This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52010IP0231
Gender aspects of the economic downturn and financial crisis European Parliament resolution of 17 June 2010 on gender aspects of the economic downturn and financial crisis (2009/2204(INI))
Genderové aspekty poklesu hospodářství a finanční krize Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize (2009/2204(INI))
Genderové aspekty poklesu hospodářství a finanční krize Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize (2009/2204(INI))
Úř. věst. C 236E, 12.8.2011, p. 79–86
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
12.8.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
CE 236/79 |
Čtvrtek, 17. června 2010
Genderové aspekty poklesu hospodářství a finanční krize
P7_TA(2010)0231
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize (2009/2204(INI))
2011/C 236 E/12
Evropský parlament,
s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 nazvané „Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života“ (KOM(2008)0635),
s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 o plánu evropské hospodářské obnovy (KOM(2008)0800),
s ohledem na sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady ze dne 4. března 2009 nazvané „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ (KOM(2009)0114),
s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 24. listopadu 2009 o konzultaci o budoucí strategii „EU 2020“ (KOM(2009)0647),
s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. října 2008 nazvanou „Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku“ (KOM(2008)0638),
s ohledem na zprávu Komise ze dne 27. února 2009 o rovnosti žen a mužů – 2009 (KOM(2009)0077),
s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. prosince 2009 o rovnosti žen a mužů – 2010 (KOM(2009)0694),
s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2000 nazvané „Směrem k rámcové strategii Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů (2001–2005)“ (KOM(2000)0335) a na výroční zprávy Komise o rovnosti žen a mužů v Evropské unii za roky 2000, 2001, 2002, 2004, 2005, 2006, 2007 a 2008 (KOM(2001)0179, KOM(2002)0258, KOM(2003)0098, KOM(2004)0115, KOM(2005)0044, KOM(2006)0071, KOM(2007)0049 a KOM(2008)0010),
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (1),
s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (KOM(2008)0636), který předložila Komise dne 3. října 2008,
s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (KOM(2008)0637, který Komise předložila dne 3. října 2008,
s ohledem na postup ratifikace Úmluvy Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidmi (CETS č. 197),
s ohledem na akční rámec pro rovnost žen a mužů, který byl přijat evropskými sociálními partnery dne 22. března 2005,
s ohledem na návrh doporučení Rady Evropy ze dne 4. května 2009 o dopadu hospodářské a finanční krize na ženy, dokument 11891,
s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který přijala Evropská rada ve dnech 23. a 24. března 2006,
s ohledem na poradní výbor pro rovné příležitosti žen a mužů a jeho stanovisko k rozdílům v odměňování žen a mužů, jež bylo přijato dne 22. března 2007,
s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2006 o přistěhovalectví žen: úloha a postavení přistěhovalkyň v Evropské unii (2),
s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 o plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2006–2010) (3),
s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o rovnosti žen a mužů (4),
s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 obsahující doporučení Komisi o uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (5),
s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce (6),
s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2009 o dopadech celosvětové finanční a hospodářské krize na rozvojové země a rozvojovou spolupráci (7),
s ohledem na publikaci Eurostatu Statistics in focus (Statistika v kostce) č. 53/2009 o prudkém nárůstu nezaměstnanosti v EU,
s ohledem na publikaci Eurostatu Statistics in focus (Statistika v kostce) č. 97/2009 o recesi v EU27 a odlišné délce a hloubce poklesu v jednotlivých odvětvích a zemích,
s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0155/2010),
A. |
každoroční bezplatné celkové vzhledem k tomu, že světová ekonomika se nyní nachází v recesi, která je nejzávažnější od doby Velké hospodářské krize a má nepříznivé sociální důsledky nejen na celou EU, ale i na okolní svět; vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize v Evropě má negativní dopad zvláště na ženy, které jsou více vystaveny nejistotě v zaměstnání, více vystaveny propouštění a méně chráněny systémy sociálního zabezpečení, a že této situaci Rada, Komise a členské státy dosud nevěnovaly zaslouženou pozornost, |
B. |
vzhledem k tomu, že první vlna krize zvláště postihla finanční odvětví a také stavební a automobilový průmysl, kde dominují muži, a proto jí byla věnována zvýšená pozornost, zatímco druhá vlna krize postihla stejnou měrou maloobchod, sektor služeb obecně a turistický ruch, kde nejčastěji převládají ženy; proto je třeba se ve vnitrostátních plánech obnovy a v Plánu evropské hospodářské obnovy zabývat dopady a řešením hospodářské a sociální krize z pohledu rovnosti žen a mužů, |
C. |
vzhledem k tomu, že přední ekonomové upozorňují na to, že snížená úvěrová schopnost bank, která recesi spustila, byla téměř doslova katastrofou způsobenou muži, vzhledem k tomu, že o reakci na úrovni států i na mezinárodní úrovni – která dostatečně nezahrnuje aspekt rovnosti žen a mužů – také rozhodují hlavně muži; vzhledem k tomu, že je důležité, aby ženy, které mají obecně vyšší vzdělání než muži, byly plně zapojeny do rozhodovacího procesu v politické, hospodářské a finanční oblasti, stejně jako do dohod sociálních partnerů, |
D. |
vzhledem k tomu, že podle nedávných studií se pouze 5 % žen účastní rozhodovacího procesu ve finančních institucích Unie, že všichni guvernéři centrálních bank všech 27 členských států jsou muži, a vzhledem k tomu, že podle výzkumů mají ženy jiný styl řízení, který se vyznačuje snahou vyhnout se riziku a větším zaměřením na dlouhodobou perspektivu, |
E. |
vzhledem k tomu, že účast žen na rozhodování je určujícím znakem rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že počet žen ve vedoucích pozicích v podnicích a na vysokých školách zůstává na stejné úrovni a počet žen v politice a ve vědě se zvyšuje jen pomalu, |
F. |
vzhledem k tomu, že ženy v roce 2006 tvořily 59 % absolventů prvního stupně univerzitního studia; vzhledem k tomu, že podíl žen na doktorátech klesl na 43 % a je nejnižší na úrovni řádných profesorů; vzhledem k tomu, že pouze 15 % řádných profesorů stupně A jsou ženy, |
G. |
vzhledem k tomu, že počet žen v podnikání, řízení a na právnických fakultách je vyšší než podíl mužů, avšak ženy jsou v menšině na odpovědných pracovních místech v podnicích; vzhledem k nízkému počtu žen, které mají vysokoškolské vzdělání v oboru informatiky, techniky nebo fyziky, což má za následek nízké zastoupení žen v soukromém sektoru, který je pro hospodářskou obnovu určující, |
H. |
vzhledem k tomu, že oslabení ekonomiky ovlivní pravděpodobně více ženy než muže; vzhledem k tomu, že existuje riziko, že nynější recese pozastaví rozvoj, či dokonce zvrátí pokrok, což bude mít dlouhodobé důsledky na systémy sociální ochrany, sociální začlenění a demografii, |
I. |
vzhledem k tomu, že byla zrušena nebo pozastavena opatření související s rovností žen a mužů a že případné budoucí škrty ve veřejných rozpočtech budou mít negativní dopad na zaměstnanost žen a na podporu rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že se zvyšuje důležitost řádného provádění výše uvedené směrnice č. 2006/54/ES, |
J. |
vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů má velmi důležitý kladný dopad na produktivitu a na hospodářský růst a že účast žen na trhu práce znamená četné sociální a ekonomické výhody, |
K. |
vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů v EU27 je nadále velmi vysoký za posledních 35 let, kdy začala být prováděna směrnice č. 75/117/EHS (8), a vzhledem k tomu, že v roce 2010 vzrostl v EU průměrně na 18 % a v některých členských státech na více než 30 %; vzhledem k tomu, že tento rozdíl je větší v soukromém než ve veřejném sektoru, neboť odráží stávající rozdíly na trhu práce, které se v praxi dotýkají především žen, |
L. |
vzhledem k tomu, že by hospodářského poklesu nemělo být využito k pomalejšímu provádění politik souladu a ke škrtům v rozpočtech pro péči a dovolené, což by mělo nepříznivý dopad zejména na uplatnění žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že musí být věnována zvláštní pozornost nezbytnosti sladit rodinné a pracovní povinnosti v neúplných a početných rodinách, |
M. |
vzhledem k tomu, že podle Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek ženy tráví třikrát více času než muži péčí o děti a závislé příbuzné a činnostmi spojenými s chodem domácnosti; vzhledem k tomu, že rozdělení rodinných a domácích povinností mezi muže a ženy, v neposlední řadě díky využívání rodičovské a otcovské dovolené, je základním předpokladem pro podporu rovnosti pohlaví a pro dosažení tohoto cíle; vzhledem k tomu, že nezapočítávání mateřské a rodičovské dovolené do celkové odpracované doby diskriminuje a znevýhodňuje ženy na trhu práce, |
N. |
vzhledem k tomu, že švédské předsednictví Rady ve svých závěrech ze dne 30. listopadu 2009 (9) požádalo členské státy a Komisi, aby byl ve strategii EU 2020 posílen aspekt rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že tento požadavek nebyl zapracován do konzultačního dokumentu Komise týkajícího se strategie EU 2020, který se ani jednou nezmiňuje o problematice rovnosti žen a mužů; dále vzhledem k tomu, že je nezbytně důležité začlenit aspekt rovnosti žen a mužů do nové finanční a hospodářské struktury a politiky a zajistit, aby byly plány obnovy a strukturální programy zhodnoceny z hlediska genderových dopadů a aby do nich byl zapracován genderový aspekt, |
O. |
vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit úsilí v oblasti začlenění hlediska rovnosti pohlaví do veřejných politik, |
P. |
vzhledem k tomu, že lidé, kteří jsou již vystaveni riziku chudoby a z nichž většinu tvoří ženy, především pak migrující pracovnice a příslušníci menšin, jsou zranitelnější zvláště v době hospodářské recese; vzhledem k tomu, že je nyní naléhavě nutné vyvinout úsilí a najít úplné řešení umožňující vymýtit chudobu, jak odsouhlasila Evropská rada již v roce 2000 v Lisabonu; vzhledem k tomu, že by měla být zvláštní pozornost věnována ochraně skupin lidí, které se nacházejí v nevýhodném postavení z více hledisek, zejména Romů, a zajištění jejich začlenění do společnosti, |
Q. |
vzhledem k tomu, že nejlepší obrana před chudobou a sociálním vyloučením a odrazový můstek k finanční a psychické nezávislosti je kvalitní zaměstnání na plný úvazek zaručující práva; vzhledem k tomu, že v rámci řešení všeobecné přístupnosti kvalitních veřejných služeb je nezbytně nutné vytvořit a zavést politiky, které reagují na potřeby žen i mužů a zajišťují mimo jiné přístup ke kvalitním, dostupným a přístupným službám péče o dětí, péče o starší osoby a další závislé osoby, |
R. |
vzhledem k tomu, že kromě zajištěného respektování odlišností a kulturní rozmanitosti se sociální vyloučení snižuje díky vypracování politik, které usnadňují přístup žen patřících ke konkrétním kulturním nebo menšinovým skupinám na pracovní trh, a to ve prospěch sociální soudržnosti, která sama představuje hybnou páku hospodářského růstu, |
S. |
vzhledem k tomu, že domácí násilí, jehož oběťmi jsou hlavně ženy, je jevem rozšířeným ve všech zemích a ve všech společenských třídách; vzhledem k tomu, že z výzkumů vyplývá, že muži, kteří v důsledku hospodářské krize přijdou o zaměstnání a majetek, častěji páchají násilí na ženách; vzhledem k tomu, že ekonomický tlak nezřídka vede k častějšímu, agresivnějšímu a nebezpečnějšímu týrání; vzhledem k tomu, že domácí násilí stojí EU každoročně kolem 16 milionů EUR, |
T. |
vzhledem k tomu, že zaměstnanost je klíčovým faktorem sociálního začleňování; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout rozsáhlé konkrétně zaměřené úsilí s cílem vymýtit chudobu v kontextu rostoucí nerovnosti příjmů, chudoby a hospodářské a finanční krize, |
1. |
poukazuje na to, že rovnost zacházení mezi ženami a muži je jedním z cílů EU, a tudíž i jedním z hlavních principů jakékoli politické reakce na hospodářskou a finanční krizi a přechod k období po krizi; |
2. |
zdůrazňuje zjištění Komise, že v důsledku nynější krize existují obavy, že je ohroženo dosažení cílů v oblasti rovnosti žen a mužů a že v důsledku recese se mohou týkat zejména žen; |
3. |
zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby současná finanční a hospodářská krize a budoucí hospodářské problémy ohrozily výsledky dosažené v oblasti rovnosti žen a mužů a aby recese sloužila, jak se již děje v některých členských státech, jako záminka pro omezení opatření v oblasti rovnosti žen a mužů; |
4. |
zdůrazňuje, že politiky v oblasti rovnosti musí být považovány za součást řešení pro východisko z krize, pro využití nadání a schopností veškerého obyvatelstva a jejich rentabilitu a pro dosažení konkurenceschopnějšího hospodářství do budoucna; |
5. |
zdůrazňuje, že zapojení žen do trhu práce, k němuž dochází v posledních desetiletích, znamená nejen větší přímý dopad krize na samotné ženy, ale také na domácnosti, jejichž příjmy budou v případě ztráty zaměstnání žen výrazně postiženy; žádá orgány Evropské unie a členské státy, aby zohlednily skryté náklady krize, včetně často přehlížených odlišných důsledků pro ženy a muže; |
6. |
upozorňuje, že zkušenost z předcházejících krizí ukázala, že zaměstnanost mužů se obecně obnovuje rychleji než zaměstnanost žen; |
7. |
zdůrazňuje, že makroekonomické politiky jsou spojeny převážně s větší profesní segregací žen, destabilizací zaměstnanosti žen z důvodu subdodávek, zvýšením rozdílů v odměňování mužů a žen, snížením dostupnosti zdravotní péče a vzdělání pro ženy, větší nerovností v přístupu k úvěrům, pozemkům a majetku a prohloubením feminizace chudoby; |
8. |
připomíná, že přetrvávají rozdíly v odměňování žen a mužů a že je zde nebezpečí, že se tyto rozdíly budou v důsledku hospodářské a finanční krize zvětšovat; vyzývá evropské orgány a členské státy, aby stanovily jasné cíle a navrhly závazná opatření pro boj s rozdíly v odměňování; |
9. |
naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na revizi stávajících právních předpisů týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (výše uvedená směrnice 75/117/EHS), jak Evropský parlament požadoval již v roce 2008; vítá nedávnou iniciativu Komise zlepšit předpisy o sankcích v případě porušení práva na stejnou odměnu, zajistit, aby byly odrazující a přiměřené (např. přísnější sankce v případě opakovaného porušení); |
10. |
poukazuje na skutečnost, že za veřejné výdaje v oblasti zdraví nesou odpovědnost jednotlivé členské státy a jejich vnitrostátní parlamenty nebo místní orgány; |
11. |
s politováním konstatuje, že mnoho žen již práci ztratilo a další ženy ztrátu zaměstnání očekávají, a to zejména ženy pracující v odvětví maloobchodu, služeb a cestovního ruchu a dále ženy zaměstnané na částečný úvazek a na nejistých pracovních místech; poukazuje na skutečnost, že se zároveň očekává, že v důsledku snížení nabídky mikroúvěrů se sníží příjmy žen samostatně výdělečně činných, zejména žen pracujících v zemědělských a venkovských odvětvích; zdůrazňuje, že lze očekávat, že nezaměstnanost žen poroste nerovnoměrně vzhledem k avizovaným rozpočtovým škrtům ve veřejném sektoru a k nepřiměřenému zastoupení žen na pracovních pozicích ve školství, zdravotnictví a sociálních službách; |
12. |
zdůrazňuje kladný vliv rovnosti žen a mužů na hospodářský růst; v této souvislosti upozorňuje, že podle výpočtů některých studií by se HDP zvýšil o 30 %, pokud by zaměstnanost, zaměstnanost na částečný úvazek a produktivita žen byla shodná s muži; |
13. |
uznává, že nedávná ztráta zaměstnání pomohla mnoha ženám vytvořit vlastní podniky; vyzývá Komisi, aby předložila právní předpisy konkrétně určené pro malé a střední podniky s cílem dosáhnout cíle, který si stanovila, a to omezit administrativní náklady podniků do roku 2012 o 25 % a přispět tak k podpoře této podnikavosti; |
14. |
vítá statistické údaje Eurostatu členěné podle pohlaví; domnívá se však, že je třeba věnovat větší pozornost nezaměstnanosti u částečných úvazků (tato oblast není často do statistik nezaměstnanosti zahrnována); poukazuje na to, že je pravděpodobné, že dlouhodobá nezaměstnanost, nízké mzdy a krátká průměrná pracovní doba budou mít závažné důsledky zejména na příjmy, sociální dávky a dlouhodobě i na důchody žen; |
15. |
vyzývá Komisi, aby vypracovala studii na úrovni Unie týkající se vztahu mezi počtem žen ve správních a dozorčích radách podniků a finančními výsledky společností a aby přitom vzala v úvahu studii společnosti Catalyst Inc. z roku 2007, která obsahovala závěr, že podniky, kde jsou ve správních a dozorčích radách tři a více žen, mají o 83 % vyšší výnos z akcií a o 73 % vyšší výnos z prodeje; |
16. |
zdůrazňuje, že krize dolehne nejsilněji na zranitelné skupiny žen: ženy s postižením, přistěhovalkyně, příslušnice etnických menšin, ženy s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané ženy či samostatně žijící ženy bez prostředků, ženy pečující o závislé osoby atd.; |
17. |
zdůrazňuje, že krize postihla podobným způsobem i migrující pracovníky a jejich rodiny v původním místě bydliště; konstatuje, že jsou často podhodnocené údaje o migraci žen, a tím i dopad na rodiny životně závislé na jejich příjmech, takže ženy mohou být v případě návratu domů společností a svými rodinami zavrženy, a mohou se tak dostat do ještě více ohroženého postavení; |
18. |
zdůrazňuje a vítá skutečnost, že pro provedení zásahů a řešení situace je potřeba chápat krizi v souvislostech a uvědomit si, že neexistuje pouze jediné „univerzální“ řešení; zdůrazňuje, že recese může být zároveň jedinečnou příležitostí pro zapracování hlediska rovnosti žen a mužů do hospodářských a sociálních politik a pro vytváření společnosti, v níž bude větší rovnováha mezi ženami a muži; |
19. |
zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat se stereotypy ve všech oblastech a obdobích života, vzhledem k tomu, že tyto stereotypy ovlivňující volby, které ženy činí v oblasti vzdělání, odborné přípravy, zaměstnání, rozdělení odpovědnosti v domácnosti a rodině, účasti ve veřejném životě a v zastoupení na rozhodujících pozicích, i jejich volby na trhu práce, jsou jednou z nejvíce zakořeněných příčin nerovnosti mezi ženami a muži; |
20. |
s politováním konstatuje, že v politických reakcích na krizi, včetně balíčků pro hospodářskou obnovu, nebyl zohledněn, zanalyzován a napraven dopad krize na ženy; lituje, že v období po Lisabonské strategii v podstatě není zohledněna rovnost žen a mužů; vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby do nařízení týkajících se makroekonomiky a zaměstnanosti a do strategie EU 2020 zapracovaly rovnost žen a mužů s konkrétními cíli a aby do všech politik zavedly sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů; |
21. |
domnívá se, že ačkoli v roce 2010 se zaměstnanost žen v EU přibližuje k dosažení cíle 60 %, je třeba stanovit náročnější cíl 75 % do roku 2020; zdůrazňuje také, že je třeba do roku 2020 snížit rozdíl v odměňování na 0–5 % a přijmout přístup s nulovou tolerancí pomocí uplatňování sankcí; |
22. |
vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby učinily nezbytné kroky pro prosazování hlediska rovnosti pohlaví ve všech politikách Společenství a aby zrevidovaly stávající právní předpisy tak, aby zajistily, že se bude řádně uplatňovat rovnost pohlaví a že v případě potřeby bude možné uplatňovat opatření pozitivní diskriminace; |
23. |
žádá Radu, Komisi, členské státy a zejména zvláštní výbor Parlamentu pro finanční, hospodářskou a sociální krizi (CRIS), aby zajistily posouzení plánů obnovy a plánů strukturálních změn z hlediska dopadu na ženy a muže (hodnocení ex-post, pokud nebylo provedeno ex-ante) a zapracování aspektu rovnosti žen, včetně statistických údajů členěných podle pohlaví, do těchto plánů; |
24. |
naléhavě žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily, že regrese a finanční škrty se nedotknou politik a fungování systémů zaměřených na dosažení rovnosti žen a mužů na všech úrovních ve vládním i nevládním sektoru; s politováním konstatuje, že k těmto finančním škrtům již v některých zemích došlo; |
25. |
žádá Radu, Komisi a členské státy, aby provedly analýzu negativních dopadů snížení veřejných výdajů a sociálních dávek a podnikly kroky pro jejich zmírnění, a to zejména v případě škrtů ve veřejných výdajích na místní úrovni, s cílem zajistit, aby na ženách neleželo nepoměrně větší břemeno péče (o děti, staré lidi a závislé osoby); |
26. |
poukazuje na to, že v důsledku chybějící politiky péče a související infrastruktury se zvýšil počet přistěhovalkyň pracujících jako pomocnice v domácnosti, které pokryly jejich nedostatek v domácnostech, které však nemohou využívat systémy sociální a pracovní ochrany a podpory; žádá členské státy, aby neprodleně bojovaly proti ilegální práci a zahrnuly legální migrující pracovníky do systémů sociálního a zdravotního zabezpečení; |
27. |
vyzývá členské státy, aby vytvořily dostupné, přístupné a kvalitní služby péče o děti a další závislé osoby v souladu s evropskými cíli a aby zajistily dostupnost těchto služeb tak, aby byly slučitelné s pracovní dobou žen a mužů pracujících na plný úvazek; naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby plně využily potenciál strukturálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a aby usnadnily přístup k financování kvalitních služeb; naléhavě žádá Komisi, aby navrhla směrnici o otcovských dovolených, dovolených v případě osvojení a dovolených za účelem péče o rodinné příslušníky; |
28. |
upozorňuje na to, že v době hospodářských potíží je častěji pácháno násilí na ženách i mužích; vybízí proto členské státy, aby využívaly vnitrostátní právní předpisy proti všem formám násilí na základě pohlaví, a vítá iniciativu španělského předsednictví zaměřenou na vytvoření střediska pro sledování násilí na ženách; stejně tak vítá iniciativu skupiny členských států týkající se zastřešujícího nástroje na ochranu obětí (evropský příkaz na ochranu obětí); |
29. |
vyzývá členské státy, aby podpořily, zejména prostřednictvím vzdělávacích kampaní, zvyšování kolektivního povědomí o násilí páchaném na ženách; připomíná, že výchova a zvyšování povědomí mladých lidí jsou pro boj s tímto jevem rozhodující; |
30. |
žádá evropské orgány, členské státy a místní a regionální orgány, aby přijaly účinná opatření, především prostřednictvím právních předpisů, na podporu vyváženějšího zastoupení žen a mužů na odpovědných pracovních pozicích v podnicích a v politických orgánech, včetně správních rad podniků a ve veřejných institucích, správních orgánech a organizacích na místní, regionální, národní a evropské úrovni, které by měly sloužit jako příklad; a žádá proto, aby byly stanoveny závazné cíle pro zajištění rovného zastoupení žen a mužů; |
31. |
zdůrazňuje, že v současné době jsou ženy málo zastoupeny v oblasti finančního rozhodování: ženy jsou v podstatě jednou ze skupin, které jsou v současnosti vyloučené z finančního rozhodování a jež jsou nepříznivě postiženy finančním rizikem; žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily větší účast žen na všech úrovních rozhodovacího procesu, zejména v oblasti tvorby rozpočtu a mechanismů řízení evropských finančních systémů včetně Evropské centrální banky; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné podporovat finanční gramotnost dívek a žen; |
32. |
vyjadřuje potěšení nad rozhodnutím norské vlády zvýšit počet žen ve správních radách veřejných akciových společností tak, aby ženy představovaly nejméně 40 % členů, což umožnilo zvýšit počet žen ve vedení podniků až na současných 41 %; vyzývá Komisi a členské státy, aby norskou iniciativu považovaly za kladný příklad a postupovaly stejným způsobem u podniků kotovaných na burze; |
33. |
souhlasí s potřebou zvyšování počtu žen ve správních radách veřejných akciových společností, ale zdůrazňuje, že by národní vlády měly přijímat takové kroky, které odpovídají jejich vlastním potřebám; |
34. |
poukazuje na to, že investice do sociální infrastruktury jsou příležitostí modernizovat Evropu a podpořit rovnost žen a mužů, tyto investice lze považovat za strategii souběžnou s investicemi do zelených technologií, které modernizují fyzickou infrastrukturu; domnívá se, že rovnost žen a mužů by proto měla být politickou prioritou a základním nástrojem; |
35. |
konstatuje, že s ohledem na strategii EU 2020 je klíčová takzvaná „zelená ekonomika“; vyzdvihuje skutečnost, že „zelená pracovní místa“ mají potenciál stát se klíčovou oblastí růstu budoucího trhu práce v Evropě, že dnes více než 20 milionů pracovních míst v Evropské unii lze považovat za „zelená“ a že na základě nejnovějších zjištění existuje v odvětví obnovitelné energie potenciál zdvojnásobení počtu pracovních míst do roku 2020 až na 2,8 milionů; |
36. |
poukazuje na to, že ekologická přeměna hospodářství a přechod na nízkouhlíkové hospodářství vytvoří obrovskou poptávku po kvalifikovaných pracovnících; konstatuje, že zastoupení žen pracujících v odvětví obnovitelné energie, a zejména na vědecky a technologicky náročných pozicích, je velmi nedostatečné; žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily, že pracující ženy budou více zapojeny do vzdělávacích projektů a programů ekologické transformace, tzn. v odvětví obnovitelné energie a na vědecky a technologicky náročných pozicích; vyzývá členské státy, aby podpořily přítomnost žen v místních podnikatelských iniciativách v těchto oblastech tím, že jim prostřednictvím šíření informací a pořádáním vzdělávacích seminářů usnadní přístup k dostupným evropským strukturálním fondům; |
37. |
vybízí zaměstnavatele v členských státech, aby vytvářeli více příležitostí pro ženy pracující v oblasti nových technologií s cílem posílit odvětví vyspělých technologií v souladu s cíli EU 2020; |
38. |
vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby prosazovaly plné využití evropských strukturálních fondů na vnitrostátní úrovni, které by umožnilo řešit dopady recese prostřednictvím rekvalifikačních programů a zvýšení kvalifikace na základě článku 16 obecného nařízení (10) a článku 6 nařízení týkajícího se Evropského sociálního fondu (11) i Evropského fondu pro regionální rozvoj (12); |
39. |
požaduje, aby bylo změněno nařízení o FEADER tak, aby bylo možné podniknout proaktivní opatření ve prospěch žen během příštího programovacího období na léta 2014 až 2020, jak tomu bylo v předchozích obdobích, avšak nikoli v tomto programovacím období, neboť takové opatření by mělo velmi kladné dopady na zaměstnanost žen na venkově; |
40. |
žádá členské státy, aby vytvořily mechanismy pro řízení rovnosti žen a mužů tak, aby zahrnovaly odborné posouzení problematiky rovnosti žen a mužů v rámci vládních útvarů a dalších orgánů, které provádějí opatření v rámci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů a podporují ženské organizace a sítě; |
41. |
vybízí Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby provedl analýzu dopadu hospodářské a finanční krize na rovnost žen a mužů; domnívá se, že toto posouzení dopadu by mělo být provedeno za pomoci přesných ukazatelů a zohlednit specifické okolnosti krize; žádá ostatní evropské orgány, jako je Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, aby ve své další práci průběžně navrhovaly odpovědi na otázky spojené s problematikou rovnosti žen a mužů; |
42. |
zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet programy a finanční pobídky na podporu a prosazování účasti žen v malých a středních podnicích; |
43. |
žádá Radu, Komisi a členské státy, aby uznaly a podpořily přínos, který může mít občanská společnost při řešení finanční a ekonomické krize, zejména v souvislosti s Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; |
44. |
vyzývá předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám členských států, sociálním partnerům a příslušným nevládním organizacím. |
(1) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(2) Úř. věst. C 313E, 20.12.2006, s. 118.
(3) Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 56.
(4) Úř. věst. C 295E, 4.12.2009, s. 35.
(5) Úř. věst. C 16E, 22.1.2010, s. 21.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2009)0371.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2009)0029.
(8) Směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s.19).
(9) Závěry Rady týkající se rovnosti žen a mužů: posílení růstu a zaměstnanosti – příspěvek k zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ohledně Lisabonské strategie po roce 2010, Brusel, 30. listopadu 2009.
(10) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1).