52009PC0637

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.11.2009

KOM(2009)637 v konečném znění

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

ze dne […],

kterým se mění nařízení (ES) č. 1911/2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících mimo jiné z Ruska

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu |

Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká uplatňování nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, naposledy pozměněného nařízením Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005, (dále jen „základní nařízení“) v řízení ohledně dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících mimo jiné z Ruska. |

Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1911/2006 na dovoz roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících mimo jiné z Ruska. |

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. |

Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů |

Konzultace zúčastněných stran |

Zúčastněné strany dotčené tímto řízením měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. |

Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. |

Právní stránka návrhu |

Shrnutí navrhovaných opatření Na základě žádosti podané vyvážejícím výrobcem v Rusku, společností Joint Stock Company „Acron“ (dále jen „žadatel“), zahájila Komise dne 21. března 2009 přezkum pro nového vývozce, který se týkal platných opatření vztahujících se na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného ve vodném nebo amoniakálním roztoku (dále jen „směsi močoviny a dusičnanu amonného“) pocházejících z Ruska. Žádost se opírala o přímé důkazy o tom, že žadatel nevyvážel směsi močoviny a dusičnanu amonného do Společenství během období šetření, na němž se antidumpingová opatření zakládala, a že není ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců směsí močoviny a dusičnanu amonného, na které se vztahují výše uvedená antidumpingová opatření. Žadatel dále tvrdil, že začal vyvážet směsi močoviny a dusičnanu amonného do Společenství až po skončení období původního šetření. Připojený návrh nařízení Rady je založen na zjištěních, která vyplynula z provedeného šetření omezeného na posouzení statusu „nového vývozce“ a dumpingu ve vztahu k žadateli. Bylo potvrzeno, že žadatel by měl být považován za „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Šetření také ukázalo, že v průběhu období šetření docházelo k dumpingu. Zjištěná úroveň dumpingu byla vyšší než úroveň pro odstranění újmy v původním šetření. Proto se navrhuje, aby byla uložena antidumpingová opatření na úrovni rozpětí újmy zjištěné v původním šetření. Toto rozpětí odpovídá celostátnímu clu na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného z Ruska. Je vhodné uložit cla ve formě zvláštní částky za tunu, jak je již uloženo nařízením (ES) č. 1995/2000 pro ostatní vývozce. Clo se vybere zpětně od data zahájení přezkumu. |

Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005. |

Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: |

Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. |

Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Společenství, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. |

Volba nástrojů |

Navrhované nástroje: pozměňovací nařízení. |

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: výše uvedené základní nařízení nestanoví náhradní možnosti. |

Rozpočtové důsledky |

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

ze dne […],

kterým se mění nařízení (ES) č. 1911/2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících mimo jiné z Ruska

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh, který předložila Komise po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PŘEDCHOZÍ POSTUP

1. Rada svým nařízením (ES) č. 1995/2000[2] uložila konečné antidumpingové clo z dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících mimo jiné z Ruska. Na uvedené nařízení bude dále odkazováno jako na „původní nařízení“ a na šetření, jehož důsledkem bylo uložení opatření původním nařízením, bude dále odkazováno jako na „původní šetření“.

2. Po přezkumu před pozbytím platnosti zahájeném v září 2005 (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) obnovila Rada nařízením (ES) č. 1911/2006[3] uvedená opatření na současné úrovni na dobu pěti let. Opatření mají podobu zvláštních cel.

B. SOUČASNÝ POSTUP

1. ŽÁDOST O PřEZKUM

3. Společnost Joint Stock Company Acron (dále jen „žadatel“), vyvážející výrobce v Rusku, podala žádost o přezkum pro nového vývozce (dále jen „současný přezkum“) podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádost byla omezena na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli.

4. Žadatel tvrdil, že v období šetření, na němž se antidumpingová opatření zakládala, tj. v období od 1. června 1998 do 31. května 1999 (dále jen „období původního šetření“), nevyvážel směsi močoviny a dusičnanu amonného do Společenství a že není ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců směsí močoviny a dusičnanu amonného, na které se vztahují výše uvedená antidumpingová opatření. Žadatel dále tvrdil, že začal vyvážet směsi močoviny a dusičnanu amonného do Společenství až po skončení období původního šetření.

2. ZAHÁJENÍ PřEZKUMU PRO „NOVÉHO VÝVOZCE“

5. Komise prozkoumala přímé důkazy předložené žadatelem a považovala je za dostatečné pro zahájení přezkumu podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poté, co byla dotčenému výrobnímu odvětví Společenství dána příležitost se k věci vyjádřit, zahájila Komise nařízením (ES) č. 241/2009[4] přezkum nařízení (ES) č. 1911/2006 (dále jen „platná opatření“) týkající se žadatele.

6. Podle článku 2 nařízení Komise (ES) č. 241/2009 bylo antidumpingové clo ve výši 20,11 EUR za tunu uložené nařízením (ES) č. 1911/2006 na dovozu směsí močoviny a dusičnanu amonného vyráběných a prodávaných žadatelem na vývoz do Společenství zrušeno. Zároveň byly podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení vyzvány celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence uvedeného dovozu.

3. DOTčENÝ VÝROBEK

7. Dotčeným výrobkem v současném přezkumu je stejný výrobek jako v původním šetření, tj. roztok močoviny a dusičnanu amonného, kapalné hnojivo běžně používané v zemědělství, pocházející z Ruska (dále jen „dotčený výrobek“). Výrobek je tvořen směsí močoviny, dusičnanu amonného a vody. Dotčený výrobek v současnosti spadá pod kód KN 3102 80 00.

4. ZÚčASTNěNÉ STRANY

8. Komise oficiálně informovala žadatele, zástupce vyvážející země a sdružení výrobců ve Společenství o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

9. Komise zaslala žadateli a společnostem ve spojení dotazníky a obdržela odpovědi ve lhůtě stanovené k tomuto účelu. Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení dumpingu. Komise provedla inspekce na místě v prostorách žadatele a společnosti ve spojení:

10. JSC Acron, Novgorod, Rusko,

11. Agronova International Inc., Hallandale, USA („Agronova“).

5. OBDOBÍ šETřENÍ V RÁMCI PřEZKUMU

12. Období šetření v rámci přezkumu pro „nového vývozce“ se týkalo období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 (dále jen „období přezkumného šetření“).

C. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

1. STATUS „NOVÉHO VÝVOZCE“

13. Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel dotčený výrobek během období původního šetření a že ho do Společenství začal vyvážet až po tomto období.

14. Žadatel byl dále schopen doložit, že není ve spojení s žádnými vývozci ani výrobci v Rusku, na které se vztahují platná antidumpingová opatření, jež se týkají dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska.

15. V této souvislosti se tedy potvrdilo, že žadatel by měl být považován za „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

2. DUMPING

2.1 Stanovení běžné hodnoty

16. Žadatel neuskutečnil žádný domácí prodej dotčeného výrobku v Rusku. Pokud ke stanovení běžné hodnoty nelze použít ceny na domácím trhu, je třeba uplatnit jinou metodu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení proto Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovila následovně.

17. Běžná hodnota byla vypočtena na základě nákladů na výrobu vynaložených žadatelem, ke kterým byla přičtena přiměřená částka na prodejní, režijní a správní náklady a zisk v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

2.1.1 Úprava nákladů na zemní plyn na ruském domácím trhu

18. Pokud jde o výrobní náklady, je třeba poznamenat, že náklady na plyn představují hlavní část výrobních nákladů a významný podíl celkových výrobních nákladů. V souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo zkoumáno, zda záznamy žadatele přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku.

19. Bylo stanoveno, že domácí ceny plynu placené žadatelem byly neobvykle nízké. Pro ilustraci: pohybovaly se v rozmezí jedné čtvrtiny až jedné pětiny vývozní ceny zemního plynu z Ruska. Všechny dostupné údaje navíc nasvědčují tomu, že domácí ceny plynu v Rusku byly regulované a tedy výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu na neregulovaných trzích. Jelikož se ceny plynu v žadatelových záznamech přiměřeně neodrážely, musely být odpovídajícím způsobem upraveny. Jelikož neexistují žádné nezkreslené ceny plynu na ruském domácím trhu, musely být ceny plynu stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení „na jakémkoli jiném přiměřeném základě včetně informací z jiných reprezentativních trhů“.

20. Upravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus) bez dopravních nákladů a byla upravena tak, aby odrážela místní distribuční náklady. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, které je největším trhem pro ruský plyn a má ceny přiměřeně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

21. Po zveřejnění žadatel předložil několik tvrzení, která se týkala i) právního základu provedené úpravy ceny plynu a ii) metodologie použité pro úpravu ceny plynu.

2.1.1.1 Právní základ úpravy ceny plynu

22. Žadatel tvrdil, že jakákoli úprava ceny plynu na ruském domácím trhu by byla neodůvodněná, protože jeho účetní záznamy plně odrážely náklady spojené s výrobou dotčeného výrobku v Rusku. Žadatel dále argumentoval tím, že v souladu s článkem 1 základního nařízení musí být běžná hodnota stanovena s ohledem na zemi vývozu a že tedy bylo v rozporu s uvedeným článkem učinit závěry na základě údajů výrobců v ostatních třetích zemích.

23. Pokud jde o žadatelovo tvrzení o údajném porušení článku 1 základního nařízení, je třeba poznamenat, že článek 1 pouze popisuje obecný pojem dumpingu – podrobná pravidla pro stanovení dumpingu jsou však uvedena v článku 2 základního nařízení. Pokud se v záznamech zúčastněné strany přiměřeně neodráží náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, umožňuje čl. 2 odst. 5 základního nařízení použít údaje z jiných reprezentativních trhů včetně třetích zemí. Argumenty žadatele bylo proto nutno v tomto ohledu zamítnout.

24. Žadatel se také odvolal na existenci přirozených konkurenčních výhod v Rusku, jako je např. široká dostupnost zemního plynu a příznivé podmínky dodávky, jež by mohly vysvětlit rozdíl v ceně mezi domácím prodejem zemního plynu a jeho prodejem na vývoz. Žadatel také tvrdil, že by domácí ceny plynu v Rusku měly pokrývat náklady.

25. S ohledem na existenci přirozených výhod žadatel pominul skutečnost, že domácí ceny zemního plynu byly v Rusku regulovány a nelze proto předpokládat, že přiměřeně odrážejí běžnou cenu na trzích s nezkreslenými cenami. Žadatel také nepředložil žádné důkazy, které by podporovaly jeho tvrzení. Navíc, co se nákladů týče, i kdyby ceny plynu placené žadatelem pokrývaly jednotkové náklady na výrobu a prodej plynu vzniklé jeho dodavateli, tento argument by nebyl směrodatný, protože tržní cena plynu nemusí být nutně spojená s náklady na jeho výrobu a prodej. Tato tvrzení musela být tudíž zamítnuta.

26. Žadatel dále tvrdil, že by se šetření podle základního nařízení nemělo vztahovat na případ subvencování předcházejících výrobků. Připomíná se, že cílem čl. 2 odst. 5 základního nařízení je určit, zda se náklady spojené s výrobou a prodejem obdobného výrobku přiměřeně odráží v záznamech zúčastněné strany. Na základě důvodů uvedených výše v 17. bodě odůvodnění bylo stanoveno, že tomu tak není. To se liší od rozhodování o existenci subvencí, které nebylo předmětem současného šetření. Argument žadatele proto musel být zamítnut.

27. V této souvislosti žadatel také tvrdil, že i kdyby existovaly zvláštní situace na trhu ve smyslu čl. 2 odst. 3 základního nařízení, vztahovaly by se pouze na trh dotčeného produktu, tj. na směsi močoviny a dusičnanu amonného, a proto se tyto situace nemohou rozšířit na tržní podmínky předcházejícího výrobku. Ze 24. bodu odůvodnění uvedeného výše však vyplývá, že úprava cen zemního plynu byla provedena na základě čl. 2 odst. 5 základního nařízení, které výslovně opravňuje orgány použít výrobní náklady z jiného reprezentativního trhu, jak je zmíněno výše ve 21. bodě odůvodnění. Argument žadatele proto musel být zamítnut.

28. Žadatel nakonec tvrdil, že čl. 2 odst. 5 základního nařízení je omezen na posouzení shody záznamů společnosti s obecně přijatými účetními zásadami dotčené třetí země a že nevyžaduje, aby náklady byly v souladu s náklady na neregulovaných trzích.

29. K vypočítání nákladů na základě záznamů vedených vývozcem je třeba poznamenat, že v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení musí být splněny dva požadavky: i) záznamy musí být vedeny v souladu s obecně přijatými účetními zásadami dotčené země a ii) záznamy musí přiměřeně odrážet náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného produktu. Jestliže není splněn druhý požadavek kvůli tomu, že záznamy neodráží náklady, jako je tomu v tomto případě, musí se náklady upravit. Argument žadatele proto musel být zamítnut.

2.1.1.2 Metodologie použitá na úpravu zemního plynu

30. Žadatel tvrdil, že během období současného přezkumného šetření ceny významně kolísaly a že by měla být běžná hodnota stanovována na měsíční bázi (nebo alespoň na čtvrtletní bázi), spíše než jednou za rok.

31. Je třeba poznamenat, že i přes to, že ceny plynu během období přezkumného šetření kolísaly, tyto výkyvy nebyly posouzeny jako mimořádné nebo obzvlášť významné. Ve skutečnosti je pro trh se zemním plynem poměrně významné kolísání cen typické. Žadatel nemohl prokázat, že by existovaly zvláštní okolnosti a že by kolísání cen během období přezkumného šetření bylo významně nad rámec obvyklých cenových výkyvů. Proto nebyl důvod odchýlit se od metodologie použité v šetření, které vedlo k platným opatřením. Navíc informace o tom, s jakou frekvencí by – podle žadatele – měly být běžné hodnoty stanoveny, byly dostupné jen částečně, protože nezbytné údaje od amerických společností, tj. prodejní, režijní a správní náklady a zisk, byly dostupné pouze na roční bázi. I kdybychom souhlasili se žadatelovým argumentem, nebyl by proto možný žádný smysluplný výpočet měsíčních nebo čtvrtletních hodnot. Argument žadatele proto musel být zamítnut.

32. Žadatel také tvrdil, že Waidhaus není vhodným referenčním trhem, kvůli údajnému nekonkurenčnímu určování cen plynu v Německu a kvůli vztahům mezi stranami, a tento faktor se týká vzorců pro výpočet ceny ve smlouvách o vývozu plynu z Ruska.

33. Je třeba poznamenat, že údajné nekonkurenční určování cen plynu na domácím trhu v Německu bylo v každé záležitosti posouzeno jako neopodstatněné, protože by se vztahovalo pouze na prodejní ceny plynu německých distributorů na domácím trhu, a proto není v žádném případě spojené s cenou ruského vyváženého plynu prodávaného ve Waidhausu. Argument žadatele, že německé subjekty nemají motivaci sjednávat ve Waidhausu nízké ceny za plyn dovážený z Ruska, je pouhou domněnkou bez jakéhokoli faktického základu a důkazů. V důsledku toho byly tyto argumenty zamítnuty.

34. Žadatel dále argumentoval tím, že pokud by byla použita vývozní cena ve Waidhausu, mělo by být od ceny ve Waidhausu odečteno ruské vývozní clo vztahující se na veškerý vývoz, protože by nevzniklo na domácím trhu.

35. Ve skutečnosti je tržní cena ve Waidhausu, který byl považován za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení, cenou po uplatnění vývozních daní, a nikoli cenami před uplatněním těchto daní. Z hlediska kupujícího je relevantní cena, kterou musí zaplatit ve Waidhausu, a v tomto ohledu není směrodatné, jaké procento ceny tvoří vývozní daň a jaké procento je zaplaceno dodavateli plynu. Dodavatel plynu na druhou stranu bude vždy usilovat o maximalizaci své ceny, a proto bude účtovat co nejvyšší cenu, kterou jsou jeho zákazníci ochotni zaplatit. Vzhledem k tomu, že tato cena je vždy poměrně vysoko nad výrobními náklady a umožňuje dodavateli plynu dosáhnout vysokých zisků, tržní cena není primárně ovlivněna výší vývozní daně, ale tím, jakou cenu je trh ochoten zaplatit. Proto se dospělo k závěru, že cena zahrnující vývozní daň, a nikoli cena bez vývozní daně, je nezkreslenou cenou určovanou trhem. Proto byly argumenty žadatele v tomto ohledu zamítnuty.

36. V této souvislosti žadatel také tvrdil, že by přirážka místního distributora neměla být přidána k vývozní ceně ve Waidhausu, aniž by však vysvětlil nebo dokázal, proč by taková úprava pro místního distributora byla nevhodná. Jelikož domácí zákazníci nakupovali plyn od místních dodavatelů, bylo nutno předpokládat, že budou muset platit místní distribuční náklady, které jako takové nejsou zahrnuty v neupravené ceně ve Waidhausu. Proto se došlo k závěru, že tato úprava byla skutečně oprávněná, a v důsledku toho bylo žadatelovo tvrzení zamítnuto.

2.1.2 Prodejní, správní a režijní náklady

37. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebylo možno stanovit na základě úvodní části čl. 2 odst. 6 první věty základního nařízení, protože žadatel neuskutečnil žádný domácí prodej obdobného výrobku v Rusku. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení nebylo možno použít, neboť předmětem šetření je pouze žadatel. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. b) také nebylo možné použít, neboť z výrobků spadajících do stejné obecné kategorie zboží je zemní plyn také zdaleka nejdůležitější surovinou, a proto by s velkou pravděpodobností musely být upraveny i výrobní náklady, a to z důvodů zmíněných v 17. bodě odůvodnění výše. V rámci tohoto přezkumu nebyly dostupné žádné údaje potřebné pro řádné vyčíslení této úpravy a pro zjištění prodejních, správních a režijních nákladů a příslušného ziskového rozpětí při prodeji těchto výrobků po takové úpravě. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly proto stanoveny na základě rozumné metody podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

38. Vzhledem k tomu, že ruský domácí trh výrobků stejné obecné kategorie je extrémně malý, bylo zapotřebí získat informace z jiných reprezentativních trhů. V této souvislosti byly zohledněny veřejně přístupné informace o hlavních společnostech působících v odvětví dusíkatých hnojiv. Bylo zjištěno, že nejlépe by účelu šetření posloužily odpovídající údaje severoamerických výrobců (z USA) vzhledem k široké dostupnosti spolehlivých a úplných veřejně dostupných finančních informací o společnostech kotovaných na burze v této části světa. Severoamerický trh se navíc vyznačuje významným objemem domácího prodeje a vysokou úrovní konkurence ze strany domácích i zahraničních společností. Z těchto důvodů byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě váženého průměru prodejních, správních a režijních nákladů a zisku tří severoamerických výrobců patřících mezi největší společnosti v odvětví hnojiv, pokud jde o prodej výrobků stejné obecné kategorie (dusíkatá hnojiva) v Severní Americe. Tito tři výrobci byli shledáni reprezentativními za odvětví dusíkatých hnojiv a jejich provozní, správní a režijní náklady a zisk rovněž reprezentativními za tento druh nákladů, které vznikají společnostem úspěšně působícím v tomto odvětví. Kromě toho nic nenasvědčuje tomu, že by takto stanovená výše zisku byla vyšší než zisk běžně dosahovaný ruskými výrobci z prodeje výrobků stejné obecné kategorie na jejich domácím trhu.

39. Po zveřejnění žadatel zpochybnil výše popsanou metodologii a tvrdil, že použité ziskové rozpětí je nepřiměřené a příliš vysoké, hlavně při srovnání se ziskovým rozpětím použitým v předchozích antidumpingových šetřeních týkajících se stejného výrobku. Žadatel tvrdil, že rok 2008, podle kterého byly stanoveny základy prodejních, správních a režijních nákladů, byl pro americký trh výjimečný, protože ceny značně kolísaly a ceny hnojiv byly mimořádně vysoké, což americkým výrobcům přinášelo mimořádně vysoké míry zisku.

40. Současný přezkum prokázal, že nedošlo ke změně okolností ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení, která by odůvodňovala odklon od metodologie použité v šetření, které vedlo k platným opatřením. Především bylo zjištěno, že se zisková rozpětí dosažená stejnými americkými výrobci před rokem 2008 podobala ziskovým rozpětím v roce 2008. Za druhé, i když se úrovně zisku v roce 2008 lišily od úrovní zisku z předešlých let, je to normální, protože náklady, ceny a zisky v tržním hospodářství v čase různě kolísají. Za třetí, trh se zemním plynem se obyčejně vyznačuje svou proměnlivostí. Srovnání cenových úrovní zemního plynu na amerických trzích s cenami ve Waidhausu v roce 2008 a v předešlých letech neprokázalo žádnou odlišnou tendenci, která by zapříčinila nezvykle vysoké zisky na americkém trhu. Vzhledem k výše uvedenému bylo shledáno, že neexistují žádné důvody k odklonu od metodologie popsané výše ve 36. bodě odůvodnění.

41. Dále žadatel tvrdil, že zkouška přiměřenosti použitého ziskového rozpětí čl. 2 odst. 6 písm. c) se neuplatnila, protože ziskové rozpětí přesahuje zisk běžně dosažený ostatními vývozci nebo výrobci z výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu ve smyslu čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

42. Žadatel nepředložil žádný důkaz na podporu tohoto tvrzení. Jelikož se současný přezkum omezil na stanovení dumpingu týkajícího se žadatele, žádné údaje ohledně ostatních výrobců v Rusku nebyly k dispozici. Zatímco je třeba poznamenat, že náklady na plyn vzniklé žadateli musely být zamítnuty z důvodů uvedených výše, vlastní míra ziskovosti udaná žadatelem na úrovni společnosti pro výrobky prodávané na domácím trhu po úpravách týkajících se mimořádných zisků a ztrát z finančních aktivit je na stejné výši jako míra ziskovosti amerických výrobců. Za těchto okolností není důvod domnívat se, že by použité ziskové rozpětí přesahovalo běžný zisk ostatních vývozců nebo výrobců z výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu ve smyslu čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

43. Odvětví Společenství odmítalo výše zmíněný postup týkající se stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisků a tvrdilo, že by měly být použity žadatelovy vlastní prodejní, správní a režijní náklady. Čl. 2 odst. 6 základního nařízení však stanovuje, že částky prodejních, správních a režijních nákladů budou založeny pouze na skutečných údajích vztahujících se na výrobu a prodej dotčeného vyvážejícího výrobce, když jsou tyto prodeje realizovány v běžném obchodním styku. Jak je uvedeno výše ve 35. a 36. bodě odůvodnění, v tomto případě tomu tak nebylo, protože žadatel nerealizoval žádné domácí prodeje obdobného výrobku v Rusku. Tato námitka musela být proto zamítnuta.

2.2 Vývozní cena

44. Vývozní cena byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Společenství.

2.3 Porovnání

45. Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Aby bylo zajištěno spravedlivé porovnání běžné hodnoty s vývozní cenou, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Stejně tak byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy rozdílů v nákladech na přepravu, manipulaci, nakládku, ve vedlejších nákladech a nepřímých daních.

46. Vývoz žadatele během období přezkumného šetření byl realizován prostřednictvím společnosti Agronova, obchodníka ve spojení se sídlem v USA. Šetření ukázalo, že funkce společnosti ve spojení je výhradně omezena na hledání zákazníků a sjednávání kupních smluv. Ověření ukázalo, že účetní záznamy společnosti Agronova zcela neodrážely celkový souhrn jejích operací a že existovaly známky toho, že i když společnosti nebyly vyplaceny žádné provize spojené s transakcí, byla za svou činnost kompenzována jinou formou. Z těchto důvodů se došlo k závěru, že funkce společnosti Agronova je podobná funkci obchodního zástupce pracujícího za provizi. Vývozní cena proto byla upravena o hypotetickou provizi odpovídající běžné přirážce obchodníka v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

47. Žadatel tvrdil, že vývozní cena neměla být upravena o hypotetickou provizi v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení pro prodeje realizované prostřednictvím jeho společnosti ve spojení v USA, protože tato společnost údajně funguje stejně jako plně integrované vývozní oddělení, a proto by neměla být posuzována jako obchodní zástupce pracující za provizi.

48. To se nepotvrdilo při současném šetření, které ukázalo, že pokud jde o funkce společnosti a způsob, jakým žadatel kompenzuje společnosti ve spojení její aktivity, měla by být společnost posuzována spíše jako obchodní zástupce pracující za provizi.

2.4 Dumpingové rozpětí

49. V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

50. Tímto porovnáním bylo stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 22,9%, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

D. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

51. Připomíná se, že podle ustanovení čl. 9 odst. 4 základního nařízení a jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 1995/2000, bylo konečné clo v původním šetření stanoveno na úrovni zjištěného rozpětí újmy, které bylo nižší než dumpingové rozpětí, neboť bylo zjištěno, že toto nižší clo bude adekvátní pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Vzhledem k této skutečnosti by clo stanovené v tomto přezkumu nemělo být vyšší než rozpětí újmy.

52. V tomto částečném prozatímním přezkumu nebylo možné stanovit žádné individuální rozpětí újmy, neboť byl omezen na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli. Proto bylo dumpingové rozpětí zjištěné v současném přezkumu srovnáváno s rozpětím újmy zjištěném v původním šetření. Jelikož rozpětí újmy zjištěné v původním šetření bylo nižší než dumpingové rozpětí zjištěné v současném šetření, mělo by být antidumpingové clo pro žadatele uloženo na úrovni rozpětí újmy zjištěného v původním šetření.

53. Pokud jde o podobu opatření, dospělo se k závěru, že změněné antidumpingové clo by mělo mít stejnou podobu jako cla uložená nařízením (ES) č. 1995/2000. K zajištění účinnosti opatření a odrazení od cenových manipulací bylo vhodné uložit cla ve formě zvláštní částky za tunu. V důsledku toho by mělo antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku vyráběného a prodávaného žadatelem na vývoz do Společenství, vypočtené na základě rozpětí újmy zjištěného v původním šetření a vyjádřené jako zvláštní částka za tunu, činit 20,11 EUR za tunu.

E. ZPĚTNÝ VÝBĚR ANTIDUMPINGOVÉHO CLA

54. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním se antidumpingové clo vztahující se na žadatele vybere zpětně od data zahájení přezkumu dovozu dotčeného výrobku, který byl zaevidován podle článku 3 nařízení Komise (ES) č. 241/2009.

F. OZNÁMENÍ A DOBA TRVÁNÍ OPATŘENÍ

55. Žadateli a ostatním dotčeným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a zvažované okolnosti, které jsou podkladem pro záměr opětovně uložit konečné antidumpingové clo z dovozu směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících mimo jiné z Ruska a vyráběných a prodávaných na vývoz do Společenství žadatelem a vybrat toto clo se zpětnou platností u dovozu, který byl zaevidován. Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost se vyjádřit.

56. Tento přezkum nemá vliv na datum, kdy opatření uložená nařízením (ES) č. 1911/2006 pozbudou platnosti na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

G. ZÁVAZEK

57. Po konečném zveřejnění žadatel nabídl závazek v souladu s článkem 8 základního nařízení. Žadatel prohlásil, že nabídka bude založena na přiměřeném očekávání, že některá z jeho tvrzení učiněných po konečném zveřejnění budou přijata a budou vést k nejnižší přijatelné dovozní ceně pro žadatele. Jelikož ale žádná z žadatelových poznámek nebyla posouzena jako odůvodněná a jelikož žadatel nejevil zájem nabídnout nejnižší dovozní cenu založenou na úrovni pro odstranění újmy stanovené v původním šetření, nebyla jakákoli další podrobná analýza nabídky závazku, co se jejího přijetí týče, shledána nezbytnou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. V tabulce v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1911/2006 se doplňuje nová položka, která zní:

„Země | Společnost | Výše cla (za tunu) | Doplňkový kód TARIC |

Rusko | Joint Stock Company Acron | 20,11 EUR | A 932“ |

2. Clo se vybere zpětně z dovozu směsí močoviny a dusičnanu amonného ve vodném nebo amoniakálním roztoku, které byly zaevidovány podle článku 3 nařízení Komise (ES) č. 241/2009.

3. Celním orgánům se ukládá, aby ukončily celní evidenci směsí močoviny a dusičnanu amonného ve vodném nebo amoniakálním roztoku pocházejících z Ruska vyráběných a prodávaných na vývoz do Společenství společností Joint Stock Company Acron.

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

Catherine ASHTON člen / členka Komise

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

[2] Úř. věst. L 238, 22.9.2000, s. 15.

[3] Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 26.

[4] Úř. věst. L 75, 21.3.2009, s. 5.