1.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 87/135

A.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko celkově učinilo významný pokrok ve všech třech oblastech, jichž se týkají kodaňská kritéria,

B.

vzhledem k tomu, že tyto úspěšné výsledky musí být konsolidovány a podpořeny soustavným úsilím o přijetí a provedení reforem uvedených ve zprávě Komise a v tomto usnesení,

C.

vzhledem k tomu, že EU přijala opatření ke zkvalitnění procesu rozšiřování,

D.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 6. listopadu 2007 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy 2007–2008“ (KOM(2007)0663) přikládá – již od počátečních etap jednání o přistoupení – zásadní význam otázkám právního státu a řádné správy věcí veřejných, zejména v oblasti boje proti korupci a organizovanému zločinu, správním a soudním reformám a rozvoji občanské společnosti,

E.

vzhledem k tomu, že společným cílem všech zúčastněných stran musí zůstat uzavření přístupových jednání s Chorvatskem do konce roku 2009,

F.

vzhledem k tomu, že zabití a útoky, k nimž došlo v roce 2008, jasně ukázaly, že je nutné rozhodně a neprodleně zahájit v Chorvatsku boj s korupcí a organizovaným zločinem,

G.

vzhledem k tomu, že byli jmenováni nový ministr vnitra, nový ministr spravedlnosti a nový policejní prezident, kteří byli pověřeni řešením těchto problémů,

1.

oceňuje příznivé výsledky, jichž Chorvatsko v roce 2008 dosáhlo v legislativní oblasti a při provádění reforem, které jsou předpokladem pro členství v EU;

2.

bere s potěšením na vědomí zejména to, že vedle legislativní a regulativní činnosti bylo konečně vyvinuto odpovídající úsilí k posílení a zlepšení administrativní kapacity potřebné pro provedení navržených reforem;

3.

je přesvědčen, že v souladu s orientačním plánem Komise lze uzavřít jednání v roce 2009 za předpokladu, že chorvatská vláda zvýší úsilí o vyřešení zejména citlivějších otázek souvisejících s přístupovým procesem, včetně potírání organizovaného zločinu a korupce, a že se jí v těchto oblastech konečně podaří splnit stanovená kritéria, a rovněž za předpokladu, že Rada bude ochotna a schopna neprodleně zahájit jednání o všech kapitolách;

4.

vítá doporučení Komise, aby Rada vytvořila technickou pracovní skupinu ad hoc, která bude pověřena vypracováním smlouvy o přistoupení; doporučuje rovněž, aby tato skupina vyvíjela svou činnost souběžně s jednáním, a začala proto působit v první polovině roku 2009; kromě toho vítá záměr Komise předložit v průběhu roku 2009 sdělení obsahující podrobné údaje o finančním dopadu přistoupení Chorvatska k EU;

5.

vyjadřuje uspokojení nad pokrokem dosaženým při přijímání klíčových dokumentů a právních předpisů v určitých oblastech, zejména v oblasti zákazu diskriminace, práv žen, práv menšin a návratu uprchlíků; zdůrazňuje, že je nyní prvořadým úkolem zajistit bezodkladné a účinné uplatňování těchto předpisů;

6.

upozorňuje však na to, že je zapotřebí provést reformu veřejné správy a zavést nový systém odměňování a komplexní revizi administrativních postupů s cílem zvýšit transparentnost, odpovědnost a depolitizaci chorvatské státní služby; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost regionální a místní samosprávě, neboť její schopnost převzít nové povinnosti je klíčovým předpokladem úspěšné decentralizace;

7.

zdůrazňuje, že je důležité poskytnout zahraničním investorům právní jistotu a zaručit jim rovné postavení před zákonem, a v této souvislosti důrazně vyzývá chorvatské orgány, aby se v souladu s příslušnými rozhodnutími chorvatského ústavního soudu začaly promptně zabývat nevyřešenými případy majetkových restitucí;

8.

domnívá se, že je nutné, aby se Chorvatsko vážněji zabývalo soudnictvím a odstranilo základní příčiny nahromadění neuzavřených případů a nepřiměřené délky soudních řízení, aby zahájilo skutečnou a komplexní racionalizaci soudů všech stupňů, zavedlo objektivní a transparentní řízení pro výběr soudců a stanovilo kritéria pro jejich individuální hodnocení a profesní postup, zajistilo, aby byly válečné zločiny posuzovány podle obvyklých norem bez ohledu na etnický původ a v neposlední řadě aby nalezlo způsoby, jak se vypořádat s problémem soudních líčení a vynášení rozsudků v nepřítomnosti, a to zejména prostřednictvím užší regionální spolupráce;

9.

bere na vědomí prohlášení žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii učiněné před Radou bezpečnosti OSN dne 12. prosince 2008, v němž uvedl, že Chorvatsko na většinu žádostí úřadu žalobce o spolupráci reagovalo, avšak zdůraznil, že tak neučinilo v případě některých klíčových vojenských dokumentů vztahujících se k případu Gotovina; důrazně vyzývá vládu Chorvatska, aby v tomto směru zvýšila úsilí a neprodleně poskytla dotčené klíčové dokumenty tribunálu;

10.

vítá skutečnost, že chorvatská vláda konečně přijala další opatření k potírání korupce a organizovaného zločinu; zdůrazňuje, že má-li důraznější činnost Úřadu pro potírání korupce a organizovaného zločinu (USKOK) v oblasti vyšetřování a stíhání přinášet výsledky, musí být doplněna stejně intenzivním úsilím policejních a soudních orgánů; zastává názor, že na všech úrovních musí být uplatňována nulová tolerance a že musí být vynášeny a vymáhány rozsudky, včetně zabavení majetku; v tomto ohledu vítá přijetí právních předpisů týkajících se dočasného zmrazení majetku všech osob obviněných z korupce a organizovaného zločinu;

11.

Vítá skutečnost, že u čtyř rozdílných soudů byla oficiálně založena oddělení zabývající se konkrétně bojem proti korupci a organizovanému zločinu, a skutečnost, že 60 soudců přidělených těmto oddělením bylo prověřeno a dostane se jim značných finančních pobídek, aby zohlednili složitost a citlivost povinností, které mají splnit;

12.

v této souvislosti vyzývá chorvatskou vládu, aby zajistila svobodnou a nezávislou činnost policejních a soudních orgánů i lidské a finanční zdroje potřebné k úspěšnému plnění jejich mandátu v boji s korupcí a organizovaným zločinem;

13.

vyjadřuje uspokojení nad svobodou tisku v Chorvatsku, upozorňuje však na nedávné případy zastrašování, a dokonce vražd novinářů, kteří se zabývali korupčními aférami a kauzami organizovaného zločinu; vyzývá policejní a soudní orgány, aby tyto činy důsledně vyšetřily a jejich pachatele stíhaly, a přispěly tak k obnovení pozitivní atmosféry v zemi a zajištění toho, aby byla nadále plněna politická kritéria pro přistoupení; v tomto ohledu zdůrazňuje nezbytnost plné ochrany lidských práv, o nichž nelze vést politickou debatu;

14.

bere s potěšením na vědomí, že chorvatská vláda přijala akční plán pro uplatňování ústavního zákona o národnostních menšinách a zvýšila objem finančních prostředků; důrazně vyzývá chorvatské orgány, aby při provádění tohoto plánu konzultovaly s nevládními organizacemi zastupujícími menšinové skupiny; kromě toho zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na ekonomická a sociální práva menšin, zejména na jejich přístup k zaměstnání, a navrhnout dlouhodobou strategii pro zaměstnávání příslušníků menšin ve veřejné správě a v soudnictví; dále vyzývá k finanční nezávislosti rad pro národnostní menšiny na orgánech místní samosprávy, kterým mají poskytovat odborné poradenství, aby mohly svou činnost vykonávat zcela nezávisle;

15.

vítá úspěchy, kterých bylo v Chorvatsku dosaženo v oblasti politiky týkající se menšin, zejména skutečnost, že pro tamní menšiny byly zajištěny jak vzdělávací příležitosti, tak zastoupení v parlamentu;

16.

vítá další pokrok, jenž byl učiněn v oblasti vzdělávání menšin; je však znepokojen tím, že stávající struktury udržují segregaci namísto toho, aby usilovaly o integraci různých etnických skupin (např. prostřednictvím společných tříd); je taktéž znepokojen tím, zejména v případě Romů, že by tento stav mohl vést ke snížení kvality vzdělání v porovnání s běžnými třídami;

17.

bere na vědomí, že při vytváření podmínek pro návrat uprchlíků bylo dosaženo hmatatelných výsledků, avšak ještě je třeba mnohé věci vyřešit, má-li být tento návrat udržitelný, pokud jde o bydlení, zejména v případě bývalých držitelů nájemních smluv ve městech, o začleňování do společnosti a o přístup na pracovní trh; zdůrazňuje, že je nutné plnit programy pro návrat uprchlíků takovým způsobem, aby byly v souladu s dalšími sociálními programy a programy v oblasti zaměstnanosti;

18.

vítá rovněž přijetí komplexních antidiskriminačních právních předpisů a připisuje velkou důležitost uplatňování jejich ustanovení v praxi; vyzývá příslušné ústřední a místní orgány, aby v případech rasové nenávisti či jiných projevů nesnášenlivosti postupovaly s nulovou tolerancí a aby zajistily, že jejich projevy budou řádně stíhány; dále vnitrostátní orgány vyzývá k ochraně práv sexuálních menšin;

19.

považuje za potěšující, že se Chorvatsku podařilo zvýšit míru zaměstnanosti a dosáhnout udržitelného hospodářského růstu; upozorňuje však na stále vysokou nezaměstnanost mladých lidí a příslušníků menšin a na dopad vyšších cen potravin a obecněji inflace na životní úroveň běžných občanů;

20.

zdůrazňuje, že je zapotřebí řešit narůstající obchodní schodek a schodek běžného účtu, stejně jako vnější zadlužení, jež chorvatské hospodářství ohrožují a destabilizují; upozorňuje na to, že udržet současné tempo hospodářského růstu a dosáhnout úrovně členských států EU může Chorvatsko jen v případě, že urychlí provádění strukturálních reforem;

21.

upozorňuje na to, že je nutné v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami podporovat politiku, která v sobě spojuje zabezpečení dodávek energie a udržitelný rozvoj; vyzývá chorvatské orgány, aby se držely cílů stanovených v klimatickém balíčku EU a náležitě upřednostnily otázky týkající se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, zejména v pobřežních regionech; připomíná Chorvatsku, že může využít finanční prostředky, které EU pro tyto účely nabízí středomořským státům; vítá přijetí akčního plánu na provádění kjótského protokolu a vyzývá chorvatské orgány k přijetí všech opatření, jež jsou nezbytná k skutečnému snížení průmyslových emisí;

22.

je obecně potěšen celkovým tempem harmonizace právních předpisů; domnívá se však, že by měla být věnována větší pozornost jejich kvalitě; vyzývá chorvatské orgány, aby se zasadily o vytvoření administrativní kapacity, jež je nezbytná pro provedení acquis;

23.

vítá pokrok v procesu privatizace ocelářského průmyslu a odvětví telekomunikací a rozhodnutí chorvatských orgánů pokračovat ve vyhlašování veřejných soutěží na privatizaci chorvatských loděnic, která by měla být dokončena v roce 2009, a zdůrazňuje, že prodej loděnic musí proběhnout zcela transparentně a v souladu s pravidly EU pro hospodářskou soutěž; vyzývá chorvatskou vládu, aby za podpory Evropské komise přijala konkrétní opatření ke kompenzaci sociálních nákladů restrukturalizace; vyzývá Komisi a Radu, aby při přezkoumání pokroku dosaženého Chorvatskem při provádění nezbytných reforem vzala v úvahu současnou hospodářskou a finanční krizi;

24.

konstatuje, že pokrok v zemědělství je nerovnoměrný, neboť situace v oblastech, v nichž je uplatňována kvalitní politika a ekologické zemědělství, je dobrá, na druhou stranu je však nutné zlepšit schopnost čerpat prostředky na rozvoj venkova; zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem bezproblémového přechodu k režimu společné zemědělské politiky EU a minimalizace jeho sociálních dopadů je rozsáhlejší administrativní kapacita a reforma systémů na podporu zemědělství;

25.

vybízí chorvatské orgány, aby účinně čerpaly finanční prostředky EU určené na předvstupní pomoc a aby na všech úrovních – centrální, regionální i místní – vytvořily struktury a know-how potřebné pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti EU;

26.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že přístupová jednání byla po dlouhou dobu účinně blokována kvůli některým dvoustranným sporným otázkám;

27.

zdůrazňuje, že dvoustranné sporné otázky by neměly být překážkou pokroku ve vyjednávání o přistoupení za předpokladu, že se tato vyjednávání nevyužívají k určení konečného vyřešení těchto otázek; přesto však vyzývá chorvatskou vládu a vlády sousedních zemí, aby všechny otevřené otázky rychle vyřešily;

28.

zdůrazňuje, že dobré sousedské vztahy zůstávají klíčovým prvkem evropského integračního procesu, a vyzývá Chorvatsko a jeho sousedy k aktivní podpoře regionální spolupráce a ke zvýšení investic do projektů přeshraniční spolupráce;

29.

připomíná neformální dohodu premiérů Chorvatska a Slovinska dne 26. srpna 2007 o tom, že předloží svůj spor o hranice mezinárodnímu orgánu; vítá připravenost Chorvatska a Slovinska přijmout nabídku Komise na zprostředkování a domnívá se, že toto zprostředkování by mělo být založeno na mezinárodním právu; v této souvislosti s nadějí očekává rychlý pokrok při přístupových jednáních;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Chorvatska.