1.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 87/98

A.

vzhledem k tomu, že za posledních 25 let se mezinárodnímu hospodářství a světovým trhům podařilo dosáhnout nebývalého a historicky ojedinělého růstu s výrobní schopností, jež zajistila prosperitu většímu počtu lidí, než kdy dřív, schopností, kterou je nutné přizpůsobit hospodářskému zpomalení a následující klesající poptávce,

B.

vzhledem k tomu, že se finanční a hospodářská krize den ode dne prohlubuje, následkem čehož se EU a sousedící země, i kvůli chybějícím mnohem silnějším a účinnějším veřejným opatřením, než jaká byla přijímána doposud, ocitají stále blíže hluboké sociální a politické krizi, která je velkou zkouškou evropské solidarity,

C.

vzhledem k tomu, že boj proti poklesu mezinárodního a evropského hospodářství se v současnosti musí zaměřit na řešení nedostatečné důvěry ve finanční a kapitálové trhy a rostoucí nezaměstnanost,

D.

vzhledem k tomu, že dosud nevídaný rozměr současné finanční krize a hloubka následného hospodářského poklesu vyžadují uvážený přezkum regulačního rámce a rámce řízení finančních trhů na úrovni EU i na mezinárodní úrovni, s cílem předejít budoucím problémům mezinárodního hospodářství a vzniku podobných problémů na finančních trzích a učinit EU odolnější vůči změnám,

E.

vzhledem k tomu, že neúspěch klíčových finančních institucí oslabuje úvěrové trhy, omezuje tok kapitálu, investice a obchod a vede ke snižování cen a hodnot, čímž je narušena stabilita a kapitálová aktiva nutná k tomu, aby finanční instituce mohly poskytovat půjčky a aby společnosti mohly zajistit vlastní financování,

F.

vzhledem k tomu, že příčinami a důvody stávající finanční krize byla prokazatelně ochablá měnová politika, politicky prosazované navýšení úvěrů na bydlení a v minulosti se vyskytující makroekonomická nerovnováha především mezi USA a rozvíjejícími se ekonomikami, jako je Čína; zdůrazňuje nutnost více rozvinout konkurenceschopnost EU a investice do infrastruktury, výzkumu a nových společností a nových trhů,

G.

vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění hospodářské obnovy by se političtí činitelé EU měli především snažit obnovit fungování finančních a kapitálových trhů a ochránit zaměstnanost, aby hospodářství EU mělo možnost opětovně uskutečňovat růst a investice a vytvářet nové pracovní příležitosti,

H.

vzhledem k tomu, že současná recese by měla být využita jako příležitost k prosazování „zelených“ investic a vytváření „zelených“ pracovních míst v rámci naplňování dlouhodobých lisabonských a göteborgských cílů a cílů klimatického a energetického balíčku,

I.

vzhledem k tomu, že hospodářská obnova vyžaduje koordinovanou činnost v rámci právních předpisů EU upravujících hospodářskou soutěž a státní podporu a stabilitu finančních a pracovních trhů, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže mezi společnostmi a vytváření nerovnováhy mezi členskými státy, s cílem zajistit stabilitu a konkurenceschopnost hospodářství EU,

J.

vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize vznikly v reálném hospodářství mimořádné hospodářské okolnosti, které si vyžadují přijetí včasných, cílených, dočasných a vyvážených opatření a rozhodnutí, aby mohla být nalezena řešení dosud nevídané celosvětové situace týkající se hospodářství a zaměstnanosti, a vzhledem k tomu, že zásahy veřejné moci, i když jsou nezbytné, zasazují klín mezi příslušné úlohy soukromého a veřejného sektoru v normálním období,

K.

vzhledem k tomu, že nedostatky současného finančního regulačního rámce se již Parlament zabýval ve svých stanoviscích týkajících se legislativních návrhů a ve svých usneseních,

L.

vzhledem k tomu, že nejnovější údaje, jež Společenství poskytlo ohledně výhledu na rok 2009, poukazují na prudké zhoršení hospodářských podmínek v celé EU, a vzhledem k tomu, že EU a členské státy nesou nyní konečnou zodpovědnost za zaručení makroekonomické stability, udržitelného růstu a zaměstnanosti,

M.

vzhledem k tomu, že finanční krize odhalila dilema mezi potřebou řešit regulační pravomoc pro hospodářskou politiku na úrovni EU na jedné straně a skutečností, že plány na povzbuzení hospodářské politiky spadají pod orgány členských států na straně druhé,

N.

vzhledem k tomu, že krátkodobá opatření jednotlivých členských států vyžadují rozsáhlou koordinaci EU s cílem zajistit společný multiplikační efekt na straně jedné a zabránit efektu přelévání, deformovanému trhu a nehospodárné duplicitní činnosti na straně druhé,

O.

vzhledem k tomu, že krátkodobá opatření musí odpovídat dlouhodobým cílům a podporovat je, aby se EU stala nejkonkurenceschopnější ekonomikou založenou na znalostech, přičemž je třeba dbát na to, aby nebyla narušena budoucí jistota a důvěra a aby byla zajištěna makroekonomická stabilita,

P.

vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit odlišné možnosti jednotlivých členských států zapojit se do programů obnovy; vzhledem k tomu, že je nutné vyvinout rozsáhlý doplňující přístup EU se silným důrazem na vzájemně podpůrný soubor politických opatření v oblasti hospodářství, životního prostředí, zaměstnanosti a sociálních politik,

Q.

vzhledem k tomu, že členství v eurozóně prokazatelně zvýšilo hospodářskou stabilitu v dotčených členských státech; vzhledem k tomu, že v době hospodářské recese občané kromě zodpovědného zásahu vlády proti hospodářskému poklesu očekávají radikální reakci, kterou Evropská unie promítne do svých předpisů, a sociální a regionální soudržnost, a dále očekávají, že zůstanou zachována pravidla a zásady zaručující silnou a stabilní měnu,

R.

vzhledem k tomu, že obnovení důvěry má zásadní význam pro řádné fungování finančních trhů a zmírnění negativních dopadů finanční krize na reálnou ekonomiku,

S.

vzhledem k tomu, že členské státy, které nedávno přistoupily k EU a nejsou součástí eurozóny, jsou vážně ohroženy spekulacemi s jejich měnami, únikem kapitálu a zmrazením mezinárodních úvěrových trhů,

1.

vítá iniciativu Komise na realizaci plánu evropské hospodářské obnovy (plán obnovy) v reakci na vážný pokračující hospodářský pokles; bere na vědomí, že podle tohoto plánu se má Společenství na rozpočtu programu obnovy podílet 15 %, což je třeba naléhavě realizovat;

2.

zdůrazňuje, že hlavní prioritou plánu obnovy musí být podpora hospodářství a konkurenceschopnosti EU, aby se občané nemuseli vzdát svých příležitostí a bezpečnosti a aby se nezvyšovala nezaměstnanost; domnívá se, že plán obnovy musí zvrátit hospodářský pokles tím, že umožní, aby finanční trhy mohly opět řádně fungovat, usnadní investice a zlepší příležitosti pro růst a zaměstnanost, přičemž posílí hospodářství EU a její pracovní trh a zlepší rámcové podmínky pro růst a vytváření pracovních míst;

3.

očekává, že Komise předloží jasné a pevné pokyny zaměřené na lepší koordinovaný postup všech členských států při řízení této hluboké hospodářské krize, aby se v Evropě podařilo zachovat co nejvíce pracovních míst a co nejvyšší zaměstnanost;

4.

trvá na tom, aby veškerá finanční podpora byla včasná, cílená a dočasná; varuje před možností vytěsnění a rozpuštění politiky hospodářské soutěže EU; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly co nejdříve obnoveny spravedlivé konkurenční trhy tak, jak stanoví Smlouvy; se znepokojením pozoruje rychlý nárůst veřejného dluhu a rozpočtových schodků; dále vyzývá k návratu ke spolehlivému systému státních financí co nejdříve, jak stanovuje revidovaný Pakt o stabilitě a růstu (revidovaný PSR), aby se předešlo přenesení příliš velké zátěže na budoucí generace;

5.

zdůrazňuje, že dočasné výjimky a odchylky od politiky hospodářské soutěže Společenství musí být zrušeny a musí být obnovena normalita, a to v jednoznačně určených časových lhůtách;

6.

zdůrazňuje, že plán obnovy musí vést k dosažení spravedlivé a vyrovnané mezinárodní dohody nutné k tomu, aby v roce 2012 mohly být splněny cíle Kjótského protokolu, a že tato dohoda musí chudším zemím mimo jiné dát příležitost uniknout chudobě, aniž by přispěly ke globálnímu oteplování, tím, že podpoří financování masivních investic do přizpůsobení se změně klimatu a do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti;

7.

se znepokojením pozoruje rychlý nárůst veřejného dluhu a rozpočtových schodků; má obavy, že se veřejné dluhy mohou stát příliš velkou zátěží pro budoucí generace;

8.

ačkoli si je vědom toho, že potřeba přizpůsobit se celosvětovému konkurenčnímu prostředí a umožnit evropskému hospodářství opětovně prosperovat patří k velmi důležitým společným cílům, vyzývá EU, aby zintenzívnila své úsilí a investovala do znalostí, odborné přípravy a tvorby nových pracovních míst, ochrany zaměstnanosti a předcházení masové nezaměstnanosti a aby současně uplatňovala konstruktivní daňové politiky, což by mělo napomoci určování rozsahu a dílčích prvků plánu obnovy; očekává, že na jarním zasedání Evropské rady v roce 2009 bude dosaženo dohody o jasných pokynech a konkrétních opatřeních zaměřených na zachování zaměstnanosti a vytváření pracovních příležitostí;

9.

doporučuje, aby koordinace vnitrostátních plánů obnovy umožňovala přizpůsobit program každé země jejím konkrétním potřebám, což je základní podmínkou účinnosti, ale současně zohledňovala společný zájem, společné strategie z hlediska boje proti změně klimatu a záruky co nejsilnějšího multiplikačního efektu, zejména v souvislosti se zaměstnaností;

10.

doporučuje zavést nové horizontální iniciativy na úrovni EU, jelikož odlišné možnosti a manévrovací prostor v rámci rozpočtu v jednotlivých zemích mohou v rámci celé EU vést k velmi asymetrickým výsledkům; připomíná však, že každý členský stát je zodpovědný za provádění rozpočtové kázně, investic a strukturálních reforem;

11.

důrazně varuje před rizikem, že se zaváděná řešení stanou součtem všech vnitrostátních, potenciálně sporných a nákladných politik, které naruší jednotný trh, hospodářskou a měnovou unii a oslabí úlohu EU jako celosvětového aktéra;

12.

podporuje závazek, který Komise učinila v souvislosti s revidovaným PSR, a bere na vědomí její ochotu provádět anticyklické politiky k řešení hospodářské recese se vší flexibilitou, jak je uvedeno v paktu, což členským státům umožní přiměřeně reagovat na hospodářskou krizi, konkrétně při posuzování toho, zda jsou rozhodnutí o krátkodobých investicích slučitelná se střednědobými rozpočtovými cíli a zda vedou k udržitelnému růstu a splnění dlouhodobých cílů Lisabonské strategie;

13.

zdůrazňuje, že je zcela nezbytné, aby členské státy nadále postupovaly v souladu s revidovaným PSR s cílem na jedné straně účinně řešit současné výjimečné okolnosti a na straně druhé zaručit pevný závazek k obnovení běžné rozpočtové kázně, jakmile dojde k oživení hospodářství, a na straně druhé posílit anticyklickou povahu revidovaného PSR;

14.

vítá přijatá krátkodobá opatření k obnovení důvěry ve finanční systém; připomíná, že tato nouzová opatření nejsou dostatečná pro řešení některých základních problémů způsobujících tuto krizi, konkrétně celosvětovou nerovnováhu, přijímání nadměrně vysokých rizik, nadužívání pákového efektu a nadměrné uplatňování krátkodobých spekulativních obchodů; připomíná nutnost přezkoumat systémy odměňování jako možné zdroje finanční nestability;

15.

vyzývá ke koordinované činnosti mezi členskými státy, jež povolí obecné i konkrétní záruky národních bank vztahující se na finanční závazky, ale vyloučí kmenový kapitál, s cílem zvýšit jistotu na úvěrových trzích a usnadnit jejich fungování;

16.

vyzývá členské státy a zejména státy eurozóny, aby zvážily možnost velké evropské půjčky se společným ručením členských států;

17.

znovu konstatuje, že ochrana úspor a poskytování úvěrů pro fyzické osoby a podniky, včetně malých a středních podniků, jsou dostatečnými důvody pro současný výjimečný zásah orgánů veřejné moci do finančního systému; připomíná vládám členských států jejich odpovědnost a zodpovědnost vůči svým parlamentům při vynakládání veřejných prostředků na záchranné plány a důrazně doporučuje, aby v zájmu dosažení těchto cílů zavedly, a na úrovni EU koordinovaly, soubor vhodné kontroly a případně sankcí;

18.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby centrální snižování úrokových sazeb bylo přeneseno na vypůjčovatele;

19.

připomíná, že je třeba, aby regulační orgány a příslušné orgány členských států provedly hloubkovou kontrolu činnosti bank a bankéřů za poslední měsíce a aby také určily, zda nedošlo ke škodlivé nebo dokonce k trestné činnosti, která mohla přispět ke zhroucení bankovního systému, a zajistily, aby veřejné intervence a rozhodnutí v oblasti měnové politiky týkající se úrokových sazeb byly schopny změnit stlačení úvěrového trhu;

20.

domnívá se, že pro zajištění rovných podmínek je nezbytné přísně sledovat záchranné balíčky poskytnuté finančním institucím, včetně: úrovně solventnosti, předpokládaných dosažených výnosů, likvidity na mezibankovním trhu, vývoje lidských zdrojů a důvěry klientů, ať už soukromých klientů nebo podnikatelů;

21.

domnívá se, že by záchranné plány pro bankovní sektor měly splňovat podmínky, pokud jde o peněžní podněty, poskytování úvěrů, podmínky půjček, restrukturalizaci odvětví a ochranu podmínek sociální politiky;

22.

je přesvědčen, že by měl být podporován rozvoj mikroúvěru, jenž je uznáván jako účinný nástroj se silným násobným účinkem, především tím, že se stane požadavkem pro komerční banky, které měly zisk z veřejné podpory;

23.

trvá na tom, že při zvažování jakéhokoli nového právního prostředí musí mít přední význam obnova běžné úrovně prodloužení úvěru ze strany bank, především v zájmu oživení procesu sekuritizace jako významného prvku pro znovunabytí finančních prostředků na hypotéky, financování automobilů a kreditních karet;

24.

vyzývá Komisi, aby připravila jasnou analýzu vlivu záchranného balíčku na konkurenceschopnost finančního sektoru a fungování mezibankovního trhu; vyzývá Komisi, aby zřídila mezioborové skupiny, jejichž členy budou i odborníci z generálních ředitelství pro hospodářskou soutěž, pro hospodářské a finanční věci, pro vnitřní trh a služby, ze 3 výborů dohledu třetí úrovně a Evropského systému centrálních bank, s cílem podělit se o znalosti a know-how a zajistit vyvážené, nestranné, kvalitní a včasné rozsudky ve všech členských státech;

25.

domnívá se, že ačkoli Evropská centrální banka (ECB) nemá oficiální pověření vykonávat dohled, je třeba posílit její úlohu, kterou je sledovat finanční stabilitu v eurozóně, zejména v souvislosti s dohledem nad bankovním sektorem celé EU; doporučuje proto, aby ECB byla zapojena do celoevropského makroobezřetnostního dohledu systematicky významných finančních institucí na základě čl. 105 odst. 6 Smlouvy;

26.

vyslovuje politování nad tím, že chybějí jednoznačné nástroje a politiky EU, které by se řádně a včas použily na řešení nerovnoměrných vlivů finanční krize na jednotlivé členské státy uvnitř i vně eurozóny;

27.

znovu opakuje svůj požadavek, aby Komise provedla analýzu důsledků chování bank, jež poté, co ostatní členské státy přijaly záchranné plány, přesunuly svá aktiva z členských států, které k EU přistoupily v poslední době, a aby podrobně prozkoumala spekulativní útoky (krátké prodeje) zaměřené na měny těchto členských států; vyzývá Komisi, aby sdělila výsledky této analýzy skupině, jíž předsedá Jacques de Larosière, a příslušnému výboru Parlamentu;

28.

vybízí Komisi a členské státy, aby neodkladně řešily problém bankovních záruk s cílem zajistit, aby podobným způsobem navržené systémy předcházely krachům bank v Evropské unii, čímž dojde k oživení mezibankovních výpůjček, které je nezbytné pro ukončení bankovní krize, k obnovení důvěry v reálnou ekonomiku a ke zvýšení investic a spotřeby, což povede k odstranění hospodářské krize;

29.

důrazně žádá skupinu, jíž předsedá Jacques de Larosière, aby uplatnila doporučení navržená v předchozích usneseních Parlamentu o dohledu nad finančním trhem; naléhavě žádá Komisi, aby schválila své příspěvky na vytvoření stabilního a účinného systému regulace a kontroly, který může předcházet negativním vlivům budoucích krizí nebo je omezit; vyzývá Radu, aby řádně zohlednila postoj, který může Parlament k těmto závěrům zaujmout, před tím, než je podpoří;

30.

uznává doporučení skupiny, jíž předsedá Jacques de Larosière, a zdůrazňuje, že mnohá z nich Parlament požadoval již v minulých letech; vítá záměr Komise využít své právo iniciativy a přijmout opatření k řešení nejnaléhavějších problémů vyplývajících z finanční krize a naléhavě vyzývá Komisi, aby tento proces zahájila co nejdříve; vyzývá Evropskou radu, aby na svém jarním zasedání v roce 2009 poskytla rozhodné politické podněty a stanovila pracovní plán pro všechny právní iniciativy, který by zajistil jejich včasné přijetí ve spolupráci s Parlamentem;

31.

opětovně potvrzuje, že větší transparentnost, lepší řízení rizik a koordinovaný dohled zajišťuje většinu řešení pro předcházení budoucích krizí a že reforma regulace musí být všeobecná a platit pro všechny aktéry a transakce na finančních trzích; poukazuje na skutečnost, že globální povaha finančních trhů vyžaduje mezinárodní koordinaci reforem; zdůrazňuje, že cílem regulačních iniciativ musí být vytvoření transparentnosti, udržitelnosti, stability a větší zodpovědnosti finančních aktérů na trhu; připomíná Komisi její povinnost reagovat na žádosti Parlamentu týkající se zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů;

32.

domnívá se, že ratingové agentury by měly zaplnit informační mezery a odhalit nejistoty a střety zájmů; trvá na tom, že má-li se zabránit procyklickým účinkům, je nutné přezkoumat a zdokonalit účetní politiky;

33.

navrhuje důkladně posoudit, zda hrozí, že by budoucí kroky směřující k řádné regulaci finančního sektoru, konkrétně makroobezřetnostní dohled a regulační rámec, mohly ztížit či znemožnit hospodářskou obnovu a inovace v oblasti finančních produktů, omezit atraktivnost finančních trhů EU a odklonit finanční toky a společnosti směrem k trhům třetích zemí; připomíná svůj prvořadý zájem zůstat prvním finančním tržním místem na světě;

34.

vyzývá Komisi a členské státy k použití všech dostupných prostředků k podpoře podniků EU, zvláště malých a středních podniků, k podpoře vytváření pracovních míst a k posílení důvěry evropských investorů, zaměstnavatelů, pracovníků i spotřebitelů;

35.

důrazně doporučuje, aby byl v celé EU malým a středním podnikům, občanům a odvětvím, v nichž je udržitelná budoucnost ohrožena krizí, zejména kvůli nedostatečné důvěře, urychleně zaručen dostatečný, finančně dostupný a přiměřeně bezpečný přístup k úvěrům; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zajistila výměnu osvědčených postupů;

36.

zdůrazňuje, že za stávajících poměrů, kdy malé a střední podniky čelí vážným problémům s finančními toky a omezenému přístupu k úvěrům, by veřejné orgány a soukromí klienti měli dodržovat maximální dobu splatnosti 30 dní na platby těmto podnikům; naléhavě vyzývá Komisi, aby toto téma zohlednila při revizi směrnice o opožděných platbách (7);

37.

vyzývá k plnému prosazování a zrychlenému uplatňování, a to jak na úrovni EU, tak i na úrovni jednotlivých členských států, doporučení Parlamentu vyplývajících ze sdělení Komise s názvem „Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008)0394);

38.

požaduje účinné zahájení široké evropské iniciativy v oblasti zaměstnanosti, přičemž je na jedné straně třeba dbát na to, aby podnik mohl být vytvořen kdekoliv v EU do tří dnů a bez poplatků a aby formality s přijetím prvních zaměstnanců mohly být vyřízeny prostřednictvím jediného rozhraní, a na druhé straně je třeba posílit aktivační plány, zejména pro osoby s nízkou kvalifikací, formou individuálního poradenství, intenzivní odbornou přípravu a rekvalifikaci pracovníků a zvýšení jejich kvalifikace, učňovské programy, dotovaná pracovní místa a dotace na zahájení samostatné výdělečné činnosti a podnikání; dále podporuje skutečnost, že Komise přidělila platby Evropského sociálního fondu na podporu rozvoje dovedností a jejich přizpůsobení pracovním místům;

39.

důrazně doporučuje, aby součástí iniciativy EU pro zaměstnanost byl v době rušení pracovních míst včasný zásah, v neposlední řadě proto, aby se snížilo riziko, že lidé budou vyloučeni z trhu práce; domnívá se, že takové zásahy budou vyžadovat značné investice do odborné přípravy, včetně většího počtu poskytovatelů odborné přípravy, a měly by vést k lepší koordinaci programů odborné přípravy a znovuzačlenění do pracovního procesu a využívat nejen krátkodobá opatření, ale měly by umožňovat i dosažení vysoké kvalifikace, aby se celková úroveň kvalifikace v Evropské unii zvýšila a aby mohly být uspokojovány měnící se potřeby stávající ekonomiky;

40.

vítá návrhy Komise a vyzývá členské státy, aby přizpůsobily nová ustanovení nařízení o Evropském sociálním fondu, Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci a Evropském fondu pro regionální rozvoj včetně zjednodušení postupů a rozšíření způsobilých nákladů, aby ještě účinněji sloužily cílům zaměstnanosti a sociálního začlenění a nadále podporovaly zaměstnanost v klíčových odvětvích hospodářství a zajistily, aby přednostním cílem při poskytování takové podpory bylo posílení sociální a územní soudržnosti s cílem zabránit asymetrickému rozvoji v Evropské unii; přeje si urychlené poskytování prostředků na podporu zaměstnanosti a přesměrování podpůrných programů EU tak, aby podporovaly nejzranitelnější společenské skupiny, včetně programů, které mají zaručit důstojné životní podmínky a přístup k vysoce kvalitním službám veřejného zájmu;

41.

vyzývá členské státy, aby investovaly do sociálního hospodářství, které může přispět k růstu, neboť představuje značný potenciál, co se týče tvorby kvalitních pracovních míst a posílení sociální a územní soudržnosti;

42.

zdůrazňuje, ze je důležité uplatňovat obecné zásady flexikurity při současném zajištění odpovídající všeobecné sociální ochrany, zejména systémy sociálního zabezpečení, které poskytují vhodnou ochranu zohledňující národní tradice;

43.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy i nadále pravidelně sledovala vývoj situace na trhu práce EU a dopad krize na tento trh a aby přijala příslušná opatření k nasměrování hospodářství EU na cestu udržitelného rozvoje;

44.

zdůrazňuje, že je nezbytné všem občanům EU zaručit odpovídající životní úroveň, a vyzývá k přijetí odpovídajících nouzových opatření; vyzývá k tomu, aby sociální politiky byly upraveny tak, aby umožnily řešit recesi, aby podporovaly aktivní politiky pracovního trhu a politiky sociálního začlenění a aby byly zaměřeny především na nejohroženější členy společnosti;

45.

vyzývá Komisi, aby urychleně posoudila rizika recese pro průmyslová odvětví v celé Evropě, což jí v případě potřeby umožní zasáhnout na úrovni EU; zdůrazňuje nicméně, že některé problémy, jimž průmyslová odvětví čelí, nemusí být způsobeny pouze finanční krizí; je tedy toho názoru, že opatření státní podpory by měla být úzce zaměřená, aby nepřesáhla rámec vyrovnávání dopadů finanční krize, a že je musí doprovázet nejpřísnější podmínky ohledně restrukturalizace a investic do inovace a udržitelnosti;

46.

varuje před neúměrným uvolněním pravidel hospodářské soutěže EU, protože by mohlo oslabit vnitřní trh; je znepokojen tím, že by vnitrostátní reakce na hospodářský pokles mohly vést k ochranářství a k narušení hospodářské soutěže, jež by z dlouhodobého hlediska negativně ovlivnilo hospodářskou prosperitu občanů Unie;

47.

vyzývá k posouzení opatření, jež jsou součástí vnitrostátních plánů obnovy, z hlediska jejich okamžitého dopadu na kupní sílu;

48.

vyzývá Radu, aby schválila návrh, který umožní všem členským státům uplatňovat snížené sazby DPH na energeticky účinné zboží a služby a na služby s vysokým podílem lidské práce a na místně poskytované služby, a to s ohledem na možnost, že tím podpoří zaměstnanost a zvýší poptávku;

49.

zdůrazňuje přínos, který má program transevropských dopravních sítí (TEN-T) pro naplnění Lisabonské strategie, dosažení cílů Evropské unie v oblasti změny klimatu a pro vyšší sociální, hospodářskou a územní soudržnost tím, že poskytuje včasnou podporu pro udržení souhrnné poptávky v Evropské unii; vyzdvihuje význam, který má třicet prioritních projektů TEN-T, zejména projekt přeshraničních koridorů, pro obnovu hospodářství a pro nárůst poptávky po lepší a ekologicky šetrnější součinnosti různých druhů dopravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly nové metody financování dopravních infrastruktur a podstatně navýšily rozpočet projektů TEN-T v příštích finančních rámcích a v plánu evropské hospodářské obnovy;

50.

žádá členské státy, aby zvážily možnost snížit zdanění práce u osob s nižšími příjmy s cílem zvýšit kupní sílu a povzbudit poptávku po maloobchodních produktech;

51.

zdůrazňuje, že vzhledem k jasně asymetrickému dopadu krize na jednotlivé oblasti Evropy je nutné stanovit cíle územní soudržnosti v rámci navrhovaných stimulačních opatření;

52.

vyzývá Komisi, aby se zejména v souvislosti se současnou krizí náležitě zabývala dopadem horizontálních politik na rozdílné výsledky v různých regionech eurozóny, jak to Komise zdůraznila ve svém sdělení o deseti letech HMU;

53.

vyzývá k rozvoji odpovídajících mechanismů, které by zaručily, že urychlená konvergence méně dynamických regionů bude strukturována podle strategických cílů, jako jsou například ekologické hospodářství a přiměřená účast na Lisabonské strategii, konkrétně podporováním inovací, malých a středních podniků a iniciativ na mikroúrovni;

54.

vítá všechny návrhy Komise, které zjednodušují a urychlují přístup k dostupným nástrojům soudržnosti a zkracují dobu provádění projektů, a to především prostřednictvím fondů předfinancování, dočasného zvyšování výše pomoci Společenství, zlepšováním technické podpory a uspíšením platebních postupů;

55.

vyzývá k doladění nástrojů a politik obnovy na úrovni EU i na úrovni členských států, které by byly schopny podpořit poptávku a důvěru v celé EU v souladu se společným souborem priorit v rámci Lisabonské strategie, jako jsou např.: investice do vzdělání, infrastruktury, výzkumu a vývoje, znalostí a celoživotního učení, energetické účinnosti a ekologických technologií, širokopásmových sítí, městské dopravy, tvůrčího odvětví a služeb, zdravotních služeb a služeb pro děti a starší osoby;

56.

vítá návrh Komise převést z roku 2010 na rok 2009 částku 500 miliónů EUR na investice do dopravní infrastruktury; zdůrazňuje nicméně, že je třeba, aby Komise a členské státy zařadily mezi projekty, na něž budou v souladu s plánem obnovy uvolněny dodatečné finanční prostředky ve výši 5 miliard EUR, městskou dopravu a prioritní projekty TEN-T; je toho názoru, že především projekty TEN-T v pokročilém stadiu provádění by měly mít možnost využít této zvýšené dostupnosti finančních prostředků;

57.

zdůrazňuje, že za současných krajních okolností je přístup k finančním prostředkům EU nezbytný pro členské státy, jež přistoupily k Evropské unii v poslední době a nejsou součástí eurozóny; tyto finanční prostředky by se staly požadovaným rozpočtovým podnětem pro státy, jež nemají manévrovací prostor jako ostatní členské státy v eurozóně, nebo protože jejich rozpočet a schodky běžných účtů jsou příliš vysoké;

58.

zdůrazňuje, že krize měla velmi negativní hospodářské a sociální dopady v mnoha nových členských státech a že v jejím důsledku hrozí velké nebezpečí snížení růstu, omezení stability a prohloubení chudoby; dále očekává, že tyto problémy vyvolají dominový efekt, který zasáhne i euro a hospodářství eurozóny; vyzývá proto k tomu, aby se v rámci celého Společenství postupovalo koordinovaně v duchu solidarity a s cílem dostát v tomto ohledu kolektivní odpovědnosti; vyzývá Komisi, aby revidovala a upevnila všechny nástroje ke stabilizaci postižených členských států, včetně stabilizace úrokových sazeb, aby bylo možné rychle zavést účinná opatření v oblasti sociálního zabezpečení a přijmout soubory opatření zaměřených na řešení krize;

59.

vyzývá Komisi, aby zvážila možná opatření k lepšímu zabezpečení dodávek energie díky urychlené výstavbě vnitřní plynárenské přepravní soustavy v EU, jež by tyto dodávky zajistila;

60.

domnívá se, že silná politika veřejných investic zaměřená na „nízkouhlíkové hospodářství“ má zásadní význam pro řešení hospodářské recese;

61.

v této souvislosti vyzývá členské státy, aby provedly reformy svých daňových režimů s cílem zajistit, že některá odvětví, jako např. zemědělství, doprava a energetika, jež mají silný dopad na životní prostředí, budou fungovat udržitelným způsobem;

62.

intenzivně podporuje spuštění souboru městských politik kombinujících energetickou účinnost dopravy a budov s vytvářením pracovních příležitostí;

63.

zdůrazňuje, že je nezbytné učinit významné investice, které by byly důsledkem nebývalého koordinovaného úsilí v oblasti energetiky, životního prostředí a infrastruktur, s cílem podpořit udržitelný rozvoj, přispět k vytváření kvalitních pracovních míst a zajistit sociální soudržnost; domnívá se tudíž, že populace přijme úsilí, které je od ní vyžadováno, lépe, pokud bude vnímáno na jedné straně jako spravedlivé a na druhé straně jako záruka profesního zařazení a sociální integrace;

64.

vyzývá k vypracování iniciativ EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a v oblasti přístupu k rizikovému kapitálu, úvěrům a mikroúvěrům s cílem podpořit růst a konvergenci v EU;

65.

zdůrazňuje nutnost snížit administrativní zátěž u investičních projektů spolufinancovaných soukromými společnostmi; vyzývá tedy Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k urychlení a usnadnění investic;

66.

zdůrazňuje, že při řešení naléhavých problémů způsobených hospodářskou krizí bychom stále měli mít na zřeteli dlouhodobou strategii a možnost dosáhnout některých dávno stanovených cílů, především:

67.

vyzývá k lepší soudržnosti mezi současným plánem obnovy na úrovni členských států, cíli Lisabonské strategie a prioritami, integrovanými politickými hlavními směry a vnitrostátními programy reforem a využíváním nástrojů flexibility, které poskytuje revidovaný PSR;

68.

konstatuje, že hlavním problémem v současné krizi je skutečnost, že nástroje evropské hospodářské politiky dosud nejsou dostatečně vyvinuté k tomu, aby úspěšně plnily úkoly, které před námi stojí; požaduje proto, aby se před jarním zasedáním Evropské rady v roce 2010 provedl přezkum a aktualizace základních nástrojů politiky, zejména integrovaných politických hlavních směrů;

69.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti se svými odhady růstu vydala pokyny k národním programům reforem;

70.

vyzývá k vypracování odpovídajících podrobných kritérií a norem pro pečlivé sledování a pravidelné přehodnocování účinnosti plánů obnovy Komisí, především co se týče reálného provádění oznámených investic, přičemž je třeba mít na paměti, že celý rozsah krize a nezbytné prostředky k nápravě ještě nelze kompletně posoudit;

71.

vyzývá všechny příslušné strany – Parlament, Radu, Komisi a sociální partnery na úrovni EU a na úrovni jednotlivých členských států – ke spolupráci na základě níže uvedených návrhů na jarním zasedání Evropské rady v březnu 2009:

72.

vyzývá, aby Parlament, Rada, Komise a Evropská investiční banka (EIB) urychleně prozkoumaly přínos, který by vyplýval z eventuálního Evropského fondu pro státní dluhy, u nějž by byly náklady na obsluhu dluhu nižší než u odpovídajícího součtu dluhů jednotlivých členských států a který by byl ze své povahy dočasný a po určité době by byl převeden k vnitrostátním dluhům;

73.

domnívá se, že zapojení EIB má rozhodující význam a že velký podíl půjček uvedených v plánu obnovy spadá do její kompetence; vítá dohodu členských států o navýšení kapitálu EIB; připomíná, že některé intervence EIB rovněž vyžadují podporu z rozpočtu EU, s níž však plán obnovy v současné podobě nepočítá; domnívá se, že by toho mohlo být dosaženo buď cestou splynutí grantů a půjček, nebo ve formě akciových nástrojů či nástrojů sdílení společného rizika, jako je Finanční nástroj pro sdílení rizik (FNSR) a Nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T; v tomto druhém případě by EIB mohla být vyzvána k tomu, aby přispěla svými vlastními rezervami, což by zvýšilo pákový efekt; zdůrazňuje úlohu EIB při refinancování malých a středních podniků a komerčních bank včetně struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru; v této souvislosti připomíná, že je nutné vyvinout kritéria financování, jež budou šetrná k životnímu prostředí;

74.

připomíná, že plán hospodářské obnovy a následná opatření navržená Komisí dne 28. ledna 2009 obsahují příspěvek Společenství, jehož výše se odhaduje na 30 000 000 000 EUR, který má být rozdělen mezi tato odvětví: 5 000 000 000 EUR na energetické propojení a vysokorychlostní internet prostřednictvím revize víceletého finančního rámce na léta 2007–2013 a opatření týkající se kontroly stavu společné zemědělské politiky; zálohové platby ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; několik iniciativ v oblasti výzkumu a inovací, např. evropská iniciativa na podporu ekologických vozidel, továren budoucnosti a energeticky úsporných budov; zvýšení předběžného financování nejrozvinutějších projektů transevropských dopravních sítí, iniciativ na podporu MSP nebo inovačního programu Společenství (CIP) a financování poskytnuté formou stávajících nebo nových půjček a finančních prostředků z EIB;

75.

zdůrazňuje, že současné krize by se nemělo využívat jako záminky k odkládání tolik potřebného přeorientování na využívání finančních prostředků na „zelené“ investice, nýbrž by jí mělo být využito jako další pobídky k uskutečnění tohoto přeorientování, v této souvislosti opět upozorňuje na význam přezkumu rozpočtu naplánovaného na rok 2009, který by se neměl omezit na teoretickou představu o tom, jak by mohl rozpočet vypadat po roce 2013, nýbrž by měl zahrnout radikální návrhy na posun v plánování v době přezkumu víceletých programů v polovině období, které by reagovaly na současnou krizi a současně podpořily trvale udržitelný rozvoj a zohlednily problémy, které před nás staví změna klimatu;

76.

zdůrazňuje, že formulace některých prvků navržených v plánu hospodářské obnovy je příliš nejasná; žádá Komisi, aby neprodleně dodala oběma složkám rozpočtového orgánu veškerá upřesnění nezbytná pro přijetí rozhodnutí; rovněž zdůrazňuje, že některé prvky obsažené v plánu obnovy vyžadují změnu stávajících víceletých programů; v této souvislosti připomíná, že tyto změny musí být provedeny za naprostého dodržení pravomocí Parlamentu;

77.

zdůrazňuje, že následkem toho hrozí, že provádění plánu obnovy ve znění navrženém Komisí si vyžádá mnoho času, a naléhavě žádá všechny dotčené orgány, aby vzhledem k velmi obtížné hospodářské situaci, v níž se Evropská unie v současné chvíli nachází, učinily nezbytná rozhodnutí co nejdříve;

78.

zdůrazňuje, že většina opatření Společenství navržených Komisí spočívá v rozpočtovém převedení prostředků, které již byly vyčleněny a jejich využití naplánováno, a nikoliv v mobilizaci nových rozpočtových zdrojů; žádá Komisi, aby vyvodila veškeré důsledky z velmi špatných hospodářských prognóz, které zveřejnila v lednu 2009, a na jejich základě přehodnotila své rozpočtové návrhy;

79.

vítá plán obnovy a související iniciativy a připomíná, že jakékoli nové výdaje, které nejsou uvedeny v rozpočtu na rok 2009, musí být pokryty z nových zdrojů, aby nedošlo k narušení víceletého finančního rámce na období 2007–2013, na němž se dohodly obě složky rozpočtového orgánu; připomíná v této souvislosti možnosti, které nabízí ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 (IIA), zejména body 21 až 23 této dohody;

80.

zdůrazňuje, že plán obnovy navrhuje koordinovanou činnost na posílení evropského hospodářství o několika rovinách; opakuje, že Parlament je připraven zahájit s Radou jednání o přezkumu víceletého finančního rámce 2007–2013 v rozsahu 5 000 000 000 EUR, které navrhla Komise, a o jakýchkoli dalších úpravách nástrojů, které by měly dopad na rozpočet; má za to, že by se jednání měla soustředit na rozšíření oblasti projektů podpořených v rámci této rozpočtové revize, a to v souladu s prioritami členských států;

81.

uznává rozhodující úlohu EIB a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v poskytování finančních prostředků na investice a zlepšování přístupu podniků, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům; poukazuje na to, že příspěvky z rozpočtu EU na operace EIB mohou vytvořit významný pákový efekt ve vztahu k investicím, a přeje si prozkoumat, jak by mohl rozpočet EU dále přispívat k vytváření takových efektů, a dále žádá, aby tyto příspěvky byly v každém případě doprovázeny memorandem o porozumění mezi Parlamentem, Radou, Komisí a EIB týkajícím se prioritních investic, což zajistí, že budou poskytovány na projekty, které jsou skutečně udržitelné; vyjadřuje znepokojení nad sílící tendencí Rady a Komise svěřovat EIB a EBRD četné další úkoly, aniž by byly napřed poskytnuty nezbytné záruky hospodářské a finanční povahy o tom, že EIB a EBRD jsou schopny tyto úkoly úspěšně splnit; konstatuje, že Komise navrhuje posílit finanční nástroje, které zavedla EIB podle víceletého finančního rámce na období 2007–2013; žádá Komisi, aby předložila první hodnocení činností, které byly v této souvislosti uskutečněny, a aby navrhla řešení rozpočtových a regulačních obtíží, které nastávají při provádění programů, jako je JASMINE, JASPERS a JEREMIE;

82.

očekává, že Komise upřesní své záměry, pokud jde o další činnosti, zejména ve věci případného příspěvku z rozpočtu EU na posílení těchto nástrojů; žádá Komisi, aby sdělila oběma složkám rozpočtového orgánu, do jaké míry nové nástroje, které byly dány EIB k dispozici na budoucí iniciativy, si vyžádají zásah z rozpočtu EU; konstatuje kromě toho, že nárůst úkolů svěřených EIB a EBRD vyvolává vážné otázky týkající se demokratické kontroly financovaných projektů, pakliže jsou dotčeny finanční prostředky pocházející z rozpočtu EU;

83.

lituje skutečnosti, že návrh Komise investovat do projektů transevropského energetického propojení a širokopásmové infrastruktury je nadále zbytečný, neboť nebylo dosaženo dohody s Radou, a to navzdory vůli Evropské rady, jak byla vyjádřena v prosinci 2008; má za to, že rozpočtu EU by mělo být využito při čelení hospodářské krizi, a to prostřednictvím vhodných nástrojů stanovených v IIA, a vyzývá Radu, aby s Parlamentem co nejdříve zahájila diskuse; domnívá se, že využít lze pouze ty rezervy, které byly potvrzeny, a nikoli na základě odhadovaných potřeb v příštích rozpočtových letech; připomíná, že převedení prostředků by mohlo ohrozit uskutečňování stávajících politik; domnívá se, že přezkum v polovině období je poslední a krajní možností, jak reagovat na hospodářskou krizi; poukazuje na to, že pokud bude plán obnovy schválen, bude mít významný dopad na rozpočet pro rok 2009; připomíná Komisi, že její návrh je pouze orientační a závislý na tom, zda jej zákonodárce schválí; požaduje další podrobnosti o stadiu, v němž se nachází příprava každého z projektů, aby bylo zaručeno rychlé provedení, a hodnocení toho, jaký budou mít tyto projekty z krátkodobého hlediska vliv na zaměstnanost a růst hospodářství celé EU, a žádá o konkrétní čísla týkající se provádění, a to zejména ve vztahu k finančnímu plánování; poukazuje na to, že výdaje EU na projekty týkající se energetiky, které musí být podle stávajícího finančního rámce EU pouze omezené, by se měly zaměřit na projekty, které lze zahájit rychle a které pomohou dosáhnout cílů spojených s rokem 2020, jež si Evropská unie předsevzala a jež se týkají politik v oblasti změny klimatu, zejména na projekty zaměřené na úspory energie a energetickou účinnost, jakož i na investice do sítí obnovitelné energie;

84.

připomíná společné prohlášení, které bylo odsouhlaseno na dohodovací schůzi dne 21. listopadu 2008 o „provádění politiky soudržnosti“, v němž byly zdůrazněny přínosy rychlejšího využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro hospodářství, a o „prostředcích na platby“, které podpořilo financování nových iniciativ, zejména pokud jde o hospodářskou krizi; bere na vědomí, že částka pro dodatečné předběžné platby plánovaná na rok 2009 na základě návrhu Komise týkajícího se finančního řízení fondů ESF, ERDF a Fondu soudržnosti je 6 300 000 000 EUR a že další navrhované úpravy finančního řízení fondů mohou urychlit provádění průběžných plateb;

85.

žádá Komisi, aby pravidelně informovala rozpočtový orgán a objasnila, zda budou předběžné platby v rámci finančního řízení fondů v souladu s harmonogramem plateb pro rok 2009, jenž připravil rozpočtový orgán, a zejména zda výše plateb, kterou dohodly Parlament a Rada, bude dostatečná pro financování stávajících a budoucích iniciativ;

86.

připomíná, že jakékoli změny ve výši plateb, které navrhne Komise, musí být začleněny do opravného rozpočtu, jenž musí schválit obě složky rozpočtového orgánu;

87.

zdůrazňuje, že program transevropských dopravních sítí (TEN-T) může přispět k naplnění Lisabonské strategie, dosažení cílů Evropské unie v oblasti změny klimatu a k vyšší sociální, hospodářské a územní soudržnosti a poskytovat rovněž včasnou podporu pro udržení souhrnné poptávky v EU; vítá proto návrh Komise převést z roku 2010 na rok 2009 částku 500 000 000 EUR na investice do dopravní infrastruktury;

88.

vyzývá Komisi, aby při předkládání seznamu konkrétních projektů s žádostmi o financování z rozpočtu EU, jak požadovala Evropská rada v prosinci 2008, zohlednila nutnost zvýšit z dlouhodobého hlediska konkurenceschopnost hospodářství EU a podporovat již schválené a naplánované projekty v infrastruktuře;

89.

doporučuje, aby se ke struktuře čerpání rozpočtu EU přistupovalo flexibilně a aby byly nevyužité prostředky na závazky nebo rozpočtové prostředky, které nejsou přidělovány každý rok, přidělovány na priority určené v rámci politiky soudržnosti; opět vyzývá k nezbytnému posílení evropského rozpočtu tím, že bude přehodnocena jeho výše a struktura výdajů;

90.

důrazně vybízí EU, aby hrála vedoucí úlohu na mezinárodních fórech, především v rámci Fóra pro finanční stabilitu (FSF) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) a na nadcházejících schůzkách G 20; domnívá se, že je obzvlášť důležité posílit mnohostranný dohled nad měnovými oblastmi a finančními trhy; připomíná, že v době celosvětově volných kapitálových toků je sbližování kritérií podstatou skutečně rovných podmínek a komplexního rámce pro regulaci a dohled;

91.

připomíná význam příštího summitu G20, který se bude konat dne 2. dubna 2009 v Londýně a na němž se očekává, že se prohlášení změní v rozhodnutí; připomíná, že, mají-li být tyto kroky zaměřeny na výsledek, je důležité dohodnout se na jasném harmonogramu postupu; trvá na tom, že by měla být schválena nejen finanční hlediska, ale že by hlavy států nebo vlád měly také uvažovat o tom, jak napravit světovou nerovnováhu a odsouhlasit koordinaci různých nedávno přijatých plánů obnovy, přičemž by měly zohlednit problematiku nezaměstnanosti; podporuje uplatňování doporučení skupiny, jíž předsedá Jacques de Larosière, jako základu pro utváření postoje EU k budoucímu finančnímu systému; vyzývá Radu a Komisi, aby dříve, než se shodnou na vyjednávací pozici, kterou budou obhajovat na summitu, vyslechly stanovisko Parlamentu;

92.

jednoznačně podporuje rozhodnutí evropských členů G20 zakročit jednou provždy proti daňovým rájům a nespolupracujícím jurisdikcím neprodleným přijetím balíčku sankcí a jeho schválením na londýnském summitu; doporučuje, že EU by měla přijmout příslušný vlastní právní rámec k omezení spolupráce s těmito jurisdikcemi; zdůrazňuje, že k řešení této problematiky je nezbytné přijmout globální jednotné přístupy;

93.

rozhodně doporučuje, aby byl náležitě zhodnocen dopad mezinárodních transakcí na reálnou ekonomiku v celé EU, zejména pokud jde o obchod, změnu klimatu a finance; podporuje prohloubení mezinárodního dialogu s nejvýznamnějšími měnovými bloky s cílem odvrátit dopady měnové politiky a kolísavosti na reálnou ekonomiku;

94.

vyzývá Radu a Komisi, aby podpořily konzultace a utužily vztahy spolupráce s obchodními partneryEU, a především s nově jmenovanou vládou USA;

95.

domnívá se, že současná krize nesmí EU bránit v plnění jejích povinností spojených s podporou mezinárodního rozvoje a celosvětovým potíráním chudoby; varuje před návratem k ochranářským politikám; zdůrazňuje, že celosvětovému úsilí o hospodářskou obnovu by značně prospělo včasné uzavření kola obchodních jednání z Dohá;

96.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Evropské investiční bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a předsedovi Euroskupiny.