22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/84

A.

vzhledem k tomu, že svého cíle snížit emise skleníkových plynů o 20 % a o 30 % v případě mezinárodní dohody, snížit využívání energie z primárních zdrojů o 20 % oproti odhadované míře a vyrábět do roku 2020 alespoň 20 % energie z obnovitelných zdrojů bude moci Evropská unie dosáhnout, pouze pokud se více zasadí o rozšíření svého portfolia cenově dostupných, čistých, účinných a udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií,

B.

vzhledem k tomu, že tyto technologie mohou být součástí správného přístupu k řešení problémů spojených se změnou klimatu, k zabezpečení dodávek energie pro EU a zajištění konkurenceschopnosti hospodářství jednotlivých členských států,

C.

vzhledem k tomu, že rozpočty ve veřejné i soukromé sféře, pokud jde o výzkum v oblasti energetiky, jsou nyní nižší než v osmdesátých letech minulého století; vzhledem k tomu, že současný stav zdrojů neodpovídá rozsahu problémů spojených s přechodem na udržitelný nízkouhlíkový energetický systém,

D.

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních problémů brzdících energetické inovace v EU jsou finanční prostředky,

E.

vzhledem k zjištění Komise, že v rámci šesti evropských průmyslových iniciativ (EII) je na období příštích deseti let nutné investovat z veřejných i soukromých zdrojů 6 miliard EUR do větrné energie, 16 miliard EUR do solární energie, 2 miliardy EUR do elektrických sítí, 9 miliard EUR do bioenergie, 13 miliard EUR do zachycování a ukládání CO2, 7 miliard EUR do jaderného štěpení a 5 miliard EUR do společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík,

F.

vzhledem k tomu, že evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET) má za reálný cíl transformovat EU na inovační hospodářství, a vytvořit tak v příštím desetiletí stovky tisíc pracovních míst pro zaměstnance s novou kvalifikací a dát impuls k růstu rychle se rozvíjejícímu průmyslovému odvětví,

G.

vzhledem k tomu, že naléhavě nutná transformace energetického modelu vyžaduje systém sdílení rizik, kdy všechny zúčastněné strany, ve veřejném i soukromém sektoru, musí nést společnou odpovědnost, což znamená, že je nutné, aby veřejný sektor poskytl více finančních prostředků, ale také aby průmyslové a bankovní subjekty a soukromí investoři přistoupili na větší míru odpovědnosti za sdílení technologického a tržního rizika,

H.

vzhledem k tomu, že výzkum v EU trpí chronickým nedostatkem finančních prostředků,

1.

vítá plán SET, jelikož se v něm uvádí konkrétní výzkumné iniciativy v oblasti čistých, udržitelných a účinných nízkouhlíkových energetických technologií; zdůrazňuje jeho potenciál transformovat EU na inovační hospodářství; vyzdvihuje také skutečnost, že bez tohoto nového přístupu nesplní EU své cíle pro rok 2020 v oblasti energetiky a klimatu;

2.

uvědomuje si nutnost výrazně navýšit veřejné i soukromé investice do rozvoje udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií s cílem urychlit rozvoj, nákladově efektivní rozmístění a rychlé a rozsáhlé uplatnění těchto technologií v příštích deseti letech;

3.

je pevně přesvědčen o tom, že realizace plánu SET bude z finančního hlediska možná, pouze pokud dojde k uvolnění dodatečných veřejných a soukromých zdrojů, a že důvěryhodnost plánu SET závisí na tom, zda na něj budou vyčleněny další finanční prostředky z rozpočtu EU;

4.

vyzývá veřejné i soukromé zainteresované subjekty, aby na realizaci smluvených plánů okamžitě uvolnily dodatečné prostředky, přičemž větší část těchto prostředků musí pocházet ze soukromého sektoru a podíl investic z veřejných zdrojů, jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní, se musí výrazným způsobem zvýšit;

5.

zdůrazňuje, že vzhledem k hospodářské krizi by měly mít investice do těchto nových technologií, které mají největší potenciál pro vytvoření nových pracovní míst, prioritní význam; vyzdvihuje skutečnost, že se tím vytvoří nové trhy, otevřou se nové toky příjmů a přispěje se k rozvoji hospodářství EU a jeho konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že se tím rovněž přispěje k zajištění dodávek energie pro EU a sníží její energetická závislost na omezeném množství zdrojů a dodavatelů energie a přepravních trasách;

6.

opakuje svou žádost, aby se na období po roce 2010 zajistil odpovídající objem finančních prostředků na podporu čistých, udržitelných a účinných nízkouhlíkových energetických technologií, tedy celkově nejméně 2 miliardy EUR ročně z rozpočtu EU, a to nad rámec sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby urychleně sestavila program financování, a členské státy, aby vyčlenily prostředky, které se zavážou od roku 2010 uvolňovat;

7.

dále vyzývá Radu a Komisi, aby využily diskusí, které se vedou v souvislosti s přezkumem stávajících finančních výhledů v polovině období a s podobou nových finančních výhledů, k tomu, aby lépe propojily stávající a budoucí rozpočty EU s prioritami politik EU, zejména pokud jde o výzkum, klimatická opatření a zabezpečení dodávek energie;

8.

pokládá za naprosto nezbytné, aby se povolenky v hodnotě 300 milionů EUR vyčleněné ze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) jako rezerva pro nové účastníky rychle využily na podporu zachycování a ukládání CO2 a inovační metody využívání energie z obnovitelných zdrojů; naléhavě žádá Evropskou investiční banku (EIB), aby svá kritéria pro poskytování úvěrů spojila se zaváděním inovačních zařízení využívajících obnovitelných zdrojů energie;

9.

připomíná členským státům, že v období od roku 2013 budou příjmy z dražeb povolenek v rámci systému ETS klíčovým zdrojem finančních prostředků pro zmírnění dopadů změny klimatu a pro využívání a rozvoj udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií;

10.

vyzývá k tomu, aby EIB posílila svou úlohu při financování projektů v oblasti energetiky, zejména tím, že zvýší celkový objem úvěrů v této oblasti, rozšíří svou kapacitu nabízet záruky za půjčky na energetické projekty a zlepší koordinaci a kontinuitu financování těch výzkumných a vývojových projektů v oblasti energetiky, které představují vyšší míru rizika;

11.

vyzývá EIB, aby připsala náležitou prioritu posouzení těch projektů, které reálně zvýší funkčnost demonstrací udržitelných nízkouhlíkových technologií (např. vývoj inteligentních sítí a malých hydrologických zařízení);

12.

vítá probíhající iniciativy, k nimž patří finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFR), „fond Marguerite“ (Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu), rizikový kapitál a mechanismus pro malé a střední podniky s vysokým růstem a pro inovační malé a střední podniky (GIF), jejichž úlohu spočívající ve financování iniciativ plánu SET je nezbytné posílit a podrobit řádnému procesu hodnocení v polovině období;

13.

žádá Komisi, aby bez prodlení, ale nejpozději do roku 2011, předložila v úzké spolupráci s EIB souhrnný návrh nástroje financování energie z obnovitelných zdrojů, projektů energetické účinnosti a rozvoje inteligentních sítí;

14.

zdůrazňuje, že kapacita výzkumné základny EU musí být rozšířena a že další vzdělávání a odborná příprava jsou zásadní pro vytvoření lidských zdrojů v kvantitě i kvalitě nutné pro plné využití technologických příležitostí, které se otevírají;

15.

zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit správné podmínky a pevný a vhodný legislativní rámec, který by podpořil vytvoření partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, jež jsou předpokladem pro provádění plánu SET a evropských průmyslových iniciativ (EII);

16.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že výrobci technologií budou moci požádat o financování plánu SET přímo, a nikoli pouze jako členové konsorcií v rámci energetických utilit, jak je tomu v případě programu evropské hospodářské obnovy a NER 300;

17.

uznává, že malé a střední podniky jsou hlavní hnací silou v rozvoji mnoha udržitelných nízkouhlíkových technologií, zejména v případě rozvoje decentralizovanějších energetických systémů, a zdůrazňuje proto, že přístup k veřejným grantům a půjčkám, včetně financování podle plánu SET, musí být navržen způsobem, který bude ohleduplný k malým a středním podnikům; vyzývá k tomu, aby velmi významná část finančních prostředků EU dostupných v rámci plánu SET byla vyčleněna pro malé a střední podniky;

18.

vítá skutečnost, že je zaměřena pozornost na financování (rozsáhlých) demonstračních projektů; zdůrazňuje ovšem, že je nezbytné poskytnout finanční prostředky rovněž na střednědobý a dlouhodobý základní a aplikovaný výzkum rizikové povahy;

19.

vyzývá Evropskou alianci pro energetický výzkum (EERA), aby zahájila a uskutečnila společné programy pro provádění plánu SET, a to pomocí rozvoje pevných vztahů s evropskými průmyslovými iniciativami, a aby rozšířila škálu svých činností; zdůrazňuje, že má-li se EERA plně ujmout své úlohy, musí být pro tyto účely vyčleněn dostatek finančních prostředků z rozpočtu EU i z rozpočtů jednotlivých členských států;

20.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že Evropská rada pro výzkum (ERV) neplánuje žádné zvláštní programy pro oblast energetiky, čímž prokazuje, že investování do základního výzkumu je nedostatečné;

21.

vítá iniciativu Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) vytvořit znalostní a inovační komunity zabývající se udržitelnou energetikou a přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírňováním;

22.

vítá návrh, aby se nová iniciativa pro inteligentní města, jež se zaměřuje na energetickou účinnost v evropských městech (zejména ve městech, jež jsou signatáři Paktu primátorů), stala součástí již existujících šesti evropských průmyslových iniciativ, a to s cílem vytvořit takové podmínky, díky nimž by trh přijal energeticky účinné technologie, technologie pro obnovitelné zdroje energie a inteligentní distribuční sítě v městských oblastech v masovém měřítku; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby tuto iniciativu, která nastartuje místní ekonomiku a podpoří sociální soudržnost, okamžitě provedly a plně do ní zapojily místní a regionální orgány, jež plní klíčovou úlohu v oblasti podpory a využívání udržitelných nízkouhlíkových technologií;

23.

připomíná Komisi její povinnost podávat zprávy vyplývající z nařízení o Evropském plánu ozdravení energetiky a její závazek předkládat dodatečné návrhy, jež by umožnily financovat projekty v oblastech energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v případech, kdy jsou po výběrových řízeních stále k dispozici finanční prostředky; očekává, že na tyto projekty bude z nepřidělených finančních prostředků vyčleněno 116,19 milionu EUR;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby blíže prozkoumaly a šířily inovační přístupy k územnímu plánování a rozvoji, zejména integrovanému územnímu plánování, jež splňuje potřebu posíleného sociálního začlenění, územní soudržnosti a využívání udržitelné energie a čisté dopravy, a to s cílem vybudovat odolné městské systémy;

25.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila doplňkové iniciativy týkající se využívání obrovského potenciálu dalších technologických metod uvedených v jejím sdělení o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET) ze dne 7. října 2009, ale také obrovského potenciálu gradientů salinity v oceánech a geotermální energie; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout z rozpočtu EU dodatečné prostředky na jejich financování;

26.

vítá výběr šesti evropských průmyslových iniciativ a vypracování technologických plánů pro období 2010–2020, jež vytyčují konkrétní cíle, díky nimž mají být udržitelné nízkouhlíkové technologie cenově konkurenceschopné, a vyzývá Komisi, aby propracované evropské průmyslové iniciativy zahájila a zajistila, aby struktura jejich řízení byla jednoduchá, nebyrokratická a transparentní a aby jejich ústředním společným rysem byl pravidelný kontakt s řídící skupinou pro plán SET a s EIB;

27.

vyzývá řídící skupinu pro plán SET, aby Evropskému parlamentu podávala jednou ročně zprávu a aby počítala se zajištěním širšího spektra odbornosti a vytvořila pro tyto účely odborné pracovní skupiny v oblastech zájmu s cílem zapojit do diskusí a do rozhodovacího procesu větší množství zainteresovaných stran;

28.

vyzývá Komisi, aby posílila mezinárodní spolupráci s dalšími klíčovými strategickými partnery ve vyspělých, nově se rozvíjejících a rozvojových zemích v oblasti rozvoje, využívání a šíření udržitelných nízkouhlíkových technologií, zejména prostřednictvím fondů, jako je například GEEREF, který se zaměřuje na malé projekty;

29.

vítá kroky k posílení spolupráce v oblasti energetických technologií, například spolupráci, již zahájila nedávno vytvořená Rada pro energetiku EU-USA; vyzývá v tomto kontextu tuto radu, aby této součinnosti využila pro provádění plánu SET;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly celosvětové obchodování s emisemi uhlíku s cílem vytvořit stabilní a spravedlivé konkurenční prostředí pro rozvoj a využívání udržitelných nízkouhlíkových technologií;

31.

žádá Komisi, aby sledovala účinné provádění plánu SET, zavedla za tímto účelem doplňkový systém hodnocení, vyhodnotila veškeré překážky, jež při provádění plánů vyvstaly, a pravidelně informovala Parlament o pokroku, jehož bylo při provádění plánu SET a dalších plánů s ním souvisejících dosaženo;

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.