESVO zejména zajistí, aby postupy podávání žádostí a způsoby provádění byly v podstatě stejné u obou finančních mechanismů uvedených v předchozím odstavci.

3. V případě potřeby se vezmou v úvahu veškeré významné změny politik soudržnosti Evropské unie.

Článek 8

Při provádění finančního mechanismu EHP se použijí tato ustanovení:

1. Ve všech fázích provádění se uplatní nejvyšší stupeň transparentnosti, odpovědnosti a nákladové efektivnosti, jakož i zásady řádné správy věcí veřejných, udržitelného rozvoje a rovnosti žen a mužů. Cíle finančního mechanismu EHP se uskutečňují v rámci těsné spolupráce mezi přijímajícími státy a státy ESVO.

2. Za účelem zajištění efektivního a cíleného provádění státy ESVO s přihlédnutím k prioritám jednotlivých států uzavřou s každým přijímajícím státem memorandum o porozumění, které stanoví víceletý programový rámec, jakož i řídicí a kontrolní struktury.

3. Po uzavření memoranda o porozumění předloží přijímající státy návrhy programů. Státy ESVO tyto návrhy posoudí a schválí a uzavřou s přijímajícími státy grantové dohody pro jednotlivé programy. Míra podrobnosti programu zohlední výši příspěvku. V rámci programů mohou být ve výjimečných případech konkretizovány projekty, včetně podmínek pro jejich výběr, schvalování a kontrolu, a to v souladu s prováděcími ustanoveními uvedenými v odstavci 8.

Odpovědnost za provádění dohodnutých programů mají přijímající státy. Ty také poskytnou vhodný řídicí a kontrolní systém, aby bylo zajištěno řádné provádění a řízení.

4. Pro dosažení široké účasti se při přípravě, provádění, sledování a hodnocení finančního příspěvku ve vhodných případech využije partnerská spolupráce. Partnery mohou být mimo jiné subjekty z místní, regionální a celostátní úrovně, ze soukromého sektoru a občanské společnosti, jakož i z řad sociálních partnerů v přijímajících státech a ve státech ESVO.

5. Kontrolní systém pro řízení finančního mechanismu EHP zajistí dodržování zásady řádného finančního řízení. Státy ESVO mohou provádět kontroly podle svých vnitřních požadavků. Přijímající státy mu za tímto účelem poskytnou veškerou nutnou pomoc, informace a dokumentaci. V případě nesrovnalostí mohou státy ESVO pozastavit financování a požadovat vrácení prostředků.

6. Všechny projekty spadající do víceletého programového rámce v přijímajících státech mohou být v souladu s použitelnými pravidly pro zadávání veřejných zakázek realizovány ve spolupráci mezi subjekty usazenými v přijímajících státech a ve státech ESVO.

7. Náklady na řízení vzniklé státům ESVO se zahrnou do celkové částky uvedené v článku 2 a upřesní se v prováděcích ustanoveních, jak se uvádí v odstavci 8.

8. Státy ESVO zřídí výbor pro celkové řízení finančního mechanismu EHP. Po konzultaci s přijímajícími státy vypracují státy ESVO další ustanovení pro provádění finančního mechanismu EHP. Státy ESVO se vynasnaží tato ustanovení vypracovat ještě před podpisem memorand o porozumění.

Článek 9

Aniž jsou dotčena práva a povinnosti podle Dohody, přezkoumají smluvní strany na konci pětiletého období potřebu řešit hospodářské a sociální rozdíly v Evropském hospodářském prostoru v souladu s článkem 115 Dohody.

DOHODA

mezi Evropskou unií a Norským královstvím o norském finančním mechanismu na období 2009–2014

Článek 1

Norské království se zavazuje přispívat po dobu pěti let ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování svých vztahů s přijímajícími státy prostřednictvím samostatného norského finančního mechanismu v prioritních odvětvích uvedených v článku 3.

Článek 2

Celková částka finančních příspěvků podle článku 1 činí 800 milionů EUR a bude uvolňována od 1. května 2009 do 30. dubna 2014 včetně v ročních tranších ve výši 160 milionů EUR.

Článek 3

Finanční příspěvky se týkají těchto prioritních odvětví:

a) zachycování a ukládání CO2,

b) ekologické inovace v průmyslu,

c) výzkum a vzdělanost,

d) lidský a sociální rozvoj,

e) spravedlnost a vnitřní věci,

f) podpora důstojné práce a tripartitního dialogu.

Cílem při rozdělování prostředků je alespoň 20 procent pro prioritní odvětví a). Přitom se náležitě přihlédne k různým potřebám a velikosti každého přijímajícího státu.

Jedno procento prostředků přidělených každému přijímajícímu státu se v souladu s rozdělovacím klíčem uvedeným v článku 5 vyčlení na fond pro podporu důstojné práce a tripartitního dialogu, který bude provozovat subjekt určený Norským královstvím.

Článek 4

Příspěvek Norského království nepřekročí 85 procent nákladů na program. Ve zvláštních případech může dosáhnout až 100 procent nákladů na program.

Dodrží se použitelná pravidla pro státní podporu.

Evropská komise bude prověřovat všechny programy a jejich veškeré podstatné změny z hlediska jejich slučitelnosti s cíli Evropské unie.

Odpovědnost Norského království za projekty je omezena na poskytování finančních prostředků podle dohodnutého plánu. Nepřebírá žádnou odpovědnost vůči třetím stranám.

Článek 5

Finanční prostředky se zpřístupní přijímajícím státům Bulharsku, České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Rumunsku, Slovinsku a Slovensku podle tohoto rozdělení:

Přijímající stát | Finanční prostředky (v milionech EUR) |

Bulharsko | 48,00 |

Česká republika | 70,40 |

Estonsko | 25,60 |

Kypr | 4,00 |

Lotyšsko | 38,40 |

Litva | 45,60 |

Maďarsko | 83,20 |

Malta | 1,60 |

Polsko | 311,20 |

Rumunsko | 115,20 |

Slovinsko | 14,40 |

Slovensko | 42,40 |

Článek 6

Aby mohly být případné dostupné prostředky nepřidělené na závazky přerozděleny na projekty s vysokou prioritou v libovolném přijímajícím státě, provedou se v listopadu 2011 a v listopadu 2013 přezkumy.

Článek 7

Finanční příspěvek podle článku 1 se úzce koordinuje s příspěvkem států ESVO, který je stanoven ve finančním mechanismu EHP.

Norské království zejména zajistí, aby postupy podávání žádostí a způsoby provádění byly v podstatě stejné u obou finančních mechanismů uvedených v předchozím odstavci.

V případě potřeby se vezmou v úvahu veškeré významné změny politik soudržnosti Evropské unie.

Článek 8

Při provádění norského finančního mechanismu se použijí tato ustanovení:

1. Ve všech fázích provádění se uplatní nejvyšší stupeň transparentnosti, odpovědnosti a nákladové efektivnosti, jakož i cíle a zásady řádné správy věcí veřejných, udržitelného rozvoje a rovnosti žen a mužů. Cíle norského finančního mechanismu se uskutečňují v rámci těsné spolupráce mezi přijímajícími státy a Norským královstvím.

2. Za účelem zajištění efektivního a cíleného provádění Norské království s přihlédnutím k prioritám jednotlivých států uzavře s každým přijímajícím státem memorandum o porozumění, které stanoví víceletý programový rámec, jakož i řídicí a kontrolní struktury.

3. Po uzavření memoranda o porozumění předloží přijímající státy návrhy programů. Norské království tyto návrhy posoudí a schválí a uzavře s přijímajícími státy grantové dohody pro jednotlivé programy. Míra podrobnosti programu zohlední výši příspěvku. V rámci programů mohou být ve výjimečných případech konkretizovány projekty, včetně podmínek pro jejich výběr, schvalování a kontrolu, a to v souladu s prováděcími ustanoveními uvedenými v odstavci 8.

Odpovědnost za provádění dohodnutých programů mají přijímající státy. Ty také poskytnou vhodný řídicí a kontrolní systém, aby bylo zajištěno řádné provádění a řízení. Za určitých okolností se přijímající stát a Norské království mohou dohodnout, že programy bude provádět libovolný subjekt, který určí.

4. Pro dosažení široké účasti se při přípravě, provádění, sledování a hodnocení finančních příspěvků ve vhodných případech využije partnerská spolupráce. Partnery mohou být mimo jiné subjekty z místní, regionální a celostátní úrovně, ze soukromého sektoru a občanské společnosti, jakož i z řad sociálních partnerů v přijímajících státech a v Norském království.

5. Kontrolní systém pro řízení norského finančního mechanismu zajistí dodržování zásady řádného finančního řízení. Norské království může provádět kontroly podle svých vnitřních požadavků. Přijímající státy mu za tímto účelem poskytnou veškerou nutnou pomoc, informace a dokumentaci. V případě nesrovnalostí může Norské království pozastavit financování a požadovat vrácení prostředků.

6. Všechny projekty spadající do víceletého programového rámce v přijímajících státech mohou být v souladu s použitelnými pravidly pro zadávání veřejných zakázek realizovány ve spolupráci mezi subjekty usazenými v přijímajících státech a v Norském království.

7. Náklady na řízení vzniklé Norskému království se zahrnou do celkové částky uvedené v článku 2 a upřesní se v prováděcích ustanoveních, jak se uvádí v odstavci 8.

8. Odpovědnost za celkové řízení norského finančního mechanismu má Norské království nebo libovolný subjekt, který určí. Po konzultaci s přijímajícími státy vypracuje Norské království další ustanovení pro provádění norského finančního mechanismu. Norské království se vynasnaží tato ustanovení vypracovat ještě před podpisem memorand o porozumění.

Článek 9

Tuto dohodu smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými vlastními postupy. Listiny o ratifikaci či schválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po uložení poslední listiny o ratifikaci či schválení.

Článek 10

Tato dohoda, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském, islandském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie, který předá její ověřený opis každé ze smluvních stran této dohody.

V Bruselu dne […]

Za Evropskou unii

Za Norské království

DODATKOVÝ PROTOKOL K DOHODĚ MEZI EVROPSKÝM HOSPODÁŘSKÝM SPOLEČENSTVÍM A ISLANDSKOU REPUBLIKOU

EVROPSKÁ UNIE

a

ISLAND,

S OHLEDEM NA dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou podepsanou dne 22. července 1972 a na stávající ujednání o obchodu s rybami a produkty rybolovu mezi Islandem a Společenstvím,

S OHLEDEM NA dodatkový protokol k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou v důsledku přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, a zejména na článek 2 tohoto protokolu,

S OHLEDEM NA dodatkový protokol k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandem v důsledku přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, a zejména na článek 2 tohoto protokolu,

SE ROZHODLY UZAVŘÍT TENTO PROTOKOL:

Článek 1

V tomto protokolu a jeho příloze jsou stanovena zvláštní ustanovení pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu pocházejících z Islandu do Evropské unie.

Roční objemy kvót s nulovou celní sazbou jsou stanoveny v příloze tohoto protokolu. Tyto celní kvóty se vztahují na období od 1. května 2009 do 30. dubna 2014. Před koncem tohoto období se úrovně kvót přezkoumají s ohledem na všechny příslušné zájmy.

Článek 2

Objemy kvót s nulovou celní sazbou pro období prvních 12 měsíců, od 1. května 2009 do 30. dubna 2010, se přidělí na období od 1. května 2010 do 30. dubna 2011.

Pokud by se objemy kvót pro celní kvótové období od 1. května 2010 do 30. dubna 2011 plně nevyčerpaly, převedou se zbývající objemy do celního kvótového období od 1. května 2011 do 30. dubna 2012. Za tímto účelem se čerpání celních kvót použitelných od 1. května 2010 do 30. dubna 2011 zastaví v druhý pracovní den Komise následující po 1. září 2011. Následující pracovní den se nevyužité zůstatky těchto celních kvót dají k dispozici v rámci odpovídající celní kvóty použitelné od 1. května 2011 do 30. dubna 2012. Po tomto datu již nebude možné konkrétní celní kvóty uplatnitelné od 1. května 2010 do 30. dubna 2011 zpětně čerpat ani vracet.

Článek 3

Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými vlastními postupy. Listiny o ratifikaci či schválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po uložení poslední listiny o ratifikaci či schválení.

Dokud nevstoupí v platnost, uplatňuje se tento protokol prozatímně, následně po výměně dopisů mezi smluvními stranami provedené za tímto účelem, a to od prvního dne třetího měsíce po dni, kdy byla tato výměna dopisů dokončena.

Článek 4

Tento protokol, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a islandském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie, který předá jeho ověřený opis každé ze smluvních stran této dohody.

V Bruselu dne […]

Za Evropskou unii

Za Island

PŘÍLOHA

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ UVEDENÁ V ČLÁNKU 1 PROTOKOLU

Nad rámec stávajících celních kvót otevře Unie tyto roční kvóty s nulovou celní sazbou pro produkty pocházející z Islandu:

Kód KN | Popis produktů | Objem roční celní kvóty (1. 5.–30. 4.) v čisté hmotnosti, není-li uvedeno jinak |

ex 0303 51 00 | sledi druhu Clupea harengus a Clupea pallasii, zmrazení, kromě jater, jiker a mlíčí[4] | 950 tun |

0306 19 30 | humr severský (Nephrops norvegicus), zmrazený | 520 tun |

0304 19 35 | filé z okouníků (Sebastes spp.), čerstvé nebo chlazené | 750 tun |

DODATKOVÝ PROTOKOL K DOHODĚ MEZI EVROPSKÝM HOSPODÁŘSKÝM SPOLEČENSTVÍM A NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM

EVROPSKÁ UNIE

a

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

S OHLEDEM NA dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím podepsanou dne 14. května 1973 a na stávající ujednání o obchodu s rybami a produkty rybolovu mezi Norskem a Evropskou unií,

S OHLEDEM NA dodatkový protokol k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím v důsledku přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, a zejména na článek 2 tohoto protokolu,

S OHLEDEM NA dodatkový protokol k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím v důsledku přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, a zejména na článek 2 tohoto protokolu,

SE ROZHODLY UZAVŘÍT TENTO PROTOKOL:

Článek 1

V tomto protokolu a jeho příloze jsou stanovena zvláštní ustanovení pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu pocházejících z Norska do Evropské unie.

Roční objemy kvót s nulovou celní sazbou jsou stanoveny v příloze tohoto protokolu. Tyto celní kvóty se vztahují na období od 1. května 2009 do 30. dubna 2014. Před koncem tohoto období se úrovně kvót přezkoumají s ohledem na všechny příslušné zájmy.

Článek 2

Celní kvóty, které měly být pro Norsko otevřeny od 1. května 2009 do začátku provádění tohoto protokolu, se rozdělí na stejné díly, jež se přidělí pro každý rok zbývající doby uplatňování tohoto protokolu.

Článek 3

Norsko podnikne nezbytné kroky s cílem zajistit pokračování platnosti úpravy stanovené královským výnosem ze dne 21. dubna 2006, který umožňuje volný tranzit ryb a produktů rybolovu vyložených v Norsku z plavidel plujících pod vlajkou členského státu Evropské unie. Tato úprava se použije pro období uvedené v článku 1, jakmile budou zavedeny roční celní kvóty.

Článek 4

Pravidly o původu použitelnými pro celní kvóty uvedené v příloze tohoto protokolu jsou pravidla stanovená v protokolu 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím podepsané dne 14. května 1973.

Článek 5

Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými vlastními postupy. Listiny o ratifikaci či schválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po uložení poslední listiny o ratifikaci či schválení.

Dokud nevstoupí v platnost, uplatňuje se tento protokol prozatímně, následně po výměně dopisů mezi smluvními stranami provedené za tímto účelem, a to od prvního dne třetího měsíce po dni, kdy byla tato výměna dopisů dokončena.

Článek 6

Tento protokol, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie, který předá jeho ověřený opis každé ze smluvních stran.

V Bruselu dne […]

Za Evropskou unii

Za Norské království

Příloha

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ UVEDENÁ V ČLÁNKU 1 PROTOKOLU

Nad rámec stávajících objemů celních kvót osvobozených od cla otevře Evropská unie tyto roční celní kvóty osvobozené od cla pro produkty pocházející z Norska:

Kód KN | Popis produktů | Objem roční celní kvóty (1. 5.–30. 4.) v čisté hmotnosti, není-li uvedeno jinak |

0303 29 00 | lososovité ryby, zmrazené | 2 000 tun |

0303 51 00 | sledi druhu Clupea harengus a Clupea pallasii, zmrazení, kromě jater, jiker a mlíčí[5] | 45 800 tun |

0303 74 30 | makrela druhu Scomber scombrus a Scomber japonicus, zmrazená, celá, kromě jater, jiker a mlíčí[6] | 39 800 tun |

0303 79 98 | ostatní ryby, zmrazené, kromě jater, jiker a mlíčí | 2 200 tun |

ex | 0304 29 75 0304 99 23 | filé ze sleďů druhu Clupea harengus a Clupea pallasii, zmrazené řezy ze sleďů (motýlky) druhu Clupea harengus a Clupea pallasii, zmrazené[7] | 67 600 tun |

ex ex ex | 1605 20 10 1605 20 91 1605 20 99 | krevety a garnáti, loupaní a zmrazení, upravení nebo v konzervách | 7 000 tun |

ex ex | 1604 12 91 1604 12 99 | sledi, kořenění a/nebo naložení v octu, ve slaném nálevu[8] | 3 000 tun čisté odkapané hmotnosti |

[1] Úř. věst. C […], […], s. […].

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. L […], […], s. […].

[4] Celní kvótu nelze využít pro zboží deklarované k propuštění do volného oběhu v období od 15. února do 15. června.

[5] Celní kvótu nelze využít pro zboží deklarované k propuštění do volného oběhu v období od 15. února do 15. června.

[6] Celní kvótu nelze využít pro zboží deklarované k propuštění do volného oběhu v období od 15. února do 15. června.

[7] Celní kvótu nelze využít pro zboží kódu KN 0304 99 23 deklarované k propuštění do volného oběhu v období od 15. února do 15. června.

[8] Tato celní kvóta se zvýší na 4 000 tun čisté odkapané hmotnosti v období od 1. května 2010 do 30. dubna 2011, na 5 000 tun čisté odkapané hmotnosti v období od 1. května 2011 do 30. dubna 2012 a na 6 000 tun čisté odkapané hmotnosti v období od 1. května do 30. dubna každých následujících 12 měsíců.